Průvodce "Konstantinovy Lázně"

Transkript

1 Švamberk (Krasíkov) Zřícenina 49 52'28.99"N 12 55'58.12"E Zřícenina významného hradu Krasíkov, nazývaného také Švamberk, stojí na výrazném kopci západně od Konstantinových Lázní na Tachovsku v Plzeňském kraji. Z kdysi mohutného hradu se zachovala kulatá věž a část zdiva hradního paláce. Dominantou hradního areálu je Kostel sv. Jiří z roku 1652 s kryptou rodu Švamberků. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad byl založen ve 2. polovině 13. století. V roce 1421 hrad dobyl Jan Žižka. V 1. polovině 16. století proměnil Kryštof ze Švamberka hrad na reprezentativní rezidenci. V roce 1644 poškodil hrad rozsáhlý požár. Poté byl hrad ponechán svému osudu, dílo zkázy dokončila císařská armáda, která zde zvítězila nad švédskou posádkou. Z této rány se hrad již nevzpamatoval a již nikdy nebyl obnoven. Další informace najdete zde: Nečtiny Zámek 49 58'29.66"N 13 9'58.03"E Zámeček ve stejnojmenné obci, nedaleko Manětína. Zámeček nechal v 16. století pravděpodobně vybudovat Florián Grysperk z Gryspachu na místě dnešní osady Hrad - Nečtiny. Za Grysperků ( ) zde vyrostla jednoduchá renesanční stavba s odvážně rozepjatou valenou klenbou v přízemí. Pod Zámečkem byl na nově založeném rybníce usazen mlýn a pod ním i pivovar. Všechny postavené Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 objekty tak představovaly typický statek nebo také dvorec z období renesance. Rozsáhlou přístavbu provedl od roku 1657 Adam Václav Kokořovec z Kokořova. Největší přestavba do slohu novogotického proběhla v letech , kdy od roku 1839 až do konce druhé světové války byl majiteli panství francouzsko - německý rod hrabat Mensdorfů - Pouilly. Celá stavba zámku na půdorysu ve tvaru U je vestavěna do do rozsáhlého anglického parku s rybníkem. Dominujeme mu hranolová věž a je zdoben trojúhelníkovými štíty, cimbuřím a polygonálními vížkami. V roce 1964 zničil velký požár interiérové vybavení a výzdobu. Zámek se podařilo zrekonstruovat tak, aby alespoň exteriér získal svou původní podobu. Po roce 1945 se na zámku vystřídalo několik uživatelů, což mu vůbec neprospělo. Po zřízení zemědělského odborného učiliště byl historický objekt užíván jako škola a internát pro žáky. Dnes slouží potřebám Západočeské university. Možnost procházky na blízkou zříceninu hradu Nečtiny, stojící na vyvýšenině nad zámkem. Historie Koncem 16. století nechali Gryspekové z Gryspachu vybudovat renesanční zámek. Za Kokořovců z Kokořova byl zámek v 1. polovině 17. století barokně rozšířen. V letech 1839? 1945 vlastnil zámek rod Mensdorf- Pouilly, za kterých byl zámek ještě rozšířen a novogoticky upraven. V roce 1964 zámek vyhořel, v roce 1970 byl však renovován pro účely zemědělské školy. Nyní je zde Střední odborné učiliště zemědělské, zámek slouží i jako ubytovací zařízení. Novogotický zámek je perlou obce Nečtiny na Plzeňsku. Romantický zámek se stylovými novogotickými věžemi na nároží a vysokými trojúhelníkovými štíty s cimbuřím obklopuje park s Velkým rybníkem. Autor článku: Jan Bárta Další informace najdete zde: Volfštejn Zřícenina 49 48'27.51"N 12 52'6.08"E Romantická zřícenina hradu Volfštejn se ukrývá uprostřed lesů na Tachovsku v Plzeňském kraji. Volfštejn byl hradem bergfritového typu a vynikajícím příkladem raně středověkého hradu, který nebyl narušen žádnými pozdějšími stavebními zásahy. Oválný hradní areál obtáčela hradba, bezpečnost zvyšoval hluboký ve skále vytesaný příkop. Dominantou a nejvýznačnějším pozůstatkem hradu je 22 metrů vysoká věž. Proti ní stával hradní palác, dochovaly se i zbytky dalších hradních staveb. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad byl zřejmě založen již v 1. polovině 13. století. V písemných záznamech se hrad poprvé objevuje v roce V roce 1460 tehdejší majitelé Volfštejn opustili. Pustnoucí hrad pak zanikl za bojů zelenohorské jednoty s králem Jiřím z Poděbrad. Autor článku: Milan Hokr Další informace najdete zde: Vlčí hora Kopec 49 48'30.01"N 12 51'22.60"E Zajímavý kopec nad soutokem Mže a Kosího potoka. Čedičový vrchol je částečně pokryt lesem, částečně křovinatým porostem a suťovisky. Ze samotného vrcholu je výhled omezený, ale pěkné pohledy se nabízí z luk z jihozápadního úbočí. V tomto prostoru je rovněž naleziště minerálu augitu. V okolí vede několik neoficiálních turistických značek (mimo systém KČT) spojujících obec Černošín, Vlčí Horu, zříceninu Volfštejn a další zajímavosti. Autor článku: Milan Hokr Další informace najdete zde: Hadovka Přírodní park 49 52'57.84"N 12 54'51.42"E Hadovka je říčka a přírodní park v místech středního toku říčky v Západních Čechách, jižním směrem od města Teplá. Rozprostírá se od obce Lestkov, která leží východním směrem od města Planá. Oblast přírodního parku vymezuje spojnice mezi obcemi Lestkov, Hanov, Vrbice u Bezdružic, Kohoutov, Horní Polžice, Krasíkov a Domaslav. Nejvyšším bodem tohoto přírodního parku je vrchol Ovčí vrch ( 698 m.n. m. ), na jižní stráni nedaleko vrcholku je postavena kaple a od mí je pěkná vyhlídka do kraje. Přírodním parkem Hadovka budeme procházet vydáme-li se z obce Lestkov východním směrem do obce Krasíkov. Dále Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 můžeme jít severním směrem na vyhlídku Ovčí vrch a nebo se vydat jižně ke zřícenině hradu Krasíkov. Východním směrem od Hadovky je město Konstantinovy Lázně. Z města vede značená cyklostezka jejíž trasa prochází přes území Hadovky. Nedaleko severozápadního okraje přírodního parku Hadovka vyvěrají dva minerální prameny a to Hanovská kyselka a Zhořecká kyselka. Přírodní park Hadovka také můžeme navštívit vydáme- li se z města Teplá jihovýchodním směrem na Krasíkov. Popis přírodního parku Přírodní park v údolí potoka Hadovka byl vyhlášen v roce Říčka Hadovka pramení nedaleko města Teplá a ústí do Úterského potoka. Nad levým břehem Hadovky je na kopci zřícenina hradu Krasíkov ze 13. století. Nedaleko zříceniny je od roku 1997 přírodní památka nesoucí stejný název Krasíkov. Na tomto území rostou chráněné druhy rostlin, v převážné míře teplomilné. Východním směrem od Hadovky a u jižního okraje města Konstantinovy Lázně je další velmi zajímavá přírodní lokalita a to stolová hora Hradišťský vrch ( 632 m. n. m. ). Nedaleko vrcholku této hory je patrné pozůstatky slovanského hradiště. V oblast se vyznačuje zajímavým složením rostlinstva a zde žijících živočichů a nesmíme zapomenou také na cennou geologickou stránku. Toto území bylo v letech 1990 a 1996 prohlášeno přírodní rezervací. Z města Konstantinovy Lázně byla do této rezervace vyznačena naučná stezka. V oblasti je možné vidět značné množství rulíku zlomocného. Vydáme-li se z Hradišťské oblasti jihovýchodním směrem dojdeme ke zřícenině hradu Gutštejn, který se zvedá na kopci nad tokem říčky Hadovky. V těchto místech protéká říčka skalnatým údolím. Severovýchodním směrem od zříceniny Gutštejna byla podél toku Hadovky vyznačena naučná stezka, po které se vydáme k soutoku Hadovky s Úterským potokem. Cestou budeme procházet přírodní památkou nesoucí název Pod Šipínem, který se rozprostírá nad soutokem. V oblasti této přírodní památky je souvislý porost vzácné kapradiny pérovníku pštrosího. Další informace najdete zde: Lázně Konstantinovy Lázně 49 52'40.61"N 12 58'54.40"E Konstantinovy Lázně jsou jedním z nejklidnějších lázeňských míst v České Republice. Už v 16. století byl nalezen Sirný pramen v močálech severně od dnešních lázní, ale historie se oficiálně datuje do let pozdějších. Až v 18. století se o pramen začal vážně zajímat kníže Löwenstein, a to ještě vůbec ne z důvodů léčebných. Kníže hledal uhlí. Tehdy se totiž v odborných kruzích soudilo, že ložiska uhlí a sirné prameny spolu úzce souvisí. Žádné uhlí samozřejmě nenašel, ale odborníci knížete ujistili, že pramen má vynikající léčebné účinky, které by se daly využít pro nemocné. V roce 1803 tedy byly u pramene (Na Smraďáku) založeny první lázně. Velký rozmach lázně čekal koncem minulého století, kdy se posunuly více k jihu do dnešních míst a pacientům bylo k dispozici 5 pramenů hydrogenuhličitano- sodnohořečnaté kyselky. Do Konstantinových Lázní se jezdí léčit především lidé s různými druhy kardiovaskulárních onemocnění, ale svou návštěvou je můžete poctít i vy. Další informace najdete zde: Chov koní Ostřetín Hřebčín 49 59'19.03"N 13 1'50.52"E Pokud na cestě z Plzně do Karlových Varů odbočíte ve vsi Bezvěrov doleva a projedete asi 1-2 km lesem dostanete se na farmu, kde se již desítky let zabývají chovem koní - dříve hlavně pro práce v lese. Autor článku: Jan Bárta Další informace najdete zde: Klášter Teplá Klášter 49 57'59.04"N 12 52'39.07"E Klášter leží necelé dva kilometry od městečka Teplá, které se nachází na levém břehu říčky Teplé v Tepelské vrchovině. Nejbližší větší město jsou Mariánské Lázně vzdálené 12 km. Klášter Teplá založil v roce 1193 český šlechtic Hroznata a povolal do něj premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Hroznata pocházel z významného šlechtického rodu a zastával funkci velitele hraničářů na Tepelsku a Chodsku. Po svém zakladateli získal klášter kromě majetku také znak se třemi páry jeleních parohů. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Klášterní kostel byl postaven v letech jako románsko - gotický trojlodní halový kostel. Je dlouhý 62,2 metrů a vysoký 15,6 metrů. 20. června roku 1232 byl klášterní kostel slavnostně vysvěcen pražským biskupem Janem II. a záhy se stal kulturním a duchovním centrem okolní krajiny. Kostel byl zasvěcen Zvěstování Páně a první mši byl přítomen i český král Václav I. a říšští vyslanci. Mezi nejnavštěvovanější část kláštera patří klášterní knihovna. Severní křídlo hlavní budovy kláštera bylo postaveno za opata Gilberta Helmera v letech podle plánů mariánskolázeňského architekta Josefa Schaffera. Hlavní sál knihovny je 24 metrů dlouhý, 12 metrů široký a 15,5 metru vysoký. Na stropě jsou krásné fresky, malované profesorem pražské umělecké akademie Karlem Kratnerem, které představují oslavu nejsvětější svátosti oltářní, čtyři učitele církevní a čtyři evangelisty. Klášterní knihovna je druhá největší této kategorie v našem státě. Je zde uchováno více než svazků, z toho je 1149 rukopisů (45 středověkých kodexů). Knihovna je přístupná odborným zájemcům, neboť premonstráti dbají na své kulturní a vědecké tradice. V historii kláštera se střídaly období rozkvětu i úpadku. Například v letech 1641 a 1648 byl klášter vydrancován Švédy, v roce 1659 byly některé budovy poničeny požárem. Po únoru 1948 byl komunistickým režimem zahájen boj proti církvím a duchovním řádům. A tudíž o dva roky později byl Klášter Teplá stejně jako další kláštery v Československu uzavřen a sloužil jako kasárna ČSLA. Pouze kostel a knihovna byly v roce 1958 zpřístupněny veřejnosti. Klášter však nebyl udržován a tudíž chátral. V prosinci 1989 sloužil opat Heřman Josef Tyl první mši svatou v klášteře a zahájil tak novu etapu života premonstrátů v Teplé. Klášter však byl vrácen řádu premonstrátů značně poškozený. Exteriér kostela je cennou ukázkou přechodu románského slohu v gotický a je nejstarší svého druhu na našem území. V klášteře se kromě pravidelných bohoslužeb konají koncerty a výstavy. Klášter nabízí téměř po celý rok prohlídky svých přístupných částí. Návštěvník však musí občas počítat s drobnými omezeními vyplývajícími z průběžně prováděné rekonstrukce celého areálu. Při návštěvě kláštera by člověk neměl vynechat ani prohlídku klášterního parku. Proměnlivost klášterní zahrady byla ovlivňována stavebním vývojem kláštera. Jeho současná podoba vznikla postupným rozšiřováním a přeměnami klausurní zahrady a sadu uprostřed středověkých hradeb kláštera. Komplexní přestavba parku byla provedena počátkem 20. století. V současnosti probíhají zároveň s rekonstrukcí celého areálu i úpravy parku. Přesto mohu doporučit procházku v rozsáhlém přírodním krajinářském parku okolo vodní plochy na říčce Teplé. V okolí jsem navštívil například tato zajímavá místa: - NS Kladská: - prameny u obce Prameny: - upolínová louka: -Tři křížky: - Dominova skalka: - Podhorní vrch: - Panská rozhledna nad obcí Drmoul: - rozhledna Bohušův vrch nad městem Planá: - židovský hřbitov v městyse Chodová Planá: www. turistika. cz/ mista/ stary- zidovsky- hrbitov- v- mestyse- chodovaplana Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 - studánka Oriona: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Hornické muzeum v Plané Muzeum 49 51'53.96"N 12 44'16.66"E Zajímavá expozice hornictví na Tachovsku se nalézá v městečku Planá u Mariánských Lázní. Štola Ondřej Šlik, ve které je muzeum umístěno, byla původně proražena pouze jako průzkumná, průzkum byl však neúspěšný, proto štola byla uzavřena. Později po rozšíření sloužila k potravinářským účelům (uložení piva a výrobě ledu) a nyní je zde muzeum. Přestože zde tedy neprobíhala samotná ražba, je expozice velmi názorná ukázky výztuže chodeb, vodních čerpadel, důlních strojů včetně těžebních vozíků na kolejích, výbavy horníků, popis tří hlavních rudných (stříbrných, poté uranových) dolů v této oblasti, atd. Prohlídka probíhá bez průvodce, po zaplacení vstupenky obdržíte několik listů s popisy jednotlivých stanovišť v dole. Po skončení prohlídky ve štole se ještě můžete podívat na malou expozici historie města Plané již na povrchu ve správní budově. Otvírací dobu a vstupné najdete na www stránkách muzea. Autor článku: Lenka Strnadlová Další informace najdete zde: Klášter Teplá Klášter 49 57'59.14"N 12 52'52.47"E Klášter Teplá je, ač se to na první pohled nezdá, jedním ze skvostů naší církevní architektury. I když zvenku působí omšele ukrývá mimo jiné i obrovskou knihovnu a jeho návštěvou budete nejspíš nadšeni. PS: Rozhodně nedoporučuji zajíždět na oběd do Bezdružic. Místní Zámecká restaurace působí na první pohled honosně, na druhý už hůř (obsluha ve vytahaném tričku a kostkovaných kalhotech) a když čekáte hodinu na jídlo tak už ji považujete za pajzl. Ale třeba jsme jen měli smůlu a kuchař byl trochu mimo... Autor článku: Eva Vorlová Další informace najdete zde: Klášter Kladruby Klášter 49 42'58.70"N 12 58'52.94"E V údolí pradávné řeky Úhlavky, 7 km od města Stříbra se rozkládá bývalý benediktinský Klášter, založený na počátku 12. století knížetem Vladislavem I. Dnešní podoba areálu je z třetiny 18.století. Dominantou areálu je klášterní kostel, přestavěný Janem Blažkem Santinim ve stylu barokní gotiky. Ten také navrhl většinu vybavení interiéru, na kterém se dále podíleli bratří Asamové, sochaři z okruhu Matyáše Bernarda Brauna a Karel Legát. Po jižní straně kostela je situován starý konvent, u kterého na východě stojí stará prelatura a na jihu budova nového konventu, jejíž autorství je připisováno Kilianu Ignáci Dienzenhoferovi. V klášterním chrámu se každý rok koná cyklus koncertů nazvaný Kladrubské léto. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Dolní Kramolín Dům, budova 49 54'42.77"N 12 44'52.73"E Dolní Kramolín se poprvé připomíná jako zboží tepelského kláštera v roce Na počátku 14. století však tuto ves násilně uchvátil Arkleb z Tisové a vybudoval si zde tvrz. Ale již roku 1319 tuto tvrz dobylo vojsko krále Jana Lucemburského. Poté se ves opět vrátila klášteru. Tvrz však možná úplně nezanikla, neboť v roce 1410 sídlil přímo v Dolním Kramolíně Hynek z Fojcperka, kterému ves klášter pronajal. O jejích dalších osudech není nic známo. V 16. století byla ves odňata klášteru a zastavena Pluhům. V té době se v kraji velmi rozšířilo protestantsví. Zaniklá tvrz s dvorcem se staly patrně základem dnešního barokního hospodářského dvora, který tu v 18. století vybudoval klášter v Teplé. Dvůr má typicky protáhlý lichoběžníkový půdorys, dokola obehnaný hospodářskými staveními. V jižním nároží stálo obytné stavení. Ke dvoru přiléhala velká zahrada, dnes zcela zarostlá bolševníkem. Počátky železářské výroby kolem Kosího potoka leží již ve středověku. V druhé polovině 18. století za opata Trautmansdorfa dosahuje organizace železářské výroby vrcholu. Železná Ruda byla těžena v sousedním Holubíně a tavena v nedaleké osadě Hochofen dnešních Sklářích. Vytavené železo se dále zpracovávalo v hamrech, které využívaly vodní energii Kosího potoka a četných rybníků. Polotovary následně putovaly do továrny na nářadí v Dolním Kramolíně k finálnímu zpracování.ta stála v sousedství barokního dvora. Dále se od středověku v okolí těžil a zpracovával vápenec. Malé lomy jsou dobře dochované podél silnice na Vyškovice. A dokonce se jihovýchodně od obce, pod Lazurovým vrchem, těžilo stříbro. Ložisko bylo odvodněno štolou Haus Österreich a těžba na něm probíhala ještě v 19. století. Přes Kosí potok se ve vsi klene krásný barokní most. Na cestu, která přes něj vedla, rovněž upomíná starý, hluboký úvoz jižně od vsi. Poslední zdejší pamětihodností je minerální pramen Il-Sano, který ovšem není přistupný poutníkům, ale je zde pouze jímán pro potřeby stáčení. Na okolních pastvinách je kyselek ještě několik, např. Rybářská, Pístovská. Dále pod Boněnovem, směrem na Michalovy Hory je chutný a oblíbený pramen Čiperka. Autor článku: Lukáš Hanzl Další informace najdete zde: Pivovarnické muzeum Muzeum 49 53'34.15"N 12 43'37.42"E Muzejní expozice jsou umístěny v příchodové chodbě pivovarské Restaurace "Ve skále". Možné jsou též exkurze do výroby, která využívá tradiční způsob přípravy sladu klíčeného na humnech a tradiční postup výroby piva kvašeného v otevřených kádích ve spilce a dokvášeného až tři měsíce v ležáckém sklepě. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Most Pozoruhodný viadukt 49 51'46.01"N 12 58'19.99"E Trať Pňovany Bezdružice, dlouhá 25 km dokončená v roce 1901 má dva zajímavé mosty. Jeden, všeobecně známý přes přehradní nádrž Hracholusky a druhý přes Hadovku nedaleko Studánky lásky. Ten druhý není pozoruhodný svými rozměry, ale jednou technickou lahůdkou, kterou ocení především zájemci o historii železnice. V dobách, kdy jedinou trakcí na zdejší trati byla pára, byl problém, jakým způsobem doplňovat vodu, vzhledem k vysoké spotřebě na zdejší kopcovité trati. Místo, kde koleje křižovaly Hadovku, nabídlo možnost doplňování vody přímo z potoka, takzvaným pulsometrem. Přímo pod mostem je do dnešního dne zachována nádrž, která zaručovala dostatečnou hloubku a objem vody. Lokomotiva pak zastavila na mostě, napojila se dvěma přírubami na potrubí od Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 nádrže, mašinfíra pustil do jedné trubky páru a druhou se čerpala voda do tendru lokomotivy. U viaduktu je dnes umístěna informační tabule. Asi 100 metrů od mostu proti proudu potoka je altánek se známou Studánkou lásky, kde se silné povahy můžou občerstvit odporně páchnoucí, ale nesmírně zdravou, minerální vodou. K mostu se dostanete po červené turistické značce ze zastávky Strahov cca 2 km. Na tomto místě je každé léto inscenováno ozbrojené přepadení vlaku v rámci Bezdružického parního léta. Hlavní roli hraje lokomotiva řady 310, která slouží v provozu už více, než sto let! Více informací můžete získat na webu přátel této trati : Autor článku: Jiří Holomel Další informace najdete zde: Bezděkov - kostel sv. Václava Kostel 49 46'47.21"N 12 46'38.71"E Kostel sv. Václava se nachází na náměstí v obci Bezděkov. Kostel byl postaven na začátku 20. století. Na zařízení kostela již nezbyly při stavbě peníze, a tak byla mezi občany uspořádaná sbírka, která vynesla 1251 zlatých. V interiéru najdeme oltář se sochou sv. Václava od příbramského řezbáře Jana Procházky, který také opravil postranní oltáře s obrazy sv. Tadeáše a Panny Marie Bolestné, kazatelnu, křtitelnici i Křížovou cestu. V kostele se nachází varhany z Kutné Hory, dříve zde byly dočasně umístěny varhany kostela sv. Anny v Bezděkově. Nachází se zde zvony z roku Kostel byl poprvé vysvěcen budějovickým biskupem Martinem Říhou v roce 1901, po rekonstrukci byl vysvěcen v roce 2001 plzeňským biskupem Františkem Radkovským. V kostele, který pojme 700 návštěvníků, se konají mimo církevních akcí také výstavy a koncerty. Autor článku: Iva Klofandová Další informace najdete zde: Lázeňský park Ostatní 49 52'55.26"N 12 58'34.07"E První lázeňská budova byla u sirnatého pramene postavena v roce V roce 1837 lázně koupil majitel panství Konstantin z Lövensteinu, podle kterého se lázně od roku 1900 jmenují Konstantinovy (dříve Nová Ves-lázně). Lázně byly znovu prodány v roce 1872 jisté plzeňské společnosti. Tehdy byl založen lázeňský park a dokončena stavba nové lázeňské budovy. Tehdy se v lázních léčili zejména lidé nemocní padoucnicí, revmatismem a chorobami oběhové soustavy. V roce 1901 byla do města přivedena železniční trať, což znamenalo velký rozvoj lázní, vybudování nových lázeňských vil a hotelů. Po první světové válce bylo vybudováno také Koupaliště, vodovod, kino a obec byla elektrifikována. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Kolonáda Ostatní 49 52'55.68"N 12 58'29.26"E Kolonáda se nachází v Lázeňském parku nedaleko lázeňského domu Prusík. Konstantinovy Lázně náleží k významným rekreačním místům Plzeňského kraje. Lázeňské místo je citlivě zasazené do krásného druhově pestrého lesoparku, přirozeně navazujícího na okolní přírodu s vývěry minerálních kyselek. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8