Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav informačních studií a knihovnictví. Bakalářská práce. Martin Roith

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Bakalářská práce Martin Roith Analýza současného stavu školních knihoven v Kraji Vysočina Analysis of the current state of school libraries in Vysočina region Praha 2013 Vedoucí práce: PhDr. Anna Stöcklová

2 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a výhradně s použitím citovaných pramenů, literatury a dalších odborných zdrojů. V Praze, dne 2. srpna Martin Roith

3 Klíčová slova (česky) knihovny, školní knihovny, základní školy, střední školy, Kraj Vysočina, analýzy, vzdělávání Klíčová slova (anglicky): libraries, school libraries, elementary schools, high schools, Vysočina region, analysis, education

4 Abstrakt (česky): Bakalářská práce se zabývá rozborem současného stavu knihoven základních a středních škol v kraji Vysočina. V první části textu je nastíněna základní problematika školních knihoven spolu s charakteristikou kraje Vysočina. Hlavní částí práce je analýza stavu knihoven na základě dotazníkového šetření. Blíže jsou popsány osobně navštívené knihovny. V závěru jsou shrnuty výsledku průzkumu. Abstract (in English): This thesis deals with the analysis of the current state of libraries in elementary and secondary schools in the Vysočina region. In the first part of the text outlines the basic problems of school libraries along with the characteristics of the region. The main part of this work is analysis of the state of libraries based on the survey.personally visited libraries are closely described. The conclusion summarizes the survey results.

5 Obsah Předmluva Úvod Charakteristika Kraje Vysočina Školství v Kraji Vysočina Základní školy Střední školy Vyšší odborné školy Vysoké školy Školní knihovny Funkce školní knihovny Legislativní prostředí Doporučení MŠMT k činnosti a funkci školní knihovny Manifest UNESCO a IFLA o školních knihovnách Směrnice IFLA a UNESCO pro školní knihovny Osobně navštívené knihovny ZŠ a MŠ Vyskytná Soukromé gymnázium AD FONTES Jihlava Základní škola Chotěboř, Buttulova Akademie - VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá nad Sázavou Vlastní výzkum Počet žáků a vyučujících ve škole Veřejná knihovna v místě školy Existence školní knihovny Počet knih (svazků) ve fondu knihovny Složení fondu Umístění knihovny Výpůjční doba knihovny Personální zajištění Počítače s přístupem na internet Doplňkové služby Zpracování dat o fondu Spolupráce s veřejnou knihovnou Podpora čtenářské a informační gramotnosti Spolupráce knihovny a vyučujících Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků Seznam zkratek Příloha č. 1: Dotazník... i

6 Předmluva Bakalářská práce je analýzou současného stavu knihoven základních, středních a vyšších odborných škol v Kraji Vysočina. Tématiku školních knihoven jsem si vybral proto, že věřím, že dobře fungující školní knihovna je důležitým prvkem v celoživotním vzdělávacím procesu. Cílem práce je získání základních statistických údajů o tom, kolik škol v kraji provozuje školní knihovnu, jakými pracovníky jsou knihovny vedeny, jaký je rozsah poskytovaných služeb, velikost fondu apod. Práce je rozdělena celkem do čtyř kapitol, z nichž první pojednává o charakteristice kraje a školství v něm. Druhá kapitola je věnována problematice školních knihoven. Předposlední, tedy třetí kapitola popisuje osobně navštívené knihovny. Jádro práce je ve čtvrté kapitole, která se zabývá výsledky dotazníkového šetření. Přípravu pro zpracování práce jsem zahájil shromážděním kontaktů na jednotlivé základní, střední a vyšší odborné školy. Kontaktní údaje jsem získal ze seznamu škol a školských zařízení, dostupného na internetových stránkách krajského úřadu. Na získané ové adresy jsem potom rozeslal dotazník, který jsem vytvořil ve službě Vyplňto.cz. Citace v textu byly vytvářeny formou číselného odkazu. Bibliografické záznamy odpovídají mezinárodním normám ČSN ISO 690 a ČSN ISO Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí práce, PhDr. Anně Stöcklové, za poskytnuté rady a cenné připomínky při tvorbě práce.

7 1 Úvod 1.1 Charakteristika Kraje Vysočina Kraj Vysočina 1 je samosprávným územním celkem ležícím na pomezí Čech a Moravy. V rámci České republiky zaujímá centrální polohu. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. Na jihu se téměř dotýká státní hranice. Pro kraj je charakteristická členitost území, vyšší nadmořská výška a řídké osídlení. Svou rozlohou km 2 je Vysočina pátým největším krajem v České republice. Prakticky na celém jeho území se rozprostírá geomorfologická oblast Českomoravská vrchovina, která určuje zvlněný charakter kraje. Nejvyšším bodem je vrch Javořice (837 m. n. m.), nejnižším pak místo, kde řeka Jihlava na jihovýchodě okresu Třebíč opouští území kraje (239 m n. m.). Administrativně je Kraj Vysočina dělen na pět okresů: Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Kromě pěti okresních měst se v kraji nachází ještě 10 obcí s rozšířenou působností. Jsou to: Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice a Telč. Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 704. Průměrně má obec na Vysočině 727 obyvatel, tedy nejméně ze všech krajů. K 1. lednu 2012 žilo na Vysočině téměř 512 tisíc obyvatel, což mezi kraji České republiky představuje třetí nejnižší lidnatost. Hustota zalidnění činila 75 obyvatel na km2. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k celkem 57,3 %. Největším a zároveň krajským městem je Jihlava s obyvateli, druhým největším je Třebíč, kde žije zhruba 37,5 tisíce lidí. [1] 1 Byl zřízen jako Jihlavský kraj v roce 2000 spolu s ostatními vyššími územními samosprávními celky. V roce 2001 byl novelizujícím ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. přejmenován na kraj Vysočina a v roce 2011 byl z iniciativy kraje název znovu změněn, tentokrát na Kraj Vysočina (ústavní zákon 135/2011 Sb.) 7

8 Obr. 1 : Administrativní členění kraje (převzato z WWW: 8

9 1.2 Školství v Kraji Vysočina Vzdělávací systém v Kraji Vysočina tvoří školy základní, střední, vyšší odborné a vysoké. Celkový počet dětí, žáků a studentů navštěvujících ve školním roce 2012/2013 vzdělávací instituce v kraji činí Základní školy Ve školním roce 2012/2013 navštěvovalo 262 základních škol žáků. Oproti předchozímu školnímu roku došlo k nárůstu počtu žáků o 0,4%. Celková kapacita základních škol v kraji je žáků. Základní školy v kraji můžeme rozdělit do dvou skupin. První jsou školy úplné, které nabízí plný rozsah všech tříd prvního a druhého stupně. Druhou skupinu tvoří tzv. neúplné školy (malotřídní), které mají pouze první nebo druhý stupeň, v některých případech pouze některé třídy. Malotřídek je v kraji 115, tedy 44% z celkového počtu základních škol. Zbytek tvoří školy s plným rozsahem výuky. V důsledku nízké hustoty obyvatel se v Kraji Vysočina nachází velký počet základních škol s nízkým počtem žáků. 113 (43%) škol navštěvuje méně než 50 dětí. Naopak škol s více jak 500 žáky je pouze 16, tedy 6% z celkového počtu ZŠ. Největším zřizovatelem základních škol na Vysočině jsou obce, které dohromady zřizují 248 škol. 13 ZŠ zřizuje kraj a jedna škola je zřizována církví Střední školy Školský zákon vymezuje 3 druhy středních škol gymnázium, střední odbornou školu a střední odborné učiliště. Všechny tyto druhy jsou ve vzdělávacím systému kraje zastoupeny. Ve školním roce 2012/2013 fungovalo v Kraji Vysočina 75 středních škol, které navštěvovalo studentů. Ve srovnání s předchozím školním rokem je to o 6,1% méně. [2] Vyšší odborné školy V kraji působilo v školním roce 2012/2013 celkem 14 vyšších odborných škol. 9 z nich bylo zřizováno krajem, 4 školy zřizoval soukromník a jednu školu 9

10 Ministerstvo vnitra. Na vyšších odborných školách v prezenční formě studia studovalo celkem 963 studentů. Pouze dvě školy z celkových čtrnácti fungovaly jako samostatný subjekt, ostatní byly provozovány v rámci subjektu vykonávajícího činnost střední školy Vysoké školy Na území Kraje Vysočina sídlí 2 vysoké školy. Jsou to Vysoká škola polytechnická Jihlava a Západomoravská vysoká škola Třebíč. Jihlavská škola je první veřejnou vysokou školou neuniverzitního směru v České republice. Západomoravská vysoká škola v Třebíči je soukromá. V kraji se také nachází detašovaná pracoviště některých vysokých škol z jiných krajů, například pracoviště ČZU v Humpolci. [2] 2 Školní knihovny Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje pojem školní knihovna takto: Knihovna pro žáky a učitele na základní, střední nebo vyšší odborné škole, zřizovaná a udržovaná z rozpočtu školy. Jejím hlavním úkolem je informační a dokumentační zabezpečení vyučovacího procesu. Může mít dvě samostatné části - knihovnu učitelskou a žákovskou. [3] Na rozdíl od vysokoškolských knihoven, které jsou podmínkou pro získání akreditace dané vysoké školy, není činnost školních knihoven ze strany nějaké vyšší instituce koordinována [4]. Školní knihovny tedy nemusí splňovat žádné minimální požadavky a jejich kvalita je tak různá. Fungování školní knihovny je zcela závislé na podpoře vedení školy. Je tedy potřeba, aby ředitel i ostatní pracovníci školy vnímali knihovnu nejen jako půjčovnu beletrie, ale jako plnohodnotného partnera ve vzdělávacím procesu. Přehled školních knihoven vede Ústav pro informace ve vzdělávání, kterému se každoročně zasílá Výkaz o školní knihovně. Statistické výstupy za jednotlivé školní roky jsou pak dostupné na stránkách ústavu ( Zpracovávána jsou data o knihovním fondu, uživatelích a službách, umístění a vybavení knihovny a pracovnících. 10

11 2.1 Funkce školní knihovny Školní knihovna plní nezastupitelnou funkci ve vzdělávacím procesu slouží jako informační zázemí celé výchovně-vzdělávací činnosti. [5] Školní knihovna je v ideálním případě místem setkávání všech členů školního společenství, kteří zde mají možnost najít potřebné informace nejen v tištěné, ale i v elektronické formě. Knihovna má za úkol nejen informace poskytnout, ale také naučit uživatele jak tyto informace správně pochopit a dále s nimi pracovat. Za pomoci kvalifikovaného pracovníka a podpory ostatních členů pedagogického sboru vede uživatele k informační a čtenářské gramotnosti a učí jej základům informační etiky. Nezastupitelnou roli také hraje v podpoře celého vyučovacího procesu, kde nabízí čtenářům kvalitní knihovní fond profilovaný s ohledem na zaměření školy. Dobře fungující školní knihovna také pomáhá vybudovat pozitivní vztah žáků ke knihovnám všeobecně. 2.2 Legislativní prostředí Problematikou školních knihoven se kromě obecné legislativy v současné době žádný zákon přímo nezabývá. Krátké zmínky o školních knihovnách nalezneme pouze ve dvou legislativních dokumentech. Jsou to Zákon 561/2004 Sb. 2 a Vyhláška MŠMT o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních č. 108/2005. První zmíněný popisuje v paragrafu 120 školní knihovnu jako jedno ze školských účelových zařízení. Vyhláška zmiňuje knihovnu takto: Školní knihovna poskytuje odborné, studijně pracovní, knihovnické a informační služby pro děti, žáky, studenty, popřípadě pedagogické pracovníky škol a školských zařízení.. Současný knihovní zákon (257/2001 Sb.) o školních knihovnách nehovoří 3. V minulosti u nás sice existovalo několik legislativních předpisů upravujících podobu a fungování školních knihoven, ale v devadesátých letech byly všechny zrušeny. Existence a podoba školní knihovny je tak dnes zcela v kompetenci ředitele školy. Pomoc při zakládání a správě školní knihovny tak v České republice poskytují především dvě organizace - Centrum pro školní knihovny a Klub školních knihoven. 2 Školský zákon 3 Výjimku tvoří školní knihovny, které poskytují veřejné informační služby a jsou evidovány Ministerstvem kultury. Ty jsou pak podle 3 knihovního zákona specializovanými knihovnami a jako takové se řídí knihovním zákonem. 11

12 Centrum pro školní knihovny ( je zřizováno Národní pedagogickou knihovnou a nabízí pracovníkům ve školních knihovnách všechny informace potřebné k založení, správě a úspěšnému fungování knihovny v prostředí školy. Kromě toho také zprostředkovává informace o plánovaných kurzech pro neodborné pracovníky školních knihoven, seminářích a jiných akcích pro knihovníky. Snaží se také o standardizaci školních knihoven a zavedení potřebné legislativy. Klub školních knihoven ( je odbornou sekcí Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Rozsah jeho činnosti je podobný s Centrem pro školní knihovny, ale je kladen větší důraz na propagaci školního knihovnictví mezi knihovnickou veřejností, zastupování školních knihoven jako celku při jednání se státní správou a celkově na upevnění role školních knihoven ve společnosti. Kromě činnosti výše zmíněných organizací mohou školní knihovny vycházet z mnoha dokumentů, které se touto problematikou zabývají Doporučení MŠMT k činnosti a funkci školní knihovny na základních a středních školách Doporučení MŠMT je dokument vydaný v roce 2009 a je výsledkem spolupráce Ministerstva školství se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR. Je však potřeba připomenout, že ačkoli se jedná o dokument vydaný státní správou, nemá žádnou právní závaznost. Cílem je poskytnout metodickou podporu při zakládání a vedení školní knihovny [6]. V textu je školní knihovna definována jako odborný, studijní, informační a čtenářské centrum pro žáky a pedagogické pracovníky školy [7]. Jsou vytyčeny úkoly školní knihovny včetně důrazu na rozvoj čtenářské a informační gramotnosti žáků. Popsána je také role knihovníka. V příloze je velmi podrobný vzorový řád školní knihovny, pokrývající všechny služby, které může knihovna nabízet. Další přílohu tvoří Doporučení pro vybavení školních knihoven, kde je uvedena typologie školních knihoven podle rozsahu poskytovaných služeb od základního modelu po rozsáhlé studijní a informační centrum školy. Jmenovitě to jsou: Studovna a čítárna Mediatéka se studovnou Studijní a informační centrum školy 12

13 Rozšířené studijní a informační centrum školy U každého typu knihovny jsou uvedeny minimální nároky na prostor, hardwarové a softwarové vybavení, strukturu fondu a poskytované služby. Definovaná je i provozní doba knihovny a personální zajištění. Zatímco u prvního typu - studovny s čítárnou, stačí podle MŠMT jedna samostatná místnost a pracovník, starající se o knihovnu 2 hodiny denně, u čtvrtého typu, tedy rozšířeného studijního a informačního centra, bude škola potřebovat minimálně 3 samostatné místnosti včetně víceúčelového sálu, pracovníka s knihovnickým vzděláním na plný úvazek a dalšího na 0,1 úvazek pro administrativní práce. Dokument vychází z mezinárodních doporučení IFLA a UNESCO, které však přizpůsobuje realitě českého školství zejména v oblasti finančních, personálních a prostorových nároků. [6] Manifest UNESCO a IFLA o školních knihovnách Manifest o školních knihovnách vypracovaný IFLA a UNESCO (dále jen Manifest) byl vydán v roce Definuje zejména poslání a cíle školních knihoven. Důležitou úlohu podle Manifestu hraje rovný přístup ke službám knihovny pro všechny členy školní komunity. Zdůrazňuje také nutnost dodržování profesionálních knihovnických standardů pro udržení efektivního chodu knihovny. [8] Směrnice IFLA a UNESCO pro školní knihovny Tento dokument z roku 2002 navazuje na o dva roky starší Manifest. Podle jeho tvůrců by měl pomáhat uskutečňovat principy vyjádřené v Manifestu [4]. Zatímco zmiňovaný Manifest je relativně stručný, Směrnice IFLA a UNESCO pro školní knihovny rozvíjí jeho myšlenky do několika kapitol. Věnuje se nejen postavení knihovny ve škole, ale i jejímu financování, struktuře a velikosti fondu, personálnímu zajištění, aktivitám knihovny v rámci školy, spolupráci s veřejnými knihovnami a dalšímu. Podle Směrnice by měla škola financovat knihovnu minimálně 5% z celkových výdajů na studenta. Na jednoho studenta školy by pak mělo připadat alespoň 10 knih. Fond by se měl skládat minimálně z 60% populárně naučné literatury reflektující osnovy školy. Mimo to má fond obsahovat další materiály, jako jsou DVD, počítačové hry, časopisy, volnočasová literatura a hudební nahrávky. Nákup této části fondu by měl 13

14 být konzultován se studenty tak, aby odpovídala jejich zálibám a zájmům. Důležitý je i výběr knihovního systému, který splňuje platné národní a mezinárodní bibliografické standardy. Závěr dokumentu je věnován rozvoji studentů, především v oblasti informační a čtenářské gramotnosti. [9] Ačkoliv je aplikovatelnost Směrnice v českých podmínkách zejména z finančních důvodů diskutabilní, mohou její části, zejména ty o spolupráci s veřejnými knihovnami a zapojení pracovníků školní knihovny, vést k rapidnímu zlepšení současného stavu školních knihoven u nás, a to za cenu minimálních prostředků. 14

15 3 Osobně navštívené knihovny Knihovny k osobní návštěvě jsem se snažil domluvit pokud možno tak, aby mezi nimi byly jak zástupci všech typů škol. Kontaktoval jsem proto vybrané malotřídní základní školy, základní školy úplné, státní i soukromé střední školy, gymnázia a VOŠ. Osobní návštěvu se nakonec podařilo domluvit ve čtyřech školách - jedné malotřídce, velké základní škole, soukromém gymnáziu a ve školském zařízení, které poskytuje jak gymnaziální, tak střední a vyšší odborné vzdělání. 3.1 ZŠ a MŠ Vyskytná Základní škola Vyskytná je malotřídní školou v okrese Pelhřimov. V současné době je ve škole 36 žáků, kteří navštěvují pět ročníků ve třech třídách. Ve škole je probíhá výuka pouze v 1-5. třídě na druhý stupeň děti dojíždí do větších obcí v okolí. Donedávna ještě poskytovala škola výuku v plném rozsahu a díky tomu se nachází v relativně velké budově. Škola proto mohla umístit knihovnu do samostatné místnosti a mimo to se ve škole nachází dokonce improvizovaný divadelní sál. Knihovní fond obsahuje cca 3000 svazků a je rozdělen na žákovskou a učitelskou knihovnu. Větší část fondu se nachází v oddělené místnosti, která nabízí i místa ke studiu. Zbytek knih je umístěn ve sborovně a jednotlivých třídách. Malá část fondu je umístěna také ve školní družině a v mateřské škole. Řazení v knihovně je abecední, fond v učitelské knihovně je řazen tematicky podle vyučovaných předmětů. Knihy jsou evidovány v papírovém sešitu. Knihovna je financovaná částkou 1000 Kč ročně a přírůstek se pohybuje okolo deseti jednotek za rok. Funkci knihovnice zastává učitelka českého jazyka a dějepisu. Za starost o chod knihovny nedostává žádný přípatek. Knihovna je otevřená v podstatě po celý den. Žáci mohou do knihovny volně docházet a využívat ji jako prostor k trávení volného času o přestávkách apod. Pokud si chtějí některou z knih půjčit, ohlásí to knihovnici. Formální evidence výpůjček neexistuje, v takto malé škole má knihovnice o všem přehled. Podle jejích slov proběhne zhruba deset výpůjček týdně. Výpůjční doba je v podstatě neomezená. O nových knihách ve fondu jsou žáci informováni přímo knihovnicí vždy před zahájením výuky. Knihy jsou pak umístěny přímo ve třídách, aby k nim děti měly snadnější přístup. 15

16 V knihovně se donedávna nacházel počítač, ale nebyl využíván. Žáci však mají volný přístup k dobře vybavené počítačové učebně ve vedlejší místnosti. Knihovna je využívána i během výuky, například při četbě nebo výuce čtenářské gramotnosti za využití pomůcek firmy Piccolo. Ve Vyskytné se také nachází obecní knihovna, se kterou základní škola spolupracuje. V obecní knihovně jsou vystavovány práce dětí a mimo to žáci za pomoci knihovnice spolupracují na projektu mapování historie obce na základě obecní kroniky, výučních listů svých rodičů/prarodičů a dobových fotografií. S obecní knihovnou také škola spolupracuje na úrovni kooperativní akvizice. Fot. 1 : Knihovna ZŠ a MŠ Vyskytná : celkový pohled 16

17 Fot. 2 : Knihovna ZŠ a MŠ Vyskytná 3.2 Soukromé gymnázium AD FONTES Jihlava Škola nabízí osmi a čtyřletý studijní obor Gymnázium. V současné době školu navštěvuje zhruba 150 žáků. Knihovna ve škole formálně neexistuje, žákům jsou k dispozici knihy ve studovně. Ta je volně přístupná v průběhu celého dne. Mimo to má většina vyučujících vlastní menší oborový fond, který je po domluvě žákům k dispozici. Celkem je v majetku školy zhruba 400 svazků. Ve studovně je v otevřených policích sbírka beletrie a v uzamykatelných skříních pod nimi potom naučná literatura tematicky dělená podle jednotlivých vyučovacích předmětů. V místnosti je pět míst ke studiu, počítače s připojením na internet a tiskárna jsou k dispozici ve vedlejší počítačové učebně. Provoz knihovny má na starosti učitel českého jazyka, ale není vedena žádná evidence jak fondu, tak vypůjčených knih. Podle slov učitele je počet výpůjček minimální. Výpůjční doba není nijak omezená, zpravidla jsou výpůjčky realizovány na jeden školní rok. Roční přírůstek je nulový, na nákup knih nejsou vynakládány žádné 17

18 prostředky. Nedávno se však podařilo učiteli češtiny získat pro knihovnu knihy z pozůstalosti. Fot. 3 : Knihovna soukromého gymnázia AD FONTES : celkový pohled 3.3 Základní škola Chotěboř, Buttulova Základní školu v Buttulově ulici navštěvuje 325 žáků. Školní knihovna je zde umístěna v samostatné místnosti a jejím fondu je zhruba 3000 jednotek. Mimo to je ve škole ještě drobná učitelská knihovna. Žáci mohou knihovnu využívat kdykoliv po dohodě s učitelkou, která má knihovnu na starosti. Místnost, kde jsou knihy umístěny, však nenabízí žádná místa ke studiu a slouží proto pouze jako půjčovna knih. Ty jsou evidovány formou přírůstkového seznamu a pro snazší vyhledávání také v programu MS Excel. Knihovna nabízí převážně beletrii. Na akvizici škola vynakládá v průměru deset tisíc korun ročně. Ty jsou využity většinou k nákupu zhruba tří titulů v počtu jednotek odpovídajícím potřebám jedné třídy. Roční přírůstek tak činí okolo šedesáti jednotek. 18

19 Výpůjční doba je podle potřeb žáka, limitovaná pouze koncem školního roku. Kromě současných žáků je knihovna využívána i absolventy školy. Přímo knihovna nenabízí žádné další služby, ale k dispozici je internet a tisk v počítačové učebně. Žáci se účastné také pravidelných exkurzí do městské knihovny, kde také probíhá pasování prvňáčků na čtenáře a besedy s autory knih. Fot. 4 : Knihovna ZŠ Chotěboř : celkový pohled 19

20 Fot. 5 : Knihovna ZŠ Chotěboř : celkový pohled Akademie - VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá nad Sázavou Akademie ve Světlé nad Sázavou vznikla sloučením původní sklářské školy se světelským gymnáziem a lipnickým kamenickým učilištěm v roce V roce 2011 byly ke škole přiřazeny ještě 2 obory České zemědělské akademie podnikání a sociální činnost. Ve škole také probíhá praktická část výuky bakalářského oboru VŠCHT Konzervování a restaurování objektů kulturního dědictví uměleckořemeslných děl [10]. Jedná se tak o poměrně ojedinělý komplex škol nabízející gymnaziální, střední a vyšší odborné a dokonce bakalářské studium. Areál školy se skládá ze čtyř vzájemně propojených budov a v nedávné době získala škola také novorenesanční zámek na druhém břehu řeky, o jehož využití se ještě uvažuje. Zřizovatelem školy je kraj, ale škola je finančně soběstačná. Vydělává si prodejem studentských prací a zejména pronájmem školní sklářské hutě soukromníkům. Škola si tak může dovolit poměrně dobrou školní knihovnu. Školní knihovna se spolu se školním klubem nachází v přízemí vstupního objektu školy v bývalém služebním bytě. Otevřena je oficiálně 3 hodiny týdně, ale po domluvě se dá do knihovny zajít prakticky kdykoliv. Knihovna zabírá v prostorách 20

21 sdílených s klubem celkem 2 místnosti a chodbu. Místnosti jsou zatím pouze z části vybaveny novým nábytkem, ale plánuje se dovybavení i zbylých prostor. V knihovně je celkem jednotek, více jak 10% tvoří audiovizuální dokumenty. Většina učitelů má také ve svých kabinetech odborné příruční knihovny, které jsou studentům rovněž k dispozici. Fond tvoří převážně naučná literatura vztahující se k vyučovaným oborům. Řazení je podle přírůstkových čísel, jednotky jsou evidovány prozatím v přírůstkovém seznamu a lístkovém katalogu. Škola však již zakoupila systém Clavius a v průběhu příštího školního roku bude za pomoci knihovnic z městské knihovny fond zpracován v tomto programu. Knihovna je financována v průměru částkou 100 tisíc korun ročně. Z této sumy proběhne nákup zhruba 450 knih a audiovizuálních dokumentů. Výpůjční doba je opět bez omezení, výpůjčky jsou evidovány v tiskovinách SEVT. Ročně proběhne okolo 3500 výpůjček. V knihovně je jeden počítač s přístupem na internet. Uživatelům jako studovna slouží školní klub ve vedlejších místnostech. Je zde 5 studijních míst, k dispozici je televize s videem. Další technické vybavení jako jsou počítače, 3D skener a tiskárna se nachází v areálu školy a jsou volně přístupné. V celém areálu je bezdrátové připojení na internet. O chod knihovny se stará vedoucí učitelka gymnázia. Má pedagogické vzdělání, ale absolvovala roční knihovnický kurz. Při svém pedagogickém studiu také navštěvovala přednášky z knihovnictví. Za řízení knihovny je honorována částkou 300 korun měsíčně. Škola má zpracován vlastní program na podporu čtenářské gramotnosti, v knihovně probíhají jeho dílčí části besedy, literární semináře, skupinová čtení. S městskou knihovnou probíhá spolupráce nejen na úrovni besed v rámci Týdne knihoven a školních projektů, ale také během akvizice, kdy školní knihovna s městkou navzájem koordinují nákup knih. 21

22 Fot. 6 : Knihovna Akademie - VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá nad Sázavou : uložení knih 22

23 Fot. 7 : Knihovna Akademie - VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá nad Sázavou : uložení knih 2 Fot. 8 : Knihovna Akademie - VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá nad Sázavou : studovna a školní klub 23

24 Fot. 9 : Knihovna Akademie - VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá nad Sázavou : celkový pohled Školní knihovna v Akademii má jednoznačný potenciál stát se vynikajícím studijním a informačním centrem školy. Dostává se jí poměrně štědré finanční podpory ze strany školy a vede jí pracovnice s odborným knihovnickým vzděláním. Bohužel však asi není v současné době pro školu knihovna prioritou. Dnes knihovna trochu trpí svým umístěním v málo frekventované části školy. Rozlehlost areálu nenahrává používání knihovny například o přestávkách, protože samotný přesun do knihovny z druhého konce školy zabere okolo deseti minut. Knihovna by si zasloužila prostory blíže srdci školy a minimálně jednoho pracovníka na plný úvazek. Je ale pravděpodobné, že se tak v blízké budoucnosti při zachování současné politiky vedení školy stane. 24

25 4 Vlastní výzkum Jako zjišťovací metodu jsem použil dotazník, který jsem rozeslal do základních, středních a vyšších odborných škol. Dotazník byl vytvořen ve službě Vypňto.cz a zaslán elektronickou poštou na ové adresy evidované v seznamu škol a školských zařízení na krajských internetových stránkách ( Dotazník se skládal z celkem 22 otázek, z nichž většině z nich je věnována vlastní kapitola. U těch otázek, které spolu souvisely, jsem přistoupil k jejich sloučení do jedné kapitoly pro větší přehlednost. Dotazník je v plném znění, tak jak byl odesílán do škol k nahlédnutí v příloze. V samotném vyhodnocení dotazníku jsou školy rozděleny na dvě skupiny. První skupinou jsou základní školy, druhou tvoří střední a vyšší odborné školy. Pro sloučení SŠ a VOŠ do jedné skupiny jsem se rozhodl především proto, že všechny vyšší odborné školy reagující na dotazník tvoří jednu vzdělávací instituci s některou ze středních škol. Z celkového počtu 309 oslovených škol vyplnilo dotazník pouze 68 základních a 25 středních a vyšších odborných škol. Tyto školy reprezentují 30% základních, středních a vyšších odborných škol v kraji a tvoří základní množinu pro zpracování dotazníku. ZŠ SŠ a VOŠ osloveno % % odpovědělo 68 27,90% 25 38,50% Tab. 1 : Návratnost dotazníku 4.1 Počet žáků a vyučujících ve škole Touto otázkou jsem chtěl zjistit základní statistické údaje o jednotlivých školách a především potencionální počet uživatel školní knihovny. Podle výsledků průzkumu má průměrná škola 230 žáků. Z výsledků je patrný vysoký počet malých škol, daný velkým počtem obcí a malou hustotou zalidnění v kraji. Téměř 30% škol navštěvuje méně jak 50 žáků. 25

26 Základní školy mají v průměru 171 žáků. Nejmenší ZŠ navštěvuje pouze 17 dětí (Základní škola Lísek), největší 750 (Základní škola Žďár nad Sázavou, Švermova 4). Celkově na základních školách, které se zapojili do výzkumu, studuje žáků Druhou sledovanou skupinu tvoří střední a vyšší odborné školy. Na nich v průměru studuje 390 studentů. Největší školou je Střední průmyslová škola Třebíč s osmi set studenty. Nejmenší je jihlavské soukromé gymnázium AD FONTES, které navštěvuje 150 studentů. Celkem se na SŠ a VOŠ, které vyplnili dotazník, vzdělává 9756 studentů. Celkový průměrný počet vyučujících na jedné škole je 19. Na základních školách je v průměru 13 učitelů, na středních a vyšších odborných 38. Celkem na ZŠ pracuje 826 pedagogů a na SŠ a VOŠ 870. U středních a vyšších odborných škol je počet vyučujících analogický k počtu studentů škola s nejmenším počtem žáků má nejméně vyučujících a naopak. Základní škola s největším počtem vyučujících je Základní škola Třešť s 38 učiteli. Nejmenší počet vyučujících, pouze dva, má celkem deset základních škol. Celkově školy, které se zúčastnily dotazníkového šetření, navštěvuje žáků a studentů a pracuje na nich celkem 1696 pedagogických pracovníků. 4.2 Veřejná knihovna v místě školy Touto otázkou jsem chtěl zjistit, zda jsou v obci, kde působí škola poskytovány knihovnicko-informační služby alespoň veřejnou knihovnou, pokud školní knihovna ve škole nefunguje. 26

27 Graf č. 1 : Veřejné knihovny v obci Pouze jedna škola z celkového počtu 93 respondentů uvedla, že se v obci knihovna nenachází. Byla jím Základní škola Netín. Netín je obec s 334 obyvateli [11], škola je jednotřídní se čtyřmi ročníky. V současnosti ji navštěvuje 21 žáků. Ve škole není zřízena školní knihovna a Netín je tak jedinou školou, kde žáci školy nemají přístup ke knihovnicko-informačním službám ani ve škole, ani v rámci obce. 4.3 Existence školní knihovny Cílem otázky bylo zjistit, kolik škol zřizuje školní knihovnu. Předpokládal jsem, že školní knihovna je provozována na většině škol. Pokud byla otázka zodpovězena záporně, dotazník se uzavřel. 27

28 Celkem ZŠ SŠ, VOŠ má knihovnu nemá knihovnu Graf č. 2 : Školní knihovny Z grafu vyplývá, že předpoklad byl správný a ve většině škol knihovna funguje. Z celkového počtu 68 základních škol jich školní knihovnu provozuje 56, tedy 82 procent. Na středních a vyšších odborných školách je školní knihovna v 88% případů, tedy na 22 školách z 25. Existence knihovny na škole se ukázala zcela nezávislou na typu školy a počtu žáků či studentů v ní. V množině patnácti škol, které knihovnu nevedou, jsou jak malé základní školy, tak střední školy s několika sty studenty. 28

29 4.4 Počet knih (svazků) ve fondu knihovny Úkolem této otázky bylo zjistit přibližný počet jednotek v knihovně. Následující údaje jsou průměrem vždy pro jeden typ školy a vychází z dat získaných od 78 škol, které uvedly, že knihovnu mají. Průměrný fond školní knihovny na základní škole obsahuje 2528 jednotek. Na jednoho žáka v průměru připadá přibližně 14 svazků. Z nashromážděných dat je patrné, že neexistuje přímá úměra mezi počtem žáků a velikostí fondu. Více jak polovina základních škol má knihovní fond menší než 2000 svazků. Ve druhé sledované skupině, tedy SŠ a VOŠ, obsahuje knihovní fond v průměru 5597 svazků. Na jednoho žáka připadá 14 knih, tedy stejně jako na základních školách. Ani zde nelze najít úměru mezi počtem jednotek a počtem žáků. Více jak jedna třetina středních a vyšších odborných škol má knihovní fond o velikosti 5 10 tisíc svazků. Školní knihovny středních a vyšších odborných škol v Kraji Vysočina jsou co do velikosti knihovního fondu větší než knihovny na základních školách. Největší zastoupení mají v kategoriích s nižším počtem svazků, u knihoven SŠ a VOŠ je situace opačná. Graf č. 3 : Velikost fondu 29

30 4.5 Složení fondu Touto otázkou jsem chtěl zjistit, jaká je struktura knihovního fondu na školách. Domníval jsem se, že na základních školách se bude knihovní fond skládat zejména z beletrie, zatímco na školách poskytujících vyšší stupeň vzdělání, tedy středních a vyšších odborných školách, bude součástí fondu také odborná literatura. Otázku zodpovědělo celkem 67 škol, respondenti mohli vybrat jednu nebo více z celkem pěti možností. a) pouze beletrie b) beletrie + naučná/odborná literatura c) encyklopedie, slovníky apod. d) časopisy e) elektronické texty Tab. 2 : Složení fondu ZŠ SŠ a VOŠ b+c+d+e 3 0 b+c+d 13 4 c+d 1 0 b+d 2 0 b+c+e 1 0 b+c 23 5 c 1 0 b 8 5 a 0 1 Součet Z přiložené tabulky vyplývá, že oproti předpokladu je většina knihoven základních škol vybavena naučnou a odbornou literaturou. Naopak jediná knihovna, která poskytuje uživatelům pouze beletristickou literaturu, je na střední škole. 30

31 4.6 Umístění knihovny Otázka měla za cíl zmapovat, v jakých prostorách v rámci školy knihovny působí. Předpokládal jsem, že knihovnám jsou vyčleněny především samostatné místnosti. V této otázce měli respondenti možnost vybrat jednu z nabízených možností, nebo dopsat vlastní. Respondenti mohli vybírat z následujících odpovědí: a) v samostatné místnosti určené pouze pro knihovnu b) v místnosti s jinou primární funkcí (kabinet, sborovna ) c) knihy jsou uloženy v prostorách školy (třidy, chodby ) d) jiné, prosím uveďte Největší počet škol, celkem 56% z celkového počtu, podle předpokladu uvedl, že je knihovna umístěna v samostatné místnosti. Druhou nejčastější odpovědí bylo, že knihovna je umístěna v místnosti s jinou primární funkcí, například kabinetu, sborovně apod. Tuto odpověď zvolilo 23% respondentů. Pouze o 2% méně, tedy 21%, uvedlo, že se knihovna nachází v ostatních prostorách školy, jako jsou skříně na chodbách či ve třídách. V obou sledovaných kategoriích (ZŠ i SŠ a VOŠ) je nejčastější odpověď shodná, tedy že knihovna se nachází v samostatné místnosti. Tuto odpověď uvedlo 29 základních a 15 středních a vyšších odborných škol. Základní školy jako druhou nejčastější odpověď uváděly uložení knih v prostorách školy, a to v sedmnácti případech. Na SŠ a VOŠ jsou druhým nejčastějším místem uložení knih místnosti s jinou primární funkcí, například kabinety, sborovny apod. Tuto odpověď zvolilo 6 středních a vyšších odborných škol. U základních škol to byla nejméně frekventovaná možnost. Uvedlo ji pouze 10 ZŠ. Pouze jedna střední škola ukládá knihy v prostorách školy. 31

32 Graf č. 4 : Umístění knihoven : celkový stav Graf č. 5 : Umístění knihoven : základní školy 32

33 Graf č. 6 : Umístění knihoven : střední a vyšší odborné školy 4.7 Výpůjční doba knihovny Cílem otázky bylo zjistit, jak jsou školní knihovny dostupné pro své uživatele. Myslím si, že většina knihoven je otevřena alespoň jednou týdně minimálně v délce jedné velké přestávky. Respondenti měli možnost vybrat jednu ze tří následujících možností: a) o přestávkách b) kdykoliv po dohodě c) jinak, prosím uveďte Největší počet škol uvedl, že knihovna je otevřená pro zájemce kdykoliv po dohodě. Tuto možnost zvolilo celkem 67% všech škol. Druhou nejčastější odpovědí bylo, že je knihovna otevřena o přestávkách. Tuto odpověď uvedlo 19% škol. Zbylých 14% respondentů uvedlo konkrétní otevírací dobu. Pokud dotazované školy volily poslední odpověď, uváděly většinou pevnou výpůjční dobu v rozmezí od jedné hodiny týdně po deset hodin denně. 4.8 Personální zajištění Tato otázka měla za úkol zjistit jaké vzdělání má osoba, která se stará o chod knihovny. Domníval jsem se, že provoz většiny knihoven zajišťuje některý z učitelů v rámci svých pedagogických povinností. 33

34 Analýza personálního zajištění školních knihoven proběhla na základě dvou samostatných otázek. První z nich zjišťovala vzdělání pracovníka, který má na starosti provoz knihovny. V této otázce mohl respondent zvolit jednu ze čtyř následujících odpovědí: a) pedagogické vzdělání b) středoškolské nebo vyšší odborné knihovnické vzdělání c) je absolventem knihovnického kurzu d) jiné, prosím uveďte Ve více jak osmdesáti procentech škol zajišťuje provoz knihovny osoba s pedagogickým vzděláním. Pouze jedna knihovna je vedena profesionálním pracovníkem s knihovnickým vzděláním, pět knihoven má na starosti osoba, která absolvovala knihovnický kurz. Potvrdil se můj předpoklad, že v největším počtu školních knihoven je pozice knihovníka obsazena některým z pedagogů. Z analyzovaného vzorku škol dále vyplývá, že knihovny na středních a vyšších odborných školách jsou lépe personálně zjištěné než na školách základních. Zatímco na SŠ a VOŠ je podíl knihovníků s odborným vzděláním 18%, na ZŠ jsou to pouze 4%. Pokud respondent volil poslední možnost, uvedl většinou středoškolské vzdělání různého zaměření, v jednom případě pak knihovnu spravují sami žáci pod pedagogickým dozorem. Graf č. 7: Vzdělání pracovníků : celkově 34

35 Graf č. 8: Vzdělání pracovníků : základní školy Graf č. 9: Vzdělání pracovníků : střední a vyšší odborné školy Druhá otázka zjišťující personální zajištění knihoven se týkala velikosti úvazku pracovníka v knihovně. Respondenti vybírali jednu ze tří nabízených odpovědí: a) na plný úvazek b) na částečný úvazek c) v rámci svých pedagogických povinností Nejvíce respondentů, celkem 86%, podle předpokladu zvolilo poslední odpověď, tedy že se o knihovnu pracovník stará v rámci svých jiných povinností na škole. Pouze 35

36 ve 14% případů je knihovně přičleněn samostatný pracovník (3% plný úvazek, 11% částečný). Podle průzkumu mají kvalitnější personální zajištění na středních a vyšších odborných školách. Oproti základním, kde jsou tři pracovníci s částečným úvazkem, je počet částečných úvazků na SŠ a VOŠ dvojnásobný, tedy 6. Plný úvazek mají ze všech respondentů jenom dvě školy, jedna základní a jedna střední. V této otázce se můj předpoklad vyplnil téměř beze zbytku. Školní knihovny jsou v naprosté většině případů vedeny neodbornými pracovníky, kteří dostali správu knihovny na starost v rámci svých pedagogických povinností. Graf č. 10: Zaměstnanci podle úvazku : celkem Graf č. 11: Zaměstnanci podle úvazku : základní školy 36

37 Graf č. 12: Zaměstnanci podle úvazku : střední a vyšší odborné školy 4.9 Počítače s přístupem na internet Cílem otázky bylo zjistit, zda škola nabízí v knihovně přístup k síti internet prostřednictvím volně dostupných počítačů. Na otázku navazovala další, zjišťující počet počítačů. Předpokládal jsem, že alespoň jeden počítač s přístupem na internet je ve většině knihoven. Jako problém při zpracování se u této otázky ukázalo, že některé školy zřejmě mezi počítače v knihovně počítaly i počítače například v počítačových učebnách, takže výsledná data v této otázce neodpovídají skutečnosti. Příkladem může být Základní škola Chotěboř, která v dotazníku uvedla 38 počítačů ve školní knihovně, ale osobní návštěva prokázala, že v knihovně žádné technické vybavení není a je využívána právě počítačová učebna. Z dat v dotazníku vyplynulo, že počítače s připojením k internetu nabízí v knihovnách 40% škol. V průměru se v knihovnách základních škol nachází osm počítačů s připojením k síti internet. Na středních a vyšších odborných školách je jejich počet lehce vyšší průměrná knihovna nabízí devět počítačů. Jak však již bylo uvedeno, data s velkou pravděpodobností nejsou relevantní. 37

38 4.10 Doplňkové služby Úkolem bylo zjistit, jestli školní knihovny poskytují kromě půjčování knih některé další služby. Předpokládal jsem, že zejména na základních školách bude nabídka dalších služeb v knihovnách velmi omezená. Respondenti měli možnost zvolit jednu nebo více z nabízených odpovědí. a) nenabízí b) reprografické služby c) rešerše d) přístup k placeným informačním zdrojům e) jiné, prosím uveďte Graf č. 13 : Doplňkové služby Celkem 86% škol žádné doplňkové služby uživatelům knihoven nenabízí. Pouze 5% základních a 36% středních a vyšších odborných škol poskytuje nějakou formu doplňkových služeb ve své knihovně. Nejrozšířenější je poskytování reprografických služeb. Nabízí je tři knihovny na základních školách a pět knihoven středních či vyšších odborných škol. Rešerše jsou poskytovány v pěti případech a to pouze na SŠ a VOŠ. Jedna ze středních škol zpřístupňuje uživatelům elektronické informační zdroje a jedna základní škola uvedla možnost poskytnutí meziknihovní výpůjční služby. 38

39 4.11 Zpracování dat o fondu Otázkou jsem chtěl zjistit, jak probíhá v knihovnách zpracování fondu ve školních knihovnách. Očekával jsem, že většina knihoven nepoužívá specializovaný knihovní software, ale vede evidenci knih alespoň v elektronické podobě pro snažsí vyhledávání. Respondent mohl vybírat ze čtyř možností, pokud zvolil možnost v počítačovém programu, nabídla se mu další otázka, ve které měl možnost vybrat z nejrozšířenějších knihovních softwarů (v rámci školních knihoven), případně napsat název jiného. a) v počítačovém programu b) v papírové podobě (sešity apod.) c) v lístkovém katalogu d) jinak Graf č. 14 : Zpracování dat o fondu V nějakém počítačovém programu zpracovává knihovní fond 36% procent všech sledovaných knihoven. Zatímco na středních a vyšších odborných školách používají počítačový software v 68% případů, na základních školách je to jen v 23%. V papírové podobě, tedy různých sešitech či evidenčních knihách vede evidenci fondu 56% základních a 18% středních a vyšších odborných škol. Lístkový katalog je používán v obou sledovaných kategoriích podobně, na ZŠ v 16% a na SŠ a VOŠ v 14% případů. 39

40 Jiným, než jedním z výše uvedených způsobů zpracovává fond pouze 5% základních škol. Mezi nejrozšířenější software ve školních knihovnách patří program Bakaláři, který nabízí modul Knihovna pro evidenci a správu knihovního fondu. Využívá ho 53 % škol, které v předchozí otázce uvedly využívání počítačového programu. Druhý v pořadí byl software Clavius od společnosti LANius, který využívá 18% škol. 7% škol používá Systém agend pro školy SAS, který stejně jako Bakaláři nabízí modul pro školní knihovnu. Ostatní programy, které školní knihovny používají, byly vždy zmíněny pouze jednou. Jsou to Microsoft Excel, Microsoft Access, KpWin, EDU Software Školní knihovna a Pohoda. Jedna základní škola uvedla, že používá vlastní software. Můj předpoklad se naplnil pouze částečně v případě knihoven středních a vyšších odborných škol. Ty sice zpracovávají fond převážně v elektronické podobě, ale oproti očekávání používají až na jeden případ speciální knihovní software. U základních škol je využíváno především evidence prostřednictvím různých papírových seznamů Spolupráce s veřejnou knihovnou Touto otázkou jsem chtěl zjistit, jestli a jak školní knihovny spolupracují s veřejnou knihovnou v místě jejich působiště. Domníval jsem se, že rozsah spolupráce mezi školními a veřejnými knihovnami bude minimální. Nějakým způsobem však s veřejnou knihovnou spolupracuje téměř polovina knihoven. V obou sledovaných kategoriích je situace podobná. 40

41 Graf č. 15 : Spolupráce s veřejnou knihovnou Mezi nejčastější formu spolupráce školní a veřejné knihovny podle průzkumu patří zejména návštěvy žáků na akcích pořádaných knihovnou. Jedná se o besedy, tematické přednášky, návštěvy výstav v knihovnách a další. Velmi často je uváděna návštěva knihoven v rámci celostátních akcí na podporu čtenářství, jako je Celé Česko čte dětem, Noc s Andersenem a Týden knihoven. Několik škol uvedlo, že ve veřejné knihovně probíhají za spolupráce knihovníků některé hodiny literatury. Na začátku školního roku v řadě knihoven probíhá pasování prvňáčků na čtenáře. Jedna ze škol pořádá ve veřejné knihovně zájmový kroužek pro děti. Veřejné knihovny často poskytují školám odbornou pomoc při budování či reorganizaci knihovních fondů a vedení knihovny celkově. Školní knihovny jsou také pravidelně informovány o nových akvizicích veřejné knihovny a v několika případech jim jsou také poskytovány či propůjčovány veřejnou knihovnou tituly, které školy nemají Podpora čtenářské a informační gramotnosti Otázkou jsem chtěl zjistit, jestli školy prostřednictvím knihoven nějakým způsobem podporují čtenářskou a informační gramotnost. Předpokládal jsem, že na rozvoji čtenářské a informační gramotnosti studentů pracuje většina škol. Podle dotazníkového šetření nějakým způsobem informační nebo čtenářskou gramotnost podporuje téměř 90% všech škol, které uvedly, že mají školní knihovnu. 41

42 Graf č. 16 : Podpora čtenářské a informační gramotnosti Respondenti uváděli jako odpověď nejčastěji společnou mimočítankovou četbu a existenci školní knihovny jako takové. Často jsou zmiňovány také různé celostátní akce na podporu čtenářství, které se jako odpověď objevili i v předchozí otázce (Noc s Andersenem, Celé Česko čte dětem). Některé školy se také účastní projektu Čtení pomáhá. Jedna střední škola se účastní projektu Studenti čtou a píší noviny, jehož cílem je naučit studenty pracovat s novinami jako zdrojem informací. Kromě akcí s celostátním rozsahem jsou na školách pořádány také různé lokální akce. Většinou se jedná o soutěže, ve kterých je od účastníků požadována analýza textu. Můj předpoklad se zde naplnil pouze částečně. Většina škol sice nějakým způsobem pracuje na podpoře čtenářské gramotnosti, ale z jednotlivých odpovědí vyplývá, že rozvoj informační gramotnosti je velmi často opomíjen Spolupráce knihovny a vyučujících Smyslem této otázky bylo zjistit, jestli a jak jsou školní knihovny zapojeny do vzdělávacího procesu v rámci celé školy. Předpokládal jsem, že na většině škol probíhá alespoň nějaká forma spolupráce mezi školní knihovnou a pedagogy. Podle výsledků průzkumu je to 85% všech škol. Podíl kladných a záporných odpovědí je v obou sledovaných skupinách podobný. 42

43 Graf č. 17 : Spolupráce knihovny a vyučujících Nejčastější odpovědí, kterou respondenti uváděli v této otázce, bylo, že se pedagogové zapojují hlavně do výběru nové literatury. Druhou nejčastěji zmiňovanou formou spolupráce, bylo využívání knihovny jako prostor pro výuku či pořádání různých besed. Mezi ostatními odpověďmi se objevovalo poskytování knih učitelům k potřebám výuky a upozorňování žáků na nové akvizice právě prostřednictvím pedagogů. 43

44 5 Závěr Cílem práce bylo na základě dotazníkového šetření analyzovat současný stav školních knihoven v Kraji Vysočina. Průzkum ukázal, že ve většině škol knihovna funguje. I když je největší počet knihoven na školách umístěn v samostatné místnosti, stále se najde velké množství škol, kde jsou knihy uskladněny na mnoha různých místech. To značně znesnadňuje evidování a celkovou kontrolu nad fondem. Dle mého názoru, je ideální situace, kdy jsou veškeré informační zdroje na škole spravovány jednotně a umístěny na jednom místě. Průměrný počet knih na jednoho žáka v Kraji Vysočina je 14. Tím je splněn minimální počet deseti knih na jednoho žáka, který uvádí Směrnice IFLA a UNESCO pro školní knihovny [4]. Jádrem knihovních fondů ve školních knihovnách je především beletrie. Školní knihovny tak většinou nepřímo soupeří s veřejnými knihovnami v obci. Ideální se mi zdá stav, kdy školní knihovny nabízí pouze naučnou a odbornou literaturu, případně několik titulů z povinné četby a ostatní literaturu by poskytovala pouze veřejná knihovna. Více jak polovina škol uvedla, že knihovna je uživatelům dostupná kdykoliv po dohodě. Ačkoliv se tato možnost může zdát jako ideální, v praxi pravděpodobně znamená, že zájemce o knihu musí nejprve shánět pracovníka, který má knihovnu na starosti. Jako lepší možnost vidím dostatečně dlouhou, pevně stanovenou otevírací dobu. Jako jeden z hlavních problémů školních knihoven vidím jejich personální zajištění. Celkem 85% škol v průzkumu uvedlo, že se o knihovnu stará některý z učitelů bez knihovnického vzdělání. Přitom právě kvalifikovaný knihovník je garantem kvalitního fungování školní knihovny. Samozřejmě není možné vyžadovat po všech školách, aby zaměstnávaly středoškolsky nebo dokonce vysokoškolsky vzdělané knihovníky. Dle mého názoru by však alespoň velké školy mohly pracovníkovi v knihovně zaplatit alespoň knihovnický kurz. Služby, které školní knihovny nabízejí, se zejména v případě základních škol většinou omezují na pouhé půjčování knih. Situace je o něco lepší na SŠ a VOŠ, které v některých případech poskytují svým uživatelům rešeršní služby a v jednom případě dokonce přístup k placeným informačním zdrojům. 44

45 Evidence knihovního fondu na většině škol stále probíhá prostřednictvím papírových seznamů. Školy, které vedou evidenci v počítačovém programu, nejčastěji využívají software Bakaláři, resp. modul Knihovna určený pro tento systém. Toto řešení se mi jeví jako ideální, protože pokud škola již Bakaláře využívá, je implementace modulu Knihovna jednoduchá a poměrně levná. Spolupráce školních a veřejných knihoven je podle dotazníku poměrně široká, zejména co se týká různých celostátních projektů na podporu čtenářství a návštěv akcí pořádaných knihovnou. Jak už jsem ale uvedl výše, spolupráce na úrovni kooperované akvizice prakticky neexistuje, a právě zde vidím prostor ke zlepšení. Z průzkumu vyplývá, že si školy dobře uvědomují důležitost podpory čtenářské gramotnosti. Podpora gramotnosti informační je však téměř ignorována. Přitom ji považuji v dnešní době za minimálně stejně důležitou. Spolupráce pedagogů a školní knihovny probíhá zejména na úrovni doporučování nové literatury k nákupu. To ale pro plnohodnotné zapojení školní knihovny do vzdělávacího procesu ve škole nestačí. Je na jednotlivých vyučujících, aby výuku koncipovali tak, že využívání školní knihovny a práce se zdroji v ní, bude pro studenty nezbytností. Celkový stav školních knihoven v Kraji Vysočina nemohu označit za špatný, ale ani za dobrý. Určitě je zde prostor pro zlepšení, ale to záleží především na angažovanosti školních knihovníků a jejich podpoře ze strany vedení školy. 45