Gnóze a Faust (Rudolf Steiner, Carl Gustav Jung a Johann Wolfgang Goethe)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Gnóze a Faust (Rudolf Steiner, Carl Gustav Jung a Johann Wolfgang Goethe)"

Transkript

1 Vladimír Just Gnóze a Faust (Rudolf Steiner, Carl Gustav Jung a Johann Wolfgang Goethe) Není náhodou, že Goethe celý svůj život hledal pro Mefista pravé místo, zorný úhel, pod kterým by se tento démon, jenž popírá život, jevil paradoxně jako nejcennější a neúnavný spolupracovník. Goethe i Balzac věřili v jednotu evropské literatury. Byli by asi pyšnější, kdyby tušili, že evropská literatura má kořeny nejen v Řecku a Středomoří, ale až na starověkém Blízkém východě a v Asii; že mýty oživené ve Faustovi vedou mnohem dál do prostoru a času; že vedou až do prehistorie. (Mircea Eliade: Mefisto a Androgyn, č. 1997) Krutosti žádný důvod není dost spravedlivý. Chceš dát každému, co si zasluhuje? Miluj, jak sluší se, dobré, se špatným soucit vždy měj. (Anicius Manlius Severinus Boethius: Filosofie utěšitelkou, č. 1981) Ouvertura k ouverturám1 K paradoxům velkých dramatických děl patří, že se málokdy jedná o řemeslně dokonalou, tzv. dobře napsanou hru. Z hlediska osvědčených receptur na divácký úspěch setkáváme se kupodivu právě v té nejvyšší pomyslné kategorii s mnoha chybami, s opusy jaksi nehomogenními, rozsahem naddimenzovanými, stylově i žánrově nejednotnými, plnými nedořečených nápovědí, neústrojných odboček, intertextových odkazů, retardujících lyrických intermezz, filozofujících monologů a dalších prohřešků proti kánonům svižné, dobře napsané hry. Právě pro tuto nedokonalost a formální i významovou heterogennost, nedourčenost až neuchopitelnost bývají však tyto texty otevřeny nekonečnému počtu interpretací, jež jim pravděpodobně zajišťují to, čemu se říká nesmrtelnost. Ne náhodou bývá v tomto smyslu barbarskou tragédií - jindy zase nehratelným knižním dramatem - nazýván Goethův Faust (I. díl 1808, II. díl 1832). Vzhledem ke svému rozsahu (trojnásobek Hamleta) je Faust všeobecně považován za dílo bez podstatných škrtů neinscenovatelné. Bez razantních škrtů se neobejde ani v případě, ostatně běžném, že se inscenuje odděleně první, popř. druhý díl. Zatímco 19. století spíše preferovalo, inscenovalo, zhudebňovalo či teoreticky reflektovalo díl první, 20. století naopak stále více objevovalo a oceňovalo druhý díl; důkazy přinesla už prvá desetiletí minulého století, např. eurytmické pokusy a výklady Rudolfa Steinera či monumentální Osmá symfonie ( Symfonie tisíců ) Gustava Mahlera, později přišly slavné inscenace Gustava Grüdgense, přelomová inscenace samostatného 2. dílu Ernsta Schrödera z r v Západním Berlíně či o čtvrt století později inscenační úprava Strehlerova aj. - minulé století zkrátka právě ve druhém, nikoli už tak výrazně nordickém, ale obecně civilizačním dílu Fausta nacházelo nové a nové, stále aktuálnější významy. Obětí logických škrtů nejčastěji bývá - kromě jedné či druhé Valpuržiny noci - jeden z prologů (Předehra na divadle, Prolog v nebi). Úvodní Věnování/Zueignung se pak nebere vážně vůbec, ačkoli, jak hned uvidíme, i ono předjímá leckteré základní motivy díla, včetně samotného finále. Všechny tři ouvertury Goethovy dramatické básně jsou tedy zhusta považovány za cosi zbytného, ve smyslu Aristotelovy definice, že cokoli odejmeme, aniž se zbortí celek, bylo v díle zbytečné (Poetika, kap. 8). Je to pochopitelné, motivům inscenátorů rozumím - koneckonců, i pro ně, možná více než pro kohokoli jiného, platí výzva Heinricha Heineho, že každý z nás by si měl svého Fausta napsat sám. Přesto by měli i oni vědět, že škrt kterékoli z těchto ouvertur znamená vždy výrazné ochuzení díla. Zdá se totiž, že nejen kratičké a snad z těch tří nejvíc zbytné Věnování, nejen nepominutelný Prolog v nebi, jenž poskytl celému faustovskému příběhu úplně nový dramatický rámec i rozměr filozofické sázky Boha a Ďábla o lidskou duši2, ale i dvaapůlkrát delší Předehra na divadle bytostně koresponduje se základními tématy a konstantami faustovského mýtu, jak jej vzhledem k jeho dosavadní tradici básnicky inovoval Goethe - a jak jsme je tu v našich minulých faustovských úvahách pracovně nazvali tématy a konstantami povýtce gnostickými.3 Prvá ouvertura a povaha Fausta Začněme Věnováním. Jeho čtyři osmiveršové stance, vysvětlující důvod, proč se básník po dvaadvaceti letech vrací k nedokončenému opusu svého mládí (dnes víme, že to byl tzv. Urfaust, 1775), reflektují ve zkratce jedno ze

2 základních, obsedantních témat jak Fausta, tak i samotného J. W. Goetha, téma času a zapomnění; téma nepolapitelnosti a neskutečnosti přítomného okamžiku a naopak hmatatelné reálnosti evokace, představ, dějů a postav dávno zmizelých, zapomenutých, neexistujících. Co je to ale ta zmizelá a náhle tolik skutečná, stará, polodoznělá už báje? (Fischer). Je pouze výrazem básníkova celoživotního vzývání dálky a averze k jakékoli formě fyzicky příliš přítomné blízkosti? (I nejlepšímu ze svých přátel, Zelterovi, dokázal napsat: Přítomnost má cosi zužujícího, omezujícího, často zraňujícího - nepřítomnost naproti tomu osvobozuje, činí volným, odkazuje každého na sebe sama. Nepřítomný je ideální osobou, přítomní si připadají navzájem triviálně. 4) Vrací se tu autor pouze k jednomu svému odloženému restu a nedodělku, nebo k něčemu daleko podstatnějšímu, k něčemu nevědomému v sobě, co nedokončený kus kdysi zrodilo, tj. k dávnému faustovskému archetypu, k samému podloží mýtu? Und mich ergreift ein längst entwöhntes Sehnen / Nach jenem stillen, ernsten Geisterreich / Es schwebet nun in unbestimmten Tönen / Mein lispelnd Lied, den Äolsharfe gleich. (v ), což u Fischera zní: Mne touha, jíž jsem dávno odvyk, jímá, / mne duchů vábí tiše vážná říš; / teď zpěv, jenž v aiolské jak harfě dřímá, / se line z prsou pološeptem výš. a u Vrchlického: A touha, jíž jsem odvyk, hruď mi zdvíhá / se v tichou, přísnou říši duchů vznést; / má píseň v tónech nejistých se míhá / jak Aiolovy harfy šeptná zvěst. 5 Oč je Vrchlický starožitnější, o to víc zdůrazňuje podstatný pohyb vzhůru, do říše duchů, k zapomenutým pra-podstatám a pra-otcům: Spasení znamená vzestup vzhůru - je to vzlínání k Plnosti (Petr Pokorný)6. Jde o pohyb do nebeských sfér, jejichž ozvučnou deskou je ona nápadná aiolská harfa; její název v němčině zní též Geisterharfe, harfa duchů: nástroj, který rozechvívá vítr. (Metaforu aiolské harfy vrací Goethe do hry v úvodu 2. dílu, kdy tyto větrné nebeské nástroje doprovázejí zpěv anděla odpuštění - dobrého ducha Ariela; v ) Vrchlický také, na rozdíl od Fischera, nevynechá v následujícím verši podstatnou hrůzu, děs (v originále Ein Schauer fasst mich. ): Děs prochvívá mne. - právě jen děs, hrůza, otřes, nikoli jen milá vzpomínka, sladká nostalgie a líbezný zvuk harf, může podle gnostiků způsobit, že přijde pravé poznání (tj. metanoia - změna myšlení či apokatastasis - duchovní obnova).7 Oslnění ze záblesku pravého poznání, z náhlého světla plnosti je ovšem archetypem nesčetných náboženských příběhů (v gnostickém Evangeliu pravdy je tímto vším otřásajícím světlem vítěz nad prázdnotou vnějškovosti Ježíš, v kanonických textech jde např. o zážitek svatého Pavla na cestě do Damašku, v Bhagavadgítě je Ardžuna při zjevení Kršny, jehož žhnoucí jas spaloval celý vesmír, roztřesen do hloubi duše a v Tibetské knize mrtvých se po otřesném setkání se světlem čisté pravdy, příšerným v nádheře, zesnulému zasvěcenci přikazuje: Nebuď zděšen ani postrašen, je to zář tvé vlastní pravdivé podstaty, poznej ji! ).8 Nepřipravení adepti iniciace bývají při náhlém setkání s pravdou zděšeni. Tak i u Goetha, v 1. dílu ve vstupním obrazu Noc, do té doby sebevědomý Faust - věrný obraz božství ( Ebenbild der Gottheit ) - při setkání s Duchem země, který má všechny gnostické atributy vyšší bytosti (přilétl ze světelné sféry, má tvář z plamene, je jedno velké ohnivé vání, kolotání a proměňování, jež věčně tká božstva živoucí háv ), se docela obyčejně té strašné příšery poleká ( Schreckliches Gesicht! ). A málem omdlí. Což samozřejmě Duch nenechá bez ironického komentáře, jenž se dotkne Faustovy dosud nedostatečné gnostické výbavy: Teď zřím tě blednout? Ty, člověk nadčlověk! Kde duše tvé je hlas? / Kde hruď, jež v sobě svět si stvořila / a hýčkala jej, hřála, nosila, / až vzedmula se k duchům: mezi nás? (Fischer, v ) Poslední dva verše Věnování ( Was ich besitze, sehe ich wie im Weiten, / Und was verschwand, wird mir zu Wirklichkeiten, v ) už myšlenkově míří k závěru díla, k finále druhého dílu Fausta: to, co je skutečné, doslova: to, co fyzicky vlastním, se mi vzdaluje - a to, co fyzicky zmizelo, stává se skutečností. Tento - zdánlivý - paradox, zatím pouze načrtnutý, zazní pak s veškerou symfonickou mohutností v ústech závěrečného mystického chóru (Chorus Mysticus, v ), kdy je všechno pomíjející pozemské dění ( alles Vergängliche ) označeno jako pouhý příměr ( Gleichnis ), zatímco vše duchovní, nepopsatelné, nedostupné ( das Unzulängliche, das Unbeschreibliche ) se stává skutkem. Tak zní konečné poselství nejen mystického chóru, ale celého Goethova Fausta. Vše pomíjivé je jen obrazem nepomíjivého: To, co může náš fyzický zrak vidět, je jen obrazem, podobenstvím pro něco čistě duchovního, nesmrtelného [...] Goethe tím chtěl konečně znázornit jedno: že když člověk vstoupí do říše ducha, pak vše to, co zde - ve fyzickém světě - je tušením a nadějí, je tam skutečnou pravdou. To, po čem člověk usilovně touží ve fyzickém světě, stává se dosažitelnou možností v duchovním světě [...] Goethe nám ukazuje, jak nabývá trvalého významu, jak skutečně reálné je všechno to, co lidé zde na Zemi konají v oblasti morální, na poli duchovním. Ukazuje nám, že to naprosto není - jak si to namlouvá materialismus - jen něčím pomíjivým, nýbrž jak toto působí dál svým trvalým významem pro vyvíjející se lidstvo. Proto je tato závěrečná scéna tak velkolepá. (Rudolf Steiner: Duchovní výklad ke Goethově Faustu)9 Tato slova pronesl zakladatel antroposofie, stavitel Goetheana a vytrvalý, celoživotní interpret Goethova díla (Fausta pak v první řadě). Šlo nepochybně vedle C. G. Junga o jednoho z velkých gnostiků 20. století,10 jenž nám může být právě proto dalším zasvěceným průvodcem na faustovské duchovní pouti. Citoval jsem jeho slova

3 záměrně - zejména proto, že se vážou i k ústřednímu nervu, k srdci každého faustovského příběhu, ke scéně kontraktu s ďáblem. Podle Patočkova výměru je jádrem každého faustovského vyprávění mýtus o prodeji nesmrtelné lidské duše.11 Viděli jsme, že Goethův příspěvek k této trvale platné definici spočívá v několika zásadních inovacích. Jeho Faust sice - zdánlivě překvapivě - toleruje některé obstarožní rekvizity kontraktu, např. krví psaný úpis (jen jej mírně ironicky komentuje, u Fischera: Nu dobrá, komedie platí, u Vrchlického: ta fraška platiž, u Goetha ovšem Faustovi stačí zůstat u té pitvory - bei der Fratze bleiben, v ). Napsal jsem zdánlivě překvapivě, protože tato, jak říká Goethův Mefisto, velmi zvláštní šťáva (v ), hraje v černé magii a okultismu nezastupitelnou funkci, protože je poutem mezi fyzickým tělem (hmotou) a astrálnem (duchem). Slovníkem gnóze je to symbol duše (psyché), což potvrzuje již Starý zákon: Neboť duše všelikého těla jest v krvi jeho. (Mojžíš, kniha III., 17, 11) Fyziologickou funkcí krve je dodávat organismu důležité živiny [...] Krev jako duše všeho živého je nositelem okultní podstaty každé bytosti. V černé magii jsou pakty s ďáblem podepisovány krví čarodějů. (Milan Nakonečný: Lexikon magie)12 Definovali-li jsme si tedy právě duši (psyché) jako metu chtivosti i mez chápavosti každého pekelníka, nelze se divit ani Goethově Mefistofelovi, že musí trvat právě na této a ne jiné formě jakkoli reformovaného kontraktu. Stejně tak u Goetha Faust nejen toleruje, ale bohatě rozehrává - v ironické hře s Mefistofelem a údajnou pastí na něj - tradiční pythagorejský symbol tajných společností, používaný nejčastěji gnostiky, ale i novoplatoniky, hermetiky, druidy či svobodnými zednáři, symbol pentagramu, tajemné pětiúhelníkové hvězdice (tzv. muří nohy). Esoterně je pentagram symbolem mikrokosmu, tj. člověka [...] Je znamením slova, jež je učiněno tělem [...] Pentagram je v magii něčím, co je analogické kříži v křesťanském kultu. (Lexikon magie, 1997) Pentagram bílé magie míří špicí jednoho z cípů kolmo vzhůru, pentagram černé magie dolů. V každém případě však toto znamení podle pradávné esoterní tradice - jíž Goethe jistě ne náhodou uchovává, kochaje se ve Faustově jizbě málem po loutkářsku potížemi Mefista při proniknutí přes tuto překážku - mělo ochraňovat poctivé duše před zlými duchy; vzdor tomu však ve 20. století nejen neuchránilo lidstvo před jednou z nejkrvavějších pohrom historie, bolševickým komunismem, ale dokonce se stalo jejím dodnes používaným symbolem. (Stálo by jistě jak za psychoanalytickou, tak sémiologickou analýzu, proč zrovna dvěma nejkrvavějším hnutím 20. století tolik učarovaly dva pradávné magické symboly, svastika jako staroindický symbol slunce a pentagram - a proč ten druhý, na rozdíl od prvého, nestačil dosud ztratit zlověstné konotace, ač v jeho znamení bylo spácháno neméně tolik, ne-li více masových zločinů? Snad proto, že byl mediální ikonou jako zastírací manévr záměrně zvolen pentagram bílé, nikoli černé magie? A jaké pradávné archetypy kolektivního nevědomí tyto symboly dobra ve službách zla pojmenovávaly, jaké vrstvy nevědomí, jaké atavismy v masách oslovovaly, jakým potlačeným přáním, pudům a představám vyhovovaly, jaké inflace a invaze v kolektivním nevědomí vyvolaly popř. dodnes vyvolávají?) Naproti tomu ovšem Goethův hrdina odmítne veškeré další tradiční komodity celého směnného obchodu (ďábel: zřekneš se Boha a za to ti budu 24 let sloužit zde, ty mě pak navěky tam ) a nahradí je komoditami svými, jež jsme nazvali gnostickými. Faust především naruší čtvrtý, časový rozměr sázky (který později ještě dodrží např. Thomas Mann v Doktoru Faustusovi) - žádné pasivní čekání na lineárně uplynulých čtyřiadvacet (v některých loutkářských verzích šestatřicet) let, lhůta je připravena o pevný čas, o duši lze totiž přijít kdykoli, jakmile zazní smluvená formule o zastaveném okamžiku ( verweile doch..., v ), formule, jež je pro Goetha synonymem duchovní smrti. Faust sází ovšem, jak jsme viděli, do hry svou druhou duši ( pneuma ), o níž čert nemá tušení, protože zná jen její obal ( psyché ). Druhá duše ( duch ) je stejně nehmotná jako ta první, nelze ji změřit ani zvážit, zdá se být ještě směšnější a neužitečnější pro praktický život, pro jeho okamžité náklady a výnosy, než duše první. Přesto je právě ona nejvlastnějším ontologickým důvodem a smyslem lidského bytí, je tím, pro co nakonec - viděno optikou nesmrtelnosti - žijeme a co po nás nezávisle na naší vůli, bídě, úspěchu či blahobytu zůstane. Je tedy v každém případě něčím, co individuální lidský život (v jeho hmotné i duševní podobě) přesahuje. Tělesná podoba i s první, s ní svázanou duší mizí - a my držíme v ruce duchovní symbol, tak jako Faust v závěru 3. dějství druhého dílu drží v náručí to, co zbylo po fyzické Heleně, jež je x-tou inkarnací nezničitelné božské moudrosti, Sofie, totiž její šat a závoj (rozuměj: šat a závoj - duch - antiky). A opět jsme u gnostické metafory magického letu: Šat je však božský. Nejvyšší v něm milost, Neb jím se můžeš zvednout do výšek: Ten šat tě nad všednost ponese, Až pod éter, pokud ti možno žít. (Fischer, v : v originálu je to ještě zvýrazněno slovy o nejvyšší, neocenitelné přízni božského šatu, jenž ti umožní vznést se až tam, do éteru - pokud to umíš vydržet : Am Ether hin, so lange du dauern kannst ).

4 To, co zbylo v rukou Fausta po Heleně - duch antiky, věčné jádro Heleny, které nepodléhá zákonu smrti a nalézá se v metafyzické, nikoli fyzické říši Matek (Rudolf Steiner)13 - se už formou scénické poznámky nápadně podobá jinému místu. Totiž tomu, co je na Faustovi nesmrtelné, a co nesou ve finále druhého dílu andělé, zvítězivší nad Mefistofelem (Horská rokle). Paradoxně je to ovšem Mefisto, kdo vlastní klíč k této výsostné říši ducha, k Matkám, odkud původně vynese Faust nahoru to, co přebývá v Heleně jako toto věčné ženství, co tedy nepodléhá smrti, co je něčím nesmrtelným, aby pak vyjádřil onu touhu, která ho pak vede k Heleně a tím i k těmto Matkám - těmito slovy: K věčnému ženství jsme neseni výš! (Rudolf Steiner)14. Paradox je jen zdánlivý: Mefisto sice drží klíč k duchovnímu světu, sám tam však nesmí - může tento svět jenom rozumově popisovat. K matkám, do této pozoruhodné říše pra-věcí, pra-tvarů a pra-příčin všeho zárodečného a nesmrtelného, kde se v jakési matrici uchovává vše minulé i budoucí, škrtá se však dimenze přítomného a smrtelného, musí čert volky nevolky poslat za sebe Fausta. (Temná galerie) Právě sem musí mít Mefisto, jehož doménou a předmětem podnikání je odjakživa jedině přítomnost, vstup nejpřísněji zakázán: Tak stojí materialistický myslitel oproti spirituálnímu člověku, který doufá najít ducha právě tam, kde druhý nevidí nic. Na věky budou tyto dvě mocnosti tvořit určité protějšky. A tak se od samého počátku staví Mefistofeles proti Faustovi jako takový duch, který sice umí dovést až k samým hranicím, který však nemůže překročit tento práh [...] Materialistická věda má k duchovnímu světu klíč v ruce, materialistickou vědu musíme brát vážně, musíme ji studovat; ona nás přivede tam, kde lze najít teprve pravdivý duchovní život - má však jenom tento klíč. (Rudolf Steiner) Přeložme si to do jazyka gnóze. K tomu, co je v člověku věčné ( duch, pneuma, druhá duše ), co ho vylamuje ze zajetí utilitární přítomnosti, z falešného pobytu, z prázdnoty a ze žaláře hmoty, co z něho zevnitř, bytostně vytváří trvalý přesah ( transcedenci ) směrem k budoucnosti, jinými slovy: k tomu z člověka, co jednou budou držet jeho potomci tak, jako drží Faust Helenino roucho a jako my držíme Goethova Fausta, k tomu všemu je i tak bystrý sofista a vládce mechanického světa, jakým je Mefisto, hluchý a slepý. Nedokáže - tak jako devadesát devět procent jeho pragmatických současníků a potenciálních klientů - tyto věci vůbec po smyslu pojmout, natož docenit. A přitom to byla právě tato druhá duše, která nutila třeba Goethova současníka Williama Blakea zuřivě leptat a rýt do mědi své vidiny a lepit k nim podivné slovní koláže svých temných proroctví, absolutně nesrozumitelných jeho současníkům (a naopak očarujících tak překvapivě o dvě století později třeba beatniky). Tatáž mohutná duchovní síla nutila i našeho Josefa Váchala, jehož život, obsese, zaříkávání ďábla i konečné utrpení v bolševickém ráji = pekle ve Studeňanech je jeden velký faustovský příběh,15 zarputile rýt do dřeva, řezat, tisknout a na koleně vlastnoručně v několika málo exemplářích vyrábět nesmyslně náročné, složité, olbřímí a neprodejné knihy = artefakty (dnes statky nedozírné hodnoty). Byla to pravděpodobně i tato druhá duše, jež nutila nešťastného filmového režiséra Pavla Juráčka očišťovat se z běsů doby i svých vlastních tisícovkami zbytečně popsaných stran svého (dnes právem oceňovaného) Deníku. Příkladů bychom našli v historii lidstva a kultury, ale i v současném životě bezpočet.16 Koneckonců, byla to opět tato druhá, kosmická duše, jež nejspíš nutila samotného Goetha znovu a znovu sedat k Faustovi, znovu a znovu se tedy v průběhu šedesáti let vracet k neužitečnému, stokrát odloženému, zavrženému a prokletému příběhu z dětství, vracet se málem jako k obrazovému deníku svého druhu, jenž mu těžko mohl přinést jakýkoli bezprostřední užitek, jestliže jej v úplnosti přikázal zveřejnit až po smrti. Přesto po jeho dokončení v srpnu 1831 řekl Eckermannovi: Svůj další život mohu nyní pokládat za učiněný dar, a vlastně je teď již docela jedno, zda snad a co ještě vykonám. 17 Goethe věřil - resp. věřila v to jeho faustovská druhá duše v něm -, že každý má shůry vyměřený čas ke svému pozemskému úkolu, a že pokud on sám neustrne a nedokončí Fausta, tj. pokud nesplní svůj hlavní úkol, nemůže prostě umřít (zemřel mimochodem půl roku po citovaném výroku o dokončení svého opus magnum - přesně po faustovských čtyřiadvaceti letech od uveřejnění prvního dílu tragédie). Tento moment imponoval na Goethovi Carlu Gustavu Jungovi: Goethovo tajemství spočívalo v tom, že byl uchvácen procesem archetypické proměny, jenž prochází staletími. Chápal svého Fausta jako opus magnum nebo divinum (Velké Dílo, Božské Dílo, alchymistické označení celého procesu proměny člověka, jenž zahrnoval zejména spojení všech protikladů, pozn. překl.). Proto správně řekl, že Faust je jeho hlavní záležitostí, a proto byl jeho život zarámován tímto dramatem. Hluboce na nás zapůsobí zjištění, že to byla živoucí substance, jež v něm žila a působila, jakýsi nadosobní proces, velký sen světa archetypů, mundus archetypus. (Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga)18 A tím se vracíme obloukem ke gnózi. Pokud gnostik - duchovně - žije, pokud ze sebe tvoří, hledá a pochybuje, nebude pozřen ani hmotou ani časem: jehně nemůže být snědeno, dokud bude živé. (Tomášovo evangelium, logion 60)19 Pokud bude rozvíjet to, co je v něm niterné a živé, nemusí mít obavu o duchovní budoucnost:

5 To, co máte v sobě, vás zachrání, když to zplodíte sami ze sebe. Když to v sobě nemáte, To, co v sobě nemáte, vás zahubí. (Tomášovo evangelium, logion 70)20 Faustova obdivuhodná - a jak se nakonec ukázalo, ve finále jednu chvíli i klamná - jistota, že nikdy nezpohodlní, neustrne a nevyřkne osudovou formuli duchovní smrti, tato jistota nespokojenosti byla samozřejmě bytostnou projekcí básníka do díla: V Goethově duši žilo - byť snad jen tušené - určité poznání: že se nesmíme na žádném stupni cítit uspokojení, nýbrž musíme usilovat po vyšším a vyšším stupni. Svými bedlivě od jevu k jevu prováděnými studiemi směřuje Goethe neúnavně k těmto tajemstvím. 21 Tuto evoluci a iniciaci, toto postupné zasvěcování demonstruje vzápětí Rudolf Steiner na Faustovi v obrazu Les a sluj: Téhož ducha, kterého si Faust zprvu přivolal, a o němž mohl říci, že je příliš strašlivý, téhož ducha nechává Goethe Faustem oslovit tehdy, jakmile sám dosáhl vyššího stupně - po italské cestě. Nyní je Faust naladěn stejně jako samotný Goethe. Nyní stojí Faust před stejným duchem, kterého oslovuje... vznešený duchu, tys dal mi všechno / oč jsem tě prosil... Tys dal mi království své velké přírody / tys popřál mi v hruď hluboce jí zírat / jak v srdce příteli. Ty předvádíš / mi řadu oživených bytostí / a učíš mne, jak poznávat mám bratry / ve vzduchu, vodě, v tichých houštinách /...ty do sluje mne vedeš bezpečně, / mne samého mi ukazuješ, v hrudi / by rozevřel se zázrak tajemství... Tu dosáhl Goethe a s ním Faust určité výše. Nyní poznává onoho ducha ve všem živoucím, ve všech říších přírody - v lese a vodě, v tichém keři, v obrovitém smrku, v bouři a hromu...i ve vlastním srdci. Goethe si nedopřává žádného odpočinku, jen aby se dostal dále. Vidíme pak, jak povzbuzován Schillerem, snaží se, aby se ponořil sám do sebe. Zejména v 90. letech 18. století. (Duchovní výklad ke Goethově Faustu)22 Dodejme, že ponořit se sám do sebe znamenalo vždycky pro Goetha mj. - ponořit se do Fausta. Tato nezpochybnitelná hyperaktivita ducha, jejíž pečeť vtělil Goethe nepřehlédnutelně do samotného významového jádra faustovského příběhu, je také jediný rozumný důvod, proč andělé, nesouce, co je na Faustovi nesmrtelného, vezmou nakonec poněkud překvapivě Goethova hrdinu na milost: ( Duchový světů vzácný člen / Je vyrván z moci zlého: / Kdo spěje dál, vždy dále, jen / Nám vykoupiti lze ho, Fischer, v ; Vrchlický má tamtéž snažení a opět pohyb vzhůru:...kdo stále snaží se a výš, / jen ten spasen být může ). Zvláště pak, když mu přijde ještě na pomoc účinná mariánská přímluva ( účastná láska shůry ), jež je jakousi protekcí nejvyšší božské moudrosti (Sapientia, Sofia), a jak se záhy ukáže, i kající Markéty, která v samotném závěru bere Fausta - jako novice posmrtného života - k sobě do učení. Tím, že Markéta měla za svého pozemského bytí po boku Fausta určité zážitky, a že pak - v důsledku těchto pozemských zážitků - byla vynesena do duchovních světů, právě tím se utvořilo pouto mezi ní a Faustem; a na to chce Goethe poukázat, že něco takového je pro něj realitou i tehdy, když smrt kráčí přes tyto skutečnosti. To znamená: vejde-li člověk do určitého příbuzenství s něčím duchovním, co povstalo na základě určitého smyslového zážitku, pak není jen člověkem svobodným, pak je člověkem zapředeným do působení milosti. Tím poukazuje Goethe na hluboký význam všeho toho, co z fyzické oblasti je vzato do duchovna [...] Goethe nám představuje duchovní svět jako něco skutečného, pokud tento pramení v lidském prožívání, cítění, ve vnitřních zážitcích člověka. (Rudolf Steiner)23 Toto konečné vítězství milosti nad jedním hříšným, omylným usilováním od začátku budilo jisté rozpaky. Zvláště, jestliže mu těsně předchází nečistý podvod, jímž andělé, využívajíce málem jako prostituti svého hermafroditismu, vyzrají nad sváděným Mefistem (archetyp svedeného svůdce ). Podle mnohých vyvázne Goethův hrdina ve finále až moc lacino. C. G. Jung například vzpomíná, jak i při své celoživotní fascinaci Faustem v mládí těžce nesl, že Faust svou duši tak lehkomyslně prohrál. Faust byl zřejmě větroplach. Nelitoval bych toho, kdyby se Faustova duše byla ocitla v pekle. Nebyla by ho škoda. Podvedený ďábel na konci se mně vůbec nechtěl líbit, vždyť přece Mefisto byl všechno jen ne žádný hloupý čert, který by se dal vodit za nos od pitomých andílků. Mefisto se mi zdál podveden ve zcela jiném smyslu: nedosáhl svého práva stvrzeného listinou, nýbrž to byl Faust, tento poněkud povětrný a bezcharakterní tovaryš, který dovedl svůj podvod až na onen svět. Tam sice vyšla jeho chlapecká nerozumnost najevo, ale zdálo se mně, že si nezasloužil zasvěcení do velkých mysterií. Býval bych mu přál ještě trochu očistce! (Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga)24 Mladý Jung se cítil dokonce osobně dotčen, když Faust v důsledku své pýchy a nadutosti zapříčinil vraždu Filemóna a Baucidy. Vzpomíná: Cítil jsem se vinen, asi jako bych se v minulosti podílel na vraždě obou starých lidí. Tato zvláštní myšlenka mě vyděsila a pokládal jsem za svou odpovědnost, abych tuto vinu odpykal nebo zabránil jejímu opakování. (tamtéž) Jungova obsese Faustem, v němž cítil zdramatizovány své vlastní nejniternější protiklady i schémata jejich řešení, šla tak daleko, že si nechal nad vstupní bránu svého proslulého domu v Bollingenu, tedy v místě své nejvlastnější existence, napsat PHILEMONIA SACRUM - FAUSTI POENITENTIA ( Filemónova smírná oběť - Faustovo pokání ).

6 Tentýž Jung ovšem ve zralém věku umí poměrně logicky a věrohodně vysvětlit mnohé z těchto rozporů: jak nespravedlivé řešení rozporu mezi Faustem a Mefistem a nelogičnost náhlého přechytračení čerta anděly, tak i důvody Faustovy závěrečné milosti, jíž se jeho duši dostane od týchž andělů, od Panny Marie i Markéty. Markéta našla přece ve Faustovi svého anima (nevědomou, mužskou část své osobnosti), Faust v ní svou animu (stejně nevědomý, potlačený obraz ženy, který je z pradávných dob pocházející typus či archetypu všech zkušeností řady předků s ženskou bytostí, koncentrát všech dojmů z ženy ).25 To v podstatě vysvětluje chování obou, včetně nepochopitelného závěrečného generálního odpuštění: Tak jako u muže obecně převažuje ve vnějším zaměření logika a věcnost, nebo se to alespoň považuje za ideál, tak u ženy je to cit. Ale v duši se tento poměr obrací: muž směrem dovnitř cítí, žena však uvažuje. Proto muž snadněji propadá totálnímu zoufalství, kde žena je schopna utěšovat [...] Žena je si stále víc vědoma, že jen láska jí dává plnější podobu, tak jako muž začíná tušit, že jenom duch dodává jeho životu nejvyšší smysl, a oba v podstatě hledají duševní vztah k sobě navzájem, neboť láska k dovršení potřebuje ducha a duch potřebuje lásku. Tím je dáno alogické chování Markéty, Heleny i Panny Marie: Pro ženu je příznačné, že je všeho schopna z lásky k člověku. Ale ženy, které vykonávají něco významného z lásky k věci, jsou naprostými výjimkami, protože to neodpovídá jejich přirozenosti. Láska k věci - vzpomeňme na Faustovo dobývání se k podstatám velkého i malého světa, na jeho budovatelskou civilizační misi atd.. - je mužská výsada. 26 Také dokonalost - vzpomeňme na symbol a hnací motor Fausta ve 2. dílu, jímž je Helena - je podle Junga typicky mužská projekce, zatímco žena svou povahou tíhne k úplnosti. K úplnému, celistvému člověku patří však také stíny: Silný člověk musí umět být v něčem slabý, chytrý v něčem hloupý, jinak se stane nevěrohodným a upadne do pózy a blufování. Cožpak neplatí odedávna, že žena miluje slabost silného muže víc než jeho sílu a pošetilost chytrého víc než jeho chytrost? 27 Tím se zase vracíme k Markétě. I ona ostatně projde individuací, tj. cestou k úplnému, bytostnému, vlastnímu Já ( das Selbst, Verselbung ), a k sebepřijetí, jež je dáno mj. i přijetím nevědomých, stinných stránek své osobnosti: Dokud se žena spokojuje tím, že je femme ą homme (domácí puťka), nemá ženskou individualitu. Je dutá a pouze se třpytí, je to vítaná nádoba pro mužské projekce. Žena jako osobnost je však jiná otázka. 28 A právě touto osobností se Markéta jako tragická hrdinka u Goetha postupně stává! Podobně kdyby si starý, podvedený Mefisto přišel jako pacient ke švýcarskému psychiatrovi ztěžovat na svůj osud v závěru Fausta, Jung by mu dost možná odpověděl, že i on, ďábel, ač sám stín, podcenil stinnou, nevědomou stránku své osobnosti, neprošel tedy individuací - a semlely ho tytéž mlýny smyslnosti, jež sám pomáhal roztáčet: Kdo přehlíží instinkty, toho zákeřně přepadnou a zdolají! 29 Není ostatně divu, že byl právě Jung tak cele fascinován Faustem, neboť tento příběh, tak jak jej Goethe převyprávěl, je vlastně jedním velkým, modelovým příběhem individuace. Faust ve studovně, o Velikonocích a při jalových rozhovorech s Wagnerem, stojí teprve na prahu procesu, ve kterém se individuum stává vlastním bytostným Já. Teprve tím, že z hlubin nevědomí vyvolá a pojmenuje svůj stín, Mefista, který je potlačenou, inferiorní stránkou jeho osobnosti, může začít jeho putování po malém i velkém světě, jeho příběh, v němž se teprve o sobě dovídá - jako kdokoli z nás - věci, o kterých předtím nevěděl. Teprve tehdy může začít zkouška jeho duše. Jaké pojetí duše se to tedy vposled ve Faustovi posuzuje - a oceňuje? Je to duchovní pojetí duše jako usilování o duši, stálé vytváření duše, jako věčný pohyb vzhůru i dovnitř, vzlínání, zavrhování, bloudění, překonávání překážek a nespokojenost, duše jako výraz ( obal ) tvořivé schopnosti lidského ducha. A o tohoto ducha, který je uvnitř duše - a uniká zákonitě všem Mefistofelům - jde ve Faustovi především: Proč myjete vnější stranu poháru? ptá se Ježíš podle gnostického Tomášova evangelia a odpovídá: Nechápete, že ten, kdo stvořil vnitřní stranu, ten stvořil i vnější? (logion 89)30 Druhá ouvertura a povaha ďábla Jistě mnohem závaznější než Věnování je pro veškeré další dramatické dění Goethovy tragédie Předehra na divadle. Nápad divadla na divadle o divadle (O. Fischer) - můžeme jej možná nazvat i forbínou o divadle - převzal Goethe od staroindického dramatika Kalidásy, který své opusy (Šákuntála aj.) uvádí krátkým rozhovorem ředitele a herce (herečky). U Goetha však dialog tří dramatických osob, spjatých s divadlem, vnáší do díla nezbytné znaky, s nimiž a jimiž se pak dál hraje. Jejich forbína vlastně poprvé rozdá role v budoucím příběhu. Role jsou dány zdánlivě pouhou funkcí v divadelním organismu, ve skutečnosti jsou však již metaforou, jež významně předurčí úhel diváckého vnímání (Básník bývá zpravidla budoucí Faust, Komik je téměř vždycky Mefistofeles, Ředitel bývá někdy Hospodin). Ochuzením tedy není jen kompletní škrt (Potužil, 1984; Srba, 1998), ale i rozpuštění rolí mezi více osob (Hudeček, 1981; Rajmont, 2001).31 Stejným ochuzením je však i aktualizační posun ve prospěch (ne-prospěch) kterékoli diskutující strany, z nichž každá má svou pravdu, ale každá k jejímu prosazení potřebuje ty dvě druhé. Jsou to tři strany rovnoramenného trojúhelníka a není radno z něho dělat přímku: je to vždy jen za cenu nevyhnutelného zploštění. Z dvojrozměrného prostoru (textu) resp. trojrozměrného prostoru (scény) vzniká tak ve

7 významové rovině prostor povýtce jednorozměrný. Cesta ke čtvrtému (čas) a dalšímu (duchovnímu) rozměru hry, o nějž nám v těchto úvahách jde především, je tak hned v úvodu zatarasena. Dialog zahajuje Ředitel/Direktor a oslovuje Divadelního básníka (Theaterdichter) a Komika (Lustige Person, Žertovná osoba). Chválí je za to, že mu v minulosti tolikrát přispěli v jeho plahočení ( in Not und Trübsal ), jaké představuje snaha poskytnout Němcům divadelní zábavu. K diváctvu má Ředitel ambivalentní vztah: rád by mu vyhověl ( Ich wünsche sehr der Menge zu behagen v. 37 ), protože dav žije a nechá žít ( sie lebt und leben lässt v. 38). Jenže potíž je v tom, že lidé nejsou zvyklí na to nejlepší, ale přitom jsou tak děsně sčetlí. Tento rébus mu pomůže vyřešit jedině Básník. Ten se však - elegantně, dvěma osmiveršovými stancemi - ohrazuje, že o té tlačenici řvoucí (gnosticky řečeno: hmotě a prázdnotě ) nechce nic slyšet, neboť co lesklé, pro mžik zrozeno, pak mizí / Dál potrvá však potomstvu, co ryzí - (Fischer); u Vrchlického Je pro mžik stvořeno jen, co se blyští / co pravé, neztratí se době příští ; K. Kraus končí stanci volněji: V lavině průměru je tvůrce zasut / Až budoucnost pozná tu skrytou krásu. (v ) Komik se brání, u Fischera: O světu potomním bych nerad slyšel / Já kdybych s něčím podobným přišel / Kdo by pak bavil přítomné?, u Vrchlického: Kdo žijícím by strojil šprým?. U Krause však už Komik mluví o drzosti, světlech a flitrech, jimiž je nutné publiku vytřít zrak, o kritice, jež odkývá kdejakou pitomost, o útočné, drzé lascivitě, jež jedině dočká se daru sponzorského, k čemuž Básník připojuje: Hnal bych vás, a bičem.však brzy dopadne to s vámi zle / Cirkusem, šantánem a kýčem / jestli se divadlo má řídit / jste u mne, pane, velký břídil atd. Žánr sporu o smysl divadla se tím mění v žánr spílání publiku.32 Komik u Goetha ovšem mluví o něčem drobet jiném. Výslovně se dovolává rozpoutané obraznosti, fantazie - ať řádí s chóry svými / um, důmysl a vášeň s vroucností / však dbejte! Šprým ať též je mezi nimi! (Vrchlický). V originále jsou dokonce kantovsky stupňovány dva filozoficky odstíněné druhy rozumu: Lasst Phantasie mit allen ihren Chören / Vernunft, Verstand, Empfindung, Leidenschaft. (v )33 Karty jsou tedy u Goetha rozdány zcela rovnoměrně. V rozhovoru mezi pragmatickým intendantem, maximalistickým divadelním básníkem, jenž uvažuje nadčasově, a hercem, který žije přítomnou vteřinou, se metaforickou oklikou přes provozní problémy divadla ve zkratce exponují základní konflikty díla (niternost x vnějškovost, okamžik x věčnost aj.). Zbortí-li se trojúhelník a veškerou špatnost světa koncentruje v sobě například Komik, míjí se to nejen se smyslem scény, ale i s konkrétní povahou dramatické osoby. Tato figura je Goethem tolerovaná už slovy Hospodinovými k Mefistovi v Prologu v nebi ( Du darfst auch da nur erscheinen / Ich habe deinesgleichen nie gehasst / Von allen Geisten, die verneinen / Ist mir der Schalk am wenigsten zur Last, v ; Fischer: I v tom ať svobodu tvé kroky mají / Tvůj rod mě nikdy záštím neplnil / Z těch duchů, kteří popírají / vždy čtverák nejmíň na obtíž mi byl. Stejně pomýlené je činit pouze z Básníka tiskového mluvčího názorů samotného dramatika či režiséra. I u nejextrémnější Básníkovy pasáže (v ), jež je svými třemi stancemi jednou velkou apoteózou básnictví a zavání tedy přísně vzato samochválou, Goethe zmírní její patos tím, že celou čtyřiadvacetiveršovou repliku opatří celkem jedenácti otazníky, Fischer jich tam dokonce nadělá pro jistotu dvanáct, Vrchlický jich má už méně, osm - a Krausovi zbyl otazník jediný: tázání nahradilo kategorické tvrzení. Ač se to tak běžně traktuje (scéna je údajně sporem mezi Básníkem a Komikem, a Ředitel prostředkuje mezi nimi ), je to pouze jeden z letitých, tvrdošíjně tradovaných omylů.34 U Goetha nikde kupodivu přímou polemiku mezi Básníkem a Komikem nenajdeme. Básník se ani jednou neohradí vůči tvrzení Veselé osoby, vždy se vymezuje jen proti Řediteli. Ke Komikovi se obrací jen tehdy, když po něm žádá, aby mu vrátil někdejší mladý pohled, dravost, pud k pravdě, sílu nenávisti a moc lásky ( Den Drang nach Wahrheit. Des Hasses Kraft, die Macht der Liebe / Gib meine Jugend mir zurück! v ). Na to mu Komik odpovídá - na strategicky důležitém místě, těsně před závěrečným Ředitelovým resumé, jež je jakýmsi Goethovým předběžným rozvrhem budoucího díla - překvapivě zralou a dodnes aktuální kritikou kultu mládí jako samozřejmé, automaticky přijímané hodnoty, jež je ve skutečnosti globálním zinfantilněním světa (v ). Komik dokonce - podobně jako o sto let později ve známé parole o muži a dítěti Christian Morgenstern - polemizuje s tvrzením o nenapravitelné infantilnosti stáří (Vrchlický: Nedělá dětmi stáří, jak se dí / spíš dětmi ještě shledává nás stáří ; Fischer: Že zdětinšťuje zralý věk? / Ne, když je tu, jsme pořád ještě děti! v ). Sečteno a podtrženo. V Předehře na divadle nejde jen o věčný svár nadčasového a aktuálního, duchovního a materiálního, vážného a komického, mladého a starého, ale i o polaritu plánu a uskutečnění, niternosti a vnějškovosti. Řekli jsme, že mluvčím autora není jen Básník, ale ani jen Ředitel - jak se to také často a mylně vykládá. Viděli jsme, že stejně relevantní argumentační munici má i Komik. Nesporně kus pravdy (poslední slovo!) má i pragmatický Direktor, který nenápadně připraví publikum na to, že uvidí pestrou cestu z nebes na svět a světem do podsvětí (v originále: Von Himmel durch die Welt zur Hölle, v. 242). Pestrou cestu, nikoli tedy celistvý kus, ale - pestře pospojované kousky, revui, výslovně u Goetha ragú - tedy onu barbarskou tragédii.

8 Jedno je jisté: všichni tři aktéři sporu jsou pro plán (ideu) a jeho uskutečnění stejně nezbytní - ne nepodobně, jako je v Prologu v nebi nezbytný Mefisto pro Hospodina. Proč? Kvůli prověření člověka, jehož duch by mohl bez ostnu negace, kritiky a ironie zdegenerovat, zlenivět, ochabnout ( erschlaffen ). Goethův Hospodin jakoby věděl, spolu s Williamem Blakem a jeho Pekelnými příslovími, že: Být opravdovým Přítelem znamená odporovat. Tygři hněvu jsou moudřejší než koně poslušnosti. Ve stojaté vodě čekej jed. Nikdy nevíš, co znamená dost, dokud nevíš, co je víc než dost. Naslouchej výtkám pošetilců! Je to královská pocta! neboť: Bez Protikladů není vývoje. Přitažlivost a Odpuzování, Rozum a Energie, Láska a Nenávist jsou pro bytí Člověka nezbytné. Z těchto protikladů pramení to, čemu věřící říkají Dobro a Zlo. Dobro je pasivita, jež se podřizuje Rozumu. Zlo je aktivita pramenící z Energie. 35 Nebo s Rudolfem Steinerem: Člověk se stává silným, pokud musí namáhat své svaly. A právě tak musí dobro, pokud se má vystupňovat ve svatost, překonat zlo, které se mu staví do cesty. Zlo má za úkol přivést lidstvo na vyšší stupeň. (Duchovní výklad ke Goethově Faustu)36 Mefisto je tedy u Goetha Hospodinem schválený a zplnomocněný vyslanec pro Zemi, není v žádném případě jednostrannou personifikací zla. Je to blázen (Schalk), jenž humorem prověřuje svět, proklepává dutost našich postojů i frází. Jako jedinému mu Goethe udělil svobodu glosy, komentáře, obrací se k parteru, přináší tedy do hry zcizovací efekt, shazování divadelní iluze. Dokonce mu - jedinému - výslovně povolil ve hře improvizaci ad libitum, např. když se po verši zavře opona a Mefisto, poté co sundá masku Forkyase, sestoupí z koturnů a bude-li třeba, může přidat epilog s komentářem (Fischer), v originále: Méphistopheles, insofern es nötig wäre, im Epilog das Stück zu komemmentieren. To mluví za vše. Mefisto je zkrátka po celý první i druhý díl svým způsobem pořád tím Komikem z Předehry, jenž je pro dramatické dění stejně nutný jako jeho protihráči. Jak si všiml už Mircea Eliade, sympatie Hospodin - Mefisto je ovšem vzájemná (i Mefisto se v Prologu v nebi čas od času rád setkává se Starým): Když se tato sympatie zahrne do celého Goethova díla, je pochopitelná. Mefisto podněcuje lidskou činnost. Pro Goetha jsou zlo i omyl tvořivé. Když se nedopustíš chyby, nic nepochopíš, říká Mefisto Homunkulovi (v ). Tímto rozporem jsme tvořiví, sdělil Goethe Eckermannovi 28. března (Mefisto a androgyn)37 A v následujících řádcích už se Eliade tematicky dotýká samé gnostické podstaty našich úvah, jež posunuje do nových, přesnějších kontextů: Mefisto je v Goethově pojetí duch, který popírá, ale který hlavně zastavuje tok života a zabraňuje, aby se věci děly. Mefistova činnost nesměřuje proti Bohu, ale proti životu. Mefisto je otcem všech překážek (der Vater aller Hindernisse, v ). Co chce Mefisto po Faustovi je zastavit se. Mefisto ví, že v okamžiku, kdy se Faust zastaví, ztratí svou duši. Toto zastavení však není popření Stvořitele, ale Života. Mefisto se nestaví proti Bohu přímo, ale proti jeho hlavnímu výtvoru, životu. Místo pohybu a života se snaží vnutit klid, nehybnost a smrt. Tato smrt zaživa se projevuje duchovní jalovostí; je to koneckonců prokletí a zatracení. Tento zločin proti životu, jak dává na srozuměnou Goethe, je zločinem proti spáse. Je v tom však - jako všude, kde se dere na povrch nějaká hlubší pravda, v tomto případě nadčasová pravda Goethova Fausta - paradox: Mefisto, třebaže se staví proti běhu života, život povzbuzuje. Bojuje proti dobru, ale nakonec dobro vytváří. Tento démon popírající život je nicméně spolupracovník Boží. 38 Teď se zdá být jasné, že Mefisto by si jen těžko u Junga či u kohokoli jiného mohl na svůj úděl stěžovat: nehledě na fraškovitou taškařici, jíž s ním nedůstojně sehráli andělé, v hluším slova smyslu neměl proti Faustově druhé, vnitřní duši - i přes jedno dočasné zakolísání - šanci. A protože byl chytrý, věděl to vlastně už od začátku: U Fischera: Té síly díl jsem já / jež, chtíc vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná, u Vrchlického: Jsem oné síly část, / jež dobro tvoří vždy, / ač po zlu chce jen pást. (v )39 Coda Vraťme se však ještě naposledy k dramatickým osobám Předehry - vzhledem k tomu, jak symbolizují naše ústřední téma. Nabízející se koncepce trojúhelníku z Předehry, jíž uskutečnila např. Krausova/Krejčova koncepce Fausta, že totiž Ředitel = Hospodin (tj. z hlediska gnóze Nejvyšší duch, Rozum, Nús - popř. alespoň Demiurg, jako tvůrce

9 vnějšího světa) nemusí být koncepce jediná: Ředitel je přece vyslovený pragmatik, který původní celistvost programově, aby vyhověl publiku, kouskuje do ragú. Z hlediska gnóze bychom tedy ten trojúhelník symbolů museli trochu pootočit. Ředitel by byl naopak dole (mluvčí masy, zástupce hmoty, hyletik ), Komik se svou moudrou fantazií, vtipem i sofistikou by byl typickým zástupcem duše ( psychik - to on prostředkuje mezi hmotou a duchem ) a na vrcholu pomyslného trojúhelníku by stál ovšem mluvčí nadčasovosti a nesmrtelného pohybu ducha, Básník ( pneumatik ). A v čem je tedy vyšší gnostický smysl všech našich tří ouvertur? V tom, co vnitřně spojuje Věnování, Prolog v nebi s Předehrou na divadle - a vlastně s celých dalším dílem. Samotná niternost bez zkoušky, bez iniciace, zasvěcení, ale hlavně - když už jsme si s Jungem začali - bez individuace, tj. prověření ( ušpinění ) vnější realitou, bez gnostického hledání a poznávání sebe sama, svých nevědomých stránek, nemá valný smysl: Má-li být pravda zjevená v niternosti vůbec pravdou, musí vstoupit do tohoto světa jako čin, nesmí se dát zahnat surovostí vnějších poměrů nebo pýchou nitra na onen svět: duch tíhne k uskutečnění. (Fr. Bratránek)40 A tak po Věnování, jež je, jak jsme viděli, hlasem básníkova nitra, přivádí Předehra na scénu to, co se staví mezi pojetí a provedení plánu, tedy překážky, s nimiž musí umělecké dílo zápasit před svým uskutečněním. (dtto)41 V tomto smyslu vidí Goethe význam divadla jako místa prověření i sebeuskutečnění duše; nezapomeňme, že byl řadu desetiletí jak básníkem, tak direktorem, ale svým způsobem i entertainerem výmarského dvora, tj. překladatelem svých niterných autorských vizí do jazyka divadelní zábavy. Tři postavy Předehry jsou tak personifikací tří základních poloh básníkovy duše, tří lidských možností, jak interpretovat a prověřovat svět divadlem. POZNÁMKY 1) Úvodní, třetí a čtvrtá kapitola této studie byly předneseny pod názvem Předehra na divadle jako expozice základních témat Goethova Fausta jako habilitační přednáška na FFUK. Hlavním motivem a důvodem její nynější publikace je však fakt, že od časů příprav mé dvoudílné studie Faust a gnóze (DR, 12, 2001, č. 2 a 3) se objevily na trhu nové, převážně česky poprvé vydané texty, rozšiřující naše dosud omezené a zprostředkované poznání gnóze - a tím i nových souvislostí s faustovským mýtem (Odhalené mystérium. Tajemství Tomášova evangelia, Votobia, Olomouc, 2003; Neznámá evangelia. Novozákonní apokryfy, zde mj. Tomášovo evangelium, Petrovo evangelium, Filipovo evangelium, Mariino Evangelium, Vyšehrad, Praha 2001; Kozák, J.: Tři přednášky o gnózi, Bibliotheca gnostica, Brno, 2002; v nakladatelství Bibliotheca gnostica již předtím vyšlo: Křesťané před Kristem, za Krista a po Kristu, Praha 1995; Příběh o povstání hada, gnostický mýtus v několika podobách, Praha 1996; Hyppolytus: Vymýtání všeho kacířstva, Praha 1997; všechny tyto texty z latiny a z němčiny záslužně přeložil a komentáři, jež mnohdy velmi objevně poukazují na skrytou jednotu indoevropského základu evropského myšlení, opatřil Jan Kozák; bohužel tytéž komentáře negativně poznamenala a do jisté míry znehodnotila autorova až paranoidní spiklenecká teorie židokřesťanského vytunelování indického základu evangelijního příběhu a zejména jeho obsese, že hrdina Evangelií a autor jejich výroků Ježíš Kristus byl ve skutečnosti praotec gnóze Šimon Mág; i tato pro mnohé šílená obsese však patří do reflexe faustovského mýtu - zopakujme si, že samarský Šimon Kouzelník se svou duchovní družkou Helenou, jíž podle legendy osvobodil z nevěstince, rozuměj: z hmoty, je jedním z prvých doložených Faustů evropské historie: Vzpomínka na tento výstřední pár byla pravděpodobně podnětem k legendě o Faustovi, archetypem mága. Šimon byl v Římě vskutku znám jako Faustus, Oblíbený, a jeho družka byla v jedné své předchozí existenci trojskou Helenou., Eliade, M.: Dějiny náboženského myšlení II, OIKOYMENH, Praha 1996, s. 331). A konečně: jedním z bezprostředních podnětů k napsání této studie bylo i souborné vydání patnácti přednášek Rudolfa Steinera Duchovní výklad ke Goethově Faustu. Díl I. Faust, člověk hledající, Michael, Svatý kopeček u Olomouce 2003 a zejména pozoruhodná komparatistická knižní studie Bernarda Wehra: C.G.Jung a Rudolf Steiner. Konfrontace a synopse, Fabula, Hranice Obě knihy mně dovedly k poznatku, že Goethův Faust a souznění s gnózí byly překvapivým - a asi i jediným - společným jmenovatelem celoživotního usilování dvou jinak veskrze rozdílných myslitelů minulého století, jejichž duchovní vliv i v našem století zatím rozhodně nemizí. (Viz též pozn. 10.) - Určitou nadějí, že lze při zajisté nekonečném množství interpretací faustovské a goethovské látky postupovat i tímto gnostickým směrem - v němž si dovolím v budoucnu při vědomí mnoha restů pokračovat - mě naplnil i ohlas z Německa od mně neznámého čtenáře a skvělého goethovského interpreta Georga Jandy na mou prvou studii Faust a gnóze: Co děláte s Faustem, dělám já s Vilémem Meisterem a Pohádkou o zeleném hadu a krásné Lilii. (Lappersdorf, ) 2) O tomto novém, filozofickém rozměru jobovské sázky o povahu lidské duše srov. Faust a gnóze, DR, 12, 2001, č. 2 a 3. 3) Dtto. 4) Citováno podle Friedenthal, R.: Goethe. Jeho život a doba, Odeon, Praha 1973, s ) Fischerův překlad citujeme v této studii podle J. W. Goethe: Faust, SNKLU, Praha 1965; Vrchlického překlad citujeme podle J. W. Goethe: Faust, Nakladatelství J.Otty, Praha 1907; Goethův originál citujeme podle kritického vydání Goethe-Faust. Der Tragödie erster und zweiter Teil. Urfaust, herausgegeben und kommentiert von Erich Trunz, Verlag C.H.Beck, München ) Pokorný, P.: Píseň o perle. Tajné knihy starověkých gnostiků, Vyšehrad, Praha 1998, s ) Srov. Kratochvíl, Z.: Evangelium pravdy, Hermann a synové, Praha 1994, s.49, 61, 69, 70, 72 aj. 8) Eliade, M.: Mefisto a androgyn, OIKOYMENH, Praha 1997, s ) Steiner, R.: Duchovní výklad ke Goethovu Faustu, I., Faust, člověk usilující, Michael, Svatý Kopeček u Olomouce 2003, s ) O myšlení i konání anthroposofického filozofa, pedagoga, zakladatele waldorfského školství, vydavatele, pořadatele a komentátora Goethových spisů, výtvarníka, divadelního kritika, teoretika i praktika Rudolfa Steinera ( ), a o jeho úzkém propojení s gnózí i s Faustem, existuje bezpočet dokladů: od Steinerovy doktorské disertace, věnované nejgnostičtějšímu z novodobých filozofů Fichtemu (1891) přes gnostický výklad Goethovy Pohádky o zeleném hadu a krásné Lilii (1899) až po Steinerovu hlavní programovou platformu,

10 měsíčník nazvaný Lucifer - Gnosis (od 1903) či k jeho faustovským berlínským, mnichovským, vídeňským, curyšským, basilejským či dornašským přednáškám z let (jejich nemalá část už naštěstí vyšla péčí Anthroposofické společnosti v Písku, viz VM Press, Písek, , jiný oddíl těchto přednášek, konaných v různých evropských městech od do přinesl výše zmíněný výbor Duchovní výklad ke Goethovu Faustu, 2003). Méně známý zůstává bohužel R. Steiner jako divadelník (zejména divadelní kritik, pedagog, dramatik a režisér) - ačkoli jak v Mnichově ( ), tak zejména později ve švýcarském Dornachu u Basileje ( ), kde si postavil podle svého návrhu tzv. Goetheanum s dvojitou kupolí a s rozsáhlým komplexem účelových budov, včetně třech budov pro divadlo, provozoval pravidelnou experimentální divadelní činnost, tzv. eurytmii. Šlo - ve spolupráci s jeho družkou, později ženou, herečkou Marií von Sivers - o ryzí pohybové divadlo, jež mj. doprovázelo inscenacemi vybraných scén z Goethova Fausta (většinou z druhého dílu) Steinerovy přednášky. Byly to vlastně regulérní divadelní dílny, minifestivaly a semináře par excellence. Je s podivem, že tuto Steinerovu v mnohém průkopnickou činnost na dnes tak mimořádně úrodném, žádaném a módním poli, jemuž se učeně říká divadelní antropologie, nepoctí jedinou zmínkou žádná z relevantních encyklopedických prací, jak starších (Theater Lexikon, 1978), tak novějších (Slovník divadelní antropologie, 2000). Namísto toho česká média v souvislosti s tzv. nebezpečím svobodných waldorfských škol o jejich podezřelém zakladateli, mimochodem bytostném antinacionalistovi a antišovinistovi, publikují bláboly ve smyslu: Waldorfské školství ano - Rudolf Steiner ne!. Což je heslo asi stejně pitomé jako Křesťanství ano - Ježíš Kristus ne! - U Carla Gustava Junga a jeho bytostného vztahu ke gnózi (podobně jako k faustovskému mýtu) máme situaci usnadněnou už tím, že světoznámý švýcarský psychiatr se k tomuto heterogennímu myšlenkovému a náboženskému proudu několikrát sám výslovně přihlásil: prohlašoval se za gnostika, psal dokonce v mládí pod jménem skutečných, historicky doložených gnostiků prvých křesťanských staletí (Basilides z Alexandrie: Septem Sermones ad Mortuos - Sedm promluv k zemřelým, , česky in: Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga, Atlantis, Brno 1998), kriticky zkoumal, interpretoval, komentoval a pečoval o gnostické rukopisy, založil speciální Jungovu nadaci pro další výzkum a archivaci textů z gnostické knihovny v egyptském Nag Hamádí, objevené po roce 1945 apod. Především je tu však jako nezpochybnitelný svědek samotné Jungovo dílo, které je nejdůležitější gnózí našeho století. Předkládá vědecké objevy a pozorování, jejichž hodnotu a pravdu nemůže nikdo popřít. Že však za touto psychologií vězí typus gnostického postoje, je tajemství, které asi zůstalo málokomu skryto. Tak se ukazuje, že gnóze patří bezvadně k západní tradici. (Quispel, G.: Gnosis als Weltreligion, Curych 1951, s. 46; citováno z Wehr, G.: C. G. Jung a Rudolf Steiner, Fabula, Hranice 2003, s. 203.) Jung se podle vlastních slov zabýval gnostiky, nejvážněji v letech , zejména proto, že i oni se střetli s prasvětem nevědomí. Zabývali se jeho obsahy a obrazy, které byly očividně smíšeny s pudovým světem. (Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga, s. 185) Gnózi tedy nemohl Jung na cestě za svým hlavním posláním, za něž považoval výzkum nevědomí, dost dobře minout. Dokázal gnosticky interpretovat i nejvlastnější terén všech Faustů, alchymii, jež se mu stala mostem mezi starověkem a novověkem: Tradice mezi gnózí a přítomností se mi zdála přerušena a po dlouhý čas jsem nebyl s to nalézt most od gnosticismu nebo novoplatonismu k přítomnosti. Teprve když jsem začal chápat alchymii, poznal jsem, že skrze ni probíhá historické spojení ke gnosticismu a že prostřednictvím alchymie je vytvořena kontinuita od minulosti k přítomnosti. Jako přírodní filosofie středověku tvořila alchymie most jak do minulosti, totiž ke gnosticismu, tak i do budoucnosti, k moderní psychologii nevědomí. (Dtto, s. 185) Stejně tak se nemohl minout s Goethovým Faustem, neboť právě na archetypu učence a mága, na jeho duchovní cestě z gotické alchymistické studovny k sobě, ke svým dotud netušeným možnostem a vinám, k přijetí svého stínu, tj. nevědomé, mefistofelské, inferiorní stránky své osobnosti, jež ho pak provází tržištěm malého i velkého světa i různými podobami lásky, moci a vin, na tomto takřka modelovém příběhu Já (das Ich) mohl sledovat jeho komplikovanou cestu - a tím i cestu lidstva - k Já skutečnému, úplnému, bytostnému ( das Selbst ). Jung věděl, že bez viny není možné žádné duševní zrání. O tom, jak jej faustovské téma pronásledovalo celý život, svědčí nejen nápisy v jeho proslulém domě v Bollingenu, ale např. i fakt, že právě klíčem faustovského archetypu a systematické disociace dvou faustovských duší dokázal krátce po 2. světové válce odemknout a kriticky interpretovat jinak těžko vysvětlitelnou německou vinu na válečném hororu (Po katastrofě, 1945, č. in: Duše moderního člověka, Atlantis, Brno 1994, s. 155) - a jeho interpretace problému se právě faustovským klíčem dost radikálně liší od známé interpretace a kategorizace německé viny z pera Carla Jasperse z téže doby (Otázka viny / Die Schuldfrage, 1946). 11) Přesná Patočkova definice zní takto: Mýtus je totiž otázka, kterou se lidé obracejí k lidem, otázka pocházející z hlubiny, jež leží v člověku ještě hlouběji než logos, a tato radikální otázka, kterou my neklademe, nýbrž kterou jsme sami problematizováni, volá básníka, aby ji výslovně formuloval a zpracovával. Jaká je to tedy otázka, která nás uchvacuje v pověsti o Faustovi a která básníkům, myslitelům a jejich publiku nedopřává klidu...? Je navýsost smělé formulovat odpověď, která ve své jednoznačnosti hrozí oklestit živoucí mnohovrstevnatost mýtu. Přesto se však chceme této smělosti dopustit pokusem vyložit tuto otázku jako problém prodeje nesmrtelné duše. (Patočka, J.: Smysl mýtu o paktu s ďáblem, in: J. W. Goethe: Faust, ND, Praha 1997, s. 50) 12) Nakonečný, M.: Lexikon magie. Druhé, rozšířené vydání, Nakladatelství Ivo Železný, Praha 1995, dotisk 1997, s Následující citát je ze s ) Steiner, R.: Duchovní výklad ke Goethově Faustu, s ) Steiner, R.: dtto, s Následující citát je ze s ) Není v této souvislosti od věci, že Josef Váchal připravoval, soudě alespoň podle vlastních zápisů v Denících, o Faustovi samostatnou - žel nikdy nedokončenou - knihu, z níž nakonec zbyly jen některé barevné dřevoryty. Faustovská legenda - zejména v jejím triviálním, předgoethovském a archetypálním tvaru - mu nemohla neimponovat. Faustovských - přesněji: mefistofelských - motivů je v jeho výtvarném i literárním díle proto roztroušeno obrovské množství a čekají dosud na samostatnou analytickou studii. Váchal se často do faustovské polohy mága (vyvolávajícího nečisté síly, od nichž se osvobozoval horečnatou posedlostí tvorbou) uměle a divadelně stylizoval. Faustovská poloha (v níž si představoval např. i to, že přivolal na zdegenerované evropské lidstvo nejprve hnědého Satana ze Západu, a pak, po válce, rudého a ještě horšího z Východu) patřila k základním sémantickým gestům jeho poetiky a estetiky. Po nesčetných svých drobných kontraktech s ďáblem bral jako osudový pekelný trest v pravém faustovském finále svého života všechno to, co na něj po únoru 1948 až do konce života dopadalo Jobovými ranami v podkrkonošských Studeňanech, kam se z Prahy těsně před válkou odstěhoval za svým zaslíbeným rájem vegetace. (Váchal sdílel Goethovo heslo: Bůh je vegetace.) Na milovaném statku mu zřídili zablácenou Strojní a traktorovou stanici, otrávili studnu a vzduch naftou, rozjeli políčka s tabákem, vyklučili všechny keře a pokáceli postupně všechny stromy, z nichž čerpal energii a kvůli nimž se sem z Prahy stěhoval: jeho deníkové záznamy z té doby obsahují už jen

11 samá pekelná prokletí. V samotném finále uchystala doba skomírajícímu umělci pravý váchalovsky groteskní škleb - opožděné faustovské nanebevzetí v podobě titulu zasloužilého umělce a smlouvy na (posmrtné) vydání Krvavého románu. 16) Koneckonců, i autor výše citovaného výměru faustovského mýtu Jan Patočka vyhrál nad estébáckými čerty svou druhou, nesmrtelnou duši (jeho slovy, ducha, který je duší duše ) už zdánlivě nesmyslnou, nepraktickou akcí podpory perzekvovaných undergroundových muzikantů, jejichž rockovou hudbu jinak upřímně nesnášel. Nepropásl možnost prohloubit lidskou existenci tak, aby se stala duchem. I ve finále, po Chartě 77 a vysilujících výsleších na StB, naplnil beze zbytku svou maximu: Nesmrtelnosti duše v pravém smyslu dosáhnou ti, kdo dají přednost nebytí před zkázou duše. (Smysl mýtu o paktu s ďáblem, s.51) - Ale nejde jen o výjimečné příběhy, lidi a osudy: tak jako dnes a denně uzavíráme všichni nějaké ty malé faustovské obchody s našimi malými mefistofely i s odklady závěrečných účtů, tak také každý čtenář této studie jistě dovede z vlastního okolí či z vlastního života vylovit příklady či okamžiky, kdy se jeho druhá duše ( duše jeho duše ) překvapivě hlásila o slovo. 17) Eckermann, J. P.: Rozhovory s Goethem, SNKLU, Praha ) Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga, s ) Neznámá evangelia. Novozákonní apokryfy I., (uspořádali Jan A. Dus, Petr Pokorný), Vyšehrad, Praha 2001, s ) Dtto, s ) Steiner, R.: Duchovní výklad ke Goethově Faustu, s ) Dtto s ) Dtto, s ) Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga, s ) Srov. Jung, C. G.: Člověk a duše, Academia, Praha 1995, s ) Dtto, s ) Dtto s ) Dtto, s ) Dtto, s ) Odhalené mystérium, Poznání, Olomouc 2003, s. 17, výrok č. 43; Neznámá evangelia, 2001, uvádějí tento Ježíšův výrok jako logion 89 (s. 142). 31) J. W. Goethe, Z. Potužil: Faust I., II., Divadlo na okraji, Praha 1984; J. W. Goethe, Z. Srba: Faust 1, ND Brno, Mahenovo divadlo, Brno 1998; J. W. Goethe, V. Hudeček, J. Nezval: Faust I, II, Národní divadlo, Praha 1981; J. W. Goethe, I. Rajmont: Faust 1, Klicperovo divadlo, Hradec Králové ) J. W. Goethe, O. Krejča, K. Kraus: Faust, ND Praha 1997, s O tom podrobněji viz Just, V.: Faust a souvislosti (Ke Krejčově a Krausově pokusu o Goethovu tragédii), Kritická Příloha, 1998, č. 11, s ) Vernunft = praktický rozum, Verstand = vyšší forma porozumění, čistý rozum. 34) Srov. Poznámky Otokara Fischera ( básník...proti němu komik...o smíření obou usiluje divadelní ředitel ), in: J. W. Goethe: Faust, SNKLU, Praha 1965, s ) Blake, W.: Snoubení Nebe a Pekla, Paseka, Praha/Litomyšl 1999, s. 42 a 20 (Pamětihodná vidina, Pekelná přísloví), druhý citát s. 8 (Argument). 36) Steiner, R.: Duchovní výklad ke Goethově Faustu, s ) Eliade, M.: Mefisto a androgyn, OIKOYMENH, Praha 1997, s ) Dtto, s ) V originále verše č , jež jsou odpovědí na Faustovo: Kdo jsi?, znějí takto: Ein Teil von jener Kraft, / Die stets das Böse will und stets das Gute schaft. Vždy brilantní Jindřich Pokorný přebásňuje tuto pro faustovský mýtus klíčovou Mefistovu sebedefinici těmito slovy: Část jiných sil. Já patřím k těm, / kdož činí dobro tím, že touží být vždy zlem (Kniha o Faustovi, MF, Praha 1982, s. 84). A Karel Kraus překládá pouze po smyslu, bez dodržení rýmu: Té síly malá část, / která chce jen to zlé, a stále dobro koná (Faust, 1997, s. 184). 40) Bratránek, T. F.: Výklad Goethova Fausta, Odeon, Praha 1982, s ) Dtto, s. 21.

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Zdeněk Váňa: rozbor skice Rudolfa Steinera

Zdeněk Váňa: rozbor skice Rudolfa Steinera S l o v a n s k ý č l o v ě k Zdeněk Váňa: rozbor skice Rudolfa Steinera Šestá kulturní epocha2, v níž má dojít k probuzení vyššího bytostného článku člověka, bude na vyšší rovině opakováním druhé, praperské

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit,

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, TAJEMSTVÍ PŘITAŽLIVOSTI SRDCE Přitažlivost Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, zatímco jiní o lásku usilují? Proč vás určitý typ muže nebo ženy skoro magicky přitahuje a jiný, ačkoli

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

Uzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování

Uzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování 27. kapitola Uzdravení snu I. Obraz ukřižování 1. Přání, aby s vámi bylo zacházeno nespravedlivě, představuje pokus učinit kompromis, který by spojil útok s nevinou. Kdo však dokáže spojit to, co je naprosto

Více

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI PROČ A JAK SE MODLIT KŘÍŽOVOU CESTU? (zpracováno podle Vojtěcha Kodeta) MÁME JISTOTU, ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem

Více

Literatura starověku a antiky - test. VY_32_INOVACE_CJL1.1.05a PhDr. Olga Šimandlová září 2013. Jazyk a jazyková komunikace

Literatura starověku a antiky - test. VY_32_INOVACE_CJL1.1.05a PhDr. Olga Šimandlová září 2013. Jazyk a jazyková komunikace Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Různá ponaučení a Různá po zlaté pravidlo

Různá ponaučení a Různá po zlaté pravidlo Různá ponaučení a zlaté pravidlo Mt 7,1-1212 Text Mt 7,1-1212 1 Nesuďte, abyste nebyli souzeni. 2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. 3 Jak

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

PREROMANTISMUS. 2. polovina 18. století. zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus

PREROMANTISMUS. 2. polovina 18. století. zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus 7.PREROMANTISMUS PREROMANTISMUS 2. polovina 18. století zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus Ossianovy zpěvy zdůrazňuje právo autora řídit se víc citem než rozumem Fonthill

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Milan Stiller Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CASPO.9.12 Vzdělávací

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Literatura TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ prima Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden, 70hod/rok Literatura pro 1. ročník středních

Více

Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus

Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus Preromantismus = módní směr, který se odvíjí od filozofie dobového osvícenství, je spojnicí mezi racionálním klasicismem a nastávající romantikou 19. století.

Více

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA

CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA úvodní stránka strana - 1 - CO O NĚM ŘÍKAJÍ ZE STARÉHO ZÁKONA NĚKTERÁ PROROCTVÍ A NĚKTERÉ OBRAZY se zdůrazněním toho: kým je co pro nás vykonal a co z toho pro nás vyplývá použit... ekumenický a kralický

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Staňme se architekty vlastního života i světa

Staňme se architekty vlastního života i světa Staňme se architekty vlastního života i světa Miluše Kubíčková Všichni lidé se rodíme do proměnlivého a velmi členitého světa, který je podivuhodně vnitřně spojitý a celistvý. V něm společně se vším stvořeným

Více

Každá mince má však i druhou stranu. A zde jde o to, že současná kultura je doslova přesycena až brutálním představováním lidské smrti a umírání.

Každá mince má však i druhou stranu. A zde jde o to, že současná kultura je doslova přesycena až brutálním představováním lidské smrti a umírání. Pravda a mýty o smrti a umírání. Je zmrtvýchvstání mýtus? Téma smrti a umírání je nesmírně důležité téma, které v dnešní době u většiny lidí bývá odsouváno někam do oblasti nezájmu a nevědomí. Je to téma

Více

102. JEŽÍŠI, DÁVNO UŽ TO VÍM (hudba: AC Bratislava; text: Karel Sedláček) C # mi. 101. VÍM, ŽE TI NA MNĚ ZÁLEŽÍ (hudba a text: Markéta Plchová)

102. JEŽÍŠI, DÁVNO UŽ TO VÍM (hudba: AC Bratislava; text: Karel Sedláček) C # mi. 101. VÍM, ŽE TI NA MNĚ ZÁLEŽÍ (hudba a text: Markéta Plchová) 101. VÍM, Ž TI N MNĚ ZÁLŽÍ (hudba a text: Markéta Plchová) mi Vím, že Ti záleží na srdci mém, nejsem Ti lhostejný/á. V čase těžkých chvil, ve dnech bouřlivých, Ty dál nade mnou bdíš. mi Ruku mi podáváš,

Více

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,

Více

Obsah. 1. Muž z Kiisnachtu... 9. 2. Syn zbloudilého pastora... 15 Vesnický pastor Paul Jung... 16 Matka Emilie, médium... 17

Obsah. 1. Muž z Kiisnachtu... 9. 2. Syn zbloudilého pastora... 15 Vesnický pastor Paul Jung... 16 Matka Emilie, médium... 17 Obsah 1. Muž z Kiisnachtu... 9 2. Syn zbloudilého pastora... 15 Vesnický pastor Paul Jung... 16 Matka Emilie, médium... 17 Nesmělé introvertní dítě s estetickým citem... 18 Zasvěcení do království stínů...

Více

SPIRITIZMUS A BIBLE. Strašnice 24. dubna 2013

SPIRITIZMUS A BIBLE. Strašnice 24. dubna 2013 SPIRITIZMUS A BIBLE Strašnice 24. dubna 2013 TOUHA Znát budoucnost Být fit a zdráv Nahlédnout do tajemna Finanční prospěch SPIRITIZMUS SE JEVÍ JAKO CESTA CO JE TO SPIRITIZMUS? SPIRITIZMUS Založen na domněnce,

Více

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015 2015 Hospodin vede na různá místa zelené pastvy, stezky spravedlnosti. Po příjemných cestách pomyslel David na cestu roklí stínu smrti. Tam se nebude bát. Ne pro svo odvahu, nýbrž pro přítomnost pastýře.

Více

Kain a Ábel (Gn 4,1-16)

Kain a Ábel (Gn 4,1-16) Kain a Ábel (Gn 4,1-16) 4:1 I poznal člověk svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Tu řekla: "Získala jsem muže, a tím Hospodina." 2 Dále porodila jeho bratra Ábela. Ábel se stal pastýřem ovcí,

Více

Cool / coolness dramatika Pod tento termín se všeobecně zahrnují texty vznikající od poslední třetiny devadesátých let dvacátého století, které na jeviště přinesly doposud tabiuzovaná témata: sex, zejména

Více

Informace k zasvěcení do energií Systému SOKAISI Reiki Mistr/učitel Eva Melzerová eva.melzerova@seznam.cz; www.reiki-melzerova.cz.

Informace k zasvěcení do energií Systému SOKAISI Reiki Mistr/učitel Eva Melzerová eva.melzerova@seznam.cz; www.reiki-melzerova.cz. Systém SOKAISI Manuál (dle Armand-Manuel Ratundu) Informace k zasvěcení do energií Systému SOKAISI Systém SOKAISI První stelární transformační zasvěcovací systém na Zemi Po obdržení KOSO RAYS mne má zvědavost

Více

Já nikdy nečet snáře a to zde není božská komedie Jen čti, co Jeho Slovo říká Tam u Něj se vskutku žije U Něj v nebi není lháře a nenajdeš podvodníka

Já nikdy nečet snáře a to zde není božská komedie Jen čti, co Jeho Slovo říká Tam u Něj se vskutku žije U Něj v nebi není lháře a nenajdeš podvodníka Já nikdy nečet snáře a to zde není božská komedie Jen čti, co Jeho Slovo říká Tam u Něj se vskutku žije U Něj v nebi není lháře a nenajdeš podvodníka ( 8 ) předmluva Je mi líto, že se neumím vyjádřit veršem

Více

1.11. 2015. 1. čtení: Mt 19, 1-12. Píseň: S278 Přijď již, přijď Duchu stvořiteli. Základ kázání: Mal 2, 9-17. Milé sestry, milí bratři,

1.11. 2015. 1. čtení: Mt 19, 1-12. Píseň: S278 Přijď již, přijď Duchu stvořiteli. Základ kázání: Mal 2, 9-17. Milé sestry, milí bratři, 1.11. 2015 1 1. čtení: Mt 19, 1-12 Píseň: S278 Přijď již, přijď Duchu stvořiteli Základ kázání: Mal 2, 9-17 Milé sestry, milí bratři, asi jste také již mnohokrát zaslechli, že Čechách posledních dvacet

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Já jsem dveře (J 10:7, 9)

Já jsem dveře (J 10:7, 9) Já jsem dveře (J 10:7, 9) - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Ukázat, že Ježíš Kristus je Jahve a jako takový má veškerou moc na nebi i na zemi. HOMILETICKÁ MYŠLENKA: Ježíš Kristus je Jahve (Hospodin),

Více

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů.

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů. Kněžské zrcadlo Naše moderní pedagogika je stále ještě specializována na zpracování slabin. Kdo je ve škole slabší v matematice, učí se ji tak dlouho, dokud není slabý i v jazycích. Chytřejší by - podle

Více

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí 7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí symbolickému způsobu vyjadřování v jazyce Bible a v jazyce

Více

Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech

Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech Část 1 NAROZENÍ DÍTĚTE LÁSKY Jak se narodí dítě lásky? Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech účastníků tréninku je přijít vědomě do pozemského života v podobě dítěte lásky. Kdo je dítě lásky? Obvykle

Více

Obsah. Moderní doba! Jak vydržet a hlavně JAK přežít? 11 Co je stárnutí a proč k němu dochází? 33

Obsah. Moderní doba! Jak vydržet a hlavně JAK přežít? 11 Co je stárnutí a proč k němu dochází? 33 Mládněte jídlem i po 50! Obsah Úvod 7 Moderní doba! Jak vydržet a hlavně JAK přežít? 11 Co je stárnutí a proč k němu dochází? 33 Proč stárneme? 34 Co víme o stárnutí 35 Teorie příčin stárnutí 44 Hormony

Více

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga sex a 1 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga a sex Sexuální síla z pohledu jogína cesta od rozkoše k duchovnímu štěstí Elisabeth Haichová Přeložil Jan Menděl 3 Jóga a sex Elisabeth

Více

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

OVĚŘOVÁNÍ PRAVDY KRITICKÁ OTÁZKA K VAŠEMU VYZNÁNÍ. Anthony Buzzard

OVĚŘOVÁNÍ PRAVDY KRITICKÁ OTÁZKA K VAŠEMU VYZNÁNÍ. Anthony Buzzard OVĚŘOVÁNÍ PRAVDY KRITICKÁ OTÁZKA K VAŠEMU VYZNÁNÍ Anthony Buzzard Každý Křesťan je povolán k hledání pravdy. Když ji najde stává se zvěstovatelem pravdy ochoten komunikovat pravdu ostatním v duchu lásky.

Více

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života Úrovně identity Poznámky k psychologii duchovního života Základní předpoklad: každá lidská bytost má potřebu mít pozitivní sebepojetí (identitu) není-li pocit inferiority vztahové komplikace I. úroveň

Více

LITERATURA A JEJÍ DRUHY A ŽÁNRY

LITERATURA A JEJÍ DRUHY A ŽÁNRY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Bednarzová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

Bhagaván Šrí Ramana Maháriši Dodatek ke 40 veršům o Skutečnosti

Bhagaván Šrí Ramana Maháriši Dodatek ke 40 veršům o Skutečnosti Bhagaván Šrí Ramana Maháriši Dodatek ke 40 veršům o Skutečnosti (zveřejněno na www.rudolfskarnitzl.cz) (Bhagaván Šrí Ramana Maháriši je autorem veršů, zvýrazněných v textu kurzívou.) Vzývání To, co je

Více

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni 1 Vršovice 1.5.2011 Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, všechny vás vítám na naší společné bohoslužbě. Na setkání, kde smíme naslouchat Božímu slovu, těšit se z Božího pozvání a děkovat za ně.

Více

O radosti pro život MILÁ KNIHA. Přemysl Dvořáček

O radosti pro život MILÁ KNIHA. Přemysl Dvořáček O radosti pro život MILÁ KNIHA Přemysl Dvořáček O radosti pro život Přemysl Dvořáček V prožitku jemného citu lásky ve svém srdci cítíme blažený vjem upřímné radosti a něhy. S pocitem upřímné radosti

Více

Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008. Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11

Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008. Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11 Týden od 23. listopadu do 29. listopadu 2008 Biblické texty na tento týden: Ř 3,19 26; 2 K 5,18 21; 1 J 4,7 11 Základní verš Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní krví se stal smírnou obětí pro ty, kdo

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru 6. třída - Objevujeme křesťanskou víru Vazba učiva 6. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Žáci rozumějí evangelním zprávám jako výpovědím víry o setkání člověka a Boha. Žáci umějí rozpoznat

Více

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR

LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Archivy Texty Rozhovory Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla

Archivy Texty Rozhovory Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Archivy Texty Rozhovory Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla Michal Ajvaz: Rebelie je tématem každého uměleckého díla rozhovor pro Festival spisovatelů Praha Erika Zlamalová: 20. ročník

Více

Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii

Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii Umělecké směry na přelomu 19. a 20. století v české poezii Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_15_10 Tématický celek:

Více

Pracovní list č. 1. Tipy do praxe

Pracovní list č. 1. Tipy do praxe Pracovní listy Pracovní list č. 1 Téma: Máme krásný úkol modlit se a milovat (sv. J.M. Vianney) V tichosti rozjímejte o jednotlivých částech modlitby Otče náš. Každý den projevte svou lásku k Bohu - modlitbou,

Více

Vysoká pec ve vašem nitru

Vysoká pec ve vašem nitru Obsah Předmluva... 7 Úvod... 10 Chcete-li objevit své pravé Já, já musí zemřít... 19 Vysoká pec ve vašem nitru... 49 Jak nechávat vše plynout a pozorovat... 80 Jak kráčet beze stop... 95 Mysl: velká pokladnice

Více

Mnoho povyku pro všechno

Mnoho povyku pro všechno Kapitola první Mnoho povyku pro všechno Za jasného dne nahlédnete do věčnosti. Alan Lerner 1 Zběžný průvodce nekonečnem Je-li skutečně nějaké Vědomí Vesmírné a Svrchované, jsem já jednou jeho myšlenkou

Více

Podstata víry 19.9.2010

Podstata víry 19.9.2010 Podstata víry 19.9.2010 Exodus 20,1-7 Bůh vyhlásil všechna tato přikázání: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

UČEDNÍK JEŽÍŠOVY LÁSKY

UČEDNÍK JEŽÍŠOVY LÁSKY UČEDNÍK JEŽÍŠOVY LÁSKY Ježíš umíral v opuštěnosti, ale odevzdal se do rukou Otce. Tento pokoj se stal příkladem i pro Dysmase, i on chce zcela důvěřovat Bohu, lotr po pravici chce ve své smrti napodobit

Více

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 2014 Michal Garšic Tato publikace, ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována, ani poskytována třetím osobám. Také nesmí být šířena

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení školy

Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení školy Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení

Více

HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO

HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO 10 HLAVNÍ ZADÁNÍ DUCHA SVATÉHO Činnost Ducha svatého je velmi bohatá a pestrá. Klademe si otázku: Existuje nějaká základní, ústřední činnost Ducha, k níž se všechno soustřeďuje? Můžeme najít podstatu,

Více

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová Období klasické řecká filosofie II Zuzana Svobodová Platón (428/7-348/7 př. Kr.) vl. jm. Aristoklés, Platon přezdívka daná učitelem gymnastiky (platys široký) aristokrat (na rozdíl od Sokrata) snaha o

Více

Žánry - opakování DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL VY_32_INOVACE_ST_02-16_CJ-7. autor Jaroslava Staňková. vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Žánry - opakování DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL VY_32_INOVACE_ST_02-16_CJ-7. autor Jaroslava Staňková. vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Žánry

Více

I. DUCHOVNÍ SVÌT. MICHAEL NEWTON, PhD. UÈENÍ DUŠÍ

I. DUCHOVNÍ SVÌT. MICHAEL NEWTON, PhD. UÈENÍ DUŠÍ MICHAEL NEWTON, PhD. UÈENÍ DUŠÍ I. DUCHOVNÍ SVÌT V okamžiku smrti vystoupí duše ze svého těla. Je-li duše starší a má zkušenosti z mnoha předchozích životů, ihned pozná, že je volná, a vydá se domů. Tyto

Více

Josefína Ukázková. Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA. Milá Josefíno.

Josefína Ukázková. Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA. Milá Josefíno. Josefína Ukázková Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA Milá Josefíno. Výše jsou pro Vás vyloženy všechny karty, které Vám utvářejí Vaše cesty v nejbližší budoucnosti. Je potřeba

Více

Je někdo z vás nemocen?

Je někdo z vás nemocen? Štěpán Rucki Je někdo z vás nemocen? Křesťanský pohled na zdraví, nemoc a uzdravení Co je to plné zdraví? Je nemoc následkem hříchu? Má nemoc a utrpení smysl? Uzdravení Boží mocí Zázračná uzdravení dnes?

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Bible. Charlie Brackett

Bible. Charlie Brackett Bible Charlie Brackett BIBLE a. Bible 1. Jedinečná kniha a. Bible je nejúžasnější knihou celé historie. b. Nesčetné roky úsilí a péče vedly ke vzniku přesných opisů, uchování původního textu a kontrole

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 předběžný rozvrh seminární práce 1. Úvod, spiritualita a psychoterapie, 25. února spiritualita v psychoterapii 2. Nové myšlení a techniky sebezlepšení 4. března

Více

2.12.2012 1. neděle adventní

2.12.2012 1. neděle adventní 2.12.2012 1. neděle adventní Milost vám a pokoj od toho, kterýž jest, kterýž byl a kterýž přijíti má. Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král,

Více

Vnímání citu SLOVO DAR ŽIVOTA. Přemysl Dvořáček

Vnímání citu SLOVO DAR ŽIVOTA. Přemysl Dvořáček Vnímání citu SLOVO DAR ŽIVOTA Přemysl Dvořáček Vnímání citu Uzavřený kruh poznání sebelásky byl název souboru citací zveřejněných v knižním titulu Labyrint zdraví. Nyní nakladatelství Na-Ra nabízí soubor

Více

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu.

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu. Úvodem Již na počátku své dlouhé a strastiplné cesty lidé naráželi na záhadné a tajemné věci nebo úkazy, které nebyli schopni pochopit. Tak vzniklo náboženství a bohové. Kdo ale ti bohové byli ve skutečnosti?

Více

Tarotová galerie. Jak jste na tom se svou intuicí?

Tarotová galerie. Jak jste na tom se svou intuicí? 1 Tarotová galerie Jak jste na tom se svou intuicí? Necháváte se v běžném životě vést svými pocity, svým vnitřním vedením, anebo pro svá rozhodnutí vždy potřebujete logické zdůvodnění? Nebo to máte půl

Více

Poselství od archanděla Michaela, přijaté Ronnou Herman pro měsíc červen 2010.

Poselství od archanděla Michaela, přijaté Ronnou Herman pro měsíc červen 2010. Poselství od archanděla Michaela, přijaté Ronnou Herman pro měsíc červen 2010 VITAMÍN D - BOŽSKÝ VITAMÍN Rona H: Nejdražší přátelé, poselství pro tento měsíc musím začít vysvětlením Během uplynulých tří

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory.

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Obrázky silně působí na mozek. Vidět tohle: se velmi rychle pochopí a pamatuje. Lépe než slova "pokleslo o třicet procent" Trochu profesionálněji

Více

Karel Hynek Mácha - Máj Jméno autora: Mgr. Bohuslava Svobodová

Karel Hynek Mácha - Máj Jméno autora: Mgr. Bohuslava Svobodová VY_32_INOVACE_CJL_58 Karel Hynek Mácha - Máj Jméno autora: Mgr. Bohuslava Svobodová Období vytvoření: září 2013 Ročník: 2., popř. 3. a 4. (opakování) Tematická oblast: Čtenářská gramotnost absolventa OA

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku

Pierre Franckh. způsobů, jak najít lásku Pierre Franckh 21 způsobů, jak najít lásku Důležité upozornění: Rady uveřejněné v této knížce byly autorem a nakladatelstvím pečlivě zpracovány a prověřeny, nemůže však za ně být převzata jakákoliv záruka.

Více

Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu. Eva Drgoňová

Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu. Eva Drgoňová Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu Eva Drgoňová Zápisky z přednášky na waldorfském semináři v Praze na Opatově ze dne 25.září 2010 Obecné seznámení s vývojem

Více

Univerzalismus v etice jako problém

Univerzalismus v etice jako problém VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI 1. NEDĚLE PO SV. TROJICI formulář A1 (bohoslužby s večeří Páně) ÚVODNÍ ČÁST VSTUPNÍ HUDBA OTEVŘENÍ K: Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. S: Amen. POZDRAV K: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho

Více

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE

UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE KRISTŮV RŮŽENEC 1 UVEDENÍ DO MODLITBY KRISTOVA RŮŽENCE Bůh každého z nás volá a vede. Každý na toto volání odpovídá podle rozhodnutí svého srdce v osobním projevu své modlitby. Křesťanství zná tři výrazové

Více

Septima, oktáva. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 11. 1. 2014.

Septima, oktáva. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 11. 1. 2014. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: CZ.1.07/1.5.00/34.0690 VY_32_INOVACE_GFP_32_05_1.12 Význam pedagogické praxe pro úspěšné zvládnutí profese učitele

Více

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 8. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Český jazyk a literatura Literární

Více

Budeme se tedy zabývat tím, co vlastně pro nás křesťany smrt znamená, co asi bude po ní a jak to celé může formovat náš křesťanský život.

Budeme se tedy zabývat tím, co vlastně pro nás křesťany smrt znamená, co asi bude po ní a jak to celé může formovat náš křesťanský život. Život a smrt Přátelé, dnes nás čeká smrt. Tedy jako téma. Když jsem přemýšlel nad tím, jak pojmout téma život a smrt, napadali mě otázky po smyslu života a takový ten mainstream. Vlastně by stačilo říct

Více

John Kerr: Nebezpečná metoda

John Kerr: Nebezpečná metoda 1 2 John Kerr: Nebezpečná metoda John Kerr Nebezpečná metoda Příběh Junga, Freuda a Sabiny Spielreinové PROSTOR 3 4 John Kerr: Zdeněk Nebezpečná Štěpánekmetoda JOHN KERR NEBEZPEČNÁ METODA PŘÍBĚH JUNGA,

Více

Pořad ekumenické bohoslužby s připomínkou křtu A. Vysvětlení

Pořad ekumenické bohoslužby s připomínkou křtu A. Vysvětlení Pořad ekumenické bohoslužby s připomínkou křtu A. Vysvětlení Bohoslužba se koná na podzim (4. neděle v září), z podnětu ERC. Předložený liturgický formulář je soustředěn k připomínce křtu podle liturgie,

Více

2. kapitola. Šamanský pohled na svět

2. kapitola. Šamanský pohled na svět 2. kapitola Šamanský pohled na svět Mýty a legendy existujících šamanských kmenů nám mohou poskytnout vodítka k odpovědi na otázku, jak a kdy šamanismus vznikl, ale vždy musíme mít na paměti, že každý

Více

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka Nemrtvá kočka Od zveřejnění teorie relativity se uskutečnily tisíce pokusů, které ji měly dokázat nebo vyvrátit. Zatím vždy se ukázala být pevná jako skála. Přesto jsou v ní slabší místa, z nichž na některá

Více