Historie a ekonomický růst firmy

Transkript

1 JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD Historie a ekonomický růst firmy Miloslav Thon Český Krumlov 2004

2 2 Tuto publikaci věnuji své přítelkyni Janě.

3 3

4 Obsah Obsah... 4 Slovo na úvod... 5 Anotace... 6 Od vzniku IBM... 7 Ekonomický růst... 9 Období 40. a 50. let Ekonomický růst Období 60. a 70. let Ekonomický růst Období 80. let Ekonomický růst Období 90. let Ekonomický růst IBM v České republice Přílohy Tabulky ekonomického vývoje firmy IBM po desetiletích Použité zdroje

5 Slovo na úvod Tato stručná publikace vznikla jako semestrální práce z předmětu Mikroekonomie. Hlavním cílem mé práce bylo pohlédnout na firmu IBM, jako na velkou a ekonomicky velmi silnou součást světové ekonomiky. Asi se ptáte, proč tedy nejde spíše o práci z oblasti Makroekonomie. Odpověď je velice jednoduchá. Tato práce není zaměřena na mezinárodní obchody a vztahy IBM s jinými firmami v různých zemích světa. Zaměřuji se převážně na vnitřní strukturu firmy a na její technologický a ekonomický vývoj. A otázky chování a fungování firmy v tržním prostředí řeší právě Mikroekonomie. To, zda se mi podařilo postihnout nejvýznamnější události z celé dlouhé historie této firmy, posuďte prosím sami. Děkuji svému bratrovi Láďovi za pomoc při výběru tématu a při konečné úpravě textu. 5

6 Anotace Pracovní název projektu: Vývoj a ekonomický růst firmy IBM Hlavním cílem projektu je komplexní pohled na firmu IBM, z většího časového horizontu, nikoliv detailní rozpracování určité konkrétní události. Neměla by chybět ani zmínka o pobočce firmy IBM v české republice. Pracovní osnova: Tématická osnova je nahrazena chronologickým uspořádáním dat. Každá část sestává z: 1) technologického rozvoje firmy (nové produkty, technologie, atp.) 2) ekonomických přírůstků v daném časovém období. 6

7 Od vzniku IBM Prvopočátky firmy IBM se datují k 15. červnu Toho dne bychom ovšem nikde na světě nenašli žádnou firmu pod tímto názvem. Jak je to možné? Vezměme vše popořádku. Ještě před zrodem IBM hrál ve stejném odvětví podnikání významnou roli němec Dr. Hermann Hollerith, který se stal vítězem soutěže vyhlášené statistickým úřadem Spojených států amerických. Podstatou soutěže bylo najít výkonnější a efektivnější metody pro sčítání velkého množství dat. V tomto konkrétním případě šlo o sčítání lidu ve Spojených státech, na kterém se doposud muselo podílet zhruba pracovníků. Hlavní myšlenkou Holleritha bylo vytvořit obraz každého jedince v podobě děrného štítku a samotné zpracování přenechat stroji. Dr. Hollerith se svým strojem, tzv. tabulátorem, založil roku 1896 společnost Tabulating Machine Company (TCM). Tato společnost se po 15 letech stala jádrem společnosti Computing-Tabulating-Recording (CTR) vznikla sloučením firem Tabulating Machine Company, International Time Recording Co. a Computing Scale Co. of America, poté co TCM koupil investor Charless R. Flint. V této době CTR vyráběla např. obchodní váhy a samozřejmě děrné štítky, měla již více než zaměstnanců a několik poboček a kanceláří ve spojených státech a jednu dokonce v Kanadě v Torontu. Dr. Herman Hollerith Stroj Dr. Hollreitha načítá data z děrných štítků a pro sčítání využívá elektrických obvodů Úřadující šéf Flint roku 1914 jmenoval do funkce generálního ředitele Thomase J. Watsona, který právě odcházel z firmy National Cash Register Co. pro neshody se svým nadřízeným, J. H. Pattersonem. Po jedenácti měsících se stal Thomas J. Watson prezidentem firmy CTR. 7

8 T. J. Watson, syn skotských přistěhovalců, byl obdivuhodnou osobností. Přes všechny neshody přijal za své některé úspěšné rysy Pattersonovy obchodní taktiky velkorysý pobídkový systém pro obchodníky, po kterých ale striktně vyžadoval dokonalou přípravu a solidní vzhled (včetně kvalitního tmavého obleku), až po téměř evangelický zápal pro pěstování hrdosti a věrnosti k firmě u každého zaměstnance. Pro podporu firemního ducha nechával Watson organizovat řadu firemních sportovních utkání, rodinných výletů zaměstnanců, podporoval firemní kapely. Hlásal pozitivní přístup k práci i životu a jeho oblíbené heslo THINK bylo nejdůležitějším krédem pro všechny zaměstnance CTR. Stejně tak důležitou zásadou byl přístup k zákazníkům. Watson zdůrazňoval, že pouze úspěch zákazníka je úspěchem CTR a proto byl dobrý vztah se zákazníky prioritou společnosti. Vytaženo z Historie IBM 2002 Během pěti let svého působení Watson zdvojnásobil celkové jmění firmy na cca dolarů a rozšířil firmu o pobočky v Jižní Americe, Asii, Africe a Evropě. Po těchto úspěších se roku 1924 společnost CTR přejmenovala na International Business Machines Corp. (IBM). Počátkem 30. let uvedla na trh řadu děrnoštítkových strojů, načeš zaznamenala největší pokrok v kancelářské technice. Tento pokrok trval až do 50. let, kdy byly na trh uvedeny první počítače. Děrnoštítkové stroje se využívaly k vedení kompletní podnikové IBM, 1924 agendy, tj. účetnictví, mzdy a skladové hospodářství. IBM však tyto stoje neprodávala, nýbrž pronajímala. Velké zisky firmy zajišťoval prodej spotřebního materiálu, hlavně děrných štítků. Ve 30. letech se stává firma IBM největší firmou zabývající se výpočetní a kancelářskou technikou na světě. 8

9 Ekonomický růst Z úvodu kapitoly víme, že počet zaměstnanců firmy byl již v době jejího vzniku více než Po pěti letech působení Thomase J. Watsona byl tento stav více než dvojnásobný, tzn. již na konci 10. let překročil počet zaměstnanců hranici Jak již také bylo uvedeno, za Watsonova působení vzrostlo celkové jmění firmy zhruba na dvojnásobek, tj. na dolarů. Celkové příjmy však byly mnohem vyšší. Z původních 4 milionů se vyšplhaly na více než 11 milionů dolarů. Během 20. a 30. let došlo k dalšímu růstu příjmů, který však nebyl tak prudký, jako v minulých 10 letech. Dokonce začátkem 20. let došlo i k jejich mírnému poklesu a až koncem 30. let hrubé příjmy firmy výrazně vzrostly téměř na 40 mil. dolarů. Pro porovnání: během prvních 6 let fungování firmy vzrostly celkové příjmy o 175%, za celých dalších 10 let o necelých 29%. Zanedbatelný nebyl ani růst počtu zaměstnanců. Ten koncem 30. let překročil hranici Jak již bylo zmíněno, na tento úspěch měla nemalý vliv i dobře zavedená obchodní politika firmy. IBM až do konce 50. let své stroje pouze pronajímala. Tím měla zajištěno, že již po několika málo letech byl daný stroj zaplacen a dále přinášel jen zisky. Na velké zisky měl ale významný vliv i velký prodej spotřebního materiálu, zejména pak děrných štítků. Růst počtu zaměstnanců Příjmy (v mil. dolarů) Celkové příjmy Čisté příjmy

10 12000 Růst počtu zaměstnanců Příjmy (v mil. dolarů) Celkové příjmy Čisté příjmy

11 Období 40. a 50. let Počátkem 2. světové války poskytla IBM svá zařízení k dispozici vládě a její produkce se rozšířila i na vojenskou techniku, např. zaměřovače pro bombardéry, pušky, části motorů letadel, atd. Automatic Sequence Controlled Calculator Mark 1 Už před válkou spolupracovala IBM s Harvardskou univerzitou na vývoji automatického sekvenčně řízeného kalkulátoru (Automatic Sequence Controlled Calculator). Vývoj byl úspěšně ukončen roku 1944 po šesti letech usilovné práce. Tento stroj, nazývaný Mark 1, pracoval na bázi elektromechanických převodů. Byl to první počítač schopný automaticky provádět složité výpočty. Součet dvou čísel provedl Mark 1 za necelou sekundu, ale na násobení už potřeboval více než 5 sekund a dělení bylo ještě asi dvakrát pomalejší. Mark 1 by si ovšem domu jen tak někdo nepořídil. Vážil totiž téměř 5 tun, jeho délka přesáhla 15 metrů a výška jen 2,5 metru. Až do konce války byl využíván americkou armádou. V roce 1945 vybudovala IBM Vědecké laboratoře Thomase J. Watsona. Zde našla práci řada významných odborníků, kteří se soustředily především na oblast matematiky a fyziky a její využití ve výpočetní technice. V roce 1952 představila IBM svůj první elektronkový počítač. Nesl označení IBM 701 a byl schopen provést operací za vteřinu. Z počátku sice byly tyto počítače využívány výhradně vládou a výzkumnými organizacemi, ale využití elektronek se rychle IBM 701 objevilo i v komerční sféře. Rok 1956 přinesl firmě IBM velkou změnu, která se týkala nejvyššího výkonného postu IBM. Thomas J. Watson předal post prezidenta IBM svému synovi Thomasu J. Watsonovi Jr. Učinil tak ve svých 82 letech, 6 týdnů před svou smrtí. Thomas J. Watson Jr. působil v této funkci až do roku 1970 a za tu dobu se stal z IBM průmyslový gigant. Od

12 let téměř desetinásobně vzrostl celkový obrat firmy a téměř čtyřikrát se zvýšil počet zaměstnanců. V tomto roce také IBM otevřela nové laboratoře v Curychu. Roku 1957 byl na trh uveden diskový paměťový systém IBM 305 Random Access Method of Accounting and Control (RAMAC). Od té doby se počítače staly základním paměťovým médiem použitelným k úschově velkého množství dat, které byly vždy snadno, a hlavně rychle, přístupné. Tohoto roku také firma IBM uvedla legendární programovací jazyk FORTRAN (FORmula TRANslation), který byl až do konce 80. let nejpoužívanějším jazykem pro vědecké a technické výpočty. Thomas J. Watson Sr.(vpravo) a Thomas J. Watson Jr. IBM 305 (RAMAC) O rok později obdržela firma IBM objednávku od Ministerstva obrany Spojených států, načeš IBM staví počítač SAGE (Semi-Automatic Ground Environment). Jde o první počítač, který provádí složité početní operace v reálném čase, tzn. z pohledu lidského vnímání času prakticky okamžitě. Semi-Automatic Ground Environment V posledním roce 50. let začíná IBM využívat při výrobě počítačů úplně nové technologie. Elektronky jsou nahrazeny tranzistorovými obvody. První plně tranzistorový počítač IBM 7090 byl schopen vykonat operací za sekundu. Tento počítač našel využití v obraném systému pro sledování balistických raket. O několik let později našel i využití pro rezervační systém amerických aerolinií. V tomto případě šlo o dvě IBM 7090, které byly spojeny s prodejními místy v 65 městech. Ekonomický růst I další období přinášelo firmě IBM stále větší růst. Šlo zejména o otevření nových laboratoří, kde vznikla příležitost spousty pracovních míst. Ale zejména nové výzkumy dokázaly činnost firmy velmi rozšířit. Jelikož se výpočetní technika v této době využívala zejména pro účely armády a vlády, měla firma zajištěno prudké zvýšení hrubého zisku. Jen za 12

13 období 2. světové války vzrostly celkové příjmy IBM o více než 200%. Na čistých příjmech se to projevilo až o několik let později, protože prudký růst také znamenal vyšší náklady na provoz a také na výzkum. Poměrně velké úspěchy IBM, trvající už od 30. let, vzbudily řadu diskusí. Objevily se názory, že IBM získává monopol na trhu s výpočetní technikou. Roku 1952 byla firma donucena Ministerstvem spravedlnosti k přerušení svého systému pronajímání výpočetních strojů a musela začít své stroje prodávat. To však nemělo téměř žádný dopad na finanční situaci ve firmě. Bylo tomu spíše naopak. Se zvyšující se poptávkou firma dále rozšiřovala svou působnost a tím zajistila ke konci 50. let velký nárůst pracovních příležitostí. Počet zaměstnanců byl od konce války více než pěti-násobný. V roce 1959 překročil hranici Čisté příjmy vzrostly od konce války více než desetkrát Růst počtu zaměstnanců

14 Příjmy (v mil. dolarů) Příjmy (v mil. dolarů) Celkové příjmy Čisté příjmy Celkové příjmy Čisté příjmy

15 Období 60. a 70. let Období 60. let bylo skutečně revolucí pro vývoj oblasti výpočetní techniky. Někdy je toto období označováno jako Novověk informačních technologií. Nepochybně největším dílem se o to zasloužila firma IBM, která 7. dubna 1964 uvedla na trh zbrusu novou řadu počítačů označenou System/360. Šlo o první stroje v historii, které byly založeny na tzv. stavebnicové koncepci. To byl zásadní zlom, protože do té doby byly počítače nekompatibilní. To v podstatě znamenalo koupit, resp. nechat si sestavit, nový počítač, pokud se výrazně změnily požadavky uživatele. U nové System/360 řady S/360 bylo možno různě kombinovat součásti počítače. Na výběr bylo hned z pěti různých typů procesorů a celkem šlo sestavit 19 kombinací výkonu, rychlosti a velikosti paměti. Přestal být rovněž problém z přenosem dat. Jelikož celá tato řada počítačů používala kompatibilní záznamová média, nebyl problém s přenesením dat i do méně výkonných sestav. Byl to totální odchod od monolitických strojů, tzv. mainframů. Nebyl to však jediný faktor, který ovlivnil vzrůstající zisky firmy. Thomas J. Watson Jr. provedl i některé marketingové změny ve strategii prodeje. Do roku 1969 se prodávaly hardware, software a případné služby zákazníkům jen dohromady. V tomto roce přišla změna. Uživatel, který již vlastnil počítač si klidně mohl dokupovat nový software a ušetřil tak nemalé finanční prostředky na údržbu počítače. Dalším výrazným pokrokem, co se týče výkonnosti počítačů, bylo využití integrovaných obvodů. Začaly se využívat nové typy tranzistorů, které měly díky nové technologii SLT (Solid Logic Technology) výrazně vyšší výkon než předchozí typy. Další nová řada počítačů System/390 znamenala opět další zlom v architektuře počítačů. Tyto počítače používaly jako základní adresovanou jednotku paměti jeden bajt (1 B) tvořenou osmi bity (8 bit). Každá adresa měla velikost 3 bajty, neboli 24 bitů, čímž bylo umožněno adresovat až 16 MB paměti počítače. 15

16 V roce 1971 se objevila nová řada System/370. Šlo o rozšíření řady S/360 o některé nové prvky, jako např. vyrovnávací paměť (cache). V operačním systému OS S/370 mohly pracovat i další operační systémy, což mělo velký význam pro zvýšení kompatibility softwaru. Také v tomto roce IBM uvedla na trh tzv. pružný disk (floppy disk), který se velmi rychle stal standardem pro uchovávání a přenášení System/370 dat. Rok 1971 přinesl i další neméně významnou změnu ve firmě IBM. Po více než 50 letech končí etapa otce a syna Watsonových, kteří dokázali vybudovat největší podnik v oblasti výpočetní techniky na světě. Thomas J Watson Jr. odstoupil. Dva roky vedl firmu jako prozatímní šéf T. Vincent Learson, kterého v roce 1973 vystřídal Frank T. Cary. Thomas J. Watson Jr. byl členem vedení IBM až do roku Zemřel v roce 1993 ve věku 79 let. Za Caryho vedení se výpočetní technika velice rozšířila a našla uplatnění i v obyčejném životě. Počítače se začaly používat v supermarketech jako pokladní systémy, v bankovnictví pro nejrůznější finanční operace a ve spoustě dalších odvětvích. Další ze svých úspěchů slavila IBM v roce 1976 po obdržení Nobelovy ceny za fyziku. Byly to laboratoře v Curychu, otevřené před 20 lety, které se o ni zasloužily. Aby toho nebylo málo, o rok později slavili opět. A opět v Curychu. Byla to druhá Nobelova cena za fyziku. Koncem 70. let představila IBM tenkovrstvé záznamové hlavy, které umožňovaly vysokou hustotu záznamu dat. Tím došlo k dalšímu snížení nákladů a zvýšení kapacity záznamového média. Ekonomický růst I v tomto období došlo k mnoha událostem, které znamenaly obrovský nárůst zisků firmy. Uvedení zcela nové koncepce stavebnicových počítačů znamenalo veliký pokrok. Díky snížení obrovských investic do výpočetní techniky se mnohonásobně zvýšila poptávka firmy, a také se velice snížily náklady na výrobu. Od uvedení této koncepce, tedy od roku 1964, rostly celkové příjmy každým rokem o zhruba 20% až do konce 60. let. 16

17 V roce 1972 byly otevřeny nové výzkumné laboratoře, tentokrát v Izraeli. To opět zajistilo další pracovní místa. Již začátkem 70. let se blížil celkový počet zaměstnanců IBM k hranici a roce 1977 byla tato hranice překonána. Další nárůst všech příjmů firmy samozřejmě trval i nadále. V roce 1973 překročily hranici 10 miliard dolarů a v roce 1978 dokonce 20 miliard dolarů Růst počtu zaměstnanců Příjmy (v mil. dolarů) Příjmy (v mil. dolarů) Celkové příjmy Čisté příjmy Celkové příjmy Čisté příjmy

18 Období 80. let Toto období znamenalo nástup další nové éry ve světě výpočetní techniky. Firma IBM začala vyrábět osobní počítače IMB Personal Computer (PC). Od té doby se staly zákazníky této firmy i malí podnikatelé, školy, a poprvé i domácnosti. IBM se povedlo dostat všechny důležité části počítače do velice malého zařízení, ke kterému se snadno IBM PC připojovaly vstupní (např. klávesnice) a výstupní (monitor, tiskárna) zařízení. Tyto počítače byly obdařeny 16 kilobajty paměti, rozšiřitelné až na 256 KB, jednou nebo dvěma disketovými mechanikami a barevným monitorem. Poprvé v historii začala IBM v této době spolupracovat i s jinými firmami, které se spolupodíleli na výrobě osobních počítačů. Procesory vyráběla firma Intel a operační systém DOS (Disk Operating System) vyráběla firma Microsoft. V roce 1985 přišla IBM s novým zařízením, které umožňovalo propojení počítačů do sítě. Technologie token-ring (kruhová síť) umožňovala sdílet data a některá periferní zařízení všem počítačům připojených do sítě. Toho roku také měla IBM opět důvod k oslavě. Dočkala se další Nobelovy ceny za fyziku. Toto ocenění si zasloužili vynálezci speciálního mikroskopu, kterým bylo možno sledovat a modelovat povrch na atomární úrovni, Gerd K. Binning a H. Rohrer. Zmíněný mikroskop byl ale představen už o 4 roky dříve. Nebylo to ale naposledy. Další Nobelova cena přišla roku 1987 vynálezcům J. Georgu Bednorzovi a K. Alexu Mullerovi, kteří o rok dříve představili keramické oxidy vodivé i při vyšších teplotách. Do té doby se používalo kapalné helium, jehož nevýhodou byla právě klesající vodivost s rostoucí teplotou. Roku 1988 představila IBM počítač nazvaný Zumbro River (nebo také AS/400). Šlo o počítač vyvinutý pro obchodní a výrobní aplikace. Došlo u něj ke značnému zjednodušení jak po technické stránce, tak i po stránce ovladatelnosti a hlavně ke zvýšení spolehlivosti. Období 80. let znamenalo pro firmu IBM i další změny, a sice změny prezidentského postu. V roce 1981 byl šéfem IBM jmenován John R. Opel, který působil v této funkci 4 roky. 18

19 V roce 1985 ho vystřídal John F. Akers, který část firmy zabývající se výrobou psacích strojů, klávesnic a tiskáren prodal firmě Dubilier & Rice Inc., která se poté změnila na firmu Lexmark Inc. Ekonomický růst V roce 1982 dala IBM opět prostor vzniku novým pracovním příležitostem otevřením výzkumných laboratoří v Tokiu. V polovině 80. let dokonce celkový počet zaměstnanců IBM překročil hranici Byl to historický rekord, který však netrval dlouho. Koncem 80. let začala IBM stagnovat a zvyšovaly se náklady firmy. To se v této době projevilo zásadním snížením stavu pracovních sil. Vážnější finanční situace však nastala až začátkem 90. let. To je ale obsahem další kapitoly, proto zde nebudeme finanční stránku podrobněji rozebírat. Za zmínku ale stojí upozornit na čisté příjmy firmy, které začaly mírně klesat již v tomto období. Růst počtu zaměstnanců Příjmy (v mil. dolarů) Celkové příjmy Čisté příjmy

20 Období 90. let Rok 1992 znamenal nástup nové řady přenosných počítačů, chcete-li notebooků, zvané ThinkPad. První model této řady, typ 700C, měl procesor Intel 486 s frekvencí 25 MHz, operační paměť s kapacitou 4 MB a deseti-palcový displej. Tyto počítače se velmi rychle rozšířily a během 8 let se jich prodalo více než 10 milionů. I tato řada počítačů našla velké uplatnění pro policii a armádu spojených států. Tyto počítače také využívala NASA při kosmických projektech. ThinkPad 700C ThinkPad dubna 1993 nastoupil do funkce prezidenta společnosti Louis V. Gerstner Jr. Byl to poprvé v historii člověk, který dosud nebyl zaměstnancem IBM. Gerstner vedl poslední 4 roky potravinářskou společnost RJR Nabisco a předtím byl 11 let šéfem společnosti American Express. Louis V. Gerstner Vzhledem k velkému rozšíření internetu zaznamenala firma významný posun v požadavcích zákazníků. V roce 1995 prezentoval Gerstner myšlenku, která označovala právě network computing, neboli komunikaci počítačů prostřednictvím sítí, za nosnou strategii firmy. Ta by měla do budoucna zajišťovat ekonomický růst. Tohoto roku se také IBM podařilo odkoupit společnost Lotus Development Corp. a o rok později Tivoli Systems Inc. V této době se staly služby nejvíce rostoucí částí trhu IBM. V květnu 1997 ukázala výpočetní technika své možnosti. Počítač IBM RS/6000 SP, zvaný Deep Blue, který byl programovaný pro hraní šachů dokázal poprvé v historii porazit člověka v této hře. Během 6 zápasů porazil Deep Blue světového šachistu Garry Kasparova. Deep Blue si dokázal rozmyslet 200 milionů tahů za jedinou sekundu. Tato událost zaujala pozornost lidí z celého světa a rozpoutal debatu o tom, jak by se mohl počítač přiblížit lidské inteligenci. 20

21 Téhož roku představila IBM zcela novou technologii výroby procesorů. Firma začala vyrábět čipy, ve kterých nahradila hliník mědí. To přineslo procesorům značné zrychlení, zlevnění, snížení spotřeby a zvýšení spolehlivosti. O rok později se podařilo vyvinout procesor, který svou frekvencí překročil hranici 1 GHz. Dalším významným pokrokem v oblasti výpočetní techniky, respektive v komunikaci počítačů, byla nová technologie pro bezdrátovou komunikaci s názvem Bluetooth. Na tomto projektu se podílely firmy Ericsson, IBM, Intel, Nokia a Toshiba. Hlavním cílem bylo zajistit rychlou a bezpečnou komunikaci po celém světě. Na veletrhu COMDEX v roce 2000 byly již představeny první aplikace využívající technologii Bluetooth. Tento rok byl také příchodem nové řady notebooků IBM. Notebooky ThinkPad T20 a ThinkPad A20p mají silnou podporu síťové a bezdrátové komunikace, port pro připojení videokamery a spoustu dalších technických novinek. Ekonomický růst Přestože byla IBM stále rostoucí firmou světového významu, byl pro ní začátek 90. let velmi těžkým obdobím. Jelikož se v této době výrazně zvýšila poptávka po osobních počítačích, a po výpočetní technice vůbec, snažila se IBM co nejvíce rozvinout svojí činnost a působnost. To však bylo doprovázeno nemalými problémy v organizaci celé firmy. Společnost nedokázala koordinovat činnost všech oddělení tak, aby odpovídala jejím dlouhodobým plánům. Těžká finanční situace trvala zhruba 4 roky. Čisté ztráty za rok 1993 přesáhly 8 miliard dolarů. To bylo také nejvíce za poslední 3 roky. Spolu s tím pochopitelně klesal i stav zaměstnanců. Ten se od poloviny 80. let blížil ke 400 tisícům zaměstnanců a v roce 1994 klesl těsně pod V IBM se objevovali nátlaky, které měli vést k rozdělení firmy na několik menších společností. Celou situaci vyřešil čerstvě zvolený šéf Louis V. Gerstner, který se svým strategickým myšlením a orientací na zákazníka dokázal udržet celou společnost pohromadě a nedovolil tak zánik jejího klíčového postavení na trhu. 21

22 Netrvalo ale dlouho a firma IBM začala po nutných organizačních změnách opět růst. Čisté zisky rostly velmi rychle a ke konci 90. let přesahovaly 8 miliard dolarů Růst počtu zaměstnanců Příjmy (v mil. dolarů) Celkové příjmy Čisté příjmy

23 IBM v České republice Pobočka IBM v české republice byla založena v roce 1932 v Praze. Tehdejší Československo se stalo šestou zemí v Evropě, kde měla IBM zastoupení. Její působení na českém trhu trvalo pouze do roku 1948, kdy byla znárodněna. IBM se začala svojí působností vracet do Československa až v 60. letech prostřednictvím Regionální pobočky pro střední a východní Evropu. Její sídlo bylo ve Vídni. Po pádu komunistického režimu se opět začalo pracovat na vybudování samostatné organizace v Československu. V roce 1991 vznikla na našem trhu společnost IBM ČSFR. O dva roky později došlo k oddělení IBM Slovensko. V roce 1996 se stal generálním ředitelem IBM ČR Ing. Zdeněk Přibyl. V této době měla česká pobočka IBM okolo 500 zaměstnanců. IBM Česká republika má sídlo v Praze a dvě další pobočky, v Brně a Ostravě. V lednu roku 2003 byl jmenován generálním ředitelem české pobočky IBM Ing. Aleš Bartůněk, který působil v této firmě již od roku 1998 v pozici obchodního ředitele. IBM je i v Čechách vedoucí firmou na trhu informačních technologií. Vzhledem ke svým ziskům a široké nabídce zboží a služeb získává IBM v Čechách stejné postavení jako získala po celém světě. 23

24 Přílohy Tabulky ekonomického vývoje firmy IBM po desetiletích Rok Počet zaměstnanců Celkový příjem (mil. dolarů) Čistý příjem (mil. dolarů) Rok Počet zaměstnanců Celkový příjem (mil. dolarů) Čistý příjem (mil. dolarů) Rok Počet zaměstnanců Celkový příjem (mil. dolarů) Čistý příjem (mil. dolarů)

25 Rok Počet zaměstnanců Celkový příjem (mil. dolarů) Čistý příjem (mil. dolarů) Rok Počet zaměstnanců Celkový příjem (mil. dolarů) Čistý příjem (mil. dolarů) Rok Počet zaměstnanců Celkový příjem (mil. dolarů) Čistý příjem (mil. dolarů)

26 Rok Počet zaměstnanců Celkový příjem (mil. dolarů) Čistý příjem (mil. dolarů) Rok Počet zaměstnanců Celkový příjem (mil. dolarů) Čistý příjem (mil. dolarů) Rok Počet zaměstnanců Celkový příjem (mil. dolarů) Čistý příjem (mil. dolarů)

27 Použité zdroje Publikace IBM Highlights, IBM, Internetové zdroje

28 Historie a ekonomický růst firmy IBM Miloslav Thon Copyright