Průvodce "Otrokovice"

Transkript

1 Zámek Kroměříž Zámek 49 17'59.24"N 17 23'37.72"E Arcibiskupský zámek Kroměříž se nachází ve Zlínském kraji. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do září každý den. Zámek patří k nejvýznamnějším památkám na Moravě. Zámek Kroměříž byl zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek, na rozdíl od mnoha jiných památkových objektů, v minulosti zpřístupnil téměř všechny své prostory, což znamená, že v současnosti si návštěvníci mohou vybrat z pestré nabídky prohlídkových okruhů, ve kterých jsou zahrnuty historické sály, zámecká věž, proslulá galerie i sala terrena. V areálu zámku si návštěvníci mohou prohlédnout i unikátní sbírky mincí a medailí, hudební archív a velkolepou knihovnu. K zámku také patří nádherná Podzámecká a Květná zahrada a jediná dochovaná mincovna na Moravě. Aktuální info ze zámku Kroměříž pro rok 2010: Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži nabídne návštěvníkům v nové turistické sezóně, která bude zahájena 1. dubna, dvě nové cenově zvýhodněné vstupenky, které sloučením několika prohlídkových tras za jednu cenu přinesou úsporu v řádu desítek korun. Zámek je v dubnu otevřen o víkendech od 9 do 16 hodin, v dalších měsících pak denně kromě pondělí. Novinkou bude Trasa za uměním, při níž turisté navštíví Obrázárnu s druhou nejvýznamější sbírku obrazů v České republice s díly Tiziana, Cranacha, van Dycka a dalších, Mincovnu a galerii Orlovna. Druhou novinkou je trasa UNESCO, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 na níž návštěvník bude mít možnost užít si Kroměříž v celé kráse. Zámek uvidí nejen zevnitř při prohlídce historických sálů, ale také z ptačí perspektivy z hradní věže a navštíví Květnou zahradu světový unikát zahradního umění, uvedl kastelán zámku a zahrad Martin Krčma. V případě Trasy za uměním zaplatí návštěvník 100 korun místo 130, které dříve dal za jednotlivě kupované vstupenky. U trasy UNESCO zaplatí 160 místo 200 korun. Velmi výhodné budou na obou trasách rodinné vstupenky. Čtyřčlenná rodina zaplatí o 120 korun méně než v minulé sezóně, dodal kastelán. Levnější bude od letoška vstupenka na oblíbenou zámeckou věž, místo dosavadních 60 korun bude stát 50. Naopak některé jednotlivé vstupenky mírně podraží. Jde o úpravy v řádu deseti korun. Nutní nás k tomu ekonomická situace. Výdělek, který máme ze vstupného, je nezbytným zdrojem pro opravy a rozvoj památky, dodal kastelán. Arcibiskupský zámek a zahrady Kroměříž patří do pětice nejnavštěvovanějších cílů v regionu. Loni jej navštívilo lidí. Jde o jedinou památku UNESCO v regionu, do seznamu světového kulturního dědictví byla zapsána v roce Zajímavostí je, že obě Zámecké zahrady Květnou i Podzámeckou čeká v dohledné době obnova za téměř 337 milionů korun. Obě totiž utrpěly při záplavách v 90. letech a ocitly se dokonce na seznamu 100 nejohroženějších světových památek pro rok 2008, sestavených neziskovou organizací Světový památkový fond. Přesto však stále představují cenné a dobře zachovalé doklady o zahradním umění předchozích staletí. Květná zahrada, založená v letech 1665 až 1675, je dokonce jedinou původně dochovanou zahradou z tohoto období v České republice. V rámci chystaného projektu obnovy, pro který zámek získal v únoru dotaci z evropských fondů, by mělo v Kroměříži vzniknout Národní centrum zahradní kultury, do kterého se budou jezdit školit odborníci na historické parky z celé Evropy. Chystaný projekt by se letos neměl nijak dotknout možnosti obě zahrady navštívit kvůli prohlídce. Kontakt: Ing. Martin Krčma, kastelán Arcibiskupského zámku a zahrad, tel , , Další informace najdete zde: Řeka Řeka Morava a Baťův kanál 49 8'57.77"N 17 30'19.22"E Unikátní vodní cesta "Baťův kanál" původně sloužila k dopravě lignitu z dolů v okolí Hodonína do firmy Baťa v Otrokovicích. Nyní je provozován a využíván pro turistické účely. Sídlo obecně prospěšné společnosti Baťův kanál je ve Veselí nad Moravou. Více informací na www. batacanal. cz nebo www. vychodni-morava.cz Autor článku: Zdeněk Urbanovský Další informace najdete zde: Kvasice - zámek Zámek 49 14'32.93"N 17 28'19.34"E Čtyřkřídlý dvoupatrový zámek s hranolovou věží stojí na místě bývalé tvrze. Ta se v písemných pramenech poprvé připomíná r Tehdy bývala sídlem jistého Miloty z Benešova a Kvasic. Husitští bojovníci měli s dobýváním dobře opevněného feudálního sídla převeliké problémy a když se jim to posléze podařilo, ze vzteku tvrz podpálili. Ohnivé plameny ji pak zničily až do základů. Bylo tedy nutné postavit tvrz novou - (ta už ale byla obehnána vodním příkopem), a nově postavený objekt už nepřipomínal tvrz, ale spíše vodní hrad. V 80. letech 16. století Havel Kurovský z Vrchlabí nechal vodní hrad přestavět na renesanční zámek. Jeho nádherné arkády byly ozdobou vnitřního zámeckého nádvoříčka. Pozdější majitelé Rottalové, kteří sídlili na střídačku v Napajedlích anebo v Holešově - udělali z Kvasického zámku sídlo správy zdejší oblasti. Od začátku do Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 poloviny 19. století kvasický zámek prošel velikými stavebními úpravami a dočkal se nové, klasicistní podoby, kterou známe i dnes. R byly strženy všechny budovy v předhradí a všechny vodní příkopy i s malým rybníkem byly zasypány. Přestavba vlastní zámecké budovy byla realizována v roce V současnosti je opravený zámek majetkem obce, slouží jako Domov pro seniory a veřejnosti je tím pádem nepřístupný. Další informace najdete zde: Park Zlínské parky 49 13'35.36"N 17 39'46.73"E Zlínské parky jsou malými oázami klidu v rušném centru města a rozhodně si zaslouží naši pozornost. Parky a sady jsou novodobějšího data: roku 1929 byl zámek s parkem a zelinářskou zahradou odkoupen od posledního majitele - barona Haupta firmou Baťa. Ohradní zdi byly odstraněny a hospodářské objekty a parky byly zpřístupněny veřejnosti. Známý architekt Gahura poté zpracoval plán na úpravu městských sadů. Zlikvidovány byly napřed zámecké rybníky a park pročísla spojnice středu města s vlakovým nádražím. V polovině 30.let byl založen nový působivý park - nyní náměstí T.G.Masaryka - který se rozprostírá mezi řadami internátů a je nahoře na kopci ohraničen Domem Umění. V nedávné době proběhly úpravy parku naproti zlínského " mrakodrapu", kde byly opraveny chodníky a prostory osázeny množstvím nových laviček. Barvy podzimu dají vyniknout mnoha krásným zákoutím nejen v tomto parku, ale i v sadě Komenského - (u knihovny) a hlavně v sadě Svobody - (u zámku), který má dvě výškové úrovně a najdeme v něm největší množství pozoruhodných stromů, vysázených v dávné minulosti našimi předky. Další informace najdete zde: Zámek Kroměříž Zámek 49 18'0.79"N 17 23'35.56"E Na místě dnešního zámku Kroměříž stávalo v minulosti Hradiště a později snad i knížecí románský rezidenční dvorec už od doby velkomoravské. Někdy v první čtvrtině 12. století prodal olomoucký kníže Ota II., zvaný Černý, Kroměříž olomouckému biskupu Janovi II. V držení olomouckého biskupství pak Kroměříž zůstala až do zestátnění po komunistickém převratu roku Známý biskup Bruno ze Schauenburgu ( ) založil v Kroměříži kostel sv. Mořice, kde je pochován, a na místě staršího sídla zbudoval gotický hrad. Ten spolu s městem značně utrpěl v 15. století, kdy Kroměříž nejprve dobyli husité pod vedením Diviše Bořka z Miletínka (1423) a nedlouho poté Smil z Moravan (1432). Smil a jeho rodina si Kroměříž udrželi s požehnáním císaře Zikmunda až do r Poté hrad a město obsadil uherský král Matyáš Korvín, který je zastavoval svým stoupencům. Až v roce 1500 se biskupu Stanislavovi I. Thurzovi ( ) podařilo Kroměříž ze světských rukou vykoupit. Stanislav I. Thurzo na počátku a Stanislav II. Pavlovský ( ) v poslední čtvrtině 16. století přestavěli starý hrad renesančně. Po třicetileté války bylo město zpustošené a zámek vyhořelý. Obnovil je biskup Karel II. Lichtenštejn Castelcorn ( ), jehož kroměřížská stavební činnost současně znamenala zásadní přestavbu zámku. V podobě, kterou Karel II. zámku vtiskl, se objekt dochoval v podstatě dodnes; na tomto faktu nic nezměnily ani jeho úpravy za biskupů Ferdinanda Juliuse Troyera ( ) a Leopolda Fridricha Egkha ( ) po požáru roku V letech zasedal ve zdech kroměřížského zámku rakouský říšský sněm a roku 1885 se zde konala schůzka rakouského císaře Františka Josefa I. a ruského cara Alexandra II. Komplex zámku a zahrad v Kroměříži byl roku 1995 zařazen mezi Národní kulturní památky České republiky a o tři roky později v prosinci roku 1998 dokonce zapsán i na Listinu světového přírodního a kulturní dědictví UNESCO. Panské sídlo, jehož podobu coby románského rezidenčního dvorce ani gotického hradu neznáme, vzniklo na terénní hraně severně od dnešního Velkého náměstí. Bez hlubšího průzkumu je jen možné konstatovat, že čtverhranná zámecká věž (14 13 m), stojící značně nesourodě v sousedství jižního nároží dnešního zámku, je pozůstatkem někdejšího hradu. Jasně to dokládá i dochovaný gotický portál. Stanislav Thurzo na počátku 16. století a Stanislav II. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Pavlovský po r přestavěli hrad renesančně, takže se typologicky značně posunul ke kategorii zámku. Dřevořez proslulého vedutisty Jana Willenberga z doby před r ukazuje, že mimo velké věže měl hrad na severovýchodní straně rozměrný palác a několik věží či věžic různých tvarů v nárožích. Od města jej odděloval obezděný příkop. Někdy v 16. století či na počátku století následujícího se v opevnění komplexu Kroměříže uplatnil val se sypanými rondely. Těžké poškození za třicetileté války vyvolalo raně barokní přestavbu ve druhé polovině 17. století, na níž se podílel známý stavitel G. P. Tencalla. Tehdy dostal zámek do značné míry současnou podobu, ačkoli jeho střechy byly ještě zprvu ploché se střešní balustrádou. Prohlídka zámku se rozděluje na několik okruhů a navíc je možné za jedno vstupné navštívit další památky v Kroměříži. VIA UNESCO (Historické sály + Věž + Květná zahrada) Zažijete Kroměříž v plné kráse. Zámek si prohlédnete nejen zevnitř, ale zároveň z ptačí perspektivy a poté projdete městskou památkovou rezervací do Květné zahrady světového unikátu zahradního umění. VIA RESIDENTIA (Historické sály + Obrazárna) Získáte ucelený obraz o jedinečnosti kroměřížské rezidence olomouckých biskupů a arcibiskupů. Navštívíte historické sály včetně Carského pokoje a Sněmovního sálu, letní byt, Manský sál i zámecké knihovny. VIA ARTIS(Obrazárna + Mincovna + Orlovna) Navštívíte druhou nejvýznamnější sbírku obrazů v ČR s díly Tiziana, Cranacha,van Dycka a dalších, expozici světově ojedinělé sbírky mincí církevních ražeb v Biskupské mincovně a aktuální výstavu moderního umění v galerii Orlovna. Arcibiskupský zámek je pro návštěvníky otevřen v sezonu duben - říjen denně mimo pondělí a dnu po svátku. duben hod pouze víkendy + ohlášené skupiny květen hod červen hod červenec hod srpen hod září hod říjen hod pouze víkendy + ohlášené skupiny ZVÝHODNĚNÉ SLOUČENÉ VSTUPNÉ plné rodinné snížené I. snížené II. VIA UNESCO 180 Kč 450 Kč 150 Kč 100 Kč VIA RESIDENTIA 160 Kč 400 Kč 130 Kč 100 Kč VIA ARTIS 100 Kč 300 Kč 90 Kč 80 Kč Rodinné vstupné - 2 dospělí + max 3 děti od 6 do 15 let. Děti do 6 let vstup zdarma. Snížené vstupné I. - senioři nad 65 let Snížené vstupné II. - děti 6-15 let, studenti, učni, osoby ZTP a ZTP/P VSTUPNÉ Vstupné - jednotlivé: Historické sály Obrazárna Sala terrena Věž plné snížené I snížené II rodinné Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 390 VSTUPNÉ ORLOVNA Rodinné vstupné - 2 dospělí + max 3 děti od 6 do 15 let. Děti do 6 let vstup zdarma. Snížené vstupné I. - senioři nad 65 let Snížené vstupné II. - děti 6-15 let, studenti, učni, osoby ZTP a ZTP/P Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Přírodní park Záhlinické rybníky Přírodní park 49 16'37.96"N 17 28'20.57"E Krajina mezi Hulínem, Záhlinicemi, Kvasicemi a Tlumačovem připomíná svou malebností Jižní Čechy. Nejvíce se tomuto krajinnému rázu blíží oblast u obce Záhlinice, kde se rozkládá soustava umělých vodních ploch. Ty ve svém souhrnu dosahují délky 4 km a největší šíře asi 1500 m. Veliké rybníky se skládají z Pláňavského, Doubravického a Nového rybníka (též nesoucího název Svárovský.) Založil je Jan Skála z Doubravky, který se později stal olomouckým biskupem a nechal si upravit své jméno na lépe znějící Jan Dubravius. Po něm nese název bývalá samota Doubravice, která leží uprostřed rybníků. V daleko pozdější době zde byla vybudována drůbežárna, dnes slouží rybářskému svazu a je tu i malá daňčí obora. Všechny Velké rybníky jsou protkány a rozčleněny na více vodních ploch rozsáhlou sítí hrází. Na jejích březích ve větru šumí velké plochy rákosí, hráze jsou osázeny alejemi stromů, ve vodě se šplouchají tisíce ryb a na vodních hladinách můžeme spatřit nebývalé množství vodních ptáků. Stálými obyvateli Záhlinických rybníků je více jak 100 druhů zástupců z ptačí říše. Při velkých migračních tazích ptactvo využívá rybníky ke krátkodobé zastávce a odpočinku a při tom se zdejší vodní plochy načas stávají jakýmsi Ptačím hotelem či kempem. V tuto dobu počet druhů ptačí populace vzroste až na číslo 270! Ze stálých obyvatel rybníků můžeme spatřit kormorána velkého, volavku popelavou a bílou. Ve vodě a v bezprostředním okolí se zdržuje 11 druhů obojživelníků a 3 druhy plazů, vzácností není početná račí populace. Bezprostřední okolí Záhlinických rybníků obklopují podmáčené louky se zajímavými "hlavatými" vrbami. Dole na jih k Tlumačovu a za říčkou Rusavou směrem k městu Kroměříž se zase rozkládají nádherné lužní lesy. Pro turisty zde není zatím vyznačena žádná - (a bohužel ani Naučná) - stezka. Je ale možno využít asfaltové silničky, která se za Záhlinicemi jako had vine okolo hrází jednotlivých rybníků, prochází přes bývalé Doubravice, překračuje po mostku říčku Rusavu a dále míří k tzv,"zámečku" a do okrajových čtvrtí města Kroměříž. Průchod i průjezd silničkou není zakázán, ale visí zde upozornění, že vstup je na vlastní nebezpečí! Protože se nacházíte v přírodním parku, chovejte se zde prosím ohleduplně a nedělejte zbytečný hluk! Jedině tak budete moci spatřit plaché jedince zdejší přebohaté ptačí říše a jiné zástupce místní fauny. A když vám vyjde počasí a na nebi nad vámi se budou honit bělostná oblaka, dostane vaše návštěva zvláštní a neobvyklý rozměr či dimenzi: nebe s oblaky nad vámi se vám bude zdát mnohem vyšší než jinde, totéž platí o nebývalé hloubce a prostoru okolní nádherné krajiny... Další informace najdete zde: Holešov Zámek 49 19'46.77"N 17 34'36.77"E Umělecky mimořádně hodnotný zámek se nachází ve městě Holešov na Kroměřížsku ve Zlínském kraji. Zámek je čtyřkřídlá budova s mansardovou střechou uzavírající arkádový dvůr, která si ještě částečně uchovala pevnostní charakter, zdůrazněný nárožními šestibokými věžemi. Průčelí člení vysoký pilastrový řád, v hlavní ose je umístěn mělký rizalit s průjezdem v přízemí, završený trojúhelníkovým štítem. V zámeckých interiérech se dochovala vynikající štuková výzdoba, pozoruhodný je soubor maleb na téma Ovidiových metamorfóz. Mezi významné zahradní architektury patří Zámecký park francouzského typu, protkaný vodními kanály, které se vzájemně protínají tak, že vytvářejí tvar Neptunova trojzubce. Zámek je pro veřejnost uzavřen, volně přístupný je pouze Zámecký park. Aktuální novinky - zámek Holešov pro rok 2010 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Souhrnná výstava obrazů slavného českého malíře Alfonse Muchy bude hlavním lákadlem letošní turistické sezóny na zámku v Holešově na Kroměřížsku. Sezóna odstartuje celodenním programem 1. dubna a návštěvníky v ní čekají i další novinky, v létě například atraktivní koncerty pod širým nebem. K slavnostnímu otevření sezóny chystáme na 1. dubna módní přehlídku, ukázku opery či dobové tance. Den poté, 2. dubna, nabídneme noční prohlídky s živými obrazy. Vedle toho chystáme spoustu dalších akcí, které nejen přilákají návštěvníky, ale i obohatí kulturní život v Holešově. Budeme tu mít Majáles, pálení čarodějnic a v létě koncerty pod širým nebem. Jednou z hlavních událostí bude 6. června koncert Jaromíra Nohavici, uvedl Milan Caha, dramaturg a provozní zámeckého hudebního klubu. Na Prvního máje se pak na zámku uskuteční Den otevřených dveří, který nabídne koncerty, prohlídky, besedy či výstavy. Od dubna je také možné vyrazit na zámku na prohlídku, konají se denně mimo pondělí v 10 a hodin, pro větší skupiny je ale možné objednat i jiný termín. Reprezentativní výstava Alfonse Muchy bude veřejnosti zpřístupněna 17. června. Představí okolo 60 autorových prací. Zapůjčená díla budou pocházet ze soukromých sbírek a dále z galerií z celé České republiky i zahraničí. Loni jsme podobně nabídli výstavu obrazů Joži Úprky, která měla velký úspěch. Nyní tedy v tradici atraktivních výstav autorů zvučných jmen pokračujeme, uvedl Pavel Chmelík, ředitel Městského kulturního střediska v Holešově, pod které zámek spadá. Zámek v Holešově patří na Východní Moravě k nejvýznamnějším, ale zatím méně známým především proto, že byl od roku 1996 uzavřen. Poté, co jej roku 2005 od soukromého vlastníka odkoupilo město a začalo investovat do jeho oprav, se loni opět otevřel veřejnosti. Od zimy se v něm konaly plesy, koncerty či firemní semináře, v létě tam byly zahájeny turistické prohlídky a v prosinci se ještě ve sklepení otevřel hudební klub. Zámek se má postupně proměnit v moderní kulturní centrum. Časem se sem má přestěhovat například místní muzeum či knihovna. Postupně restaurujeme další místnosti zámku. Na nádvoří je již opravena arkáda a funkční kašna, doplnil kastelán zámku Jaroslav Radecki. Zámek v Holešově stojí na místě, kde se původně nacházela gotická tvrz pánů ze Šternberka. Od 16. století zámek měnil podobu z renesančního až na dnešní raně barokní. O to se nejvíce zasloužily rody Rotalů a později Bruntálských z Vrbna. Je obklopen jedinečným rozsáhlým parkem francouzského typu, který volně přechází do anglické obory. Park má rozlohu 30 hektarů. Jeho součástí je systém vodních kanálů ve tvaru Neptunova trojzubce a Růžová zahrada s pomníkem významného rodáka, hudebního skladatele F. X. Richtera. Jedinečný unikátem je také soustava ovocných sadů, které mají vzácný genofond odrůd s kontinuitou od 16. století do dnešních dob. Jde o více jak 50 odrůd ovoce. Přestože turistické prohlídky zámku zatím nabízejí návštěvu místností bez původního mobiliáře, který byl v 50. letech rozkraden, je o ně velký zájem. Návštěvníci se totiž dostanou i do prostor, které jsou na jiných zámcích nepřístupné. Dále je možné zavítat do zámecké hvězdárny, ve které příchozí vítá hvězdář v barokním kostýmu jako průvodce, je zde také studovna a možnost večerního pozorování hvězd. Každý návštěvník navíc obdrží pamětní minci. Další informace najdete zde: Hrad Malenovický hrad 49 12'12.66"N 17 36'0.57"E Hrad leží ca 5 km od Zlína. Dostupnost je autem po celý rok. Parkoviště je přímo před hradem, i když příjezdová cesta vypadá jako chodník pro pěší. Nás to zmátlo natolik, že jsme zastavili kousek dále od hradu a prošli jsme se pěšky. Návšteva je každou hodinu, paní průvodkyně byla příjemná. Prohlídka trvá 45 minut a stojí 30Kč. Autor článku: Zuzana Vybíralová Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Hřebčín Napajedla Hřebčín 49 10'1.60"N 17 30'53.35"E Hřebčín Napajedla byl založen v roce Rodina zakladatele Aristida Baltazziho vybrala pro hřebčín místo nedaleko zámku, ve kterém v té době sídlila. K hlavní části hřebčína patří i další "pobočné" provozy. Hřebčín nabízí možnost exkurzí pro skupiny nad 15 osob. Je-li skupina menší, bývá spojena s jinou. Průvodce vás provede kolem výběhů, podíváte se do historických, většinou pěkně rekonstruovaných budov, ale i na místa, kde se prováděly dražby a prodeje koní, a ke koňským Památníkům, které upomínají na nejlepší koně místního chovu. Některé prostory jsou pronajímány pro ustájení. Ty jsou nepřístupné, ale do stájí s "místními" koňmi se určitě podíváte. Návštěva hřebčína bez předchozího ohlášení není možná! Exkurze lze objednat osobně v kanceláři hřebčína, telefonem ( ), nebo na internetu ( Cena exkurze: 45 Kč - dospělý, 35 Kč - dítě. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: Kvasice - zámecký park Zahrada 49 14'39.80"N 17 28'25.50"E Poměrně rozsáhlá přírodní zahrada u kvasického zámku byla založena v polovině 19.století ve formě tehdy módního anglického parku. Ten vyplňuje přibližně lichoběžníkový prostor mezi hlavní silnicí, řekou Moravou, zámkem a kvasickým náměstím. Park je přístupný veřejnosti a návštěvník se zde může procházet po rekonstruovaných, vzorně vysypaných chodníčcích. V ústřední aleji se dá ve stínu Krásného stromoví relaxovat na nových lavičkách. Nejpozoruhodnějším přírodním objektem v parku je mohutný kmen ořešáku černého - obvod jeho kmene je totiž větší jak 6 metrů! Dalším velmi zajímavým objektem je pak dílo lidských rukou - kvasický zámek. Je sice veřejnosti nepřístupný, ale při procházce parkem na kvasické náměstí můžeme obdivovat alespoň jeho krásně opravenou klasicistní fasádu. Další informace najdete zde: Procházka Kroměříží a jejími zahradami Zahrada 49 18'0.18"N 17 23'43.73"E Je krásné nedělní dopoledne a my vyrážíme autobusem do Města Kroměříže za jejími památkami a zajímavými zahradami. Když projíždíme Záhlinicemi, vybaví se nám vzpomínka na loňský výlet: Byli jsme na jaře prozkoumat zdejší rozsáhlý komplex rybníků, ale nad vodami se vznášel opar a početní rackové se chechtali naší snaze něco kloudného nafotit.proto navrhuji z legrace Janě:" Pojďme se podívat do Kroměříže." " Ale vždyť to je hrozně daleko!" "Právě že není, odsud je to přes lužní les okolo "Zámečku" jen asi 8 km. " A tak tedy jdem...cestou míjíme malý zatopený lom s rybářskou chatou a loďkami a přes Dolní Zahrady přicházíme na vlakové nádraží v Kroměříži. Zde rychle v nádražní restauraci velice dobrý oběd a pak už pospícháme do Podzámecké zahrady a celičkou si ji procházíme... Dneska máme smůlu - hospoda je v neděli zavřená - a tak namísto oběda jdeme čerpat stravu duchovní. Po mostě přecházíme řeku Moravu a pak už začínáme naši okružní procházku městem. Okresní Město Kroměříž leží téměř ve středu Moravy, má kolem 30 tisíc obyvatel a tvoří hranici tří narodopisných celků : Hané, moravského slovácka a Valašska. Původní ves s právem pořádat trhy se stala majetkem olomouckého biskupství. V r Brunem ze Šaumberka povýšena na městečko a to obestavěno hradbama. Začíná veliký rozkvět místa a to se dokonce stává sídelním místem olomouckých biskupů. Obrovské škody městu vznikly za 30 - leté války Švédy a aby toho nebylo málo, vzápětí tu začal řádit mor... Město pozvedl z popela a ruin a v podstatě znovu "založil" Karel Lichtenstein. Jemu vděčí za to jak dneska vypadá a díky němu je dnes Kroměříž jedním z nejspanilejších moravských měst. Najdeme tu veliké Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 množství památek: kromě raně barokního zámku a Podzámecké a Květné zahrady jsou tu i kanovnické domy a vlastní centrum města je dosti rozsáhlé a doslova "nabité" vzorně opravenými historickými měšťanskými domy a památkami. A tak není divu, že bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Zámek a zahrady jsou dokonce pod patronací Světového kulturního dědictví. My při prohlídce tohoto nádherného města cílevědomě míjíme Velké náměstí - necháváme si ho až na zpáteční cestu - a jdeme přes Riegrovo náměstí a celé centrum až k obchvatu s kruhovým objezdem a pak ke Květné zahradě, obehnané vysokou zdí. Bohužel na téhle straně není do areálu oficiální vchod a tak musíme podél snad 0.5 km dlouhé zdi a velikého komplexu psychiatrické léčebny až za další roh a tam teprve smíme zaplatit vstupné 30 Kč za dospělou osobu a je nám umožněn vstup dovnitř. Naše první kroky vedou do skleníku s palmami a pak už se ocitáme v přísně geometricky uspořádaném francouském parku. Má obdélníkový půdorys a najdeme v něm mnohá místa, která byla romanticky upravena. Doplňují je ukázky barokního umění - sochy, kašny atd... Celou jednu stranu zahrady tvoří skoro čtvrt km m dlouhá kolonáda, na níž je po točitých schodech zpřístupněna vyhlídka. Otevírá se nám z ní nezvyklý pohled na město - vzdálené centrum ale vidět není - zato je odtud skvostný výhled na celou plochu Květné zahrady. V jejím středu se nachází rotunda, kam směřují naše další kroky. Kdysi dávno se smělo až k velikému kyvadlu pod kopulí, kde hrot olovnice, zavěšené na laně od středu kopule, v písku kreslil stopu, dokazující otáčení Země kol své osy - alespoň tak nám to tvrdila průvodkyně při jedné návštěvě ještě v éře komunismu. Nám dvěma a celému českému národu se teď pro změnu zase točí hlavy z nastávajícího zdražování!) Opouštíme Květnou zahradu a přes střed města a hlavní náměstí - probíhá tu zrovna nějaká oslava a lid se baví - okolo Muzea M.Švabinského a bočními uličkami okolo katedrály se dostáváme na nádvoří zámku a pak už do Podzámecké zahrady. Ta existuje už od středověku a v průběhu času vystřídala mnohé převleků, ten barokní byl ale nejmarkantnější a v podstatě ho na různých místech vidíte dodnes. Od 19. století vznikl anglický park a v něm četné romantické stavby: kašny a altánky, Pompejánská kolonáda s antickými bustami, Čínský pavilon, Maxův dvůr. Vedle zámku najdeme Colloredovu kolonádu, v níž umístěny bysty od M.Švabinského, které byly původně nasměrovány do Národního divadla v Praze... V současnosti se v zahradě nachází i mini Zoo a výběh se zvířaty. Najdeme tu výletní restauraci a kanál, kde můžete absolvovat plavbu na lodičkách, u Velkého rybníka s Čínským pavilonem poobdivujete černé labutě a nakrmíte věčně hladové kachny divoké. Je tu spousta krásných přírodních i umělých zákoutí, ze kterých se vám otevírají nečekané pohledy - třeba přes menší rybník na zámek. Je tu toho k vidění opravdu dost a dost, ale my už musíme na nádraží. Cestou se ještě stavujeme v jedné hospůdce na občerstvení a spokojeni a plni dojmů se vracíme busem domů do Zlína... Další informace najdete zde: Květná zahrada Kroměříž Zahrada 49 17'50.96"N 17 23'0.06"E Květná zahrada vznikla jako součást stavitelské aktivity biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v druhé polovině 17. století na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města a je dílem autorů architektury zámku Fil.Luccheseho a G.P. Tencally. K realizaci došlo v letech Aniž by byl porušen původní dispoziční rozvrh jedinečného raně barokního Libosadu, byly k jeho boční straně vsunuty dvě budovy tropického a studeného skleníku a obytná a správní budova. Ty sevřely mezi sebou čestný dvůr, otevřeny právě do Libosadu směrem k centrální rotundě. Vchod byl osazen vstupním portálem, završeného trojúhelníkovým zlaceným arcibiskupským znakem. Čestný dvůr je vybaven zahradním nábytkem, vyrobeným z litiny. Vázy s arcibiskupským znakem i lavice ve stylu druhého rokoka působí pod bílým nátěry zahradním prostředí elegantně a moderně. Květná zahrada je osovou pozdně renesanční vlastně manýristickou zahradou, založenou v roce 1665 na půdoryse protáhlého obdélníku v rozměrech 300 m x 485 m. Hlavní vchod přechází do neobvykle dlouhé, monumentální kolonády. Jejích 244 m délky z ní činí neobyčejně dominantní architektonický prvek. Půdorys Libosadu byl protkán složitým vodovodním systémem, který napájel rybníčky, kašny, jezírko u voliéry, vodotrysky a složitou mašinerii tzv.vodních žertův interiéru ústřední rotundy.osa Libosadu prochází od hlavního vchodu přes rotundu ke kuželně, opatřené rovněž vodními šprýmy. Po bocích hlavní osy byly labyrintya pravoúhlé rybníčky s násadou kaprů a pstruhů. Pak vede hlavní osa mezi dvěma PAHORKY, zv. Jahodovými kopečky. Známe je již ze starověkých zahrad, kde měly na vrcholu altány, které byly i v Kroměříži. Květná zahrada ul. Generála Svobody, Kroměříž Otevřeno po celý rok, v létě 7:00-19:00 hod, v zimě 7:00-16:00 hod. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Vstupné: 40 Kč (snížené : 30 Kč, 20 Kč ) Možnost prohlídky s průvodcem (výklad ke všem architektonickým památkám) vždy v 10:00, 12:00, 14:00 hod, organiz. skupiny dle domluvy. Příplatek 30 Kč. DO ZAHRADY JE ZÁKAZ VSTUPU SE PSY. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Zlín - Městské divadlo Dům, budova 49 13'31.01"N 17 40'8.80"E Historie zdejšího činoherního souboru sahá do r. 1946, ve kterém byla odehrána první premiérová hra v budově dnešní Malé scény. Samozřejmě tyto malé prostory brzy přestaly vyhovovat náročnějším projektům a tak byl po dlouhém handrkování a dohadech přijat návrh architektů M. a K.Řepových a v roce 1960 se začalo s výstavbou nového divadla. Pod názvem Divadlo pracujících byl nový stánek Thálie slavnostně otevřen v listopadu r a za premiéru byl zvolena hra Jánošík od Mahena. V nové a velice prostorné budově pak vznikla i další menší scéna, známá pod názvem Divadélko v klubu.(po "sametové" revoluci byl změněn název kulturního stánku na Městské divadlo Zlín. ) Zlínské divadlo patří obsahem svého repertoáru k těm nejprogresivnějším scénám v naší republice. Dokazují to velmi vysoká ocenění od odborné kritiky, zdejší hry se ale líbí především divákům. Na půdě divadla se setkávají jak čeští, tak i polští a slovenští herci a dramaturgové. Kromě vlastních her divadlo pořádá i ples. Další jeho náplní je množství akcí, věnovaných dětem. V proskleném vstupním interiéru je umístěna výstavní galerie. Kromě jiných aktivit je nutno vyzdvihnout hlavně pořádání festivalu Setkání - Stretnutie, na kterém může divák shlédnout přehlídku tvorby českých a slovenských divadel. Repertoár Městského divadla Zlín je velmi široký: od muzikálů přes komedie a dramata až ke komorním hrám. Díky svým původním, novým a vysoce objevným představením se pravidelně umisťuje na nejvyšších příčkách pomyslného žebříčku divadel České republiky. Práce zdejšího souboru také byla po zásluze oceněna už třemi Cenami Thálie a mnoha cenami od diváků. Dalších velikých úspěchů místní herci dosáhli při hostování na festivalech, konaných v okolních státech a jejich herecké umění bylo oceněno hlavně na Slovensku a v Polsku, ale také v Rakousku a Německu. (Městské divadlo se nachází v těsné blízkosti jedné z nejrušnějších zlínských křižovatek a to na nároží Třídy Tomáše Bati a Osvoboditelů.) Informace ke článku čerpány ze stránek Zpravodaje města Zlína. Další informace najdete zde: Biskupská mincovna Kroměříž Muzeum 49 18'0.83"N 17 23'31.20"E Budova kroměřížské mincovny pochází z roku 1665 a je poslední dochovaná na Moravě. Dal ji postavit Karel II. Liechtenstein a biskupská mince se zde razila až do roku 1756, kdy z ní vyšel poslední tolar biskupa Troyera. Zcela poslední ražbou pak byla intronizační medaile Ekghova z roku Kde dříve probíhalo v Kroměříži mincování za Dietrichsteina před rokem 1620 není známo. Leopold Vilém razil svou minci v padesátých letech ve staré budově mincovny, která vyhořela za požáru města v roce Stála v místě dnešního arcibiskupského gymnázia a po roce 1665, kdy byla postavena mincovna nová, byly na jejím místě biskupské stáje. Část strojů mincovny byla poháněna vodou ze sousedního mlýna, mincovní válce byly vyrobeny v pernštejnských hamrech. Vybavení mincovny bylo na tehdejší dobu moderní a zajišťovalo efektivní ražbu. Hned v roce 1668 mincovna opět podlehla požáru a musela být znovu opravována. Oprava proběhla velmi rychle, neboť podnikavému biskupovi záleželo na jejím brzkém zprovoznění. Očekával totiž velké zisky, které potřeboval pro uskutečnění svých rozsáhlých stavebních projektů. V následujících letech mincovna produkuje velké množství mincí, prý větší, než císařská mincovna ve Vratislavi. To bylo Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 samozřejmě trnem v oku císařské administraci, která po celou dobu mincovny usilovala o odejmutí mincovního práva olomouckým biskupům. Po Karlu II. Liechtensteinovi zde razili mince a výtvarně dokonalé medaile i biskup Karel III Lotrinský, kardinál Schrattenbach, biskup Jakub Arnošt Liechtenstein a kardinál Julius Troyer. Jeho nástupce Leopold II. Bedřich Egkh již mince nerazí a jsou známy pouze intronizační medaile. Biskup Maxmilián Hamilton a arcibiskupové Colloredo-Waldsee a Rudolf Jan realizují své ražby již ve vídeňské mincovně pod kontrolou císařských úředníků. Rudolf Jan je pak zcela posledním vydavatelem mincí s erbem olomouckých biskupů. Chátrající budova byla zrekonstruována v roce V interiérech mincovny je o kroměřížském mincování vybudována expozice muzea, které představuje nástroje stroje, které byly při výrobě mincí a medailí používány. Mincovna je přístupná samostatně nebo v rámci výhodné sloučené vstupenky za uměním VIA ARTIS. VSTUPNÉ MINCOVNA + ORLOVNA : plné : 60 snížené I : 50 snížené II : 40 ZVÝHODNĚNÉ SLOUČENÉ VSTUPNÉ plné rodinné snížené I. snížené II. VIA ARTIS 100 Kč 300 Kč 90 Kč 80 Kč Rodinné vstupné - 2 dospělí + max 3 děti od 6 do 15 let. Děti do 6 let vstup zdarma. Snížené vstupné I. - senioři nad 65 let OTEVŘENO duben - říjen denně mimo pondělí a dnu po svátku. duben hod pouze víkendy + ohlášené skupiny květen hod červen hod červenec hod srpen hod září hod říjen hod pouze víkendy + ohlášené skupiny Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Kostel P. Marie Pomocnice křesťanů ve Zlíně Kostel 49 13'59.66"N 17 39'50.33"E Architektonicky hodnotnou stavbu nejmladšího zlínského kostela najdete na největším zlínském sídlišti - na Jižních svazích. Chrám P. Marie je "strategicky" umístěn asi v polovině sídliště na táhlém návrší hned vedle hlavní dopravní tepny - ulice Okružní, a tím pádem je dobře viditelný z většiny míst nejen na Jižních svazích, ale i dole z města. Slavnostní výkop jeho základů se uskutečnil poslední den ledna roku 2000 a na jaře 2003 se zbrusu nový křesťanský svatostánek dočkal i vysvěcení. Hlavní a nepřehlédnutelnou dominantou stavby je jeho vysoká a štíhlá bílá věž se třemi zvony. Vlastní chrámová loď - taktéž bílé barvy, je oblopena z obou stran červenými budovami a celý komplex při pohledu od silnice tak má znázorňovat otevřenou náruč nejen věřícím návštěvníkům. Chrám s velmi moderní výzdobou interiéru s valašskými a jinými motivy nabízí k sezení na 350 míst. V obou červených traktech pak najdeme kromě mnoha dalších prostor například společenský sál, učebny a klubovny Salesiánů. Stavba kostela díky svému slohu bez problémů "zapadla" mezi ostatní budovy sídliště a za těch pár let, co tu stojí, se i ona stala - spolu s oběma Segmenty, neodmyslitelnou součástí Jižních svahů. (Totéž platí i o "Festivalu pod věží." Koná se na těchto místech jednou za rok na podzim a soutěží zde zpěváci a kapely, které hrají moderní hudební styly s církevními texty. Vloni měla tato akce už několikátou reprízu...) Další informace najdete zde: Zlín - krajská knihovna F.Bartoše Dům, budova 49 13'30.61"N 17 39'56.12"E Krajská knihovna - pojmenovaná podle význačného pedagoga, jazykovědce, etnografa a sběratele Františka Bartoše - se nachází v jedné z mála historických budov města Zlína. Tento dům byl roku 1897 vystavěn jako měšťanská škola Františka Josefa I. Později ale škola získala nové prostory a tak tady byla umístěna kromě jiných institucí i první veřejná zlínská knihovna. Dnes má veřejností oblíbená krajská knihovna otevřena po městských částích Zlína své další pobočky. Původní budova už dnes zdaleka nedostačuje svému účelu a tak ji v nepříliš vzdálené budoucnosti čeká přestěhování do mnohem důstojnějších prostor, které vzniknou renovací budov v bývalém továrním Baťově areálu. Krajská knihovna se nachází na okraji parku Komenského, na nároží třídy T.Bati a Školní ulice. (I když nebývají knihovny v pravém slova smyslu turistickými cíly - návštěva interiérů je závislá na vlastnictví kartičky a zaplacení poplatku - návštěvník "odjinud" může navštívit alespoň veřejnou čítárnu, která je umístěna v přízemí budovy.) Další informace najdete zde: Mlýn Větrný mlýn Velké Těšany 49 14'24.56"N 17 24'42.74"E Větrný mlýn a muzeum ve Velkých Těšanech byl cíl jednoho z našich jednodenních výletů. Návštěvu mlýna vám opravdu velmi doporučuji. Auto lze zaparkovat pár kroků od mlýna. Průvodce bydlí v přilehlém domku. Je to velmi milá průvodkyně. Než jsme se stačili rozkoukat, už jsme dostali informace o historii mlýna. Velmi nás překvapilo, že se mlýn otáčel celý. Podle toho, kterým směrem foukal vítr, mlynář otáčel celým mlýnem. Práce mlynáře byla velmi těžká, neboť pytle s obilím nosil po schodech nahoru, musel na lopatky mlýna dávat pytlovinu, aby reguloval otáčení lopatek podle větru, otáčet mlýnem, čistit mlýnské kameny atd. Mlýn byl postaven 14. srpna Větrný mlýn ve Velkých Těšanech patří mezi sloupové (beraní, německé), jde o dvoupatrovou dřevěnou budovu o půdorysu 5,65 x 5, 57 m, krytou sedlovou střechou. Konstrukce mlýna téměř totožná s ostatními na Moravě. Původně měl dvě mlýnské složení, jedno na šrotování druhé na mletí obilí.dne 14. srpna 1890 došlo k vyvrácení a zničení mlýna za silné větrné smršti, která se přehnala nad obcí. Josef Páter nechal mlýn postavit Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11

12 znovu s tím, že dal zpevnit zdvojením základní nosné trámy. Protože výnos větřáku nemohl uživit jeho početnou rodinu (měl 11 dětí), přikupoval postupně pole, takže hospodařil na 3, 4 ha zemědělské půdy. Po okupaci Československa byl mlýn podle protektorátních nařízení uzavřen. Roku 1940 Josef Páter umírá a mlýn dědí jeho syn František, který přes zákazy dál mlel. V roce 1942 byl František zatčen gestapem za spolupráci s odbojovou skupinou v Hostýnských horách a zemřel v cele smrti na pražském Pankráci 24. června Po válce mlýn postupně chátral, až na konci šedesátých let kdy hrozilo sesunutí mlýna, odkoupil ONV Kroměříž mlýn od Anežky Páterové, jež nemohla provést nákladnou opravu. Mlýn se tedy podařilo zachránit před zkázou a je přístupný turistům. Mlýn stojí sice mimo hlavní cesty, ale je od něj pěkná Vyhlídka na Kroměřížsko. Otevírací dobav sezónu (duben září) úterý - pátek sobota - neděle Mimo sezónu objekt uzavřenvstupné dospělí 20,- Kč děti, studenti, důchodci 10,- Kč Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: Kvasice - Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel 49 14'23.24"N 17 28'14.38"E Nádherná barokní stavba stojí na okraji Zámeckého parku a své honosné a převysoké průčelí otevírá na kvasické náměstí. Kostel dal vystavět v letech Adam hrabě Rottal. Zakladatel je pohřben uvnitř v kostele pod hlavním oltářem. Kromě tohoto se nachází v interiéru chrámu další dva oltáře - kostel má křížovou dispozici - a velice cenný inventář. Mezi nejhodnotnější díla pak patří obrazy, namalované vynikajícím malířem V.V.Reinerem. Další informace najdete zde: Radnice ve Zlíně Radnice 49 13'35.90"N 17 39'58.32"E Když roku 1921 zachvátil starou zlínskou radnici ničivý požár a z původně renesanční budovy zůstaly stát jen ohořelé ruiny, nastaly zlínským "konšelům" velké starosti. Tou první bylo sehnat vysokou finanční částku na stavbu radnice nové a pak úvahy nad tím, jak má ta nová vypadat. Pomohlo vypsání soutěže na projekt a tím vítězným se stal návrh začínajícího architekta a sochaře F.L.Gahury. (Mimochodem - byl to rodák ze Zlína. ) V r byl položen základní kámen a v polovině roku 1924 byla stavba dokončena. Je zajímavé, že tuto novostavbu sám Baťa v předvolební kampani kritizoval jako stavbu megalomanskou a zbytečně velikou a navíc její výstavba "schroustla" daleko větší peníz, než bylo původně plánováno. V tomto se ale obuvnický magnát velice mýlil: už v letech byly její prostory nedostačující a muselo se přikročit k dostavbě ve výšce všech pater k sousednímu domu v Bartošově ulici. Nová zlínská radnice je jedním z prvních realizovaných projektů Gahury po ukončení jeho pražských studií. Protože se mladý architekt věnoval i sochařství, nepřekvapí nás, že socha kováře na severní straně nároží radnice, je též jeho výtvorem. Interiéry budovy naznačují velké sympatie tvůrců k tehdy módní vlně kubismu. (Protože jsem měl v životě to "štěstí," že jsem mohl jako ženich navštívit hned dvě - pokaždé ale jiné obřadní síně, mohu potvrdit, že interiér té zlínské je velmi hezký, neboť podruhé jsem musel vyslovit své "Ano, Jano!" právě zde...) Zlínská radnice je pozoruhodným dílem. I když působí její budova poněkud robustním a jednoduchým dojmem - (je totiž oproštěna od jakýchkoliv "načinčaných" detailů), je dílem velice osobitým a výtvarně zajímavým. Dneska už se tato radnice, umístěná na rohu náměstí a Bartošovy ulice, stala neodmyslitelnou dominantou náměstí v centru města Zlína... Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12

13 Evangelický kostel ve Zlíně Kostel 49 13'27.26"N 17 40'32.74"E Velmi hezkou ukázku sakrální stavby ve funkcionalistickém slohu můžete spatřit ve městě Zlíně na rohu Štefánikovy a Slovenské ulice, nedaleko od tzv. Kudlovské přehrady. Podle plánů V.Karfíka zde byla v závěru roku 1937 slavnostně otevřena evangelická svatyně. Stavba svými rozměry a jednoduchostí velice dobře zapadla do urbanistického plánu "Baťova Zlína, " stavěného ve funkcionalistickém stylu. Původní kostel měl stát jinde, ale kupní cena stavební parcely byla nad finanční možnosti tehdejší evangelické "menšiny. " Proto došlo k výstavbě na tomto místě, ale i tak byli evangelíci schopni uhradit jen polovinu stavebního pozemku, druhá půle jí byla od Bati věnována darem! V.Karfík musel řešit umístění kostela ve velmi svažitém terénu a jak se mu to povedlo, to už můžete posoudit sami: hlavní loď chrámu je stupňovitě uspořádána a její dominantou se stala věž zvonice, nahoře zdobená kalichem, která stojí na jeho nároží. Na koupi zvonů ale už nezbyly peníze a tak věž nikdy nesloužila svému pravému účelu, pro který byla vystavěna. I bez toho ale Evangelický kostel ve Zlíně patří mezi nejvýraznější a nejpovedenější sakrální stavby z období tzv. první republiky. ( Informace ke článku čerpány z E - stránek města Zlína). Další informace najdete zde: Horolezecká stěna - Zlín Ostatní 49 13'49.98"N 17 39'13.18"E V loňském roce se konečně i zlínští horolezci po dlouhých letech dočkali své vlastní umělé horolezecké stěny. Základní kámen byl položen a než se rok sešel s rokem, vznikl poblíž zastávky MHD Pod Babou zbrusu nový objekt, který umožňuje zdolávání 16 metrů vysoké stěny. Početná zlínská horolezecká populace - (více jak 120 členů v oddíle) je nadmíru potěšena, protože odpadlo nekonečné dojíždění k nejbližším dostupným stěnám v okolí. Stavba spolykala 16.5 miliónu korun. Její součástí je kromě sprch a šaten pro lezce také prodejna postelí a zdravotních matrací, v přízemí objektu slouží k občerstvení bar. Ten je už teď - po nepříliš dlouhém provozu, proslulý velmi dobrou kávou, a k zakousnutí se taky nějaká ta dobrota najde. Horolezecká stěna Verticon by měla zájemcům o lezení sloužit po 7 dní v týdnu v době od hodin, v létě bude její provoz pochopitelně omezen. Kromě horolezců má být využívána taky k nácvikům hasičů a policistů, přístup sem budou mít i školáci. (K článku čerpány informace ze pravodaje města Zlína). Další informace najdete zde: Zlín - Zlaté jablko Ostatní 49 13'36.34"N 17 40'6.31"E Zlínské "Zlaté jablko" - též Golden Apple - je rozsáhlé obchodní a zábavní centrum, prostírající se mezi hlavním náměstím a Dlouhou ulicí. Veřejnosti slouží od května roku Při pohledu od náměstí vidíme, že do komplexu byla včleněna i fasáda bývalé Záložny. Abychom byli přesní - je to jen torzo jedné stěny bývalé zlínské restaurace. Tři nadzemní a jedno podzemní podlaží budovy jsou plné butiků a obchodů - ceny ale vypadají na to, že byly stanoveny pouze pro horní vrstvy obyvatel! Centrální hala ledvinového tvaru pak působí dojmem pasáže. V nejvyšším patře najdeme první Multikino ve Zlínském kraji se šesti sály, což ocení hlavně vaše dospívající děti. V komplexu se dále nachází supermarket Billa a k občerstvení návštěvníků slouží 3 kavárny, restaurace, Sportbar a tři prodejny rychlého občerstvení s posezením. V průběhu roku se zde mění vnitřní výzdoba a konají se různé zábavné akce, kulturní programy a jiná vystoupení. Obchodní centrum Zlaté jablko je se sousedním Elektrodomem ve výšce 1.poschodí propojen efektní prosklennou lávkou. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13

14 Zlínské autobusové nádraží Ostatní 49 13'32.92"N 17 39'39.74"E To původní stávalo o něco výše v centru. Jeho malá kapacita ale brzy přestala rozrůstajícímu se okresnímu městu - známého tehdy pod jménem Gottwaldov - vyhovovat. "Soudruzi" se tedy rozmáchli k poněkud velkorysému gestu a těsně vedle vlakového nádraží "Zlín - střed" vznikla ohromná plocha busového nádraží, jehož kapacita by bohatě stačila Praze, či Brnu a ne městu s necelými 80 tisíci obyvateli. Tak jako z každého většího nádraží, tak i z tohoto odjíždí množství spojů normálních i dálkových. Protože Zlínský kraj sousedí se Slovenskem, je směřováno několik pravidelných linek i za hranice našeho státu. Busové nádraží patří k těm největším "chloubám" krajského města Zlína: nádraží se téměř neudržuje, plechové střechy nad nástupními ostrůvky pokrývá stále větší vrstva rzi a u hlavní budovy s bufetem a dalšími objekty s občerstvením se můžeme setkat se všemi významnějšími zlínskými bezdomovci, pijany a výtržníky. Což tedy rozhodně hodně ubírá na prvním dojmu návštěvníkům, kteří přijíždí jinak hezké město Zlín navštívit... (Abychom ale byli objektivní, tak je nutno dodat, že město Zlín není vlastníkem busového nádraží. V blízkosti něho ještě donedávna stávalo další zlínské "strašidlo" - asijská tržnice zvaná Baťák. Ta ale byla letos s nástupem jara stržena a začalo se s výstavbou moderního Laboratorního centra Univerzity Tomáše Bati. Jen o pár kroků dál probíhá veliká rekonstrukce budov č.14 a 15 v areálu bývalého Svitu. Po dokončení všech stavebních prací se sem přestěhuje Galerie, Krajská knihovna a Muzeum ze zlínského zámku i s expozicí cestovatelů Hanzelky a Zikmunda.) Další informace najdete zde: studánka U Moravy,Otrokovice Studánka 49 12'57.39"N 17 30'9.03"E Častým výletním místem na okraji města Otrokovice, nedaleko sídliště Štěrkoviště, je u řeky Moravy, studánka s odpočívadlem. Studánka leží pod vrcholem Tresný a je aktivní prakticky celí rok. Kvalita vody je zde pravidelně kontrolována a v okolí je vybudováno několik odpočívadel.kousek od studánky je loděnice.v létě odtud jezdí parník do Napajedel. Autor článku: RADIM Tulák Turista Malák Další informace najdete zde: Vlakové nádraží Zlín - Střed Ostatní 49 13'34.57"N 17 39'30.85"E Zdejší stanice vznikla na lokální jednokolejné trati Otrokovice - Zlín - Vizovice, která byla dostavěna už r Vlaky tu tehdy projížděli rychlostí sotva 30 km za hodinu. Při obrovském průmyslovém rozvoji a několikanásobnému navýšení počtu obyvatel Zlína - (díky firmě Baťa) - se na trati objevila mnohem rychlejší vozidla. Firma se tehdy snaží prosadit dostavbu trati z Vizovic do Valašské Polanky, přes kterou probíhá elektrifikovaná trať z Hranic na Moravě do slovenského Půchova a Zlín se má stát hlavním železničním uzlem na nově budované trati. Bohužel - v roce 1954 je práce na nově stavěných mostech, náspech a zářezech definitivně ukončena - trať zůstává nedokončena a celý projekt jde k "ledu. " Zlín Střed tak zůstává pouze stanicí s největším kolejištěm na trati a její lokální ráz zůstává až do dnešních dnů téměř bez proměny. Což je tedy také velikou zlínskou "pozoruhodností, " neboť tak ošklivou a ubohou nádražní budovu nemá snad žádné jiné krajské město v této republice! Jediným plus - (když už tu byla zrušena i kancelář s informacemi veřejnosti, novinový stánek a další) - je to, že odsud denně brzy ráno odjíždí a večer se vrací Zlínský Expres, které spojuje naše krajské město s hlavním městem Prahou. Stanice Zlín Střed se nachází v bezprostřední blízkosti areálu bývalých Baťových továren a nádraží autobusového. Obě dvě nádraží ale patří bohužel k tomu nejhoršímu, co je ve Zlíně k vidění a dělají místním obyvatelům jen a jen ostudu! Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 14