NÁBOŽENSKÁ VÍRA OBYVATEL PODLE VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU

Transkript

1 LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2014 SLDB Praha, 27. února 2014 Kód publikace: NÁBOŽENSKÁ VÍRA OBYVATEL PODLE VÝSLEDKŮ SČÍTÁNÍ LIDU Zpracoval: Odbor statistiky obyvatelstva Ředitel odboru: Ing. Josef Škrabal Oddělení informačních služeb: tel.: , infoservis@czso.cz Kontaktní zaměstnanec: Mgr. Marie Radolfová, marie.radolfova@czso.cz Český statistický úřad 2014

2 Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na Internetu: Český statistický úřad, Praha 2014

3 OBSAH Úvod Změny struktury obyvatel podle náboženské víry v letech 1991, 2001 a Základní rozdělení ch podle způsobu deklarace víry k a hlavní charakteristiky ch Věk, pohlaví a rodinný stav Vzdělání Plodnost žen Rodiny a domácnosti Národnost Územní rozložení ch Regionální rozdíly Velikostní skupiny obcí Charakteristiky vybraných církví Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická Církev československá husitská Vzájemné srovnání základních charakteristik k Osoby bez náboženské víry Osoby s neuvedenou odpovědí Závěr Seznam tabulek Tab. 1 Obyvatelstvo podle náboženské víry v letech Tab. 2 Obyvatelstvo podle náboženské víry v letech 2001 a 2011 Tab. 3 Přehled registrovaných církví zjišťovaných při sčítání lidu, domů a bytů v letech 2001a 2011 Tab. 4 Obyvatelstvo podle krajů a podle náboženské víry k Tab. 5 Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí a podle náboženské víry k Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle náboženské víry k Tab. 7 Obyvatelstvo podle věku a podle náboženské víry k Tab. 8 Obyvatelstvo podle krajů a podle náboženské víry k Tab. 9 Obyvatelstvo 15leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání a podle náboženské víry k Tab. 10 Obyvatelstvo podle státního občanství a podle náboženské víry k Tab. 11 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a podle náboženské víry k Tab. 12 Obyvatelstvo podle národnosti a podle náboženské víry k Kartogramy Věřící hlásící se k Církvi římskokatolické Věřící hlásící se k Českobratrské církvi evangelické Věřící hlásící se k církvi Československé husitské Věřící nehlásící se k církvi Obyvatelstvo podle náboženské víry SO ORP Ústeckého kraje Obyvatelstvo podle náboženské víry SO ORP Zlínského kraje

4 Úvod Náboženská víra (resp. náboženské vyznání) byla součástí obsahu sčítání v letech a Tato dvě časová období, která oddělovalo zhruba 40 let, se lišila definicemi, přístupem i způsobem zjišťování. Ve sčítáních 1921, 1930 a 1950 bylo náboženské vyznání definováno jako příslušnost k církvi, a to bez ohledu na to, zda šlo o církev státem uznanou. Pokud sčítaná osoba nebyla ve svazku žádné církve, byla zařazena mezi osoby bez vyznání. Církevní příslušnost nebylo možné měnit pouhým zápisem do sčítacího tiskopisu. V roce 1954 vláda přijala usnesení o zrušení evidence náboženského vyznání. Pro sčítání to znamenalo na 40 let vypustit otázku z formuláře. K opětovnému zařazení otázky na náboženské vyznání došlo až po roce Pro sčítání 1991, 2001 a 2011 bylo charakteristické nové pojetí zjišťování víry. Vysvětlivky pro vyplnění otázky stanovily, že vztahem k víře se rozumí nejen účast na náboženském životě některé církve (náboženské společnosti) nebo vztah k ní, ale je každému ponecháno, aby se svobodně vyjádřil o svém náboženském vyznání nebo aby uvedl, že je bez vyznání. Šlo tedy o svobodnou deklaraci postoje k víře. Tato liberální forma zjišťování vyústila ve sčítáních 2001 a 2011 do dobrovolnosti otázky, což zakotvil i zákon o sčítání. V roce 1991 byla sice otázka na náboženské vyznání ještě povinná, ale s ohledem na výrazně negativní reakce části obyvatel bylo tolerováno její nevyplnění. Z tohoto pohledu jsou údaje ze sčítání 1991, 2001 a 2011 v podstatě metodicky srovnatelné. Při sčítání 2011 byla navíc formulováním otázky dána možnost vyjádřit vztah k víře bez ohledu na bližší konkretizaci tohoto vztahu. Sčítací formulář obsahoval (kromě rubriky bez náboženské víry a - hlásící se k církvi, náboženské společnosti) také volbu - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti. V předchozích sčítáních byli respondenti s touto variantou odpovědi zahrnuti mezi - ostatní a nepřesně určené (zvolili přihlášení k m, ale neuvedli žádnou bližší slovní specifikaci této volby). O oprávněnosti takto definované samostatné volby svědčí počet osob, které tuto odpověď zvolily. Téměř třetina všech osob, které svou příslušnost k víře deklarovaly, zvolila právě možnost - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti.

5 1. Změny struktury obyvatel podle náboženské víry v letech 1991, 2001 a 2011 Ve skupině osob, které se přihlásily k víře, měly zásadní zastoupení registrované církve. V roce 1991 působilo na území České republiky 19 registrovaných církví a náboženských společností. K datu sčítání 2011 jich bylo již 32. Vývoj struktury obyvatelstva podle náboženské víry od roku 1991 vykazoval trvalý pokles podílu ch osob. Během dvaceti let se jejich počet snížil na polovinu, v desetiletí byl ale úbytek počtu ch ovlivněn i vysokým počtem neuvedených odpovědí. Kolísavý vývoj měl počet osob, které deklarovaly, že jsou bez víry (bez vyznání). Nepravidelný vývoj měl i počet osob, které svůj postoj k víře neuvedly. V desetiletí mezi sčítáními 2011 a 2001 byl právě růst počtu osob s neuvedenou odpovědí (i zvýšení podílu na počtu obyvatel) nejrychlejší. Rozhodnutí neodpovědět na nepovinnou otázku se promítlo i do poklesu absolutních počtů osob hlásících se k nejpočetnějším tradičním církvím. Do jaké míry se ale na poklesu podílely právě neuvedené odpovědi, nelze z žádného jiného údaje přesněji kvantifikovat. Struktura obyvatel podle náboženské víry (náboženského vyznání) v letech abs. % abs. % abs. % Obyvatelstvo celkem 1) , , ,0 Věřící , , ,8 z toho Církev československá husitská , , ,4 Církev římskokatolická , , ,4 Českobratrská církev evangelická , , ,5 Nábož. spol. Svědkové Jehovovi , , ,1 Pravosl. církev v českých zemích , , ,2 Slezská evangelická církev a.v , , ,1 Osoby bez víry (bez vyznání) , , ,5 Neuvedeno (nezjištěno) , , ,7 1) v letech 1991 a 2001 trvale bydlící, v roce 2011 obvykle bydlící Pokles absolutních počtů se nevztahoval plošně na všechny církve a náboženské společnosti. Příslušníci či sympatizanti některých církví deklarovali svou příslušnost zhruba stejně jako v roce 2001 nebo i ve větším počtu. Z tradičních církví se v roce 2011 v porovnání s rokem 2001 zvýšil počet osob, které deklarovaly svou sounáležitost s Církví řeckokatolickou (o 29 % na téměř 10 tisíc osob), s Církví bratrskou (o více než 9 % na téměř 11 tisíc osob) a Starokatolickou církví v ČR (o 8 % na více než 1,7 tisíc osob). Z církví s kratší tradicí výrazný relativní růst zaznamenaly Církev Křesťanská společenství, kde se počet osob hlásících se k této církvi více než zdvojnásobil (na téměř 9,4 tisíc v roce 2011) a Apoštolská církev (s růstem o 8 % na téměř 5 tisíc osob). Několikanásobné zvýšení zaznamenaly i málopočetné Scientologická církev či Hnutí Hare Krišna, v absolutním vyjádření to byl ale růst počtu osob o pouhých 264 resp. 379 osob. K Pravoslavné církvi v českých zemích se v roce 2011 přihlásilo o zhruba 10 % méně osob než v roce Protože ale v mezidobí mezi sčítáními byla zaregistrována nově Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice, v úhrnu se počet osob, které se přihlásily k pravoslaví, zvýšil o 15 %. K početně významnějším novým církvím, které byly zjišťovány poprvé, kromě uvedené Ruské pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice lze zařadit i Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü (registrováno v roce 2007 jako první oficiální buddhistické společenství v ČR), který uvedlo v roce 2011 celkem osob; současně dalších

6 2 617 osob zvolilo obecný zápis buddhismus. V roce 2001 se přihlásilo k buddhismu jako směru osob. I v roce 2011 platilo, že největšími církvemi zůstaly Církev římskokatolická (1,1 mil osob), Českobratrská církev evangelická (52 tis.) a Církev čsl. husitská (39 tis.). K dalším početnějším církvím patřila Pravoslavná církev v českých zemích, ke které se v roce 2011 přihlásilo 20,5 tis. osob (dalších téměř 6 tis. osob zvolilo Ruskou pravoslavnou církev, podvorje patriarchy moskevského). Hranici deseti tisíc ch překročily ještě Náboženská společnost Svědkové Jehovovi (13 tis.) a Církev bratrská (11 tis.). Hlavní charakteristikou výsledků sčítání 2011 o náboženské víře ve srovnání s předchozími cenzy byl extrémní počet osob, které využily možnosti dané zákonem nechat otázku na víru bez odpovědi. To ve svém důsledku znamenalo pokles absolutních hodnot u ch celkem, ale i u většiny jednotlivých církví, náboženských společností a náboženských směrů. Struktura obyvatelstva podle deklarace víry v letech 1991 a 2011 Hodnocení míry poklesu počtu ch je vzhledem k počtu i podílu neuvedených odpovědí obtížné. I když trend snižování počtů osob hlásících se k tradičním církvím lze považovat za pravděpodobný, intenzitu tohoto poklesu z konkrétních údajů zhodnotit věrohodně nelze. V roce 2011 nebyly do základní struktury obyvatel zahrnuty osoby, které svůj vztah k víře neuvedly (neoznačily ani že jsou ani že jsou bez víry), ale uvedly slovním zápisem, že se hlásí k ateismu. Takových osob bylo 1 058, v tom 698 mužů a 360 žen.

7 2. Základní rozdělení ch podle způsobu deklarace víry k a hlavní charakteristiky ch K náboženské víře se při sčítání 2011 přihlásilo celkem osob, což byla pouhá pětina obyvatel. Téměř 1,5 milionu osob uvedlo i slovní zápis konkrétní církve, náboženské společnosti nebo náboženského směru. V tomto počtu byly zahrnuty i osoby, které uvedly slovní zápis obecný - např. katolík, evangelík, křesťan a osoby, jejichž zápisu nebylo možné přiřadit samostatný kód z číselníku a byly zahrnuty do skupiny označené jako jiné. Obecných zápisů bylo téměř 92 tisíc a zhruba dalších 53 tisíc osob bylo zahrnuto do kategorie jiné. Více než 700 tisíc osob se přihlásilo k víře bez vazby na církev, tzn. přímo na sčítacím formuláři zvolily - nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti bez dalších podrobností. Relace mezi mi hlásícími se k církvi a mi bez vazby na církev byla v celorepublikovém úhrnu 2:1, neplatilo to ale obecně ve všech územních celcích. Např. ve Zlínském kraji se uvedený poměr blížil hodnotě 4:1 ve prospěch ch hlásících se k církvi, zatímco v Ústeckém kraji byla tato relace v podstatě vyrovnaná 1:1. Věřící podle způsobu deklarace víry a podle věku k Věřící celkem v tom Hlásící se k církvi Nehlásící se k církvi Věk % podíl z % podíl z % podíl z abs. abs. abs. úhrnu věk.sk. úhrnu věk.sk. úhrnu věk.sk. Celkem ,0 20, ,0 14, ,0 6,8 v tom: ,0 13, ,1 9, ,8 3, ,0 15, ,9 10, ,2 5, ,8 16, ,3 9, ,9 7, ,3 17, ,3 10, ,3 7, ,0 18, ,6 11, ,8 7, ,2 20, ,3 12, ,9 7, ,9 28, ,8 20, ,2 8, ,7 39, ,5 31, ,7 7,6 nezjištěno ,1 8, ,1 4, ,2 3, Věk, pohlaví a rodinný stav Závislost věku a postoje k víře byla zřejmá i z podílů ch v rámci jednotlivých věkových skupin, kdy platilo, že s rostoucím věkem se tento podíl významně zvyšoval. Rozdíl mezi maximem a minimem (při vynechání dětí do 14 let, za které otázku nejčastěji vyplňovali rodiče) byl u ch více než 24 bodů. Ve skupině osob ch hlásících se k církvi byly podíly obdobné, rozdíl mezi maximálním a minimálním podílem překročil 22 bodů. U osob ch nehlásících se k církvi byly rozdíly mezi věkovými skupinami mnohem menší a podíly se pohybovaly v úzkém rozmezí 5,2-8,2 % v jednotlivých věkových skupinách. Ve vztahu k věkové struktuře obou skupin ch byly v rozložení podle věku zaznamenány rozdíly. U osob hlásících se k církvi byla zřetelně vyšší koncentrace do nejstarších věkových skupin. Osoby nad 60 let věku představovaly u ch hlásících se k církvi více než dvě pětiny jejich počtu. U osob nehlásících se k církvi tvořily zhruba čtvrtinu.

8 Uvedené věkové rozložení (s plynulým zvyšováním podílů s rostoucím věkem) bylo typické zejména pro tradiční nejpočetnější církve - Církev římskokatolickou, Českobratrskou církev evangelickou a Církev československou husitskou, která měla jednoznačně nejméně příznivou věkovou strukturu - 68 % osob hlásících se k této církvi bylo ve věku 60 a více let. Rovněž v Českobratrské církvi evangelické byl vysoký podíl osob starších 60 let (blížil se polovině počtu osob, které se k této církvi přihlásily). Naopak některé církve a náboženské společnosti měly věkovou strukturu výrazně příznivější. Např. Jednota bratrská měla nejvyšší podíl dětské složky (více než pětina ch hlásících se k této církvi), v absolutním vyjádření to bylo ale pouhých 452 dětí. Pětině se blížily i podíly dětí ve věku 0-14 let u Církve bratrské a Apoštolské církve. Atypickou věkovou strukturu měly rovněž osoby hlásící se k pravoslaví, jejichž specifika spočívala zejména v národnostním složení (rozhodující část tvořily osoby jiné než české národnosti - a to zejména národnosti ukrajinské, ruské a bulharské), které druhotně ovlivnilo věkovou skladbu. Především díky zvýšení zastoupení ukrajinské národnosti měly obě pravoslavné církve výrazně příznivé věkové složení - téměř tři čtvrtiny (absolutně zhruba 20 tisíc osob) bylo mladších 50 let; přitom zhruba jedna čtvrtina osob hlásících se k pravoslaví byla ve věku 30 až 39 let. Věřící podle pohlaví a věku k Věk Věřící celkem abs. podle pohlaví muži ženy podíl v % z abs. podíl v % z úhrnu věk.sk. úhrnu věk.sk. Věřící celkem ,0 44, ,0 55,7 v tom: ,3 50, ,0 49, ,5 49, ,6 50, ,8 48, ,1 51, ,5 47, ,3 52, ,0 48, ,2 51, ,3 44, ,0 55, ,0 41, ,7 58, ,5 34, ,0 65,1 nezjištěno ,1 49, ,1 50,8 Ve skupině ch také převažovaly ženy, ale v porovnání s celkovou populací byla tato převaha výraznější, mimo jiné i v důsledku odlišné věkové struktury. U osob hlásících se ke konkrétní církvi bylo žen 56 %, u osob nehlásících se k církvi 55 % (v populaci celkem bylo žen 51 %). Vzhledem k vyššímu věku, kterého se ženy obecně dožívají, měly rovněž ženy méně příznivou věkovou skladbu. V závislosti na odlišné věkové struktuře ch byly v porovnání s celkovou populací rozdíly ve složení dle rodinného stavu. Údaje o náboženské víře kombinované s rodinným stavem, i přes klesající korelaci mezi těmito faktory stále dokazují, že vliv náboženství na rodinný stav přetrvává. Nejvýznamnější rozdíly byly u podílu ženatých a vdaných (resp. svobodných). Věřící zůstávají méně častěji svobodnými; v případě partnerských soužití častěji vztah institucionalizují a jejich manželství bývají stabilnější. Zjednodušeně se dá říci, že tak adekvátně respektují důraz na postavení rodiny a manželství v křesťanském náboženském učení. Přitom není podstatný rozdíl mezi muži a ženami. Podíl ženatých a vdaných ch činil 49 %, u populace celkem to bylo 42 %; svobodných bylo mezi mi 30 %, v obyvatelstvu celkem 40 %. Zastoupení rozvedených ve skupině ch bylo nižší než v populaci celkem, rozdíl ale není významný (necelý jeden procentní bod).

9 Podstatný rozdíl byl i v podílu ovdovělých, který byl u skupiny ch o 5 bodů vyšší než v obyvatelstvu celkem. Příčinou byla specifická věková struktura ch s vysokým podílem osob starších 70 let - zejména pak žen. Podíl ch osob ve věku 70 a více let, kdy pravděpodobnost ztráty životního partnera s věkem lineárně roste, byl dvojnásobný ve srovnání s celkovou populací. Věřících žen v tomto věku byla dokonce téměř čtvrtina Vzdělání Různorodá věková struktura měla vliv i na rozdíly ve struktuře vzdělanostní, kde je vazba na věk velmi těsná. Nejvyšší ukončené vzdělání uváděly pouze osoby 15leté a starší. Struktury podle jednotlivých stupňů vzdělání byly proto vztaženy k této věkové skupině ch. Věřící podle nejvyššího ukončeného vzdělání k Vzdělání abs. Věřící celkem úhrnu obyvatel daného vzdělání % podíl z ch 15letí a starší Hlásící se k církvi Nehlásící se k církvi abs. % abs. % Věřící celkem ,8 x x x Děti ve věku 0-14 let ,1 x x x Věřící 15letí a starší ,1 100, , ,0 bez vzdělání ,3 0, , ,4 základní vč. neukonč ,9 19, , ,4 střední (bez maturity) ,6 30, , ,1 úplné střední (s maturitou) ,8 28, , ,0 nástavbové a vyšší odb ,0 5, , ,5 vysokoškolské ,3 16, , ,7 nezjištěno ,3 0, , ,9 U osob ch nehlásících se k církvi byly ve struktuře podle vzdělání ve větší míře zastoupeny osoby s úplným středním, vyšším odborným i vysokoškolským vzděláním. Rozdíl mezi mi

10 hlásícími se k církvi a mi nehlásícími se k církvi nebyl ale výrazný a pohyboval se do 3 procentních bodů. V porovnání se strukturou celé populace podle vzdělání byla největší diference u podílu vzdělání vysokoškolského. Z počtu ch ve věku 15 a více let bylo vysokoškoláků 16 %, zatímco u populace celkem byl tento podíl 12,5 %. Souvisí to mimo jiné s faktem, že zatímco absolutní počty ch ve všech kategoriích vzdělání klesly, u vysokoškoláků se zvýšily (z 221 tisíc v roce 2001 na 316 tisíc v roce 2011). Nejčastější typ vzdělání ch osob - střední bez maturity - byl zejména u starších věkových skupin osob. U mladších pak převažovalo úplné středoškolské vzdělání. Ve věkových kategoriích let a let byl zaznamenán poměrně výrazný podíl vysokoškolského vzdělání. Například ve věkové kategorii let dosáhl jejich podíl u ch 36,1 %, zatímco v populaci celkem to bylo jen 23,3 %. Obdobně ve věkové skupině let byly tyto podíly 30,1 % resp. 18,6 % Plodnost žen Náboženská víra tradičně ovlivňuje i počet dětí, které ženy během svého života porodí. I když tato kauzalita postupně slábne, (v případě Církve římskokatolické by např. musela být porodnost u ch žen výrazně vyšší, než jak ukazují čísla), stále platí. Podíl bezdětných ch žen je nižší než celorepublikový podíl, výraznější je ale rozdíl ve srovnání se ženami, které deklarovaly, že jsou bez víry (podíl je nižší o téměř 8 bodů). Na druhé straně ženy mají ve větší míře vyšší počet dětí. Tři a více dětí má pětina ch žen, ale zhruba jen jedna desetina žen bez náboženské víry. U žen, které deklarovaly příslušnost k Církvi římskokatolické se tento podíl již blíží čtvrtině z nich. Jinak řečeno - u ch žen a zejména u žen katolického vyznání je podstatně méně bezdětných žen a žen s jedním dítětem a naopak více žen s větším počtem dětí. Orientaci na větší počet dětí v rodině lze vysledovat i u některých jiných církví, např. Církev živého boha, u které je podíl žen se třemi a čtyřmi dětmi více než čtvrtinový. Vícedětné rodiny mají rovněž ženy hlásící se k Církvi adventistů sedmého dne a Apoštolské církve. Tyto církve jsou ale početně málo zastoupené, což zjištěné hodnoty výrazně relativizuje. Ženy 15leté a starší podle počtu živě narozených dětí a víry k Ženy s počtem živě narozených dětí celkem a více Ženy celkem abs % 100,0 21,7 18,1 40,8 11,9 2,5 1,1 Věřící ženy celkem abs z toho % 100,0 19,0 16,9 42,4 15,1 3,5 1,5 Církev římskokatolická abs % 100,0 16,8 14,9 43,5 17,4 4,2 1,8 Ženy bez nábož. víry abs % 100,0 26,7 19,0 40,5 9,6 1,7 0,5 Rozdílnou úroveň plodnosti žen ve vztahu k náboženské víře dokumentují také údaje o průměrném počtu živě narozených dětí připadajících na ženu. I zde je zřejmé, že nábožensky orientované ženy dosahují vyšší plodnosti než ženy ostatní. Uplatňuje se zde zejména velký význam, který rodině s dětmi připisují všechna náboženství. S ohledem na postavení, význam i váhu (v početním vyjádření) římskokatolické církve mezi mi osobami spolu s postojem církve k antikoncepci a preferování tzv. přirozeného plánování rodičovství, se tyto souvislosti projevují v tom, že nejvyšší plodnost byla u žen hlásících se právě k této církvi.

11 Největší rozdíl v plodnosti mezi ženami mi a bez náboženské víry je viditelný při srovnání údajů o průměrném počtu dětí za ženy celkem, o něco nižší je při přepočtu pouze na ženy s dětmi. Rozdílná úroveň plodnosti populace žen ch a nech jako celku však může být kromě různých postojů k rodičovství také částečně ovlivněna odlišnou věkovou strukturou obou skupin. Mezi mi je vyšší zastoupení žen ve věku 60+, u nichž je jednak reprodukce již ukončena, jednak mají obecně v průměru o něco více dětí než pozdější generace. Skutečný vliv náboženské víry je však patrný při pohledu na průměrný počet dětí ch a nech žen podle věkových skupin.ve věkové kategorii 25-29letých žen došlo v souvislosti s posunem věku vstupu do manželství a narození prvního dítěte k výraznému poklesu bez ohledu na vztah k náboženské víře. U vyšších věkových skupin je již diferenciace zřejmá. Podstatná je u ch hlásících se ke konkrétní církvi, zejména již jmenované Církvi římskokatolické. V údajích o průměrném počtu dětí za jednotlivé věkové skupiny naopak rozdíly mezi mi a nemi vystupují zřetelněji u žen s dětmi než u žen celkem. V případě ch nehlásících se k církvi je plodnost žen téměř totožná se ženami bez náboženské víry. Průměrný počet živě narozených dětí ženám ve věku 15 a více let podle náboženského vyznání a podle věku ženy k z toho Věk Ženy ve věku 15 a více let celkem nehlásící se k církvi hlásící se k církvi z toho Církev římskokatolická bez náboženské víry neuvedeno Ženy celkem 1,58 1,54 1,81 1,84 1,42 1,62 z toho ,16 0,13 0,11 0,09 0,13 0, ,55 0,46 0,55 0,53 0,48 0, ,25 1,13 1,35 1,38 1,21 1, ,71 1,63 1,84 1,87 1,68 1, ,87 1,83 2,01 2,04 1,84 1, ,94 1,91 2,04 2,10 1,91 1,94 Ženy s dětmi 2,04 2,00 2,20 2,21 1,95 2,04 z toho ,26 1,27 1,26 1,22 1,21 1, ,42 1,41 1,45 1,43 1,38 1, ,69 1,66 1,82 1,83 1,64 1, ,92 1,90 2,11 2,13 1,87 1, ,02 2,00 2,21 2,23 1,96 2, ,08 2,05 2,26 2,28 2,01 2,08

12 2.4. Rodiny a domácnosti Tradičními výstupy sčítání jsou i informace o složení úplných rodin podle deklarace vztahu k víře manželů nebo partnerů. Výsledky sčítání 2011 s vysokým počtem osob, které odpověď neuvedly, neumožňují hodnocení absolutních údajů v čase; kromě toho se změnila i metodika domácností, kdy základní jednotkou místo dřívějších cenzových byly domácnosti hospodařící. Přesto i z relativních údajů vyplynuly některé poznatky, které lze považovat za dostatečně věrohodné charakteristiky rodin. Údaje o náboženské víře v úplných rodinách jsou za domácnosti tvořené jednou rodinou. Z pohledu náboženské víry je hlavní charakteristikou rodin míra shody deklarace vztahu k víře u všech členů domácnosti. Protože za nezletilé děti poskytovaly údaje většinou jejich rodiče, význam má spíše deklarace dospělých osob, a to především v případě úplných rodin - tedy porovnání deklarace osoby v čele a manželky nebo družky. Z výsledků sčítání 2011 je zřejmé, že čtyři páry z pěti měly shodnou volbu vztahu k víře, pouze v jedné pětině manželských párů a faktických manželství se partneři ve své volbě lišili. Ve skupině párů, kde byli oba partneři, více než dvě třetiny tvořily páry hlásící se k církvi. Více než pětina připadla na páry, kde oba shodně uvedli, že jsou bez vazby na církev. Kombinace, kdy jeden se k církvi hlásil a druhý byl nehlásící se k církvi, tvořila necelou desetinu ch párů. Rodin, kde pouze jeden z partnerů byl, bylo celkem 14 %, přitom zhruba 8 % ze všech manželských párů a faktických manželství (tedy něco přes polovinu z této skupiny) tvořily případy, kdy jeden byl a druhý bez víry. V ostatních případech druhý z partnerů svůj vztah k víře neuvedl. Ve skupině úplných rodin s kombinací a bez víry převažovaly (více jak tři pětiny) případy, kdy byla žena a bez víry byl muž. Jiný úhel pohledu nabízejí data o struktuře osob žijících v domácnostech podle typu domácnosti a podle deklarace víry. Z celkového počtu obvykle bydlících obyvatel žilo v domácnostech osob (domácnosti netvořili bezdomovci a jednotlivé osoby bydlící v zařízeních). V populaci celkem nejvyšší podíl osob připadl na úplné rodiny-manželské páry (žilo v nich téměř 56 % osob), druhým nejčetnějším typem domácnosti byly neúplné rodiny (15 % osob) a dále domácnosti jednotlivců (14 %). Stejné pořadí a zhruba i shodné proporce byly u osob, které svůj vztah k víře neuvedly a u osob bez náboženské víry. Významně odlišnou strukturu rozložení osob podle typu domácnosti měly ale osoby - obzvláště pak hlásící se k církvi nebo náboženské

13 společnosti. Zastoupení úplných rodin - svazků de iure (tj. manželství) bylo u nich významnější a v pořadí druhou nejpočetnější skupinu tvořily domácnosti jednotlivců. Naopak nižší zastoupení měly osoby žijící v neúplných rodinách a ve faktických svazcích. Nadprůměrný podíl domácností jednotlivců byl důsledkem zejména věkové struktury ch - vysokého podílu osob v nejvyšším věku a s tím souvisejícího vysokého podílu ovdovělých. Větší váha úplných rodin korespondovala s věkovou strukturou, se strukturou podle rodinného stavu i s údaji o plodnosti žen. Všechny uvedené údaje ilustrovaly důležitost rodinného života u osob s vírou. Osoby v domácnostech podle typu domácnosti a podle deklarace vztahu k víře k Úplná rodina Domácnost Vícečl. Neúplná Domácnost - 2 a více nerodinná Celkem de iure de facto rodina jednotlivce rodin domácnost Osoby v domácnostech celkem Bez náboženské víry Věřící - nehlásící se k církvi Věřící - hlásící se k církvi Neuvedeno Podíly v % Osoby v domácnostech celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Bez náboženské víry 35,8 44,0 35,4 31,6 30,2 27,0 34,9 Věřící - nehlásící se k církvi 6,5 6,9 6,7 5,6 8,5 6,4 6,8 Věřící - hlásící se k církvi 15,6 7,4 9,6 15,3 17,0 9,5 14,0 Neuvedeno 42,1 41,7 48,2 47,4 44,4 57,2 44,3 Osoby v domácnostech celkem 55,7 6,8 14,6 3,6 13,9 5,4 100,0 Bez náboženské víry 57,2 8,6 14,8 3,3 12,0 4,2 100,0 Věřící - nehlásící se k církvi 53,3 6,9 14,4 3,0 17,3 5,0 100,0 Věřící - hlásící se k církvi 62,0 3,6 10,0 3,9 16,8 3,7 100,0 Neuvedeno 53,0 6,4 15,9 3,8 13,9 7,0 100,0 Pozn.: v ř. Osoby v domácnostech celkem jsou zahrnuty i osoby, které deklarovaly ateismus Vztah víry a života v rodině dokumentují i údaje o struktuře osob podle víry v rámci jednotlivých skupin domácností. Nejvýznamnější odlišnosti v zastoupení osob ch hlásících se k církvi byly mezi úplnými rodinami de iure a de facto. V manželských svazcích byl tento podíl 15,6 % a obdobně vysoký byl i ve skupině domácností tvořených 2 a více rodinami. V úplných rodinách - neformálních soužitích byl podíl ch hlásících se k církvi zhruba poloviční; současně v těchto rodinách bylo maximální zastoupení osob, které jednoznačně deklarovaly, že jsou bez náboženské víry nebo vztah k víře neuvedly (dohromady téměř 86 %).

14 2.5. Národnost Náboženská víra ve vztahu k národnosti osob potvrdila diferenci v religiozitě jednotlivých národností. Bez ohledu na nižší počty osob, které svou národnost uvedly, lze konstatovat, že ve srovnání s českou národností byla u většiny ostatních zjištěných národností religiozita vyšší, často i výrazně. Počty a podíly ch osob podle národností k z toho Věřící hlásící se Věřící nehlásící se Věřící celkem k církvi Církev k církvi římskokatolická abs. % *) abs. % *) abs. % *) abs. %*) Věřící celkem , , , ,8 z toho národnost česká , , , ,6 moravská , , , ,3 slezská , , , ,8 slovenská , , , ,7 polská , , , ,2 německá , , , ,8 ruská , ,1 63 0, ,0 ukrajinská , , , ,4 vietnamská , ,5 65 0, ,2 *) Procentní podíl ch z počtu osob příslušné národnosti resp. z počtu obyvatel celkem Tradičně vysoká religiozita byla především u osob hlásících se k polské národnosti, kde překračovala více než polovinu všech. Obdobně tomu bylo rovněž u slezské národnosti. Poměrně vysoká religiozita byla také u slovenské národnosti a u národností ruské a ukrajinské. Osoby s národností ruskou a ukrajinskou se hlásily především k Pravoslavné církvi v českých zemích, kde tvořily téměř polovinu (48,2 %) jejich příznivců. Z hlediska absolutního počtu osob byl nejvyšší počet ch u nejpočetnějších národností české a moravské. V relativním vyjádření byl přitom v případě moravské národnosti podíl ch téměř dvojnásobný než u národnosti české, a to především díky počtu ch hlásících se k církvi. Naopak v případě podílu ch nehlásících se k církvi byl rozdíl minimální. S uvedenými údaji souvisí fakt, že osoby, které deklarovaly svůj vztah k víře (ať už uvedly, že jsou nebo že jsou bez víry), měly výrazně nižší podíly nezjištěných odpovědí ve všech ostatních charakteristikách. Byla to tedy skupina respondentů, která vyplnila sčítací formuláře co nejúplněji vč. dobrovolných otázek. Při srovnání struktur s celorepublikovými hodnotami je proto třeba brát v úvahu toto mírné nadhodnocení u osob s uvedeným postojem k víře. Rozdíly relativních údajů nezjištěných odpovědí nejsou ale natolik významné, aby vyhodnocení trendů ovlivnily.

15 3. Územní rozložení ch 3.1. Regionální rozdíly Charakteristickým znakem územního rozložení ch obyvatel, patrným již z dob první republiky, je vzrůst religiozity směrem ze západu na východ, resp. ze severozápadu na jihovýchod území republiky. Tyto rozdíly zůstávají zachovány i ve výsledcích sčítání , pouze postupně klesal procentní podíl ch ve všech regionech. Tato územní diferenciace na ose západ - východ je vázaná především na s vazbami na církevní instituce, konkrétně na dominantní římskokatolickou církev. Tradičně vysoký podíl osob bez náboženské víry byl zaznamenán v severozápadní části území státu - kraji Ústeckém (v roce 2011 zde bylo 44,2 % obyvatel bez náboženské víry), Libereckém (42,5 %) a Karlovarském (39,8 %). Jedná se o oblasti, kde došlo po roce 1945 k odsunu prakticky všech německých obyvatel, tvořících naprostou většinu obyvatel tohoto území. Následně byly tyto oblasti osídleny novými obyvateli přicházejícími z různých oblastí republiky, včetně Slovenska, a také z jiných evropských zemí (repatrianti). V takto nově vzniklé populaci neexistovaly a ani se vzhledem k historickému vývoji nemohly nově vyvinout (nejen) náboženské tradice. I když se rozdíly mezi pohraničními a ostatními oblastmi postupně zmenšují, i po desítkách let se zde stále projevuje vliv těchto velkých pohybů obyvatel se všemi průvodními jevy. I při sčítání v roce 2011 byla zjištěna nejnižší religiozita v Ústeckém kraji, kde se za prohlásila jedna desetina všech obyvatel, přičemž jen asi polovina z nich, tj. pouhých 5 % obyvatelstva, se zároveň přihlásila k některé církvi, náboženské společnosti či směru. V případě Karlovarského a Libereckého kraje představovali necelých 13 % obyvatel. Údajům z těchto regionů se při sčítání 2011 přiblížil i Středočeský kraj, kde tvořili 14 %, zatímco osoby bez náboženské víry přibližně dvě pětiny obyvatelstva. Základní přehled rozdělení ch podle krajů k Kraj Počet obyvatel Věřící celkem Věřící hlásící se k církvi Věřící nehlásící se k církvi abs. % z počtu obyvatel abs. % z ch celkem abs. % z ch celkem ČR celkem , , ,5 Hlavní město Praha , , ,9 Středočeský , , ,6 Jihočeský , , ,7 Plzeňský , , ,4 Karlovarský , , ,4 Ústecký , , ,5 Liberecký , , ,1 Královéhradecký , , ,0 Pardubický , , ,5 Vysočina , , ,1 Jihomoravský , , ,9 Olomoucký , , ,9 Zlínský , , ,0 Moravskoslezský , , ,1

16 Relativně nejvyšší počty ch mají tradičně moravské kraje. V jejich pořadí nedošlo přitom ve srovnání s výsledky předcházejícího sčítání k žádné změně. Na prvním místě byl v roce 2011 opět Zlínský kraj, kde v úhrnu představovali 37,0 % populace. Zlínský kraj měl mezi všemi kraji největší podíl obyvatel, kteří se přihlásili k římskokatolické církvi (24,6 %), ale také k Českobratrské církvi evangelické (1,4 %) a jeden z nejvyšších zde byl rovněž podíl ch nehlásících se k církvi (7,8 %). Náboženská víra v krajích s nejvyšší a nejnižší religiozitou - ve Zlínském a Ústeckém - je podrobněji zmapována také v kartogramech v příloze. V Jihomoravském kraji a kraji Vysočina se podíl ch celkem blížil třem desetinám všech obyvatel, v kraji Moravskoslezském a Olomouckém tvořili přibližně čtvrtinu obyvatelstva. Z českých krajů vykazovaly nejvyšší podíl ch - přibližně pětinu všech obyvatel - kraje Jihočeský a Pardubický. Výraznější rozdíly v religiozitě obyvatelstva se projevily pochopitelně na úrovni menších regionů - okresů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále SO ORP). Oblasti s dlouhodobě nejnižší religiozitou se nacházejí zcela jednoznačně v severozápadním pohraničí - především se jedná o Mostecko (SO ORP Most, Litvínov a Bílina), kde se podíl ch při sčítání 2011 pohyboval jen mezi 8-9 % populace (15-16 % ze zjištěných odpovědí); ale prakticky v celém Ústeckém kraji podíl ch o mnoho nepřesáhl desetinu obyvatelstva. Podobná situace panovala v sousedních mikroregionech směrem do vnitrozemí - Rakovník a Česká Lípa. K nim se pak připojilo několik oblastí z Plzeňského kraje, Karlovarska a směrem na východ další části Středočeského kraje. Jedná se zpravidla o výrazně průmyslové regiony (Most, Česká Lípa, Kladno), kde docházelo v minulosti k intenzivní investiční výstavbě a také k výraznější migraci obyvatel. U řady z nich je dalším faktorem ovlivňujícím vztah k víře také odsunutí původního německého obyvatelstva a jeho nahrazení novými osídlenci. Na Rakovnicku a Lounsku má malý vztah obyvatel k náboženské víře kořeny již v počátcích samostatného Československa; tyto oblasti patřily k těm, kde se nejvíce vystupovalo z katolické církve, případně přestupovalo k nově vzniklé československé církvi.

17 Vývoj religiozity v okresech s nejnižším podílem ch v letech Okres Index abs. % abs. % abs. % 2011/1991 Most , , ,6 40,1 Rakovník , , ,8 41,3 Česká Lípa , , ,9 40,0 Chomutov , , ,0 40,5 Děčín , , ,1 39,9 Ústí nad Labem , , ,1 43,8 Teplice , , ,2 40,9 Plzeň-sever , , ,6 37,4 Louny , , ,6 34,2 Kladno , , ,0 51,8 Litoměřice , , ,0 38,7 Rokycany , , ,2 41,2 Srovnání výsledků sčítání v letech 1991, 2001 a 2011 ukazuje, že okresy s nejnižší mírou religiozity zůstávají stejné, i jejich pořadí podle úrovně religiozity se mění minimálně, hlavní změny mezi jednotlivými sčítáními představuje jen klesající procento ch. Trojice okresů s nejnižší religiozitou se přitom při sčítání v roce 2001 a 2011 nezměnila. Podíl ch právě u těchto tří okresů přitom poklesl pod hranici deseti procent. Faktem však je, že relativní úbytek ch oproti předcházejícímu sčítání byl menší, než tomu bylo o deset let dříve, pohyboval se kolem 4,5 procentního bodu. Extrémně nízký podíl ch lze sledovat od roku 1991 v okrese Most, který je trvale okresem s nejnižší religiozitou 1. Ze dvou SO ORP v okresu je přitom nejnižší religiozita v obvodě Litvínov, kde podíl ch představuje 8,3 % všech obyvatel. Složení obyvatel podle náboženské víry v okresech s nejnižším podílem ch k Okres Počet obyvatel Počet ch celkem celkem hlásící se k církvi % z počtu obyvatel nehlásící se k církvi bez náb. víry neuvedeno Most ,6 4,2 4,4 45,3 46,1 Rakovník ,8 5,2 4,6 47,1 43,1 Česká Lípa ,9 5,2 4,7 43,6 46,5 Chomutov ,0 5,2 4,8 44,4 45,6 Děčín ,1 5,1 4,9 44,2 45,8 Ústí nad Labem ,1 5,1 5,0 44,2 45,7 Teplice ,2 5,1 5,1 45,0 44,9 Plzeň - sever ,6 6,1 4,4 43,6 45,9 Louny ,6 6,0 4,6 42,9 46,5 Kladno ,0 5,9 5,0 45,4 43,6 Litoměřice ,0 6,4 4,7 43,2 45,8 Rokycany ,2 6,7 4,5 43,6 45,2 1 Podstatně nižší byla na Mostecku religiozita již v roce 1950, kdy oproti celostátní úrovni blížící se téměř 95 % zde byla jen ve výši 75,9 %.

18 Pro oblasti s nejnižší religiozitou je typické poměrně vysoké zastoupení ch nehlásících se k církvi mezi mi celkem. Ve většině těchto regionů byl počet osob obou kategorií ch téměř shodný, tedy osoby nehlásící se k církvi a náboženské společnosti se blížily svým počtem m hlásícím se ke konkrétním církvím. V mikroregionech s vůbec nejnižším podílem ch obyvatel - v SO ORP Bílina, Most, Litvínov a Děčín - dokonce nehlásící se k církvi mírně převažovali. Složení obyvatel podle náboženské víry v SO ORP s nejnižším podílem ch k SO ORP Počet obyvatel Počet ch celkem celkem hlásící se k církvi % z počtu obyvatel nehlásící se k církvi bez náb. víry neuvedeno Litvínov ,3 4,1 4,2 45,1 46,5 Bílina ,4 3,8 4,6 45,1 46,5 Most ,8 4,3 4,5 45,4 45,8 Děčín ,3 4,6 4,7 46,0 44,7 Česká Lípa ,5 4,8 4,7 43,8 46,8 Louny ,7 5,3 4,4 45,4 44,9 Nýřany ,8 5,3 4,5 44,3 45,8 Rakovník ,8 5,2 4,6 47,1 43,1 Chomutov ,9 5,1 4,8 45,0 45,1 Kadaň ,1 5,3 4,7 43,4 46,5 Ústí nad Labem ,1 5,1 5,0 44,2 45,7 Slaný ,4 5,7 4,7 44,6 45,0 Naopak tradičním územním celkem s nejvyšší religiozitou je prakticky celá východní Morava, ke které se připojují některé části Vysočiny. Dlouhodobě nejvyšší religiozita, ale rovněž se stále se snižujícím podílem, je v oblasti jihovýchodní Moravy při hranicích se Slovenskem - SO ORP Uherský Brod a Uherské Hradiště, navazující oblasti Valašska a mikroregion Veselí nad Moravou. Zde tvořili při sčítání v roce 2011 více než dvě pětiny, v některých mikroregionech dokonce více než polovinu obyvatel; z osob, které otázku na náboženskou víru zodpověděly, se k víře přihlásilo více než 70 %. Obdobné podíly byly dosaženy také na Jablunkovsku a Třinecku, kde je silně zastoupena polská národnostní menšina, na Hlučínsku a v některých regionech Vysočiny, především SO ORP Velké Meziříčí a Nové Město na Moravě. Vývoj religiozity v okresech s nejvyšším podílem ch v letech Okres Index abs. % abs. % abs. % 2011/1991 Uherské Hradiště , , ,9 60,3 Hodonín , , ,5 53,7 Žďár nad Sázavou , , ,2 52,2 Vsetín , , ,5 51,8 Zlín , , ,2 53,9 Opava , , ,1 50,7 Frýdek - Místek , , ,6 50,8 Blansko , , ,3 48,8 Třebíč , , ,1 48,8 Kroměříž , , ,6 50,7 Břeclav , , ,8 44,9 Brno - venkov , , ,3 63,4 Pozn.: Údaje za okresy jsou vždy podle územní struktury k datu sčítání

19 Také v případě okresů s vysokou religiozitou se jejich pořadí měnilo v období jen málo. Významně se ovšem snížil podíl ch ve všech okresech. Zatímco v roce 1991 se pohyboval u první pětice okresů kolem dvou třetin, při sčítání 2011 překračoval jen jednu třetinu obyvatel. Úbytek ch u těchto okresů byl přitom mezi sčítáními 2001 a 2011 vyšší než mezi roky 1991 a Se zvyšující se religiozitou regionu vzrůstala převaha ch hlásících se k církvím nad těmi, kteří konkrétní církev neuvedli. Na úrovni krajů byla tato převaha nejvyšší u Zlínského kraje (29,3 % ku 7,8 % obyvatel) a kraje Vysočina, kde dominují tradiční církve. Ve výše uvedených okresech či SO ORP s nejvyšší religiozitou představovali nehlásící se k žádné církvi obvykle jen % všech ch, u prvních tří mikroregionů (SO ORP Valašské Klobouky, Jablunkov a Kravaře) dokonce méně než desetinu ch celkem. Vysoká religiozita je ve všech regionech daná především přihlášením se k římskokatolické církvi. Religiozita v okresech s nejvyšším podílem ch k Okres Počet obyvatel Počet ch celkem celkem hlásící se k církvi % z počtu obyvatel hlásící se k Církvi římskokat. nehlásící se k církvi neuvedeno Uherské Hradiště ,9 37,8 34,7 8,1 36,0 Hodonín ,5 31,0 27,5 7,5 40,4 Žďár nad Sázavou ,2 32,0 26,7 6,2 41,8 Vsetín ,5 28,3 20,7 7,2 43,7 Zlín ,2 27,3 23,1 7,9 40,8 Opava ,1 27,6 23,8 7,6 43,7 Frýdek-Místek ,6 26,7 16,8 7,9 41,2 Blansko ,3 24,0 20,3 7,3 44,2 Třebíč ,1 24,1 21,2 7,0 43,5 Kroměříž ,6 22,6 19,3 8,0 41,4 Břeclav ,8 21,3 18,0 7,4 42,6 Brno-venkov ,3 20,6 17,5 7,7 42,8 Religiozita v SO ORP s nejvyšším podílem ch k SO ORP Počet obyvatel Počet ch celkem celkem hlásící se k církvi % z počtu obyvatel hlásící se k Církvi římskokat. nehlásící se k církvi neuvedeno Valašské Klobouky ,6 52,8 48,6 4,8 36,0 Jablunkov ,2 51,8 35,6 5,4 34,0 Kravaře ,1 48,4 43,7 4,7 40,4 Uherský Brod ,9 46,0 42,8 6,9 32,9 Veselí nad Moravou ,9 39,7 35,1 7,1 37,9 Luhačovice ,8 36,9 32,8 7,9 40,7 Třinec ,8 34,5 13,2 8,3 40,3 Hlučín ,5 36,0 31,6 6,5 43,8 Velké Meziříčí ,2 35,4 31,8 6,8 41,3 Uherské Hradiště ,8 33,0 30,0 8,8 37,8 Nové Město na Moravě ,2 35,6 26,8 5,6 40,3 Český Těšín ,7 32,1 16,9 7,6 38,9

20 3.2. Velikostní skupiny obcí Jednoznačná souvislost, která byla zřejmá při minulých sčítáních mezi religiozitou a velikostní kategorií obcí, se při sčítání v roce 2011 již tak výrazně neprojevila. Religiozita byla nadále vyšší v menších, a zejména v nejmenších obcích, ale relativní úbytek ch se vzrůstající velikostní kategorií obce už nebyl tak markantní, jako tomu bylo v minulosti. Vliv velikosti sídla se tak zeslabil. Rozdíl v procentuálním zastoupení ch mezi nejmenší a největší kategorií obcí (do 199 obyvatel a a více obyvatel) představoval zhruba jen pět procentních bodů; při sčítání 2001 to bylo ještě kolem sedmnácti bodů. K nejvýraznějšímu poklesu podílu ch přitom došlo mezi sčítáními 2001 a 2011 u nejmenších obcí, se vzrůstem velikosti obce se tento úbytek snižoval. Obyvatelé hlásící se k náboženské víře podle velikostních kategorií obcí k Velikostní skupina obcí Počet obyvatel Věřící celkem abs. % z počtu obyvatel Věřící hlásící se k církvi abs. % z počtu obyvatel Věřící nehlásící se k církvi abs. % z počtu obyvatel do , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , a více , , ,9 ČR celkem , , ,8 Nejvyšší religiozita byla v nejmenších sídlech do 199 obyvatel, kde se pohybovala kolem čtvrtiny všech obyvatel. Pak se s kolísáním postupně snižovala, přičemž od měst s více než deseti tisíci obyvateli již klesla pod jednu pětinu. Výraznější rozdíl mezi nejmenšími a největšími obcemi je přitom patrný především v případě ch hlásících se k církvím a náboženským společnostem, zejména pak k největší římskokatolické církvi (viz též kap. 4.1). Konkrétně to znamená, že podstatně vyšší podíly ch katolického vyznání jsou v malých sídlech oproti obcím, resp. městům s vyšším počtem obyvatel. Značné rozdíly v tomto ohledu existují i mezi jednotlivými kraji. V religiózních krajích na východě Moravy je rozdíl mezi velikostními skupinami obcí velice výrazný. Například v případě Zlínského kraje je podíl katolických ch v nejmenších a malých obcích téměř třetinový (např. 31,9 % u kategorie obyvatel), přičemž se konstantně udržuje až do velikosti obce s pěti tisíci obyvateli. Pak podíl katolíků razantně klesá a to na konečnou jednu sedminu v případě největšího města Zlína (14,8 %). Naopak prakticky žádný rozdíl (diference v rozmezí desetin procenta až jednoho procenta) v zastoupení katolíků z hlediska velikosti obce není u krajů s nízkou religiozitou, jako např. Ústeckého nebo Karlovarského.

21 Podíl ch nehlásících se k církvi naproti tomu vykazuje zcela opačnou závislost - s rostoucí velikostí obce se zvyšuje, i když rozdíly mezi kategoriemi obcí jsou v tomto případě menší. Více než čtvrtina ch nehlásících se k církvi žije v největších městech se 100 tisíci a více obyvateli. Jen v Praze se k této skupině ch přihlásilo více než 100 tisíc osob. Obecně lze ovšem říci, že celková úroveň religiozity v jednotlivých obcích zpravidla více odráží regionální odlišnosti ve vztahu obyvatel k náboženské víře, tzn. větší roli než velikost obce hraje míra religiozity v oblasti, kde daná obec leží, případně specifika samotné obce (historický vývoj osídlení, rozvoje průmyslu apod.). Kromě toho v souboru menších obcí se zpravidla vyskytují větší extrémy na obou pólech - obce s nejnižším i nejvyšším podílem ch mají nejčastěji méně než 1000 obyvatel. V případě větších obcí či měst jsou hodnoty religiozity méně rozptýlené. Například v mikroregionech s nejnižší religiozitou - SO ORP Most, Litvínov a Bílina činil podíl ch při sčítání 2011 jen 8-9 % populace, přičemž v 10 zdejších obcích s nejnižší religiozitou se podíl ch pohyboval mezi 2-7 % obyvatel. Z těchto obcí přitom 7 mělo méně než 1000 obyvatel, další 3 mezi 1000 až 4000 obyvateli. Naopak v centrech těchto správních obvodů - městech Bílina (15,4 tis. obyvatel), Litvínov (24,9 tis.) a Most (65,2 tis.) byl podíl ch obyvatel přibližně na úrovni průměru daného mikroregionu nebo o něco vyšší. Z celkového počtu 6251 obcí při sčítání 2011 zaznamenalo 53 obcí méně než 5 % ch obyvatel, vůbec nejnižší podíly ch, dosažené v 6 obcích, se pohybovaly mezi 0-2 % obyvatelstva. Až na výjimky se všechny obce s méně než 5 % ch nacházely v severních nebo západních Čechách, případně v přilehlých částech středních Čech (okresy Rakovník, Kladno, Mladá Boleslav, Mělník). Přitom pouze jediná obec z tohoto souboru mírně přesáhla počet 1000 obyvatel (1033) a tři obce spadaly do velikostní kategorie obyvatel; všechny ostatní byly obce s méně než 500 obyvateli. Ve 28 obcích se přihlásily k náboženské víře více než dvě třetiny obyvatel, nejvyšší podíly ch překročily hranici čtyř pětin obyvatel (pouze ve 2 obcích). Nejvíce těchto obcí s nejvyššími hodnotami religiozity bylo v mikroregionech Uherský Brod a Valašské Klobouky, dále ve východní části Vysočiny, na Třebíčsku a Znojemsku. Pouze jedna obec se počtem obyvatel blížila 3 tisícům, 2 obce náležely do velikostní kategorie , všechny ostatní čítaly méně než 1000 obyvatel. Pokud by byl podobný žebříček sestaven pouze z měst větších než obyvatel, ve 14 městech s nejnižší religiozitou představovali méně než desetinu obyvatel; podíl ch se v nich pohyboval mezi 8-10 % obyvatel. Byla mezi nimi města různých velikostních kategorií; od nejmenšího města Stochov na Kladensku (5,4 tis. obyvatel) až po největší Most (65,2 tis). Všechna ovšem leží v již zmíněných oblastech s nízkým podílem ch - v severních a západních Čechách, případně v navazujících oblastech Středočeského kraje. Města s a více obyvateli s nejvyšší religiozitou se ponejvíce nacházela v pásu mikroregionů při hranicích se Slovenskem, jedinou výjimkou byly Kravaře u Opavy. Nejčastěji se jednalo o malá města s počtem obyvatel mezi 5-7 tisíci, do první desítky se však vešla i tři větší města - Uherský Brod (16,8 tis. obyvatel), Český Těšín (24,4 tis.) a Třinec (36,3 tis.). Věřící zde představovali zpravidla více než dvě pětiny obyvatel, v případě prvních tří měst (Jablunkov, Kravaře a Brumov-Bylnice) to byla dokonce více než polovina.