I. OBECNÝ ÚVOD DO PROBLÉMU UCHOPOVÁNÍ VÝVOJE DOTAČNÍ PRAXE V MINULÝCH LETECH (Roman Krištof)

Transkript

1 I. OBECNÝ ÚVOD DO PROBLÉMU UCHOPOVÁNÍ VÝVOJE DOTAČNÍ PRAXE V MINULÝCH LETECH (Roman Krištof) Na úvod bychom chtěli předeslat, že jisté výhrady vůči realizaci dotační politiky, které budou v této stati tematizovány nesměřují ke kritice neziskového sektoru jako takového, který se zabývá účelnými programy integrace romských komunit a poskytováním služeb, jež si kladou za cíl vytvářet bariery prohlubování sociálního vyloučení romských komunit v ČR. Kritický osten naší stati je účelově zacílen na identifikaci zásadních nedostatků, jež by měla přispět k možnosti formulovat zásady účelnějšího vynakládání dotačních prostředků, a to především dotačních prostředků plynoucích z různých kapitol státního rozpočtu ČR. Nejedná se tedy o kritiku institutu neziskového sektoru, jehož roli v působení proti sociálnímu vyloučení části našich spoluobčanů vnímáme jako zásadním způsobem nezastupitelnou. Dotační zdroje integračních programů, které jsou zaměřené na sociálně vyloučené romské komunity v ČR můžeme rozdělit dle jejich původu 1 na následující typy: zdroje ze státního rozpočtu ČR, zdroje ČR nepřímo uvolňované mimo státní rozpočet ČR, zdroje EU pocházející z programu PHARE, zdroje zahraničních nadací mimo program PHARE a zdroje, které jsou do integrační oblasti vkládány soukromými právnickými a fyzickými osobami. Z toho je patrné, že se jedná o poměrně širokou oblast zdrojů finančních prostředků, kterou můžeme v celku jen velice obtížně pojmout. Výše naznačené oblasti se také velmi liší v tom, jaká je možnost jejich průkazné identifikace a časová náročnost této identifikace. Principiálně se před námi otevírají dvě základní cesty, kterými můžeme, ve snaze uchopit náklady integrační praxe postupovat. První z nich je rozbor finančních zdrojů, které ve finále užívají konkrétní nevládní neziskové organizace při realizaci svých konkrétních integračních programů, jejichž příjemci jsou sociálně vyloučení romští spoluobčané. Tento postup však naráží na základní problém, kterým je značná roztříštěnost neziskového sektoru v této oblasti a mírně řečeno, netransparentnost některých nestátních neziskových organizací, které na poli romské integrace působí. Tato netransparentnost určité části neziskového sektoru, která je zásadním způsobem spojena z čerpáním finančních zdrojů na integrační programy a realizací těchto programů se reprezentuje jednak absencí kontaktních adres, které mnohdy nesouhlasí s adresami, jež jsou zapsány v registru občanských sdružení, jehož vedením je pověřeno MV ČR, užívání resp. registrací názvů těchto nevládních neziskových subjektů, které nemají jednotná pravidla zápisu, a v neposlední řadě také úplnou absencí nebo zásadní nedostatečností vedení účetnictví a vydávání výročních zpráv. Druhou možností, která se jeví jako schůdnější, nicméně také není bez obtíží, je postupovat od prvotního donora, dle na počátku naznačeného schématu zdrojů. Tento postup nás donutí na počátku rezignovat na mapování prostředků, které pocházejí od soukromých právnických a fyzických osob. Současně přirozeně obrátí naši pozornost na prostředky pocházející ze státního rozpočtu ČR a na mimorozpočtové zdroje, jimiž za účelem jejich transformace do neziskového sektoru vládnou vybrané ústřední orgány státní správy, resp. jejich rozpočtové organizace. Odhlédněme pro tuto chvíli od dalších zdrojů finančních prostředků (zdrojů z PHARE a jiných zdrojů zahraničních nadací) a soustřeďme se na zdroje výše jmenované, jež jsou plně v moci ústředních orgánů státní správy ČR. Pro náš záměr ukázat, jakým způsobem jsou finanční prostředky do oblasti programů neziskového sektoru rozdělovány a jak je jich následně užíváno, má tento krok několik podstatných výhod. Především je tento tok finančních prostředků evidován, a to jak na úrovni jednotlivých ústředních orgánů státní 1 Původ zdrojů výše zmíněných prostředků má, jak uvidíme dále velmi úzký vztah k transparentnosti financování a transparentnosti hospodaření s finančními prostředky.

2 správy, které tyto prostředky uvolňují, tak na jsou tyto informace shromažďovány Ministerstvem financí ČR. První zásadní problém na který v této fázi našeho snažení narazíme, je způsob, jakým jsou tyto prostředky ústředními orgány státní správy evidovány. Zaprvé je to vzájemná nekompatibilita kapitol pod které podřazují dotace jednotlivá ministerstva 2 a kapitol, pod kterými dotace eviduje ministerstvo financí prostřednictvím centrálního registru dotací. Rovněž absence jednotného identifikátoru organizace ve formě jejího IČ v datech, která zveřejňují ústřední orgány státní správy (vzhledem k různým formám zápisu názvů společností jak v rámci informací o objemech dotací, tak v registrech subjektů neziskového sektoru) nepřispívají ke vzájemné kompatibilitě dat. Zásadním nedostatkem dat v centrálním registru dotací není absence jednoznačného identifikátoru, je jím však v letech zásadní systémové pochybení v třídění organizací podle jejich typu. Toto pochybení je reprezentováno tříděním na neziskové organizace, občanská sdružení, zájmová sdružení, sdružení (svazek, spolek), obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy. Z toho vyplývá, že jsme schopni s poměrně velkou přesností určit celkové objemy dotací do neziskového sektoru podle výkazů jednotlivých ministerstev. Obtížněji však budeme podle dat z jednotlivých ministerstev určovat, které z dotací byly určeny na programy zaměřené na romské komunity v ČR a na jaký okruh činností byla dotace určena (zda se jednalo o volnočasové aktivity, vzdělávací programy, programy tzv. kulturně emancipační nebo šlo o programy sociální pomoci a sociální intervence či o programy na podporu zaměstnanosti). Z tohoto pohledu jsou data centrálního registru dotací návodnější, neboť jednotlivým dotacím přiřazují kód orgánu státní správy, resp. rozpočtové kapitoly, a současně také kód dotačního titulu, který určuje, jaké konkrétní oblasti se dotace týkala (nejsou však nikdy tříděny podle etnicity konečných příjemců dotovaného programu). Z toho vyplývá, že i v případě, že se pokusíme mapovat objemy dotací, určených na programy podpory romských komunit v ČR, plynoucí ze státního rozpočtu ČR prostřednictvím dat prvotních donorů ústředních orgánů státní správy budeme nezbytně potřebovat podrobně zmapovat prostor neziskových organizací, které v daném sektoru působí. Budeme je muset jednoznačně identifikovat (abychom mohly plně využít data ministerstva financí v centrálním registru dotací) a současně přihlédnout k různým formám zápisu názvů těchto neziskových organizací (vzhledem k tomu že data z jednotlivých orgánů státní správy, která zmíněný neziskový sektor dotují neuvádí jednoznačný identifikátor a užívají toliko názvu organizace). V neposlední řadě narazíme na poměrně zásadní problém, který představuje skutečnost, že v rámci kapitoly všeobecná pokladní správa, kterou spravuje ministerstvo financí, a kterou jako zdroj dotačních prostředků využívá poradní orgán Vlády ČR Rada Vlády ČR pro záležitosti romské komunity, v podobě jak se odráží v centrálním registru dotací, tyto výdaje prakticky zcela absentují. Samotná Rada Vlády ČR pro záležitosti romské komunity pak zveřejnila výroční zprávu s rozklíčovanými objemy svých dotací toliko v roce 23. Ve výroční zprávě za rok 24 pak uvedla toliko celkový objem dotací bez jejich rozklíčování 3. Tento nedostatek při zveřejňování informací na straně Rady zásadním způsobem omezuje možnost mapování dotační praxe, neboť objemy dotací od Rady jsou klíčové. V následující části naší stati se budeme věnovat převážně prostředkům plynoucím ze státního rozpočtu ČR do oblasti romských integračních programů. Na příkladu státem dotované integrační praxe pak budeme dokumentovat zásadní pozitivní i negativní momenty, 2 Pokud jsou data z konkrétních ministerstev tříděna podle těchto kapitol, většinou tomu tak není a je udán jen název konkrétního projektu, který bývá mnohdy velmi obecný. 3 Toto rozklíčování má být pčedmětem přílohy výroční zprávy, která však zpřístupněna není.

3 jež vývoj dotační politiky provázejí a lze je jako schémata chování vztáhnout i na jiné zdroje financování, které leží mimo státní prostředky.

4 II. DOTAČNÍ POLITIKA ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČR VE VZTAHU K ROMSKÝM KOMUNITÁM Na základě analýzy údajů o dotační praxi vybraných ústředních orgánů státní správy (PŘEDEVŠÍM MK, MŠMT, MPSV a MV) je možné konstatovat, že, kromě Rady Vlády ČR pro záležitosti romské komunity 4, hlavními donory programů neziskového sektoru zaměřených na integraci romských komunit v ČR jsou od roku 22 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jako další v pořadí podle výše objemů dotací je Ministerstvo kultury ČR. Dotace na integrační programy poskytované z rozpočtu Ministerstva vnitra ČR pak představují podstatně menší část v celém objemu dotací uvolňovaných na zmiňovaný účel ze státního rozpočtu ČR prostřednictvím jmenovaných ministerstev. S ohledem na náplň programů jež jsou takto dotovány ze státního rozpočtu ČR je možné konstatovat, že zásadní podíl celkových dotací směřuje na prezentaci kulturního dědictví Romů a aktuální kulturní aktivity a v nemalé míře také na volnočasové aktivity cílové skupiny zmiňovaných integračních programů. Tyto dva okruhy zaměření dotovaných integračních programů na sebe váží podstatnou část dotací uvolňovaných ze všech čtyř zmiňovaných ministerstev (MK, MŠMT, MPSV, MV) na integrační programy zaměřené na romské komunity v ČR. Jako tvůrci programů a příjemci dotací z uvedených ministerstev jsou především občanská sdružení. Jejich každoroční podíl na celkovém objemu rozdělovaných dotací na integrační programy z rozpočtů sledovaných ministerstev dynamicky roste a v posledních letech zásadním způsobem překonává dotace poskytované na integrační programy církevním organizacím. Mimo tento v podstatě obecný trend se nachází pouze dotace poskytované na integrační programy z rozpočtu Ministerstva vnitra ČR v rámci podpory programů zaměřených na prevenci kriminality. Na rozdíl od ostatních ministerstev, kde podíl občanských sdružení na zmiňovaných objemech dotací dynamicky roste, v rámci dotací z ministerstva vnitra je podíl občanských sdružení, doplňovaných obecně prospěšnými organizacemi, od roku 21 až do současnosti vyrovnaný a převyšují jej dotace poskytované na integrační programy orgánům místních samospráv. Z informací, které jsme shromáždili dále vyplývá poměrně jasný trend postupného přesouvání uvolňovaných finančních prostředků z rozpočtů vybraných ministerstev směrem k jiné, než kulturní a volnočasové náplni integračních programů nestátních neziskových organizací. Jedná se především o programy zaměřené na vzdělávání příslušníků romských komunit v ČR a na zlepšení jejich možností uplatnění na trhu práce. Výše uvedený trend se reprezentuje i v dotační politice NROS, která je principiálním nestátním donorem integračních programů jejichž příjemci jsou příslušníci romských komunit v ČR. 4 Která je sama o sobě největším donorem z řad ústředních orgánů státní správy ČR, které přispívají na romské integrační programy

5 tab. 1 Výše přiznaných dotací z rozpočtů vybraných ministerstev nestátním neziskovým organizacím na integrační programy zaměřené na romské komunity v ČR donor/rok ministerstvo kultury ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ministerstvo práce a sociálních věcí ministerstvo vnitra CELKEM Zdroj: RVNNO, Ministerstvo financí ČR a MPSV tab integračn integračn MINISTERSTVA integračn í í celkem % celkem í % celkem program program programy y y ministerstvo kultury ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ministerstvo práce a sociálních věcí ministerstvo vnitra CELKEM integračn integračn MINISTERSTVA integračn í í celkem í % celkem % celkem program program programy y y ministerstvo kultury ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ministerstvo práce a sociálních věcí ministerstvo vnitra CELKEM Zdroj: RVNNO, Ministerstvo financí ČR a MPSV Ze srovnání celkové výše poskytovaných neinvestičních dotací nestátním neziskovým organizacím z rozpočtů vybraných ministerstev s výší jejich dotací na programy podpory integrace romských komunit v ČR dále vyplývá, že dlouhodobě největší podíl dotací na integrační programy, vzhledem k celkové výši vlastních dotací má Ministerstvo vnitra ČR (12%). Poměr výše dotací na zmíněné integrační programy k celkové výši dotací uvolňovaných z rozpočtu ministerstva vnitra dlouhodobě klesající tendenci. Další v pořadí, vzhledem k zmiňovanému poměru dotací uvolňovaných na integrační programy neziskového sektoru a celkové výše dotací z konkrétního ministerstva, je % %

6 Ministerstvo kultury ČR (dlouhodobě 4%), přičemž je možné sledovat váhavě klesající tendenci podílu integračních programů neziskového sektoru vzhledem k celkové výši dotací z 9% v roce 1999 k úrovni 3% v roce 23. V případě MPSV a Ministerstva školství, mládeže a tělový ČR se udržuje po celé sledované období poměr dotací na integrační programy nestátních neziskových organizací stabilně na úrovni 1%. Současně je však třeba připomenout, že celkové objemy dotací z jednotlivých ministerstev, s výjimkou ministerstva vnitra, během sledovaného období soustavně rostly. Spolu s tímto celkovým růstem objemů dotací vybraných ministerstev rostly, rovněž s výjimkou ministerstva vnitra, též objemy dotací z rozpočtů zbylých tří ministerstev na integrační programy nestátních neziskových organizací, zaměřených na příslušníky romských komunit v ČR, viz příloha. Celkový objem dotací na zmíněné integrační programy ve sledovaném období také soustavně rostl, viz graf 1. Za období let tak činily celkové výdaje ze státního rozpočtu uvolněné prostřednictvím rozpočtů vybraných ministerstev a rozpočtové kapitoly všeobecná pokladní správa ,-Kč. graf 1 Celková výše přiznaných dotací v letech z rozpočtů vybraných ministerstev nestátním neziskovým organizacím na integrační programy zaměřené na romské komunity v ČR (Kč) Zdroj: MPSV, Ministerstvo financí ČR a OPK MV ČR

7 graf 2 Výše přiznaných dotací v letech z rozpočtů vybraných ministerstev nestátním neziskovým organizacím na integrační programy zaměřené na romské komunity v ČR (Kč) ministerstvo kultury ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ministerstvo práce a sociálních věcí ministerstvo vnitra Zdroj: MPSV, Ministerstvo financí ČR a OPK MV ČR Je možné říci, že zjištěné obecné trendy budou mít tendenci přetrvávat i v nejbližších letech: - Dlouhodobý růst výše dotací na integrační programy nestátních neziskových organizací z rozpočtů vybraných ministerstev bude pokračovat i v letech následujících, přičemž se na něm budou podílet především dotace občanským sdružením z MPSV, ministerstva kultury a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. - Bude patrná snaha ministerstev o efektivnější využívání vynaložených finančních prostředků v rámci stávající integrační praxe, která se reprezentuje postupným přesouváním těžiště zájmu na programy jejichž náplní je vzděláváni Romů, zlepšování možností příslušníků sociálně vyloučených romských komunit uplatnit se na trhu práce, vzdělávací programy pro pracovníky neziskových organizací, kteří pracují s příslušníky zmíněných romských komunit, s cílem zkvalitnit a zefektivnit poskytované sociální služby a současně zkvalitnit a zefektivnit připravované integrační programy rámci neziskového sektoru v ČR. - Toto přesouvání těžiště zájmu na výše zmíněné typy programů se bude odehrávat jednak na úkor zvyšování finančních prostředků vynakládaných na integrační programy z rozpočtů vybraných ministerstev, ale i nestátních nadací, které dotují zmíněné integrační programy, tak na úkor výše finančních prostředků, které jsou vynakládány na programy kulturní a volnočasové - Současně bude pokračovat snaha po zvýšení kontroly efektivity dotovaných integračních programů, a to jednak prostřednictvím fungujícího modelu kofinancování, který v nějaké formě uplatňují shodně všechna sledovaná ministerstva. Dále pak, je možné do budoucna předpokládat širší využívání modelu spolupráce dotčených ústředních orgánů státní správy s orgány místních samospráv. Jak dále uvedeme v kapitole IV., tento model úspěšně

8 funguje v rámci dotační politiky OPK MV ČR, jako důležitý prvek, který zaručuje efektivitu dotovaného programu, zpětnou možnost kontroly ze strany donora a současně donorovy zprostředkovává informace o potřebách sociálně vyloučených a jinak ohrožených skupin obyvatel v dané lokalitě 5. - Nezanedbatelný podíl do budoucna budou mít v rámci finančních prostředků věnovaných na integrační programy prostředky poskytované nestátním neziskovým organizacím Radou vlády pro záležitosti romské komunity, které v roce 23 činily ,-Kč, což představuje, ve srovnání s výší dotací na integrační programy z rozpočtů vybraných ministerstev, více jak ½ zmíněných dotací v roce 23. Jako svého druhu zásadní donor, však Rada vlády pro záležitosti romské komunity nezveřejňuje, přehledy dotací ani výroční zprávy 6. Nicméně ze získaných informací vyplývá, že její dotační politika vykazuje výše naznačené trendy, minimálně pokud jde o růst dotací a o rozhodující podíl občanských sdružení na čerpání těchto dotací, v porovnání s obecně prospěšnými organizacemi, či církevními organizacemi Úřad vlády ČR, Zpráva o stavu romských komunit v České republice, str. 5: Vláda každoročně vynakládá nemalé finanční prostředky na integraci romských komunit. Podle zpětných informací získaných z terénu ale nejsou finanční prostředky vždy adekvátně zacílené a neřeší zatím problém integrace sociálně vyloučených romských komunit systémově. Podle vyhodnocení některých programů, které provedl kolektiv autorů ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí Výzkumné centrum Brno je malá efektivita zapříčiněna mimo jiné tím, že vládní politika v konkrétních opatřeních upřednostňuje integrační snahy založené na národnostním hledisku před inkluzivními intervencemi založenými na hledisku sociálním. 6 Viz.

9 III. IDENTIFIKOVANÉ PŘEHMATY V RÁMCI REALIZACE DOTAČNÍ POLITIKY Pokud jde o definování alespoň základních okruhů přehmatů a pochybení, k nimž v minulých letech docházelo v rámci dotační politiky ústředních orgánů státní správy ČR a jež mohou být extrapolovány též do široké oblasti mimorozpočtových dotačních zdrojů, zmíníme alespoň základní. Předně si tato pochybení můžeme rozdělit na několik skupin, dle jejich povahy. 1) Věcná pochybení, která reprezentují příklady zásadním způsobem nekoncepčního přístup v rámci dotační politiky některých ministerstev. 2) Formální pochybení, která souvisí s přehmaty a selháním v oblasti dodržování pravidel přidělování dotací a nakládání s těmito dotacemi III.1) VĚCNÁ POCHYBENÍ V RÁMCI REALIZACE DOTAČNÍ POLITIKY Jako příklad zásadního pochybení, k němuž v minulých letech došlo na straně ústředních orgánů státní správy můžeme obšírněji uvést dotační politiku MPSV v letech Základním problémem nekoncepčnosti, resp. naprosté neznalosti konkrétních dotovaných subjektů na poli NNO, který se reprezentuje v námi shromážděných údajích je rozvržení dotačních prostředků na programy státní politiky zaměstnanosti a na programy sociální pomoci, jejichž příjemci byly subjekty neziskového sektoru, které z obou zmíněných dotačních kapitol čerpaly prostředky, jejichž příjemcem měli být sociálně vyloučené romské komunity v ČR. Problém čerpání dotací na státní politiku zaměstnanosti (veřejně prospěšné práce a účelová pracovní místa) některými NNO spočívá jednak v tom, že mnohé z takto dotovaných NNO nevykazovaly a nevykazují žádné zaměstnance, nebo přímo uvádějí, že zaměstnance neměly a nemají. Další stranou problému, když odhlédneme od výše zmíněného základního rozporu mezi dotačním titulem a faktickým stavem věcí na rovině konkrétních NNO, je skutečnost, že prostřednictvím rozpočtu MPSV se ze státních prostředků uvolňovaly nemalé finanční zdroje do oblasti, v níž ve vztahu sociálně vyloučeným romským komunitám chyběla základní koncepce, jíž by bylo možné aplikovat. Prostředky uvolňované až do roku 23 z rozpočtu MPSV na státní politiku zaměstnanosti NNO působícím na poli zájmu o romské komunity v ČR zásadním způsobem převyšovaly prostředky obdržené z MPSV na integrační programy, jejichž příjemcem měly být příslušníci romských komunit v ČR. Ve svém důsledku tak organizace, které explicitně uváděly a uvádějí, dle údajů ČSU, že zaměstnance nemají, vyčerpaly z rozpočtu MPSV v letech celkem ,-Kč. NNO, které neuváděly a neuvádějí počty zaměstnanců vyčerpaly v letech z rozpočtu MPSV v rámci dotační kapitoly státní politiky zaměstnanosti celkem ,- Kč. Což v celkovém úhrnu činí ,-Kč. S rostoucími praktickými zkušenostmi MPSV s přidělováním dotací (jakož i se vznikajícími chybami) se v rovině podpory sociálních programů a programů státní politiky zaměstnanosti situace postupně konsolidovala a v roce 23 již žádná z problematických NNO dotaci na státní politiku zaměstnanosti neobdržela. Podpora zmíněných organizací v rovině dotací na programy sociální pomoci pak také zaznamenala zásadní změnu ve směru podstatného úbytku dotačních prostředků, které byly těmto organizacím následně přidělovány.

10 tab. 3 Romská občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti, které čerpaly dotace na programy sociální pomoci Romům z rozpočtu MPSV interval udávaného název počtu zaměstnanců min. max. DŮM ROMSKÉ KULTURY O.P.S SDRUŽENÍ ROMSKÝCH PODNIKATELŮ ČR 1 5 ARANKA - DVŮR VYŠÍNEK 1 5 ROMANO DIVES 1 5 SDRUŽENÍ SLOVÁCKÝCH ROMŮ 1 5 RÓMSKÁ UNIE SPOLEČENSTVÍ ROMŮ NA MORAVĚ 2 24 SDRUŽENÍ ROMSKÝCH PODNIKATELŮ V ČR 1 19 DEMOKRATICKÁ ALIANCE ROMŮ ČR 1 5 NEVO DŽIVIPEN-NOVÝ ŽIVOT IQ ROMA SERVIS 6 9 počet zaměstnanců neudán neudáno OBČ.SDRUŽENÍ POMOZME OLAŠSKÝM ROMŮM 6 9 KALE JAKHA - ROŽNOVSKÝ SVAZ ROMŮ neudáno SDRUŽENÍ RÓMŮ A NÁRODNOSTNÍCH MENŠIN 1 19 SPOLEČNĚ - JEKHETAME 1 19 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ SAVORE 1 5 ROMSKÉ SDRUŽENÍ TERNE neudáno OBČ.SDR.ZA LIDSKÁ PRÁVA ROMSKÝCH OBČANŮ 1 5 RÓMSKÉ SDRUŽENÍ OBČANSKÉHO POROZUMĚNÍ 1 5 SEKCE ROMSKÝCH PORADCŮ ČR 1 5 BACHTALE ROMA ASANDOS (S ÚSMĚVEM) SVAZ ROMŮ V BŘECLAVI 1 5 SDRUŽEMNÍ BROUMOVSKÝCH ROMŮ CELKEM neudáno neudáno neudáno Zdroj: ČSÚ

11 tab. 4 7 Romská občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti, které čerpaly dotace na integrační programy z rozpočtů jiných ministerstev než MPSV interval udávaného název počtu zaměstnanců min. max. Muzeum romské kultury, o. p. s Romské křesťanské společenství - Radost 1 5 Regionální romské sdružení Města Náchoda 1 5 počet zaměstnanců neudán Sdružení Rómů a národnostních menšin v Hodoníně 1 5 Společnost odborníků a přátel Muzea romské kultury 1 5 Kulturní svaz občanů romské a neromské národnosti JEKHETANE 1 5 SDRUŽENÍ ROMŮ MĚSTA MOSTU DEMOKRATICKÁ UNIE ROMU ČR Regionální sdružení DŽENO Ostrava 1 5 Občanské kulturní sdružení Romano jílo - Romské srdce Občanské sdružení R-MOSTY 1 5 neudáno Sdružení romských občanů v Lysé nad Labem 1 5 OBČ.SDRUŽ. ROMSKÁ NADĚJE 1 5 TJ Roma Ostrava SDRUŽENÍ RÓMŮ ČR LITOMĚŘICE 1 19 SDRUŽENÍ DŽIVAS 1 5 Liga na pomoc romským obětem války Občanské sdružení DŽIVIPEN neudáno Sociální sdružení Romů-základní organizace Hodonín OBČANSKÉ SDRUŽENÍ LAČO DROM 6 9 Sdružení Romano jasnica 1 5 Romské sdružení Indigo ŠUKAR DŽIVYPEN Romské občanské sdružení - AVER DROM neudáno neudáno neudáno neudáno Občanské sdruž. pro podporu a rozvoj romské mládeže Vzdělanost - Most Budoucnosti, zejména Romské Mládeže RÓMSKÉ OBČANSKÉ SDRUŽENÍ - STŘEDISKO PRO LIDSKÁ PRÁVA ROMSKÉ KŘESŤANSKÉ SDRUŽENÍ Romské Informační Centrum 1 5 SDRUŽENÍ ROMŮ MĚSTA LITVÍNOVA SDRUŽENÍ ROMŮ MĚSTA MOSTU 6 9 SDRUŽENÍ RÓMŮ ČR LOVOSICE neudáno neudáno neudáno neudáno neudáno Asociace romských organizací ze Severní Moravy CELKEM neudáno Zdroj: ČSÚ 7 Názvy v tabulkách 17 a 18 jsou uváděny záměrně i v gramaticky nesprávných tvarech, pod kterými je možné tyto organizace nalézt ve veřejných rejstřících, jako je Centrální registr dotací (IS CEDR), Registr ekonomických subjektů vedený ČSÚ nebo databáze občanských sdružení vedená Ministerstvem vnitra ČR.

12 tab. 5 Srovnání dotací na programy politiky zaměstnanosti obč. sdruž. a obecně prosp. spol., které čerpaly dotace z MPSV na programy sociální pomoci vyloučeným romským komunitám v ČR (tab. 3) a obč. sdruž. a obecně prosp. spol., které takové dotace z MPSV nečerpaly (tab. 4) podle údajů Ministerstva financí ČR programy politiky zaměstnanosti - přidělené dotace - tab.3 DONOR/rok CELKEM ministerstvo práce a sociálních věcí index růstu 1, 1,23 1,17 1,489 1,39 programy politiky zaměstnanosti - přidělené dotace - tab.4 DONOR/rok CELKEM ministerstvo práce a sociálních věcí index růstu 1, 3,758,92 1,139,419 CELKEM Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo financí ČR a MPSV graf 3 Srovnání dotací na programy politiky zaměstnanosti MPSV organizacím z tabulky 3 a 4 podle údajů Ministerstva financí ČR (Kč) čerpaly dotace na prog. soc. pomoci nečerpaly dotace na prog. soc. pomoci Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo financí ČR a MPSV

13 tab. 6 Srovnání dotací na programy politiky zaměstnanosti MPSV vyplacené z rozpočtu MPSV organizacím z tab. 3 a tab. 4, které neuvádějí ve veřejných rejstřících počty svých zaměstnanců nebo uvádějí, že zaměstnance nemají podle údajů Ministerstva financí ČR neuvádějí počty zaměstnanců DONOR/rok ministerstvo práce a sociálních věcí index růstu 1, 89,683,39,51, uvádějí, že zaměstnance nemají DONOR/rok ministerstvo práce a sociálních věcí index růstu 1, 7,33,24, graf 4 CELKEM CELKEM CELKEM Zdroj: ČSÚ a Ministerstvo financí ČR Srovnání dotací na programy politiky zaměstnanosti MPSV organizacím z tabulky 3 a 4, které neuvádějí počty svých zaměstnanců nebo uvádějí, že zaměstnance nemají podle údajů Ministerstva financí ČR (Kč) neuvádějí počty zaměstnanců uvádějí, že zaměstnance nemají Zdroj: ČSÚ a Ministerstvo financí ČR

14 III.2) FORMÁLNÍ POCHYBENÍ V RÁMCI REALIZACE DOTAČNÍ POLITIKY V rámci této části naší statě budou hrát ústřední úlohu stanovená pravidla pro poskytování dotací, jejich realizaci a následné vyhodnocení, resp. přesněji vztah všech aktérů dotační politiky k jejich dodržování. I když celý soubor stávajících pravidel nepovažujeme za zásadním způsobem neměnný, některá ze základních pravidel jsou nepochybně nutná, stejně jako je nutné jejich dodržování. I když bychom si dokázali představit jistou větší volnost při negociaci podmínek dotací ve vztahu donora a konkrétní NNO jako realizátora, i tak bychom museli setrvávat na přirozeném stanovisku dodržování konkrétních dohodnutých podmínek realizace projektu. Jak uvidíme dále, právě v této věci zásadním způsobem některé NNO a některé ústřední orgány státní správy selhávají. Základní selhání v minulých letech při realizaci dotační politiky na straně ústředních orgánů státní správy můžeme rozdělit do několika kategorií, jež nám umožní zpětně formulovat některé ze zásad, jež by napomohly zásadnímu zlepšení stavu samotné dotační politiky a její následné realizace v rámci státní a veřejné správy v ČR. K prvním selháním dochází již v rovině rozhodování o poskytnutí dotace. V první řadě jde o samotné podmínky realizace rozhodovacího procesu, kde se promítá zásadním způsobem nekoncepčnost přístupu některých ústředních orgánů státní správy. Tato nekoncepčnost se projevuje jednak tím, že se z roku na rok mění pravidla rozhodovacího procesu, včetně základních přístupů k požadavkům na formulaci záměru realizátora. K tomu se mnohdy připojuje absence jasně formulované představy o výši a struktuře nákladů na straně donora. Například MPSV ve svých rozhodnutích roku 22 uvádělo položkové členění použití dotace, ale už v rozhodnutích roku 23 stanovilo jen cíl a účelové určení dotace na poskytování sociálních služeb. Výši a skladbu nákladů nestanovilo. Ponechalo na příjemcích dotací, aby si strukturu přidělených finančních prostředků určili sami v souladu se žádostí. Přitom např. přijalo vyúčtování, kde tři příjemci dotací čerpali osobní náklady o Kč vyšší, než uvedli v žádostech. Druhým zásadním selháním státní správy v minulých letech při realizaci své dotační politiky na programy poskytování sociálních služeb, resp. odstraňování sociálního vyloučení, bylo nedodržování již stanovených pravidel čerpání dotací, jež jsou taxativně vymezeny v Usnesení vlády ze dne č. 114, s účinností od , jako Zásady vlády pro poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy (dále jen Zásady ). MŠMT, MK a MPSV v podmínkách v rozhodnutí zavedly kategorii skutečných výdajů projektů, přestože v ustanovení části druhé bodu 5 Zásad je uvedeno: Dotace se poskytuje do 7 % rozpočtovaných výdajů na schválený projekt. V odůvodněných případech může ústřední orgán doporučený procentní podíl dotace na projektu zvýšit. Tím umožnily čerpat dotace do 7 % skutečných výdajů. Příjemci dotací ve většině případů realizovali projekty s výdaji nižšími, než bylo uvedeno v žádostech a schváleno v rozhodnutích, avšak dotace čerpali v plné výši, aniž by při nedodržení rozpočtovaných výdajů projektů požádali o změnu rozhodnutí, jak stanoví ustanovení části druhé bodu 11 Zásad: Dotace je poskytována účelově, a lze ji tudíž použít jen na účel uvedený v rozhodnutí. Přitom je potřebné dodržet výši a skladbu nákladů týkajících se poskytnuté dotace tak, jak byly v rozhodnutích schváleny. Případné změny údajů v rozhodnutí v průběhu rozpočtového

15 roku může ústřední orgán provést na základě písemné žádosti příslušné NNO1) vydáním nového rozhodnutí. K dalším selháním dochází ve fázi poskytování dotací. Zde se ukázalo jako problematická produkce zisku dotovanými NNO, což v rozporu s ustanovením druhé části bodu 6 Zásad. ustanovení části druhé bodu 6 Zásad, kde je uvedeno: Dotace NNO se poskytuje jen na úhradu nezbytných nákladů realizovaného projektu, což znamená, že do rozpočtu projektu nesmí být zakalkulován zisk. Zisk nesmí být z dotace ani fakticky realizován., MŠMT a MK tuto podmínku nerespektovaly a přijaly vyúčtování, podle nichž příjemci realizovali projekty s příjmy vyššími než náklady a vykázali zisk, a nepožadovaly po příjemcích vrácení částky odpovídající vykázanému zisku realizovanému z dotace. Např.: - Sdružení Žijeme spolu požádalo MŠMT v roce 22 o dotaci na projekt s celkovými náklady 493 Kč. Sdružení uvedlo celkové příjmy projektu ve výši Kč, výdaje ve výši Kč a vykázalo zisk ve výši Kč. - V roce 23 MŠMT poskytlo dotaci Pedagogické fakultě Olomouc ve výši 75 Kč. Ve vyúčtování dotace fakulta vykázala celkové náklady na projekt ve výši Kč, tj. o Kč méně, než byla poskytnutá dotace. Po upozornění kontroly NKÚ si MŠMT vyžádalo zdůvodnění a fakulta zaslala nové vyúčtování s celkovými náklady projektu ve výši 75 Kč. - Vydavatelé titulů Romano vodi, Amaro gendalos a Porohy vykázali MK příjmy včetně dotace o Kč vyšší než skutečné náklady projektů. V rámci realizace dotovaných projektů jsou doložitelné další zásadní nedostatky na straně ústředních orgánů státní správy jež spočívají v obcházení vlastních kontrolních mechanismů. A to i tehdy, když se jedná o naprosto základní požadavek na to, aby dotované NNO vedly průkazné účetnictví. A následně, aby dotované NNO byly schopny donorovy předložit účetní doklady, které prokazují náklady NNO při realizaci dotovaného projektu. Mnohdy se jedná o zásadní ústupky ze strany dotujících ústředních orgánů státní správy, které jsou učiněny na základě tlaku, který je výsledkem nedodržování podmínek na straně dotovaných NNO. 1. MK v rozhodnutích stanovilo podmínku doložit vyúčtování dotací poskytnutých na periodický tisk kopiemi účetních dokladů a vyznačit položky hrazené z dotace. MK správnost vyúčtování neověřovalo, neboť většina příjemců dotací tuto povinnost nesplnila. Nedoložila kopie dokladů a ani nevyznačila položky hrazené z dotace. 2. MK přijalo vyúčtování dotací poskytnutých na vydávání periodického tisku, přestože vydavatelé nedodrželi podmínku pro použití dotací stanovenou v rozhodnutí: krytí nezbytně nutných nákladů na vydávání titulu, které nejsou kryty výnosy plynoucími z vydávání titulu, s tím, že režijní náklady nepřekročí rozpočtované náklady. Např. v roce 22 vydavatelé vykázali překročení režijních nákladů celkem o Kč, v roce 23 překročení režijních nákladů o Kč. 3. MK správnost vykázaných nákladů neověřovalo, neboť např. akceptovalo čtyři vyúčtování za rok 22, kde výše jednotlivých nákladových položek neodpovídala jejich celkovému součtu. V některých případech byl rozdíl až cca 5 tis. Kč. 4. V roce 22 pět příjemců dotací nevyúčtovalo v termínu stanoveném MŠMT v rozhodnutích, tj. k , poskytnuté dotace. MŠMT tuto situaci začalo řešit až v souvislosti se zahájením kontroly NKU. Až v listopadu 23 zaslalo MŠMT příjemcům dotací žádost o vrácení dotace s upozorněním, že kopie bude zaslána na vědomí příslušným finančním úřadům. Správce kapitoly nedůsledně plnil povinnosti vyplývající ze zákona č.

16 218/2 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). 5. MK v roce 23 poskytlo Demokratické alianci Romů ČR pět dotací, přestože sdružení vyúčtovalo dotaci na projekt Romská píseň 22 až v červnu 23, tj. po termínu stanoveném v rozhodnutí. Tím nedodrželo ustanovení 11 odst. 4 nařízení vlády č. 98/22 Sb., kde je uvedeno: V případě, že příjemce dotace neprovede ve stanoveném termínu finanční vypořádání dotace, nebude mu v roce, v němž měl vypořádání dotace provést, poskytnuta další dotace. Dalším nedostatkem na straně ústředních orgánů státní správy je nedůsledná, resp. zcela absentující kontrola dotovaných NNO, resp. projektů, vzhledem k dalším finančním prostředkům, které se realizace projektu zúčastnily. To ve svém důsledku znamená, že ústřední orgány státní správy neměly v minulých letech přehled, resp. povědomí o tom, zda jimi vynaložené prostředky na dotaci konkrétních projektů byly nezbytné, resp. jestli některé dotované NNO nezískaly finanční prostředky na stejný projekt z jiných zdrojů. Nedostatky v důslednosti kontroly dalších dotačních prostředků z nestátních zdrojů dávají možnost zneužívání dotací na straně dotovaných NNO, kterým se takto otevírá možnost žádat o dotaci na stejný projekt u nestátních donorů. V tomto bodě tedy narážíme na zásadní problém neužitelnosti celého komplexu dotačních zdrojů, tak jak byl naznačen v úvodu stati. Nechceme a priori tvrdit, že NNO této možnosti v minulých letech využívaly, nicméně prostor k takovému chování zde byl a zůstal jasně definovatelný. Nehledě na to, že per analogiam k chování komerčních subjektů, jež jsou stejně jako NNO součástí hry, jejímž základním pravidlem je ekonomická výhodnost vlastního jednání, k využívání takových možností (tzv. děr v zákonech nebo absence kontrolních mechanismů) v minulých letech docházelo nesčetněkrát; a právě takové chování bylo mnohdy ekonomicky nejvýhodnější, resp. zdrojem nejvyšších příjmů, při minimálních transakčních nákladech. Např. MPSV a MŠMT v žádostech o poskytnutí dotací požadovaly uvedení předpokládaných příjmů z projektů, ale ve vyúčtováních uvedení dalších finančních prostředků poskytnutých na realizaci projektu nepožadovaly. Z vyúčtování tak nezjistily, zda se ve skutečnosti na realizaci projektu nepodílely další organizace a zda poskytnutá výše dotace byla nutná pro zabezpečení projektu. MŠMT, MK a MPSV neprovedly věcnou a finanční kontrolu u příjemců dotací, kterým poskytly souběžně dotace na stejné projekty. Např.: - Yetti Climbers Club obdržel v roce 22 dotaci na projekt Amare Roma od MŠMT a MK. - Společenství (Jan 1) v roce 23 obdrželo na projekt Romské integrační centrum Khamoro Chodov dotaci od MPSV a MŠMT. To že se tento problém netýká jen projektů jejichž příjemci jsou příslušníci romské komunity v ČR dokládají následující příklady z jinak orientovaného prostředí NNO: - Lyceum Řekyň v roce 22 obdrželo dotaci na projekt Řecké tance od MŠMT a MK. - Společnost přátel podkarpatské Rusi v žádosti o dotaci na projekt uvedla předpokládaný podíl Ministerstva zahraničních věcí na financování projektu a rovněž podle vyúčtování dotace byl projekt financován od MK a Ministerstva zahraničních věcí. Tím nepostupovaly podle ustanovení části čtvrté bodu 5 Zásad, kde je uvedeno: Pokud ústřední orgány poskytly souběžně dotaci na jeden projekt, spolupracují při provádění věcné i finanční kontroly. Vzájemně se také mohou přizvat k věcným kontrolám podpořených projektů. Pokud to povaha věcné a finanční kontroly poskytnutých dotací umožňuje, lze ji v případě potřeby provádět souběžně.

17 Dalším klíčovým momentem nedostatečné kontroly vynakládaných finančních prostředků je absence povědomí o tom, komu jsou ve finále peněžní prostředky fakticky poskytnuty. Příjemci dotací ve svých žádostech o poskytnutí dotace v minulých letech uváděli identifikační údaje o předkládající organizaci, mj. i číslo účtu u peněžního ústavu. MŠMT a MK v rozhodnutích stanovily, že dotace bude poskytnuta převodem na účet příjemce, neměly však doklad, že se jedná o účet sdružení. Romane Čhave uvedlo v žádosti číslo účtu soukromé firmy a dotace přidělené z MŠMT a MK byly na účet této firmy zaslány. Sportovní federace Romů ČR uvedla v žádosti číslo účtu předsedy sdružení, na který MŠMT zaslalo přidělenou dotaci. Cíl Chomutov uvedl v žádosti číslo účtu jednatele sdružení, na který MŠMT zaslalo přidělenou dotaci. Kromě výše uvedených pochybení na straně donorů z řad ústředních orgánů státní správy a na straně dotovaných NNO můžeme uvést další typy nedostatků a pochybení při nakládání s dotacemi, které se vyskytují na straně dotovaných NNO. Základním nedostatkem na straně dotovaných NNO je vykazování vyšších nákladů projektů, resp. neadekvátně zajištěné dokladování účetnictví, jehož výsledkem je, že některé z dotovaných NNO nejsou schopny doložit své vlastní náklady. - Folklórní sdružení Púčik ve všech vyúčtováních roku 22 a 23 uvedlo náklady vyšší celkem o Kč, než bylo doloženo v účetnictví. Jako podstatný nedostatek v nakládání se svěřenými prostředky na straně NNO můžeme spatřovat také ve způsobech rozpouštění dotačních prostředků skrze subkontrakty a najímání služeb. Smlouvy, které se týkají zmíněného najímání služeb, či práce, v některých případech trpí zásadními formálními nedostatky vzhledem k tomu, že v nich nejsou dodržovány základní formální požadavky, jež na tyto smlouvy kladou zákonné normy, dle kterých jsou tyto smlouvy uzavírány (obchodní zákoník, zákoník práce). Tyto formální nedostatky pak nutně přecházejí do již několikrát zmíněné roviny neprůkaznosti účetnictví v rámci takto navázaných subdodavatelských vztahů. Jako příklad mohou sloužit následující zjištění NKU: - SRNM uzavřelo smlouvu o dílo dle Obchodního zákoníku s předsedou sdružení. Předmětem plnění jsou korektury a příprava textů pro tisk, vlastní příspěvková činnost, zabezpečení koordinace a kompletace jednotlivých čísel čtrnáctideníku Romano hangos. Na základě této smlouvy bylo vyplaceno v kontrolovaném období celkem Kč včetně částky, která do smluvního ujednání nespadala. V ustanoveních 536 a 537 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, je mj. uvedeno: Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení Zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, a současně v ustanovení 2 odst. 2 zákona č. 526/199 Sb., o cenách, v platném znění, je mj. uvedeno: Dohoda o ceně je dohoda o výši ceny nebo o způsobu, jakým bude cena vytvořena za podmínky, že tento způsob cenu dostatečně určuje

18 Smlouva o dílo neodpovídá výše uvedeným ustanovením tím, že nesprávně uvádí předmět díla (nejde o dílo, ale o činnost nebo o provedení práce dle Zákoníku práce), ustanovení o ceně (není stanovena výše ceny nebo její výpočet) a uzavřena byla na dobu neurčitou. Současně byla smlouva o dílo za SRNM podepsána neoprávněnou osobou, která neměla podpisové právo k uzavírání smluv. - SRNM uzavřelo v kontrolovaném období tři smlouvy o dílo na redakční práce a na základě těchto smluv vyplatilo částku Kč. Ani při uzavírání těchto smluv nebyla dodržena ustanovení 536 a 537 zákona č. 513/1991 Sb. a ustanovení zákona č. 526/199 Sb., s tím, že všechny tři smlouvy neobsahovaly výši ceny ani způsob, jakým bude cena vytvořena. Uzavřeny byly na dobu neurčitou, přičemž předmětem díla není dílo, nýbrž svým charakterem smlouva odpovídá dohodám o činnosti nebo o provedení práce dle Zákoníku práce. - SRNM uzavřelo s vlastní zaměstnankyní dohody o provedení práce na 11 hodin za rok, což je více, než umožňuje Zákoník práce. Kromě toho v popisu pracovních povinností měla práce částečně shodné s náplní dohody. - SRNM ve smlouvě o údržbě a provozu služebního vozidla uzavřené na dobu neurčitou nestanovilo způsob vykazování činnosti a faktura za rok 23 na 84 Kč nebyla podložena výkazem prací. - Komunitní centrum Chánov na základě dohod o pracovní činnosti vyplatilo celkem 189 Kč. V rozporu se Zákoníkem práce nebyly v dohodách přesně specifikovány sjednané práce, výše odměny za vykonanou práci a nebyl uveden celkový počet sjednaných hodin.

19 IV.. POZITIVNÍ ZKUŠENOSTI ZE SPOLUPRÁCE DOTUJÍCÍCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY A DOTOVANÝCH NNO Důležitým pozitivním příkladem dodržování formálních zásad v přístupu donora k žádostem o dotace na projekty, jejichž příjemcem mají být romské komunity v ČR můžeme spatřovat v přístupu Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. OPK MVČR postupně, i na základě vlastních negativních zkušeností, uvedlo do praxe systém přidělování dotací, v němž hraje důležitou roli sběr informací o potřebách romských komunit v jednotlivých lokalitách, kam uvolňuje finanční prostředky. Ministerstvo vnitra ČR se v rámci své dotační politiky zaměřuje mimo jiné na programy prevence kriminality, jejichž příjemci jsou příslušníci romských komunit v ČR. Jedná se zejména o volnočasové aktivity, programy zvyšování informovanosti v oblasti prevence kriminality, podpora kulturních aktivit a příprava zázemí pro tyto kulturní aktivity, programy přípravy romských dětí na školní docházku, vybavení škol učebními pomůckami a jiným materiálním zázemím s ohledem na jeho využívání pro školní a mimoškolní aktivity dětí a mládeže. Cílem těchto projektů, podpořených ze zdrojů OPK MV ČR, je separace ohrožených skupin mládeže z prostředí sociopatologických jevů a latentní kriminality a současně snaha naučit potenciálně ohrožené skupiny mládeže, jak se těmto jevům bránit a vyhýbat. Důležitým schématickým rysem fungování dotační politiky ministerstva vnitra 8 vůči podpořeným organizacím je zásada kofinancování podpořeného programu orgány místní samosprávy. Tyto orgány místní samosprávy pak pro ministerstvo vnitra plní úlohu garanta podpořeného projektu a sledují plnění záměrů podpořeného projektu. Díky tomuto schématu se ministerstvu vnitra, v rámci projektů, které jsme měli možnost sledovat, podařilo vybudovat intenzivní komunikační základnu přímo s orgány místní samosprávy, které v rámci této komunikace ministerstvu zprostředkovávají informace o bezprostředních potřebách výše uvedených programů (s ohledem na jejich dopady do oblasti prevence kriminality a sociopatologických jevů, ústících v jevy kriminální) a na tvorbě většiny programů se pak orgány místní samosprávy nemalou měrou samy podílejí. Největší objemy dotací z ministerstva vnitra na programy prevence kriminality, zaměřené na příslušníky romské komunity v ČR byly uvolněny na konci 9-tých let. Od té doby mají objemy dotací klesající tendenci. Proporcionálně největší objemy dotací na výše zmíněné projekty v jednotlivých letech uvolňuje ministerstvo vnitra školám, orgánům místní samosprávy a neziskovým organizacím typu občanských sdružení. Od roku 22 až do současnosti jsou v rámci struktury výše uvedených dotací podporovány nejvíce orgány místní samosprávy. Výše objemů dotací orgánům místní samosprávy přitom nepodléhala od roku 1999 klesajícímu trendu, ale naopak zůstávala více méně stabilní. V rámci výše níže uvedených dat nejvíce klesaly objemy dotací do škol a občanským sdružením, které spolu tvořily na konci 9-tých let, resp. ještě v roce 2, páteř dotací do zmiňovaných programů prevence kriminality. Z našich zjištění vyplývá jasný trend dotační politiky ministerstva vnitra ČR vůči uvedeným programům, jež reprezentuje především ustálení výše objemů dotací přímo pro orgány místí samosprávy a objemů dotací občanským sdružením, která se zabývají prací s Romy na lokální úrovni. Naopak zcela zásadním způsobem poklesly objemy dotací pro školní zařízení Dotační politika OPK MVČR se tak zásadním způsobem zakotvila ve spolupráci s orgány místních samospráv. Tato spolupráce a vícestupňový model hodnocení potřeb a garancí za věcnou i formální správnost plnění dotovaných programů ve výsledku přispěly ke zvýšení efektivity vynakládaných prostředků. 8 Odbor prevence kriminality MV ČR

20 tab. 7 Ministerstvo vnitra ČR rok OPK nezisk. organ. (OS. OPS) církevní organizace školy domy dětí a mládeže + pedagog. psychol. poradna + výchovné ústavy sportovní kluby samosprávy + okr. úřady městská policie fyzické osoby 35 CELKEM rok CELKEM nezisk. organ. (OS. OPS) církevní organizace školy domy dětí a mládeže + pedagog. psychol. poradna + výchovné ústavy sportovní kluby samosprávy + okr. úřady městská policie fyzické osoby 35 CELKEM Zdroj: OPK MV ČR graf Výše přiznaných dotací na programy prevence kriminality z rozpočtu Ministerstva vnitra ČR zaměřené na romské komunity (podle typu dotovaného subjektu) (Kč) nezisk. organ. (OS. OPS) církevní organizace školy domy dětí a mládeže + pedagog. psychol. poradna + výchovné ústavy sportovní kluby samosprávy + okr. úřady městská policie fyzické osoby Zdroj: OPK MV ČR