ENERGETICKY REGULACNI URAD

Transkript

1 , v "v ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, Jihlava Sp. zn. KO-06864/2014-ERU V Ostravě dne 22. července 2014 Č. j /2014-ERU PŘÍKAZ Energetický regulační úřad jako věcně příslušný správní orgán podle ustanovení 18 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "energetický zákon"), v příkazním řízení podle ustanovení 150 zákona Č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád"), vedeném pod sp. zn. KO-06864/2014- ERU s účastníkem řízení, právnickou osobou RYBÁRIK, s.r.o., se sídlem Buchlovice 573, IČ: ve věci podezření ze spáchání správního deliktu podle ustanovení 91a odst. 1 písm. m) energetického zákona, rozhodl takto: I. Účastník řízení, právnická osoba - RYBÁRlK, s.r.o., se sídlem Buchlovice 573, IČ: (dále jen "účastník řízení") - se tím, že v rozporu s ustanovením 46 odst. 12 energetického zákona prováděl dne 22. července 2013 v ochranném pásmu podzemního vedení elektrizační soustavy v katastrálním území Otrokovice, obci Otrokovice, na staveništi obchodního centra "Chludovka", zemní práce související s realizací stavby "Obchodní centrum Otrokovice", při kterých došlo prostřednictvím zemního stroje (bagr CAT 428C) k poškození chráničky a kabelu podzemního vedení vysokého napětí NA2XS(F) 240, a tím došlo k porušení zákazu poškození energetického zařízení činností v ochranném pásmu či mimo ně, dopustil spáchání správního deliktu dle ustanovení 91a odst. 1 písm. m) energetického zákona. II. Podle ustanovení 91a odst. 4 energetického zákona se účastníku řízení za spáchání správního deliktu podle ustanovení 91a odst. 1 písm. m) téhož zákona ukládá pokuta ve výši Kč (slovy: třicet tisíc korun českých), která je splatná do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Energetického regulačního úřadu vedený u České národní banky, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 28, PSČ: 11003, č. ú , variabilní symbol III. Podle ustanovení 79 odst. 5 správního řádu ve spojení s ustanovením 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníku řízení ukládá povinnost uhradit náklady řízení ve výši paušální částky Kč (slovy: jeden tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a to na účet

2 Energetického regulačního úřadu vedený u České národní banky, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 28, PSČ: 11003, č. ú , variabilní symbol I. Úvod Odůvodnění: Dne 1. dubna 2014 zahájil Energetický regulační úřad (dále jen "Úřad") doručením oznámení o zahájení kontroly podle ustanovení 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (dále jen "kontrolní řád"), kontrolu ve věci dodržování ustanovení 46 energetického zákona v důsledku poškození chráničky a kabelu podzemního vedení vysokého napětí NA2XS(F) 240, k němuž došlo dne 22. července 2013 v katastrálním území Otrokovice, obci Otrokovice, na staveništi obchodního centra "Chludovka". V průběhu kontroly shromáždil kontrolní orgán podklady pro zjištění stavu věci v souladu s ustanovením 3 správního řádu, na základě kterých vyhotovil dne 30. května 2014 Protokol o kontrole č. _, č. j.. Kontrolovaná osoba neuplatnila vůči kontrolnímu zjištění uvedenému v protokole žádné námitky. Po prostudování podkladů obsažených v kontrolním spise sp. zn., který byl převzat do správního spisu dne 22. července 2014, o čemž byl vyhotoven záznam o vložení do spisu č. j., dospěl správní orgán k závěru, že není pochyb o tom, že se předmětného jednání dopustil účastník řízení. Současně byly dostatečně zjištěny i ostatní skutečnosti, a proto přistoupil správní orgán v souladu s ustanovením 150 správního řádu k vydání tohoto příkazu. II. Popis skutkového stavu Při kontrole bylo zjištěno, že dne 22. března 2013 vydal Městský úřad Otrokovice, odbor stavební úřad, stavební povolení č. j. k provedení stavby "Obchodní centrum Otrokovice" (dále též jen "stavba"). Účastník řízení tak prováděl svoji činnost na povolené stavbě. Investorem stavby byla společnost REALSANT s.r.o., IČ: , jejím hlavní dodavatelem pak společnost PKS stavby, a.s., IČ: Zhotovitelem části stavby, a to provedení HTÚ a stabilizace, kanalizace, přípojek kanalizace a přípojek vodovodu, byl účastník řízení. Vzájemné vztahy mezi přímými účastníky výstavby, tj. subjektu v postavení hlavního dodavatele stavby a subjektu v postavení zhotovitele části stavby, byly před započetím stavebních prací upraveny smlouvou o dílo č. ze dne 16. května Vyjádření o existenci zařízení distribuční soustavy a udělení souhlasu s činností v ochranném pásmu bylo investorem stavby požadováno a následně správcem energetických sítí vydáno společně s informativním zákresem situace do mapových podkladů dne 15. července 2011 s platností 12 měsíců a následně dne 19. září 2012 s platností 12 měsíců. Vlastní existence zařízení elektrizační soustavy byla účastníku řízení známa z protokolárně 2

3 předaného obvodu specifikovaného staveniště (Zápis o převzetí staveniště ze dne 27. května 2013) a příslušné projektové dokumentace. Na staveništi probíhala souběžně přeložka podzemního kabelového vedení, která ještě v době zahájení prací účastníkem řízení nebyla předána správci elektrizační soustavy. Účastník řízení měl k dispozici geodetické zaměření nové trasy kabelového vedení a na staveništi byla trasa znázorněna barevně označenými dřevěnými kolíky. Dne 22. července 2013 došlo v katastrálním území Otrokovice, obci Otrokovice, na staveništi obchodního centra "Chludovka" k poškození chráničky a kabelu podzemního vedení vysokého napětí NA2XS(F) 240 v místě, kde účastník řízení prováděl výkop jámy pro hlavici pilotu. Obsluha zemního stroje (bagr CAT 428C) nerespektovala trasu vytyčení podzemního vedení vysokého napětí a lžicí zemního stroje poškodila chráničku tohoto vedení a svrchní plášť kabelového vedení. O poškození zařízení elektrizační soustavy byl proveden zapis do stavebního a montážního deníku - denní záznamy stavby - list č a poškození bylo bezprostředně nahlášeno místně příslušnému provozovateli distribuční soustavy, který následně zajistil jeho opravu. V důsledku poškození zařízení elektrizační soustavy nedošlo podle informací provozovatele elektrizační soustavy k omezení dodávky elektřiny konečným zákazníkům. Vynaložené náklady spojené s opravou poškozeného kabelového vedení vysokého napětí jsou v současné době předmětem pojistné události řešené pojišťovnou. III. Právní hodnocení Správního deliktu podle ustanovení 91a odst. 1 písm. m) energetického zákona se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba tím, že poruší některý ze zákazů stanovených v ustanovení 46 odst. 8 až 10 nebo ustanovení 68 odst. 3 nebo některou z povinností stanovených v ustanovení 46 odst. 12 nebo 13 energetického zákona. V rámci správního řízení se správní orgán zabýval správním deliktem ve smyslu výše uvedeného ustanovení 91a odst. 1 písm. m) energetického zákona v návaznosti na porušení povinnosti stanovené v ustanovení 46 odst. 12 téhož zákona, dle něhož musí být veškeré činnosti v ochranném pásmu i mimo ně prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení. Uvedené ustanovení tak představuje kategorický zákaz určitého jednání v ochranném pásmu a to tak, aby nedošlo k jeho narušení. Z uvedeného ustanovení vyplývá mimo jiné i povinnost osob provádějících práce v ochranném pásmu počínat si takovým způsobem, aby nemohlo dojít k poškození energetického zařízení. Znakem skutkové podstaty správního deliktu podle ustanovení 91a odst. 1 písm. m) energetického zákona je poškození energetického zařízení a trestat tak lze pouze pachatele, který se dopustil jednání (provádění činnosti v ochranném pásmu či mimo ně) vedoucího 3

4 k poškození zařízení, mezi nímž a způsobeným následkem je příčinná souvislost, tj. pachatele, který přímo svou činností energetické zařízení poškodil. V daném případě není pochyb o tom, že to byl právě účastník řízení, kdo prováděl dne 22. července 2013 zemní práce, při kterých došlo k poškození energetického zařízení. Správní orgán se dále zabýval posuzováním otázky, zda účastník řízení věděl, že činnost prováděl v ochranném pásmu energetického zařízení, a jakým způsobem účastník řízení činnost v ochranném pásmu prováděl. Z ustanovení 46 odst. 5 energetického zákona vyplývá definice ochranného pásma podzemního vedení elektrizační soustavy, které činí u vedení do napětí 110 kv včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky 1 m po obou stranách krajního kabelu a u podzemního vedení o napětí nad 110 kv 3 m po obou stranách krajního kabelu. Vlastní existence zařízení elektrizační soustavy byla účastníku řízení prokazatelně známa ze Zápisu o předání a převzetí staveniště ze dne 27. května 2013 a příslušné projektové dokumentace. Účastník řízení měl pak k dispozici geodetické zaměření nové trasy kabelového vedení a na staveništi byla trasa znázorněna barevně označenými kolíky. Účastník řízení tak věděl, že se nachází v ochranném pásmu zařízení elektrizační soustavy a že se musí chovat určitým způsobem. V rámci příkazního řízení bylo přitom zjištěno, že podzemní kabelové vedení VN NA2XS(F) 240 bylo poškozeno kvůli nerespektování trasy vytyčeného kabelového vedení obsluhou zemního stroje. Došlo tak k aktivnímu poškození elektrizační soustavy činností účastníka řízení. V ochranném pásmu i mimo ně musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení. Subjekt, který chce vykonávat nějakou činnost jako např. zemní práce, zřízení stavby či umístění konstrukce apod., by si měl být i bez znalosti zákona vědom, že při své činnosti musí postupovat opatrně a obezřetně, aby při ní nedošlo k poškození některé z inženýrských sítí. V rámci příkazního řízení bylo zjištěno, že účastník řízení vykonával předmětnou činnost strojně bagrem, přestože dle Vyjádření o existenci zařízení distribuční soustavy a udělení souhlasu s činností v ochranném pásmu ze dne 19. září 2012 měly být veškeré zemní práce v ochranných pásmech kabelů prováděny výhradně klasickým ručním nářadím bez použití jakýchkoli mechanismů. Správní orgán tak na základě výše uvedeného zjistil a prokázal, že účastník řízení v rozporu s ustanovením 46 odst. 12 energetického zákona prováděl dne 22. července 2013 v ochranném pásmu podzemního vedení elektrizační soustavy v katastrálním území Otrokovice, obci Otrokovice, na staveništi obchodního centra "Chludovka", zemní práce související s realizací stavby "Obchodní centrum Otrokovice", při kterých došlo prostřednictvím zemního stroje k poškození chráničky a kabelu podzemního vedení vysokého napětí NA2XS(F) 240, a tím došlo k porušení zákazu poškození energetického zařízení činností v ochranném pásmu či mimo ně. 4

5 Správní orgán tak má na základě výše uvedeného za prokázané, že byly naplněny formální znaky deliktu podle ustanovení 91a odst. 1 písm. m) energetického zákona. V této souvislosti se Úřad nicméně musel zabývat také otázkou naplnění materiální stránky uvedeného deliktu. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. května 2007 sp. zn. 8 As 17/ vyplývá, že aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt, musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti stanovené zákonem na ochranu odpovídajících hodnot. Upravují-li zásady soudního trestání situaci, v níž formálně trestný skutek nelze považovat za trestný čin, je-li jeho společenská nebezpečnost nižší než nepatrná, musí obdobná pravidla platit i pro správní delikty. V daném případě účastník řízení svým jednáním poškodil vysokonapěťový kabel podzemního vedení. Došlo tak k ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozu energetického zařízení. Současně však byl daným jednáním ohrožen zájem společnosti na ochraně života a zdraví. Dle názoru správního orgánu tak jednání účastníka řízení naplnilo znaky materiální stránky správního deliktu. Správní orgán se zabýval také otázkou, zda jsou naplněny podmínky uvedené v ustanovení 91d odst. 1 energetického zákona, tedy zda účastník řízení za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil. Z podkladů shromážděných v řízení nicméně existence takových okolností nevyplývá a účastník řízení existenci takových okolností ani netvrdil. Lze uzavřít, že účastník řízení je odpovědný za spáchání správního deliktu podle ustanovení 91a odst. 1 písm. m) energetického zákona, a správní orgán proto přistoupil k uložení pokuty. IV. Uložení pokuty Za správní delikt podle ustanovení 91 a odst. 1 písm. m) energetického zákona lze uložit podle ustanovení 91a odst. 4 téhož zákona pokutu až do výše Kč. Jedná se o maximální možnou výši pokuty, jejíž uložení připadá v úvahu v případě zvlášť vysoké závažnosti správního deliktu včetně jeho následků, době trvání a okolností, za kterých byl spáchán. V tomto případě je třeba uvažovat o uložení pokuty ve výši odpovídající okolnostem tohoto správní deliktu. Při stanovení výše pokuty je správní orgán povinen postupovat podle ustanovení 91d odst. 2 energetického zákona a přihlédnout k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, době trvání a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán. V neposlední řadě správní orgán přihlédl při stanovení výše pokuty též k osobě účastníka řízení. 5

6 Při hodnocení způsobu spáchání správního deliktu, jeho následků, doby trvání a okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, je třeba vyjít především ze zjištěného stavu věci. V řízení bylo zjištěno, že poloha zařízení elektrizační soustavy byla před zahájením prací vytyčena barevně označenými kolíky, poškození bylo bezprostředně nahlášeno příslušnému provozovateli distribuční soustavy a nedošlo k omezení dodávky elektřiny konečným zákazníkům. Uvedené okolnosti je tak třeba vyhodnotit tak, že závažnost správního deliktu snižují. Na druhou stranu k tíži účastníka řízení je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že účastník řízení prováděl výkopové práce pomocí zemního stroje, přestože dle Vyjádření o existenci zařízení distribuční soustavy a udělení souhlasu s činností v ochranném pásmu ze dne 19. září 2012 měly být veškeré zemní práce v ochranných pásmech kabelů prováděny výhradně klasickým ručním nářadím bez použití jakýchkoli mechanismů. Při stanovení výše pokuty je nutno též zohledňovat opakovanost porušování zákona účastníky řízení, ať už z pohledu neustálého porušování totožných ustanovení a právních předpisů, nebo celkové nedisciplinovanosti při nedodržování stanovených povinností. V tomto případě je třeba zohlednit, že účastník řízení není evidován v rámci žádného jiného správního řízení za porušení zákona ve věcné působnosti Úřadu. Lze tak říct, že účastník řízení porušil právní předpis ve věcné působnosti Úřadu poprvé, což je zohledněno při stanovení výše pokuty jako výrazně polehčující okolnost. Co se týče osoby pachatele správního deliktu, správní orgán vycházel při stanovení vyse pokuty ze závěrů dostupné judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 9/ ), z níž vyplývá, že správní orgán ukládající pokutu za správní delikt je povinen přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele tehdy, pokud je podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze uložit, zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter, a to i v případech, kdy příslušný zákon osobní, a majetkové poměry pachatele v taxativním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty neuvádí. Vzhledem k tomu, že správní orgán stanovil pokutu ve výši Kč, tj. u spodní hranice zákonného rozpětí pokuty, nelze v případě správního trestání právnické osoby uvažovat o tom, že by taková výše pokuty mohla mít na účastníka řízení likvidační dopad. Po zvážení všech okolností ve smyslu ustanovení 91d odst. 2 energetického zákona byla účastníkovi řízení uložena pokuta ve výši Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tj. při samé dolní hranici možné zákonné sazby dle energetického zákona. Správní orgán považuje stanovenou výši pokuty za zcela přiměřenou míře a významu chráněného společenského zájmu upraveného energetickým zákonem a zároveň ji považuje za odstrašující, a může tak plnit jak represivní, tak preventivní funkci. Souběžně je výrokem III. ukládána povinnost úhrady nákladů řízení, neboť správní orgán je podle 79 odst. 5 správního řádu povinen účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, uložit náhradu nákladů řízení paušální částkou. Podle 6

7 ustanovení 6 odst. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra Č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, činí paušální částka Kč. Poučení: Proti tomuto příkazu lze podle ustanovení 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů od jeho doručení, a to jeho podáním Energetickému regulačnímu úřadu. Lhůta pro podání odporu se počítá ode dne následujícího po doručení příkazu, nejpozději však po uplynutí desátého dne ode dne, kdy byl nedoručený a uložený příkaz přípraven k vyzvednutí. - Otisk úředního razítka- Mgr. Petra Cieslarová, v. r. oprávněná úřední osoba sekce kontroly 7

8