Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. NÁVRH PRVNÍ AKTUALIZACE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. www.strukturalni-fondy.cz/iop NÁVRH PRVNÍ AKTUALIZACE"

Transkript

1 Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj NÁVRH PRVNÍ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ROKYCANY TEXTOVÁ ČÁST Městský úřad Rokycany, červen 2010

2 Městský úřad Rokycany, červen 2010

3 Pořizovatel Městský úřad Rokycany Stavební odbor Masarykovo nám. 1, Střed Rokycany Autorský tým Zpracovatel Jiří Hájek Dagmar Svobodová Štěpánka Klečková Ing. Oldřich Dienstbier Technická pomoc Michal Souček Pavel Jonáš Tým f. GEPRO Konzultace Mgr. Lucie Kovandová Právní pomoc Mgr. Filip Kvasnička Ing. Jan Eret Zodpovědná osoba Ing. Oldřich Dienstbier Dne:.. Podpis:.. 1

4 2

5 Obsah 1. Úvod Pojetí udrţitelného rozvoje Právní a smluvní rámec dokumentu, podklady Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území Rozbor udrţitelného rozvoje území Stav a vývoj území správního obvodu ORP Rokycany Základní údaje o území Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura Širší vztahy území Enviromentální pilíř Přírodní podmínky Hygienické aspekty ţivotního prostředí v ORP Rokycany Pilíř sociální soudrţnosti Obyvatelstvo Bydlení Dopravní dostupnost a dopravní infrastruktura Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Vybavenost obcí sociální infrastrukturou Ekonomický pilíř Ekonomické subjekty Trh práce Cestovní ruch Přehled hodnot území, limitŧ vyuţití území a záměrŧ na provedení změn v území v ORP Rokycany POÚ Radnice Bezděkov Břasy Bujesily Hlohovice Chlum Chomle Kamenec Kladruby Lhotka u Radnic Liblín Němčovice Přívětice Radnice Sebečice Skomelno Újezd u Svatého Kříţe Vejvanov POÚ Rokycany Březina Bušovice Dobřív

6 3.2.4 Ejpovice Holoubkov Hrádek Hŧrky Cheznovice Kakejcov Kamenný Újezd Klabava Kornatice Litohlavy Medový Újezd Mešno Mirošov Mýto Nevid Osek Příkosice Raková Rokycany Skořice Smědčice Strašice Svojkovice Štítov Těně Těškov Trokavec Veselá Vísky Volduchy Všenice POÚ Zbiroh Cekov Čilá Drahoňŧv Újezd Hradiště Kařez Kařízek Lhota pod Radčem Líšná Mlečice Ostrovec-Lhotka Plískov Podmokly Sirá Terešov Týček

7 Zbiroh Zvíkovec SWOT analýzy Správní obvod obce s POÚ Radnice Správní obvod obce s POÚ Rokycany Správní obvod obce s POÚ Zbiroh Souhrnná SWOT analýza ORP Rokycany Vyhodnocení vyváţenosti vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci Problémy vymezené na základě prŧzkumŧ v území a z rozboru udrţitelného rozvoje území Střety záměrŧ s limity a hodnotami území a vzájemné střety záměrŧ POÚ Radnice Bezděkov Břasy Bujesily Hlohovice Chlum Chomle Kamenec Kladruby Lhotka u Radnic Liblín Němčovice Přívětice Radnice Sebečice Skomelno Újezd u Svatého Kříţe Vejvanov POÚ Rokycany Březina Bušovice Dobřív Ejpovice Holoubkov Hrádek Hŧrky Cheznovice Kakejcov Kamenný Újezd Klabava Kornatice Litohlavy Medový Újezd Mešno Mirošov

8 Mýto Nevid Osek Příkosice Raková Rokycany Skořice Smědčice Strašice Svojkovice Štítov Těně Těškov Trokavec Veselá Vísky Volduchy Všenice POÚ Zbiroh POÚ Zbiroh Cekov Čilá Drahoňŧv Újezd Hradiště Kařez Kařízek Lhota pod Radčem Líšná Mlečice Ostrovec-Lhotka Plískov Podmokly Sirá Terešov Týček Zbiroh Zvíkovec Příloha č. 1: Kartogramy vybraných jevŧ Míra nezaměstnanosti 2. Podnikatelské subjekty 3. Věková struktura 4. Vývoj počtu obyvatel 5.1. Kvalita bydlení 5.2. Kvalita bydlení - dokončené byty 6. Struktura vzdělání 7. Koeficient ekologické stability 8. Kvalita ovzduší 6

9 Seznam zkratek: ÚAP - Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou pŧsobností Rokycany. ORP- Obce s rozšířenou pŧsobností. CHKO - Chráněná krajinná oblast. TUR - Trvale udrţitelný rozvoj. RURÚ - Rozbor udrţitelného rozvoje území. PK - Plzeňský kraj. ZÚR - Zásady územního rozvoje. ÚP - Územní plán. ÚS- Urbanistická studie. VZÚ - Vymezené zastavěné území. RP - Regulační plán. K.ú. - Katastrální území. OIR - Objekty individuální rekreace. VÚ - Vojenský újezd. POÚ - Pověřený obecní úřad. SÚ- Stavební úřad. VRT- Vysokorychlostní trať GIS- Geografický informační systém 7

10 1. Úvod 1.1 Pojetí udrţitelného rozvoje Obecná definice, trvale udrţitelný rozvoj v globálním měřítku, historie, současnost Trvale udrţitelný rozvoj (mimo ekonomický kontext téţ trvale udrţitelný ţivot) je takový zpŧsob rozvoje lidské společnosti, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním ţivotního prostředí. Mezi hlavní cíle trvale udrţitelného rozvoje patří zachování ţivotního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě. Evropský parlament definoval udrţitelný rozvoj jako zlepšování ţivotní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémŧ při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace. V roce 1968 byl zaloţen tzv. Římský klub (Club di Roma), který sdruţuje uznávané osoby z mnoha zemí a provádí výzkumy beroucí v potaz problém vývoje světa jako celku, aby bylo moţno vést rozhodující kroky ke stanovení limitŧ rŧstu, popř. limitŧ směru rŧstu. V roce 1972 Římský klub uveřejnil zprávu zadanou týmu vědcŧ z Massachusetts Institute of Technology. Tato zpráva zveřejňuje výsledky počítačově simulovaného vývoje lidské populace a vyuţívání přírodních zdrojŧ do roku Z této zprávy bylo patrno, ţe během 21. století dojde k velkému populačnímu pádu v dŧsledku znečištění, vyčerpání úrodnosti obdělávatelných pŧd a nedostupnosti energetických zdrojŧ (především fosilních paliv). Tato zpráva byla vydána rovněţ kniţně pod názvem Meze rŧstu (orig. The Limits to Growth), hlavními autory byli manţelé Meadowsovi. Ve stejném roce (1972) se uskutečnila konference Spojených národŧ na téma prostředí člověka. Zde vyšla na světlo světa myšlenka nutnosti ekologicky přijatelného rozvoje a nastínily se zde hlavní problémy vzájemného pŧsobení ekonomického rŧstu na stav planety. Rovněţ zde došlo k načrtnutí problémŧ nerovného vývoje rozvojových zemí (nazývaných globální jih) a vysoce rozvinutých zemí (pro něţ se vţil termín globální sever). V roce 1987 byla stanovena definice trvale udrţitelného rozvoje v tzv. Brundtland report (pojmenované po norské fyzičce a političce Gro Harlem Brundtland, předsedkyni Světové komise pro ţivotní prostředí a rozvoj (World Commission on Environment and Development - WCED). Tato zpráva byla vydána kniţně jako Naše společná budoucnost (orig. Our Common Future), česky v roce Na Summitu Země v Riu de Janeiru v roce 1992 přešel tento termín do širokého povědomí. Prŧmyslové katastrofy posledních třiceti let (Černobylská havárie, katastrofa chemického závodu v Bhópálu, havárie tankeru Exxon Valdez aj.) donutily k hlubokým otázkám nejen veřejnost, ale především nejrŧznější organizace, do jejichţ pole pŧsobnosti podobné problémy spadaly (např. Greenpeace). Trvale udrţitelný rozvoj se tak stal veřejně diskutovanou záleţitostí. V roce 1992 byla jako reakce na dvacetileté výročí první zprávy Římského klubu vydáno její pokračování, kniha Překročení mezí (orig. Beyond the Limits). Kniha aktualizuje informace z Mezí rŧstu a snaţí se aplikovat několik matematických modelŧ odpovídajících rŧznému chování lidské populace. Většina modelŧ předpokládá významný pokles ţivotní úrovně spojený s vyčerpáním zdrojŧ a znečištěním ţivotního prostředí mezi lety 2020 a V září roku 2002 na Sumittu v Johannesburgu více jak sto hlav státŧ a několik desítek tisíc zástupcŧ světových vlád ratifikovalo dohodu vyjadřující zájem o zachování přírodních zdrojŧ a planetární biodiverzity. V roce 2005 byl zakončen projekt Hodnocení ekosystémŧ na přelomu tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessment), který byl odstartován generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem a který vycházel ze základních mezinárodních smluv o ochraně přírody - Úmluva o biologické rozmanitosti (biodiverzitě), Úmluva o boji proti rozšiřování pouští (desertifikaci), Úmluva o mokřadech, Úmluva o 8

11 ochraně stěhovavých druhŧ atd. Projekt provedl syntézu vědeckých poznatkŧ o změnách ekosystémŧ a jejich dopadech na kvalitu ţivota, ale se pokusil o modelovaní moţného vývoje v 21. století. Jestliţe vycházíme ze zjištění, ţe hospodářská úroveň globálního severu je zaloţena na intenzivním vyuţívání přírodních zdrojŧ a následném znečišťování, často i destrukci mnohých ekosystémŧ, je třeba se obávat, ţe cesta zemí globálního jihu k podobnému stavu prosperity přinese ještě masivnější degradaci biosféry, neţ jaká probíhá dnes. Není moţné ani účelné bránit chudým populacím v dosaţení stejné míry úrovně ţivota, jaká je ve vyspělých zemích standardem. Mezi hlavní úkoly trvale udrţitelného rozvoje patří zejména definovat koncepty, které by dokázaly omezit dopad lidské populace na ţivotní prostředí (v podstatě sníţit tzv. ekologickou stopu). 1. Obnovitelné zdroje by měly být čerpány maximálně rychlostí, kterou se stačí obnovovat. 2. Vyčerpatelné zdroje by měly být čerpány maximálně rychlostí, kterou budou budovány jejich náhrady, na něţ bude moţno plynule přejít. 3. Část současných technologií by měla být investována na redukci znečištění, sníţení plýtvání a zvýšení efektivity (výrobkŧ, energie, výrobních postupŧ, ). Nejznámější definice cílŧ trvale udrţitelného rozvoje pochází přímo ze WCED: Trvale udrţitelný rozvoj je takovým rozvojem, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniţ by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím. Zpráva WCED dále upřesňuje, ţe termínem "potřeby" se myslí základní potřeby vţdy těch nejchudších obyvatel planety. V opačném případě by se pojem potřeby mohl statisticky dezinterpretovat: ač by se globální stav mohl jevit relativně v pořádku, následky případné katastrofy by nejvýrazněji nesly nejchudší skupiny obyvatel (např. přímořské populace rozvojových státŧ v případě výraznějšího stoupání hladin oceánŧ, kdy by se vyspělé země s tímto defektem dokázaly relativně úspěšně vyrovnat). V zásadě mezi takové potřeby lze počítat především dostatečné mnoţství jídla, pitné vody, odpovídající přístřeší, základní úroveň lékařských a vzdělávacích sluţeb a kvalitní ţivotní prostředí. Heslem tohoto pojetí trvale udrţitelného rozvoje se stal citát Antoina de Saint-Exupéry: Nedědíme Zemi po našich předcích, nýbrţ si ji vypůjčujeme od našich dětí. Zpráva WCED vidí jako jeden ze základních cílŧ trvalou ochranu genové rozmanitosti rostlinných a ţivočišných druhŧ a celých ekosystémŧ. To vychází z přesvědčení, ţe biologicky pestré prostředí je odolnější vŧči náhlým krizím a po všech stránkách vykazuje vyšší schopnost regenerace. Mizení ţivočišných a rostlinných druhŧ zintensivněné lidskou činností se nám tak mŧţe stát osudné (např. v případě infekční pandemie mezi nedostatečně diverzifikovanými hospodářskými zvířaty nebo rostlinami). Dnes je někdy v ekonomii rozlišována tzv. slabá a silná trvalá udrţitelnost. Slabá udrţitelnost znamená, ţe v budoucnu nedojde ke sníţení celkové ekonomické hodnoty zdrojŧ i produktŧ z nich získaných, tj. připouští, ţe z primárních, neobnovitelných zdrojŧ je moţné čerpat, pokud ovšem je vytvořena příslušná protihodnota (tj. čerpání neprobíhá ztrátově). Takto získaný výrobek po skončení doby svého uţívání musí být beze zbytku zrecyklován, aby nedocházelo ke ztrátám. Silná udrţitelnost, která je v současné době povaţována v krátkodobém i střednědobém hledisku za obtíţně realizovatelnou, vyţaduje nesniţující se hodnotu zdrojŧ, tedy princip silné udrţitelnosti umoţňuje čerpat jen obnovitelné zdroje, neobnovitelné jako zdroj energie vŧbec neuvaţuje. Pro sledování trvale udrţitelného rozvoje vznikly tzv. indikátory trvale udrţitelného rozvoje, coţ jsou ukazatele, které popisují chování lidské společnosti ve vztahu ke zdrojŧm, ochraně přírody a ţivotního prostředí. Příkladem takových indikátorŧ je např. podíl zvláště chráněných území na ploše státu, podíl elektrické energie získávané z obnovitelných zdrojŧ apod. Podrobně rozvádí problematiku indikátorů ve vztahu k ÚAP Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udrţitelného rozvoje území v ÚAP obcí. 9

12 Princip trvale udrţitelného rozvoje je jasný, jde podrobně vyjádřit slovy a definicemi, je však obtíţnější jej uvést do praxe. Mezi otázky, které trvale udrţitelný rozvoj často vyvolává, patří: 1. Není trvale udrţitelný rozvoj v podstatě jen zpŧsobem, jak lépe nakládat s neobnovitelnými zdroji? 2. Chce trvale udrţitelný rozvoj zachovat výhradně hodnotu přírodního kapitálu? 3. Jak lze definovat případné potřeby budoucích generací? 4. Je silný ekonomický rŧst slučitelný s potřebami dnešní i budoucí populace? 5. Je trvale udrţitelný rozvoj (v kontextu neustále se rozevírajících nŧţek mezi bohatými a chudými zeměmi) vŧbec realizovatelný? 6. Hodnotí koncept trvale udrţitelného rozvoje problém budoucnosti správně? (Tj. zda počítá se všemi moţnými faktory budoucího vývoje.) 7. Jak mohou bohaté země rozvojovým zemím tvrdit, ţe se během svého vývoje musí vydat odlišnou cestou, jestliţe my sami jsme se jí vyhnuli? 8. Neklade tedy koncept trvale udrţitelného rozvoje příliš veliké nároky na rozvojové země? 9. Dává dostatečný dŧraz na potřebu řešení problémŧ od obyvatel globálního severu? 10. A je vŧbec v našem zájmu starat se o to, co přijde po nás? Vývoj v ČR Před rokem 1989 nebyly u nás principy trvale udrţitelného rozvoje nijak zohledňovány. V roce 1991 byl schválen první zákon o ţivotním prostředí (17/1992 Sb.), který obsahuje mj. i definici trvale udrţitelného rozvoje (podobnou definici WCED): Rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává moţnost uspokojovat jejich základní ţivotní potřeby a přitom nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémŧ. Zákon zdŧrazňuje téţ právo člověka na příznivé ţivotní prostředí. 90. léta byla ve znamení restrukturalizace prŧmyslu a omezení znečišťování ovzduší i vody. Narŧstá podíl tříděného i recyklovaného odpadu. Přesto však energetická náročnost výroby v ČR zŧstává vysoká, výrazně nad prŧměrem EU. V roce 2005 byl schválen zákon o podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojŧ energie (180/2005 Sb.), který garantuje minimální výkupní ceny a umoţňuje výrobcŧm z obnovitelných zdrojŧ uzavírat dlouhodobé smlouvy. Zákon byl velice kritizován, a to především zastánci jaderné energetiky a některými pravicovými politiky, přesto vstoupil v platnost. Řídící dokumenty trvale udrţitelného rozvoje Udrţitelný rozvoj neznamená jen ochranu ţivotního prostředí a efektivní vyuţívání přírodních zdrojŧ, nýbrţ zahrnuje i aspekty ekonomického rŧstu a sociální soudrţnosti. Převaţuje názor, ţe principy udrţitelného rozvoje by se měly promítat i do rozhodovacích procesů na všech úrovních. Jednotlivé úrovně veřejné správy a vlády státŧ by měly spolupracovat, vzájemně se podporovat a přitom navzájem respektovat svá specifika a odlišnosti institucionálního uspořádání. Pro rozhodování na jednotlivých úrovních by mělo platit, ţe navrhovaná opatření jsou nejen konzistentní, ale i to, ţe příznivé efekty v jedné oblasti ve svém dŧsledku nepřeváţí případné nepříznivé dopady v oblasti jiné. Opatření na zlepšení by měla být navrhována a zaváděna na základě co největší znalosti věci a měla by být nákladově úsporná. Pravidelné vyhodnocování jejich skutečných dopadŧ je cestou k jejich větší efektivnosti. Dokumenty trvale udrţitelného rozvoje na evropské úrovni: 10

13 Dokument zemí Rady Evropy "Řídící principy trvale udržitelného územního rozvoje evropského kontinentu". Na jeho zpracování se podíleli řídící pracovníci i odborníci z oboru územního plánování všech 41 členských zemí Rady Evropy. Dokument, přijatý formou rezoluce 8. září 2000 konferencí ministrů zodpovědných za územní plánování v Hannoveru, prezentuje společně zformulovaný názor na politiku územního rozvoje kontinentu. Ta je charakterizována důrazem na trvale udržitelný rozvoj území prakticky celé Evropy a severní části Asie. Tento rozvoj je otázkou ekonomické i sociální soudržnosti, zachování přírodního a kulturního dědictví i vyvážených schopností a možností soutěže ve společném celoevropském prostoru. "Řídící principy trvale udržitelného územního rozvoje evropského kontinentu" nabízejí členským státům Rady Evropy, včetně jejich regionů a jednotlivých obcí, flexibilní a perspektivní rámec spolupráce. Jsou proto i cenným zdrojem informací a inspiračním podkladem pro usměrňování územního rozvoje České republiky. Představují koncepci udržitelného rozvoje a tím přispívají k přípravě naší budoucnosti v rámci sjednocující se Evropy. Jejich cílem je také napomoci integraci a územní koordinaci společného evropského prostoru. S tím souvisí mimo jiné podpora teritoriální koheze, zlepšování vztahů mezi městem a venkovem, dopravní dostupnost, rozvíjení přístupu k informacím, ochrana přírodního a kulturního dědictví, rozvíjení energetických zdrojů při zachování jejich bezpečnosti, turistický ruch, omezení dopadů přírodních katastrof a další. Dodržování principů, s kterými se touto cestou mohou čtenáři seznámit, je založeno na dobrovolné spolupráci zemí evropského kontinentu. Zohlednění "Řídících principů trvale udržitelného územního rozvoje evropského kontinentu" především v územním plánování, ale i v územně orientovaných politikách České republiky (např. bytové, regionální, cestovního ruchu, životního prostředí) může významně přispět k vyváženému vztahu regionů a udržitelnému rozvoji. Dalším evropským dokumentem je Obnovená strategie udrţitelného rozvoje pro rozšířenou Evropu byla přijata Evropskou radou v roce 2006 a vychází z předchozí strategie přijaté v roce Obsahuje soudrţnou strategii toho, jak se bude Evropská unie účinněji řídit svým dlouhodobým závazkem za účelem splnění stanovených úkolŧ a cílŧ udrţitelného rozvoje. Potvrzuje potřebu globální solidarity a uznává význam posílení spolupráce s partnery mimo Evropskou unii, včetně rychle se rozvíjejících zemí, které budou mít na globální udrţitelný rozvoj značný vliv. Obecným cílem obnovené strategie Evropské unie pro udrţitelný rozvoj je určovat a rozvíjet činnosti, jeţ Evropské unii umoţní dosáhnout trvalého zvyšování kvality ţivota pro současné i budoucí generace prostřednictvím rozumného vyuţívání zdrojŧ i potenciálu hospodářství k ekologickým a sociálním inovacím. Dokumenty trvale udrţitelného rozvoje na celorepublikové úrovni: Strategie udržitelného rozvoje České republikya situační zpráva ke Strategii udrţitelného rozvoje České republiky (2005, 2006), která byla vypracována pod koordinací Rady vlády pro udržitelný rozvoj, představuje dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala při respektování specifických podmínek v ČR. Je východiskem pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (sektorových politik či akčních programů) a pro strategické rozhodování v rámci státní správy a územní veřejné správy a pro jejich spolupráci se zájmovými skupinami. Strategie udržitelného rozvoje byla schválena vládou ČR v roce Příklady aplikací v rámci regionu mohou být prezentace uvedené na semináři, který pod názvem Nové nástroje územního plánování (březen 2007, České Budějovice), pořádala Asociace pro urbanizmus a územní plánování a Ústav územního rozvoje, kde byly představeny modelové příklady zásad územního rozvoje a územního plánu podle nového stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. V roce 2007 se připravuje druhá verze s názvem Obnovená strategie udrţitelného rozvoje. Jedním z dŧleţitých inspiračních prvkŧ při jejím zpracování je obnovená Strategie udrţitelného rozvoje EU, přijatá v roce 2006 jako dokument vymezující celkový směr rozvoje tohoto uskupení. Strategie udržitelného rozvoje České republiky. V listopadu 2007 připravil Výbor pro Strategii Rady vlády 11

14 pro udrţitelný rozvoj materiál Principy, nástroje a návrh priorit pro dopracování Aktualizované strategie UR ČR, která měla být dokončena do Strategie udrţitelného rozvoje ČR 2004 zahrnuje: 3 pilíře udrţitelného rozvoje (ekonomický, sociální, environmentální), 3 další významné oblasti (výzkum, vývoj a vzdělávání, evropský a mezinárodní kontext, správa věcí veřejných) Dokumenty trvale udrţitelného rozvoje na krajské úrovni: Na regionální úrovni nejsou dokumenty sjednoceny, samostatnou SUR mají jen některé kraje, ostatní začleňují aspekty UR do jiných strategických dokumentŧ (strategie rozvoje kraje, programy rozvoje kraje atd.). Dokumenty trvale udrţitelného rozvoje na regionální úrovni: Na místní úrovni pŧsobí mj. Národní síť zdravých měst (od r. 1994); místní Agenda 21 (MA) se stala součástí Státní politiky ţivotního prostředí. Místní Agenda 21 (MA21) je programem konkrétních obcí, měst, regionŧ, který zavádí principy trvale udrţitelného rozvoje do praxe při zohledňování místních problémŧ. Je tvořen za účasti a ve spolupráci s občany a organizacemi a jeho cílem je zajištění dlouhodobě vysoké kvality ţivota a ţivotního prostředí na daném místě. MA21 je časově náročný proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování (řízení), zapojováním veřejnosti a vyuţíváním všech dosaţených poznatkŧ o udrţitelném rozvoji zvyšuje kvalitu ţivota ve všech jeho směrech a vede k zodpovědnosti občanŧ za jejich ţivoty i ţivoty ostatních. Mnohé z aktivit a programŧ směřujících ke zlepšení kvality ţivota a ţivotního prostředí ve městech/obcích/regionech by se daly nazvat MA21. Jednotlivé činnosti musí být ovšem součástí dlouhodobé, jasně stanovené a veřejností přijaté strategie udrţitelného rozvoje. MA21 mŧţe iniciovat kdokoliv (místní správa, neziskové organizace, škola, i jednotlivci). Iniciační skupina by měla zapojit co největší mnoţství obyvatel ke tvorbě akčního plánu, který musí být následně zaštítěn politicky. MA21 lze zavést akcí v rámci zastupitelstev: 1. výkon a provoz místní správy směřující k udrţitelnosti 2. začleňování principŧ udrţitelného rozvoje mezi priority samospráv a do dokumentŧ,nebo provádět dalšími aktivitami v rámci širších společenství a celkŧ: 3. zvyšování povědomí o trvale udrţitelném rozvoji, vzdělávání a výchova 4. poradenství, konzultační a informační činnost 5. zapojování veřejnosti do rozhodování 6. spolupráce, partnerství 7. vytvoření místní strategie udrţitelného rozvoje a akčního plánu 8. měření účinnosti procesu MA21, informování a rozbor dosaţeného pokroku 9. sledování dalších stanovených ukazatelŧ (např. sada indikátorŧ ECI). Aplikace - vztah k projektu ÚAP a územnímu plánování Udrţitelný rozvoj je v legislativě pro oblast územního plánování vnímán jako rozvoj spočívající ve vyváţeném vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel v území a který uspokojuje potřeby současné generace a generací 12

15 budoucích 1. Tomuto přístupu se podřizuje zpracování územně analytických podkladŧ a územně plánovací dokumentace po stránce věcné i formální. Uvedená definice udrţitelného rozvoje území vychází zčásti z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro ţivotní prostředí a rozvoj z roku 1987, která povaţuje rozvoj za udrţitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace aniţ by ohrozil moţnosti naplnit potřeby generací příštích. Definice udrţitelného rozvoje zaloţená na pojmu potřeby příštích generací však naráţí na problém, jak tyto budoucí potřeby při současné dynamice vývoje ve všech oblastech lidského ţivota definovat. Příkladem mohou být představy, které panovaly o realitě první dekády 21 století v šedesátých a sedmdesátých letech století dvacátého ve srovnání se současným stavem. Obsah pojmu udrţitelný rozvoj se během uplynulých dvaceti let vyvíjel. Světový summit o udrţitelném rozvoji (Johannesburg 2002), zdŧraznil, ţe cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním, jak symbolicky vyjádřilo jeho heslo: lidé, planeta, prosperita. Podstatou udrţitelnosti je naplnění tří základních cílŧ: - sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech; - účinná ochrana ţivotního prostředí a šetrné vyuţívání přírodních zdrojŧ; - udrţení vysoké a stabilní úrovně ekonomického rŧstu a zaměstnanosti. Tato definice obsahuje těţko uchopitelný pojem potřeby všech, coţ v podstatě znemoţňuje její pouţitelnost. Pro praktické pouţití v oblasti plánování rozvoje bylo nutno nalézt operativní tvar, který by umoţnil jednoduchým zpŧsobem alespoň posuzovat zda vývoj směřuje k udrţitelnosti, nebo se od ní vzdaluje. Je zřejmé, ţe tento tvar je do značné míry zjednodušením reality, s nímţ je při posuzování udrţitelnosti nutno počítat. Vymezení prakticky pouţitelného tvaru vychází z faktu, ţe prostor, jeţ je předmětem zájmu (město, kraj, země), je dynamickým systémem (resp. jeho součástí). U kaţdého systému je klíčovou charakteristikou rovnováha. Systém, který je schopen zachovat rovnováhu, je udrţitelný, systém, který se vzdaluje od rovnováhy, se dříve či později zhroutí, respektive se přesune do jiného rovnováţného stavu. Nerovnováţné systémy existují pouze díky externí intervenci zajišťující jejich přetrvávání. V oblasti územního plánování a udrţitelného rozvoje území je cílem snaha o dosaţení co nejvyšší dynamické rovnováhy mezi územními podmínkami pro příznivé ţivotní prostředí (dále téţ environmentální pilíř ), pro soudrţnost společenství obyvatel (dále téţ sociální pilíř ) a pro hospodářský rozvoj (dále téţ ekonomický pilíř ). Názorným a snadno srozumitelným vyjádřením ideální rovnováhy je rovnostranný trojúhelník. Podmínky pro příznivé ţivotní prostředí (environmentální pilíř) Podmínky pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř) Podmínky pro soudrţnost společenství obyvatel (sociální pilíř) Podstatným krokem je definovat, co je to vyváţenost vztahu jednotlivých pilířŧ. Z logiky územního rozvoje a územního plánování vyplývá, ţe není moţné na všechna území pohlíţet stejně a poţadovat jakousi unifikovanou podobu prostoru. Je zřejmé, ţe město Rokycany a sousední obce mají jiné problémy z hlediska udrţitelného rozvoje, neţ obec Čilá. V Rokycanech nepatří mezi základní problémy neexistence kanalizace, či vybavenosti pro vzdělávání. Naopak zde nelze uvaţovat o zásadní změně struktury krajiny a koeficientu ekologické stability. Je tedy jasné, ţe na rovnováhu či vyváţenost nemůţeme pohlíţet jako na rovnocennost. Rovnostranný trojúhelník uvedený výše je tedy spíše symbolem neţ reálně dosaţitelným stavem. Posuzování stavu a vývoje území a vyváţenosti jednotlivých pilířŧ, tak jak je vyţadována platnou 1 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu 13

16 legislativou v oblasti územního plánování, musí být prováděno vţdy z úhlu poţadovaného ţádoucího stavu území, k němuţ má rozvoj směřovat. 1.2 Právní rámec první aktualizace ÚAP, podklady ÚAP ORP Rokycany Dne nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (nový stavební zákon). Na základě jeho ustanovení musel i zdejší úřad územního plánování v celém rozsahu svého správního obvodu (68 obcí v území ORP Rokycany) pořizovat ÚAP ORP Rokycany. ÚAP ORP Rokycany byly pořizovány na základě údajŧ o území, jejichţ součástí jsou také údaje získané od vlastníkŧ dopravní a technické infrastruktury. Ti mají zákonem stanovenou povinnost poskytnout veškeré údaje o svých pozemcích, stavbách a zařízeních dopravní infrastruktury. Městský úřad Rokycany, odbor stavební, pořídil dodavatelsky na základě shromáţděných dat v roce 2008 územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou pŧsobností Rokycany. Pořízení územně analytických podkladŧ pro správní obvod obce s rozšířenou pŧsobností Rokycany bylo součástí projektu podpořeného Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného operačního programu. Všechny materiály týkající se této akce jsou označeny symbolem Evropské unie a informací o finanční spoluúčasti Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného operačního programu a prohlášením Řídícího orgánu IOP ve znění: Šance pro Váš rozvoj. Příjemce dotace plní povinnosti ţadatele o dotaci v souladu s přílohou č. 11 pravidla pro provádění informačních a propagačních opatření, příručky pro ţadatele a příjemce pro oblast intervence 5.3 modernizace a rozvoj systémŧ tvorby územních politik. Materiály jsou správně označeny symboly a z pohledu povinné publicity EU jsou v pořádku. Integrovaný operační program je zaměřen zejména na modernizaci veřejné správy, zvýšení kvality a dostupnosti veřejných sluţeb a zlepšení efektivity řízení a koordinaci územního rozvoje a je jedním z programŧ, jejichţ prostřednictvím bylo moţné získat dotaci z fondŧ Evropské unie. Po zpracovaní ÚAP ORP Rokycany probíhala v roce 2009 prŧběţná aktualizace dat na základě prŧběţně poskytovaných dat od regionálních i celostátních poskytovatelŧ, prŧzkumŧ v území, schvalovaných územních plánŧ a jejich změn a data přebíraná ze statistik a nových údajŧ. V roce 2008 a 2009 byly předávány zpracovatelŧm územních plánŧ data obsahující údaje o území pro zpracování územních plánŧ a jejich změn. V roce 2008 bylo poskytnuto za 10 obcí (Raková, Příkosice, Vejvanov, Kornatice, Strašice, Podmokly, Skořice, Lhota pod Radčem, Těně, Mirošov) v roce 2009 bylo poskytnuto jiţ za 18 obcí (Kařez, Bezděkov, Březina, Chlum nad Berounkou, Zbiroh, Bušovice, Bujesily, Hrádek, Nová Huť, Mirošov, Cekov, Hlohovice, Hŧrky, Osek u Rokycan, CHKO- Křivoklátsko /poskytovatel/, Stašice, Raková, Mešno, Zbiroh). Data byla vyexportována i pro jednotlivé stavební úřady (Radnice, Mirošov, Zbiroh). Územně analytické podklady byly pouţity při zpracování zadání ÚP příslušných obcí. Do zadání byly přebírány problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a dále přehledy hodnot a limitŧ. První aktualizace ÚAP: Opatřením ze dne oznámil pořizovatel všem známým poskytovatelŧm údajŧ úplnou aktualizaci územně analytických podkladŧ pro správní obvod obce s rozšířenou pŧsobností Rokycany a zároveň poskytovatele vyzval aby v pasportu dle přílohy č. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a zpŧsobu evidence územně plánovací činnosti potvrdil, ţe od doby, kdy příslušné údaje o území poskytl naposledy, nedošlo k jejich změně a zároveň potvrdil jejich nadále trvající správnost, úplnost i aktuálnost (včetně III. oddílu pasportu); nebo v případě, ţe ke změně údajŧ o území od jejich posledního předání došlo, aby nově aktualizované údaje pořizovateli předal ve smyslu 27 odst. 3 stavebního zákona bezodkladně; Opatřením ze dne poskytovatele také poučil: Pokud poskytovatel takto neučiní ve lhŧtě do 3 měsícŧ od obdrţení tohoto oznámení, má se za to, ţe správnost, úplnost a aktuálnost údajŧ o území potvrdil. Pořizovatel v dané souvislosti upozornil poskytovatele údajŧ o území také na sankce stanovené v 28 odst. 3 stavebního zákona, podle kterých poskytovatel údajŧ, který nesplní povinnost bezodkladného poskytnutí údajŧ podle 27 odst. 3 stavebního zákona nebo prokáţe-li se, ţe neupozornil na nesprávnost údajŧ podle 28 odst. 2 stavebního zákona, je povinen uhradit z toho 14

17 vyplývající náklady na aktualizaci a změny územně plánovací dokumentace a na aktualizaci územně analytických podkladŧ. První aktualizace územně analytických podkladŧ (dále jen ÚAP ) pro správní obvod ORP Rokycany je zpracována v souladu s ustanovením 25, 26, 27, 28, 161, 166, 175, 185 a s případně dalšími ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územní plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisŧ (dále jen stavební zákon ), 4, odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a o zpŧsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisŧ. Pro zpracování první aktualizace byly pouţity vydané platné metodiky, zejména: Metodická pomŧcka k aktualizaci rozboru udrţitelného rozvoje území v ÚAP obcí. Při úplné aktualizaci ÚAP bylo postupováno dle níţe uvedených metodických sdělení: Metodické sdělení OÚP MMR k aktualizace ÚAP RURÚ. Metodické sdělení navazuje a doplňuje existující metodické pomŧcky, zveřejněné na internetových stránkách Ústavu územního rozvoje (viz Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, zveřejněná (dále jen Met ), Metodická pomůcku k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, zveřejněná (dále jen Met ), Účelem metodického sdělení bylo sjednotit zpracovávání aktualizace rozboru udrţitelného rozvoje území (dále RURÚ) a jeho výstupy - vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek a určení problémŧ k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále ÚPD). Zpŧsob tohoto sjednocení spočívá v jednotném vyjádření výstupŧ RURÚ (viz kap. 1.1), zpracovaných na základě odborného úsudku pořizovatele ÚAP (viz kap. 1.2) o skutečnostech zjištěných při aktualizaci podkladŧ pro RURÚ, výsledkŧ 10 tematických SWOT analýz a jejich posouzení ve vzájemných souvislostech. K uvedeným metodikám by chtěl pořizovatel ÚAP doplnit, ţe na aplikaci uvedených metodik nebylo příliš mnoho času, vzhledem k tomu ţe pořizovatel má zákonem danou povinnost návrh aktualizace ÚAP zpracovat do Uvedená metodika vydaná MMR byla zveřejněna dne , školení k této metodice proběhlo dne v Národním domě v Praze. Návrh úplné aktualizace ÚAP Rokycany byl v těchto dnech prakticky dokončován a probíhala kontrola zpracovaných informací a skutečností. Pořizovatel se pokusil uvedené myšlenky z metodik do úplné aktualizace zahrnout úpravou RURÚ formou doplňku jiţ zpracované kapitoly ÚAP. Rozdělení těchto částí je v hodné i z toho dŧvodu, ţe první ÚAP PK jsou zpracovány stejným dodavatelem jako ÚAP ORP Rokycany a mají shodné členění. Lze je tedy navzájem porovnávat. Přepracováním RURÚ dle metodik by došlo k diferenciaci uvedených dokumentací. Uvedené dokumentace by nebylo moţné porovnávat. Cílem metodik je: Zpracování výstupŧ RURÚ by mělo být provedeno v navazujících krocích: - zařazení území kaţdé obce do jedné z osmi kategorií vyváţenosti vztahu územních podmínek pro udrţitelný rozvoj území, včetně zdŧvodnění tohoto zařazení, - jednotné vyjádření výsledkŧ této kategorizace v kartogramu, - interpretace souvislostí vyplývajících z kartogramu s ohledem na stanovení problémŧ k řešení v ÚPD jednotlivých obcí a v zásadách územního rozvoje (ZÚR). Dŧvodem pro sjednocení RURÚ je dosaţení vzájemné porovnatelnosti výstupŧ ÚAPo i ÚAPk. Jednotné vyjádření výstupŧ RURÚ ve všech UAPo i ÚAPk. - zpřehlednit a proto lépe zjistit širší vazby, vzájemné vztahy a souvislosti problémŧ jednotlivých obcí/orp, které mají dopad a vazbu na okolní obce/orp. Tyto problémy zpravidla souvisí např. s vyuţíváním veřejné infrastruktury, dojíţďkou za prací, za občanským vybavením (zejména do škol) nebo s moţností rekreace v kvalitním prostředí na území jiné obce/orp, - identifikovat nadmístní problémy [viz stavební zákon, 2 odst.1 písm. h)] k řešení v ÚPD a s ohledem na ně stanovit - požadavky na řešení vyplývající z ÚAP([viz vyhl. č. 500/2006 Sb., příloha č. 6 Obsah zadání územního plánu písm. b)], - požadavky nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím 15

18 k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury [viz vyhl. č. 500/2006 Sb., příloha č. 4 Obsah zásad územního rozvoje, I. odst. 1 písm. h)], - lepší koordinaci rozmístění a vyuţívání veřejné infrastruktury, která zpravidla slouţí pro více obcí (zejména občanského vybavení a technické infrastruktury), lepší koordinaci ochrany i rozvoje hodnot, které se neváţou pouze na území jedné obce, - lépe koordinovat územně plánovací činnost jednotlivých obcí i krajŧ, Sjednocení RURÚ ÚAP kromě toho umoţní i kvalitnější vyhodnocování vlivŧ ÚPD na udrţitelný rozvoj území (viz vyhl. č. 500/2006 Sb., příloha č. 5 Obsah vyhodnocení vlivŧ zásad územního rozvoje a územního plánu na udrţitelný rozvoj území ). V souladu s ustanovením 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. zajistí pořizovatel při tvorbě úplné aktualizace ÚAP zpracování: - podkladŧ pro rozbor udrţitelného rozvoje území; - rozboru udrţitelného rozvoje území; - určení problémŧ k řešení v ÚPD Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje území zahrnují: 1. Údaje o území, coţ jsou údaje k jevŧm dle přílohy č. 1a vyhlášky č. 500/2006 Sb. Jde o údaje zajištěné pořizovatelem a Krajským úřadem Plzeňského kraje od poskytovatelŧ. Údaje o území jsou zpracovány v datové podobě v GIS ve struktuře dané Jednotným datovým modelem pro pořízení územně analytických podkladŧ obcí s rozšířenou pŧsobností a územně analytických podkladŧ Plzeňského kraje (datový model firmy T-Mapy, spol. s r.o.) v prostředí programového vybavení ORP Rokycany sw. Misys. Údaje o území obsahují grafický zákres, textovou část (popis údaje o území a informace o pŧvodu údaje) v atributových tabulkách. Dle metodické pomŧcky: Metodická pomŧcka k aktualizaci rozboru udrţitelného rozvoje území v ÚAP obcí je nově podkladem pro zpracování rozborů udrţitelného rozvoje území pro ÚAP data a informace z ÚAP kraje. Předpokládá se totiţ, ţe obě úrovně ÚAP by měly být datově navzájem propojeny, coţ současná obecně dostupná technologie přenosu a sdílení dat plně neumoţňuje. Dále se předpokládá, ţe statistická data, která jsou převáţně sledována na úrovni krajŧ, budou sledována za obce popřípadě městské části, coţ zpravidla postačuje pro jejich vyuţití pro ÚAP obcí. Je nutné si také uvědomit, ţe data ze sčítání lidu, domŧ a bytŧ jsou k dispozici pouze jednou za deset let, zatímco úplné aktualizace ÚAP, v nichţ se provádí rozbor udrţitelného rozvoje území, mají dvouletou periodicitu. Tato interpretace stavebního zákona a zejména prováděcích vyhlášek přinese problém mimo jiné v tom, ţe první aktualizace ÚAP nebude v některých částech systémově navazovat na ÚAP ORP Rokycany. Zpracovatel ÚAP ORP Rokycany při zpracování dokumentu pouţil data, která jsou ve většině případŧ shodná s částí B přílohy č. 1 vyhlášky. Na základě této skutečnosti nebudou díla odlišná. Jedná se například o jevy B č. 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 13, 30 apod. které byly vyhodnoceny v přílohách kartogramech. Ke zkvalitnění ÚAP ORP Rokycany ve smyslu koordinace krajských ÚAP a ÚAP ORP Rokycany přispívá skutečnost, ţe Krajský dokument a dokument ORP zpracovávala jedna dodavatelská firma. 2. Zjištění vyplývající z průzkumů území, tedy informace doplňující údaje o území získané od poskytovatelŧ. Základním podkladem pro zjištění těchto jevŧ v prvních ÚAP byly územní plány a urbanistické studie obcí, které byly verifikovány terénním prŧzkumem. Jevy které nebyly v ÚP nebo US zahrnuty, byly zjištěny terénním prŧzkumem. Pro obce, které nemají ÚP nebo US bylo nezbytné veškeré jevy s výjimkou jevŧ č. 2 a 117 zjistit prŧzkumem. Územní plány, aktualizované urbanistické studie a vymezené současně zastavěné území obcí jsou zveřejněny na internetových stránkách města Rokycany, v rubrice odboru stavebního. Databáze je pravidelně aktualizována spolu s celorepublikovou databází ILAS na 16

19 V rámci aktualizace byly sledovány tyto jevy z přílohy č. 1a vyhlášky č. 500/2006 Sb.: - jev č. 1 - zastavěné území (dle ÚP, US, nebo postupem dle stavebního zákona. Tj. dle vymezení zastavěného území postupem stanoveným 58 stavebního zákona nebo dle katastru nemovitostí intravilán k roku 1966); Intravilán z roku 1966 byl pořízen pro všechny obce pokud byl k dispozici podklad. Některé mapy neobsahovaly zákres např. Rokycany, Mirošov, Břasy apod. V místech kde zastavěné území nebylo vymezeno je vyznačeno náhradním grafickým symbolem. - jev č. 2 plochy výroby (dle ÚP, US a prŧzkumŧ); - jev č. 3 plochy občanského vybavení (dle ÚP, US a prŧzkumŧ); - jev č. 4 plochy k obnově nebo opětovnému vyuţité znehodnoceného území (dle ÚP, US a prŧzkumŧ); - jev č urbanistické hodnoty (dle prŧzkumŧ); - jev č region lidové architektury (dle prŧzkumŧ a literatury); - jev č historicky významná stavba, soubor (dle prŧzkumŧ); - jev č architektonicky cenná stavba, soubor (dle prŧzkumŧ); - jev č významná stavební dominanta (dle prŧzkumŧ); - jev č místo významné události (dle prŧzkumŧ; válečné hroby poskytuje MěÚ Rokycany, odbor správní); - jev č významný vyhlídkový bod (dle prŧzkumŧ); - jev č m od okraje lesa (vymezení dle údaje o území plochy lesŧ); - jev č ostatní veřejná infrastruktura (jde o veřejná prostranství, zjišťována dle ÚP, US a prŧzkumŧ); - jev č počet dokončených bytŧ k kaţdého roku (dle podkladŧ ČSÚ); - jev č zastavitelná plocha (dle ÚP a US); - jev č jiné záměry (zjištěny osobními či telefonickými rozhovory se starosty obcí z projednávaných dosud nevydaných ÚP, ze ZÚR PK, informace od investorŧ, znalostí místních podmínek). Zjištění vyplývající z prŧzkumŧ o území jsou zpracována shodně jako údaje o území v datové podobě v GIS ve struktuře dané datový modelem. Zjištěné jevy mají grafický zákres a textovou část (popis údaje o území a informace o pŧvodu údaje) v atributových tabulkách. Zjištění k jevu č. 116 jsou zpracována v tabulce č. 10 v kap. 2 textové části ÚAP. Zjištění k jevu č. 118 jsou uvedeny pro jednotlivé obce v tabulkách v kap Další dostupné informace představují souhrn informací z rŧzných zdrojŧ, které umoţňují popsat území správního obvodu ORP. Jedná se především o statistiky. Pokladem jsou databáze a mapové výstupy Českého statistického úřadu, Českého hydrometeorologického ústavu, České geologické sluţby, Ministerstva ţivotního prostředí České republiky, Agentury CENIA, Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Národního památkového ústavu, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesŧ, Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM a dalších institucí. Pouţity byly téţ internetové stránky obcí, Plzeňského kraje, Agentury CzechTourism, literatura, veřejná datová síť internet noviny a další podklady. Informace o území jsou souhrnně zpracovány v kap. 2 textové části. V souvislosti se zajištěním podkladŧ pro rozbor udrţitelného rozvoje je nutné zmínit několik faktŧ: 1. Zastavěná území jsou vymezována v souladu s ustanovením 2, odst. 1, písm. d) stavebního zákona. Vzhledem k tomu, ţe vymezení zastavěného území má vliv na některé postupy dle zmíněného zákona, není moţné v rámci ÚAP zastavěné území jakkoliv upravovat či aktualizovat. Z toho vyplývá nesoulad mezi skutečností v území a zákresem zastavěného území. Týká se jen malého počtu obcí, neboť úřad územního plánování vymezil více neţ 15 zastavěných území v obcích, kde nebyl schválen územní plán. V obcích, kde není nový územní plán (je platný starší ÚP) však tento problém přetrvává. 17

20 2. Vymezení zastavitelných ploch je provedeno z územních plánŧ v souladu s ustanovením 2, odst. 1, písm. j) stavebního zákona. Rovněţ v případě zastavitelných ploch není moţné provádět v rámci ÚAP jakékoliv úpravy a jejich vymezení lze měnit pouze v ÚPD. Častým jevem tedy je, ţe zastavitelné plochy vymezené dle ÚPD a zakreslené ve výkresech č. 1 4 jsou jiţ reálně zastavěné. 3. Vymezení záměrů vychází z údajŧ od poskytovatelŧ, z územně plánovací dokumentace obcí, z územně plánovací dokumentace kraje a státu a z údajŧ poskytnutých zástupci samospráv obcí. Ve výkresech č. 3 a 4 jsou zakresleny záměry z ÚPD a záměry od poskytovatelŧ. V tabulkových přehledech záměrŧ pro jednotlivé obce v kapitole 3 jsou uvedeny zvlášť záměry z ÚPD a záměry od pořizovatelŧ a zvlášť další záměry obcí vyplývající z informací od zástupcŧ samospráv obcí. Záměry představují aktuální pohled na rozvoj obcí. Mezi záměry jsou zařazeny i zastavitelné plochy, které dosud nejsou zastavěny. Tím vymezení záměrŧ do značné míry odstraňuje problém neaktuálnosti zákresu zastavitelných ploch ve výkresech ÚAP. Výstupem podkladŧ je rozbor udrţitelného rozvoje území: 1. Datová část ÚAP zpracovaná v souladu s ustanovením odst. II.1.7 v GIS ve struktuře dané Jednotným datovým modelem pro pořízení územně analytických podkladŧ obcí s rozšířenou pŧsobností a územně analytických podkladŧ Plzeňského kraje (datový model firmy T-Mapy, spol. s r.o.). Výsledná vektorová data jsou zpracována v prostředí modulu MISYS pro zpracování ÚAP v technologii datového modelu firmy T-Mapy, spol. s.r.o. 2. Textová část ÚAP: - kapitola 2 Stav a vývoj správního území ORP Rokycany; - kapitola 3 Přehled hodnot území, limitŧ vyuţití území a záměrŧ na provedení změn v území v ORP Rokycany. 3. Grafická část ÚAP: - výkres č. 1 Výkres hodnot území 1:10 000; - výkres č. 2. Výkres limitŧ vyuţití území 1:10 000; - výkres č. 3. Výkres záměrŧ na provedení změn v území 1: Kartogramy Rozbor udrţitelného rozvoje území Rozbor udrţitelného rozvoje území zahrnuje v souladu s ustanoveními 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb.: a) vyhodnocení udrţitelného rozvoje formou SWOT analýzy; SWOT analýzy jsou zpracovány pro území správních obvodŧ jednotlivých POÚ a souhrnně pro celé území ORP v tématickém členění dle příslušného ustanovení vyhlášky č. 500/2006 Sb.; b) vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území; c) určení problémŧ k řešení v ÚPD zahrnuje identifikaci urbanistických, dopravních a hygienických závad a vzájemných střetŧ záměrŧ na provedení změn v území a střety těchto záměrŧ s limity vyuţití území, ohroţení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výstupem je: 1. Textová část ÚAP - kapitola 4 SWOT analýzy; - kapitola 5 Vyhodnocení vyváţenosti vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území. - kapitola 6 Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci. - kapitola 7 Náleţitosti dle metodické pomŧcky k aktualizaci RURÚ v ÚAP obcí. 2. Grafická část ÚAP - výkres č. 4. Výkres problémŧ k řešení v územně plánovacích dokumentacích 1:

21 ČÁST I. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 19

22 2. Stav a vývoj území správního obvodu ORP Rokycany 2.1 Základní údaje o území Poloha, rozloha, administrativní členění a sídelní struktura Správní území obce s rozšířenou pŧsobností Rokycany (dále jen ORP Rokycany ) leţí v západních Čechách, v severovýchodní části Plzeňského kraje. ORP Rokycany vznikl jako jediný v kraji z bývalého okresu Rokycany. ORP Rokycany hraničí na jihovýchodě s Brdy a jeho severovýchodní část je součástí CHKO Křivoklátsko o kterém se v dnešních dnech jedná v souvislosti s vyhlášením národního parku Křivoklátsko. Na severu tvoří přirozenou hranici území řeka Berounka. ORP Rokycany sousedí se čtyřmi správními obvody Plzeňského kraje ORP Kralovice (severozápad), Nýřany (západ), Plzeň (jihozápad), Blovice (jih) a východní část se Středočeským krajem (ORP Rakovník, Beroun a Příbram). ORP Rokycany patří svoji rozlohou k větším ORP Plzeňského kraje. Zahrnuje 68 obcí, 102 částí obcí a 89 katastrálních území. Z těchto obcí mají šest statut města - Hrádek, Mirošov, Mýto, Radnice, Rokycany a Zbiroh. Rozloha ORP Rokycany činí 575,21 km² (7,6 % rozlohy kraje), počet obyvatel je K byl počet obyvatel: Jedná se o místný nárŧst. Obcemi v ORP Rokycany jsou: - Bezděkov - Břasy části obce Břasy, Darová, Kříše, Stupno a Vranovice - Březina; - Bujesily; - Bušovice části obce Bušovice, Sedlecko, Střapole; - Cekov; - Čilá; - Dobřív části obce Dobřív a Pavlovsko; - Drahoňŧv Újezd; - Ejpovice; - Hlohovice části obce Hlohovice, Hlohovičky, Mostiště a Svinná; - Holoubkov; - Hrádek části obce Hrádek a Nová Huť; - Hradiště; - Hŧrky; - Cheznovice; - Chlum; - Chomle; - Kakejcov části obce Dráţky a Kakejcov; - Kamenec; - Kamenný Újezd - části obce Kamenný Újezd a Kocanda; - Kařez; - Kařízek; - Klabava; - Kladruby části obce Hřešihlavy, Kladruby a Třímany; - Kornatice; - Lhota pod Radčem; - Lhotka u Radnic části obce Chockov a Lhotka u Radnic; 2 veškeré uvedené počty obyvatel k , dle statistické ročenky PK 20

23 - Liblín; - Líšná; - Litohlavy; - Medový Újezd; - Mešno; - Mirošov části obce Mirošov a Myť; - Mlečice části obce Mlečice, Prašný Újezd a Skoupý; - Mýto; - Němčovice části obce Němčovice a Olešná; - Nevid; - Osek části obce Osek a Vitinka; - Ostrovec Lhotka části obce Lhotka a Ostrovec; - Plískov; - Podmokly; - Příkosice; - Přívětice části obce Přívětice a Sklená Huť; - Radnice - části obce Radnice a Svatá Barbora; - Raková; - Rokycany části obce Borek, Nové Město, Plzeňské Předměstí a Střed; - Sebečice - části obce Biskoupky a Sebečice; - Sirá; - Skomelno; - Skořice; - Smědčice; - Strašice; - Svojkovice; - Štítov; - Těně; - Terešov části obce Bílá Skála a Terešov; - Těškov; - Trokavec; - Týček; - Újezd u Svatého Kříţe; - Vejvanov; - Veselá; - Vísky; - Volduchy; - Všenice; - Zbiroh části obce Chotětín, Jablečno, Přísednice, Třebnuška a Zbiroh; - Zvíkovec. V současné době se připravují změny v katastrálních hranicích v obcích Smědčice- Sedlecko a Němčovice Kamanec. Smědčice- Sedlecko. Obec Sedlecko v dnešní době spadá správou pod obec Bušovice. Obec Sedlecko se nachází na katastru Smědčice. Vznikají tím v praxi problémy při uplatňovaní právních předpisŧ. Územní plán dle platného zákona zpracovává v obci Sedlecko obec Smědčice. Ale vyjádření za obec ke stavbě vydává obec Bušovice. Zatím dochází k dohodám mezi obcemi 21

24 problémy zatím nevznikají. Na základě dohody mezi obcemi bude část katastru Smědčice pod obcí Sedlecko převedena na samostatné katastrální území Sedlecko, které bude spravovat obec Bušovice. Němčovice Kamanec. Část obce Němčovice se nachází na katastru Kamenec. Jedná se o komunikaci, několik chat a neoplocený areál skladovacích hal ve vlastnictví Kladrubské zemědělské společnosti. Vznikají tímto problémy při uplatňování právních předpisŧ. Místní správou spadá část pod obec Němčovice, která zajišťuje např. svoz popelnic, úklid a údrţbu komunikací. Trvale hlášeni jsou občané z této části do obce Kamenec, kde platí i daň z nemovitostí (prostřednictvím finančních úřadŧ). Občanské a obecní vztahy jsou velice vypjaté jiţ z minulosti, kdy došlo k rozdělení uvedených obcí. Dohoda o změně katastrálních hranic není v dohledné době. Příleţitost k vyřešení problémŧ vidíme po volbách do obecních zastupitelstev které proběhnou na podzim tohoto roku. Bez spolupráce obou obcí nemŧţe a nebude problém vyřešen. Nejvýznamnějším sídlem je město Rokycany, které tvoří přirozené centrum ORP. V Rokycanech se soustředí 30 % obyvatel z celého ORP (14 274), většina ekonomických aktivit a občanské vybavenosti v území. Centrem osídlení jsou kromě Rokycan, také města Hrádek, Mirošov, Mýto, Radnice a Zbiroh. Větší polovina (53,5%) obyvatel ORP Rokycany ţije ve městech. Poloha centra v území není z geografického pohledu moc příznivá, jelikoţ leţí na samém okraji v jihozápadní části území, i přesto je ale přirozeným centrem správního obvodu. ORP Rokycany silně ovlivňuje město Plzeň. Plzeň má na ORP Rokycany ekonomický vliv, jedná se o prŧmyslové město se silnou ekonomikou a velkou poptávkou po pracovní síle. Plzeň ovlivňuje nejvíce obce v západní části ORP v dojezdové vzdálenosti do Plzně. Severní a východní část ORP nemá ve své blízkosti přirozené centrum a tak dochází ke stagnaci v počtu obyvatel. Tato část ORP byla v minulosti zaměstnávána převáţně zemědělskou činností. Vedle obce s rozšířenou pŧsobností je přenesena státní pravomoc také na město Radnice a Zbiroh, které jsou obcí s pověřeným úřadem (dále POÚ). Do POÚ Radnice spadá 17 obcí, jmenovitě: Bezděkov, Břasy, Bujesily, Hlohovice, Chlum, Chomle, Kamenec, Kladruby, Lhotka u Radnic, Liblín, Němčovice, Přívětice, Radnice, Sebečice, Skomelno, Újezd u Svatého Kříţe a Vejvanov. POÚ Zbiroh má v pravomoci následující obce: Cekov, Čilá, Drahoňŧv Újezd, Hradiště, Kařez, Lhota pod Radčem, Líšná, Mlečice, Ostrovec Lhotka, Plískov, Podmokly, Sirá, Terešov, Týček, Zbiroh a Zvíkovec. Ostatní obce ORP Rokycany spadají do POÚ Rokycany. Město Mirošov ač není oficiálně POU má vlastní stavební úřad, který vykonává činnost v obcích: Mirošov, Kornatice, Kakejcov, Mešno, Příkosice, Skořice, Štítov, Vísky a Trokavec. Statut města mají Hrádek (3 030 obyvatel), Mirošov (2 186 obyvatel), Mýto (1 495 obyvatel), Radnice (1 765 obyvatel), Rokycany ( obyvatel) a Zbiroh (2611 obyvatel) u všech obcí došlo k nárŧstu počtu obyvatel oproti pŧvodnímu sledovanému období. Nejmenšími obcemi (dle počtu obyvatel) jsou Čilá (22 shodný počet oproti roku 2007), která je zároveň nejmenší obcí Plzeňského kraje, Hradiště (24), dále Vísky (39) a Kařízek (47). Nejvíce obcí spadá do velikostní kategorie obcí do 199 obyvatel (30 obcí, v roce obcí), dále do velikostní kategorie obyvatel (20 obcí, v roce obcí) a nejméně do velikostní kategorie obyvatel (6 obcí viz. tabulka č. 1). Hustota zalidnění je vyšší neţ prŧměr kraje (73,3 obyvatel/km 2 ), činí 82,3 obyvatel/km 2 (prŧměr v Česku je 133 obyvatel/ km 2 ). V roce 2007 byla hustota zalidnění 81 obyvatel/km 2. Podle indexu rozdrobenosti sídlení struktury (IR) 3, který činí v ORP Rokycany 53,6 lze sídelní strukturu charakterizovat jako rozdrobenější neţ v minulých letech (IR= 40,7) a lze říci, ţe kopíruje IR Plzeňského kraje (38,2 a IR ČR je 27,3). V pořadí indexu v rámci ČR jsou ORP Rokycany na 57. místě. Z Indexu a tabulky počtu obyvatel v jednotlivých obcích je zřejmý trend vysídlovaní obcí na úkor měst. Pozn. Index rozdrobenosti sídelní struktury je váţeným prŧměrem, zaloţeným na podílech obyvatel v nejmenších obcích (z celkového počtu obyvatel). IR = 3 x p1 + 2 x p2 + p3, kde: p1 podíl obyvatel v obcích do 199 obyvatel včetně, p2 podíl obyvatel v obcích s 200 aţ 499 obyvateli včetně, p3 podíl obyvatel v obcích s 500 aţ 999 obyvateli včetně. 3 index rozdrobenosti sídelní struktury je váţeným prŧměrem, zaloţeným na podílech obyvatel v nejmenších obcích (z celkového počtu obyvatel) 22

25 Obrázek č. 1: Administrativní členění ORP Rokycany 4 Tabulka č. 1 Základní charakteristiky obcí v ORP Rokycany Obec Počet částí obce Rozloha v ha Počet obyvatel 2008 Bezděkov Břasy Březina Bujesily Bušovice Cekov Čilá Dobřív Drahoňŧv Újezd Ejpovice Hlohovice Holoubkov Hrádek Hradiště Hŧrky Cheznovice Chlum Chomle Kakejcov Kamenec Kamenný Újezd Kařez dle ČSÚ 23

26 Tabulka č. 1 Základní charakteristiky obcí v ORP Rokycany Obec Počet částí obce Rozloha v ha Počet obyvatel 2008 Kařízek Klabava Kladruby Kornatice Lhota pod Radčem Lhotka u Radnic Liblín Líšná Litohlavy Medový Újezd Mešno Mirošov Mlečice Mýto Němčovice Nevid Osek Ostrovec-Lhotka Plískov Podmokly Příkosice Přívětice Radnice Raková Rokycany Sebečice Sirá Skomelno Skořice Smědčice Strašice Svojkovice Štítov Těně Terešov Těškov Trokavec Týček Újezd u Svatého Kříţe Vejvanov Veselá Vísky Volduchy Všenice Zbiroh Zvíkovec ORP Rokycany Zdroj: Statistická ročenka PK k

27 2.1.1 Širší vztahy území Území ORP Rokycany je lokalizováno ve východní části Plzeňského kraje sousedící s krajským městem Plzeň (viz obrázek č. 2). Obrázek č. 2: Administrativní členění Plzeňského kraje Vazby města Rokycany na sousední regionální centra zprostředkovává vedle dálnice D5 především silnice II. třídy. Spojení severní části umoţňuje silnice II. třídy č. 232 (Rokycany - Břasy Kozojedy Brodeslavy, kde se tato silnice napojuje na silnici II. třídy č. 201 spojující Kralovice), dále napojení na silnici II. třídy č. 183 (Rokycany Šťáhlavy, která vyúsťuje v obci Nezbavětice, kde se napojuje na silnici I. třídy č. 19 (Losiná Spálené Poříčí Roţmitál pod Třemšínem). Přirozenou bariérou pro rozvoj dopravní infrastruktury je Vojenský újezd Brdy, který ovlivňuje další rozvoj silniční infrastruktury, tedy spojení s okolními regionálními centry (například s Příbramí). Další významné napojení je na hlavní město Prahu a krajské město Plzeň, které zajišťuje dálnice D5 (E50) končící na území České republiky v hraničním přechodu Rozvadov. Dálnici kopíruje silnice II. třídy č. 605 spojující krajské město Plzeň - hlavní město Prahu. Městem Rokycany prochází významný ţelezniční koridor, který spojuje nejen okolní regionální centra, ale také umoţňuje spojení s mezinárodními centry SRN. Ţelezniční koridor, který je tvořen tratěmi č. 170 a 171 a zprostředkovává spojení s hlavním městem Praha (Rokycany - Plzeň Cheb SRN). Další spojení regionálních center umoţňuje ţelezniční trať č. 175 (Rokycany Nezvěstice), dále ţelezniční trať č. 190 (Plzeň - Nezvěstice Strakonice České Budějovice) a ţelezniční trať č. 176 (Chrást u Plzně Radnice). V budoucnu se uvaţuje s trasou Vysokorychlostní tratě (VRT) přes území ORP Rokycany. Viz. obrázek: 25

28 Schéma variant plánovaných vysokorychlostních tratí. /zdroj: Začátkem 90. let minulého století byla stanovena koncepce modernizace tranzitních ţelezničních koridorŧ ve vybraných směrech. Rozhodovalo se, zda stavět ve vybraných směrech nové rychlé tratě (vysokorychlostní) a stávající ponechat bez modernizace, nebo modernizovat stávající tratě a odsunout horizont výstavby nových tratí aţ na pozdější dobu. Byla vybrána varianta modernizace. Vybraná koncepce byla správná, a to hlavně z dŧvodu velmi špatného technického stavu a zanedbaného kvalitativního rozvoje technických parametrŧ stávajících tratí. Z vybrané varianty vychází i realizovaná modernizace tranzitních ţelezničních koridorŧ. Pro výhled nových VRT byla v roce 1995 zpracována studie společenstvím firem SUDOP PRAHA a.s., SUDOP Brno, s.r.o., a DRS ČR, která ve vybraných směrech navrhla trasu na rychlost cca 300 km/h a jejímţ hlavním smyslem bylo zanesení těchto tras do územních plánŧ. V roce 2003 zpracovala firma IKP Consulting Engineers, s.r.o., koordinační studii VRT, která v podstatě převzala vedení tras z předchozí studie. V souvislosti s projednáváním Politiky územního rozvoje zadalo Ministerstvo dopravy ČR, které je garantem problematiky VRT, v roce 2006 studii, jejímţ cílem je prověřit reálnost a účelnost územní ochrany koridorŧ VRT, analyzovat a posoudit dosud platnou výhledovou koncepci na základě poznatkŧ a vývoje naší společnosti ve vztahu především k ostatním druhŧm dopravní infrastruktury. Úkolem aktualizované studie je stanovit nové moţnosti ţelezniční dopravy a reagovat na změny, ke kterým ve společnosti a v uspořádání Evropy došlo. Pro územní plánování není únosné, aby se desítky let chránila stopa VRT ve variantách bez prŧkazu potřeby a bez návaznosti v sousedních státech. Studie má být dle plánu dokončena v letošním roce. Budování sítě VRT je dosud sledováno v následujících směrech: Praha Plzeň státní hranice Norimberk; Praha Ústí nad Labem státní hranice Dráţďany; Praha Brno; 26

29 Brno státní hranice Vídeň/Bratislava; Brno Ostrava státní hranice Varšava. Koncepci vedení tras VRT však v této podobě nelze povaţovat za definitivní. Je třeba především zhodnotit správnost a potřebnost koncepce vedení VRT v jednotlivých směrech a prověřit jednotlivé navrhované trasy, mimo jiné z pohledu rychlostních parametrŧ a nezbytnosti úplné segregace vysokorychlostní osobní dopravy. Podstatným aspektem bude projednání budoucího propojení naší sítě VRT na vysokorychlostní tratě v okolních státech. Bez tohoto výhledového propojení je budování sítě VRT jen obtíţně ekonomicky zdŧvodnitelné. Charakter vysokorychlostní ţelezniční dopravy ji předurčuje k zajištění velmi rychlého spojení na delší vzdálenosti, s omezeným počtem zastavení, coţ vzhledem k velikosti ČR znamená, ţe pro návratnost velmi významného objemu investičních prostředkŧ nebude v rámci ČR zřejmě nalezena dostatečně významná přepravní poptávka. Zásadním z hlediska rychlosti a vedení trasy a investiční náročnosti je rozhodnutí o tom, zda síť VRT jako celek bude slouţit pouze pro osobní dopravu, nebo pro dopravu smíšenou a zda je ve všech směrech nezbytné zajistit plnou segregaci pouze vysokorychlostních vlakŧ. V některých případech je totiţ výhodné budovat VRT pouze pro osobní dopravu, coţ umoţňuje například vyšší podélné sklony a ve svém dŧsledku vede ke sniţování investičních nákladŧ. Otázka smíšené dopravy rovněţ hraje v návrhové rychlosti významnou roli a je třeba posoudit opodstatněnost rychlosti 300 km/h a vyšší, především ve vazbě na dosaţení systémových jízdních dob mezi místy zastavení. Při posuzování jednotlivých tras je třeba rovněţ velmi pečlivě zváţit přínosy vysokorychlostní ţelezniční dopravy, ve srovnání s dopravou na modernizovaných koridorech. Nutnost vypracování studie vyplývá i z toho, ţe je třeba zajistit územní ochranu vedení jednotlivých tras a projednání tras v jednotlivých samosprávných celcích. Jistě není tajemstvím odpor některých regionŧ proti výstavbě VRT. Studie by také měla dát odpověď na účelnost vedení rychlého kapacitního spojení v daném směru s ohledem na přepravní potenciál. Musí rovněţ navrhnout propojení VRT s konvenční sítí tak, aby bylo zajištěno maximální vyuţití i ve vnitrostátní dopravě a umoţněna etapovitá výstavba sítě. Podstatnou částí studie bude zhodnocení ekonomické efektivnosti realizace VRT. Studie bude řešit také konkrétní okruhy problémŧ pro vedení jednotlivých tras, včetně jejich zaústění do ţelezničních uzlŧ a prŧchodu městskými aglomeracemi. U jednotlivých tras jsou podstatná zejména jejich následující specifika: Pro trasu Praha Plzeň státní hranice SRN je třeba porovnat vedení trasy VRT ve směru Praha Plzeň Norimberk s variantou Praha Plzeň Domaţlice. Úsek Praha Beroun bude opět plně vysokorychlostní. Tunel v této trase je jiţ součástí modernizace III. tranzitního ţelezničního koridoru, v ostatních úsecích je třeba prověřit vhodnost niţších rychlostních parametrŧ (od 160 do 230 km/h). Je jen málo pravděpodobné, ţe systematická výstavba VRT na území ČR bude zahájena před rokem Správa ţelezniční dopravní cesty postupně připravuje a v některých úsecích dokonce jiţ realizuje výstavbu III. a IV. tranzitního ţelezničního koridoru s termínem dokončení nejpozději v roce Součástí třetího tranzitního koridoru jsou úseky, které jsou projektovány ve stopě budoucí vysokorychlostní trati mezi Prahou a Plzní. Jedná se o úsek Praha Beroun a také část trati mezi Ejpovicemi a Plzní. V současnosti je zpracováno vedení trasy tunelové varianty mezi Prahou a Berounem ve variantě dvou jednokolejných tunelŧ na rychlost do 300 km/h. Pro tunel mezi Ejpovicemi a Plzní byla zvolena varianta dvou jednokolejných tunelŧ pro rychlost 200 km/h. Tato rychlost je dostatečná vzhledem k rozjezdu a brzdění vlakových souprav v ţelezniční stanici Plzeň hlavní nádraţí. Tyto dva úseky představují první etapu v budování VRT v České republice. 27

30 Z hlediska územního plánování je dŧleţité, ţe území ORP Rokycany bylo v Politice územního rozvoje ČR z roku 2006 (PÚR 2006) zahrnuto do rozvojové osy republikového významu OS1 Praha Plzeň hranice ČR/Německo (NÜRNBERG), jedná se o tradiční a díky dálnici D5 Praha Plzeň Rozvadov SRN v současnosti nejvýznamnější dopravní propojení jádrové oblasti ČR se západem Evropy; spolu s atrakčním efektem novosti dálnice, jakoţ i prŧběhem III. tranzitního ţelezničního koridoru v úseku Praha Stříbro má schopnost iniciovat rozvojové impulzy s mezinárodním přesahem v přilehlém územním pásu. Nová Politika územního rozvoje ČR vydaná usnesením vlády ČR dne 24. srpna 2009, která je zveřejněna ve Věstníku vlády pro orgány krajŧ a orgány obcí č. 4/2009 pod č. 929 z roku 2009 o Politice územního rozvoje České republiky 2008 tuto osu ponechává pod označením OS1, ale vymezuje obce jen na ty, které nepatří do rozvojové oblasti OB5. V návrhu jsou obce v západní části ORP Rokycany součástí rozvojové oblasti OB5 Plzeň. Jde o území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Plzně. Jedná se o silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichţ značná část má mezinárodní význam; rozvoj podporuje poloha na dálnici D5 a na III. tranzitním ţelezničním koridoru. ORP Rokycany nebylo dle PÚR 2006 vymezeno jako součást specifické oblasti, stejně tomu je tak v nové Politice územního rozvoje. 2.2 Environmentální pilíř Přírodní podmínky Území ORP Rokycany je z hledisek přírodních podmínek poměrně homogenní. Jde o území s plošinným aţ pahorkatiným reliéfem, jehoţ monotónnost narušuje výrazný masiv Radče a jihozápadní výběţek CHKO Křivoklátsko se zaříznutým údolím Berounky a vyvýšeným vulkanickým pásmem. Berounka je hlavním vodním tokem oblasti a tvoří její východní a severní hranici. ORP je nadprŧměrně lesnatý. Lesy zaujímají přes 40% plochy. Přestoţe se většinou jedná o ne příliš stabilní jehličnaté monokultury, některé lesní komplexy se vyznačují přirozenou druhovou skladbou a jsou legislativně chráněny. Významná je rybniční soustava v horním povodí Holoubkovského a Zbiroţského potoka. Dle trendu, který je zaznamenáván celorepublikově i v ORP Rokycany se zvětšují plochy lesŧ. I. Geomorfologické poměry Celé území náleţí dle geomorfologického členění ČR do systému Hercynského, do provincie Česká Vysočina, subprovincie Poberounská soustava. Na niţší klasifikační úrovni jsou vymezeny dvě jednotky s odlišnou morfologií. Západní část patří do oblasti Plzeňská pahorkatina, která se dále člení na Švihovskou vrchovinu (hranice prochází obcemi Trokavec-Skořice-Mirošov-Hrádek-Rokycany-Svojkovice-Volduchy-Osek- Březina-Všenice-Buškovice) a Plaskou pahorkatinu (Čilá-Podmokly-Mlečice-Hlohovice-Vejvanov- Skomelno-Přívětice-Bezděkov). Východní část patří do Brdské oblasti, která se zde člení na Křivoklátskou vrchovinu (sever), Hořovickou pahorkatinu (zasahuje do obcí Holoubkov, Mýto, Cheznovice, Kařízek, Cekov, Kařez) a Brdskou vrchovinu na jihu 5. Nadmořské výšky se pohybují v rozmezí 250 m aţ 721 m. Reliéf je převáţně plochý aţ pahorkatinný. Přičemţ západní část leţí v niţších polohách. Na východě dominuje masiv Radče, který je součástí Křivoklátské vrchoviny. Zdejší vrcholy dosahují nejvyšších nadmořských výšek centrální masiv Radče 721 m, Brno 718 m, Čilina 523 m. V severovýchodním cípu ORP (jiţ CHKO Křivoklátsko) jsou nejvyššími vrcholy Vlastec (612 m) a Těchovín (616 m). Nejníţe poloţené místo je v obci Čilá, kde řeka Berounka odtéká z území. Její tok vymodeloval při severní hranici zaříznuté údolí. Východojiţní část ORP patří k podhŧří Brd. II. Geologické poměry Horninové sloţení území je pestré. V podloţí převládají přeměněné horniny - kyselé břidlice, buliţníky, křemence (starohory a prvohory). Na severozápadě jsou překryté prvohorními sedimenty - pískovce, slepence, jílovce. Území obohacují zčásti přeměněné vyvřeliny amfibolity, diabasy, 5 dle geoportálu CENIA 28

31 porfyry (zejm.křivoklátská vrchovina) a lokálně čtvrtohorní sedimenty hlíny a písky na severu a jihu území ORP. 6 S geologickým podloţím souvisí i limitující faktory ovlivňující moţnost rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko, coţ je míra pravděpodobnosti, s jakou je moţno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektŧ, jsou horniny v podloţí stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloţí proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech. Zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloţí u nově stavěných objektŧ. V území ORP Rokycany není identifikováno vysoké radonové riziko. Střední zasahuje do převáţné části obcí Dobřív, Holoubkov, Hŧrky, Cheznovice, Chomle, Kamenný Újezd, Kařez, Kařízek, Lhotka u Radnic, Medový Újezd, Mýto, Rokycany, Sirá, Svojkovice, Těně, Těškov, Újezd u Svatého Kříţe. Ale také na území obcí Břasy, Březina, Bujesily, Cekov, Ejpovice, Líšná, Kamenec, Mirošov, Osek, Přívětice, Radnice, Skořice, Strašice, Vejvanov, Veselá, Zbiroh. 7 III. Nerostné suroviny 8 Samostatnou problematikou ve vazbě na geologické podloţí jsou loţiska nerostných surovin. Pŧvodně bohaté nerostné zásoby jsou dnes jiţ z velké části vytěţeny. Význam měla především těţba černého uhlí v Radnické pánvi. Uhelná těţba v západních Čechách se stala jedinou palivovou základnou strojní velkovýroby v 19. stol. Hospodářská konjuktura v 60. a 70. letech a po ní následující krize 70. let, probíhající specificky v uhelné těţbě Plzeňska, umoţnily dokončit vnitřní přestavbu plzeňských uhelných pánví z primitivní těţby v moderní západočeský uhelný prŧmysl, který se do konce 70. let vyrovnal svou těţbou pánvi kladenské. Nicméně radnická uhelná pánev byla po počáteční převaze vystřídána pánví Plzeňskou a Mirošovskou. Základem velkého vzestupu těţby kamenného uhlí na Plzeňsku bylo vytvoření základní ţelezniční sítě, které umoţnilo vlastní prŧmyslový rozvoj Plzeňska a zrušilo dosavadní izolovanost západočeských dolŧ od ostatních prŧmyslových oblastí západních Čech. Západočeský uhelný prŧmysl byl poté spjat s hospodářskou politikou celé země i Rakouska a prostřednictvím ţeleznice navázal spojení i s kapitalistickým trhem západní Evropy, kam vyváţel více neţ 1/4 těţby. V 80. letech ovládly uhelnou těţbu Plzeňska velké, převáţně akciové společnosti, v nichţ rozhodující pozice drţel německý a rakouský kapitál, většinou vídeňský. Koncentrace uhelné těţby byla v 80. letech dokončena a silné západočeské dŧlní společnosti pronikaly i do jiných českých revírŧ, aby získaly náhradu za zmenšující se zásoby uhlí na Plzeňsku. Postupné vyčerpávání plzeňských dolŧ vedlo do konce 80. let k neustálému poklesu významu těchto uhelných dolŧ. V roce 1897 byla težba v břaské pánvi na této úrovni: Na šachtách Klementina a Flora se 422 horníky bylo vytěženo tun uhlí. Radnická hornická společnost v dolech ve Vranovích a Křiších se 134 horníky vytěžila tun uhlí, Hořovicko- salingerská společnost v šachtách Hedvika a Matylda se 120 horníky vytěžila tun, Strack-Liewaldské Bartolomějské těžírenstvo v Břasích v šachtách Johanka a Bartolomějka se 75 horníky vytěžila tun, Kristánův důl fy. Kupfer a Glaser ve Vranovicích se 42 horníky vytěžili tun uhlí a Akciová společnost horních a průmyslových závodů (dříve J.D. Strack) v Břasích se 7 horníky 879 tun. Dále byly dolovány suroviny v obci Kamenec: Zpočátku se dolovalo uhelné podloţí, ze kterého se louhováním, vařením a spařováním vyráběl kamenec a zelená skalice. zvětšil a rozšířil dolování a továrny zvané "olejny" na výrobu kyseliny české zvané "oleum". Kromě toho se zde získávala síra ve speciálně k tomu zřízených pecích, byl vyráběn "kostík" (fosfor) a skalice modrá (měděnka). Z odpadŧ při výrobě české kyseliny (oleum) zvaných "kaput-mortum" byla získána barva "andělská červeň".trochu oţivení nastalo ještě v době 1. světové války, kdy se opět začalo s těţbou kyzu sirnatého pro válečné účely. Po válce byla těţba zastavena a šachty zatopeny vodou. 6 Dle geoportálu CENIA 7 Dle map radonového rizika České geologické sluţby 8 Dle geoportálu CENIA a Českého báňského úřadu 29

32 Nerostné suroviny byly těţeny ve většině obcích. Jednalo se spíše o lokální těţbu. Přesný seznam se v příslušné vrstvě datové části poddolovaná území. Pro příklad uvádíme: Ţelezné rudy Březina, Holoubkov, Nerudy - Horní Liblín, Dolní Hradiště, Němčovice, Vranovce, Všenice Radioaktivní materiály - Hlohovice 2 Paliva - Hlohovce 1, Kříše, Darová, Radnice, Rudy - Vejvanov, Chomle, Skomelno, Mostiště, Rokycany, Ejpovice Chráněná loţisková území V ORP Rokycany jsou vyhlášena dvě chráněná loţisková území s dosud natěţenými zásobami křemenných surovin Březina u Rokycan na území obcí Březina, Přívětice a dále pak Drahoňŧv Újezd (592,2ha) leţící v obcích Lhota pod Radčem, Drahoňŧv Újezd, Sebečice, Přívětice, Skomelno, Chomle, Vejvanov. Do Ejpovic zasahuje CHLÚ Ejpovice se zásobami keramických jílŧ. Severní část tohoto loţiska (jiţ mimo území ORP Rokycany) je těţena. Mezi další dosud netěţená loţiska nerostných surovin patří výhradní loţisko cihlářské suroviny Volduchy (obce Volduchy, Osek) a v loţisko křemenné suroviny (buliţník) Litohlavy-Smrkový vrch (obec Litohlavy) Těţba stavebního kamene probíhá v dobývacím prostoru Těškov (8,79ha), který leţí asi 0,5km severně od obce. V údolí Zbiroţského potoka 400m jihovýchodně od obce je vyhlášen dobývací prostor Třebnuška (21,21ha), kde se těţí silniční kamenivo (křemenný porfyr). Další dobývací prostor Vranov (12,35ha) s loţiskem kameninového jílu je registrován v obci Břasy. Zde je těţba v současné době přerušena. Důsledkem bývalé těţební činnosti jsou rozsáhlá poddolovaná území na Radnicku a Rokycansku a staré kamenolomy. Některé opuštěné lomy jsou zatopeny (např. lom v obci Břasy či uhelný dŧl zvaný Ovčín). Poddolovaná území zpŧsobují zejména v Radnické pánvi propady povrchu. (Nejznámější případ v Kamenci). IV. Klimatické poměry Dle Quittovy klasifikace patří území do mírně teplé oblasti. Nejrozsáhlejší je oblast MT11, která zaujímá téměř celé POU Zbiroh a Radnice a severozápad POU Rokycany. V POU Rokycany na MT11 navazuje MT10. Jih POU Radnice a Zbiroh i část POU Rokycany patří do MT7. Východní okraje POU Rokycany jsou součástí oblasti MT5. Tabulka č. 2 - Charakteristiky zastoupených klimatických regionů dle Quitta Ukazatel Oblast MT11 MT10 MT7 MT5 počet letních dnů počet dnů s min.10 C počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrné lednové teplot y -2 aţ -3 C -2 aţ -3 C -2 aţ -3 C -4 aţ -5 C průměrné červencové teploty 17 aţ 18 C 17 aţ 18 C 16 aţ 17 C 16 aţ 17 C sráţky ve vegetačním období sráţky v zimním období počet dnů se sněhem počet zamračených dnů počet jasných dnů

33 V. Pedologické poměry V severní části ORP (POU Zbiroh a POU Radnice) převládají kambizemě, v jiţní (POU Rokycany) pseudogleje místy doplněné kambizeměmi či pseudoglejovými kambizeměmi. Podél vodních tokŧ se nalézají fluvizemě. Zemědělsky cenné pŧdy se vyskytují v západní polovině ORP 9 Náchylnost pŧd k ohroţení vodní erozí je poměrně rozsáhlá. Dle šestistupňového hodnocení ohroţenosti vodní erozí v ORP celkově převaţují pŧdy ohroţené (čtvrtý stupeň), a to zejména v západní polovině. Pŧdy nejohroţenější (šestý stupeň) se nacházejí v obcích Hlohovice, Němčovice, Vísky a Mešno. 10 Ohroţenost větrnou erozí je zanedbatelná. VI. Hydrologické a hydrogeologické poměry Celé území patří do povodí Berounky. Nejvýznamnějším vodním tokem je Berounka, jejíţ koryto tvoří západní a severní hranici území ORP. Jiné velké vodní toky se v ORP nenacházejí. Dalšími významnými toky jsou Zbiroţský a Ostrovský potok odvodňující Zbiroţsko a Radnický potok na Radnicku. Rokycansko je odvodňováno Holoubkovským a Padrťským potokem, které po soutoku v Rokycanech tvoří Klabavu. Jiţní cíp území je odvodňován Kornatickým potokem, který ústí do Úslavy. Z hlediska záplav je rizikový zejména Padrťský potok odvodňující Brdy. Aktivní záplavová území, tedy území v zastavěných a zastavitelných územích obcí ohroţených záplavami, jsou stanovena na Padrťském potoce, Klabavě a Berounce. Protipovodňová opatření v povodí Klabavy nejsou dostatečná. Z tohoto dŧvodu se projednává akce: Klabava Rokycany, zkapacitnění koryta. Dokumentaci zpracoval Hydroprojekt v roce Na Klabavě je mezi obcemi Klabavou a Ejpovicemi vodní nádrţ Klabava (44 ha), která představuje největší vodní plochu v ORP. Její účel je především protipovodňová ochrana. Významné jsou rozsáhlé rybniční soustavy v horním povodí Zbiroţského a Holoubkovského potoka. Největší rybník je Štěpánský (48 ha, mezi Cheznovicemi a Mýtem) na Holoubkovském potoce. Mezi další rozsáhlé rybníky patří Cekovský (33 ha u Cekova), Dolejší Kařezský (32 ha u Kařeza), či Borecký (4,2 ha). Na území ORP je vymezeno šestnáct útvarů povrchových vod tekoucích 11 : - Úslava po ústí do toku Berounka - Klabava po soutok s tokem Skořický potok - Skořický potok po ústí toku Klabava - Holoubkovský potok po ústí do toku Klabava - Voldušský potok po ústí do toku Klabava - Klabava po ústí do toku Berounka - Radnický potok po ústí do toku Berounky - Javornice po ústí do toku Berounka - Zbirožský potok po soutok s tokem Koželužka - Koţeluţka po ústí do toku Zbiroţský potok - Vejvanovský potok po ústí do toku Zbiroţský potok - Zbiroţský potok po ústí do toku Berounka - Úpořský potok po ústí do toku Berounka - Berounka po soutok s tokem Litavka - Červený potok po soutok s tokem Stroupínský potok - Stroupínský potok po ústí do toku Červený potok Kurzivou jsou vyznačeny vodní útvary nejvíce změněny lidskými zásahy, jako jsou morfologické úpravy toku (úpravy koryta, protipovodňová opatření, urbanizace), migrační překáţky (příčné stavby vyšší neţ 1 m) a vyuţívání vody ovlivňující přirozený prŧtok dle Koncepce ţivotního prostředí Plzeňského kraje 10 dle Studie ochrany podzemních a povrchových vod Plzeňského kraje 11 útvary povrchových vod jsou vymezeny dle podkladŧ VÚV TGM 2006; útvary povrchových vod tekoucích jsou tvořeny navazujícími úseky vodních tokŧ, k nimţ je identifikováno příslušné dílčí povodí; z tohoto dŧvodu jsou na území ORP Most vodní útvary tokŧ, které územím ORP neprotékají 31

34 Na území ORP jsou dále vymezeny dva útvary podzemních vod 13. Téměř celé území náleţí do útvaru Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky. Zde se pohyb podzemní vody omezuje na puklinový sytém a je vázán na přípovrchovou zónu rozpojení hornin. Specifická vydatnost kolísá v řádu desetin aţ setin litru. Jiţní cíp ORP patří do útvaru Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy východní část. Zde je oběh vody také vázán na zónu přípovrchového rozpojení hornin, propustnost je výhradně puklinová. Specifická vydatnost kolísá v řádu desetin litru. Významný z hlediska podzemních vod je jihovýchodní okraj ORP, kam zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod Brdy. Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod, které jsou vyuţívané nebo určené jako zdroje pitné vody, u nichţ v dŧsledku vysoké koncentrace dusičnanŧ dochází nebo mŧţe dojít k neţádoucímu zhoršení kvality vody, jsou stanoveny zranitelné oblasti, ve kterých je limitováno vyuţití hnojiv. V ORP Rokycany jsou na území obcí Cheznovice, Mešno, Mlečice, Příkosice, Štítov, Těně, Terešov, Trokavec, Vejvanov, Sebečice, Hlohovice, Mýto. VII. Biotické poměry a ochrana přírody a krajiny Převaţující potenciální přirozenou vegetaci představují bikové a jedlové doubravy, které místy (na severu a jihozápadě) nahrazují černýšové dubohabřiny. V centrální části, severovýchodním cípu a jihovýchodě jsou rozsáhlé plochy bikových bučin s lokálním výskytem lipových bučin s lípou srdčitou. Na jihu se ostrŧvkovitě nachází bučina s kyčelnicí devítilistou. 14 Lesy 15 mají v ORP celkově vysoké zastoupení (43% rozlohy), lokální rozdíly jsou ale výrazné. V obcích Bezděkov, Kakejcov, Štítov, Veselá a Vísky nedosahuje podíl lesa ani 1%, naopak v obcích Drahoňŧv Újezd, Hŧrky, Líšná, Medový Újezd, Ostrovec Lhota a Přívětice přesahuje 70% rozlohy. Negativní charakteristikou je vysoké zastoupení jehličnatých lesŧ (80% PUPFL). Nejhojnější dřevinu zde představuje smrk ztepilý (54% PUPFL) následovaný borovicí (19% PUPFL). Z listnatých dřevin je to dub se 7,5% PUPFL. 90% PUPFL spadá do kategorie hospodářských lesŧ, 1% do lesŧ ochranných a 9% do lesŧ zvláštního určení. Z hlediska biogeografického členění 16 náleţí území ORP do tří bioregionŧ: - 19 Křivoklátský; - 28 Plzeňský; - 44 Brdský; Výškově zasahuje území do vegetačního stupně. Podrobnou jednotkou biogeografického členění jsou biochory, které jsou na rozdíl od bioregionŧ typologické, tedy opakovatelné. na území ORP se nacházejí v rŧzně početném zastoupení biochory uvedené v následující tabulce. Tabulka č. 3 Přehled biochor a jejich zařazení k bioregioům a vegetačním stupňům Označení Popis Bioregion Vegetační stupeň -3BE / 1.19 / 1 Rozřezané plošiny na spraších v suché oblasti Křivoklátský 3-3BE / 1.28 / 1 Rozřezané plošiny na spraších v suché oblasti Plzeňský 3-3BM / 1.19 / 1 Rozřezané plošiny na drobách v suché oblasti Křivoklátský 3-3BM / 1.28 / 1 Rozřezané plošiny na drobách v suché oblasti Plzeňský 3 3BN / 1.19 / 1 Rozřezané plošiny na zahliněných štěrcích Křivoklátský 3-3BQ / 1.19 / 1 Rozřezané plošiny na pestrých metamorfitech v suché oblasti Křivoklátský 3 3Do / 1.28 / 1 Podmáčené sníţeniny na kyselých horninách Plzeňský 3 3Nh / 1.28 / 1 Uţší převáţně hlinité nivy Plzeňský 3-3PJ / 1.19 / 1 Pahorkatiny na bazickém krystaliniku v suché oblasti Křivoklátský 3 12 dle Studie ochrany podzemních a povrchových vod Plzeňského kraje 13 dle VÚV TGM 14 dle geoportálu CENIA 15 dle ÚHUL, Biogeografické členění České republiky, AOPK ČR,

35 Tabulka č. 3 Přehled biochor a jejich zařazení k bioregioům a vegetačním stupňům Označení Popis Bioregion Vegetační stupeň -3PJ / 1.28 / 1 Pahorkatiny na bazickém krystaliniku v suché oblasti Plzeňský 3-3PM / 1.28 / 1 Pahorkatiny na drobách v suché oblasti Plzeňský 3-3PO / 1.19 / 1 Pahorkatiny na neutrálních vulkanitech v suché oblasti Křivoklátský 3-3RM / 1.18 / 1 Plošiny na drobách v suché oblasti Plzeňský 3 3RN / 1.28 / 1 Plošiny na zahliněných píscích Plzeňský 3-3UJ / 1.19 / 1 Výrazná údolí v bazickém krystaliniku v suché oblasti Křivoklátský 3-3UM / 1.19 / 1 Výrazná údolí v drobách v suché oblasti Křivoklátský 3-3UQ / 1.19 / 1 Výrazná údolí v pestrých metamorfitech v suché oblasti Křivoklátský 3-4BE / 1.19 / 1 Rozřezané plošiny na spraších v suché oblasti Křivoklátský 4-4BE / 1.28 / 1 Rozřezané plošiny na spraších v suché oblasti Plzeňský 4-4BL / 1.19 / 1 Rozřezané plošiny na permu v suché oblasti Křivoklátský 4-4BM / 1.19 / 1 Rozřezané plošiny na drobách v suché oblasti Křivoklátský 4-4BM / 1.28 / 1 Rozřezané plošiny na drobách v suché oblasti Plzeňský 4-4BQ / 1.19 / 1 Rozřezané plošiny na pestrých metamorfitech v suché oblasti Křivoklátský 4-4BX / 1.28 / 1 Rozřezané plošiny na kaolinickém permu v suché oblasti Plzeňský 4 4Do / 1.19 / 1 Podmáčené sníţeniny na kyselých horninách Křivoklátský 4 4Do / 1.28 / 1 Podmáčené sníţeniny na kyselých horninách Plzeňský 4 4Do / 1.44 / 1 Podmáčené sníţeniny na kyselých horninách Brdský 4 4Dr / 1.44 / 1 Podmáčené rašelinné sníţeniny Brdský 4-4PM / 1.19 / 1 Pahorkatiny na drobách v suché oblasti Křivoklátský 4-4PM / 1.28 / 1 Pahorkatiny na drobách v suché oblasti Plzeňský 4 4PO / 1.44 / 1 Pahorkatiny na neutrálních vulkanitech v suché oblasti Brdský 4-4PQ / 1.28 / 1 Pahorkatiny na pestrých metamorfitech v suché oblasti Plzeňský 4 4PQ / 1.44 / 1 Pahorkatiny na pestrých metamorfitech Brdský 4 4RN / 1.19 / 1 Plošiny na zahliněných štěrkopíscích Křivoklátský 4 4SM / 1.44 / 1 Svahy na drobách Brdský 4 4SQ / 1.44 / 1 Svahy na pestrých metamorfitech Brdský 4 4ST / 1.44 / 1 Svahy na křemencích Brdský 4-4VJ / 1.19 / 1 Vrchoviny na bazickém krystaliniku v suché oblasti Křivoklátský 4 4VM / 1.28 / 1 Vrchoviny na drobách Plzeňský 4-4VO / 1.19 / 1 Vrchoviny na neutrálních vulkanitech v suché oblasti Křivoklátský 4 4ZT / 1.19 / 1 Hřbety na křemencích Křivoklátský 4 4ZT / 1.28 / 1 Hřbety na křemencích Plzeňský 4 4ZT / 1.44 / 1 Hřbety na křemencích Brdský 4 5Do / 1.44 / 1 Podmáčené sníţeniny na kyselých horninách Brdský 5 5ST / 1.44 / 1 Svahy na křemencích Brdský 5 5VM / 1.44 / 1 Vrchoviny na drobách Brdský 5 5ZJ / 1.44 / 1 Hřbety na bazickém krystaliniku Brdský 5 5ZT / 1.44 / 1 Hřbety na křemencích Brdský 5 Pro posuzování krajiny je běţně uţívaným integrovaným ukazatelem jejího stavu koeficient ekologické stability (dále téţ KES ), který vyjadřuje poměr relativně stabilních ploch vŧči plochám nestabilním. I kdyţ metodologicky vykazuje jisté nepřesnosti (vyjadřuje pouze makrostrukturu, tj. 33

36 nerozlišuje např. homogenní bloky orné pŧdy od polí členěných remízky, alejemi apod.), umoţňuje srovnání situace v obcích. Dle tohoto ukazatele lze vymezit území: 17 - s maximálním narušením přírodních struktur, kde musí být základní ekologické funkce trvale nahrazovány technickými zásahy (KES=0-0,1) - Štítov - nadprůměrně vyuţívané krajiny se zřetelným narušením přírodních struktur; základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy (KES = 0,11 0,30) Bezděkov, Kakejcov, Veselá; - intenzívně vyuţívané krajiny zejména zemědělskou velkovýrobou; oslabení autoregulačních pochodŧ v ekosystémech zpŧsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyţaduje vysoké vklady dodatkové energie (KES 0,31 1,00) Břasy, Bujesily, Cekov, Ejpovice, Hlohovice, Hradiště, Chomle, Kamenec, Kařez, Klabava, Kladruby, Lhotka u Radnic, Litohlavy, Mirošov, Mlečice, Němčovice, Podmokly, Příkosice, Raková, Skomelno, Skořice, Smědčice, Strašice, Těně, Terešov, Trokavec, Újezd u Svatého kříţe, Volduchy, Všenice, Zvíkovec; - s vcelku vyváţenou krajinou v níţ jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, dŧsledkem je i niţší potřeba energo-materiálových vkladŧ (KES 1,01 2,99) Březina, Bušovice, Čilá, Dobřív, Hrádek, Cheznovice, Chlum, Kamenný Újezd, Kornatice, Lhota pod Radčem, Liblín, Mešno, Mýto, Nevid, Osek, Plískov, Radnice, Rokycany, Sebečice, Sirá, Těškov, Vejvanov, Zbiroh; - s přírodní a přírodě blízkou krajinou s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou vyuţívání krajiny člověkem (KES 3,00 a více) Drahoňŧv Újezd, Holoubkov, Hŧrky, Kařízek, Líšná, Medový Újezd, Ostrovec Lhotka, Přívětice, Svojkovice Nejnepříznivějších hodnot KES dosahuje obec Štítov s rozsáhlými jednolitými bloky orné pŧdy (93% výměry obce, KES 0,09). Naproti tomu Medový Újezd s nejpříznivější hodnotou KES (9,51) se vyznačuje vysokým podílem lesních ploch (85%). ORP jako celek má KES 1,68. Ţivotní prostředí Ţivotním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organizmŧ včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho sloţkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, pŧda, organizmy, ekosystémy a energie. Podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je rozlišováno 6 kategorií zvláště chráněných území: 1.) Národní parky a chráněné krajinné oblasti - označované jako velkoplošná chráněná Území. Národní parky - rozsáhlá území jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichţ značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichţ rostliny, ţivočichové a neţivá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam 2.) Národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, označované jako maloplošná chráněná území. Národní přírodní rezervace - menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné v národním či mezinárodním měřítku 3.) Chráněné krajinné oblasti - rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémŧ lesních a trvalých travních porostŧ, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení 4.) Národní přírodní památky - přírodní útvar (i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk) menší rozlohy, naleziště nerostŧ či ohroţených druhŧ ve fragmentech ekosystémŧ s národním či mezinárodním významem ekologickým, vědeckým či estetickým 5.) Přírodní památky - obdobně jako národní přírodní památka, ale pouze s regionálním významem 6.) Přírodní rezervace - menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémŧ typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. 17 Dle Českého statistického úřadu,

37 Oblasti ochrany ţivotního prostředí jsou: 1. ochrana ovzduší a klimatu 2. nakládání s odpadními vodami 3. nakládání s odpady Ostatní oblasti ochrany ţivotního prostředí jsou: 4. ochrana krajiny a biodiverzity 5. ochrana a sanace pŧdy, podzemních a povrchových vod 6. omezování hluku a vibrací (kromě ochrany pracovišť) 7. ochrana proti záření 8. výzkum a vývoj 9. ostatní granty a dotace 10. ostatní aktivity na ochranu ţivotního prostředí Ochrana přírody a krajiny Nejvýznamnějším zvláště chráněným územím na území ORP je CHKO a biosférická rezervace UNESCO Křivoklátsko. Zaujímá severovýchodní část POU Zbiroh. Území je cenné především díky pestrosti reliéfu a horninového podkladu, který podmiňuje existenci rozličných typŧ stanovišť nezbytných pro výskyt chráněných a cenných rostlinných i ţivočišných druhŧ. Řeka Berounka tu za dlouhá tisíciletí vymodelovala hluboká údolí. Někde je zcela uzavírá klenba lesa a teploty jsou tu tak nízké, ţe to odpovídá podmínkách podhorských aţ horských území. Uţ ve středověku tu lovili čeští panovníci. Dnes jsou zdejší lesní porosty jedinečné v celé střední Evropě. Chráněnou oblastí je Křivoklátsko uţ od roku Nachází se zde přes 120 druhŧ hnízdících ptákŧ a celá řada obojţivelníkŧ, plazŧ, které se jinde v republice nenachází. Z CHKO Křivoklátsko pravděpodobně vznikne nový Národní park Křivoklátsko. Ministerstvo ţivotního prostředí zahájilo vyhlašování národního parku v únoru tohoto roku. Mnohé vesnice se vyhlášení národního parku bojí, myslí si, ţe by to omezilo místní obyvatele. Například starosta Křivoklátu Milan Naď řekl, ţe městys nemá nic ani z toho, ţe na jeho území leţí známý hrad Křivoklát. Daně ze vstupného jdou státu a daně většiny místních podnikatelŧ do Prahy. Křivoklát tak jen utrácí peníze za úklid odpadkŧ po turistech, kterých by národní park přilákal ještě víc. Toho se obává i starostka obce Skryje Jarmila Payerová. "Zápory pro nás vidím především ve velkém počtu turistŧ, v mnoţství výdajŧ na odpady." Ozývají se také obavy, ţe vyhlášení Národního parku omezí například další výstavbu nebo přinese zákaz chemického ošetření silnic. To však odmítá starosta Roztok Vladimír Melč. "Všechny obce jsou mimo hranice národního parku. Pouze jedna jediná obec je tam celým svým katastrem a to je Karlova Ves. Takţe obavy, ţe je to zasáhne z hlediska stavebních problémŧ si myslím, ţe nejsou na místě, protoţe v těch sídelních celcích zŧstanou stejná pravidla jako doposud - jako v chráněné krajinné oblasti a nikoho to nějak drasticky neomezuje." Ministerstvo ţivotního prostředí navrhuje, aby status národního parku získalo nejcennějších 102 čtverečních kilometrŧ Křivoklátska, tedy 16 procent stávající chráněné krajinné oblasti. Bude to znamenat především lepší ochranu přírody. Z pohledu ochrany přírody je národní park přísnější kategorií. Lesy v něm neslouţí hospodářským účelŧm, hlavním cílem je ochrana ekosystémŧ a jednotlivých druhŧ. Výhodou bude i to, ţe park bude fungovat jako značka a nabídka příleţitostí pro šetrnou turistiku. Existence národního parku mŧţe znamenat obrovskou šanci z hlediska budoucnosti, prosperity oblasti, podnikání, cestovního ruchu a navazujících sluţeb, například hoteliérství. Navrţený národní park zasahuje na území 19 obcí. Podle ministerstva ţivotního prostředí budou mít obce lepší přístup k dotacím. Nedávno byl na ministerstvu vyhlášen program pro obce v národních parcích. Výhodu by měly mít i při čerpání peněz z evropských fondŧ. Výskyt mnoha dalších přírodních hodnot i v jiných částech ORP dokládá mnoţství vyhlášených maloplošně chráněných území a evropsky významných lokalit. Ptačí oblast je vyhlášena jedna, a to na ploše CHKO. Mezi nejcennější MCHÚ patří NPR Kohoutov, která leţí na území CHKO. Předmětem ochrany je pralesovitý porost buku lesního, který je povaţován za nejníţe poloţený v Českém masivu s nepřerušeným vývojem lesa s přirozenou druhovou skladbou. Cenná je dále NPR Chlumská stráň západně od obce Chlum. Zde je hlavním předmětem ochrany suťový smíšený porost s výskytem tisu 35

38 červeného. Unikátním územím je NPR Vosek u Rokycan, která je významným nalezištěm křemenných konkrecí se zkamenělinami. 18 Výrazný podíl krajinářsky hodnotných území dokládají vyhlášené přírodní parky. PP Horní Berounka ( ha) zasahuje do ORP na severozápadě. Navazuje na CHKO Křivoklátsko. Jeho předmětem ochrany je kaňonovité údolí Berounky, formující výrazný údolní fenomén s rozmanitou mozaikou společenstev. Ostatní přírodní parky se rozprostírají na pestrém reliéfu s pokryvem cenných lesních komplexŧ. PP Radeč (5999 ha) v Radečské vrchovině představuje lesní celek s přirozenou druhovou skladbou. PP Trhoň (4093 ha) leţí severně od Rokycan, dominantu představuje vrch Trhoň (624,2 m n.m.). Nalézají se zde i suťové porosty bučinového charakteru. Poslední je PP Kamínky (722 ha) na pravém břehu Kornatického potoka na jihu ORP Hygienické aspekty ţivotního prostředí v ORP Rokycany I. Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší je dáno pŧsobením bodových zdrojŧ, plošných zdrojŧ a dopravy a dále má vliv i dálkové přenášení znečišťujících látek ze vzdáleností aţ stovky kilometrŧ. Nejvýznamnějším bodovým zdrojem emisí v dotčeném území jsou Ţelezárny Hrádek a.s. Díky ekonomické krizi však firma výrazně omezila výrobu, coţ se ve statistikách za rok 2009 kladně projeví. V ORP Rokycany nedochází k překračování imisních limitŧ pro SO 2, NO 2, benzen, arsen ani ročního imisního limitu pro suspendované prachové částice frakce PM 10. Emise je děj, při kterém jsou vnášeny cizorodé látky rŧzného skupenství do ovzduší. Uvádějí se v kilogramech za hodinu nebo v tunách za rok. Imise je emise, která se dostala do styku s ţivotním prostředím. Mohou se kumulovat v pŧdě, vodě či v organismech. V praxi jsou imisemi například těţké kovy nebo jiné znečišťující látky, které se ukládají v ţivotním prostředí, například podél silnic nebo v potravním řetězci. Imise jsou následkem emisí - koncentrace je stálá a niţší neţ emise; imise se drţí při zemském povrchu (ve městech jsou pravidelně monitorovány). Patří do nich také spad = pevné částice dopadlé na zem. Následující tabulka uvádí procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na celkové ploše jednotlivých obcí, které spadají pod ORP Rokycany 20. Tabulka č. 4 - Procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na celkové ploše jednotlivých obcí Obec PM 10 M24 souhrn LV B(a)P souhrn TV O 3 8H souhrn O 3 Bezděkov Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Břasy Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Březina Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Bujesily Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Bušovice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Cekov Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Čilá Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Dobřív Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Drahoňŧv Újezd Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Ejpovice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Hlohovice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Holoubkov Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Hrádek Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Hradiště Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Dle Ústředního seznamu ochrany přírody 19 dle Posouzení přírodních parkŧ Plzeňského kraje z hlediska krajinářského hodnocení 20 ČHMÚ

39 Tabulka č. 4 - Procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na celkové ploše jednotlivých obcí Obec PM 10 M24 souhrn LV B(a)P souhrn TV O 3 8H souhrn O 3 Hŧrky Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Cheznovice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Chlum Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Chomle Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Kakejcov Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Kamenec Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Kamenný Újezd Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Kařez Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Kařízek Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Klabava Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Kladruby Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Kornatice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Lhota pod Radčem Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Lhotka u Radnic Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Liblín Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Líšná Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Litohlavy Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Medový Újezd Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Mešno Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Mirošov Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Mlečice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Mýto Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Němčovice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Nevid Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Osek Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Ostrovec-Lhotka Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Plískov Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Podmokly Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Příkosice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Přívětice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Radnice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Raková Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Rokycany Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf 97,4 97,4 Sebečice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Sirá Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Skomelno Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Skořice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Smědčice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Strašice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Svojkovice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Štítov Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Těně Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Terešov Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Těškov Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf

40 Tabulka č. 4 - Procentuální podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na celkové ploše jednotlivých obcí Obec PM 10 M24 souhrn LV B(a)P souhrn TV O 3 8H souhrn O 3 Trokavec Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Týček Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Újezd u Svatého Kříţe Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Vejvanov Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Veselá Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Vísky Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Volduchy Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Všenice Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Zbiroh Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Zvíkovec Viz. obrázek Viz. obrázek Viz. graf Viz. graf Ukazatele: PM 10 M24 souhrn LV B(a)P souhrn TV O 3 8H souhrn O 3 PM h prŧměr (mikro gramŧ na metr kubický) celkem překročení limitní hodnoty pro zdraví (Nad 50 [µg.m -3 ] max. 35x za rok) Benzo(a)pyren roční prŧměr (ng na metr kubický) celkem překročení cílové limitní hodnoty pro zdraví (bez ozonu) přízemní ozon max. denní klouzavý 8h prŧměr celkem překročení cílové limitní hodnoty přízemního ozonu pro zdraví Z výše uvedené tabulky je patrné, ţe na 100 % území ORP Rokycany dochází k překračování cílového imisního limitu pro škodlivinu přízemní ozon. Tento problém je však celorepublikový, situace zde proto není výjimečná. 38

41 Významnějším problémem je překračování imisních limitŧ pro suspendované částice velikostní frakce PM10 a dále překračování cílových imisních limitŧ pro zdraví pro škodlivinu benzo(a)pyren. V porovnání s jinými oblastmi v ČR má ORP Rokycany poměrně dobrou kvalitu ovzduší. K překračování 24 hodinového imisního limitu pro polétavý prach PM10 dochází pouze v okolí dálnice D5. Příčinou vnosu benzo(a)pyrenu do ovzduší, stejně jako ostatních polyaromatických uhlovodíkŧ (PAH), jejichţ je benzo(a)pyren hlavním představitelem, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv (především biomasy, uhlí, olejŧ, nafty, benzinu a plastŧ) jak ve stacionárních, tak i mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako výroba koksu a ţeleza (Ţelezárny Hrádek). Ze stacionárních zdrojŧ jsou to především domácí topeniště (spalování uhlí zejména neplynofikonavé menší obce, severní část ORP). Z mobilních zdrojŧ jsou to zejména vznětové motory spalující naftu dálnice D5 a ostatní hlavní komunikace. Přírodní hladina pozadí benzo(a)pyrenu mŧţe být s výjimkou výskytu lesních poţárŧ téměř nulová. U B(a)P dochází k překračování pouze v Rokycanech a v těsném okolí dálnice D5. Benzo(a)pyren patří mezi nejvíce karcinogenní látky. U benzo(a)pyrenu, stejně jako u některých dalších polyaromatických uhlovodíkŧ, jsou prokázány karcinogenní účinky na lidský organismus. Nárŧsty koncentrací během zimních období poukazují na vliv lokálních topenišť. Přibliţně % PAH s pěti a více aromatickými jádry (tedy i benzo(a)pyren) je navázáno především na částice menší neţ 2,5 μm, tedy na tzv. jemnou frakci atmosférického aerosolu PM 2,5 (sorpce na povrchu částic). Tyto částice přetrvávají v atmosféře poměrně dlouhou dobu (dny aţ týdny), coţ umoţňuje jejich transport na velké vzdálenosti (stovky aţ tisíce km). V roce 2008 byly koncentrace benzo(a)pyrenu sledovány na 29 lokalitách, z toho na 17 roční prŧměrné koncentrace překročily cílový imisní limit (1 ng.m -3 ). Na třech lokalitách se roční prŧměr rovnal hodnotě imisního limitu. Oproti roku 2007 roční prŧměry koncentrací poklesly přibliţně na dvou třetinách lokalit a během posledních třech let je patrný i pokles relativního počtu lokalit s překročeným imisním limitem. Výsledné mapky jsou dotvořené z předpokladu znalosti vzniku benzo(a)pyrenu. Z tohoto dŧvodu nejsou konkrétní přesná data za jednotlivé obce k dispozici. Interpretace tímto zpŧsobem je dosud nejpřesnějším zdrojem. Při konstrukci plošného zobrazení koncentrací se kromě stacionárních zdrojŧ emisí benzo(a)pyrenu zohledňují i emise z dopravy. Konkrétně se započítávají emise benzo(a)pyrenu z 39

42 dálnic a silnic I. třídy. Dále se zohledňuje gradient imisních koncentrací benzo(a)pyrenu s nadmořskou výškou. Tento rok se opět do modelu pouţily přímo emise benzo(a)pyrenu, nikoliv procentuální podíl z emisí polyaromatických uhlovodíkŧ, jak tomu bylo v předchozích letech. Je však třeba mít na zřeteli, ţe odhad polí ročních prŧměrných koncentrací benzo(a)pyrenu je zatíţen, ve srovnání s ostatními mapovanými látkami, největšími nejistotami, plynoucími z nedostatečné hustoty měření. Řada měst a obcí byla vyhodnocena, stejně jako v předchozích letech, jako území s překročeným cílovým imisním limitem (v roce ,6 % plochy ČR, v roce 2007 celkem 4,9 %, v roce 2006 to bylo 9 % ). Cílový imisní limit pro benzo(a)pyren musí být splněn do II. Kvalita vod Povrchové vody Znečištění vod je významným problémem nejen v České republice. Zejména závaţný je problém eutrofizace, nebo-li znečištění vod dusíkem a fosforem. V ČR se neustále kvalita vod zlepšuje, ale i přesto je ještě mnoho řek nadměrně znečištěno. Čistota povrchových vod v ORP Rokycany je prŧměrná či lepší neţ v ostatních řekách v republice. Hodnoty jednotlivých jakostních ukazatelŧ dvou nejvýznamnějších řek v dotčeném území udávají následující tabulky 21. Tabulka č. 5a - Jakost povrchové vody ve vloţeném profilu Berounka Ukazatel Jednotka Min Max Průměr Medián C90 C95 Odběrný profil: Nadryby Číslo profilu: 3398 Období: Hydrologické pořadí: Říční kilometr: Oblast: Oblast povodí Berounky Imisní limity teplota vody C Třída jakosti reakce vody elektrolytická konduktivita biochemická spotřeba kyslíku BSK-5 chemická spotřeba kyslíku dichromanem amoniakální dusík dusičnanový dusík ms/m I. mg/l III. mg/l II. mg/l II. mg/l II. celkový fosfor mg/l III

43 Ukazatel Tabulka č. 5b - Jakost povrchové vody ve vloţeném profilu Klabava Jednotk a Odběrný profil: Skryje Číslo profilu: 1086 Období: Hydrologické pořadí: Říční kilometr: 74,9 Oblast: Oblast povodí Berounky Min Max Průměr Medián C90 C95 Imisní limity teplota vody C Třída jakosti reakce vody elektrolytická konduktivita biochemická spotřeba kyslíku BSK-5 chemická spotřeba kyslíku dichromanem amoniakální dusík dusičnanový dusík ms/m II. mg/l III. mg/l II. mg/l I. mg/l II. celkový fosfor mg/l III. Poznámky: C90 koncentrace s pravděpodobností nepřekročení 90 % C95 koncentrace s pravděpodobností nepřekročení 95 % Z výše uvedených tabulek je patrné, ţe jakost vody v řece Berounce a Klabavě je srovnatelná. Z hlediska eutrofizace vod dosahují oba vzorky stejné třídy jakosti v ukazatelích amoniakální dusík (neznečištěná voda), dusičnanový dusík (mírně znečištěná voda) a celkový fosfor (znečištěná voda). Stejných hodnot dosahují také při stanovení biochemické spotřeby kyslíku (znečištěná voda). Oproti tomu z hlediska stanovení chemické spotřeby kyslíku dichromanem je kvalitativně lepší řekou Berounka (mírně znečištěná voda, Klabava znečištěná voda). Podzemní vody Podzemní vody v Hydrogeologickém rajónu 623 (Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky), hydrogeologickém povodí (Berounka od Úslavy po Střelu) ve sledované lokalitě Mirošov a Volduchy jsou kvalitní, nepřekračují stanovené ukazatele jakosti podzemních vod. IV. Ekologické zátěţe Přehled ekologických zátěţí je zpracován podle databáze vedené MŢP ČR 22. Podle této databáze je jen málo kontaminovaných míst hodnoceno stupněm 1 a 2 (extrémní a vysoký stupeň rizika). Problémem mŧţe být potenciální kontaminace a staré zátěţe v bývalých výrobních areálech, případně také ilegální skládky, které se zde mohou nacházet. Přehled ekologických zátěţí v dotčeném území uvádí následující tabulka. Nejvýznamnější z hlediska rizikovosti jsou ČSPH v Rokycanech a Ţelezárny Hrádek u Rokycan, obě zátěţe jsou označeny stupněm rizika extrémní lokální. Významnou zátěţ představují téţ komunální skládka v Rokycanech a komunální skládka Za Jitonou v Břasích. 22 databáze SEKM Systém evidence kontaminovaných míst 41

44 Tabulka č. 6 - Ekologické zátěţe v ORP Rokycany Obec Typ zátěţe Celkové riziko Poznámka Rokycany Hrádek u Rokycan Těţba, zpracování a skladování ropy Prŧmyslová / obchodní místa Extrémní lokální Extrémní lokální Břasy Komunální skládka Vysoké lokální Rokycany Komunální skládka Vysoké lokální Kladruby u Radnic Komunální skládka Střední bodové Radnice u Rokycan Komunální skládka Střední bodové Chotětín Komunální skládka Střední bodové Mýto v Čechách Komunální skládka Střední bodové Strašice Komunální skládka Střední bodové Holoubkov Komunální skládka Střední bodové Klabava Komunální skládka Střední bodové Radnice u Rokycan Rokycany Těţba, zpracování a skladování ropy Prŧmyslová / obchodní místa Střední lokální Nízké Zvíkovec Komunální skládka Nízké bodové Podmokly nad Berounkou Komunální skládka Nízké bodové Mlečice Komunální skládka Nízké bodové Hřešihlavy Komunální skládka Nízké bodové Hlohovice Komunální skládka Nízké bodové Vejvanov Komunální skládka Nízké bodové Liblín Komunální skládka Nízké bodové Bujesily Komunální skládka Nízké bodové Lhotka u Radnic Komunální skládka Nízké bodové Němčovice Komunální skládka Nízké bodové Skomelno Komunální skládka Nízké bodové Smědčice Komunální skládka Nízké bodové Osek u Rokycan Komunální skládka Nízké bodové ČSPH Kovozpracující, hutní, strojní ČSPH Břasy Komunální skládka Nízké bodové Bašta Chemický prŧmysl Břasy Komunální skládka Nízké bodové Na Terezce Těně Komunální skládka Nízké bodové Cheznovice Komunální skládka Nízké bodové Medový Újezd Komunální skládka Nízké bodové Hŧrky u Rokycan Komunální skládka Nízké bodové Trokavec Komunální skládka Nízké bodové Skořice Komunální skládka Nízké bodové Mirošov Těţba, zpracování a skladování ropy Nízké bodové Mirošov Komunální skládka Nízké bodové Rokycany Prŧmyslová / obchodní místa Nízké bodové Skládka leţí v k.ú. Osek, ale provozovatelem a majitelem je obec Volduchy Kovozpracující prŧmysl, hutní, strojní 42

45 Tabulka č. 6 - Ekologické zátěţe v ORP Rokycany Obec Typ zátěţe Celkové riziko Poznámka Rokycany Elektrárna Nízké bodové Ejpovice II. Hluk Prŧmyslová / obchodní místa Neznámé Kovozpracující prŧmysl, hutní, strojní Vysoká hluková zátěţ je v obcích zpŧsobena především tranzitní dopravou. Nejvýznamnějším zdrojem hluku je v ORP Rokycany dálnice D5 (viz obrázek č. 3), která v dotčeném území ovlivňuje zejména obce Cekov, Kařez, Holoubkov, Mýto, Svojkovice a také severní část Rokycan. Obrázek č. 3: Hluková mapa dálnice D5 23 II. Odpady Nejvýznamnějšími producenty odpadŧ v ORP Rokycany jsou zejména společnosti zabývající se výrobou automobilových, především plastových součástek, např.: Borgers CS spol. s r.o. Rokycany, Hrádek u Rokycan a Volduchy; EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o. Rokycany a další. Hlavní zařízení k odstraňování odpadŧ se nachází v Němčičkách u Rokycan a v Kladrubech. V Mýtě u Rokycan vyrábí firma RUMPOLD s.r.o. tuhá alternativní paliva pro cementárny, především z umělohmotných automobilových odpadŧ. 2.3 Pilíř sociální soudrţnosti Obyvatelstvo 24 ORP Rokycany patří v rámci Plzeňského kraje k více početným, k měl obyvatel (v roce obyvatel). T.j. Mírný nárŧst. Vývoj počtu obyvatel data k , není-li uvedeno jinak 43

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. www.strukturalni-fondy.cz/iop NÁVRH TŘETÍ AKTUALIZACE

Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. www.strukturalni-fondy.cz/iop NÁVRH TŘETÍ AKTUALIZACE Spolufinancováno z středků Evropského fondu regionální rozvoj www.strukturalni-fondy.cz/iop NÁVRH TŘETÍ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ROKYCANY

Více

Změna č. 1 Územního plánu Okna

Změna č. 1 Územního plánu Okna Změna č. 1 Územního plánu Okna Zastupitelstvo obce Okna, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále

Více

Ing. Jindřich Poláček. Hydrosoft Veleslavín polacek@hv.cz

Ing. Jindřich Poláček. Hydrosoft Veleslavín polacek@hv.cz ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY Ing. Jindřich Poláček Hydrosoft Veleslavín polacek@hv.cz Obsah Základní informace o ÚAP Sledované jevy a jejich datový model pro GIS Získávání údajů o území Postup pořizování

Více

Seminář. Územně analytické podklady v Plzeňském kraji 8.3.2012

Seminář. Územně analytické podklady v Plzeňském kraji 8.3.2012 Seminář Územně analytické podklady v Plzeňském kraji 8.3.2012 Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje a Odbor informatiky Program 2 Zahájení Úvodní slovo Ing. arch. Miloslav Michalec vedoucí

Více

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj Foto: František Maršálek Ústav územního rozvoje Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj (metodika pro obce) Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Informace o metodice Metodika je výstupem výzkumného

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice DEFINICE A TEZE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE A SNAHA O VYTVOŘENÍ PODMÍNEK PRO JEHO NAPLŇOVÁNÍ V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval

Více

OLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník

OLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru OLEŠNÍK stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ katastrální území Olešník pořizovatel: Magistrát města České Budějovice odbor územního plánování a architektury březen

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROBLEMATICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ

AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROBLEMATICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ AKTUÁLNÍ INFORMACE K PROBLEMATICE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ 26.6.2012 OBSAH ZÁKONNÝ RÁMEC AKTUALIZACE ÚAP OBCÍ DATOVÝ MODEL DMG ÚAP 4.0, 4.1 DATA, POSKYTOVATELÉ METODIKA ÚÚR, MMR ŽÁDOSTI O AKTUALIZACI

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Projektant: Ing.arch. Štěpánka Ťukalová, UA PROJEKCE, Boleslavova 30, 370 06 České Budějovice Pořizovatel: Městský úřad Blatná, odbor výstavby

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Návrh zadání Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov

Návrh zadání Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov Návrh zadání Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov 1 Na základě návrhu vlastníka pozemku (občana obce) schválilo zastupitelstvo obce na svém zasedání rozhodnutí o pořízení Změny č. 1 Územního plánu Ruprechtov.

Více

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY pro společné jednání dle zákona č.183/2006 Sb. pořizovatel: M Ú O d o l e n a V o d a BŘEZEN

Více

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh

změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh změna č. 1 územního plánu Dolní Hořice návrh Záznam o účinnosti Správní orgán, který ÚP vydal: Zastupitelstvo obce Dolní Hořice Datum nabytí účinnosti: Pořizovatel: Obec Dolní Hořice Oprávněná osoba pořizovatele:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ srpen 2015 pro společné jednání Záznam o účinnosti Změny č. 5 ÚPNSÚ Kosoř vydávající správní orgán: datum vydání: číslo usnesení: datum nabytí účinnosti: pořizovatel: jméno oprávněné

Více

Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové

Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové Příloha č. 1 smlouvy o dílo Zadání podklad pro podání cenové nabídky Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové územní studie bude podkladem pro aktualizaci

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY Pořizovatel: Městský úřad Ivančice, Odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování Vypracoval: Ing. Eva Skálová za pořizovatele, Zdeněk Přichystal určený

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Státní okresní archiv Rokycany - kroniky podle obcí

Státní okresní archiv Rokycany - kroniky podle obcí Státní okresní archiv - kroniky podle obcí Bezděkov Kronika obce 151 MNV Přívětice 20 1926 1985 obecní 333 D Kronika hasičů 1178 SDH Bezděkov nezprac. 1929-1937 spolková nestr. Borek Kronika obce, I. 18

Více

Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich

Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich Co je územní rezerva V které územně plánovací dokumentaci vymezit územní rezervu Kdy vymezit územní rezervu Jak vymezovat územní rezervu Jak

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY Důvody pro pořízení celoměstsky významné změny Z 2834/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy a stanovení

Více

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY REGULAČNÍ PLÁN

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY REGULAČNÍ PLÁN STANOVISKA ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ METODICKÝ NÁVOD ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY REGULAČNÍ PLÁN METODICKÉ DOPORUČENÍ ÚZEMNÍ PLÁN ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE METODICKÉ SDĚLENÍ STANOVISKA METODICKÝ

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník

Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník Obec Hnačov Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník ZÁZNAM O ÚČINNOSTI a) označení správního orgánu, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Hnačov b) údaje o vydání: datum nabytí

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na základní koncepci

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko. Návrh

Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko. Návrh Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko období 7/2010 7/2014. Návrh Zpráva o uplatňování Územního plánu Ráječko byla schválena usnesením č.. přijatým Zastupitelstvem obce Ráječko na.zasedání dne Zpráva

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í Objednatel : Obec Vřeskovice, Vřeskovice 112, 334 01 Přeštice Pořizovatel : MěÚ Klatovy - odbor výstavby a územního plánování Datum : 2/2014 Obsah

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013

Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013 Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013 Pořizovatel: Městský úřad Beroun, odbor územního plánování a regionálního rozvoje Husovo náměstí 68 266 43 Beroun Zpráva o uplatňování

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Újezd u Černé Hory

Zpráva o uplatňování Územního plánu Újezd u Černé Hory Zpráva o uplatňování Územního plánu Újezd u Černé Hory období 9/2008 3/2015 Návrh Zpráva o uplatňování Územního plánu Újezd u Černé Hory byla schválena usnesením č. přijatým Zastupitelstvem obce Újezd

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ podle 47 zákona č. 183/2006 Sb. schvalující orgán Zastupitelstvo obce Kosoř datum schválení číslo usnesení jméno oprávněné osoby podpis starosta

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU HARTMANICE

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU HARTMANICE ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU HARTMANICE Katastrální území: Hartmanice u Žimutic Stupeň dokumentace: NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Městský úřad Týn nad Vltavou, odbor regionálního rozvoje Ing. Petra Sedláčková

Více

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ A PARTICIPACE VEŘEJNOSTI :: UDRŽITELNÝ ROZVOJ :: MÍSTNÍ AGENDA 21 Praha, 4. června 2015 www.zdravamesta.cz/setkani-mc-2015 Akce je součástí projektu NSZM

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Územní studie 25 SZ. 30 odst. 1 SZ

Územní studie 25 SZ. 30 odst. 1 SZ Územní studie Územní studie: patří mezi územně plánovací podklady, ověřuje možnosti a podmínky změn v území, slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, slouží jako podklad k pořizování

Více

VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA - ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA - ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ 19. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA - ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ MARTIN TUNKA Liberec, 19. - 20. září 2013 Veřejná infrastruktura v územním plánování podmínky pro

Více

Soukromá vysoká škola ekonomická

Soukromá vysoká škola ekonomická Univerzita třetího věku Soukromá vysoká škola ekonomická Problematiky trvale udržitelného ekonomického rozvoje pohledem konzumní kultury PhDr. Jindřich Urban, Ph.D. Trvale udržitelný rozvoj Trvale udržitelný

Více

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k N Á V R H Pořizovatel: Schvalující orgán: Městský úřad Milevsko Zastupitelstvo obce Osek Zadání územního plánu Osek bylo schváleno zastupitelstvem obce Osek dne.usnesením

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH)

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH) ZADÁNÍ (NÁVRH) ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC Pořizovatel: Městský úřad Nový Bor stavební úřad a úřad územního plánování Nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor návrh ZADÁNÍ pro zpracování změny č.3 územního

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY

POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY POŘÍZENÍ NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU PSÁRY Odbor územního plání, MěÚ Černošice vedoucí: Ing. Helena Ušiaková referent: Ing. arch. Kristýna Jirsová ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÉ SEDLO

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÉ SEDLO ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÉ SEDLO v souladu s ust. 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a s ust. 15 Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU POLEVSKO (NÁVRH) období 2009-2013

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU POLEVSKO (NÁVRH) období 2009-2013 ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU POLEVSKO (NÁVRH) období 2009-2013 Obec : (schvalující orgán) Adresa : Zpracovatel a předkladatel zprávy : úřad Oprávněná osoba, zpracovatel : stavebního Polevsko Polevsko

Více

Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka

Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka Obec LHOTKA, 739 47, okr. Frýdek-Místek IČ: 00296864, tel. i fax 558661850, e-mail info@obec-lhotka.eu Č.j.: 82/2010 Datum 15. 12. 2010 Záznam o účinnosti Správní orgán, který Změnu č. 1 Územního plánu

Více

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV

POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV ZÁKLADNÍ ÚROVNĚ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNÍ AGENDA EU Národní úroveň Politika územního rozvoje (MMR, vykonává státní dozor ve věcech

Více

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu s í d e lního útvaru Novosedly nad Nežárkou úvod červenec 2009 O pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Novosedly nad Nežárkou (dále též jen

Více

Změny č. 1 územního plánu Velké Žernoseky

Změny č. 1 územního plánu Velké Žernoseky N Á V R H Z A D Á N Í Změny č. 1 územního plánu Velké Žernoseky zpracovaný podle ustanovení 47 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD ZNOJMO ODBOR ROZVOJE oddělení územního plánu OBROKOVÁ 10/12, 669 22 ZNOJMO

MĚSTSKÝ ÚŘAD ZNOJMO ODBOR ROZVOJE oddělení územního plánu OBROKOVÁ 10/12, 669 22 ZNOJMO MĚSTSKÝ ÚŘAD ZNOJMO ODBOR ROZVOJE oddělení územního plánu OBROKOVÁ 10/12, 669 22 ZNOJMO Dotčené orgány, KrÚ, obec Velký Karlov, sousední obce Dle rozdělovníku Váš dopis zn. naše značka vyřizuje tel.: 515

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

o o - - - - - - - Příloha č.3 Obsah OOP I. VÝROK 2 1. Vymezení zastavěného území 2 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana

Více

N Á V R H Z A D Á N Í Z měny č. 1 Ú z e m n í h o p l á n u H o r k a u S t a r é P a k y

N Á V R H Z A D Á N Í Z měny č. 1 Ú z e m n í h o p l á n u H o r k a u S t a r é P a k y N Á V R H Z A D Á N Í Z měny č. 1 Ú z e m n í h o p l á n u H o r k a u S t a r é P a k y Pořizovatel: Zpracoval: Obecní úřad Horka u Staré Paky 512 34 Horka u Staré Paky Obecní úřad Horka u Staré Paky

Více

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Jednání ZM dne: 29.3.2010 Věc: Schválení upraveného zadání 1. změny platného územního plánu Rychnov u Jablonce nad Nisou Předkládá:

Více

ZMĚNA č. 4. územního plánu sídelního útvaru ROZTOKY NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Městský úřad Roztoky Nám. 5. května 2, 252 63 Roztoky

ZMĚNA č. 4. územního plánu sídelního útvaru ROZTOKY NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Městský úřad Roztoky Nám. 5. května 2, 252 63 Roztoky ZMĚNA č. 4 územního plánu sídelního útvaru ROZTOKY NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Městský úřad Roztoky Nám. 5. května 2, 252 63 Roztoky Pořizování na základě splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně

Více

Jelikož závěr zjišťovacího řízení stanovil nutnost posouzení vlivů na životní prostředí a současně upřesnil obsah a rozsah tohoto vyhodnocení

Jelikož závěr zjišťovacího řízení stanovil nutnost posouzení vlivů na životní prostředí a současně upřesnil obsah a rozsah tohoto vyhodnocení ÚVOD Předkládané Vyhodnocení vlivů návrhu zásad územního rozvoje Olomouckého kraje na životní prostředí bylo vypracováno v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. v platném znění a jeho prováděcími

Více

ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Pavla Balabánová. 34. Den malých obcí. Vyškov, 25 listopadu 2010

ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Pavla Balabánová. 34. Den malých obcí. Vyškov, 25 listopadu 2010 ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Pavla Balabánová 34. Den malých obcí Vyškov, 25 listopadu 2010 Obec a územní plánov nování Obsah prezentace Úvod Rok 2015 a platnost územních plánů Konzultační středisko ke stavebnímu

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE Zpracováno v souladu s ustanovením 47, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, podle přílohy

Více

územního rozvoje ského kraje

územního rozvoje ského kraje Zásady územního rozvoje Plzeňsk ského kraje Uplatňov ování v území a aktualizace Mgr. Lucie Součková Odbor regionálního rozvoje KÚPK Plzeň 12.10.2010 Zásady územního rozvoje Plzeňsk ského kraje (dále jen

Více

Zpráva. o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY

Zpráva. o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY Zpráva o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY návrh určený ke konzultaci s dotčenými orgány a Krajským úřadem Jihomoravského kraje dle ust. 55 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

Časté nedostatky problémů k řešení ení v ÚPD dle vyhodnocení první úplné aktualizace ÚAP a doporučení jejich řešeníení

Časté nedostatky problémů k řešení ení v ÚPD dle vyhodnocení první úplné aktualizace ÚAP a doporučení jejich řešeníení ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, červen 2012 Jaroslav Tušer Výkladové semináře e MMR k aktualizaci územně analytických podkladů obcí Časté nedostatky problémů k řešení ení v ÚPD dle vyhodnocení první úplné

Více

NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice. Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám.

NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice. Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice Pořizovatel: Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. 1, 682 01 Vyškov Datum: Srpen 2011 1 Obsah zadání: a) Požadavky

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY Pořizovatel: Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje, Žižkovo nám.2, 39002 Tábor Určený zastupitel: starosta obce Milan Mrázek Březen 2012 1 OBSAH A)

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

D.2.3.3 Regulační plán Obsah regulačního plánu

D.2.3.3 Regulační plán Obsah regulačního plánu D.2.3.3 Regulační plán Obsah i postup pořizování regulačního plánu dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. se výrazně od dosavadního obsahu i postupu pořizování dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Regulační

Více

POLITIKA ARCHITEKTURY A STAVEBNÍ KULTURY ČR. Autor: MMR

POLITIKA ARCHITEKTURY A STAVEBNÍ KULTURY ČR. Autor: MMR POLITIKA ARCHITEKTURY A STAVEBNÍ KULTURY ČR Autor: MMR Opatření 1.2.1 1 - Uspořádání krajiny a sídel V jednotlivých sídlech, zejména pak ve městech, stanovit v územně plánovací dokumentaci dlouhodobě

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Kvalita venkovského

Více

ZMĚNA č. 1. územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly

ZMĚNA č. 1. územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly ZMĚNA č. 1 územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly Pořizování na základě splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÉ BRÁNICE

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÉ BRÁNICE Městský úřad Ivančice, odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování, který na žádost města Oslavany pořizuje v souladu s ust. 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM zpracovaný v souladu s ustanovením 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŘEPEČ Dle 55 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravená na základě projednání. Obsah:

Více

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování Vazby nástrojů územního plánování Nástroje územního plánování jsou vzájemně provázány horizontálně i vertikálně. Provázanost nástrojů územního plánování

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1 ČESKÝ TĚŠÍN ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1 Urbanistické, architektonické, kulturní a krajinářské hodnoty území pro správní obvod obce s rozšířenou působností města Český Těšín Zhotovitel: Mgr.

Více

DOBŠICE NÁVRH ZADÁNÍ. změny č. 1 Územního plánu. okr. Znojmo ŘÍJEN 2015

DOBŠICE NÁVRH ZADÁNÍ. změny č. 1 Územního plánu. okr. Znojmo ŘÍJEN 2015 Městský úřad ve Znojmě, odbor územního plánování a strategického rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Dobšice pořizuje v souladu s ust. 6 odst. 1 písm. c) zák. č. 183/2006 Sb.,

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODICE

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODICE Příloha usnesení Zastupitelstva obce Vodice ze dne... č.... o schválení zadání Změny č. 1 Územního plánu Vodice NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODICE Pořizovatel : Městský úřad Tábor, odbor rozvoje

Více