ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ KLADORUBKY KM 0,000 0,983

Transkript

1 ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ KLADORUBKY KM 0,000 0,983 ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ TŘEBĚTÍNKY KM 0,000 1,716 PRŮVODNÍ ZPRÁVA Vedoucí útvaru hydroinformatiky a geodetických informací: Ing. Iva Jelínková Vypracoval: Ing. Gimun, Pešková Datum: 2014 Č.z.: S 2012/013

2 Název studie : Záplavové území Kladorubky km 0,000 0,983 Záplavové území Třebětínky km 0,000 1,716 Objednatel : Zpracovatel : Povodí Moravy, s.p. Povodí Moravy, s.p., útvar hydroinformatiky a geodetických informací Brno, Dřevařská 11 Obsah studie : A.1-2 A.Z.1-2 A.R.1 B.1-2 C.1-2 Průvodní zpráva Situace Situace aktivní zóny Mapa povodňového ohrožení a rizika Podélné profily Příčné profily - 1 -

3 PRŮVODNÍ ZPRÁVA Obsah : 1.1. Základní údaje 1.2. Účel studie 1.3. Podklady 1.4. Všeobecný popis zájmového území 1.5. Popis stávajícího stavu koryta a objektů Úpravy na toku Kladorubky a Třebětínky Současný stav koryta Kladorubky Současný stav koryta Třebětínky 2. Hydrotechnické výpočty 2.1. Popis modelu 2.2. Okrajové podmínky a popis simulovaných variant průtoků 2.3. Výsledky výpočtů 2.4. Zhodnocení povodňového nebezpečí, ohrožení a rizika 2.5. Posouzení objektů na toku 2.6. Kapacita koryta 2.7. Rozsah záplavového území 3. Doporučení na zlepšení odtokových poměrů a snížení rozsahu záplavového území 3.1. Profily pro trvalé sledování vývoje koryta a sledování vodních stavů 3.2. Stanovení aktivní zóny záplavového území 3.3. Návrh protipovodňové ochrany 3.4. Závěr - 2 -

4 1.1. Základní údaje Název: Záplavové území Kladorubky km 0,000 0,983 Záplavové území Třebětínky km 0,000 1,716 Tok: Kladorubka, Třebětínka Číslo hydrologického pořadí: Kladorubka : Třebětínka : , Kraj: Správce toku: 1.2. Účel studie Jihomoravský Povodí Moravy s.p., závod Dyje, provoz Blansko Účelem studie bylo sestavení matematického modelu umožňujícího výpočet průběhu hladin pro jednotlivé N-leté průtoky a stanovení rozsahu záplavového území při dnešním stavu pro povodeň Q5, Q20, Q100 a pro budoucí posouzení vlivu navrhovaných opatření na zvýšení ochrany před povodněmi na odtokové poměry Podklady Záplavové území toku Svitavy, zpracovatel Povodí Moravy s.p., útvar hydroinformatika Hydrologické údaje ČHMÚ z r Základní mapy zájmového území v měřítku 1: Geodetické zaměření, Povodí Moravy s.p., útvar hydroinformatiky a geodetických informací v roce Místní šetření, fotodokumentace Hydrologická data N leté průtoky : Kladorubka Q1 Q5 Q10 Q20 Q50 Q100 GW100 Q500 m 3 /s m 3 /s m 3 /s m 3 /s m 3 /s m 3 /s m 3 /s m 3 /s pod Letovickým rybníkem 1, pod Třebětínkou 2 3,9 5,9 9,1 15,8 23,5 27,5 43 Třebětínka Q1 Q5 Q10 Q20 Q50 Q100 GW100 Q500 m 3 /s m 3 /s m 3 /s m 3 /s m 3 /s m 3 /s m 3 /s m 3 /s nad Kladorubkou 1,6 3,5 5,3 8 13,5 19, nad obcí Třebětín 1 3 4,8 7,2 11,8 16,5 19,5 31 Geodetické zaměření toku pro studii odtokových poměrů Výškový systém uvedený ve studii je Balt po vyrovnání

5 Geodetické zaměření provedlo Povodí Moravy, s.p., geodetických informací v roce útvar hydroinformatiky a Místní šetření a fotodokumentace Místní šetření a zpracování fotodokumentace bylo provedeno útvarem hydroinformatiky a geodetických informací v roce 2012, Povodí Moravy s.p Všeobecný popis zájmového území Kladorubka pramení severozápadně od obce Drvalovice na k.ú. Drvalovice v nadmořské výšce cca 455 m n. m. Protéká obcemi Kochov, Kladoruby a Třebětín, kde po soutoku s Třebětínkou zaúsťuje do Svitavy. Záplavové území Kladorubky je řešeno v úseku pod Letovickým rybníkem po zaústění do Svitavy. Třebětínka pramení východně od obce Chlum na k.ú. Chlum u Letovic v nadmořské výšce cca 516 m n.m. Od svého pramene protéká tok jedinou obcí Třebětín (místní část města Letovice) a to před svým zaústěním do Kladorubky. Záplavové území Třebětínky je řešeno v úseku nad obcí Třebětín po zaústění do Kladorubky Popis stávajícího stavu koryta a objektů Úpravy na toku Kladorubky a Třebětínky V současné době není ve správě Povodí Moravy, s.p. žádný dlouhodobý hmotný majetek Současný stav koryta Kladorubky Svitava Kladorubka Zaústění Kladorubky do Svitavy km 0,000. Kladorubka nad zaústěním, proti toku

6 Shybka km 0,030, pohled z PB. Pohled z lávky km 0,070 po toku. Km 0,070 - k.ú. Letovice Lávka km 0,070, po toku. Vrch mostovky : 332,55 m.n.m Spodek mostovky : 332,18 m.n.m Hladina Q100 = 332,10 m.n.m Rozdíl spodní hrany mostovky a hladiny Q100 = 0,08 m Lávka je kapacitní Provede hladinu Q100 bez normového převýšení Pohled z lávky km 0,070 proti toku. Pohled z mostu km 0,093 po toku. Km 0,093 - k.ú. Letovice Vrch mostovky : 332,00 m.n.m Spodek mostovky : 331,30 m.n.m Hladina Q100 = 332,54 m.n.m Rozdíl spodní hrany mostovky a hladiny Q100 = -1,24 m Most není kapacitní Neprovede hladinu Q100 Most km 0,093, po toku

7 Pohled z mostu km 0,093 po toku. Pohled z mostu km 0,093 proti toku. Pohled z PB na most km 0,093. PB výust DN 300 km 0,096. Pohled proti toku na most km 0,204. LB inundace proti toku v PF 6. LB inundace po toku v PF 6. Silniční most km 0,204 po toku

8 Km 0,204 - k.ú. Letovice Vrch mostovky : 333,79 m.n.m Spodek mostovky : 333,04 m.n.m Hladina Q100 = 333,78 m.n.m Rozdíl spodní hrany mostovky a hladiny Q100 = -0,74 m Most není kapacitní Neprovede hladinu Q100 Silniční most km 0,204 proti toku. Pohled ze silničního mostu km 0,204 po toku. PB inundace z mostu po toku. Pohled z mostu proti toku. PB inundace z mostu. LB inindace z mostu. LB výust DN 300 km 0,

9 Pohled z PB po toku. Pohled z PB proti toku. Km 0,305 - k.ú. Letovice Vrch mostovky : 333,44 m.n.m Spodek mostovky : 333,14 m.n.m Hladina Q100 = 334,17 m.n.m Rozdíl spodní hrany mostovky a hladiny Q100 = -1,03 m Most není kapacitní Neprovede hladinu Q100 Lávka km 0,305 proti toku. Třebětínka Lávka km 0,305, pohled z PB. Zatrubnění Kladorubky DN 1000 km 0,312, PB zaústění Třebětínky km 0,308. Pohled z lávky km 0,305 po toku. Pohled z lávky km 0,305 na Třebětínku

10 Kladorubka LB inundace z lávky km 0,305, po toku. Pohled proti toku na zatrubněný tok. Nátok do zatrubnění DN 1000 km 0,821. PB výust DN 300 km 0,846 proti toku. Pohled proti toku na stupně pod přepadem. PB výust DN 600 km 0,929. Lávka km 0,956 v hrázi Letovického Bezpečnostní přepad Letovického r. rybníka, proti toku

11 Letovický rybník. Letovický rybník. Bezpečnostní přepad Letovického rybníka. Bezpečnostní přepad Letovického rybníka

12 Současný stav koryta Třebětínky Kladorubka Třebětínka Zaústění Třebětínky do Kladorubky km 0,000. Pohled z lávky na Kladorubce proti toku Třebětínky. Km 0,044 - k.ú. Letovice Vrch mostovky : 333,73 m.n.m Spodek mostovky : 333,63 m.n.m Hladina Q100 = 334,68 m.n.m Rozdíl spodní hrany mostovky a hladiny Q100 = -1,05 m Lávka není kapacitní Neprovede hladinu Q100 Lávka km 0,044 po toku. Práh km 0,043 pod lávkou, pohled z PB. LB výust DN 400 km 0,109 pod mostem km 0,113, proti toku. Km 0,113 - k.ú. Letovice Vrch mostovky : 335,00 m.n.m Spodek mostovky : 334,48 m.n.m Hladina Q100 = 335,52 m.n.m Rozdíl spodní hrany mostovky a hladiny Q100 = -1,04 m Most není kapacitní Neprovede hladinu Q100 Most km 0,113, pohled po toku

13 Pohled po toku z mostu km 0,113. Pohled proti toku z mostu km 0,113. Pohled proti toku. PB výust DN 500 km 0,194, proti toku. Km 0,217 - k.ú. Letovice Vrch mostovky : 336,12 m.n.m Spodek mostovky : 335,66 m.n.m Hladina Q100 = 336,06 m.n.m Rozdíl spodní hrany mostovky a hladiny Q100 = -0,4 m Most není kapacitní Neprovede hladinu Q100 Most km 0,217, po toku. Most km 0,217, pohled z PB. Pohled po toku z mostu km 0,

14 Pohled proti toku z mostu km 0,217. PB inundace proti toku v km 0,317. PB inundace po toku v km 0,317. Pohled po toku km 0,438. Pohled proti toku km 0,438. Pohled po toku km cca 0,534. Km 0,531 - k.ú. Třebětín Vrch mostovky : 338,36 m.n.m Spodek mostovky : 338,26 m.n.m Hladina Q100 = 339,38 m.n.m Rozdíl spodní hrany mostovky a hladiny Q100 = -1,12 m Lávka není kapacitní Neprovede hladinu Q100 Lávka km 0,531 proti toku

15 Lávka km 0,531 po toku. Km 0,589 - k.ú. Třebětín Vrch mostovky : 338,93 m.n.m Spodek mostovky : 338,83 m.n.m Hladina Q100 = 339,63 m.n.m Rozdíl spodní hrany mostovky a hladiny Q100 = -0,8 m Lávka není kapacitní Neprovede hladinu Q100 Ocelová lávka km 0,589 po toku. Ocelová lávka km 0,589 pohled z PB. Pohled z ocel. lávky po toku. Pohled z ocel. lávky proti toku. Pohled po toku km 0,

16 Pohled proti toku km 0,666. Pohled po toku km 0,784. Pohled proti toku km 0,666. Silniční most km 0,838, pohled z PB. Km 0,838 - k.ú. Třebětín Vrch mostovky : 345,63 m.n.m Spodek mostovky : 344,99 m.n.m Hladina Q100 = 342,62 m.n.m Rozdíl spodní hrany mostovky a hladiny Q100 = 2,37 m Most není kapacitní Neprovede hladinu Q100 Silniční most km 0,838, proti toku. Silniční most km 0,838, po toku Pohled z mostu km 0,838, po toku

17 Pohled z mostu km 0,838, proti toku. Km 0,899 - k.ú. Třebětín Vrch mostovky : 345,34 m.n.m Spodek mostovky : 345,16 m.n.m Hladina Q100 = 343,19 m.n.m Rozdíl spodní hrany mostovky a hladiny Q100 = 1,97 m Lávka není kapacitní Neprovede hladinu Q100 Lávka km 0,899, pohled z PB

18 2. Hydrotechnické výpočty 2.1. Popis modelu Výpočet průběhu hladin jsme provedli výpočtem nerovnoměrného neustáleného proudění pomocí programu MIKE11, vyvinutým Dánským hydraulickým institutem pro výpočet pseudo - dvojrozměrného proudění v toku a inundacích. Program řeší výpočet rovnice kontinuity : dq/dt+da/dt=q a rovnice o zachování hybnosti dq/dx+d(ß*q*q/a)/dx+gady/dx+gai(f)=gai(b) Modelem jsme popsali vlastní koryto Kladorubky, Třebětínky a souvisejícího úseku Svitavy nad a pod soutokem, včetně inundací i veškerých objektů na toku. Drsnosti jednotlivých úseků Kladorubky a Třebětínky byly zadány na základě pochůzek v terénu a při nich pořízených fotodokumentací charakteru dna i svahů jednotlivých úseků toku Kladorubky a Třebětínky

19 2.2. Okrajové podmínky a popis simulovaných variant průtoků Dolní okrajovou podmínkou byla konzumční křivka Svitavy, převzatá ze záplavového území Svitavy aktualizovaného po výstavbě protipovodňové ochrany v roce Horní okrajovou podmínkou byla časová závislost průtoků v Kladorubce, Třebětínce a Svitavě, doplněná o průtoky na přítocích do příslušné hodnoty N - letých povodní Q1 - Q100. Rozdělení povodí Kladorubky a Třebětínky Zalesněnost povodí Reliéf povodí Sklonitost povodí Sklony svahů povodí jsou značně strmé a zalesněnost není dostatečná, takže v povodí jsou ideální podmínky pro vznik bleskových povodní

20 2.3. Výsledky výpočtů Výsledky výpočtu jednotlivých N - letých průtoků Q1, Q5, Q10, Q20, Q50, Q100 jsou uvedeny v příloze Podélné profily a Příčné profily. Kapacity koryta a mostních objektů jsou uvedeny v kapitole 2.6. a 2.5. Rozsah záplavového území je zpracován v situacích 1: pro povodně Q100, Q20 a Q5. Rozsah záplavy Q500 je zřejmý z mapy povodňového ohrožení a rizika. Q5 - zelená plocha Q20 - červená plocha Q100 - modrá plocha Q500 - žlutá plocha Rozsah zaplaveného území činí : Q5-0,03 km 2 Q20-0,147 km 2 Q100-0,331 km 2 Kromě stoleté povodně udávané v jednotlivých profilech ČHMÚ Brno, jsme provedli i výpočet pro předpokládanou budoucí stoletou povodeň, která se zvýší v důsledku globálního oteplení. Podle studie Meteorologického úřadu z Velké Británie současné prognózy pro globální oteplení podhodnocují riziko povodní a nadhodnocují účinek sucha tím, že neberou do úvahy účinek rostlin v pohlcování CO

21 Vědci poukazují na to, že vyšší obsah skleníkových plynů předpovídaná ke konci tohoto století, povede ke zvýšení množství vody, kterou rostliny drží v půdě. Během fotosyntézy vlivem vyššího obsahu CO ve vzduchu se malé póry, kterými proces probíhá, tolik neotevřou a tudíž méně vody bude evapotranspirováno a více jí zůstane v půdě. To způsobí další zvýšení odtoku o 6% proti původně předpokládanému zvýšení 11%. Ve výpočtu označeném v grafických přílohách GW100 jsme proto uvažovali se zvýšením hodnoty stoleté povodně o 17% Zhodnocení povodňového nebezpečí, ohrožení a rizika Pro vyhodnocení map povodňového nebezpečí a map povodňového rizika v úseku Třebětínky a Kladorubky byl proveden výpočet i pro pětisetletou povodeň. Mapy intenzity povodně a mapy povodňového ohrožení a povodňového rizika byly stanoveny na základě hloubek, rychlostí a rozsahu povodně Q5, Q20, Q100 a Q500. V mapě povodňového rizika zpracované přímo na mapě povodňového ohrožení byly vyznačeny ohrožené citlivé objekty podle typu zástavby

22 Ohrožení - riziko bylo stanoveno podle vztahu: RI=IP.P P=1/N N= doba opakování povodně

23 Max. rychlosti v korytě při Q5 Max. rychlosti v korytě při Q20 Max. rychlosti v korytě při Q

24 Max. rychlosti v korytě při Q500 Rychlosti v korytě dosahují při povodních hodnot 2 4 m/s, zejména u objektů. Rychlosti v inundacích dosahují hodnot do 1 m/s. Mapa hloubek při Q5 Mapa hloubek při Q

25 Mapa hloubek při Q100 Mapa hloubek při Q500 Mapa intenzity povodně při Q

26 Mapa povodňového ohrožení při Q100 Výsledná mapa povodňového ohrožení (z povodní Q5-Q500) U staveb v červené a modré ploše je překročeno maximálně přijatelné riziko! Citlivé objekty - školy, školky, hasičské zbrojnice, nemocnice by měly být přemístěny alespoň do žluté - reziduální zóny. Maximální přijatelné riziko pro zástavbu pro bydlení a průmysl je nízké riziko vyznačené oranžovou plochou. To znamená, že u zástavby situované v modré a červené ploše je překročeno přijatelné riziko. Pro sport a rekreaci je přijatelné střední riziko vyznačené modrou plochou. V mapách jsou vyznačeny zóny s reziduálním, nízkým, středním a vysokým rizikem a dále další rizika jako např. zátarasy na objektech za povodní, přelévané mosty, zanášení koryta, vyústění kanalizace, rozlivy z koryta. Rovněž jsou vyznačeny objekty, které jsou nevhodně umístěny vzhledem k rozlivu povodní (např. školy, nemocnice, průmysl, benzinové ČS, čistírny odpadních vod apod.)

27 Mapa zranitelnosti území Mapa povodňového ohrožení a rizika (u zástavby situované nebo navržené v červeně a modře vybarvených plochách je překročeno přijatelné riziko) 2.5. Posouzení objektů na toku Výustní objekty: U výustních objektů v zastavěných částech obcí doporučujeme osazení zpětné klapky a stavítek v kanalizačních šachtách. Důvodem je zabránění nátoku vody do přilehlé zástavby při zvýšených průtocích v korytě

28 Mosty a lávky: Obecně lze říci, že průtokově nevhodné objekty jsou veškeré objekty, které mají v průtočném profilu různé podpěrné a dělící konstrukce, na nichž se mohou zachytávat plovoucí předměty (větve, kmeny keře, trávy,listy, odpady apod.) Rovněž průtokově nevhodné objekty jsou ty, které nemají převýšení od hladiny po spodní mostovku dostatečné pro provedení plovoucích předmětů (min. 0,5 m). Z těchto důvodů je při povodní nutné věnovat zvýšenou pozornost čištění mostních objektů, lávek a jezů od zachycených naplavenin. Pro mosty a lávky, které se za povodni přelévají, se doporučuje odstranit zábradlí, aby se na něm nezachytávaly plovoucí předměty a ještě více vodu nevzdouvaly. Kladorubka Mostní objekty, které povodeň Q100 neprovedou : Most km 0,093 Silniční most km 0,204 Lávka km 0,305 Mostní objekty, které povodeň Q100 provedou, ale bez normového převýšení : Lávka km 0,070 Třebětínka Mostní objekty, které povodeň Q100 neprovedou : Lávka km 0,044 Most km 0,113 Most km 0,217 Lávka km 0,531 Lávka km 0,589 Silniční most km 0,838 Lávka km 0,

29 2.6. Kapacita koryta Kapacita koryta Kladorubky v jednotlivých příčných profilech. PF KM LB-Q PB-Q 1 0, , , , , , , , , , ,306 <1 <1 12 0,312 <1 <1 13 0,821 <1 <1 14 0, , , , Kapacita koryta Třebětínky v jednotlivých příčných profilech. PF KM LB-Q PB-Q 22 0, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

30 2.7. Rozsah záplavového území Rozsah záplavového území je zakreslen v situaci záplavového území do map 1: pro průtoky Q5 (zeleně), Q20 (červeně), Q100 (modře) příloha Situace A.1. A.2. Kóty hladin v korytě pro průtoky Q1 Q500 jsou zakresleny v podélných a příčných profilech přílohy Podélný profil B.1. B.2. a Příčné profily C.1. C.2. Řešené záplavové území Třebětínky začíná nad obcí Třebětín, kde jsou v důsledku vzdutí hladiny Q100 nad silničním mostem v km 1,674 zaplaveny na pravém břehu obytné domy. Pod hospodářským mostem v km 1,509 se hladina Q100 vrací zpět do koryta. Hospodářský most v km 1,065 opět vzdouvá hladinu Q100 a Q20, dochází zde k zaplavení domů na přilehlém pravém břehu, pod mostem se voda vrací zpět do koryta. Pod lávkou v km 0,531 vybřežuje hladina Q100 na pravém břehu a částečně zaplaví rodinné domy na ulici V domkách. Pod hospodářským mostem v km 0,217 zaplavuje hladina Q100 a Q20 průmyslový areál na pravém břehu až k toku Svitava, hladina Q5 zůstává v korytě. Řešené záplavové území Kladorubky začíná pod Letovickým rybníkem kde dochází k pravobřežnímu rozlivu hladiny Q100, Q20 a Q5 a částečné zaplavení areálu koupaliště. V úseku pod Letovickým rybníkem až po soutok s Třebětínkou je Kladorubka zaklenutá. Na levém břehu jsou zaplaveny hladinou Q100 objekty nad silničním mostem v km 0,204. Pod silničním mostem v km 0,204 dochází k rozlivu Q100 na obou březích. Na pravém břehu vybřežuje i hladina Q20 a zaplavuje průmyslový areál. Na levém břehu jsou zaplaveny pozemky mezi Svitavou a silnicí Letovice Svitavy

31 3. Doporučení na zlepšení odtokových poměrů a snížení rozsahu záplavového území 3.1. Profily pro trvalé sledování vývoje koryta a sledování vodních stavů Pro varovný systém je nutné vytvořit síť srážkoměrných stanic tak, aby na základě skutečně zaměřené srážky a předpovědi počasí mohla být provedena prognóza průtoků v povodí toku a s ní spojená varovná protipovodňová služba v obcích nacházejících se v záplavovém území. Změny morfologie dna lze nejlépe pozorovat a měřit pod mostními objekty na toku v rámci cyklického měření toku Stanovení aktivní zóny záplavového území V následujících grafech je zobrazena míra ohrožení podle metodiky ACER pro budovy, mobilní zařízení, dopravní prostředky a osoby

32 V souladu s návrhem Metodiky Mze ČR pro Stanovení aktivní zóny záplavového území, doporučujeme stanovit za aktivní zónu záplavového území plochu vycházející zhruba z rozsahu povodně Q20, doplněného o území nebezpečných oblastí podle křivky vycházející z metodiky ministerstva vnitra USA. Při zpracování bylo přihlédnuto i k výsledků povodňového ohrožení

33 Návrh aktivní zóny záplavového území podle našeho doporučení vycházející z hloubek vody a zpracované mapy intenzity povodní zobrazuje příloha Aktivní zóny záplavového území, v níž je aktivní zóna vybarvena fialově a zbývající území záplavového území zeleně. Fialově vymezené území aktivní zóny považujeme pro výstavbu za nevhodné a v územních plánech by se do těchto území neměla plánovat výstavba, ale tato území je možné určit pro rekreaci, sport, parkové plochy a podobně. Plochy stávajících staveb a novostaveb, které doposud nejsou zachyceny v mapovém podkladu a stavby, na které bylo vydáno územní rozhodnutí před termínem stanovení aktivní zóny, považujeme za území mimo aktivní zónu

34 3.3. Návrh protipovodňové ochrany Zvýšení stupně ochrany před povodněmi nelze dosáhnout bez rekonstrukce nekapacitních mostních objektů. Pro lepší zvládání povodní doporučujeme doplnit srážkoměrnou síť tak, aby byly věrohodně monitorovány srážky v jednotlivých dílčích povodích a zdokonalen varovný systém pro povodňové plány obcí na toku Třebětínka a Kladorubka Nad soutokem Kladorubky se Svitavou doporučujeme výstavbu ochranných hrází případně zdí tak, aby voda z přítoku nemohla zatéci při povodních vně dokončených hrází podél Svitavy v Letovicích

35 Nad obcí Třebětín doporučujeme výstavbu poldru, který by transformoval povodňové průtoky nad soutokem s Kladorubkou. Obecně lze říci, že nevhodné objekty jsou veškeré objekty, které mají v průtočném profilu různé podpěrné a dělící konstrukce zasahující do průtočného profilu, na nichž se mohou zachytávat plovoucí předměty a objekty, u nichž není dodrženo normové převýšení spodní konstrukce nad hladinou stoletého průtoku. Velké naplaveniny pak podstatně zužují původní průtočný profil a způsobují velké vzdutí nad nevyhovujícími objekty. Proto doporučujeme provést rekonstrukci těchto objektů. Pro lepší zvládání povodní doporučujeme doplnit srážkoměrnou síť tak, aby byly monitorovány srážky v jednotlivých povodích a aby umožnila zdokonalení varovného systému pro povodňový plán Závěr Definice záplavového území podle zákona: Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Definice záplavového území podle odvětvové normy TNV Navrhování záplavových území : Záplavové území je hranicí určené území, které se nachází pod úrovní kulminační hladiny návrhové povodně a které může být při výskytu povodně přímo nebo nepřímo zaplaveno vodou. Účel stanovení záplavového území: Předcházení a snížení škod způsobených povodněmi

36 Záplavu členíme na: - Přímé zaplavení koryta a přilehlého území - Nepřímé zaplavení způsobují: průsaky zpětná voda ze stokové sítě prolomení hráze Přesnost rozsahu záplavového území je ovlivněna: - přesností a úplností geodetických podkladů použitých pro hydrotechnické výpočty a zejména pro vyhodnocení rozsahu záplavového území - přesností hydrologických dat - nemožností předvídat události, ke kterým na toku může během skutečné povodně dojít (ledové jevy, vznik nánosů, ucpání objektů, průlomy hrází, průsaky atd.) Vzhledem k výše uvedeným nejistotám nelze stanovit záplavové území absolutně přesně a vždy bude nutno případnou novou výstavbu v území posoudit individuálně z hlediska možného ovlivnění odtokových poměrů. Cílem stanovení záplavového území je upozornit na potenciální rizika a varovat před neuváženou činností v území. V Brně, leden 2014 Zpracoval: Ing. Vladislav Gimun Sonja Pešková

37 - 36 -