Biologická olympiáda

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Ústřední komise Biologické olympiády Biologická olympiáda 49. ročník školní rok ZADÁNÍ SOUTĚŽNÍCH ÚLOH školní kolo kategorie C Marcela Zajíčková, Stanislav Urban, Miroslav Suk, Michaela Burešová Praha 2014

2 TEORETICKÁ ČÁST Test U otázek s volbou odpovědi je jen jedna odpověď správná (jestliže není uvedeno jinak). 1. Nauka o dřevinách, tj. o stromech a keřích, se nazývá: a) dermatologie b) defektologie c) dendrologie d) demagogie 2. Pyl A. Podtrhni název jedné dřeviny, jejíž poměrně velká pylová zrna jsou opatřena dvěma vzdušnými vaky: buk bříza jedle jilm B. Jakým způsobem je pyl tohoto stromu rozšiřován? 3. Jeden z našich jehličnanů nemá semena uložena v dřevnaté šišce, ale v dužnatém červeném obalu zvaném míšek. Jedná se o. (napiš rodové a druhové jméno) 4. Na obrázku jsou plody (semena) lesních stromů A. Doplň: Většinou se rozšiřují pomocí. B. Na jednom obrázku je semeno borovice, na jiném je plod habru. Doplň čísla obrázků: strom borovice habr číslo obrázku 1

3 5. K rozšiřování semen smrků přispívají nejvíce: a) sýkory b) špačci c) křivky d) pěnkavy 6. Semena jehličnanů mají většinou: a) blanitá křídla b) vzdušné vaky c) háčky d) šupiny 7. Časně zjara ještě před olistěním stromů, rozkvétá v bylinném patře listnatého lesa řada rostlin. A. Z uvedených bylin podtrhni jednu, kterou zde časně zjara nenajdeme kvést. plicník lékařský sasanka hajní orsej jarní pomněnka lesní jaterník podléška dymnivka dutá B. Uvedené rostliny jsou opylovány (podtrhni jednu možnost): větrem hmyzem vodou ptáky 8. Na obrázku je typická klíční rostlina (semenáček) jedné naší lesní dřeviny. Jedná se o:.. (uveď rodové i druhové jméno) Šipkou označ v obrázku děložní listy. 9. Jestliže chceme pěstovat dřeviny ze semen, musíme napodobit přirozené poměry v přírodě. Nasucho skladovaná semena některých stromů ztrácejí klíčivost, proto se ukládají do nádob (např. květináčů) mezi vrstvy vlhkého písku a vloží se do země. Jak takovému postupu říkáme? a) stratigrafie b) strobilace c) stratifikace d) sedimentace 2

4 10. V zimě můžeme listnaté stromy určovat (kromě jiných znaků) i podle pupenů. Které z následujících tvrzení o pupenech je správné? a) Ukrývají dělohy se zásobními látkami. b) Jsou to přezimující prvotní listy. c) Uzavírají v sobě semena. d) Jsou přezimujícími základy letorostů, listů nebo květů. 11. Do které z následujících skupin rostlin nemůžeme zařadit žádnou z našich dřevin? a) dvouděložné b) jednoděložné c) nahosemenné d) krytosemenné 12. Obnažená půda začíná postupně zarůstat nejdříve různými trávami, mechorosty, ostřicemi a řadou bylin. Později se uchytí i tzv. pionýrské dřeviny. Mezi ně patří především: a) duby, buky, javory b) smrky, jedle, borovice c) břízy, jeřáby, osiky d) vrby, olše, lípy 13. Na kmenech a větvích stromů často najdeme organizmy tvořené vlákny hub a řasami nebo sinicemi. Jsou citlivé na čistotu ovzduší. Jedná se o:. 14. Který z uvedených stromů má nejtvrdší dřevo? a) buk b) lípa c) topol d) smrk 15. Které z druhových jmen nepatří rodu dub? a) bahenní b) letní c) pýřitý d) západní 16. Podtrhni správné tvrzení. Smrk, borovice, modřín a jedle jsou jednodomé dvoudomé dřeviny. 17. Který z uvedených pojmů nepatří k semenu nahosemenných rostlin? a) zárodek b) borka c) živné pletivo d) osemení 3

5 18. Z nabídky vyber a podtrhni správná tvrzení. Lýková část kmene dřevin vede z listů kořenů roztoky látek organických anorganických. Dřevní část kmene dřevin vede z listů kořenů roztoky látek organických anorganických. 19. Které tvrzení je pravdivé? a) Fotosyntéza a dýchání probíhají pouze za světla. b) Fotosyntéza probíhá pouze za světla. c) Při dýchání se uvolňuje do ovzduší kyslík. d) Při fotosyntéze vzniká voda a oxid uhličitý. 20. Jaké látky přijímají rostliny kořeny z půdy? a) anorganické látky rozpuštěné ve vodě b) látky organické a vodu c) látky organické i anorganické d) pouze vodu, organické látky získávají pomocí fotosyntézy 21. Vyber dvě správná tvrzení. a) Rostlině stačí k růstu pouze voda, teplo a světlo. b) Rostlina k růstu potřebuje vodu, anorganické látky, světlo, teplo a vzduch. c) Rostlině nestačí k růstu pouze kyslík a oxid uhličitý. d) Rostlině k růstu stačí jen minerální látky a bílkoviny. 22. Která skupina organizmů je v ekosystému lesa významným rozkladačem (destruentem)? a) stonožky b) chvostoskoci c) střevlíci d) žlabatky 23. Z vývojových stádií většiny druhů býložravého hmyzu se listy a dřevem živí především: a) larvy a dospělci b) pouze larvy c) pouze kukly d) pouze dospělci 24. Které tvrzení nejlépe charakterizuje bekyni mnišku? a) Dospělci požírají housenky hmyzu. b) Larva požírá listy ovocných stromů. c) Larva požírá jehlice jehličnatých stromů. d) Její larvy nepřijímají potravu vůbec. 25. Na listech i na dalších částech dřevin vznikají po nakladení vajíček některých druhů hmyzu nebo jiných živočichů zvláštní novotvary. Říkáme jim: a) hálky b) hlenky c) hnidy d) houby 4

6 26. Ve starém pařezu najdeme: a) pouze odumřelé, postupně trouchnivějící dřevo b) samostatný mikroekosystém s řadou žijících organizmů c) z živočichů pouze některé druhy dřevokazného hmyzu d) pouze dřevokazné houby 27. Kterého z našich hadů můžeme nejčastěji objevit na stromě?. (uveď rodové a druhové jméno) 28. Který z lesních druhů ptáků si většinou upravuje velikost vletového otvoru do hnízdní dutiny nalepováním kousků bláta? a) strakapoud velký b) šoupálek dlouhoprstý c) brhlík lesní d) sýkora koňadra 29. Který z ptáků se může pohybovat po kmeni stromu i hlavou dolů? a) žluna zelená b) brhlík lesní c) datel černý d) šoupálek krátkoprstý 30. Který z obyvatel lesa si vybudoval ve větvích stromu větší uzavřené hnízdo kulovitého tvaru se dvěma otvory? a) holub doupňák b) kuna lesní c) kulíšek nejmenší d) veverka obecná 31. Feromonový lapač slouží v lese nejčastěji: a) k odchytu a sledování lýkožrouta b) k vábení a odchytu lišek c) ke snižování škodlivých látek v ovzduší d) k zneškodnění pytláků a po úpravě i zlodějů vánočních stromků 32. Která z následujících činností nesouvisí s pěstováním lesa? a) prořezávka b) ochrana před zvěří c) tvarování koruny d) vyžínání trávy 5

7 33. Soužití kořenů stromů a hub, které je pro oba organismy prospěšné až nezbytné, se říká: a) mykorhiza b) parazitismus c) predace d) komensalismus 34. Která z uvedených hub napadá živé i odumírající stromy a pařezy? a) kozák březový b) muchomůrka zelená c) václavka obecná d) hřib dubový 35. Který z uvedených živočichů je schopen si sám vydlabat hnízdní dutinu? a) žluna zelená b) plšík lískový c) veverka obecná d) puštík obecný 6

8 PRAKTICKÁ ČÁST Určování přírodnin 1) Urči 15 předložených rostlin a hub

9 2) Urči 15 předložených živočichů

10 PRAKTICKÁ ČÁST Laboratorní úkol Pupeny na větvích listnatých stromů bývají na povrchu chráněné jednou, dvěma nebo větším počtem dřevnatých pupenových šupin. Uvnitř pupenů jsou základy orgánů z dělivého pletiva pro následující vegetační období (základy větví, základy listů, základy květů). Pupeny listové obsahují pouze základy listů, pupeny květní pouze základy květů, pupeny smíšené obsahují listové i květní základy. Koncové pupeny obsahují navíc i vzrostný vrchol (základ letorostu). Úkol: Pozoruj a zkoumej pupeny listnatých stromů. Pomůcky a materiál: větvičky 8 různých druhů listnatých stromů (= loňské letorosty s pupeny) označené písmeny A až H, školní určovací klíč (v příloze), lupa, skalpel nebo ostrý nůž, tužka Postup: 1. Urči s pomocí přiloženého školního určovacího klíče 8 druhů listnatých stromů (A, B, C, D, E, F, G, H) podle pupenů na jejich větvičkách. Postup v klíči při určování každého druhu zaznamenej. Např.: A: 1b, 5b, 6b, 7b, 11b, 12b, 13b vrba jíva 2. Z předložených 8 větviček vyber podle vlastní volby 4 větvičky s nápadně odlišnými tvary pupenů. Od každého vybraného druhu nakresli tužkou jeden dobře vyvinutý postranní nebo koncový pupen včetně listové jizvy po loňském (odpadlém) listu na větvičce pod pupenem. Nákres proveď do předznačených rámečků tak, že zachytíš nejen tvar pupenu a jeho připojení k větvičce, ale i šupiny a další povrchové struktury na pupenu. V listové jizvě vyznač rozmístění listových stop po cévních svazcích (žilkách). Nezapomeň připsat písmeno vzorku a určený druh stromu. 3. Proveď podélný řez koncovým smíšeným pupenem na letorostu stromu, který ti určí učitel. Odlom nebo odřízni z větvičky koncový pupen. Ostrým skalpelem nebo nožem pupen podélně rozřízni (dbej o co nejhladší a rovný řez). Lupou pozoruj vnitřní struktury pupenu. Tužkou zakresli podélný řez pupenem a popiš části pupenu (dřevnatá šupina, základ letorostu, základy květů, základy listů). 4. Do závěru napiš, které vlastnosti (znaky) pupenů na větvích listnatých stromů ti pomohly při určení druhu listnaté dřeviny. Uveď 3. (V čem jsou pupeny různých druhů listnatých stromů odlišné?) 9

11 Vypracování: 1. Určení listnatých stromů podle pupenů na letorostech. A. postup určení: druh: B. postup určení: druh: C. postup určení: druh: D. postup určení: druh: E. postup určení: druh: F. postup určení: druh: G. postup určení: druh: H. postup určení: druh: 2. Nákresy pupenů vybraných listnatých stromů. písmeno: druh: písmeno: druh: 10

12 písmeno: druh: písmeno: druh: 3. Nákres podélného řezu koncovým pupenem, popis stavby pupenu Závěr: Pupeny různých druhů listnatých stromů se od sebe liší:

13 Školní klíč k určení některých listnatých dřevin podle pupenů 1 a) postranní pupeny (listové jizvy) vstřícně postavené na větévce.. 2 b) postranní pupeny (listové jizvy) střídavě postavené na větévce a) barva pupenů černá nebo tmavě hnědá.. 3 b) pupeny jiné barvy a) koncový pupen velmi lepkavý od pryskyřice jírovec maďal Pupeny mají tmavě hnědou barvu a lesklý povrch. Tvar pupenů je vejčitě kuželovitý a jsou zakončené tupě hrotitým vrcholem. Obvykle jediný koncový pupen je pupen smíšený, je nápadně velký (často přes 20 mm dlouhý) a má povrch silně lepkavý od pryskyřice. Postranní pupeny jsou menší, vstřícně postavené, méně lepkavé, k větévce přisedají bez stopky a od větévky odstávají. Loňské letorosty poměrně tlusté. b) koncový pupen nelepkavý jasan ztepilý Pupeny mají černou barvu a na povrchu jsou sametově lesklé - pýřité. Tvar pupenů je polokulovitý a jsou zakončené tupou špičkou. Koncový pupen je větší, špičatější a nápadně čtyřhranný (4 šupiny). Drobné postranní pupeny jsou vstřícně postavené a k větévce široce přisedají. Loňské letorosty tlusté. 4 a) pupeny žlutozelené, koncový větší než postranní javor klen Pupeny jsou žlutozelené a na povrchu lysé. Tvar pupenů je vejčitý a jsou zakončené špičkou. Vrcholový pupen je velký (7 až 15 mm dlouhý, s 6 až 8 páry šupin) a po jeho stranách jsou přitisklé 1 až 2 výrazně menší náhradní postranní pupeny. Malé postranní pupeny jsou na větévce vstřícně postavené, přisedlé a od větvičky odstávají. b) pupeny skořicově purpurové až červené javor mléč Pupeny jsou skořicově červené a na povrchu lysé. Mají vejčitý tvar zakončený tupou špičkou. Koncový pupen je velký (6 až 10 mm dlouhý, s 6 až 8 páry šupin) a po jeho stranách jsou přitisklé 1 až 2 výrazně menší postranní pupeny. Malé postranní pupeny jsou na větévce vstřícně postavené, přisedlé a k větvičce přitisklé. 5 a) postranní pupeny s nápadnou stopkou olše lepkavá Pupeny jsou hnědé až hnědofialové a povrch pupenů je lysý, modravě ojíněný a poněkud svrasklý. Mají protáhle vejčitý tvar se zaobleným vrcholem. Koncový pupen je stejně velký jako pupeny postranní (cca 10 mm). Postranní pupeny jsou na větévce střídavě postavené a připojené nápadnou stopkou. b) postranní pupeny bez stopky (přisedlé) a) pupeny pokryté bílými chlupy jeřáb ptačí Pupeny jsou černofialové a povrch pokrývají typické bílé chlupy. Pupeny mají vejčitě kuželovitý tvar zakončený špičkou. Koncový pupen je větší než poměrně velké postranní pupeny (často přes 10 mm dlouhé). Postranní pupeny jsou na větévce střídavě postavené a k větévce přitisklé. b) pupeny hladké a) vrchol pupenů zašpičatělý, ostře špičatý nebo hrotitý.. 8 b) vrchol pupenů tupě špičatý, tupý nebo zaoblený

14 8 a) pupeny až 20 mm dlouhé, úzce vřetenovité buk lesní Pupeny jsou skořicově hnědé, na povrchu lysé a lesklé. Mají rovný protáhle vřetenovitý tvar zakončený ostrou špičkou. Pupenové šupiny jsou vejčitě špičaté. Koncový pupen je stejně velký jako pupeny postranní (až 20 mm dlouhé). Postranní pupeny jsou na větévce dvouřadě střídavé, přisedlé a od větévky se nápadně odklánějí. b) pupeny do 15 mm délky, vejčité až kuželovité a) pupeny max. 4 až 5 mm dlouhé bříza bělokorá Pupeny jsou zelenohnědé až červenohnědé, na povrchu lesklé a lepkavé. Mají vejčitý až vejčitě kuželovitý tvar zakončený poněkud zahnutou špičkou. Koncový pupen je stejně velký jako drobné pupeny postranní (4 až 5 mm dlouhé). Postranní pupeny jsou na větévce střídavé postavené, přisedlé a od větévky odstávají. Tenké a ohebné větévky. b) pupeny delší než 5 mm a) koncový pupen mm dlouhý, postranní pupeny kratší a s vrcholem zahnutým ven topol černý Pupeny jsou až tmavohnědé, na povrchu lesklé a lehce lepkavé. Mají kuželovitý tvar zakončený ven zahnutou a ostrou špičkou. Koncový pupen je větší (12 až 15 mm dlouhý) než pupeny postranní. Postranní pupeny jsou na větévce střídavé postavené, přisedlé a od větévky poněkud odstávají. b) koncový pupen kratší, vrchol postranních pupenů rovný topol osika Pupeny jsou světlejší - zelenavěhnědé až červenohnědé, na povrchu lesklé a lehce lepkavé. Mají vejčitě kuželovitý tvar zakončený rovnou ostrou špičkou. Jsou menší než u topolu černého (5 až 10 mm dlouhé). Koncový pupen je lehce větší než pupeny postranní. Postranní pupeny jsou na větévce střídavě postavené, přisedlé a od větévky poněkud odstávají. 11 a) okolo většího koncového pupenu jsou nahloučené nejméně 2 menší postranní pupeny dub letní Pupeny jsou světle hnědé, na povrchu lysé. Mají široce vejčitý tvar zakončený zaoblenou špičkou. Pupeny jsou poměrně drobné (do 5 mm délky). Květní pupeny jsou širší a zaoblenější než pupeny listové. Na vrcholu větvičky je větší koncový pupen a okolo něho bývají těsně nahloučené drobnější postranní pupeny. Postranní pupeny jsou na větévce střídavé postavené, přisedlé a od větévky poněkud odstávají. b) koncový pupen je osamocený; na konci větvičky nejsou pupeny nahloučené a) mladé větvičky na konci hustě štětinovitě chlupaté líska obecná Pupeny jsou zelenavé až zelenohnědé, na povrchu hladké a lesklé. Mají ze stran mírně smáčknutý, vejčitě kulovitý tvar s tupým vrcholem. Postranní pupeny jsou asi 5 mm dlouhé, na větévce pravidelně dvouřadě střídavě postavené, přisedlé a od větévky poněkud odstávají. Samičí pupeny se samičími květy mají v předjaří na vrcholu štětičku červených blizen. b) mladé větvičky nejsou na konci štětinovitě chlupaté

15 13 a) pupeny vejčitě kulaté a na vrcholu jsou zaoblené; postranní pupeny od větve odstávají; pupen chrání pouze 2 pupenové šupiny. lípa srdčitá Pupeny mají červenohnědou až nazelenalou barvu, na povrchu jsou hladké a lesklé. Pupeny mají nápadně vejčitě kulatý tvar se zaobleným vrcholem. Jsou chráněné 2 šupinami, z nichž vnější je nápadně větší. Postranní pupeny jsou 4 až 8 mm dlouhé a na větévce jsou pravidelně dvouřadě střídavě postavené, přisedlé a od větévky poněkud odstávají. Letorost z loňského roku je tmavě červený. b) pupeny vejčitě kuželovité a na vrcholu tupě špičaté; postranní pupeny jsou k větvi přitisklé; pupen chrání 1 pupenová šupina vrba jíva Pupeny mají žlutou až červenohnědou barvu, na povrchu jsou lysé a lesklé. Mají vejčitě kuželovitý tvar zakončený tupou špičkou. Listové pupeny jsou přímé (5 až 7 mm dlouhé), květní pupeny jsou širší a se zakřiveným vrcholem (asi 8 mm dlouhé). Jsou chráněné pouze 1 velkou šupinou. Postranní pupeny jsou na větévce střídavě postavené, přisedlé a k větévce většinou těsně přitisklé. 14

16 BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA 49. ročník Školní rok Zadání soutěžních úloh Školní kolo kategorie C Autoři: Ing. Marcela Zajíčková Mgr. Stanislav Urban Mgr. Miroslav Suk Mgr. Michaela Burešová Vydal: Česká zemědělská univerzita v Praze Praha