Svoje stránky byste vždy měli vyzkoušet alespoň na těchto prohlížečích:

Transkript

1 Příprava grafických podkladů pro web 1. O webových prohlížečích Stejná stránka se v různých prohlížečích může zobrazit odlišně. Autor webových stránek neví, jaký prohlížeč bude čtenář používat. Proto nemá cenu specializovat se na jeden typ prohlížeče a stránky ladit jen pro něj. Obvykle je potřeba, aby stránky vypadaly stejně ve všech hlavních prohlížečích. Svoje stránky byste vždy měli vyzkoušet alespoň na těchto prohlížečích: Internet Explorer 9 Firefox Opera Google Chrome nebo Safari Proč se prohlížeče liší Internet se zpočátku vyvíjel neuvěřitelně rychle. Podobně dynamicky se přetvářel jazyk HTML, tak aby umožňoval zařazovat do stránek nové a nové věci. Starší prohlížeče neumožňovaly stejné zobrazení stránek jako prohlížeče moderní, protože v době vzniku starších prohlížečů se prostě nevědělo, jak se budou stránky psát za pár let. Něco samozřejmě zůstalo stejné, ale staré prohlížeče neumějí zobrazovat nové styly, skripty a jiné vychytávky. Standard, nebo optimalizace? Kdo dělá internetové stránky, dostane se velmi brzy před dilema: dělat chudé, "standardní" stránky, které se dobře zobrazí ve všech prohlížečích, nebo stránky odladit pro jeden druh prohlížeče (optimalizovat) a pak se jenom modlit, aby se to jinde zobrazilo správně? 1.1. Metody optimalizace Optimalizace pro jeden prohlížeč Někteří autoři dokonce píší "tyto stránky jsou optimalizovány pro ten a ten prohlížeč". Tato cesta je často efektivním kompromisem mezi pracností a výsledkem. Je totiž pravděpodobné, že se v jiných prohlížečích stránka zobrazí stejně. Až na občasné přetékající okraje, rozbitá menu a nefunkční skripty, což ale zas tolik nevadí (tedy jak kdy a jak kde). Metoda pokusu a opravy Autor udělá krásné stránky optimalizované pro jeden prohlížeč a pak si to zkouší zobrazovat v jiných. Najde-li chybu, nějak ji opraví. To je slušná metoda, leč docela pracná. Používají ji i profesionálové. V minulosti tím prvním zkoušeným prohlížečem býval Internet Explorer, od roku 2007 už se vyplácí psát primárně pro Firefox a teprve nakonec řešit vrtochy Exploreru.

2 Metoda znalosti verzí HTML a CSS Autor, který ví, co může a nemůže použít, je na tom nejlépe. Pokud vytvoří na stránce něco, co by se ve starších prohlížečích zobrazilo špatně, udělá to tak, aby se v nich zobrazilo alespoň něco. Nejlépe je využít přitom CSS styly. Je to těžké na znalosti, ale jediné všeobecné. 2. Požadavky kladené na webové prezentace Na vizuální design www stránky klademe tři základní požadavky: 2.1. Vizuální přívětivost Nejjednodušeji řečeno, za vizuálně přívětivé můžeme považovat takové stránky, které působí jako jednotný harmonický celek. Pro vytvoření vizuálně přívětivého webu si těžko můžeme definovat nějaká konkrétní kritéria, neboť je zde jistá souvislost s estetickou hodnotou konkrétního objektu a to, co vnímáme jako estetické, je podmíněno individuálně i kulturně. Nemůžeme tedy říci, že vizuální přívětivost je požadavkem na to, aby se webové stránky uživatelům líbily, můžeme ji spíše považovat za potřebu celkové vizuální harmonie stránek. Jednotlivé prvky stránky by měly být ve vzájemném souladu, v prostoru stránky by se nemělo nacházet nic, co nebude zapadat do celkové vizuální koncepce webu, nic, co by vytvářelo nechtěné napětí či působilo rušivým dojmem Použitelnost Použitelnost www stránek je kvalitativní aspekt, který udává, nakolik je práce s webovými stránkami příjemná pro uživatele. Použitelnost zajímá především webové designéry a je centrální oblastí zájmu interaktivního, na uživatele zaměřeného designu. S tímto přístupem je spojena řada výzkumů a testů, jež zkoumají chování a preference určitých skupin uživatelů. Cílem tohoto snažení je v co největší míře vyjít vstříc potřebám uživatele a usnadnit mu tak práci s webovými stránkami. Pomocí vhodné kompozice, správného použití principů grafického designu, volbou vhodného typu a velikosti písma a výstižnými ikonami a obrázky můžeme ve velké míře usnadnit uživateli orientaci v prostoru stránky a tím také výrazně zvýšit použitelnost. Důležitou otázkou při výběru jednotlivých prvků a rozvržení pro web je tedy i jejich použitelnost 2.3. Přístupnost Přístupné jsou takové stránky, se kterými mohou bez větších potíží pracovat i různými způsoby znevýhodnění uživatelé. Přístupné stránky tedy nestaví svým uživatelům žádné překážky, které by jim znemožnily daný web efektivně používat. Přístupnost na webu je tedy podobná bezbariérovosti budov. Uživatelé na webu mohou být ale znevýhodnění různými způsoby, nejenom tělesným postižením. Uživatelé mohou být znevýhodnění v různých směrech. Tělesným či duševním postižením, nemocí uživatelé webu mohou být nevidomí nebo slabozrací, sluchově postižení, mít omezenou schopnost pohybu. Na to, aby se uživateli snížila schopnost efektivně pracovat s internetovými stránkami, stačí, aby byl nějakým způsobem omezen ve zpracování určitého druhu informací, významně znepříjemnit prohlížení webu může i běžná vada zraku. Technologiemi ne všichni uživatel jsou vybaveni nejnovějšími technickými novinkami z oblasti výpočetní techniky. Věkem mladší uživatelé často neumí ještě dostatečně rychle číst a nemají ještě natolik zažité konvence, které nám usnadňují orientaci v dokumentech vizuální komunikace. Oproti tomu senioři často trpí jistou formou psychických zábran z práce s počítačem, tedy jednou z forem technostresu.

3 S věkem se také zhoršují schopnosti lidského oka. Neznalostí nemůžeme počítat s tím, že všichni uživatelé jsou zběhlí v používání Internetu. V prostředí veřejné správy je nezbytné, aby nebyly skupiny hendikepovaných uživatelů při poskytování informací prostřednictvím webových stránek jakkoliv diskriminovány. Pravidla, jak upravit web do přístupné podoby jsou shrnuta na adrese pristupnosti.cz/ 3. Šířka webové prezentace a rozlišení obrazovky Šířka webových stránek se odvíjí od rozlišení obrazovky na monitoru čtenáře. V dnešní době se předpokládá, že nejmenší šířka monitoru je 1024 bodů. Někteří uživatelé používají rozlišení např bodu a vyšší. Pevná šířka webové prezentace Webové prezentace s šířkou, která se nastaví napevno. Všechno ostatní se potom odehráva uvnitř tohoto oddílu s nastavenou šířkou. Toto řešení je kritizováno majiteli mobilních počítačů s malým displejem, v nichž se musí horizontálně scrolovat. Majitelé velkých monitorů naopak mají na obrazovce hodně prázdna. Flexibilní struktura Flexibilní struktury se dosahuje pomocí procentních šířek. Jednotlivé šířky elementů tak nejsou zadávány v pixelech, nýbrž v procentech. Takto připravená struktura pak reaguje na různé šířky nejrůznějších zařízení. Jak dělat stránky tak šikovně, aby na šířce nezáleželo (udělat je "gumové" aneb "s plovoucí šířkou"). Dá se to (hodně pomáhají styly), ale přináší to některé komplikace, hlavně pokud bude stránka obsahovat pevně široké prvky (reklamy, obrázky, složitější grafiku). Druhý problém jsou velmi široké monitory, kde jsou pak řádky textu příliš dlouhé a dají se špatně číst. Kvůli gumovosti je důležité pracovat s procenty, ale kvůli čtení nepoužívat stoprocentní šířku. Flexibilní obrázky Technika flexibilních obrázků zajistí, že obrázky se budou přizpůsobovat stejně tak, jako samotná struktura. Aby tohoto bylo dosaženo, neuvádí se šířka a výška obrázku uvnitř tagu <img>. Aby nedocházelo k přetékání, nastylují se všechny obrázky následujícím kódem: max-width: 100%; height: auto; Takto nastylované obrázky se dokáží přizpůsobit obrazovce jednotlivých zařízení. Od roku 2012 profesionálové používají tak zvaný responzivní design. Zakládá se na použití relativně pokročilého stylování pomocí tzv. media queries. Responzivní design www prezentace Responzivní, nebo-li přizpůsobivý, design je speciální způsob stylování html stránky. Stránka s responzivním designem se mění v souvislosti na zařízení, ze kterého stránku prohlížíte ať už se jedná o notebooky, netbooky, mobilní telefony či tablety, vždy se bude prohlížená stránka zobrazovat korektně a to v závislosti na šířce obrazovky zobrazovaného zařízení.

4 Významná hraniční rozlišení V následující tabulce je přehled hraničních rozlišení, která jsou ve webovém světě významná. 320px Malá rozlišení, obrazovka na výšku. 480px Malá zařízení, obrazovka na šířku. 600px Menší tablety, Amazon Kindle ( ), obrazovka na výšku. 768px Tablety, ipad 1 a 2, obrazovka na výšku. 1024px Notebooky, stolní monitory, tablety při obrazovce na šířku. 1200px Širokoúhlé zařízení. 4. Nejčastější rozvržení www stránky Na webu se obvykle používá několik základních druhů rozvržení stránky. Při vytváření návrhu je vhodné se jich držet, neboť uživatel je na takovéto stránky zvyklý a zorientuje se v nich snáze, než ve chvíli, kdy použijeme některé neobvyklé rozvržení. V závislosti na umístění navigace pak rozlišujeme čtyři základní schémata rozvržení stránek: 4.1. Navigace vlevo S přihlédnutím k výzkumu prokazujícímu, že uživatelé zkoumají stránku ve tvaru písmene F a vzhledem k faktu, že v naší kultuře postupujeme při čtení zleva doprava, se jeví jako nejvhodnější použít layout, při němž je navigace umístěna doleva Navigace vpravo Navigaci situovanou doprava pak používáme zejména na stránkách, u nichž očekáváme, že uživatel má primární zájem především o text v obsahové části. Této kompozice nejčastěji užívají on line noviny. V poslední době se vyskytují názory, že navigace umístěná napravo je stejně použitelná jako navigace levá a tvar písmene F při prohlížení stránky je dán zažitými konvencemi, takže se s ní setkáváme čím dál tím častěji Třísloupcový layout Třísloupcový layout v podstatě vznikne spojení layoutu s navigací vlevo a vpravo. Hodí se spíše pro komerční weby, které do pravého sloupce umísťují různě reklamní upoutávky Navigace nahoře Pole s navigací můžeme také umístit horizontálně, přímo pod hlavičku. Tento způsob navigace se užívá především v kombinaci s jednou z navigací umístěných po stranách stránky. Horizontální pruh pak plní funkci navigace primární, vertikální sloupec tvoří navigaci sekundární. 5. Obrázky na webu Různé typy obrázků, které se na webu mohou vyskytnout Navigační obrázky Tlačítka a ikony pro web by měly být vybírány tak, aby vhodně podporovaly funkčnost a vizuální styl celého webu. Není vhodné stránku ikonami a tlačítky přeplnit, uživatel opravdu nepotřebuje ikonu nebo tlačítko ke každému odkazu v navigaci.

5 Tlačítka Tlačítka nesmí svým vzhledem narušovat celkovou vizuální koncepci webu. Až příliš často se setkáme s celkem jednoduchými stránkami, které obsahují poměrně komplikovaná tlačítka, takže uživatel na první pohled z celého webu vidí jen ony tlačítka. Pokud se tedy rozhodneme vytvářet tlačítka vlastní, neměli bychom se řídit na Internetu hojně se vyskytujícími návody na stránkách s názvy jako Vytvořte skvělá tlačítka pro Váš web či Super plastická tlačítka pro web, neboť zde uvedená tlačítka nejsou příliš graficky sofistikovaná. Ikony Hlavním požadavkem, který na ikony klademe, je, aby byly srozumitelné, tedy aby bylo na první pohled jasné, kterou akci či objekt zastupují. I ve chvíli, kdy je zjevné, co ikony reprezentují, je mnohdy pro uživatele, který není zvyklý pohybovat se na webu, těžké odhadnout jejich význam. Ikony by tedy měly být opatřeny popiskem. Dále by ikony měly být vizuálně poutavé a jednotné, svým vzhledem a stylem by měly odpovídat vizuálnímu charakteru webu. Při výběru ikon pro web můžeme vzít v potaz předpokládanou cílovou skupinu uživatelů a přizpůsobit vzhled ikon jejích preferencím, tedy pro dětský web použijeme realističtější a barevnější obrázky, naopak pro web seriózní instituce či firmy se hodí ikony minimalistické, kvalitně graficky zpracované. Opravdu nevhodné je umísťovat na web určený dospělým uživatelům přehnaně pestré, plastické ikony, neboť web pak působí neseriózním a ne příliš vkusným dojmem. Pro ikony platí to, co pro tlačítka, na Internetu nalezneme mnoho webů, nabízejících zdarma ikony. I v tomto případě, stejně jako u webů obsahujících návody na tvorbu tlačítek, bychom měli postupovat opatrně, neboť ani zde nabízené ikony obvykle nemají příliš vysokou grafickou úroveň Logotyp Pokud stránky patří nějaké firmě, sdružení či instituci, rozhodně by jejich web měl obsahovat logotyp. Konvenčně se logotyp umísťuje jako součást hlavičky webu. Vizuální styl stránek a logotypu by měl být ve vzájemném souladu. Obvykle je například konvencí použít na webu barevnosti vycházející z barev loga. Barvy můžeme buď zopakovat, nebo doplnit dalšími, ale tak, aby barevnost dodržovala nějaké schéma nebo vzbuzovala asociace odpovídající zaměření webu. V případě, že logo opravdu na stránky nechceme umístit, třeba proto, že by skutečně rušilo celou vizuální koncepci webu, je dobré uvést jej alespoň v zápatí Ilustrační obrázky U tohoto druhu webových obrázků především platí, že by měly být používány účelně, tedy pouze ve chvíli, kdy mohou nějakým způsobem podpořit nebo doplnit význam textu na stránce. Neměli bychom umísťovat obrázky na stránku jen pro to, že se nám zdají prázdné či nezajímavé. V takovéto chvíli je mnohem lepší znovu se zaměřit na písmo a navigaci. Obrázky na webu by měly být rozmístěny v souladu s kompozičními principy, aby tak neporušovaly vyváženost a jednotu stránky. Měli bychom mít na zřeteli, že fotografie jsou díky své složitosti poměrně vizuálně těžké. Pokud je na stránce obrázků více, je dobré ustanovit při jejich rozmísťování nějaký rytmus. Samozřejmě, v případě stránek obsahujících nějaké instruktážní texty, například návody na použití či první pomoc, je mnohem efektivnější vytvořit jakýsi komiks znázorňující danou akci, než se uchýlit k pouhému popisu. Příklad takovéto stránky je uveden na následujícím obrázku.

6 5.4. Animace Animace je vhodné používat spíše na úvodních stránkách či jako samostatnou prezentaci, nikoliv jako doplnění textu. Animovaná sekvence může být na webu velmi užitečná, například může uživateli zajímavým způsobem předvádět důležité informace třeba postup sestavení skříně či návod k práci se softwarovou aplikací. Ve chvíli, kdy vkládáme na stránku nějaké pohyblivé prvky, bychom si měli uvědomit, jakým způsobem jsou rozmístěny tyčinky a čípky na sítnici. Na pohyb citlivé čípky se totiž nacházejí spíše na okrajích sítnice, oko je tedy citlivější na pohyb v oblasti periferního vidění. Umisťujeme li je tedy animace do krajních oblastí stránky, můžou působit rušivě a znemožnit uživateli soustředit se na text nacházející se v hlavní části stránky. Oko má totiž tendenci ve chvíli, kdy zaregistruje na periferii nějaký pohyb přeostřit na místo, kde byl pohyb zaregistrován. Tohoto faktu jsou si dobře vědomi tvůrci reklamních bannerů. Není ani nutné, aby animace na stránce běžela neustále, stačí, když je přehrána několikrát po načtení. Animace jsou v poslední době velmi oblíbenou součástí webu. Ve chvíli, kdy animace vhodně dotváří celou stránku a má nějaké sdělení či vtip, není důvod, proč jí stránky nedoplnit. Ale ve chvíli, kdy umísťujeme na stránku například obrázek míče, je poněkud zbytečné míč rozpohybovat pouze tím zbytečně snižujeme použitelnost stránky. Je poměrně zbytečné vytvářet animované ikony či animované texty, takovéto prvky na stránkách uživatele spíše vyruší, než pobaví. 6. Grafické formáty pro web Pro WWW stránky jsou doporučeny tři druhy rastrových grafických formátů - GIF, JPG (JPEG) a PNG a jeden vektorový SVG. Jelikož je běžná rastrová grafika pro prostředí webu prakticky nepoužitelná z důvodu velkého objemu dat obsažených v rastrovém obrázku (např. BMP px, 256 barev = B) je nutno se tedy poohlédnout po takovém grafickém formátu, který pojme stejnou grafickou informaci a zároveň s menším objemem dat. K tomuto jsou tedy určeny komprimované grafické formáty. Grafický formát GIF Grafický formát GIF (Graphics Interchange Format) používá tzv. neztrátovou kompresi (algoritmem LZW). Je to komprese informace, při níž nedochází k žádným změnám v komprimovaných datech. Tato komprese je vhodná pro jemnou a přesnou grafiku - texty, tlačítka snímky obrazovek apod. Formát GIF je určen pro ukládání obrázků s nejvýše 256-ti barvami a umí též ukládat data dvoubarevná. Mezi jeho hlavní přednosti patří neztrátová komprese a možnost volby průhlednosti (Transparent GIF - formát GIF89a). Jedna z barev může být označena jako průhledná a při zobrazení se tato barva nahrazena podkladovou barvou webové stránky. U tohoto formátu se též můžeme setkat s pojmem prokládaný (interlaced). Je li obrázek vytvořený s metodou prokládání, při jeho načítání se nejprve zobrazí hrubý nástin obrázku a postupně se grafická informace upřesňuje a obrázek se dotváří do výsledné podoby. Toho se využívá u stránek, kde je vhodné zobrazit již při načítání stránky alespoň částečnou grafickou informaci, která je posléze dočítána a zobrazována v plné kvalitě. Formát GIF byl prvním grafickým formátem využívajícím možností multimédií. Jako první dokázal pojmout více jak jeden obrázek (tzv. animovaný GIF) jinou metodou než je metoda videa. Dalším prvkem multimediálnosti tohoto souboru byla možnost přidat k obrázku zvuk. Tato možnost se ale neujala, neboť existují mnohem mocnější prostředky postihující tuto oblast multimédií.

7 Grafický formát JPG U grafického formátu JPG (Joint Photographic Experts Group) je používáno tzv. ztrátové komprese. Je založena na znalostech nedokonalosti lidského oka, které je schopné tolerovat některé změny v obraze za účelem vysoce účinné komprese. Tato komprese je vhodná pro fotografie a obrázky bez ostrých obrysů. Nevhodná je zejména pro obrázky nesoucí textovou informaci. Většina grafických editorů dokáže nastavovat u JPEGu stupeň komprese, což znamená nastavení kvality obrázku. U formátu JPEG se často používá jeho speciální vlastnost - tzv. progresivnost JPEGu. Je to obdoba prokládaného GIFu (Interlaced GIF), kdy se data zobrazují postupně. Grafický formát PNG Grafický formát PNG (Portable Network Graphics) vznikl pod záštitou konsorcia W3C jako náhrada za grafický formát GIF. Také tento formát využívá bezztrátové komprese dat (algoritmem Deflate). Účinnost komprese se nastavuje aplikací filtrů, přičemž kvalita je stejná jako u GIFu, ovšem účinnost je mnohem vyšší (soubor s daty je menší). Tento formát pracuje buď s indexovými barvami (16 nebo 256 barev), nebo s plnou paletou barev (24 nebo 48 bitů). Dále je možné do souboru uložit i další informace, jako je např. alfa kanál nebo gamma korekce. Stejně jako formát GIF využívá transparentnosti, ovšem mnohem lépe (zejména z důvodu plné palety). PNG má také ve srovnání s GIFem mnohem lepší algoritmus prokládání (Adam7). Jediná vlastnost, která PNG ve srovnání s GIFem chybí, je animace. SVG SVG (z anglického Scalable Vector Graphics škálovatelná vektorová grafika) je značkovací jazyk a formát souboru, který popisuje dvojrozměrnou vektorovou grafiku pomocí XML. Formát SVG by se měl v budoucnu stát základním otevřeným formátem pro vektorovou grafiku na Internetu. Grafika SVG neobsahuje obrazová data pixel po pixelu, ale seznam svých součástí grafických objektů, pomocí kterých lze obrázek vykreslit. SVG je ideální pro jednoduchou grafiku, například grafy, binární stromy, chronologie, rodokmeny, finálové pavouky apod. 7. Barvy na webu V HTML dokumentech se používá pro označení barvy dvou způsobů (CSS jich má mnohem více): #RRGGBB slovního pojmenování barvy U prvního způsobu je zobrazení barvy přibližně 100%, neboť barva je smíchána z určitého podílu červené (RED), zelené (GREEN) a modré (BLUE) barvy. Pouze Netscape pracuje s výpočtem barev trošku nešetrně, neboť posun mezi odstíny R, G, nebo B má větší než třeba MS Internet Explorer, který zobrazuje výslednou barvu věrněji. Druhý způsob zápisu barev, je opět Netscape trošku nešetrnější a dokonce se může stát, že barva zapsaná správným anglickým ekvivalentem bude v prohlížeči zobrazena jako úplně jiná. Zápis touto formou má výhodu zejména pro začátečníky, kteří se obejdou bez kalkulačky a složitého přepočítávání barev do HEXadecimální soustavy. Celkem existuje 140 barev, které je možné slovně pojmenovat. 16 základních barev s jejich HEXadecimálním kódem má slovní pojmenování. Zbývajících 124 barev se označuje jako barvy X11.

8 Velmi často se můžete též setkat s 216 barvami, kterým se říká bezpečné barvy (216 web-safe colors), které mají tu vlastnost, že by se měly zobrazit na jakémkoli zobrazovacím zařízení stejně. V současné době používáme pro grafické prvky na internetu barevný model RGB. 8. Co je kódování Počítač chápe každé písmenko jako číslo od 0 do 255 (jeden bajt). Američané a Angličané (a programátoři) si vystačí se 128 znaky. Těmto základním 128 znakům bez háčků a čárek se říká ASCII. Dalšími čísly od 128 do 255 se označily diakritizované znaky jazyků západní Evropy, a tak vznikl kód Latin-1. V něm české znaky nejsou (s výjimkou znaků á, í, š a ž). Pro neazbukové jazyky střední a východní Evropy (tedy i pro češtinu a slovenštinu) vznikly různé konvence, které zachovávají význam prvních 128 znaků ASCII (normalni pismena), ale dalších 128 znaků si definují po svém. A právě různá přiřazení diakritizovaných znaků číslům od 128 do 255 se označují jako kódování (případně jako znaková sada) Nejčastější kódování (v poslední době převládají tři kódování češtiny) ISO je, jak už název napovídá, kódování standardnější, používané na Unixu a na Linuxu, ale i v mnoha windowsáckých programech. Někdy se označuje jako Latin 2, ISO Latin 2. Microsoft jej nazývá takto: "Středoevropské jazyky (ISO)". Windows-1250 je preferováno na Windowsech. Jeho obliba na webových stránkách spočívá zejména kvůli tomu, že jej většina editorů na Windowsech používá jako základní kódování, např. FrontPage, HomeSite nebo Notepad (poznámkový blok). V Microsoftích programech se kódování windows-1250 označuje jako "Středoevropské jazyky" bez přívlastku, což je od Microsoftu samozřejmě srabárna a matení. Zápis UTF-8 je nejčastějším zápisem znakové sady Unicode. Unicode je narozdíl od výše zmíněných znakových sad určeno pro všechny světové jazyky najednou, protože znakům přiřazuje čísla až do 16 miliónů (zapisuje se většinou dvěma bajty). Jde o nejmodernější kódování. Všeobecná podpora Unicode je teprve hudbou budoucnosti, ale už lze bez problémů používat stránky kódované v UTF-8. UTF-8 je v prohlížečích podporované dobře. ISO (též Latin-1, Západoevropské ISO) je kódování západoevropské. Neobsahuje všechny české znaky. Pokud jde o češtinu, v zásadě se jeho použití rovná chybě. Další stará kódování jako kód bratří Kamenických, Mac, PC Latin 2 nebo čeština pro Dos se dnes již na webu užívají tak zřídka, že jim nyní nebudu věnovat pozornost.

9