4 / 2015 Společenství. Společenství 4/15. Prázdninové. Veselá mysl činí věk kvetoucí Kniha Přísloví 17,22

Transkript

1 Společenství 4/15 Prázdninové Veselá mysl činí věk kvetoucí Kniha Přísloví 17,22 WEB FARNOSTI S AKTUÁLNÍMI ZPRÁVAMI: casopis.spolecenstvi@centrum.cz, Časopis Společenství je zapsán do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MKCR E Vychází v Havířově, nepravidelně 6x ročně. Vydavatelem je Římskokatolická farnost Havířov, IČ: , Havířov, Farská 2, tel Neprodejné. Příspěvky lze odevzdat ve farní knihovně, zaslat na adresu Společenství, Farní úřad, Farská 2, Havířov, nebo na mail: casopis.spolecenstvi@centrum.cz. Uzávěrka dalšího čísla: Tisk: Tiskárna Kleinwächter, Čs. armády 2233, Frýdek-Místek - 1 -

2 Úvodník Drazí farníci. Prázdniny se rychle blíží k svému závěru (pevně věřím, že to nebyl prázdný čas, ale naplněný re-kreací = novým stvořením naší jak tělesné, tak i duševní stránky) a před námi je nový školní rok. Spolu se školními dětmi i my dospělí vstupujeme do dalšího roku školy života. V této škole jsme - podobně jako děti - denně konfrontováni s novými skutečnostmi a úkoly a je na nás, jak se k nim postavíme. Můžeme to vzít jako nutné zlo: Musím to nějak přežít a zvládnout sám! Anebo to můžeme vzít jako příležitost k růstu: Chci vnímat, co mi, Bože, říkáš touto situací, a chci jít do toho s Tebou! Ty situace se navenek, ať jdu do nich sám, nebo s Bohem, asi nebudou lišit. Ale zcela jiné bude mé prožívání těch věcí. Věřím tomu, že víra těm těžkým situacím dává jiný a hlubší smysl. Jak řekl kdosi moudrý: Víra je re-interpretace mé životní zkušenosti. Víru ale nelze žít izolovaně, protože pak si vytvářím svůj falešný obraz Boha a zapomínám na druhé. Proto Kristus založil církev jako společenství, které jde jedním směrem. Proto také chceme jako církev, uskutečňující se v této naší havířovské farnosti, v tomto školním roce nabídnout každému z vás akce, které nám mohou pomoci v našich životních zkouškách jít do nich s Bohem (viz plánované či pravidelné akce v naší farnosti). Zejména si vážím odvahy těch, kteří se rozhodli připravovat se k biřmování to je konkrétní projev touhy víc a hlouběji Boha pustit do svého života! Zvu každého z Vás na přednášky pro biřmovance, které budou 1x za 14 dní ve čtvrtek a budou otevřené všem. Přeji Vám krásné prožití zbytku prázdnin a odvahu vykročit s Bohem do školy života. K tomu Vám žehnají vaši kněží o. Marcel a o. Karel Plánované akce v naší farnosti: čt v 18,15 hod 1. setkání biřmovanců, ale doporučuji zúčastnit se již mše sv. od 17,30 hod so setkání členů živého růžence po mši sv. v knihovně děkanátní pouť do St. Bohumína za duchovní povolání a obnovu rodin. Pojedeme autobusem, odjezd z autobusového nádraží v h, návrat okolo 20. h. ne v 10 hod mše sv. pro děti; přineste si aktovky i školní batohy, děti (i rodiče) dostanou požehnání do nového školního roku. Od 9 hod nácvik písniček se scholou, katecheze pro předškoláky proběhne v knihovně st v 16 hod 1. hodina náboženství, účast rodičů nutná, dozví se info od katechetů čt v 18,15hod příprava na biřmování st po náboženství od 17 hod schůzka ministrantů, dětská schola, setkání rodičů dětí, které se budou připravovat k 1. sv. přijímání čt v 18,15 hod příprava na biřmování so setkání členů živého růžence po mši sv. v knihovně pá 2. - ne víkend pro manžele v Hati ne v 10 hod dětská mše sv. čt v 18,15 hod příprava na biřmování so 17. ne víkend dětí třída na faře so celý den biřmovanci na faře so setkání členů živého růžence po mši sv. v knihovně so 7. - ne víkend dětí třída na faře - 2 -

3 Rozpis mší sv. od září 2015 U sv. Anny: U sv. Markéty v Bludovicích: pondělí pátek 7,00 úterý 7.00 neděle 9,00 středa 8.00 čtvrtek Na Špluchově: pátek čtvrtek 16,00 sobota 7.00 neděle 11,00 neděle * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * Téma: S Tebou, v radostné důvěře do každé doby! Dva jsou víc jak jeden. A což teprve spojení s Bohem Otcem a Marií! Naše manželství a rodina může být nejsilnějším týmem. Lektoři: manželé Helena a Josef Múčkovi z Brna Duchovní doprovod: o. Marcel Krajzl Program: přednášky, workshopy, manželský rozhovor, zajištěno hlídání dětí, začátek mší sv. v pátek v 17 hod, konec nedělním obědem, ubytování ve 3-5 lůžkových pokojích Cena: děti do 3 let zdarma děti od 3 let 400,-/víkend dospělí 450,-/víkend Informace a přihlášky: Hanka Svobodová tel , mail: qhana@seznam.cz Termín přihlášení a zaplacení do neděle 13. září

4 Pravidelné akce v novém školním roce: Biřmování. K této svátosti, která bude v kostele sv. Anny udělována biskupem v červnu 2016 a která člověka uschopňuje vyznávat víru svým životem, se začneme připravovat ve čtvrtek 3. září 2015 po mši sv. v 18,15 hod u sv. Anny. S sebou psací potřeby. Přípravy budou probíhat ve čtvrtky co 14 dnů. Nejprve bude přednáška pro všechny zájemce z farnosti a pak diskuze ve skupinkách pro přihlášené k biřmování. Také se plánuje celodenní setkání pro biřmovance v sobotu a víkend na jaře. Vzdělávání ve víře nebude probíhat jako v minulých letech, ale zájemci o prohloubení své víry se mohou účastnit přednášek pro biřmovance. Informace výše. Katecheze pro malé děti do 7 let budou každou 1. a 3. neděli v měsíci při mši sv. v 10 hod u sv. Anny. Opět při bohoslužbě slova budou mít děti vlastní katechezi v knihovně s kreslením a povídáním. Namalované obrázky donesou k oltáři a po mši sv. si je vezmou domů. Knihovnu můžou samozřejmě využívat i rodiče s miminky na přebalení, nakrmení atd. Na děti i rodiče se těší p. Jana a Hanka. Dětské mše sv. budou opět každou 1. neděli v měsíci v 10 hod. u sv. Anny. Část promluvy bude věnována dětem, zpívat se budou kytarové písničky se scholou, přímluvy dětí, společná modlitba dětí Otče náš u oltáře, katecheze pro malé děti v knihovně. Vyučování náboženství bude opět probíhat každou středu od hod v kostele sv. Anny. První hodina bude ve středu Účast rodičů nutná! Na děti a rodiče se těší katechetky Naďa, Kristýnka, Hanka, Jana, Danka, o. Marcel a o. Karel. Ministrantské schůzky (pro kluky od 6 do 12 let) budou probíhat většinou ve středu před 1. nedělí v měsíci, po náboženství, tj. od do v kostele sv. Anny. Poprvé se sejdou ve středu Tímto dnem také začne celoroční ministrantská soutěž. Na ministranty se těší o. Karel Malá scholička dětí - setkání bude 1x v měsíci ve středu před 1. nedělí v kostele sv. Anny od hod. Naučené písničky pak děti budou zpívat na dětské mši první neděli v měsíci za pomoci velké scholy. První setkání bude 30. září (vždy ve stejné době, kdy budou mít ministranti schůzku). Písničky a různé hry bude připravovat p. Veronika. Společenství mládeže budou vždy v pátek u sv. Anny. V je ve zpěvárně nácvik zpěvu kytarových písní ke mši svaté. Po mši svaté probíhají jednotlivá spolča v různých místnostech. Končíme ve Stejně jako v minulých letech se spolča týkají už těch, kteří chodí do 8. a 9. třídy základní školy (je to místo normálního náboženství). Jsou zváni i ti, kteří do spolča zatím nechodili (v tomto případě by bylo dobré nejdříve se domluvit s o. Karlem nebo s někým z animátorů mládeže). Po prázdninách se poprvé sejdeme v pátek 4. září. Zvou Tě animátoři a kněží. Setkávání rodičů dětí, které se budou připravovat k 1. sv. přijímání, budou probíhat 1x měsíčně ve středu od hod v kostele sv. Anny (ve stejné době, kdy budou probíhat ministranské schůzky a malá scholička). 1. setkání bude 30. září. Farní mini kino jednou měsíčně, a to v pondělí po mši sv. od 18,15 hod, by se promítal film v kostele sv. Anny v knihovně. Plánované termíny a název jednotlivých filmů: 5. října Na rozcestí 9. listopadu O Bozích a lidech skutečný příběh mnichů v alžírském městě 7. prosince Příběh zrození život Panny Marie do narození Ježíše - 4 -

5 Malá prosba žádný film nelze stahovat z internetu, musí být zakoupeno nebo půjčeno originální DVD. Takže se na Vás obracím s prosbou, kdo vlastníte dobrý film a byli byste ochotni ho zapůjčit pro projekci pro ostatní farníky, kontaktujte pastorační asistentku. Děkuji Krátká recenze k filmu Na rozcestí Americké romantické drama bylo natočeno režisérem Billy Dukem na motivy bestselleru T. D. Jakese. Skutečná láska musí vždy překonat spoustu nástrah. Dave a Clarice Johnsonovi (Morris Chestnut a Taraji P. Hensonová) o tom vědí své. Když se brali, on chtěl být hvězdou baseballové ligy a ona nejlepší realitní makléřkou. Manželský vztah se po letech soužití ocitá v krizi a je podroben zkoušce dvojice se musí vypořádat s oboustranným pokušením, finančními problémy i s citovými pochybami a nakonec stojí před rozhodnutím, zda mají porušit slib, který si v den svatby dali. V celém filmu se výrazně ale zároveň nenásilně prolíná pohled na manželství jako svátost, jako Boží dar. Poselstvím snímku je ukázat manželství jako cennou hodnotu, pro kterou má cenu něco obětovat a za ni bojovat. Tento film jsem vybrala s ohledem na biskupskou synodu o rodině, která proběhne října 2015 a bude se věnovat tématu Povolání a poslání rodiny v církvi a současném světě. Víkendy na faře pro děti z náboženství třída října dubna třída listopadu května Příprava k 1. sv. přijímání viz.termíny 3.střídy května. + Začínáme v sobotu v 8 hod na faře. Končíme v neděli mší sv. u sv. Markéty v Bludovicích v 9 hod. S sebou: spacák, karimatka (není nutná), papuče, oblečení na faru, oblečení ven, oblečení na nedělní mši sv., hyg. potřeby. Cena 100,- Kč - zaplaťte katechetům nejpozději týden před akcí. Úklid kostela sv. Anny Od září budou opět fungovat 3 skupiny úklidových čet 1. skupina seniorky ved. p. Kusáková - uklízí 1., 3 a, 5. sobotu v měsíci po ranní mši sv. 2. skupina maminky ved. p. Hanka - uklízí 2. pátek v měsíci po večerní mši sv. 3. skupina mládež ved. o. Karel uklízí 4. pátek v měsící po večerní mši sv. Budeme moc rádi, jestliže se někdo přidá k nám a pomůže s úklidem, hlavně v 2. skupince je lidí jen malinko. 1. skupina 5.9., 19.9., 3.10., ,31.10., 7.11., , 5.12., skupina 11.9., , , 3. skupina 25.9., , , Potřebujete kontaktovat farní duchovní? Kontakt: telefon , rkf.havirov@doo.cz - 5 -

6 V přímém přenosu Jednu nedělní mši svatou, které jsme se zúčastnili, přenášel Český rozhlas. V kostele byly nataženy přenosové kabely, instalovány speciální mikrofony a jeden zvláštní stojan, na němž se mělo objevit červené světlo, jakmile bude zahájen přímý přenos. Světlo se nějakým technickým nedopatřením nerozsvítilo, ale přesto stále přitahovalo mou pozornost. Bez ohledu na toto znamení přímý přenos proběhl vcelku úspěšně, vše se stihlo v daném časovém limitu. Věřící přišli včas (a neodešli dříve), hezky zpívali a odpovídali. Přece jen se jednalo o něco zvláštního, co si žádalo větší pozornost. Díval jsem se na to nefungující světlo a přemýšlel o tom, proč chápeme zrovna tuto bohoslužbu jako výjimečnou, vždyť ve skutečnosti je každá eucharistická oběť zcela jedinečná a neopakovatelná a vůbec nezáleží na tom, kolik posluchačů či diváků ji třeba zprostředkovaně sleduje. Zdálo se mi nevděčné, že se tolik angažujeme kvůli medializaci eucharistické hostiny místo kvůli našemu Hostiteli. A pak jsem zvedl zrak vzhůru. Pouhý metr nad tou neposlušnou kontrolkou červené světlo svítilo. Bylo tam už dávno před přenosem a zůstalo i po něm, po odchodu posledního účastníka bohoslužby, kostelníka nevyjímaje. Bylo to totiž světlo věčné. Světlo, které mě fascinuje od dávných ministrantských let. Světlo, které bezděčně vyhledávám v každém chrámu, do něhož vstoupím, abych se ujistil, že je zde přítomen svátostný Ježíš a čeká na mne. Teprve nyní jsem si uvědomil, že celý náš život probíhá v přímém přenosu. Jsme v neustálé interakci s Bohem; on nás slyší v každé chvíli a nepotřebuje k tomu žádné kabely a mikrofony. Nejprve mě to naplnilo jistými rozpaky, protože zdaleka ne všechno, co říkám (a činím) je určeno pro cizí uši. Kdybych to byl býval věděl, tak bych sem sice chodil, ale choval bych se důstojněji a lépe, abych se v tom přímém přenosu dobře vyjímal. Záhy mi došla směšnost této představy, vždyť před Bohem nemohu nic utajit ani předstírat. Zůstala jen vděčnost za onen permanentní přímý přenos. -ok- Každodenní zázrak Je opět začátek prázdnin, první neděle v červenci a ve farním kostele ve vesnici, ze které pochází můj manžel, je pouť. Slaví se už odedávna na svátek Navštívení Panny Marie, který se původně začal slavit ve františkánské tradici 2. července. (Zdejší původní kapli začaly stavět sestry sv. Kláry v roce 1766.) Začíná mše svatá, je tu krásně, celý kostel je slavnostně vyzdobený, je zde více lidí než obvykle. Velké množství malých dětí - to je moc pěkné a povzbudivé. Kněz přišel k oltáři a začíná: Vítám vás, děkuji, že jste sem přišli na místo, kde se nebe dotýká země.... Co to říká? Nepřehání to už se zdejším patriotismem? - Ale v tutéž chvíli si uvědomuji ano, vždyť jsme na mši svaté - a co se v ní děje? - Zázrak: Bůh-Ježíš se stává pokrmem, malým chlebem, kterým se nám dává, kterým se sytíme....nebe se dotýká země, abychom mohli Ježíše zakusit a měli větší chuť jít za ním, abychom měli větší sílu jít po cestě k věčnému blaženému životu. Abychom dokázali dojít do cíle - do věčného domova. Pane, chválím tě za každý Tvůj dotyk se Zemí, děkuji ti za každou mši svatou. Chválím tě, že můžeme zažívat každý den zázrak a že můžeme být jeho součástí

7 24 let kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů v Havířově Ano je to tak, uteklo to jako voda. Kapli tehdy při Středisku mládeže sv. Jana Boska zřídilo Arcibiskupství olomoucké. Každý snad ví, že se nachází za kinem Centrum, má rozlohu nějakých 110 m 2 a vlastní ústřední topení, což je hlavní bonus pro zimní období. V kapli jsou od roku 1991 nepřetržitě mše svaté. Je to taková Pinardiho kaple havířovského díla sv. Jana Boska. Jako srdce, které tepe život do oratoří. Jako útočiště u Matičky Boží v dobách zlých a radostný domov v dobách šťastných. Kaple byla během doby dvakrát rozšířena, jelikož prostorově nestačila náporu věřících při mších svatých slouženými P. Václavem Filipcem, SDB. Pro pohodlí věřících a praktičnost, kteří kapli navštěvují, jsme v poslední době přistoupili k vybudování WC a zpovědní místnosti. Nic však není zadarmo. Na vybudování jsme museli vzít půjčku z banky. Tu splácíme poctivě vždy s odřenýma ušima. V roce 2015 takto: 3493, 3953, 3060, 4573, 1400 (pokladnička), 2686, 3450, 2380, 2670 a 7936 Kč dar poutníků sv. Hostýn. Kaple slouží v centru města hlavně pro starší lidi všech místních i vzdálenějších farností. Bohoslužby jsou pravidelně každou sobotu v 16,30 (nedělní) a vždy 24. dne v měsíci za dobrodince díla sv. Jan Boska v Havířově. Své zázemí zde má i mužský chrámový sbor Panny Marie Pomocnice, založený před 50 lety panem Jindřichem Hoňkem st. Děkuji jménem všech sympatizantů Dona Boska z celého srdce za vaše modlitby v kapli u Panny Marie, za vaše oběti pro dílo a také za finanční příspěvky a věřím, že Panně Marii Pomocnici zachováte přízeň i nadále. Vždyť měsíční splátka činí včetně úroků a bankovních poplatků 7 000,- Kč. Ještě nám chybí doplatit ,- Kč. A ještě něco. Jako dárek k výročí 200 let narození Don Boska se nám podařilo zajistit ozvučení kaple. Teď už bude Boží slovo a božská liturgie slyšet pěkně nahlas. S vděčností a požehnáním váš v Don Boskovi Jindřich Honěk ml., jáhen Před 10 lety odešel na věčnost Jindra Honěk st. ( ) Bylo už o jeho životě, nezištné práci pro farnost sv. Anny a pro dílo Don Boska v Havířově napsáno a řečeno dost. Kdo jste ho znali, vzpomeňte v modlitbě nebo přijďte na mši svatou v neděli dne v 10, 15 na Šumbark do kostela sv. Jana Boska. Nakonec přece jenom malý střípek: Každý asi už viděl v televizi vyhlašování oceněných a zasloužilých osobností ve slavnostním sále za účastí všech, kteří něco znamenají či se nějak výjimečně zapsali svým životem v určité oblasti např. ceny Thálie, Oscar, Český lev, Zlatý míč a podobně. To víme, to známe, jak to probíhá. Spolubratr salesián, když se ten den dozvěděl o úmrtí tatínka, mi řekl: Nesmutni. Dneska na salesiánské nebeské podium vystoupil Don Bosko a všem ohlásil: Prosím povstaňte, přichází Jindra Honěk! Děkujeme. Jindřich Honěk ml

8 Také jste ho znali? S Jindrou jsem se seznámil po válce v ostravské salesiánské oratoři, která byla mezi kluky známá pod názvem Don Bosko. Jindra byl všude, kde se něco dělo. Fotbal, ministrování, zpěv, kapela všude byl vidět a slyšet, do každé akce šel s plnou vervou a třeba proti všem. V šedesátých létech našel nový domov v Havířově a okamžitě se zapojil do života farnosti sv. Anny. Varhaničení, založení mužského pěveckého sboru, tábory s ministranty a přístavba kostela sv. Anny, tam všude se nezištně angažoval bez ohledu na tehdejší persekuci života církve. Po roce 1989 se vrátil ke své lásce z dětství dílu Don Boska a s plným nasazením se snažil přivést dílo Don Boska také do Havířova. Jindra měl velký dar - získávat kamarády ke spolupráci na společném díle (mužský sbor žije už 50 let a prošlo jím ke stovce chlapů), ale díky své povaze si také uměl lidi znepřátelit. To pochopil tehdejší kaplan P. Josef Holek a také salesián P. Václav Filipec, dva kněží, kteří Jindru duchovně doprovázeli v jeho krizích i radostech. Oni také pod jeho těžkou povahou odkryli to podstatné: nezištnou lásku k Panně Marii Pomocnici křesťanů a k sv. Janu Boskovi. Ing. Jindřich Honěk zemřel 31. srpna 2005, před deseti léty, a je pochován na hřbitově v Havířově - Šumbarku. Vzpomeňme si na něj v našich modlitbách, vždyť stále patří k nám do farnosti sv. Anny. dědek Jargus PS: Po třech týdnech jsem zase z nemocnice doma. Není to se mnou sice nijak slavné, setrvalý stav až do konce života - to je prognóza. Ale nedalo mi to, a napsal jsem něco o Jindrovi Hoňkovi, jak jsem ho znal. Kolikrát jsme se pohádali, nemluvili jsme spolu, ale překonávali jsme to a zůstali jsme kamarádi, kteří spolu šlapali za stejnou věc. Myslím, že si Jindra tu malou vzpomínku zaslouží. Hezké prázdniny, dovolené a vůbec hodně radosti Gerard * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * ** * * * * * * * * * Farní tábor Farní tábor Rychlých šípů se konal od do ve Vendryni na faře otce Artura. Program pro děti byl plný aktivit, sportovních i logických. Děti byly rozděleny do čtyř skupinek: Červíci, Metelky, Děravé postele u Dutošvarce a Plantážníci. Parta Rychlých šípů (Červenáček, Rychlonožka, Jarka Metelka, Jindra Hojer a Mirek Dušín) děti provázela napínavým programem. Měly možnost vyzkoušet si, co to je spát pod širým nebem a nebát se. Radovat se na výletě u vody, kde probíhaly bahenní války. Měly možnost setkat se s laskavými lidmi, např. s pánem, který nám dal všem napít domácí rybízové šťávy vychlazené přímo z lednice, protože bylo velké teplo. V horkém počasí došlo i na mlsání a pochutnávání si na nanucích a zmrzlině. Hlavním úkolem čtyř skupinek dětí bylo zjistit záhadu o Tleskačovi a ježku v kleci Vše bylo rozluštěno, ale na samotném konci ježka v kleci ukradl Em. Zažívali jsme společně spoustu dobrodružství a rozluštili jsme hromadu záhad a děti si tábor moc užívaly a byly plně zapojeny do děje

9 Pepa a Vojta na pouti do Říma Vážení a milí, vzhledem k tomu, že se nás ptáte na osudy Pepy a Vojty a že se za ně modlíte, rozhodla jsem se podávat aspoň krátké postřehy z cesty a případné zprávy od hochů a drobné postřehy, jak to prožívají rodiče. +! Za oboje rodiče píše Marie Greplová Něco o mladých poutnících: Vojtěch Waloszek - bydlí v Albrechticích, studuje 3. ročník gymnázia v Havířově, - biřmovací patron Pier Giorgio Frassati. Josef Grepl - bydlí v Havířově, studuje 3. ročník arcibiskupského gymnázia v Kroměříži, - biřmovací patron Jan Pavel II. sobota Havířov - Stará Ves nad Ondřejnicí 23,5km V 7 hodin se konala mše svatá, při které Vojta a Pepa předložili Pánu svůj úmysl pouti do Říma a Pietrelciny. Hoši si hluboce uvědomovali tíhu cesty, proto se rozhodli ji předložit Bohu, aby svěřili pouť jako projev plnění vůle Boží. Chtěli si vyprosit vedení na cestu, posilu a sílu dojít do cíle. Po mši svaté oba poutníci dostali požehnání na cestu nejen od kněží, rodičů, ale i mnoha farníků. Otec Karel měl moc hezky připravenou mši svatou, moc se nám to líbilo a nejvíc nás dojalo, jak jim šlo tolik lidí požehnat. Rovněž otec Marcel k nám silně promluvil pokorou, nasloucháním a snahou nechat se provázet mladším kolegou. Dal nám příklad, že někdy k nám mohou silně promluvit třeba i naše děti. Vychováváme děti s Bohem a pro Boha nebo se o to alespoň snažíme, vždyť je máme jen na chvíli svěřené, ale přesto, když je máme pustit ze své náruče, tak se bojíme a obáváme. Kluci nás připravovali, že odejdou na na pouť, snad už tři roky. Nejdříve jsme to brali jako mladický sen a nevěnovali jsme tomu pozornost, mysleli jsme si, že se to ještě změní, že zmoudří, nikam nepůjdou nebo cestu razantně zkrátí. Jenomže další rok se přání opakovalo. Mimochodem letošní rok jako rok pouti si kluci stanovili opravdu již před třemi lety záměrně, jenomže chtěli jít do Santiaga de Compostela. Svěřovali jsme to do Božích rukou a předpokládali, že jim přijdou do cesty překážky a plán bude změněn nebo dokonce zrušen. Jenomže překážky se řešily zdánlivě samy. 1) cíl cesty - upravili po rozhovoru s knězem letos na jaře, změnili cíl cesty a zkrátili pouť, 2) zkušenosti - seznamovali se s lidmi, kteří tak velké a náročné pouti absolvovali a předávali jim zkušenosti; potkávali je jako po dešti, 3) kondice - cílevědomě posilovali, běhali, udržovali si dobrou kondici, nevyhýbali se těžší práci, 4) samostatnost - získávali od malička mezi skauty, 5) finance - dlouhodobě šetřili, schovávali si peněžní dárky, chodili na brigády, přijímali peněžní dary od dobrých lidí, kteří věděli o jejich plánu, (přijmout dar je radost, ale zároveň to zavazuje) - 9 -

10 6) škola - vyřídili si u ředitele školy možnost ukončit ročník již v květnu a sami si ukončení hlídali, 7) doklady - vyřídili a zajistili si potřebné i vhodné doklady. Dnes to vidíme, že si nás Pán pomalu připravoval a dodával odvahu, abychom je pustili. Od kostela sv. Anny vyšli do Staré Vsi nad Ondřejnicí, kde byli oba formováni jako animátoři mládeže. Zde přespali. neděle Stará Ves - Nový Jičín - Hustopeče nad Bečvou 37,5km Ze Staré Vsi vykročili na Nový Jičín, zde byli docela brzo a na faře nikoho nezastihli, tak pokračovali do Hustopečí nad Bečvou. Zde už potkali kněze, který je přijal, nabídl jim nocleh, vodu na vykoupání a vlídné slovo blízké duše. Hoši jsou nesmírně otci Františku Antonínu Dostálovi vděčni a radost z jeho přijetí je provází i další dny, kdy na něj s láskou vzpomínají. Vojta začíná mít obavy, Pepa lepí první puchýř. Jeden kněz dominikán říkal, že když se ptal lidí, kteří šli na nějakou pouť, tak zpětně toho nikdy nelitovali, že na tu pouť šli. pondělí Hustopeče nad Bečvou - Bystřice pod Hostýnem - Svatý Hostýn - Holešov 40km Ráno nespěchali, zůstali s otcem v Hustopečích a pomodlili se s ním breviář. Vydali se na další část trasy, která vedla přes Bystřici pod Hostýnem, Svatý Hostýn (ten nemohli minout) a odtud sešli do Holešova. Zde přenocovali u Pepovy spolužačky z arcibiskupského gymnázia v Kroměříži. úterý Holešov - Žeranovice - Otrokovice - Napajedla 24km Dále pokračovali přes Žeranovice do Otrokovic. Čekali u fary na kněze, nějaká starší paní jim řekla, že kněz odjel, vydali se do Napajedel. Pana faráře zde zastihli, ale odjížděl právě do příštího dne pryč. Zde pro dnešek skončili. Ale spí u další Jožkovy spolužačky ve Kvasicích, spolužačka pro ně přijela autem a zase je ráno zavezla nazpět na trasu. Jsme rádi a vděčni, že potkávají dobré lidi. středa Napajedla - Uherské Hradiště - Uherský Ostroh 24km V Uherském Hradišti navštívili komunitu františkánů, koupili si mapu Rakouska a pokračovali dál. Když přicházeli do Ostrohu, slyšeli nějakou dobu zvony, napadlo je, že bude mše svatá. Jakmile si u kostela odložili batohy, šel kněz k oltáři. Měli z toho velkou radost. Přespali v místní klubovně scholy a podle jejich slov jsou unaveni, ale žijí. O cestách prohlásili, že cyklotrasy nejsou moc spolehlivé, že bývají hodně rozježděné traktory, proto silnice jsou spolehlivější. čtvrtek Uherský Ostroh - Strážnice 13km Odpočinková část. Včera byli hodně unaveni. Dnes je svátek Božího Těla. Prožili si krásnou sváteční tradičně pojatou bohoslužbu s průvodem, kdy kněz nesl monstranci s Božím Tělem pod baldachýnem, s krojovanými družičkami a mládenci, se zdobenými oltáři. Navštívili jediný piaristický klášter u nás, za vřelého přijetí představeným kláštera. pátek Strážnice Skalica (Slovensko)- Holíč les u Adamovských jezer Přešli hranice na Slovensko a chtěli jít směrem na Hohenau an der March, jenže v lesích u Gbel ztratili směr, byli moc unavení a došla jim pitná voda, tak zde přenocovali

11 sobota Les Břeclav Hohenau an der March Einhof les u Zisterdorfu Ráno našli silnici, která vedla do Břeclavi, vydali se tedy po ní, s jistotou, že zde bude určitě most, po kterém by se dostali do Rakouska. Přechod do Rakouska oslavili polévkou z ešusu, kterou si uvařili na vařiči. Do večera došli do Einhofu, zřejmě nenašli nocleh, tak pokračovali dál. U města Zisterdorf přenocovali opět v lese, bylo už docela pozdě a byli hodně unavení. Neděle Zisterdorf Grossinzersdorf Matzen Schönkichen Kolem poledne došla zpráva: Ahoj jsme po mši. Máme dost vody a taky hlad. Spaní jakž takž. Nálada zatím dobrá, vesnice jsou od sebe 2-3 km, nohy máme, jelikož je cítíme. Přejeme pěknou neděli. Večer psali, že jsou v Schönkirchen a spí u dobrých lidí. Nevydrželi jsme to a zavolali jsme jim. Když byli ráno v kostele, dostali od někoho 50 Eur, zašli si na společný oběd a ještě jim zbylo na příště. Pravděpodobně se to stalo díky obrázkům světců, které mají kluci připevněné na batozích. Kromě jejich biřmovacích patronů to jsou svatí, jejichž hroby chtějí cestou navštívit. Teď jsou u dobrých lidí, kteří je ubytovali v chatce v zahradě, umožnili jim se vykoupat a dali jim najíst i na buchty došlo. Pondělí Schönkichen Gross Enzensdorf Kontakt je omezen téměř jen na sms zprávy. Místo deníku došla domů jen mapa Moravy a pohledy pro blízké. Mají puchýře, bolí je nohy, čemuž se není, co divit. Grepu bolela hlava. Kolem je velký provoz. Mají se dobře. Myslí na všechny. Bolest hlavy může být i z toho, že možná málo pili. Úterý Gross Enzensdorf Trumar Jsou ubytovaní v Mezinárodním institutu teologie v Trumaru, kde bydlí i rodina Slováků. Mají se dobře, už vidí Alpy. Už není tak horko. Pán se stará podivuhodným způsobem. Středa Trumar WR. Neustadt Bydlí v bývalém biskupství. Pepu bolí noha. Psychika už není tak dobrá. Blíží se Alpy, zdá se jim, že se cesta táhne. Mají se ok. Čtvrtek WR. Neustadt - Ternitzen Dnes jsou nuceni přespat pod širákem. Na faře je tentokrát odmítli. Byli hodně unaveni, zažili zklamání. V lese štěkaly srnky, v blízkosti jezdil vlak a v dálce se blýskalo. Zřejmě se i báli. Psychika jim klesla. Prosí o pomoc. Pátek Ternitzen Maria Schütz Úžasné potěšení, jsou ubytováni na poutním místě v klášteře pasionistů. Píší, že je to luxus, mají k dispozici pokoj pro sebe, mohou si vyprat v pračce. Alpy jsou krásné, odpočívají a myslí na všechny, kteří se za ně modlí. Je to jako spojené nádoby. Když je klukům ouvej, i nám je těžko, když se cítí dobře a jsou spokojeni, i my si připadáme obdarováni. Děkujeme ti, Pane. Matko, Boží, drž nad nimi svůj ochranný plášť i nadále. Sobota Maria Schütz Krieglach V Krieglachu našli místo ke spočinutí opět na faře. Byli na mši svaté, dostali jídlo a nějaké peníze. Zítra půjdou směrem na Bruck. Pepovi se udělal zřejmě zánět po puchýři. Sháněli informace, co s tím. Jinak píší, že se mají dobře

12 Neděle Krieglach St. Marein Dnes je potkaly bouřky, které přečkali pod mostem a v hospodě. Byli prý dlouho na jednom místě, ale podle vzdálenosti obou míst to vypadá, že museli snad použít dopravní prostředek. O tom zpráva mlčí. Zítra chtějí pokračovat dál na západ. Pondělí Knittelfeld Tento den se šlo dobře, občas pršelo. Došel jim butan do vařiče, snad si stihli ještě něco uvařit. Pepovi koupili mast na bolavou nohu. Nocleh našli v sále u hospody. Chtěli by zítra dojít do Scheiflingu, tak uvidíme. Úterý Frauenburg U nás je docela chladno, ale neprší, za takového počasí se jde dobře. No, ale jak je v Alpách? Snad jim není zima. Uvidíme, už se těšíme na další zprávu. No, dnes nakonec skončili na faře ve Frauenburgu, je tam prý krásně, že bychom záviděli :). Přitom píší, že zmokli, šli v pláštěnkách a boty mají mokré. Zítra půjdou do Friesachu. Středa Friesach Dnešní pouť završili v zamýšleném cíli. Cestou trochu bloudili, ale nakonec našli nocleh u dobrých lidí, kteří mají své obydlí velmi vtipně a zvláštně zařízené. Nohy je samozřejmě bolí, ale začínají si pomalu zvykat. Čtvrtek St. Veit an der Glan Jsou na faře, cestou jedí chleba a vločky. Šli přes moc pěkné místo (ale zatím nevíme, jaké). Mají potíže s nohama a průjem. Zítra chtějí dojít do Feldkirchen in Kärchen. Pátek Tiffen Místo do Feldkirchenu se jim podařilo dojít až do Tiffenu, kde jim poskytli nocleh na staré faře, kde nikdo nebydlí, ale zrovna zde měli nějaké setkání farníci. Ti zavolali knězi nebo jiné zodpovědné osobě a pak jim předali klíče od fary a odešli. Ráno mají nechat klíč ve skrýši. Cestou si kluci koupili butan a maso, tak se zase trochu najedli. Je jim smutno a všechny, kteří na ně myslí, pozdravují. Sobota Villach Večer jsme zjistili, že kluci měli pěknou cestu a dorazili do Vilachu; spí u františkánů. Rozhodli se, že nepůjdou přes Slovinsko Triglavský národní park. Přesto, že je krása hor láká, půjdou přímo do Itálie do Tarvisia. Pro zájemce je zde mapa trasy, kterou ušli od 14. do Neděle Tarvisio Přes všechen strach a obavy spí kluci opět pod střechou, mají k dispozici studenou vodu a záchod. Připadají si jako v Babyloně, ale jsou na ně hodní. Pondělí Chiusaforte Nocleh nesehnali, tak spí pod mostem dálnice A23 asi 5 km za Chiusaforte. Další cíl mají Ossopo. Úterý Carnia Hodně pršelo, kluci několikrát zmokli. Večer jim poskytli nocleh v 1. městečku za Carniou. Spí na zemi, mají studenou vodu, ale sucho a teplo. Jsou rádi a vděční, protože v dešti je to bída

13 Středa louka za Pinzano Al Tagliamento Dnes měli náročnější den, 2x zašli jinam, byli nakupovat, tak se zdrželi. Hledali chleba a ovesné vločky, ty v Itálii nenajdou. I fary se hůř hledají, našli jednu, na které nikdo nebyl. Od 19 h hledali místo na spaní a nemohli nic najít, až teď si ustlali na louce (snad nebude soukromá :) ), doufáme, že si odpočinou. Čtvrtek S. Leonardo Tak si včera moc neodpočinuli, na louce kralovali mravenci. Snad to bude dnes lepší, dostali k večeři špagety a mohli se osprchovat, ale přespat musejí v budově vedle fary. Podařilo se jim koupit vločky a jídlo je tu trochu levnější. Zítra chtějí dorazit do Caneva. Pátek Orsago Mohou přespat u hodných lidí v garáži u fary. Italové jsou hodně opatrní. Sobota Camaló (Santandra) V Camaló byla bouřka, ale setkali se zde s velice vstřícným a hodným knězem, který jim hodně pomohl. Okopíroval jim mapu, poradil nejlepší cestu po cyklostezce, zařídil nocleh v posteli na faře v Santandře a dokonce v dalším etapovém cíli v Camposampiero. Cítí se jako v bavlnce, jsou v teple, mohli se osprchovat, byli nasyceni masem :). Neděle Camposampiero Kněz z Camaló jim domluvil nocleh v klášteře. Byli přijati vřele, ale opatrně, pro jistotu si zde okopírovali jejich doklady. Jinak je to pro ně úplný luxus, jako v hotelu, dostali skvělou večeři. Nohy je sice bolí, ale záněty na nohách se vyléčily. Udržují si stále dobrou náladu. Pondělí Longare Cestu jdou po cyklostezce, jenomže je špatně značená, nakonec ji ztratili a dost bloudili. Dnes bylo velké horko, dostali cestou meloun, který byl skvělý, horší jsou opět puchýře. Spí na faře v Longare. Úterý Lonigo V horách bloudili, cesta je špatně značená, ale spí u františkánů. Dnes je psychika horší, ale těší se z dobrého spaní. Středa Verona Hurá! Dnes došli do Verony. Nocleh dostali opět na faře u dobrých lidí, poskytli jim i sprchu a jídlo. Podle zprávy jsou asi hodně znavení a sami píší, že je to náročné, ale pořád jdou dál. Čtvrtek Volta Mantova Dnešní trasu prošli v sandálech, je velké teplo, museli často stavět. Koupili si nová trička a kraťasy. Spí na faře. Pátek Montichiari Když po cestě odpočívali, nakopl si Vojta malíček a roztrhl si ho, museli jít pomaleji. Bylo chladněji a k večeru začalo pršet. Cestou si koupili mapu. Ubytovali je ve farním domě. Sobota San Paolo Je opět hodně teplo. Když si ráno koupili snídani a pojedli ji před obchodním střediskem, zastavil u nich pán s autem a pozval je na oběd, odvezl je autem asi 20 km k sobě domů, poskytl jim nejen oběd, ale i sprchu. Dnes odpočívali, byli na mši svaté a teď jsou na faře v Sao Paolo

14 Neděle Trescore Cremosano Je horko, ale cestou potkávají vodu. Vojtův malíček se lepší i puchýře z předešlých dní mají lepší, ale Pepu bolí opět hlava. Zítra chtějí dojít k Milánu, dnes jsou ubytováni v oratoři v Trescore. Pondělí vesnička u Milána Spí v malé vesničce u Milána u sester boromejek ve velkém stanu u fary, jídlo a sprchu dostali u zdejší rodiny. Je velké horko, zase se jim nadělaly nové puchýře. Úterý Miláno Navštívili milánský Dóm. Měli jsme možnost s Pepou krátce hovořit. Dověděli jsme se, že v Dómu je vstupné, ale pan farář v předešlé farnosti jim napsal dopis, že jsou poutníci, aby je tam pustili zdarma. Jenomže v Miláně probíhá Expo a před chrámem je spousta lidí, doporučili jim boční vchod. Ovšem do chrámu šli nakonec každý sám. Druhý zůstal venku a hlídal věci. Při vstupu do objektu chrámu probíhají přísné vojenské kontroly, které nechávají návštěvníkům vysypat zavazadla nebo je důkladně propíchají, aby se tomu vyhnuli, zvolili tento postup. Ráno se dovídáme, že spali ve Rho v oratoři na postelích se sprchou. Středa Turbigo Je trochu chladněji, to je dobře. Pepovi bylo špatně ze snídaně. Útočiště našli v Turbigu v oratoři, kde byli i na mši. Zítra chtějí dojít do Carpignano Sesia. Čtvrtek Carpignano Sesia Opět našli útočiště v oratoři, byli na mši, k večeři dostali pizzu. Bylo teplo, ale šlo se dobře. Mají se stále dobře. Pátek Biella Na začátku jedné části dnešní trasy sešli kluci na nějakou větší silnici, zřejmě na dálnici, protože jim asi po 100 m zastavil nějaký mladík a se slovy, že na této silnici se nesmí jít pěšky, je přibral do Bielly. Dnes navštívili Pollonu, byli u původního hrobu Piera Giorgia Frassatiho a pak u 4 kostelů, ale ani jeden nebyl otevřený, koupili si opět mapu, a došli zpět do Bielly, kde jsou ubytováni u otce františkána, který je z Ukrajiny. Mohou na něj mluvit česky. Jsou unavení, ale mají se stále ok. Otec je pohostil a dal jim plnou mísu ryb, mořských plodů a chobotnic, mimochodem ani jeden z poutníků nemá rád ryby, natož jiné mořské potvory. Pan farář jim vysvětlil, že v tomto mase je plno bílkovin, které potřebují. Otec jim rovněž domluvil nocleh na neděli večer u františkánů v Turíně. My jsme se již dříve snažili zajistit spaní u saleziánů, ale vzhledem k dvoustému výročí Dona Bosca už v lednu nebylo volné místo:). Sobota Romano Večer nám přišla zpráva asi ve 22 h, že sedí na dvorku u fary a místní lidé shánějí pana faráře. Jsou ušlí, mají nové puchýře, ale Vojtův malíček je zahojený. V noci pak přišla druhá zpráva, že otec byl běhat, zítra chtějí dojít do Turína, skoro 50 km. Neděle Turín Tak s vypětím všech sil došli do Turína. Šli v sandálech, kvůli puchýřům. Zašli si navíc asi 4 km, protože nesměli jít přes most, ale došli

15 Pondělí Turín Navštívili turínský Dóm, ale dovnitř k Turínskému plátnu je nepustili, jelikož se zde uklízí, Turínské plátno bude otevřeno až příští měsíc, ale viděli aspoň kopii. Byli u hrobu Dona Bosca v Castelnuovo i u přeneseného hrobu Frassatiho (po jeho blahořečení v roce 1990 bylo tělo Piera Giorgia přeneseno do katedrály v Turíně). Večer psali, že spí opět v Turíně, koupili si butan a magnesium. Zítra chtějí dojít do Ferrere. Jsou šťastní, že mohli navštívit zmíněné hrobky. My jsme šťastni s nimi. Vypadá to, že po Turíně i tak nachodili min. 20 km, možná i 70 km. Jen tak pro názornost přikládám mapu Turína s místy, která mohli navštívit, nevíme to zatím přesně. Však nám to pak poví. Dokonce nás překvapili telefonátem se zprávou chtějí si koupit dvojkolo a nechat si ho poslat do Říma a pak pokračovat do Pietrelciny dvojkolem a stejným způsobem zpátky domů. Úterý Ferrere Asti Úkryt našli v zahradě u fary v takové budce. Je teplo, jde se ztuha, jsou hodně unavení, puchýře stále zlobí, ale pořád chtějí jít dál. Zítra by měli dojít do Monferrato. Už se dávno přehoupli přes polovinu naplánované cesty do Pietrelciny. V nohách mají bez mála 1400 km. Hurá, dvojkolo si rozmysleli. Středa Castagnole Ráno kluky kontrolovala policejní hlídka, povídali si s nimi, divili se, že se Pepa ostříhal. Přes poledne usnuli ve stínu u kostela. Jsou hodně unavení, ale stále tvrdí, že půjdou až do Pietrelciny. Pokaždé napíšou, že je bolí nohy, jsou unaveni, ale mají se dobře. To ano, když mají kam hlavu složit. Dnes je to pro změnu oratoř v Castagnole. Ovšem podle zpráv a podle občasného hovoru se zdá, že je jim smutno, ale nevzdávají se. Mají hlubokou důvěru, jenom máme obavu, jak dlouho to vydrží jejich tělesné schránky? Jsme slabí a občas nás přemáhá strach! Prosíme, Pane, posilni i naši důvěru. Pane, věříme v Tebe a věříme Tobě! Ty sám víš, co potřebují a jak moc toho potřebují. Čtvrtek Acqui Terme Je vedro, dělají se stále nové puchýře, ale jde se dobře. Došli do Acqua Terme na faru a byli na mši svaté. Zítra by měli být v Masone. Přemýšlejí, kudy půjdou do Říma, jestli půjdou po pobřeží nebo půjdou vnitrozemím. Zároveň přemýšlejí, že by to vzali přes Assisi. Pátek Masone Stihli část mše svaté a svaté přijímání, nocleh získali v oratoři. Přes poledne spali ve stínu někde u kostela. Horko je hodně náročné a vysilující. Hoši poslali opět domů mapy, aby je nemuseli nosit stále s sebou, je to zbytečné závaží :). Sobota Nervi Přešli přes Janov a zakotvili v Nervi. Viděli moře, ale bylo špinavé a páchnoucí, i ve městě to nebylo vábné, protože v tom vedru páchly nádoby s odpadem. V Nervi pod kostelem sv. Petra a sv. Terezie od Ježíše pobyli chvíli u moře, byli na mši a večer našli útočiště v oratoři. Neděle Chiavara Vojta má už prošlapané boty, shánějí nové, ale v obchodě, který našli, stály boty 5000 Kč, zdá se jim to moc, budou hledat dále. Dnes byli na pizze, nocleh našli na faře, ale sprcha tam není, jsou upocení, umývají se aspoň v umývadle

16 Pondělí km před La Specia (možná Borghetto) Šli dnes přes hory, neměli s sebou jídlo, vodu cestou někde vždycky vyptali. Když našli restauraci, koupili si pizzu (byla z mrazáku jako s Kauflandu), nebyla dobrá. Našli klášter pasionistů a požádali zde o nocleh. Záda si zvykla, ale puchýře bolí a jsou opět zanícené. Volali domů, abychom jim zajistili zpáteční jízdenku z Říma na 7. 8., ale nebylo už místo. Nejbližší volný termín byl , tak doufáme, že to stihnou a se objeví v Havířově :). Už se na ně těšíme. Úterý Sarzana Píší opět, že je bolí nohy, mají puchýře a jsou unavení a přitom se cítí OK. Už sešli na starou Franskou poutní cestu, na které jsou poutní domy na přespání a pro načerpání sil a případný úkryt před pálivými slunečními paprsky, cesta nevede podél moře, ale vnitrozemím. Via Francigena česky cesta Franků je známa jako dálková poutní cesta z Canterbury do Říma ke hrobu sv. Petra. Po cestě jsou restaurační zařízení pro poutníky, noclehárny, ale i turistické ubytovny. Mají být za dostupnou cenu euro. Středa Pietrasanta Poutní stezka vede přes hory, je někdy kamenitá, nejde se po ní dobře. Pro dnešní noc spí kluci v noclehárně. Čtvrtek Altopascio V ubytovně se moc nevyspali, v jedné místnosti spalo asi 6 lidí, každý vstával v jinou dobu, někteří chrápali. Při telefonickém hovoru hoši říkali, že jim cesta poutní stezkou připadá jako turistický výlet, aspoň podle osazenstva. Lidé spící v ubytovně byli v této oblasti na dovolené a každý den se přesunuli na jiné místo, ale když se dověděli, kam chtějí hoši za den dojít, zdálo se jim to moc daleko :). Zpráva přišla hodně pozdě. Možná se zdrželi sháněním nových bot pro Vojtu. No tedy, ráno se zdálo lidem v ubytovně, že chtějí kluci jít daleko, ale oni dnes došli ještě dál, ušli asi 46 km. Nakonec vzali zavděk opět poutní ubytovnou v Altopascio. Vojta má puchýře ze spodní části nohy, Pepu bolí koleno, už dnes šel se zavázaným kolenem. Jsou rádi, že jsou v bezpečí, mají postel a jídlo. Přejeme jim krásnou a zaslouženou dobrou noc Pátek San Miniato Po včerejším výkonu zvolnili tempo, došli jen do San Miniato do ubytovny. Prý si na ně začínají zvykat (kdyby šli do Santiaga de Compostela, jak původně zamýšleli, spali by také v ubytovnách). Je velké horko, tolik kolik je v tyto dny u nás na slunci, tolik je v Itálii ve stínu. Sobota Poggibonsi Dnes se povedlo hochům být opět na mši svaté, příjemně zmokli. Spí v kostelních prostorách v nějaké místnosti se záchodem. Jsou zarostlí, holení je prý těžké, mají s sebou jen malé nůžky. Pepovi rostou vousy pomaleji, zato Vojtovi docela rychle. Ale nevím, mně připadají na fotce docela kultivovaní. Dnešní den je svátek svatého Jakuba, patrona poutníků. Při ranní mši svaté se za ně pan farář přimlouval a my všichni s ním, je moc pěkné a povzbuzující, jak na oba poutníky myslí velká spousta lidí, jsme za to vděční a uvědomujeme si to, zároveň nás to také povzbuzuje, naplňuje a nese. Vojta i Jožka si to také silně uvědomují a cítí na vlastní kůži

17 Neděle Monteroni d Arbia Navštívili dům sv. Kateřiny a večer se hlásili z místa za hřbitovem u dálnice, tak nevíme, jestli spí venku, nebo našli nocleh pod střechou. Jedině jsme se ještě dověděli, že jim banány na průjem zabraly, a že průjem měli nakonec oba. Se zdravotními problémy se kluci často telefonem radili s mladou medičkou, které chceme také touto cestou poděkovat, často jim radila, a pokud něco nevěděla, domlouvala pomoc u lékaře. Děkujeme, pane doktore, jsme vděční. Pondělí San Quirico V ubytovně si uvařili na večeři maso, měli hlad, v ubytovně byla i kuchyň. Průjem neměli. Pepu bolí koleno, budou spát v posteli. Úterý slunečnicové pole na 137 km silnice SS2, asi 5 km před Acquapendente Šlo se dobře, nebylo tak velké horko. Dobře našli vodu, ale spí někde v poli. Středa Zepponami Spí v olivovém sadu za Zepponami. Dnes se jim šlo dobře, ke konci je asi 5km svezl jeden pán. Vojta se vykoupal v Bolsenském jezeře, Pepu kolena dnes moc nebolela. Čtvrtek Vejano Do Říma je to už jen kousek, vzhledem k tomu, co mají hoši v nohách. Chvilku dnes pršelo, Pepovo koleno se ozývalo. Nocleh mají na faře bez sprchy, ale jinak je to prý fajn. Kluci cítí cíl na dosah, snaží se nás přemluvit, abychom přebukovali jízdenky na dřívější termín, ale už nic není volné. I Pietrelcinu by klidně vzdali, kdyby se mohli dostat domů dříve. Horší je, že kontakt na slibovaný nocleh v Římě selhal, dotyčný člověk není zrovna v Římě. Hledáme, kde se dá, vypadá to, že Vojta s Jožkou budou u cíle už v sobotu večer. Svěřujeme to Pánu a hledáme dál. Nakonec se podařilo sehnat kontakt na o. Romana v Nepomucenu. Pátek La Storta Tento den spí kluci na faře, mají k dispozici i sprchu. Byli obdarováni slavnostní mší svatou s otcem biskupem, dokonce je pozvali na pohoštění a dostali plno buchet na cestu. Bolí je kolena a nohy, ale Řím je téměř za rohem. V tomto městě začíná ulice via Cassia, která končí v Římě u mostu Milvio. Zítra budou v Římě určitě. Sobota ŘÍM Hurá, konečně Řím s příjemným útočištěm. Během dne dorazili do Nepomucena. Dnes se prošli po městě, byli u sv. Pavla, v Lateránské bazilice, zítra půjdou k sv. Petrovi a na Svatopetrské náměstí za papežem na modlitbu Anděl Páně. Večer ještě spěchali ke svátosti smíření. Kdyby mohli, jeli by hned domů, aspoň tak to na mě působí. Neděle Vatikan, Řím Dnes byli u hrobu sv. Petra, viděli papeže, byli na náměstí na polední modlitbě. Bylo horko, ale v Římě je vody dost a teče často :). Zůstanou zde do pondělí, pak vyrazí dál. Pondělí Neapol Ráno se vydali na cestu do Pietrelciny. Tentokrát stopem. Večer psali z Neapole, byli v katedrále, ale nezůstali zde, šli mimo město. Slíbili, že nás prozvoní, až ulehnou. Prozvonili nás v 1.43, ale odkud, to nevíme, jenom věříme, že jsou v pořádku

18 Úterý asi Montesarchio Přišla smska, jsme v třešňovém sadu u cesty za větším městem, asi 15 km před Beneventem. Je teplo, jdeme pěšky. Byli jsme na mši, máme se dobře. Jala jsem se hledat, které město by to mohlo být a podle pěší trasy mi vyšlo, že by to mohlo být Montesarchio. Jsem moc zvědavá, až si budeme o cestě povídat, které město to bylo ve skutečnosti. Opět jsme to s manželem nevydrželi a Pepovi jsme zavolali. Zjistili jsme, že do Neapole už ani cestovat nechtěli, chtěli se vzdálit od Říma a dostat se do Pietralceny. Jenomže je Pán podivuhodným způsobem dopravil do Neapole přímo před katedrálu sv. Januária. Samozřejmě se do ní podívali a byli u hrobu tohoto světce. Potom se snažili dlouhou dobu dostat z města, město bylo dost špinavé, všude se povalovaly různé krabice. Na jednom náměstí potkali skupinu černochů "běženců". Když se dostali z města, snažili se najít nějaké místo, kde by si mohli lehnout. Všude to vypadalo nevlídně, spousta špíny a pod. Je to úplně jiná oblast než ty, které již prošli. Byli, prý, už moc unavení, když našli vhodné místo, padali únavou. (Vhodné místo bylo v zákrytu u nějakého obchoďáku). Středa olivový sad mezi Pietrelcinou a Beneventem Konečně navštívili Pietrelcenu, místo narození svatého p. Pi. Byli na mši svaté, podívali se do muzea a vracejí se zpět do Říma. Nocují zase někde venku v olivovém sadu mezi Pietrelcenou a Beneventem. Čtvrtek Rotondi, Řím Po 3 hodinách stopování přivezli naše kluky hodní lidé do Rotondi (malé městečko, na zpáteční cestě do Říma s městem, ve kterém zemřel a je uchováván sarkofág otce Pia San Giovani Rotondo, má společný asi jen základ slova) a poradili jim, jak sehnat levněji jízdenku do Říma. V Rotondi čekali tři hodiny na autobus v nějakém baru. Do věčného města dorazili večer, připadali si už spíše jako turisté než poutníci. Zítra,prý snad koupí nové boty. Konečně se cítí jako, že se vracejí. Konstatovali, že měli stále štěstí na dobré lidi, kterých v této oblasti moc není. Vzkazují, že nás zdraví i p. Pio. Vzhledem k tomu, že mapu poslali už domů, museli jsme je telefonem navigovat, aby trefili od autobusového nádraží k Lateránské bazilice, aby se mohli vrátit do Nepomucena. Pátek, sobota, neděle a část pondělí , Řím Zasloužený odpočinek, návštěva chrámů, účast na mších svatých, pomoc v koleji a podobně. To nám snad už poví sami. Těší se hodně domů na dobré jídlo bez těstovin a marmelády. Sice byli poslední dny syceni chutnými pokrmy, ale uvedené ingredience nebudou muset dlouho vidět na talíři :). Zjistili jsme, že v papežské koleji běžně neposkytují nocleh, proto jsme moc vděčni za poskytnutý azyl a jistotu, že je o naše syny dobře ba výborně postaráno. Děkujeme. V pondělí Jožka s Vojtou mají slíbenou českou mši svatou ve Vatikánu a pak, doufáme, oba hoši nastoupí po poledni do autobusu a v úterý ráno z něj vystoupí v Brně. My rodiče Greplovi i Waloszkovi děkujeme vám všem za modlitby, projevenou účast a duchovní provázení obou mladých poutníků. Oni (ani my) nechtěli a netoužili být celebritami, máme všichni radost ze společenství - jako vzájemné sounáležitosti a spojení v Duchu společně mezi s sebou a s Bohem. Prostě v tom vzájemném sjednocení

19 APOŠTOLÁT MODLITBY SRPEN Všeobecný úmysl: Za dobrovolníky, aby se velkomyslně věnovali službě potřebným. Misijní úmysl: Abychom uměli vyjít ze sebe a stali se bližními pro ty, kdo se nacházejí na okraji mezilidských a společenských vztahů. Národní úmysl: Abychom na přímluvu Panny Marie Nanebevzaté šťastně došli k cíli své pozemské pouti. ZÁŘÍ Všeobecný úmysl: Aby rostly příležitosti pro vzdělávání a práci pro všechny mladé lidí. Misijní úmysl: Za katechety, aby jejich život byl v souladu s vírou, kterou hlásají, a tak o ní věrohodně svědčili druhým. Národní úmysl: Aby všichni lidé poznali Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání. ŘÍJEN Všeobecný úmysl: Aby bylo vykořeněno obchodování s lidmi, které je moderní podobou otroctví. Misijní úmysl: Za křesťanská společenství na asijském kontinentě, aby s misijním duchem ohlašovala evangelium těm, kdo na ně ještě čekají. Národní úmysl: Za zodpovědné a poctivé křesťany, kteří budou v církvi dobrými hospodáři duchovního i hmotného bohatství. /www:jesuit.cz/ * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * Sbírky Datum Havířov-sv. Anna Havířov-Bludovice Špluchov účel , ,- 931,- na charitu , ,- 720, , , ,- na euchar.kongres , , , , , ,- na opravy kostela , ,- 721, , ,- 620, , , ,- 3485,- 730, , , ,- na opravy kostela , ,- 910, Květen až srpen 2015 v našich farnostech Sv. Anna Pohřby: Jaroslav Holba (55 let) Věra Wernerová roz. Kaniová (92 let) Monika Sikorová roz. Maršálková (91 let) Bohumír Jakubják, jáhen ( 83 let) Gerfrýd Michna (88 let) Drahomíra Kanioková roz. Bílková (84 let) Zdenka Godlová roz. Toroňová (60 let) Zdeněk Valek (20 let) Sv. Markéta Pohřby: Stella Kowalzykova (12 let) Ludmila Šindlerová roz. Veselská (92 let) Křest: Barbora Ožanová

20 Dopisy do záhrobí Mladík v Jeruzalémě, slepý od narození V městě Šumbarku, v třetím roce panování zemana Potácivého Píši Ti proto, abych Ti poblahopřál k zázračnému uzdravení. Vím, že je to se značným zpožděním, na druhou stranu jsem jediný, koho to napadlo. Pro všechny ostatní samozřejmě kromě Ježíše jsi představoval především problém. Ježíšovi učedníci v Tobě viděli (právem potrestaného) hříšníka a nerozuměli tomu, proč jejich Mistr plýtvá svou divotvornou mocí na Tvé uzdravení. Tví sousedé, kteří Tě denně vídali žebrat v prachu u cesty, začali raději pochybovat o Tvé identitě, než aby připustili zázrak. Stejně se chovali i farizeové, k nimž Tě přivlekli. Jsi ještě celý zmatený z toho, co se s Tebou stalo. Na Tvé smysly útočí přemíra podnětů; musíš mhouřit oči, takřka oslepené nezvyklým jasem a kontrastem barev. Nedosti na tom, ohlušuje Tě křik farizeů, povykují jeden přes druhého a domáhají se vysvětlení nevysvětlitelného. Křičí na Tebe, aby ulevili vlastní frustraci. Jsou náhle zmateni a vyvedeni z obvyklé sebejisté nadřazenosti a všemožně se snaží Tvůj případ vyřešit. Někteří dokonce tvrdí, že jsi vlastně nikdy slepý nebyl, a na podporu této evidentní lži povolávají i Tvé rodiče. Ti jsou zmatení a vyděšení; i pro ně znamenáš problém, protože jsi na ně přivolal hněv představených. Přesto Tě nezapřou, ale s odkazem na Tvou dospělost kvapně odcházejí a ponechávají Tě samotného napospas rozezleným soudcům. Musím Tě obdivovat, protože Ty jediný si zachováváš rozvahu a hovoříš navýsost racionálně, na rozdíl od těch, kteří se tolik pyšní svým intelektem a vzděláním. Nakonec to nevydrží a vyženou Tě pryč ze své synagogy. Vyloučí Tě ze svého společenství, eliminují problém tím, že ho popřou. Role se obrátily; nejsi to již Ty, kdo nevidí. Slepí jsou farizeové, kteří odmítají vidět, co je zjevné. Zavírají oči a zacpávají si uši, aby neslyšeli Tvé logické argumenty. Zavírají před Tebou dveře. Zůstáváš sám Naštěstí ne na dlouho; vyhledává Tě samotný Ježíš a dává se s Tebou do řeči. On Ti naslouchá, on Ti dává odpověď na Tvé otázky. To on Ti dává dar vidění i vědění. A Ty náhle s jistotou víš, kam patříš a kam směřuješ. Tuto radostnou jistotu Ti může dát pouze setkání s Ježíšem, ne ti, kteří se zaštiťují svými funkcemi a postavením. I oni nebo alespoň někteří z nich se ještě jednou setkávají s Ježíšem a snaží se s ním diskutovat. Je to zbytečně ztracený čas; oni nemohou být ze své slepoty uzdraveni jako Ty, protože si ji vůbec neuvědomují. Nejsou slepí, jen zaslepení, a to není choroba či postižení, jež lze zázračně vyléčit. To je stav ducha, který Ježíš musí respektovat, a tak končí tento neplodný rozhovor a odchází pryč. Ty však ho následuješ -ok