6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení"

Transkript

1 6. Domácnosti Důležitými údaji, které se při cenzech zjišťují, jsou údaje o domácnostech. V domácnostech a rodinách jako základních kolektivitách se odráží složení celé populace podle věku, pohlaví, rodinného stavu atd. Především pak v rodinných domácnostech probíhají takové společenské procesy jako je populační reprodukce, vzdělání a výchova dětí, ekonomické zapojení a v neposlední řadě i bydlení. Údaje o domácnostech a rodinách lze získat v podrobných strukturách za celou populaci právě jen ze sčítání. Obecně jsou skupiny osob, které spolu bydlí, více či méně hospodaří a jejich základ tvoří zpravidla rodina. Při SLDB 2011 byly zjišťovány údaje za skupiny osob, které společně bydlí bytová domácnost. Tato skupina obvykle společně i hospodaří a osoby, které společně hradí výdaje, jako je strava, náklady na bydlení a další výdaje tvoří tzv. hospodařící domácnost. Ne vždy jedna bytová domácnost tvoří jednu domácnost hospodařící. V jednom bytě mohou bydlet dvě i více skupin osob či jednotlivců, kteří hospodaří separátně. Hospodařící jsou různého typu. Jsou to rodinné tvořené úplnými rodinami (manželský pár, neformální soužití druha a družky - tzv. faktické manželství, registrované partnerství, příp. neformální soužití osob stejného pohlaví - tzv. faktické partnerství, a to ve všech případech s dětmi nebo bez dětí) nebo neúplnými rodinami (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem). Společně nejčastěji hospodaří jedna rodina, ale existují i hospodařící tvořené více rodinami. Dále jsou hospodařící nerodinné. Sem patří především jednotlivců (osoby, které hospodaří samy) a dále vícečlenné nerodinné (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, společně hospodařících, které netvoří rodinnou domácnost; mezi nerodinné vícečlenné patří také domácnost prarodiče/prarodičů s vnoučaty). Údaje o hospodařících domácnostech byly zpracovány za osoby bydlící v bytech, ale i mimo byty (nouzové bydlení, chaty, chalupy) a také za rodiny v zařízení. Jednotlivé osoby žijící v zařízeních a osoby bez přístřeší (bezdomovci) údaje o hospodaření nevyplňovaly. Podrobné definice jednotlivých typů domácností a dalších pojmů, které byly v této části textu použity, jsou uvedeny v metodické části publikace. V hl. m. Praze k datu SLDB 2011 bylo hospodařících domácností, což je nejvyšší počet ze všech 14 krajů ČR a žilo v nich členů. Celkový počet hospodařících domácností v hl. m. Praze k byl Jde o, které tvořily osoby obvykle bydlící na území hlavního města. Ačkoli podle počtu obvykle bydlících obyvatel byla pražská populace méně početná než obyvatelstvo Středočeského kraje, který je regionem s nejvyšším počtem obyvatel, počet hospodařících domácností je v Praze nejvyšší ze 14 krajů ČR Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení V Praze bylo rodinných domácností s členy. Nerodinných domácností bylo v Praze , v nichž žilo osob. Hospodařící se dělí na rodinné, kterých bylo v Praze více než polovina. K datu SLDB 2011 jich zde bylo Jejich zastoupení je však v hlavním městě významně slabší než v ostatních krajích a je pod průměrem za celou republiku. V Praze rodinné představovaly 52,7 % ze všech hospodařících domácností, v ČR to bylo 62,6 % domácností (nejvyšší podíl rodinných domácností byl v kraji Vysočina, více než 68,3 %). Naproti tomu nerodinné byly v hlavním městě zastoupeny nadprůměrně. V Praze bylo nerodinných domácností, tedy 47,3 % ze všech domácností. Významně jsou v hlavním městě zastoupeny mezi nerodinnými domácnostmi zejména jednotlivců, kterých bylo , což představuje 15,9 % ze všech domácností jednotlivců v ČR. Struktura domácností se odráží i v dalších charakteristikách domácností. Velikost hospodařících domácností je tímto jejich složením ovlivněna přímo a velmi podstatně. Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků 57

2 Graf 6.1 Struktura hospodařících domácností Hlavní město Praha 8,4% 38,6% Česká republika 4,9% 47,9% 32,5% 39,0% 0,9% 13,2% 1,6% 13,0% rodinné HD s jednou rodinou - úplnou rodinné HD tvořené více rodinami nerodinné vícečlenné rodinné HD s jednou rodinou - neúplnou nerodinné - jednotlivci pozn.: HD = hospodařící Tab Základní údaje o hospodařících domácnostech v Praze Hospodařící celkem celkem rodinné v tom tvořené 1 rodinou 2 rodinami 3 a více rodinami jednotlivců vícečlenné nerodinné Počet domácností % 100,0 52,7 51,8 0,9 0,0 47, , ,7 Počet členů domácností Průměrný počet členů 2,12 2,85 2,81 5,05 8,37 1,30 1,00 2,70 v tom celkem nerodinné v tom Domácnosti v Praze mají v průměru nízký počet členů, 2,12 osob připadajících na jednu hospodařící domácnost ukazuje, že jsou zde nejmenší ze všech krajů ČR Domácnosti v Praze jsou co do počtu členů jedné v průměru menší než v ostatních krajích. Velikost domácností s průměrným počtem 2,12 členů na 1 hospodařící domácnost je v Praze nižší než činí celorepublikový průměr (2,34 členů připadajících na 1 hospodařící domácnost) a nejnižší ze všech krajů. Kromě vysokého podílu domácností jednotlivců se na tom podílí i snížený podíl domácností tvořených více než 1 rodinou. Zatímco v Praze to bylo 1,6 % ze všech rodinných domácností, v ČR to bylo 2,5 % a v Jihomoravském kraji dokonce 3,4 %. Domácnosti, kde společně hospodaří více rodin, mají samozřejmě více členů a tím průměrnou velikost ovlivňují. Tab Hospodařící v Praze podle typu a počtu členů Celkem v tom podle počtu členů (%): a více Hospodařící ,0 30,6 16,3 10,6 3,6 v tom podle typu: 30,4 28,9 18,4 16,2 6,2 rodinné x 47,7 28,0 18,8 5,6 v tom tvořené 1 rodinou x 48,5 28,5 18,4 4,6 2 a více rodinami x x x 39,3 60,7 jednotlivců ,0 x x x x vícečlenné nerodinné x 65,4 18,4 8,4 7,8 58 Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků

3 Podíl ekonomicky aktivních členů domácností je 51,8 %, což převyšuje hodnotu za ČR celkem. V hl. m. Praze bydlí 98,6 % domácností v bytech a z toho většinou v bytových domech. V rodinných domech v Praze bydlí jen 14,6 % domácností sečtených v bytech. V Praze je nadprůměrný podíl domácností s 1 nebo se 2 členy, které představují 70 % všech domácností. V ČR to bylo 62 % a v sousedním Středočeském kraji 59 %. Naproti tomu vícečlenné jsou v Praze méně časté. Domácnosti s 5 a více členy v Praze nedosahují ani 4 %, v ČR je to téměř 6 % a ve Středočeském kraji více než 6 %. S velikostí domácností souvisí i charakteristiky ekonomické. V Praze v průměru na 1 domácnost připadá 1,10 ekonomicky aktivních členů, což v kombinaci s celkovým průměrným počtem členů domácností (2,12 členů) znamená, že více než polovina členů domácností je v Praze ekonomicky aktivních. V ČR celkem sice na každou domácnost připadá 1,15 ekonomicky aktivních členů, ale vzhledem k tomu, že celkový průměrný počet členů je větší (2,34 členů), je ekonomicky aktivních členů méně než polovina. Větší než poloviční průměrný počet ekonomicky aktivních členů je kromě Prahy jen ve Středočeském kraji. V Praze je snížený podíl domácností bez ekonomicky aktivních členů. Těch domácností, kde žádný ze členů není ekonomicky aktivní, je v Praze 29,9 % ze všech domácností. V ČR celkem je domácností bez ekonomicky aktivních členů 31,3 %. Ještě nižší podíl domácností bez ekonomicky aktivních členů je v kraji Středočeském, a to 29,2 %. Vůbec nejvyšší podíl domácností bez ekonomicky aktivních členů je v kraji Ústeckém (34 %). Největší část domácností jak v Praze, tak i v celé republice představují s 1 ekonomicky aktivním členem, v Praze je to téměř 40 % (38,7 %), což je zdaleka nejvyšší podíl domácností ze všech krajů. V ČR tento podíl představuje třetinu všech domácností. Čtvrtina domácností v Praze jsou se 2 ekonomicky aktivními členy. Tento podíl je nižší, než je celorepublikový průměr a po Karlovarském kraji je to spolu s krajem Ústeckým podíl nejnižší. Vůbec nejnižší je v Praze zastoupení domácností se 3 a více ekonomicky aktivními členy, a to 6,4 % domácností oproti 8,6 % za ČR celkem. Všechny tyto charakteristiky pražských domácností jsou ovlivněny jednak vysokou mírou ekonomické aktivity pražské populace, ale také velikostí pražských domácností. Jednou z důležitých oblastí, o nichž lze zjistit údaje pouze z cenzů, je i bydlení domácností. Struktura domácností podle typu, velikostní parametry domácností, i ekonomické charakteristiky úzce souvisí i se základními údaji o způsobu bydlení pražských domácností. Naprostá většina domácností byla sečtena v bytech, a to 98,6 % domácností. Obdobně je tomu i v dalších krajích. Charakter pražské zástavby se promítá do rozložení bydlení domácností podle druhu domu. V Praze bydlí většina domácností v bytových domech. Z domácností bydlících v bytech bydlí v Praze 84,4 % v bytových domech na rozdíl od ostatních krajů, kde většina domácností bydlí v domech rodinných. To souvisí s tím, že Prahu tvoří pouze jedno město se sníženým podílem zástavby s rodinnými domy. Ovšem rozdíly v bydlení podle druhu domu jsou i mezi jednotlivými typy domácností. Zatímco z domácností jednotlivců bydlí v rodinných domech pouze 11 %, u rodinných domácností je to více než 15 % domácností. U domácností, kde společně hospodaří dvě i více rodin, bydlí v rodinných domech téměř 40 % domácností. Tento typ domácností je ale v Praze velmi málo zastoupen. Bydlení domácností mimo byty zahrnuje kromě bydlení v zařízeních, bydlení v nouzových objektech, kam ovšem patří i nezkolaudované nové domy, v rekreačních stavbách s evidenčními čísly (místo čísel popisných) a i v mobilních obydlích. V Praze většinu z domácností bydlících mimo byty představovaly bydlící v právě nouzových objektech, bylo to 1 % ze všech domácností. V zařízeních byly ovšem jako sčítány pouze rodinné (např. matky s dětmi v azylových domech, manželské páry v domovech důchodců apod.). Jednotlivci a také vícečlenné nerodinné bydlící v ubytovnách, azylových domech, domovech důchodců nebo sociálních ústavech byli sečteni jako osoby, ale nikoli jako. Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků 59

4 Tab Základní údaje o bydlení hospodařících domácností v Praze v tom tvořené 1 rodinou Celkem celkem bez závislých dětí v tom se závislými dětmi tvořené 2 a více rodinami jednotlivců vícečlenné nerodinné Hospodařící v tom podle způsobu bydlení: bydlící v bytech v tom (%): v rodinných domech 14,6 17,2 16,3 18,4 38,8 11,2 11,3 v bytových domech 84,4 82,1 83,1 80,9 60,6 87,6 86,7 v ostatních budovách 1,0 0,6 0,6 0,7 0,6 1,2 2,0 bydlící mimo byty bydlící v zařízeních x x Právní důvody užívání bytu, které jsou v Praze domácnostmi uváděny, navazují úzce na skutečnost, že většina domácností žije v bytových domech. Nejvíce domácností v Praze bydlí v nájemních bytech, je to 38, 6 % ze všech pražských domácností bydlících v bytech. Byty v osobním vlastnictví užívá v Praze 32,0 % domácností. V Praze stále žije téměř 40 % domácností v nájemních bytech. Rozdělení důvodů užívání bytu v Praze se značně liší jak od celorepublikových hodnot, tak od ostatních krajů. Je to dáno tím, že městské osídlení implikuje specifické podmínky pro způsob života obyvatel, a to se ve způsobu bydlení domácností odráží. Nejde jen o složení zástavby, kde převládají bytové domy, ale i o důvody pobytu v hlavním městě i složení pražských domácností. V ČR úhrnem bydlí nejvíce domácností v bytech ve vlastním domě, je to více než třetina všech domácností (36,8 %), v Praze je to celkově pouze necelých 14 % domácností. Naproti tomu v nájemních bytech bydlí v ČR celkem jen necelá čtvrtina domácností (22,4 %). Graf 6.2 Hospodařící v Praze bydlící v bytech podle typu a právního důvodu užívání bytu (ze zjištěných hodnot) podíl domácností (%) úplná rodina (223,0 tis.) 1 neúplná rodina (76,1 tis.) rodinné HD tvořené 2 a více rodinami (5,0 tis.) vícečlenné nerodinné (47,6 tis.) jednotlivců (219,9 tis.) rodinné HD tvořené 1 rodinou nerodinné HD jiné bezplatné užívání bytu družstevní nájemní v osobním vlastnictví ve vlastním domě Vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby nebyla v tomto cenzu zjišťována. Byla pouze zmapována vybavenost osobním počítačem a zejména jeho připojením na internet. 60 Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků

5 Téměř 60 % pražských domácností má k dispozici ve svém bytě počítač s přístupem na internet. Podle výsledků SLDB 2011 bylo v hl. m. Praze domácností, kde byl k dispozici alespoň 1 PC, což představuje 61 % všech domácností bydlících v bytech (tzn. bytových domácností). Z toho bylo domácností připojených na internet, ze všech bytových domácností bylo tedy v Praze s domácím přístupem k internetu 57,4 %. Tento podíl převyšuje republikový průměr, který činil 53,0 % bytových domácností a je i nejvyšší ze všech krajů. Druhý nejvyšší podíl domácností s internetem byl v kraji Jihomoravském (55,1 %) a naopak nejnižší podíl byl v kraji Karlovarském (46,3 %), v němž spolu s krajem Ústeckým byla s internetem necelá polovina domácností Rodinné Nadpoloviční většinu domácností v Praze představují rodinné, bylo jich Tyto se dělí na, kde společně hospodaří jedna rodina a ty, kde společně hospodaří více rodinných celků. Rodinných domácností tvořených 1 rodinou bylo v Praze a žilo v nich osob. V Praze žije čtvrtina všech soužití párů stejného pohlaví z celé ČR. Naprostou většinu představují právě ty hospodařící, které tvoří 1 rodina. V Praze to bylo 98,4 % všech rodinných domácností. Ve všech krajích je rodinných domácností představujících 1 rodinný celek naprostá většina. Tyto jsou tvořeny dvěma společně žijícími partnery ať již v oficiálně potvrzeném svazku (manželství a registrovaná partnerství) či v neformálním soužití (faktická manželství a faktická partnerství). K těmto rodinám patří i společně žijící děti buď závislé, nebo samostatné, ale ty jen v tom případě, že s ostatní rodinou společně hospodaří. Údaje o společném soužití osob stejného pohlaví byly v tomto cenzu zpracovány poprvé. V Praze bylo k datu sčítání 214 domácností tvořených registrovanými partnery stejného pohlaví a 897 domácností tvořených rodinou osob stejného pohlaví žijícími v neformálním svazku. Na území hlavního města Prahy žije třetina (33,9 %) domácností tvořených registrovaným partnerstvím osob stejného pohlaví z celé ČR a pětina (22,1 %) domácností ze všech v ČR, které jsou tvořeny faktickým (neregistrovaným) partnerstvím osob stejného pohlaví. Dále k rodinným domácnostem řadíme i rodinné celky, kde spolu společně hospodaří 1 rodič a 1 nebo více dětí (ať již závislých nebo i dospělých). K rodinným domácnostem patří i, kde společně hospodaří 2 nebo více rodinných celků (např. manželé se svými dětmi hospodaří dohromady ještě se svými rodiči). Těchto domácností je v Praze, ale i v ČR celkem jen velmi málo. V Praze žilo hospodařících domácností tvořených více rodinami, tedy 1,6 % ze všech rodinných domácností, v ČR to bylo 2,5 % rodinných domácností. Graf 6.3 Struktura rodinných domácností Hlavní město Praha Česká republika 12,1% 1,6% 13,0% 45,3% 2,5% 10,9% 9,9% 45,2% 28,0% 31,4% 1 RD* - úplná bez závislých dětí 1 RD - úplná se závislými dětmi 1 RD - neúplná bez závislých děti 1 RD - neúplná se závislými dětmi tvořené 2 a více rodinami pozn.: RD = rodinná domácnost Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků 61

6 Celková struktura rodinných domácností se v hl. m. Praze zásadně neliší od celorepublikových hodnot. Z úplných rodin představují v hl. m. Praze 61,8 % rodiny bez závislých dětí. Ze neúplných rodin představují v hl. m. Praze 51, 7 % rodiny se závislými dětmi. Z domácností tvořených 1 rodinou bylo v Praze úplných rodin a rodin neúplných. Podíl úplných rodin je v Praze nižší, než je celorepublikový průměr a patří k nejnižším ze všech krajů. Úplných rodin bylo v Praze 74, 5 % ze všech domácností tvořených 1 rodinou. Mezi úplnými rodinami je jak v Praze, tak v ČR celkem více rodin bez závislých dětí. Zastoupení úplných rodin se závislými dětmi v Praze nedosahuje ani 40 % (38,2 %) a v ČR celkem je to 41 % ze všech úplných rodin. Vůbec nejvyšší zastoupení rodin se závislými dětmi bylo ve Zlínském kraji, a to 43,1 %. V hl. m. Praze bylo neúplných domácností. Neúplné rodiny jsou v Praze častější, než je tomu v ČR celkem a jejich podíl je v hlavním městě nejvyšší ze všech krajů. Neúplných rodin zde bylo čtvrtina ze všech rodinných domácností tvořených 1 rodinou a v ČR celkem to byla pětina. Nejnižší podíl neúplných rodin byl v kraji Vysočina, kde představovaly 17,7 % ze všech domácností tvořených 1 rodinou. Jak v Praze, tak i v ČR celkem je zhruba polovina neúplných rodin se závislými dětmi a polovina bez závislých dětí. Neúplné rodiny bez závislých dětí jsou tvořeny jedním rodičem, který hospodaří společně s jedním nebo více dospělými potomky. Nadpoloviční většinu tvořily tyto neúplné rodiny bez závislých dětí pouze ve 3 krajích (v kraji Vysočina, Jihomoravském a Zlínském). Průměrně v Praze připadá na jednu rodinnou domácnost 2,85 členů. V Praze bylo rodinných domácností se 2 členy. V Praze bydlí rodinných domácností v bytech, z nichž 95,3 % má standardní vybavení. Celkově v Praze žijí rodinné menší než v ostatních krajích. Podle počtu členů v Praze byla v průměru velikost rodinné 2,85 osob. V ČR celkem to bylo 3,02 členů. V Praze to je dáno sníženým zastoupením větších domácností tvořených 2 a více rodinami, ale také zvýšeným podílem rodin, kde hospodaří společně pouze 2 osoby tedy, buď u úplných rodin jde o páry bez dětí, nebo u neúplných rodin o 1 rodiče s 1 dítětem. Oproti celorepublikovému průměru jsou v Praze menší rodinné všech typů, kromě velmi malého počtu pražských domácností, které jsou tvořeny 3 a více rodinami, zde je průměrný počet členů připadajících na 1 domácnost v Praze vyšší než v ČR celkem (8,01 členů na domácnost). V návaznosti na průměrnou velikost, je v Praze i nižší průměrný počet členů s vlastním příjmem, ale zde jsou rozdíly oproti ČR méně výrazné. Členové s vlastním příjmem nepředstavují stejnou skupinu osob, jako členové ekonomicky aktivní. Mezi osoby s vlastním příjmem patří např. i důchodci, případně osoby žijící z nejrůznějších typů rent apod. V Praze je téměř polovina ze všech rodinných domácností (47,7 %) tvořena jen 2 osobami. Také v ČR úhrnem je dvoučlenných rodinných domácností nejvíce, ale zastoupení není tak vysoké (42,0 %). Ve srovnání s republikovými hodnotami i se situací v ostatních krajích jsou v Praze v průměru menší i tvořené 1 rodinou. U úplných rodin je podíl dvoučlenných domácností 44,0 % a u neúplných 61,6 %. V ČR celkem je podíl dvoučlenných domácností u úplných rodin 39,3 % a u neúplných 56,9 %. Údaje o způsobu a kvalitě bydlení rodinných domácností má svá specifika, která jsou modifikována jak typem, její velikostí, ale i sociálně ekonomickou situací daných rodin. Naprostá většina rodinných domácností bydlí v bytech. V bytech žije rodinných domácností, mimo byty žilo v Praze jen 0,4 % rodinných domácností. Z toho domácností obývá byty se standardním vybavením, mezi nimiž je 98,4 % bytů s ústředním topením a úplným vybavením. 62 Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků

7 Tab Rodinné v Praze (vč. partnerství osob stejného pohlaví) podle počtu členů a podle typu v tom s počtem členů (%) Průměrný počet členů Celkem z toho a více celkem s vlastním příjmem Rodinné ,7 28,0 18,8 5,6 2,85 1,91 v tom: tvořené 1 rodinou ,5 28,5 18,4 4,6 2,81 1,89 úplné rodiny ,0 28,3 22,4 5,4 2,91 2,00 v tom: bez závislých dětí ,1 21,5 6,0 1,4 2,38 2,13 se závislými dětmi ,3 48,8 11,9 3,76 1,90 neúplné rodiny ,6 29,0 7,0 2,4 2,52 1,44 v tom: bez závislých dětí ,8 19,1 3,6 1,5 2,31 1,86 se závislými dětmi ,3 38,2 10,1 3,3 2,70 1,04 tvořené 2 rodinami x x 39,6 60,4 5,05 3,30 v tom: 2 úplné rodiny x x 23,0 77,0 5,49 3,85 2 neúplné rodiny 510 x x 52,7 47,3 4,75 2,58 1 úplná a 1 neúplná rodina x x 48,6 51,4 4,81 3,05 tvořené 3 a více rodinami 43 x x x 100,0 8,37 5,19 Podle právního důvodu užívání bytu jsou i u rodinných domácností nejčastější byty nájemní. A to u všech uvedených typů rodinných domácností. Nicméně u úplných rodin je podíl nájemních bytů již nižší než bytů v osobním vlastnictví. U tohoto typu domácností souhrn různých druhů tzv. vlastnického bydlení (byty ve vlastním domě, v osobním vlastnictví i družstevní) tvoří více než dvě třetiny bytů. Naopak u neúplných rodin, zejména bez závislých dětí je podíl nájemních bytů zvýšený. Tab Rodinné v Praze bydlící v bytech podle typu a podle typu bytu, právního důvodu užívání a velikosti bytu v tom hospodařící tvořené 1 rodinou Celkem úplné rodiny neúplné rodiny 2 a více celkem s počtem závislých dětí s počtem závislých dětí rodinami celkem a více a více Rodinné bydlící v bytech z toho podle typu bytu (%): byty standardní 95,3 96,8 96,7 95,7 98,3 90,7 93,1 86,3 94,6 98,9 byty se sníženou kvalitou 2,8 1,9 2,0 2,6 1,1 5,3 4,0 7,7 3,4 0,7 z toho podle právního důvodu užívání bytu (%): ve vlastním domě 15,7 16,4 15,5 14,7 21,5 12,1 13,0 9,8 15,5 36,9 v osobním vlastnictví 30,8 32,8 33,1 33,6 31,0 25,5 25,4 25,9 24,9 19,7 jiné bezplatné užívání bytu 1,1 1,1 0,9 1,2 1,8 0,9 0,6 0,9 1,9 0,9 nájemní 32,8 31,3 31,5 32,3 29,6 37,6 38,1 36,8 38,1 28,2 družstevní 14,2 14,3 15,0 13,1 13,5 13,8 15,5 11,9 12,8 12,3 z toho podle počtu obytných místností bytu (%): 1 3,4 3,1 3,8 2,4 1,2 4,5 4,4 5,2 3,1 1,5 2 15,2 14,6 16,4 14,2 8,5 17,7 17,2 19,5 14,1 5,7 3 25,9 26,3 28,0 24,9 22,0 25,1 27,3 22,9 23,3 19,7 4 33,0 34,4 33,1 35,3 37,5 28,8 30,4 25,4 32,7 34,6 5 a více 17,0 17,8 14,6 18,0 28,5 13,3 12,6 11,8 20,2 36,8 Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků 63

8 Třetina rodinných domácností v Praze obývá nájemní byty. U tohoto typu domácností je to nejčastější právní důvod užívání bytu, ale u úplných rodin jsou již častější byty v osobním vlastnictví. V Praze bylo domácností tvořených 1 rodinou, v jejichž čele stála ekonomicky aktivní osoba, představuje to 70,4 % ze všech těchto domácností. Podle velikosti bytu bydlí většina rodinných domácností tak, že na 1 člena připadá 15 až 20 m 2 obytné plochy. Do této kategorie spadá nejvíce domácností, které tvoří jak úplné, tak neúplné rodiny. Pouze u hospodařících domácností tvořených více rodinami se jich více nacházelo ve velikostní kategorii 10 až 15 m 2 na osobu. Celkem rodinné bydlící v bytech s průměrnou obytnou plochou na osobu 15 až 20 m 2 představují v Praze pětinu všech rodinných domácností. Téměř čtvrtina (22,8 %) těchto domácností bydlí tak, že na 1 člena připadá plocha menší, a více než polovina pak v bytech, kde na 1 člena připadá více m 2 obytné plochy. S větší obytnou plochou připadající na 1 osobu se setkáváme u domácností bez závislých dětí a to jak u úplných rodin, tak i u rodin neúplných. Podle počtu obytných místností (do obytných místností se při SLDB 2011 započítávala i kuchyň s plochou 8 m 2 a více) jsou u rodinných domácností nejčastější byty se 4 obytnými místnostmi, v nichž bydlelo 33,0 % rodinných domácností. U hospodařících domácností tvořených 1 rodinou máme ze SLDB k dispozici i údaje o ekonomickém postavení osoby v čele. Osobou v čelě je u úplných rodin osob odlišného pohlaví vždy muž a u partnerů stejného pohlaví osoba staršího věku. V neúplných rodinách je osobou v čele vždy rodič. Z těchto dat jsou vyvozovány sociálně-ekonomické charakteristiky jednotlivých domácností. Většina domácností tvořených 1 rodinou má v Praze v čele osobu ekonomicky aktivní. Podíl domácností s ekonomicky aktivní osobou v čele je v Praze vyšší než v ČR celkem, kde tento podíl činil 68,0 %. U domácností bez závislých dětí v úplných i neúplných rodinách úhrnem byl podíl domácností s ekonomicky aktivní osobou v čele v Praze 57,4 % domácností a v ČR 50,6 %. V těchto domácnostech je vysoké zastoupení starších osob, které jsou v kategorii nepracujících důchodců, ale v hl. m. Praze je i v těchto věkových kategoriích zvýšený počet dosud ekonomicky aktivních osob. Tab Domácnosti v Praze tvořené 1 rodinou podle typu rodiny a ekonomické aktivity osoby v čele Celkem celkem v tom úplné rodiny neúplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi bez závislých dětí se závislými dětmi Domácnosti tvořené 1 rodinou v tom ekonomická aktivita osoby v čele (%): ekonomicky aktivní 70,4 72,4 59,0 94,0 64,7 51,4 77,1 zaměstnaná 67,5 69,9 56,6 91,3 60,5 48,4 71,8 nezaměstnaná 2,9 2,5 2,3 2,7 4,2 3,0 5,3 ekonomicky neaktivní 25,1 24,3 37,7 2,7 27,5 42,8 13,2 ekonomická aktivita nezjištěna 4,5 3,3 3,3 3,3 7,8 5,8 9,7 v tom celkem v tom Jednorodinných domácností v čele s osobou v postavení nepracující důchodce bylo v Praze , což představuje 22,7 % těchto domácností, v celé ČR to byla více než čtvrtina (26,5 %). U domácností se závislými dětmi je v Praze zastoupení ekonomicky aktivních osob v čele ve srovnání s celorepublikovou hodnotou poněkud snížené v Praze 88,7 % a v ČR 90,6 % domácností. Tento rozdíl je ovšem v Praze částečně ovlivněn i zvýšeným počtem případů, kdy nebyla ekonomická aktivita osoby v čele zjištěna, zvláště u neúplných rodin. 64 Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků

9 V Praze k datu SLDB 2011 bylo úplných rodin a z toho bez závislých dětí a se závislými dětmi. Dva typy rodinných domácností úplné a neúplné rodiny mají mezi rodinnými domácnostmi různou váhu, a v dalších atributech se mezi sebou výrazně liší. Stále je mezi domácnostmi nejsilněji zastoupena kategorie úplných rodin. Úplné rodiny zahrnují, kromě registrovaných a faktických partnerství osob stejného pohlaví především manželské páry a faktická manželství, tedy sňatkem nepotvrzená soužití. Manželských párů bylo v Praze k datu sčítání a faktických manželství Faktická manželství v Praze představovala 14,4 % z úplných rodin. V celorepublikovém průměru je rodin tvořených nesezdanými partnery poněkud nižší podíl (11%), ale rozdíl to není zásadní. Kartogram 6.1 Úplné rodiny ve správních obvodech ORP, Praze a krajích V Praze zhruba polovinu úplných rodin tvoří soužití osob starších věkových skupin. Podíl úplných rodin na celku hospodařících domácností je v Praze hluboko pod celorepublikovým průměrem a nejnižší ze všech krajů ČR (38,6 % domácností). Podobně snížený podíl úplných rodin byl zaznamenán v ostatních velkých městech a částech Karlovarského a Ústeckého kraje. Naopak nadpoloviční většinu hospodařících domácností představovaly úplné rodiny v sousedním Středočeském kraji, v krajích Královéhradeckém, Pardubickém a Vysočina a ve dvou krajích moravských - Zlínském a Olomouckém. Podrobnější charakteristiky máme k dispozici za úplné rodiny tvořené manželskými páry a faktickými manželstvími. Z mužů žijících v úplné rodině je 53,1 % padesátiletých a starších a z žen je to 47,1 %. Silně jsou ale zastoupeny i věkové kategorie mezi 30 a 44 lety (více než 30 %). Vůbec nejpočetnější pětiletou věkovou skupinou byla u mužů věková kategorie let (12,0 % mužů žijících v úplné rodině) a u žen let (12,8 % žen žijících v úplné rodině). Podobné věkové rozložení osob žijících v úplných rodinách je i v ČR celkem s tím, že zde je u obou pohlaví nejpočetnější věková skupina let. Na věkovou skladbu partnerů v úplných rodinách navazuje i struktura podle počtu závislých dětí žijících v rodině. Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků 65

10 Tab Domácnosti v Praze tvořené 1 úplnou rodinou - manželské páry a faktická manželství podle počtu závislých dětí a věku manželky, družky Celkem v tom podle počtu závislých dětí Průměrný počet počet % a více závislých dětí Domácnosti tvořené 1 úplnou rodinou , ,59 v tom podle věku manželky, družky: , , , , , , , ,62 55 a více vč. nezjištěného věku , ,04 Úplné rodiny bez závislých dětí představují v hlavním městě nadpoloviční většinu úplných rodin. V Praze u úplných rodin převládají rodiny bezdětné. Je zde 61,5 % úplných rodin bez závislých dětí. Mezi nimi je většina (76,7 %) těch, ve kterých je partnerce 45 let a více. Nejméně bezdětných domácností je mezi těmi, kde je partnerka ve věku let a let. V této věkové skupině je naopak nejvíce úplných rodin se 2 dětmi. Také v celorepublikovém průměru je nejvíce úplných rodin bez závislých dětí (58,9 %), ale jejich zastoupení není tak vysoké jako v Praze. Průměrně připadá v Praze na 1 úplnou rodinu 0,59 dětí, v ČR celkem je to 0,66 dětí. Podrobnější údaje o bydlení rodinných domácností spolu s ekonomickou aktivitou osoby v čele jsou prezentována za manželské páry a faktická manželství. Z údajů je zřejmé, že ekonomická situace rodinných domácností koresponduje i se způsobem bydlení domácností. Tab Domácnosti v Praze tvořené 1 úplnou rodinou - manželské páry a faktická manželství bydlící v bytech podle právního důvodu užívání bytu a ekonomické aktivity osoby v čele Celkem ve vlastním domě z toho podle právního důvodu užívání bytu (%) v osobním vlastnictví jiné bezplatné užívání nájemní družstevní Domácnosti tvořené 1 úplnou rodinou bydlící v bytech ,5 32,8 1,1 31,2 14,4 v tom podle ekonomické aktivity osoby v čele : zaměstnaní ,4 33,2 1,2 32,1 14,1 v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnanci ,0 34,7 1,1 32,4 15,0 zaměstnavatelé ,4 30,5 1,4 25,2 9,4 osoby pracující na vlastní účet ,1 30,2 1,3 33,1 13,0 ostatní vč. nezjištěno ,0 27,8 1,2 33,9 12,5 nezaměstnaní ,9 25,7 0,9 43,7 13,6 ekonomicky neaktivní ,0 34,1 1,2 27,6 16,2 ekonomická aktivita nezjištěna ,4 21,6 0,6 30,1 8,0 66 Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků

11 Největší počet bytů v osobním vlastnictví užívají rodiny zaměstnanců. Naopak největší počet domácností bydlících v nájemních bytech je mezi domácnostmi, kde je v čele nezaměstnaný. V hl. m. Praze bylo faktických manželství, která představovala téměř 15 % úplných rodin. Podle právního důvodu užívání bytu jsou u úplných rodin nejčastější byty v osobním vlastnictví. Nejvíce jsou tyto byty frekventovány u domácností, v jejichž čele stojí osoby v postavení zaměstnanců. Zvýšený podíl bytů v osobním vlastnictví užívají také osob ekonomicky neaktivních, mezi nimiž převládají v čele s nepracujícím důchodcem. Naproti tomu v čele s nezaměstnanou osobou nejčastěji bydlí v bytech nájemních. Celkově u úplných rodin převládá tzv. vlastnické bydlení (souhrn bytů ve vlastním domě, v osobním vlastnictví a bytů družstevních), a to u 63,7 % úplných rodin bydlících v bytech. Nejvyšší podíl úplných rodin bydlících ve vlastnickém bydlení je mezi rodinami zaměstnavatelů (těch je ovšem početně poměrně málo - 5,0 % ze všech domácností tvořených úplnou rodinou), a to 69,3 %. Hned po té následují rodiny, které mají v čele ekonomicky neaktivní osobu, tedy většinou jde o nepracujících důchodců, kterých bydlí ve vlastním bytě 68,3 %. Je zřejmé, že starší rodiny v Praze dbají na zajištění bydlení, kde by nebyly závislé na výši nájmu. Součástí úplných rodin je již trvale segment rodin, které tvoří tzv. faktická manželství druhů a družek. V Praze představovala faktická manželství 14,4 % všech úplných rodin. Je to více než činí celorepublikový průměr (11,2 %). Tab Domácnosti v Praze tvořené 1 úplnou rodinou - faktická manželství podle věku ženy, počtu závislých dětí a rodinného stavu partnerů Celkem z toho podle věku ženy (%) počet % a více Faktická manželství ,0 10,2 47,8 13,6 13,1 15,3 v tom podle počtu závislých dětí: bez závislých dětí ,1 13,7 49,8 6,0 9,2 21,3 1 dítě ,2 4,0 48,3 24,4 19,4 4,0 2 děti ,5 1,1 35,5 38,0 24,1 1,3 3 a více dětí 384 1,2 0,5 25,3 45,8 27,9 0,5 z toho podle rodinného stavu: muž i žena svobodní ,6 17,0 68,9 10,5 2,9 0,7 muž svobodný, žena vdaná 159 0,5 12,6 40,9 13,8 17,0 15,7 muž svobodný, žena rozvedená nebo ovdovělá ,6 0,6 26,6 24,0 27,5 21,3 muž ženatý, žena svobodná 330 1,0 12,1 55,8 16,1 12,1 3,9 muž ženatý, žena vdaná ,5 0,7 18,2 17,1 25,5 38,5 muž ženatý, žena rozvedená nebo ovdovělá 319 1,0 0,0 10,7 14,7 34,8 39,8 muž rozvedený nebo ovdovělý, žena svobodná ,8 6,4 48,6 22,7 16,1 6,2 muž rozvedený nebo ovdovělý, žena vdaná 169 0,5 0,6 12,4 16,6 41,4 29,0 muž i žena rozvedení nebo ovdovělí ,3 0,0 1,1 5,0 11,6 78,9 Také u faktických manželství, tak jako u všech úplných rodin, je v Praze většina bez závislých dětí. U faktických manželství s dětmi jde nejčastěji o soužití rodičů s 1 dítětem. Osob žijících ve faktických manželstvích spadají převážně do mladších věkových skupin. Podle věku ženy je 71, 6 % ve věku do 39 let, zatímco u manželských párů je v tomto věku 28,3 % žen. Tento jev se v Praze projevuje silněji než v celorepublikovém průměru, kde faktická manželství žen v tomto věku přestavují necelou polovinu (48,9 %) faktických manželství. Nicméně i zde jde o výrazně vyšší podíl než u manželských párů (27,9 %). Na věkové složení navazuje i rodinný stav partnerů žijících v neformálních svazcích, kde jde u nadpoloviční většiny o soužití svobodných žen se svobodnými muži. Je zřejmé, že tato skutečnost koresponduje s poklesem sňatečnosti, který se projevuje v celé ČR v posledním desetiletí. Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků 67

12 V Praze bylo neúplných rodin, které představují čtvrtinu rodinných domácností tvořených 1 rodinou. Druhým souborem domácností tvořených 1 rodinou jsou neúplných rodin. Neúplnou rodinu představuje rodič s dítětem či dětmi, a to jak závislými, tak dětmi nezávislými na rodiči. Jak již z typu této rodinné vyplývá, jde o soužití, kde je vždy zastoupen vztah rodič potomek. Častěji tyto rodiny trvají v případech, kdy dítě je na rodiči závislé. V Praze bylo ze neúplných rodin 51,7 % těch, v nichž žijí závislé děti. Obdobně je tomu i v rámci celé ČR, kde to byla také nadpoloviční většina (52,4 %) ze všech neúplných rodin. Tím se liší od situace v úplných rodinách. Vyplývá to patrně ze skutečnosti, že pokud se děti z neúplných rodin osamostatní, jejich zbylý rodič se přesouvá mezi nerodinné, jednotlivců. Graf 6.4 Struktura domácností v Praze tvořených 1 rodinou podle počtu závislých dětí 15,5% úplné rodiny 2,2% neúplné rodiny 11,7% 1,4% bez závislých dětí 48,3% 1 závislé dítě 20,4% 61,8% 2 závislé děti 3 a více závislých dětí 38,5% Většinu neúplných rodin s dětmi představují ty, kde žije 1 závislé dítě, v Praze jich bylo , což představuje 39,2 % ze všech pražských rodin s 1 závislým dítětem. Celkem u neúplných rodin výrazně převládají rodiny s 1 závislým dítětem. Neúplné rodiny s více závislými dětmi tvoří v Praze čtvrtinu ze všech neúplných rodin se závislými dětmi. U úplných rodin je podíl rodin s více dětmi mnohem vyšší, je to téměř polovina rodin s dětmi (46,5 %). Podíl neúplných rodin na celku hospodařících domácností v Praze byl 13,2 %, což zhruba odpovídá celorepublikovému průměru a ve 4 krajích je tento podíl vyšší než v hlavním městě. V Praze bylo neúplných rodin, kde v čele stála žena. Ženy jsou tedy v čele 82 % neúplných rodin. V čele neúplné rodiny v Praze stojí nejčastěji žena. Jde tedy o soužití matky s dítětem, či dětmi. Těchto rodin bylo 82,0 % ze všech neúplných rodin. Také v celorepublikovém měřítku je výrazná převaha neúplných rodin s ženou v čele (81,2 %). Ovšem mezi neúplnými rodinami, v nichž stojí v čele otec, jsou většinově zastoupeny rodiny bez závislých dětí, v Praze to bylo 53,2 % neúplných rodin v čele s mužem a v ČR 53,8 %. Jde patrně o skutečnost, že pokud otec zůstane bez partnerky, je častější, že s ním zůstává i samostatný potomek. 68 Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků

13 Kartogram 6.2 Neúplné rodiny ve správních obvodech ORP, Praze a krajích Tab Domácnosti v Praze tvořené 1 neúplnou rodinou podle počtu závislých dětí a ekonomické aktivity osoby v čele V čele muž v tom s počtem závislých dětí v tom s počtem závislých dětí V čele žena a více a více Neúplné rodiny v tom podle ekonomické aktivity osoby v čele : zaměstnaní v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnanci zaměstnavatelé osoby pracující na vlastní účet ostatní vč. nezjištěno nezaměstnaní ekonomicky neaktivní ekonomická aktivita nezjištěna Podle ekonomické aktivity osob v čele neúplných rodin jsou jak u mužů, tak u žen nejsilněji zastoupeni zaměstnanci, ale na druhé pozici jsou osoby ekonomicky neaktivní. Zde jde právě o rodiče, kteří i ve vyšším věku zůstávají žít se samostatnými potomky, kteří dosud nezaložili vlastní rodinu. Tomu nasvědčuje i fakt, že mezi neúplnými rodinami v čele s osobou ekonomicky neaktivní jak u mužů, tak u žen převládají rodiny bez závislých dětí. Podle právního důvodu užívání bytu jsou u neúplných rodin nejčastější byty nájemní, a to jak u neúplných rodin bez závislých dětí, tak u těch se závislými dětmi. Pokud však hodnotíme souhrnně všechny typy vlastnického bydlení (byty ve vlastním domě, v osobním vlastnictví a byty družstevní), tak i u neúplných rodin má tento typ bydlení mírnou převahu 51,4 % domácností. U neúplných rodin bez závislých dětí je to 53,9 % domácností, ale u neúplných rodin s dětmi jen 49,1 % domácností. Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků 69

14 6.3. Nerodinné V Praze k datu SLDB 2011 bylo nerodinných domácností, z toho domácností jednotlivců a vícečlenných nerodinných domácností. Nerodinné jsou v pražské populaci tradičně velmi silně zastoupeny. Zatímco v ČR celkem byl podíl nerodinných domácností na celku hospodařících domácností 37,4 %, v Praze to byla necelá polovina domácností, a to 47,3 % domácností. Je to nejvyšší zastoupení nerodinných domácností ze všech krajů ČR. V Praze byly nejsilněji ze všech krajů zastoupeny jak jednotlivců, tak vícečlenné nerodinné. Domácností jednotlivců jsou jednotlivé osoby, které samostatně hospodaří a ve většině případů i bydlí v samostatném bytě. V hlavním městě bylo domácností jednotlivců 39,0 % ze všech hospodařících domácností, což je o 6,5 procentního bodu více než za celou republiku. Mezi domácnostmi jednotlivců jsou zastoupena obě pohlaví zhruba shodně. Jak v Praze, tak i v ČR celkem je mezi domácnostmi jednotlivců o něco méně mužů. V Praze to bylo domácností, což představovalo 44,7 % ze všech domácností jednotlivců (v ČR 44,8 %). Domácností jednotlivých žen bylo v Praze , tedy 55,3 % (v ČR 55,2 %). Graf 6.5 Struktura nerodinných domácností podle typu hospodařící Hlavní město Praha Česká republika 1,1% 16,5% 36,8% jednotlivců - mužů jednotlivců - žen 1,1% 12,0% 38,9% prarodičů s vnoučaty ostatní nerodinné 45,6% 47,9% Poněkud silněji, než udávají celorepublikové hodnoty, byly v Praze zastoupeny vícečlenné nerodinné. Zde jde o případy, kdy společně hospodaří a bydlí osoby bez partnerské rodinné vazby, respektive nejde o soužití rodičů a dětí. Může jít o osoby bez jakýchkoli příbuzenských vazeb, ale též o sourozence a podobně. Specielní kategorii pak u vícečlenných nerodinných domácností tvoří prarodičů s vnoučaty. Vícečlenných nerodinných domácností bylo v Praze 8,4 % ze všech hospodařících domácností, což o 3,4 procentního bodu převyšuje celorepublikovou hodnotu. Z toho bylo ovšem jen 6,5 % domácností prarodičů s vnoučaty, zatímco v celé ČR to bylo 8,5 %. Tab Nerodinné v Praze podle způsobu bydlení Celkem v rodinných domech v tom bydlící v bytech v bytových domech v ostatních budovách bydlící mimo byty Nerodinné v tom: jednotlivců vícečlenné nerodinné V bytech bydlelo 97,6 % nerodinných domácností, ale podíl bydlících mimo byty je u těchto domácností v Praze vyšší než u Tak jako všechny, i nerodinné bydlí převážně v bytech. Zastoupení těch, které bydlí mimo byty a to zejména v zařízeních, je u nerodinných domácností vyšší, než tomu bylo u domácností rodinných. Zatímco mimo byty bydlelo v Praze 0,4 % rodinných domácností, u nerodinných domácností je to 2,4 % domácností. V případě nerodinných domácností jde především o jednotlivců, kteří žijí v objektech, které nejsou 70 Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků

15 domácností rodinných. Domácnosti jednotlivců jsou po úplných rodinách nejčastějším typem. primárně určené k bydlení (např. rekreační chaty, či domky bez popisných čísel či dosud nezkolaudované nové domy). Nejde o žijící v zařízeních (tak jako tomu bylo u rodinných domácností), protože jak jednotlivci, tak i členové vícečlenných nerodinných domácností žijící v zařízeních jsou vždy sčítáni pouze jako jednotlivé osoby a nikoliv jako. Převážnou většinu nerodinných domácností v hl. m. Praze představují hospodařící jednotlivců. Tato početně významná skupina domácností k datu SLDB 2011 představovala domácností s mírnou převahou samostatně hospodařících žen. Kartogram 6.3 Domácnosti jednotlivců ve správních obvodech ORP, Praze a krajích Mezi jednotlivci, kteří v Praze samostatně hospodaří, převládají mladší věkové kategorie, do 64 let bylo v Praze 69,3 % všech domácností jednotlivců. V Praze podíl domácností jednotlivců ze všech hospodařících domácností vysoko překračuje celorepublikový průměr (32,5 %) a je nejvyšší jednak ze všech krajů, ale i obvodů s rozšířenou působností, kam spadají i další velká města. U domácností jednotlivců spolu úzce souvisí rozložení těchto domácností podle pohlaví, věku i rodinného stavu a ekonomické aktivity. Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků 71

16 Graf 6.6 Domácnosti jednotlivců v Praze podle pohlaví a věku muži ženy (tis.) let let let 60 a více let věk nezjištěn Celkově v Praze mezi domácnostmi jednotlivců představovaly osoby ve věku do 39 let 36,0 %, ve věku 40 až 64 let to bylo 33,3 % a ve věku nad 64 let 29,4 % domácností jednotlivců. Takovéto věkové rozložení se liší od celorepublikových hodnot a i od všech ostatních krajů. V Praze je výrazně silnější zastoupení domácností jednotlivců mladších věkových kategorií a naproti tomu slabší zastoupení domácností jednotlivců starších osob. Je to dáno atraktivitou pražského trhu práce. V ČR celkem bylo domácností jednotlivců do 39 let 26,7 % a v 6 ze 14 krajů tento podíl mírně překročil čtvrtinu ze všech domácností jednotlivců. Domácností jednotlivců ve věku nad 64 let bylo v ČR 36,0 % ze všech domácností jednotlivců a ve 4 krajích to bylo přes 40 %. Tab Domácnosti jednotlivců v Praze podle pohlaví, rodinného stavu, Muži celkem z toho rodinný stav (%) Ženy z toho rodinný stav (%) svobodní ženatí rozvedení ovdovělí celkem svobodné vdané rozvedené ovdovělé Domácnosti jednotlivců ,1 18,5 23,7 7, ,2 10,8 24,6 30,8 v tom podle ekonomické aktivity: 2,7 zaměstnaní ,5 17,3 24,7 2, ,0 11,9 27,1 9,0 nezaměstnaní ,5 10,6 27,5 1, ,1 13,1 29,7 4,8 nepracující důchodci ,5 17,0 33,5 33, ,9 6,8 25,2 61,0 ostatní ekonomicky neaktivní ,9 5,9 8,1 0, ,0 14,4 7,1 2,2 nezjištěno ,7 29,5 11,9 2, ,1 25,2 14,5 5,5 v tom podle věku: 17,3 43 do 29 let ,7 5,2 0,9 0, ,1 6,7 2,1 0, let ,5 21,5 19,7 0, ,1 17,3 20,9 1, let ,6 24,4 46,3 4, ,3 17,4 48,3 19, let ,1 22,5 41,3 20, ,8 8,7 32,6 50,8 75 let a více ,9 15,8 18,1 58, ,5 2,8 15,4 77,2 nezjištěný věk ,4 3,1 1,5 0, ,8 3,7 2,3 2,0 72 Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků

17 Celkově bylo mezi domácnostmi jednotlivců v Praze i ČR více žen, ale ve věkové kategorii let v Praze muži tvoří nadpoloviční většinu (56,9 %). Celorepubliková převaha mužů jednotlivců je v tomto věku výraznější (62,2 %). Mezi muži - jednotlivci byla v Praze nadpoloviční většina zaměstnaných, a to , kdežto u žen samostatně hospodařících je nepracujících důchodkyň , což je o 680 více než žen zaměstnaných. Mezi domácnostmi jednotlivců mužů v Praze jednoznačně dominují mužů mladších věkových skupin. Ve věku do 39 let bylo 43,9 % ze všech mužských domácností jednotlivců. Vůbec početně nejsilnější pětiletou věkovou skupinou samostatně hospodařících mužů byli ti ve věku let s počtem domácností. U domácností jednotlivých žen naproti tomu převládají žen starších. Polovinu (50,2 %) všech těchto domácností představují žen šedesátiletých a starších. Ve věkové kategorii do 30 let byl prakticky stejný počet mužů i žen. Ve věku 30 až 54 let je již jednotlivců mužů výrazně více než žen. Naproti tomu již ve věku nad 54 let je více jednotlivě hospodařících žen než mužů. Ve věku 75 a více let je mezi jednočlennými domácnostmi již 78,9 % domácností žen. Obdobné rozdělení domácností podle pohlaví a věku je i v ČR celkem s tím, že zastoupení žen je v Praze ve věkových skupinách do 60 let mírně zvýšené a naproti tomu ve starším věku je oproti celorepublikovým hodnotám poněkud nižší. S věkovým rozložením souvisí i rodinný stav. Jednotlivě hospodaří nejvíce svobodných mužů i žen. Nicméně svobodných mužů je mezi domácnostmi jednotlivců téměř polovina, ale svobodných žen cca třetina. Je to dáno zvýšeným zastoupením ovdovělých žen ve vyšších věkových skupinách. Tato skutečnost reflektuje vyšší střední délku života u ženské části populace, takže právě v nejstarších věkových kategoriích je osamělých žen vdov výrazně více než mužů. Mezi domácnostmi jednotlivců mužů v Praze jednoznačně dominují mužů mladších věkových skupin. Ve věku do 39 let bylo 43,9 % ze všech mužských domácností jednotlivců. Vůbec početně nejsilnější pětiletou věkovou skupinou samostatně hospodařících mužů byli ti ve věku let s počtem domácností. U domácností jednotlivých žen naproti tomu převládají žen starších. Polovinu (50,2 %) všech těchto domácností představují žen šedesátiletých a starších. Ve věkové kategorii do 30 let byl prakticky stejný počet mužů i žen. Ve věku 30 až 54 let je již jednotlivců mužů výrazně více než žen. Naproti tomu již ve věku nad 54 let je více jednotlivě hospodařících žen než mužů. Ve všech pětiletých věkových skupinách nad 54 let je více domácností jednotlivců žen. Ve věku 75 a více let je mezi jednočlennými domácnostmi již 78,9 % domácností žen. Obdobné rozdělení domácností podle pohlaví a věku je i v ČR celkem, s tím, že zastoupení žen je v Praze ve věkových skupinách do 60 let mírně zvýšené a naproti tomu ve starším věku je oproti celorepublikovým hodnotám poněkud nižší. Také rozložení jednočlenných domácností podle typu ekonomické aktivity koresponduje s věkem představitelů těchto domácností. U mužů jsou nejpočetnější kategorií zaměstnaní, kteří představují 58,1 % ze všech jednotlivců. Druhou nejpočetnější skupinou jsou nepracující důchodci (17,3 %). U žen je více nepracujících důchodkyň než zaměstnaných, ačkoli obě tyto skupiny představují obdobný podíl. Nepracujících důchodkyň bylo 43,1 % a zaměstnaných 42,6 %. Zde je zřejmá návaznost právě na věkové rozložení jednotlivě hospodařících žen a mužů. U všech domácností jednotlivců byla necelá polovina zaměstnaných (49,5 %) a necelá třetina (31,6 %) domácností nepracujících důchodců. Mezi úplnými rodinami (manželské páry a faktická manželství) byl podíl těch, kde osoba v čele byla zaměstnaná 69,9 % a podíl nepracujících důchodců v čele těchto domácností 23,4 %. Mezi jednotlivci muži je také více domácností nezaměstnaných a jejich zastoupení je poněkud vyšší (4,7 %) než např. podíl úplných rodin, u nichž je osoba v čele nezaměstnaná (2,5 %). U domácností žen je podíl nezaměstnaných 2,7 %. Specifická skupina jsou jednotlivců, kteří jsou ekonomicky neaktivní a nejsou nepracujícími důchodci. Jde patrně ve většině případů o závislé osoby, které jsou podporovány nějakým dalším člověkem, který žije jinde. Může jít o závislé děti, které bydlí samostatně a jsou živeny z prostředků rodičů, případně i o samostatně bydlící partnery podporované jinde žijící osobou. Těchto domácností jednotlivců byla u obou pohlaví necelá 4 %. Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků 73

18 Tab Domácnosti jednotlivců v Praze bydlící v bytech podle právního důvodu užívání bytu a podle ekonomické aktivity a postavení v zaměstnání obyvatel bytu Bydlící samostatně v bytě z toho podle právního důvodu užívání bytu (%) ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní družstevní Bydlící v bytě s dalšími HD Domácnosti jednotlivců ,0 27,8 36,0 11, v tom ekonomická aktivita: zaměstnaní ,0 29,9 38,6 11, v tom podle postavení v zaměstnání: zaměstnanci ,2 30,8 38,8 12, zaměstnavatelé ,0 30,5 31,7 8,9 548 pracující na vlastní účet ,7 28,2 38,7 10, ostatní vč. nezjištěno ,1 23,1 39,0 11,3 751 nezaměstnaní ,4 22,1 42,2 11, ekonomicky neaktivní ,4 29,4 37,0 14, nezjištěná ekonomická aktivita ,0 10,6 15,0 3, Nejvíce domácností jednotlivců bydlí v nájemních bytech, a to domácností. Z toho nadpoloviční většinu představují zaměstnaných osob. V Praze bylo vícečlenných nerodinných domácností, v nichž žilo 10,7 % ze všech osob žijících v Praze v domácnostech. Domácnosti samostatně hospodařících jednotlivců bydlících v bytech převážně samostatně i bydlí. Společně s jinou hospodařící domácností bydlí 11,3 % těchto domácností. Lze říci, že nejméně často žijí společně s jinou domácností jednotlivci ekonomicky neaktivní, mezi nimiž převládají nepracující důchodci, takže jde o ze starších věkových kategorií. Podle právního důvodu užívání bytu jsou u domácností jednotlivců nejčastější byty nájemní. Nejvíce jsou tyto byty frekventovány u domácností nezaměstnaných jednotlivců. Naopak jednotlivců v ekonomickém postavení zaměstnavatelů v nájmu bydlí necelá třetina (těchto osob je však početně poměrně málo, domácností). Ekonomicky neaktivních jednotlivců bydlí v nájemních bytech v Praze necelých 30 tisíc respektive 37,0 % těchto domácností, které jsou skupinou, u níž má nájemní bydlení druhé nejnižší zastoupení. Součástí nerodinných domácností jsou i vícečlenné nerodinné, které představují nejméně početný typ domácností. Tento typ je v hl. m. Praze častější než v ostatních krajích. Zejména v tomto cenzu, který je postaven na obvykle bydlícím obyvatelstvu, se zde může projevit i dočasné společné soužití osob z pracovních důvodů. Mezi nerodinné jsou zařazena také soužití prarodičů s vnuky. Tento typ vícečlenných nerodinných domácností je v Praze zastoupen poměrně nízkým počtem, a to domácnostmi. Z nich je 31,2 % domácností, v nichž žijí závislé děti. Prarodiče s vnoučaty představují v hlavním městě 6,5 % ze všech vícečlenných nerodinných domácností a v celorepublikovém průměru je to 8,5 %. Vícečlenné nerodinné jsou většinou dvoučlenné. Průměrný počet členů těchto domácností nedosahuje hodnot domácností rodinných. 74 Sčítání lidu, domů a bytů Hlavní město Praha - analýza výsledků

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Pro život je velice důležité společenství, rodina a okolí, ve kterém sdílíme své každodenní radosti i starosti. Ve vyšším věku nabývá mnohem většího významu, a proto je

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Údaje za domácnosti v podrobném členění za kraje a nižší územní jednotky se zjišťují v rámci sčítání lidu, domů a bytů, konkrétně z bytového listu, kde osoby žijící v jednom

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 211 existovalo v Kraji Vysočina téměř třiapadesát tisíc hospodařících í seniorů s bezmála devadesáti tisíci členy. Jinými slovy,

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Údaje o domácnostech a bydlení byly převzaty ze Sčítání lidu, domů a bytů 211. Domácnosti jsou tvořeny osobami se společným místem obvyklého pobytu. Zatímco bytovou domácnost

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Údaje o domácnostech je možné zjistit pouze při sčítání lidu, domů a bytů a jedná se o jeden z nejdůležitějších výstupů. Ze získaných dat je možné charakterizovat a hodnotit

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. a bydlení Struktura í Podle SLDB 2011 bylo na území Plzeňského kraje zaznamenáno 60 795 hospodařících í ve věku 65 let a více. Tyto hospodařící i zahrnovaly osoby, které společně hospodaří (hradí společné

Více

Domácnosti v letech

Domácnosti v letech 10. DOMÁCNOSTI Sčítání lidu, domů a bytů umožňuje kvantifikovat tři druhy domácností - bytové, hospodařící a cenzové. Cenzové domácnosti jsou konstruovány podle vzájemných příbuzenských a jiných vztahů

Více

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení)

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) 5. bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) Skupina osob bydlících mimo byty a zařízení byla složena z typově různých skupin osob, které měly odlišné charakteristiky. Byly to: osoby bydlící v rekreační

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

5. Úroveň bydlení. 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení

5. Úroveň bydlení. 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení 5. Úroveň bydlení 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení Úroveň bydlení se mj. charakterizuje ukazateli, jako je počet osob na byt, počet osob na obytnou místnost či obytná plocha připadající na 1 osobu. Vzhledem

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Karlovarský kraj má 132 obcí s 518 částmi. Ke sčítání roku 2011 měl Karlovarský kraj 132 obcí s 518 částmi. Oproti sčítání roku 2001 došlo ke

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Sídelní struktura je stabilní Osídlení Královéhradeckého kraje je dáno jeho geografickou polohou a historickým vývojem. Rozmístění na území

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Kraj je tvořen 6 okresy a dělí se na 22 správních obvodů ORP Kraj byl zřízen ke dni 1. 1. 2000 a byl vymezen územím 6 okresů (Bruntál, Frýdek-Místek,

Více

KOMENTÁŘ K ZÁKLADNÍM VÝSLEDKŮM SLDB 2011 V ÚSTECKÉM KRAJI

KOMENTÁŘ K ZÁKLADNÍM VÝSLEDKŮM SLDB 2011 V ÚSTECKÉM KRAJI KOMENTÁŘ K ZÁKLADNÍM VÝSLEDKŮM SLDB 2011 V ÚSTECKÉM KRAJI Definitivní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 jsou poprvé zpracovány podle místa obvyklého bydliště sčítaných osob. Při porovnávání s předchozími

Více

v tom rodinné domy bytové domy ostatní budovy

v tom rodinné domy bytové domy ostatní budovy 7. Domy a byty 7.1. Charakteristika domovního fondu V kraji bylo sečteno 44 979 domů. V době sčítání bylo sečteno na území kraje 44 979 domů sloužících nebo určených k bydlení, obydlených domů z toho bylo

Více

Domácnosti jednotlivců Dostupný z

Domácnosti jednotlivců Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 04.01.2017 Domácnosti jednotlivců Český statistický úřad 2014 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204139 Dílo je

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Liberecký kraj tvoří 4 okresy... Poválečné správní uspořádání České republiky, a v té době také již existujícího Libereckého kraje, přetrvávalo

Více

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD DEMOGRAFIE SENIORŮ Mgr. Michaela Němečková Stavební fórum, 22. 1. 215, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz Populace stárne.. je třeba seniorského bydlení? kde se tu vzali?

Více

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )

průměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 ) 2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují

Více

KDE A JAK BYDLÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI?

KDE A JAK BYDLÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI? Sčítání lidu, domů a bytů Kód publikace: 170231-14 KDE A JAK BYDLÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI? Kontaktní osoba: Mgr. Štěpán Moravec Odbor statistiky obyvatelstva Tel.: 274 054 367 E-mail: stepan.moravec@czso.cz

Více

1. Osoba v čele důchodce celkem Území: Liberecký kraj. v tom. z celku HD se 2 a více nepracujícími důchodci

1. Osoba v čele důchodce celkem Území: Liberecký kraj. v tom. z celku HD se 2 a více nepracujícími důchodci Tab. 928 1 rodinou v čele s důchodcem podle typu hospodařící domácnosti, podle věku osoby v čele, způsobu bydlení, právního důvodu 1. Osoba v čele důchodce Území: Liberecký kraj 1 rodinou 1 rodinou 32

Více

Struktura bytových domácností podle velikosti bytu

Struktura bytových domácností podle velikosti bytu Struktura bytových domácností podle velikosti bytu Vývoj a struktura bytových domácností podle velikosti bytu Jak bylo vysvětleno v úvodní kapitole, údaje o velikostních parametrech bytů ve sčítání 2011

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo

Více

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE 5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE Výběrové šetření pracovních sil je zdroj, který v době mezi sčítáními poskytuje základní informace o změnách ve struktuře hospodařících domácností (HD) založených na společném

Více

Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení

Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Kategorizace domácností pro účely zmapování disparit ve finanční dostupnosti bydlení Martina Mikeszová Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení ostup výpočtu indikátorů finanční dostupnosti

Více

2. Základní rozdělení věřících podle způsobu deklarace víry k a hlavní charakteristiky věřících

2. Základní rozdělení věřících podle způsobu deklarace víry k a hlavní charakteristiky věřících 2. Základní rozdělení věřících podle způsobu deklarace víry k 26. 3. 2011 a hlavní charakteristiky věřících K náboženské víře se při sčítání 2011 přihlásilo celkem 2 168 952 osob, což byla pouhá pětina

Více

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010

VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 VYBRANÉ ÚDAJE O BYDLENÍ 2010 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR POLITIKY BYDLENÍ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE PROSINEC 2010 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor politiky bydlení Ústav územního rozvoje

Více

PŘÍLOHA Č. 1 Data sčítání lidu, domů a bytů 2011 město Tachov

PŘÍLOHA Č. 1 Data sčítání lidu, domů a bytů 2011 město Tachov PŘÍLOHA Č. 1 Data sčítání lidu, domů a bytů 2011 město Tachov 1 Příloha č. 1 Data sčítání lidu, domů a bytů 2011 město Tachov http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/home Druh pobytu, státní občanství,

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání

3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání 3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání průměrný věk v Jihomoravském kraji se zvyšuje, převyšuje republikový průměr 56 % obyvatel starších 15 let žije v manželství podíl vysokoškolsky vzdělaných

Více

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika

Více

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Obyvatelstvo Údaj o počtu obyvatel v definitivních výsledcích SLDB 2011 zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání místo obvyklého pobytu na území České republiky.

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Z celkového počtu obyvatel kraje bylo 48,6 % ekonomicky aktivních. Z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje bylo

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 216 se počet obyvatel České republiky zvýšil o 25, tisíce osob. Přibylo zejména seniorů, ale také dětí mladších 15 let. Nejvíce obyvatel se řadilo

Více

2011 Dostupný z

2011 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 10.10.2016 Rychle roste počet domácností jednotlivců Český statistický úřad 2011 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203682

Více

7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu

7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu 7. Domy a byty 7.1. Charakteristika domovního fondu Obydlené a neobydlené domy Do počtu domů byly ve sčítání lidu, domů a bytů 2011 zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydlené i neobydlené), objekty

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 217 zvýšil o 31,2 tisíce. Přibylo seniorů ve věku 65 a více let a dětí mladších 15 let, naopak osob v produktivním

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu

7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu 7. Domy a byty 7.1. Charakteristika domovního fondu Domovní fond kraje je tvořen ze čtyř pětin obydlenými domy podíl neobydlených domů je pod republikovým průměrem. Domovní fond Královéhradeckého kraje

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O ŘEŠENÍ PROJEKTU SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA NEÚPLNÝCH RODIN S NEZLETILÝMI DĚTMI V ČESKÉ REPUBLICE HR135/05

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O ŘEŠENÍ PROJEKTU SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA NEÚPLNÝCH RODIN S NEZLETILÝMI DĚTMI V ČESKÉ REPUBLICE HR135/05 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O ŘEŠENÍ PROJEKTU SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA NEÚPLNÝCH RODIN S NEZLETILÝMI DĚTMI V ČESKÉ REPUBLICE HR135/05 PROSINEC 2005 Národní centrum sociálních studií, o.p.s., U Kavalírky 250/6, BOX

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále

Více

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I. 2.2.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu Došlo k mírnému zmenšení podílu dětí ve věku 0 až 14 let na obyvatelstvu vývoj poměrových ukazatelů dokládá celkové populační stárnutí

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva Při analýze ekonomické aktivity obyvatel je třeba upozornit na skutečnost, že častějším nezjištěním údajů za nezaměstnané došlo ke zhoršení kvality dat za tuto oblast.

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Vlivy na utváření sídelní struktury kraje... z pohledu historie, nedávné minulosti Rozmístění stva na určitém území je zákonitě spjato s dlouhodobým

Více

Sociodemografická analýza neúplných rodin s nezletilými dětmi v ČR

Sociodemografická analýza neúplných rodin s nezletilými dětmi v ČR Národní centrum sociálních studií o.p.s. Sociodemografická analýza neúplných rodin s nezletilými dětmi v ČR HR135/05 Prosinec 2005 1 ÚVOD V posledních 15 letech se česká rodina významně mění. Především

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Ekonomicky aktivní v kraji činili 139 871 osob. Počet ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji činil při

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Jana Paloncyová

Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Jana Paloncyová Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů Jana Paloncyová VÚPSV Praha 2004 Obsah Úvod... 3 1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů... 5 1.1 Tabulky... 9 1.2 Grafy... 10 1.3 Obrázky...

Více

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

Graf 7.1 Obydlené rodinné domy a osoby bydlící v rodinných domech podle velikostních skupin obcí

Graf 7.1 Obydlené rodinné domy a osoby bydlící v rodinných domech podle velikostních skupin obcí 7. Domy a byty 7.1. Charakteristika domovního fondu Domy s byty tvoří v kraji 99,9 % všech domů k bydlení Celkový počet domů v Pardubickém kraji, za které jsou publikovány a analyzovány výsledky SLDB 2011,

Více

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH Ing. Leona Tolarová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Počet obyvatel v kraji v roce 2000 byl 595 023,

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí 3. Obyvatelstvo 3.1. Věková struktura Počtem obyvatel zaujímá Moravskoslezský kraj 3. místo v ČR V Moravskoslezském kraji mělo k 26. 3. 2011 obvyklý pobyt 1 205 834 obyvatel a s podílem 11,6 % na České

Více

2014 Dostupný z

2014 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 3.1.217 Nesezdaná soužití Český statistický úřad 214 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-24156 Dílo je chráněno

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Ústeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Ústeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Ústeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Nejucelenější informace o domovním a bytovém fondu a úrovni bydlení

Více

2012 Dostupný z

2012 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 20.01.2017 Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika Český statistický úřad 2012 Dostupný z

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE , Brno SLADĚNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA DATOVÉ ZDROJE 23. 24. 10. 2014, Brno Předmět zkoumání Individuální data za osoby nejsou úplně vhodná, nevztahují se k rodinným (domácnostním) charakteristikám, získáváme

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 6. 2009 25 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů European

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru

Více

Sňatečnost a rozvodovost

Sňatečnost a rozvodovost Sňatečnost a rozvodovost Hrubá míra sňatečnosti (hms) - nejjednodušší ukazatel vyjadřující úroveň sňatečnosti, je definován jako počet sňatků připadajících na 1 000 obyvatel (středního stavu) ve sledovaném

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě

2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě 2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného Na rozdíl od předchozích kapitol, kdy součástí vyjížďky byla i vyjížďka do zahraničí, jsou údaje o frekvenci vyjížďky a použitém dopravním prostředku

Více

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3. Úroveň obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3.1 Vzdělání mužů a žen podle věkových skupin Výsledky sčítání lidu 2001 doložily probíhající proces stárnutí populace České republiky.

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Malý podíl městského stva Kraj Vysočina (do 30. května 2001 Jihlavský kraj, poté do 1. srpna 2011 jen Vysočina) jako správní celek vznikl k

Více

5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina

5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina 5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina Počet příslušníků ukrajinského státního občanství se v roce 2012 vyšplhal na 112 549 osob, z čehož 61 649 bylo mužů a 50 900 žen. V populaci Ukrajinců

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v kraji Vysočina 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Podrobné údaje o stávajícím bytovém fondu, jeho velikosti a struktuře,

Více

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Zpracoval Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6, 702 00 Ostrava institut@ikor.cz www.ikor.cz 596 138 006 731 462 017 Ing. Dana

Více

Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí

Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování dopadů hospodářské krize na finanční

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost V roce bylo zaznamenáno 7 38 864 potratů, z toho bylo 13 637 samovolných potratů a 24 055 umělých přerušení těhotenství. Celkový počet potratů se již třetím rokem snižoval. Úhrnná potratovost

Více

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY 3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY Mezi, kteří se do Česka přistěhovali v letech 2001 2011, jich 34,7 % směřovalo do hlavního města Jak již bylo uvedeno několikrát dříve v textu, absolutní počet přistěhovalých osob

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Důchod vyplácený z důchodového pojištění je druh dávky v rámci důchodového systému, na kterou má nárok dle zákona (č. 155/1995 Sb.) každý, kdo splnil podmínku minimální doby

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Podle údajů získaných od Ministerstva spravedlnosti ČR bylo v roce 2016 rozvedeno 25,0 tisíce manželství, o 1,1 tisíce méně než v předchozím roce a nejméně od roku 2000. Úbytek rozvodů byl

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Počet ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních Ekonomicky aktivní tvoří pracovní sílu Stupeň ekonomické aktivity

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Královéhradecký kraj

Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Královéhradecký kraj LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2012 SLDB 2011 Kód publikace: 02052-12 Praha, únor 2012 Č. j. : 34/2012-61 Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Zpracoval: Ředitel odboru: Kontaktní zaměstnanec: Krajská

Více

5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol

5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol 5. Vyjížďka a jížďka a škol 5.1. Vyjížďka a jížďka 5 % zaměstnaných nemělo stálé pracoviště Pracoviště ve stejné obci mělo 40 % vyjíždějících, Osoby vyjíždějící či jíždějící nebo škol jsou osoby, které

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Počet obyvatel je dlouhodobě stabilní, posledních pět let mírně klesal, tempo se v roce 215 zpomalilo obyvatelstvo ubylo ve třech okresech, trvale nejvíce ve správním obvodu ORP Broumov.

Více

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4.1. Úroveň vzdělání podle krajů a SO ORP Rozdílná úroveň vzdělání v regionech zůstala přibližně ve stejných proporcích jako při sčítání 2001. Velmi

Více

Předběžné výsledky. Sčítání lidu domů a bytů 2011

Předběžné výsledky. Sčítání lidu domů a bytů 2011 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 Trendy v naší společnosti Roste počet obyvatel ČR především díky cizincům Česká populace stárne Roste počet vzdělaných lidí Přibývá lidí, kteří nemají vůbec

Více

4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY

4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY 4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY Za celé období let 2001 2011 se z Prahy vystěhovalo 294,3 tis. osob. Počty vystěhovalých od roku 2006 klesají s výjimkou roku 2010. Vystěhovalí z Prahy směřovali většinou do jiných

Více

v tom ve věku (%) Obyvatelstvo celkem

v tom ve věku (%) Obyvatelstvo celkem 3. Obyvatelstvo 3.1. Věková struktura Málo lidnatý kraj V Kraji Vysočina bylo k rozhodnému okamžiku sečteno celkem 505 565 obvykle bydlících obyvatel, z nichž bylo 250 196 mužů (49,5 %) a 255 369 žen (50,5

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více