11/2003. Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech ROČNÍK XIII

Transkript

1 ROČNÍK XIII 11/2003 Internetová verze Místní kultury: Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

2 Z obsahu 11/ Stálé rubriky Obecná problematika 3 Legislativa ekonomika 6 Informatika 13 Místa regiony kraje 17 Děti mládež 27 Kulturní dědictví 30 Múzická a výtvarná kultura 37 Zahraničí 45 Obecná problematika! Nehleďme na to, kdo nás rozdělil, ale na to, co nás spojuje 3 Legislativa - ekonomika! Granty Ministerstva kultury 6! Mecenáš nikoli sponzor (Josef Hlávka) 8! Národní muzeum 10! Občanské sdružení, kultura a Neratovice 12 Informatika! Oddělení hudby v novém (Knihovna města Olomouce) 13! Informací nemají turisté nikdy dost 14! Utváření místa (publikace) 15 Místa regiony kraje! Básník Josef Hiršal a Rychnov nad Kněžnou 17! Sdružení obcí Ždanického lesa a Politaví 19! Alternativa Zlín 21! Soutěž vesnice roku a kroniky 22! Renesance filmových klubů pokračuje 23! Bohatá minulost i přítomnost astronomie u nás 25 Děti mládež! Dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana 27! Mnoho aktivit na malém prostoru 28 Kulturní dědictví! Seminář lidové architektury 30! Grant na opravu vzácného obrazu 31! Kam se starými věcmi? Přece do muzea 32! I kostely mají své dny 34 Múzická a výtvarná kultura! Nové divadlo kouzel 37! Ohlédnutí za festivalem 40! Animace alternativa pro mladé umělce 42! Světové premiéry v Ústí nad Orlicí 43! Alternativa na festivalu 44 Zahraničí! Evropa bez hranic 45 Nabídka! Akce, aktivity 47 Telefonní čísla na všechny útvary IPOS viz zadní stránka obálky. Ústředna IPOS: Sekretariát redakce: Vedoucí redaktorka: servis: Náměty, připomínky, články posílejte pokud možno ovou poštou: redakce@ipos-mk.cz Uzávěrky: Číslo 12/2003: 10. listopadu 2003 Dvojčíslo 1-2/2004: 5. ledna 2004 Na obálce grafika Josefa Poláčka

3 11/2003 OBECNÁ PROBLEMATIKA 3 Úvodníík Nehleďme na to, kdo nás rozdělil, ale na to, co nás spojuje Začátkem října, v rámci měsíce česko-slovenského přátelství, se pod Tatrami sešli slovenští a čeští amatérští umělci na prvním ročníku Festivalu české a slovenské amatérské tvorby. Proběhl pod záštitou ministrů kultury obou zemí Pavla Dostála (ČR) a Rudolfa Chmela (SR). Pořadatelsky se podílely IPOS Artama, Národné osvetové centrum (NOC), Český spolok na Slovensku a čtyři slovenská města - Poprad, Levoča, Kežmarok a nové město Vysoké Tatry. Slavnostní zahájení festivalu proběhlo v divadle v Levoči za účasti starostů výše jmenovaných měst, představitelky Samostatného prešovského kraje, zástupce ministerstva kultury SR a dalších významných osobností. Múzy pak na tři dny ovládly podtatranskou oblast a zatímco amatérští umělci prezentovali své výkony v oblasti divadelního, hudebního i výtvarného umění, zasedli kompetentní zástupci pořadatelů, aby projednali koncept dalšího ročníku festivalu česko-slovenské vzájemnosti. Alternativ bylo na stůl položeno mnoho, ale která varianta se nakonec uplatní, bude ještě předmětem dalších jednání. Důležité však je, že Češi i Slováci projevili vůli nedopustit, aby se vzájemně odcizili. V oblasti, ve které se oba národy cítí být na vysoké úrovni, tedy na poli amatérské, resp. neprofesionální umělecké tvorby, chtějí nadále podporovat již rozběhnuté kulturní projekty a pomáhat na svět dalším. Velmi významnou úlohu plní a budou plnit ve společných kontaktech regiony a kraje. Ostatně i v dnešním čísle Místní kultury najdete zmínku o spolupráci Pardubického a Moravskoslezského kraje se samosprávnými kraji slovenskými (str. 46).

4 OBECNÁ PROBLEMATIKA 11/ Jazyková bariéra téměř neexistuje, ale přesto obava ze vzájemného zapomínání jazyků, zejména pak mladou generací, navodila diskusi, jak tento negativní proces zvrátit. Není divu, že pozornost se obrátila směrem k televizi, jako mocnému médiu. Jednak Češi mají zkušenost s pondělními televizními inscenacemi uváděnými ve slovenštině a jednak právě televize mají možnost oslovit velkou množinu lidí a najít způsob, jak češtinu na Slovensku a slovenštinu u nás prezentovat. A jistě by to neměla být forma jazykových kurzů. Společný oběd Kromě kulturních výměn, by obě strany měly diskutovat o kulturní politice, finančních tocích apod., protože díky dlouho sdílenému společnému osudu, se problematika financování kultury, čerpání přidělených finančních prostředků či vnímání kulturních potřeb vládami obou zemí příliš neliší, jinými slovy problémů je dost a jsou velmi podobné, ne-li totožné. Ale pesimismus není na místě, protože nás čeká společná budouc- někdo namísto toho, co nám při- nost ve spojené Evropě. A zeptá-li se nese Evropa, na to, co můžeme poskytnout Evropě my, je to právě kultura. Kultura, za kterou se nemusíme stydět a jejímž prostřednictvím obohatíme Evropany. Ludmila Kučerová IPOS v Maďarsku Zástupci Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu navštívili v dnech října 2003 své partnery v organizaci Magyar Művelődési Intezét (MMI) v Maďarsku. Cílem návštěvy bylo vzájemné poznání, výměna zkušeností a navázání spolupráce. Stručnou reportáž o průběhu setkání, o činnostech maďarského institutu, o penězích na kulturu a další postřehy přineseme v příštím čísle Místní kultury. luk

5 11/2003 LEGISLATIVA - EKONOMIKA 5 Legiisllattiiva Zeptali jsme se PhDr. Ivy Žalské, manažerky Ministerstva kultury pro reformu veřejné správy: Vláda dne 3. září 2003 usnesením č. 848 vzala na vědomí "Analýzu veřejných služeb..." a uložila kromě dalších ministrů také ministru kultury využít závěry obsažené v analýze. Jaké konkrétní úkoly vyplývají z tohotusnesení pro resort kultury? K bodu II/1 usnesení vlády Ministerstvo kultury má do konce roku 2003 připravit dva legislativní návrhy, které mají řešit dostupnost a kvalitu veřejných služeb jednak v oblasti muzejnictví (využívání a zpřístupňování sbírek muzejní povahy) a jednak v oblasti knihoven (dostupnost knihovnických a informačních služeb z hlediska jejich provozu). Jde o: návrh věcného záměru zákona o standardizaci veřejných služeb v oblasti knihovních a informačních služeb, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, a zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. K bodu II/2 usnesení vlády Z hlediska spolupráce Ministerstva kultury při přípravě strategie podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb má hlavní iniciativu Mi- modernizace veřejné správy. Ten kon- nisterstvo vnitra, konkrétně odbor cem září t. r. informoval Ministerstvo kultury o svém přístupu k plnění uvedeného úkolu: Materiál pro vládu, který má být předložen vládě do 31. března 2004, zpracuje Ministerstvo vnitra. Podkladem materiálu budou údaje získané průzkumem stavu veřejných služeb, a to služeb zabezpečovaných veřejnou správou na dvou úrovních: na úrovni krajů a na úrovni jejich obcí. Průzkum veřejných služeb, uskuteční Ministerstvo vnitra ve dvou krajích. Pro tento účel Ministerstvo vnitra zpracovalo dva návrhy souborů otázek jednak pro krajské úřady a jednak pro obecní úřady, které předložilo Ministerstvu kultury a dalším příslušným ministerstvům k posouzení, případně k úpravě a k doplnění. Pracovníci územních orgánů veřejné správy spravujících kulturu ve dvou krajích dosta-

6 11/ LEGISLATIVA - EKONOMIKA nou 5-12 otázek mapujících dostupnost veřejných služeb a výdaje krajů a obcí na zabezpečení těchto služeb ve čtyřech oblastech resortu kultury (knihoven, muzeí, profesionálního umění, neprofesionálního umění). Ministerstvo vnitra by mělo údaje získané průzkumem zpracovat do konce listopadu tohoto roku, poté zpracovat materiál pro vládu, v únoru r rozeslat materiál do vnějšího připomínkového řízení a koncem března předložit materiál vládě ČR. Ministerstvo kultury využije zmíněný průzkum zároveň i k plnění Kulturní politiky ČR, tj. jako podklad pro své další koncepční kroky. Grrantty,, přřííspěvky,, souttěže Ministerstvo kultury České republiky oznamuje: Odbor umění a knihoven vyhlašuje výběrové řízení pro rok 2004 a poskytnutí dotací knihovnám evi- dovaným dle zákona 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), s výjimkou nadací a nadačních fondů na nekomerční projekty z oblasti knihoven. 1) Program: Veřejné informační služby knihoven VISK (VISK 2 - Mimoškolní vzdělávání pracovníků knihoven v oblasti ICT, VISK 3 - Informační centra knihoven, a národní programy VISK 5 - RETROKON, VISK 6 - Memoriae Mundi Series Bohemica, VISK 7 - Kramerius, VISK 8 - Informační zdroje a Jednotná informační brána, VISK 9 - CASLIN a Národní autority ČR). 2) Grant: Knihovna 21. století K21 (podpora práce s národnostními menšinami, podpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro občany se zdravotním posti- činnost, ochrana knihovního žením, kulturní, výchovná a vzdělávací fondu před nepříznivými vlivy prostředí). Přihlášky a stanovené podmínky si vyzvedněte na adrese: Ministerstvo kultury, odbor umění a knihoven, tř. Milady Horákové 139, Praha 6, VISK též na:

7 11/2003 LEGISLATIVA - EKONOMIKA 7 Bližší informace: Mgr. Blanka Koubová, tel.: , Blanka Čermáková DiS (VISK 3) tel: , PhDr. Vít Richter, tel.: , Mgr. Petra Miturová (K 21) tel: !!! Uzávěrka: 10. ledna 2004!!! Odbor umění a knihoven MK vyhlašuje grantové řízení pro rok 2004 pro právnické osoby (s výjimkou nadací, nadačních fondů a příspěvkových organizací MK) a fyzické osoby s živnostenským oprávněním pro projekty z oblasti profesionálního divadelního, hudebního, tanečního a pohybového umění, výtvarného umění, užitého umění, uměleckých řemesel a architektury. Formuláře žádosti o dotaci, rozpočtové formuláře a podmínky pro přihlašování projektů si vyzvedněte na adrese: cz/ - umění a knihovny-granty nebo Ministerstvo kultury, odbor umění a knihoven, Praha 1, Maltézské nám. 1 - Nostický palác MgA. N. Zichová oblast divadla a tance tel , natasa.zichova@mkcr.cz, PhDr. A. Chorvátová oblast hudby tel , anna.chorvatova@mkcr.cz, Mgr. R. Musil oblast výtvarného umění, užitého umění, uměleckých řemesel, architektury tel , roman.musil@mkcr.cz.!!! Uzávěrka: 1. prosince 2003!!! slledujjem e za vás Dne 8. října 2003 přijala vláda usnesení č. 992 k plnění plánu II. etapy Realizace státní informační politiky ve vzdělávání: Usnesení mimo jiné ukládá: ministru kultury zajistit v letech 2004 a 2005 v rozpočtové kapitole Ministerstva kultury financovaní programu Veřejné informační služby knihoven a ministru informatiky zajistit ve spolupráci s ministrem kultury: a) v roce 2003 v rámci Komunikační infrastruktury Informačních systémů veřejné správy připojení 360 knihoven na internet, b) do konce roku 2006 připojení všech knihoven na internet v souladu se zákonem č. 257/2001 Sb., knihovní zákon. Ministru kultury je uloženo, ve spolupráci s ministrem informatiky zpracovat, a vládě do 31. prosince 2003 předložit, návrh koncepce projektu internetizace knihoven.

8 11/ LEGISLATIVA - EKONOMIKA Ekonomiika Mecenáš nikoli sponzor Náhodně vybraným pražským chodcům byla v roce 1991 položena otázka Co vám říká jméno Josef Hlávka? Typická odpověď zněla: No jmenuje se po něm most, ale víc o něm nevím. Ty odpovědi zazněly 83 let po Hlávkově pohřbu v pantheonu Národního muzea, odkud Hlávku doprovodily špalíry účastníků Václavským náměstím a dalšími ulicemi. Rodák z Přeštic (*1831) absolvoval architekturu na vídeňské Akademii výtvarných umění. Jako čítankově chudý student se tam naučil rovněž umění postarat se o sebe. A být mimořádně šetrný a pracovitý. Na akademii získal státní cenu za nejlepší studentskou práci. Navíc se vyučil zedníkem a získal tak také neocenitelné praktické zkušenosti pro svoji další činnost. V následujících létech se prosadil jako úspěšný projektant a stavitel na význačných vídeňských stavbách (kostely, banky, burza aj.). Poté, co získal státní stipendium, se vydal na studijní cestu po jižní a západní Evropě. Po návratu do Vídně mu jeho bývalý zaměstnavatel odkázal svoji stavební firmu a Hlávka se stal brzo uznávaným a velmi dobře vydělávajícím podnikatelem. Za devět let jeho firma postavila ve Vídni 142 staveb. Byl stavitelem slavné vídeňské Dvorní opery, v Praze postavil Zemskou porodnici u Apolináře, v Černovcích (dnes Ukrajina) na zakázku vídeňské vlády vyprojektoval a zbudoval rozsáhlý areál biskupského sídla a semináře řecko-katolické církve. Hlávka byl perfekcionista a podle dnešní terminologie workoholik osobně navrhoval i detaily staveb, jezdil dohlížet na dodržování svých plánů, dával bourat zmetky a také osobně zdil, aby ukázal jak to má být správně. Mimořádné pracovní vypětí prokládané obtížným cestováním po stavbách vedlo k tomu, že v roce 1869 ochrnul na obě nohy. Diagnoza: následek nadměrné zátěže. Bylo mu 38 let. Vrátil koncesi, ukončil činnost své firmy a snažil se léčit. Trvalo pro něj nekonečná léta, než přes kolečkové křeslo, a poté berle se dostal k tomu, že po roce 1880 už mohl chodit jen s vycházkovou holí. V roce 1882 však po marném léčení zemřela na tuberkulózu jeho žena Marie, kterou velmi miloval a která ho obětavě ošetřovala v době jeho nemoci. Hlávka se vrhá do různých aktivit přestavuje zámek v Lužanech a buduje u něj velkostatek, zasedá v různých komisích. (V jedné se mu podařilo po povodni 1890 odborným posudkem a vlastní finanční podporou

9 11/2003 LEGISLATIVA - EKONOMIKA 9 zachránit vážně poškozený Karlův most, který někteří pražští radní už chtěli zbořit a postavit místo něj nový.) Jeho druhá žena Zdenka uvedla Hlávku do uměleckých kruhů a přispěla k tomu že se Lužany staly místem, kde se scházela elita české kultury. Své pracovny tu měli Zeyer a Vrchlický, tvořil tu Dvořák, České kvarteto se tu připravovalo na svá zahraniční turné apod. Hlávka jako stavitel byl mimořádně šetrný, ale v podpoře kvalitních a inspirativních kulturních projektů a jejich nositelů byl velkorysý. Přitom své dotace nespojoval s osobní reklamou. Byl poslancem zemského sněmu a poté i členem říšské rady. Typické pro Hlávku byly jeho aktivity v úsilí o zřízení české akademie věd a umění. První takovou akademii založili ve Francii r. 1645, další v Británii r. 1660, 1783 v Rusku, 1825 v Uhrách. V r vznikla ve Vídni císařská akademie, která však byla jen německá. Královská česká společnost nauk přes svou záslužnou činnost úkoly akademie nemohla zvládat. Proto česká vědecká i kulturní vrstva již od roku 1861 o zřízení akademie usilovala zvláště poté, co se podařilo od roku 1882 dosáhnout rozdělení do té doby jen německy vyučující Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou. Pro zřízení akademie ale chyběly prostředky a souhlas Vídně. Tady vstoupil do hry Hlávka. Využil svých konexí i vyjednávacích schopností a dva roky se přetahoval s místodržitelstvím i s rakouskou vládou, která se návrh na českou akademii ani neodvážila císaři předložit. Nakonec Hlávka položil na stůl své vlastní peníze (200 tisíc zlatých hotově), získal pro návrh český zemský sněm, ten předložil návrh císaři ke čtyřicátému výročí jeho panování A Česká akademie věd, slovesnosti a umění císaře Františka Josefa mohla od roku 1890 začít existovat. Byla to instituce jednojazyčně česká, dokonce i císařův podpis byl poprvé a naposledy ve znění českém (František místo obvyklého Franz). Hlávka byl zvolen prvním předsedou akademie, kterým zůstal až do své smrti v roce Josef Hlávka byl v historii naší země největším a nepřekonaným českým mecenášem jak co do množství prostředků, které věnoval na rozvoj české vědy, literatury a umění, tak pokud jde o charakter jeho mecenášství. Byl mecenášem, který si osobně své peníze vydělal, nezdědil je po předcích, jako mecenáši z řad aristokratů. A nebyl sponzorem, který by peníze dával za reklamu své firmy, natož aby za ně požadoval úlevy na daních. Bez sponzorů se zajisté kultura v dnešní naší společnosti neobejde, ale nějaký ten nesobecký mecenáš by jí nepochybně také přišel k duhu. Najde se někdy? Zdeněk Jírový

10 11/ LEGISLATIVA - EKONOMIKA O an t Orrganiizace,, iinsttiituce Hrabě Kašpar Maria Sternberg - zakladatel muzea Národní muzeum Počátkům Národního muzea předcházely - podobně jako jinde v Evropě - dary velkých soukromých přírodovědeckých sbírek, které byly v majetku aristokratů žijících v Čechách. Skupina osvícenských šlechticů a zejména hrabě Kašpar Maria Sternberg ( ), světově uznávaný učenec v oboru paleontologie - podepsala 15. dubna 1818 provolání o založení muzea. ("An die Vaterländischen Freunde der Wissenschaften") Svou podporou pak dosáhla toho, že se roku 1820 dostalo novému ústavu potvrzení vídeňské vlády a panovníka. Byla ustavena Společnost vlastenského muzea v Čechách jako majitelka a správkyně sbírek i jako organizátorka veškeré muzejní práce. Jejím prvním předsedou se stal hrabě Sternberg, jediným nešlechtickým členem byl zprvu Josef Dobrovský. Majitelkou muzea zůstala Společnost až do roku 1934, kdy byly muzejní sbírky převzaty do vlastnictví a správy Země České. V roce 1949 byly převedeny do vlastnictví státu. Významnou osobností v dějinách muzea byl historik František Palacký ( ). Jeho organizační schopnosti, rozhled, pracovitost a osobní vlastnosti mu získaly vůdčí postavení mezi představiteli českého národního hnutí i úctu u šlechtických představitelů muzea. Podařilo se mu tak odstranit rozpor, který se projevoval v počátcích muzea, kdy převážně aristokratický a přísně vědecký ráz muzea se stal předmětem kritiky vlastenecky naladěné veřejnosti. Díky jeho úsilí se posílilo také postavení historických oborů v muzeu. Palacký byl také iniciátorem vzniku dodnes vydávaného Časopisu Národního muzea - prvního vědeckého českého časopisu (1827) a založení Matice české (1831), která se zasloužila o vydání základních prací české vědy a literatury. Během 19. století byly do muzejních sbírek včleněny nejvýznamnější české soukromé sbírky, soubory pramenných informací základního

11 11/2003 LEGISLATIVA - EKONOMIKA 11 významu. Ve 2. polovině 19. století vznikly v muzeu vědecké práce, které měly zásadní význam pro rozvoj velkého počtu vědních disciplin. Problémem, který provázel Národní muzeum od jeho vzniku, bylo uložení muzejních sbírek. Zpočátku byly uloženy ve Šternberském paláci na Hradčanech, od roku 1846 v Nostickém paláci v ulici Na příkopě, od roku 1891 v nově postavené muzejní budově na Václavském náměstí. Ani tato reprezentační budova záhy pro potřeby muzea nedostačovala - sbírky nadále narůstaly a narůstají. Různé projekty které měly tento problém řešit novými stavbami, zůstaly nerealizovány. Teprve poslední léta přinášejí řešení - nová budova Přírodovědeckého muzea se staví v Horních Počernicích, velké depozitáře pro sbírky Historického muzea a pro Knihovnu Národního muzea byly získány a rekonstruovány, případně jsou dále upravovány v Terezíně (postihly je ale povodně v roce 2002). Dnes je Národní muzeum největším muzeem České republiky. Je ústředním státním muzeem s funkcí sbírkotvornou, vědeckou, osvětovou a metodickou. Je polytematickou institucí, kterou tvoří pět odborných ústavů: Přírodovědecké muzeum, Historické muzeum, Knihovna Národního muzea, Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Muzeum české hudby. Dále Ekonomicko-provozní útvar a Středisko osvěty a propagace. Národní muzeum je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. V roce 2002 jím prošlo 418 tis. návštěvníků. Generálním ředitelem Národního muzea je Michal Lukeš. Při letošním bilancování uplynulého období napsal mj.: Národní muzeum je ze svého postavení předním českým muzeem a jeho přirozeným posláním je stát v čele českého muzejnictví, toto muzejnictví propagovat a hájit. Dalším z cílů roku 2002 tedy bylo prolomit jistou izolovanost a odstup Národního muzea od ostatních institucí. Přestat se chovat jako velký, místy až přezíravý moloch, ale naopak snažit se maximálně spolupracovat a svoji pozici stavět ne na velikosti, ale přirozené autoritě. Posláním Národního muzea je přispívat k rozvíjení národní identity, stejně jako vědomí příslušnosti k širšímu celku evropského a světového společenství a kultury, který zahrnuje řadu vědních oborů a sběrných oblastí od přírodních věd až po specializované obory věd společenských. Přitom Národní muzeum musí fungovat jako jeden celek a ne své síly tříštit do volného svazku jednotlivých svých složek, mnohdy působících jako samostatná muzea. Bližší informace na Zdeněk Jírový

12 11/ LEGISLATIVA - EKONOMIKA Občanské sdružení, kultura a Neratovice Poměrně mladé občanské sdružení (vzniklo v dubnu letošního roku) Neraweb má ambiciózní cíle. Je to všestranná podpora rozvoje města Neratovice, rozvíjení a aktualizace obsahu internetové prezentace ( pořádání kulturních společenských akcí a publikační a vydavatelská činnost. Řečeno slovy místopředsedkyně sdružení Martiny K. Bittnerové: Chceme, aby město Neratovice získalo i jinou nálepku, než jen zamořená díra u Spolany. Sdružení má vypracovaný projekt pro město Neratovice s názvem Neratovické léto s poezií, v rámci kterého chce pár nadšenců připomenout významné osobnosti české literatury, které žily v okolí Neratovic. Lidé by se měli dozvídat méně známé okolnosti ze života osobností jako B. Němcová, F. Palacký a další. A především by se seznámili s jejich tvorbou tak, jak to ve školních učebnicích nenašli. To vše formou méně školometskou, jak u těchto povinných autorů je většinou pravidlem. Dalším nápadem pro Neratovice je projekt Poezie do každé schránky. Nápad je kouzelný, protože už jen představa, že z mé osobní schránky na mne spolu s reklamními letáky, složenkami na placení a dalšími obálkami s nepříjemným obsahem vypadne básnička, která si nenárokuje nic menšího, než potěšit, mě nadchla. Má to jeden háček; autoři projektu se chtěli dohodnout se zástupci lidu na radnici, jednak, aby o sobě dali vědět, a jednak chtěli poezii do schránek doručit prostřednictvím místního měsíčníku Listy. Bohužel se jim to podle slov Bittnerové nepodařilo a konkrétně říká: Městský úřad naše činnost nezajímá a odmítá jakoukoliv spolupráci. Ať už se stala chyba kdekoliv, je to škoda, protože jak Bittnerová dodává, sdružení nabízí městu další kulturní projekty a nežádá žádné peníze, pouze snad trochu pochopení, podpory a prostoru v místním Listech. Ludmila Kučerová

13 11/2003 INFORMATIKA 13 Kniihovny Oddělení hudby a umění v novém Je tomu přesně 51 let, kdy bylo v knihovně města Olomouce toto specializované oddělení zřízeno, a to jako první v lidových knihovnách tehdejšího Československa. Nyní vítá své návštěvníky v nově rekonstruovaných prostorách. Svou tradicí, rozsahem i obsahem svých sbírek je ojedinělým oddělením svého typu v oblasti střední Moravy. Kromě široké veřejnosti využívají jeho služeb také studenti i učitelé humanitních předmětů a aktivní hudebníci Moravského divadla a filharmonie. Naše oddělení se může pochlubit bohatým fondem hudebnin (8 tis. jednotek), literatury o hudbě a umění (27,5 tis. j.), gramofonových desek (12,5 tis. j.), kompaktních disků (2 tis. j.) a populárně naučných časopisů (15 titulů). Všechny tyto materiály je možno absenčně si půjčit. Oddělení je rovněž vybaveno reprodukční technikou pro možnost prezenčního poslechu gramofonových desek a kompaktních disků. Při projektování rekonstrukce byl kladen důraz mj. na komfortnost samoobsluhy u poslechových míst (viz foto). Kromě základních knihovnických služeb pořádá oddělení kulturně vzdělávací besedy pro školy a tematické pořady pro veřejnost. V posledních letech patří k vyhledávaným podzimní cyklus Poslechových podvečerů. Jedná se o volně přístupné přednášky věnované méně známým, přesto významným osobnostem populární hudby. V budoucnu bychom se rádi věnovali mj. i podpoře začínajících regionálních umělců. Chceme jim nabídnout např. možnost výstav (fotografů, výtvarníků apod.) a koncertů hudebních skupin. Zájemci se mohou již nyní informovat na ové adrese hudebni@ok-olomouc.cz nebo osobně. Veškeré další informace o našem oddělení naleznete na internetových stránkách ( Služby => Oddělení hudby a umění). Petr Sič (P. Sič je vedoucí úseku Oddělení hudby a umění)

14 INFORMATIKA 11/ KLADNO (72 tis. obyv.): V závěru r byl ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně ukončen dvouletý projekt, který získal dotaci z programu výzkumu a vývoje MK ČR. Jeho hlavním výsledkem bylo zpřístupnění databází regionální bibliografie a faktografie současně s novou verzí katalogu na internetu. Do jisté míry tak byl završen proces integrace bibliografie a katalogizace, který probíhal v souvislosti se zprovozněním automatizovaného systému Rapid Library. (Čtenář, č.9, 2003) IInfforrmačníí sttřřediiska Informací nemají turisté nikdy dost Členy Asociace turistických a informačních center ČR je téměř 120 informačních středisek, center, infocenter či jinak nazvaných institucí (a další necelá dvacítka na toto členství čeká). Jejich posláním je poskytovat informace nejen turistům, ale i občanům žijícím v tom kterém konkrétním místě. Jde o zařízení zřizovaná různými subjekty (např. obce, soukromé firmy), někdy jde o samostatné organizace, jindy o součásti např. příspěvkových organizací (knihovny, zámky atd.). Také území, které informační středisko pokrývá bývá různé od obce až po celý region. Velká část jich má webové stránky, ová adresa je téměř samozřejmostí. Ne všechna informační střediska (dále jen IS) jsou však členy zmíněné Asociace a nedá se říci, že by členství bylo odvislé od velikosti místa, v němž IS působí členy nejsou např. Brno, Karlovy Vary, Znojmo. Stále víc obcí poznává nutnost mít takovéto zařízení a věnovat mu nejen potřebné prostory, ale zajistit jeho bezchybný chod. Strání má informační centrum - to je název článku otištěného ve Slováckých novinách. Nové IS ve Strání (3,9 tis. obyv., okres Uherské Hradiště) bylo zpřístupněno u příležitosti otevření rekonstruovaného náměstí. Je vybaveno dvěma počítači s tiskárnou, skenerem, má připojení na internet, nabízí také faxové služby. K vybavení patří i možnost promítání na videu, což umožňuje využívat prostory i k pořádání školení a dalších akcí. Existuje tady možnost zakoupit brožury, mapy atd. Podle slov starosty Strání Antonína Zámečníka přišlo obec vybudování IS na více jak 240 tisíc Kč. Nové IS si obec mohla dovolit jen díky tomu, že získala grant více jak čtyři miliony korun od evropského projektu Sapard na rekonstrukci obce. Eva Veselá

15 11/2003 INFORMATIKA 15 ÚSTÍ NAD ORLICÍ (15 tis. obyv.): Pod záštitou místního občanského sdružení Rozvoj vzniklo a bylo v Ústí nad Orlicí otevřeno romské Vzdělávací, informační a poradenské centrum. Jde o první zařízení tohoto druhu v Pardubickém kraji a má za úkol rozvíjet řadu aktivit, např. poskytne bezplatné vzdělávání členům romských organizací v kraji. (Pardubické noviny, ) BENEŠOV (16 tis. obyv.), JÍLOVÉ U PRAHY (3,3 tis. obyv., okres Praha-západ): Denně navštíví Infocentrum v Jílovém u Prahy kolem 15 lidí, i když je zde zajímavé muzeum a možnost prohlídky štoly. Naopak Infocentrum v Benešově, které je dále od Prahy denně navštíví až 50 lidí. (Benešovský deník, ) PŘÍBRAM (37 tis. obyv.): V Zámečku-Ernestinu v Příbrami bude v září otevřeno Městské informační středisko, které bude mít bezbariérový přístup a bude otevřeno denně. (Příbramský deník, ) Publliikace u Utváření místa Důležitou součástí našeho každodenního životního prostředí jsou veřejná prostranství. Tato náměstí, návsi, parky atp., nepatří nikomu a vlastně patří všem. Tyto prostory jsou mnohdy neudržovány a bez zájmu. Přitom jsou důležitým prvkem identifikace obyvatel se svou komunitou. Pokud tato místa "fungují", výrazně podporují společenský život. Jak na to se dozvíte v publikaci Utváření místa, která vychází jako první z řady příruček pro komunitní plánování, které připravuje Nadace Partnerství v rámci programu Metody komunitního rozvoje. Jde o překlad amerického originálu How to Turn a Place Around vydaného newyorskou organizací Project for Public Spaces, s níž program PVP aktivně spolupracuje. Kniha obsahuje doplňky shrnující dosavadní místní zkušenosti s touto metodou. Více na Publikaci je možno zakoupit za 160 Kč přímo v Nadaci Partnerství, Panská 7, Brno, tel.: nebo objednat na u: pship@ecn.cz. vlč Křest úspěšné publikace Podvečerní Literární kavárna 25. září, která tradičně probíhala v čítárně rychnovské městské knihovny, představila 74stránkovou publikaci Veřejná knihovna v Rychnově nad Kněžnou , vydanou

16 INFORMATIKA 11/ městským úřadem u příležitosti 130 let od založení knihovny Občanské besedy a 80 let od otevření Havlíčkovy knihovny v tomto městě. Kniha jako výsledek dvouleté trpělivé práce knihovnice Aleny Jankové je graficky vkusně upravená a kvalitně vytištěná. (Redakčně upraveno a kráceno.) Josef Krám (PhDr. Josef Krám je dopisovatelem redakce) ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): Chráněná krajinná oblast Lužické hory vydala obrazovou publikaci o Lužických a Žitavských horách, kterou budou od nabízet infocentra a turisticky atraktivní místa (hrady, zámky, muzea). Na další sezonu chystá dvojjazyčný film o zajímavostech Lužických hor. (Českolipský deník, ) KRUPKA (13 tis. obyv., okres Teplice): U příležitosti dokončení další části rekonstrukce hradu Krupka z prostředků PHARE vydalo město informační a propagační brožurku, která seznamuje návštěvníky s historií hradu, zajímavými místy v okolí. Byla vydána v barevném provedení na křídovém papíře, s řadou zajímavých snímků, dobových rytin atd. (Radnice města Krupky, č.6, 2003) OLOMOUC (104 tis. obyv.): V r vydala olomoucká Univerzita Palackého publikaci E. Vičarové "Rakouská vojenská hudba 19. století a Olomouc". První část knihy sleduje v obecnějším rámci vývoj vojenské hudby v rakouské monarchii od r. 1806, kdy začaly vznikat řádné plukovní hudby a vytvářely se podmínky pro vysokou profesionální úroveň vojenských kapel. Druhá část textu se zaměřuje na dění v Olomouci - vypočítává všechny vojenské kapely a jejich kapelníky, jejich aktivity v civilní sféře (např. pomoc divadlu) atd. Text doplňuje bohatá bibliografie, osobní rejstřík, dokumentární fotografie Kniha představuje i významný přínos k poznání dějin hudby v Českých zemích. (Hudební rozhledy, č.9, 2003) www iintterrnett prro vás Elektronická brána do úředního světa Ve zkušebním provozu byl na adrese spuštěn bezplatný portál veřejné správy České republiky, jehož správcem je Ministerstvo informatiky.