Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Transkript

1 Autor: Marcela Budinská Datum: Únor 2013 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor / předmět: Přírodopis Tematický okruh: Zoologie Téma: Mořští ptáci Autorství: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Budinská Použitá literatura: Mgr. Věra Čabradová, RNDr. František Hasch, Mgr. Jaroslav Sejpka, Mgr. Ivana Vaněčková, PŘÍRODOPIS 7 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, vydalo nakladatelství Fraus, Plzeň 2005 Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

2 Tučňáci Albatrosi Plameňáci

3 Přizpůsobili se plavání a potápění. Ztratili schopnost létat. Křídla přeměněna na veslování, nohama při plavání kormidlují. Chrání je silná vrstva podkožního tuku. Peří mají mastné, ošetřují ho výměškem z kostrční žlázy. Žijí ve skupinkách v koloniích. Žijí v oblastech Antarktidy. Jejich potravou jsou především ryby a hlavonožci.

4

5 Má zavalité a vzpřímené tělo Samice snáší jedno vejce, které ukládá na nohy a shora je přikryje záhybem kůže Vylíhlé mládě se zpočátku ukrývá pod kožním záhybem jednoho z rodičů, druhý se vydává na lov Při krmení zanořuje mládě hlavu do zobáku rodiče

6

7

8 Tučňák císařský je nejvyšší a nejtěžší ze všech tučňáků. Je endemitem Antarktidy. Samec má stejné rozměry i zbarvení peří jako samice, dosahuje výšky 122centimetrů a váhy mezi 22 45kilogramy. Hřbet a hlavu má černou, břicho bílé a okolí uší žluté. Jako všichni ostatní tučňáci je nelétavý a jeho křídla jsou tuhá a zploštěná v ploutve.

9 Tučňák císařský se rozmnožuje v prostředí,kde teplota vzduchu může klesnout na -40 C a vítr může dosáhnout rychlosti až 144km/h. Teplota vody je - 1,8 C, což je mnohem méně než průměrná teplota jeho těla (39 C). Pod pokožkou má vrstvu tlustou až 3cm a 80 90% izolace zajišťuje peří. Vrstva tuku mu ztěžuje pohyb na pevnině. S hustotou 15 per na cm 2 je to nejhustěji opeřený pták na světě. Aby udržel peří mastné a voděodolné, musí ho čechrat.

10

11

12 Tučňák nejmenší je tučňákem skutečně nejmenším a zároveň tzv. "nočním". Přes den je buď na moři nebo vpodzemním hnízdě, ze kterého vychází nebo se do něj vrací až za soumraku. Tito ptáci měří asi 35až 40cm a váží 1,1až 1,6kg.

13 Jsou to výborní letci. Mají dlouhá a štíhlá křídla. Mají silné nohy s plovacími blánami. Výborně plavou. Loví ryby, hlavonožce a medúzy.

14

15 Albatros stěhovavý má velkou hlavu a dlouhý silný zobák. Albatros stěhovavý má největší rozpětí křídel ze všech současných ptáků, v průměru 3,1 m. Největší ověřené rozpětí činí 3,7 m, ale existují i zprávy o rozpětích přes osm metrů. Díky svým obrovským křídlům může albatros stěhovavý trávit dlouhé hodiny ve vzduchu. Za den může nalétat až tisíc kilometrů.

16 Žijí u mořských zátok a jezer. Mají dlouhé brodivé nohy s plovacími blánami. Mají dlouhý krk. Potravu loví v mělké vodě pomocí zobáku s vroubky. Živí se měkkýši, larvami, planktonem.

17

18 Mají dlouhé růžové nohy s plovacími blánami. Tělo je růžovobílé. Dlouhý krk a hlava jsou čistě růžové, mnohdy i dočervena. Mají také dlouhá, výrazně zbarvená křídla, která dosahují rozpětí cm. Jejich zvláštně vyvinutý a tvarovaný zobák jim umožňuje vyhledávat a filtrovat potravu z mělké vody. Zobák přitom drží tak, aby byl ponořen do vody. Proud vody protéká zobákem, zachytává potravu vroubky na zobáku a voda poté odteče po stranách zobáku ven.

19 1. Na které polokouli žijí tučňáci? Na jižní polokouli. 2. Proč se za velkých mrazů tučňáci shlukují k sobě? Navzájem se zahřívají. 3. Čím se živí většina mořských ptáků? Potravu získávají z vody, např. ryby, hlavonožce apod. 4. Co způsobuje typické zbarvení plameňáků? V potravě přijímají barvivo karoten.