letecký snímek města, pohled na silniční obchvat a rybník, ve výřezu radnice, v rohu znak

Transkript

1 I. úvod vybraná lokalita II. socio - ekonomická poloha III. historie IV. fyzicko geografické podmínky V. obyvatelstvo VI. ekonomické poměry VII. geografický přehled VIII. závěr, zhodnocení IX. přílohy GEOGRAFIE MALÉ OBLASTI Seminární práce zeměpis 2003 KAFKA Tomáš letecký snímek města, pohled na silniční obchvat a rybník, ve výřezu radnice, v rohu znak stát kraj (okres město ČESKÁ REPUBLIKA VYSOČINA HAVLÍČKŮV BROD) HABRY založeny roku 1001 AD stálých obyvatel 1298 nadmořská výška 467 m.n.m rozloha 2742 ha starosta města Jiří Rainiš

2 I. úvod Proč právě Habry pozdrav město Habry Proč právě Habry? koncepce práce upozornění popřání autor Zdravím čtenáře mé seminární práce ze zeměpisu, obzvláště ty, kteří budou rozhodovat, zda nebudu mít za rok tu čest vypracovat novou. Během několika následujících kapitol se vám pokusím naznačit přírodní, historické, ekonomické i sociální poměry a podmínky života a vzájemného soužití obyvatel klasické malé agrární obce. Město Habry (nejmenší v havlíčkobrodském okrese, přesto jsou jeho obyvatelé na ten titul náležitě hrdí a citliví) leží téměř na geografickém středu České republiky, (který je kdesi v lesích kolem Golčova Jeníkova, tedy plus mínus sedm kilometrů od Habrů) v kraji Vysočina, bývalém okresu Havlíčkův Brod. Dá se předpokládat (a předpokládá se tak správně), že jsem si tuto obec pro svou práci nevybral bez subjektivního zájmu a citového pouta k této lokalitě. Popravdě řečeno je to místo, které znám ještě od nepaměti, strávil jsem zde kolem 21 měsíců svého života a za ten čas jsem o něm získal myslím patřičný přehled. Také z toho, kromě jiných zdrojů, v této práci vycházím. Osobních předsudků se ovšem snažím vyvarovat. Činím tak v rámci objektivnosti práce a také vzhledem k předsudkům obyvatel vůči mně. Ty důvody proč Habry jsou rovnou tři. Je to město mému srdci blízké. Byl jsem zvědav na statistiky o tomto městě a jejich obyvatelích. A konečně mám o tomto městě dostatek informací a zdrojů, z kterých čerpat. Při uspořádání a rozvržení následujících stránek jsem kladl důraz na stručnost a přehlednost. Každý nový tematický odstavec je v levém okraji nadepsán, podstatné údaje jsou vytučněny, není-li kurzívy využito jinak, texty v kurzívě, hlavně ty souvislé, obsahují nějakou sice někdy méně podstatnou ale vždy věcnou zajímavost. Určitě doporučuji nepřeskakovat tyto úseky, neboť ty jediné snad mohou čtenáře obohatit o nějaké informace. Jinak jsou zde jen data a čísla a jejich způsoby zpracování - grafy a tabulky, sem tam nějaký obrázek, mapových příloh je bohužel poskrovnu. Pozorný čtenář ví, že barevné okopírování mapy není nejlevnější a využití reklamních prospektů a vlastních prací nejkvalitnější a zdaleka ne všechny osobní počítače jsou vybaveny barevnou popřípadě laserovou tiskárnou a současně skenerem. Dále bych chtěl až přespříliš pozorného čtenáře ujistit, aby zbytečně nevyhledával mouchy i tam, kde nejsou, tedy všude. Rozhodně není nutné s kalkulačkou přepočítávat každou statistickou informaci a hledat nesmyslná čísla. Pokud k takovým došlo, předem jsem je odstranil nebo neuvedl. Dále doufám, že čtenáři postačí mé čestné slovo o pravdivosti 99% všech dále uvedených tvrzení. Pro kontrolu není třeba procházet uvedené zdroje, vlastní fantazie ani matematické schopnosti mezi ně nepatří. Tolik na omluvu a tolik taky k úvodu. Následující řádky už nejsou dílem ani uměleckým ani publicistickým ani vzdělávacím, nýbrž jen prostě sdělovacím a jejich hlavní smysl je ta vysněná letenka k maturitě. Přeji nenáročnou a pohodlnou četbu, rychlé opravení a šťastnou volbu při hodnocení. TOMÁŠ KAFKA 2

3 II. socio - ekonomická poloha : katastrální území město Habry, kraj Vysočina, okres Havlíčkův Brod pracovní číslo pro DKM, KM-D na katastrálním úřadě: ZUJ: ID obce: 3647 Statut města: Ano Počet částí: 4 Katastrální výměra: 2742 ha Sdílené obce: Frýdnava, Lubno, Zboží K obci jsou připojeny samoty: Kysibl (dvůr), Haberský dvůr, Klepanda, Hájovna u Kysible, Dolní mlýn, Kysibelský mlýn, Haberský mlýn a bývalá pazderna Pošta: Ano Škola: Ano Zdravotnické zařízení: Ano Policie: Ano Kanalizace (ČOV): Ano Vodovod: Ano Plynofikace: Ano Počet obyvatel: 1289 Z toho v produkt. věku: 735 Průměrný věk: 38.9 První ucelenější vyměření pozemků a soupisy majetku byly zavedeny v tereziánském katastru r dubna 1785 vydal císař Josef II. patent, podle kterého byl zaveden tzv. Josefínský katastr, který sepsal nejen majetky vrchnosti, ale i poddaných. Dodnes platná stabilní katastrální mapa byla vytvořena r. 1843, když byl na patent císaře Františka I. (vydaný 23. prosince 1817) vytvářen stabilní katastr. Na těchto mapách jsou uvedena čísla všech pozemků, ale také jsou jmenovitě vyznačeny hony, ve kterých se pozemky nacházejí. V katastru obce Habry bylo vyznačeno 20 honů a jsou pojmenovány při rozdělení katastru podél středové městské silnice a) severovýchodně takto: Na Panské čtvrti, Za Nedbalkou, V Opatovských, Na Oblouku, Za Fabrikou, V Hatích, Na Pekle, Za Špitálem, Jabluňka, Bejkovka b) jihozápadní se jmenují: Na Bučině, U Černého kříže, V Lipových, Nad Bělištěm, U Čtvrtě, U Cihelny, U Pazderny, U Křížku, U Kysibelského dvora a U Bílého kamene mapová zobrazení jsou uvedena v kapitole IX. - přílohy 3

4 III. historie a vývoj: neolit, první osidlení Podle provedených výzkumů, území dnešních Čech a Moravy obývali dávno před příchodem slovanských kmenů Keltové. Na základě posledních archeologických nálezů a výzkumů můžeme téměř s jistotou tvrdit, že počátek jejich pobytu u nás se datuje od 16. století před naším letopočtem. Přibližně ve druhém století před Kristem vpadl do Čech bojovný kmen gallského původu, který vyšel z krajiny na řece Marně v Gallii (nynější Francii.) Nástroje a nádoby tohoto lidu jsou v archeologii nazývané Laténská kultura a jejich nálezy v okolí Haberska svědčí o přítomnosti zde četných gallských osad. (Gallské stanice z mladší doby laténské byly objeveny např. v Třebešiciích, Močovicích, Čáslavi, Hostovlicích, Spyticiích nebo v Žehušicich.) Laténská kultura zde vydržela až do prvního století po Kristu. Přetrvávající Keltské kmeny postupně z našeho území vytlačovaly kmeny Markomanů a Kvádů, ty pak byly vytlačeny v období pátého století slovanskými kmeny, které přišly z území dnešní Ukrajiny. První zmínky o Habrech jako osadě píše kronikář Kosmas již roku 1101 (kdy popisuje útěk knížete Oldřicha s vojskem Litoltovým na Moravu po Haberské stezce. Právě díky téhle stezce, která tu je už z dob před Kristem, osada Habry vlastně vznikla - pravděpodobně za dob Karla Velikého. Podle historických zápisů v místech, kde dnes státní silnice přetíná říčku Malou Sázavu, vzniklo brodiště, brána a celnice. Ve 13. a 14. Století se stává Haberská stezka již způsobilou pro povozy. Prales byl na mnoha místech vykácen, nové osady založeny. Kde byla cesta nesjízdná, byl jí vyhledán nový směr. V té době byly již Habry městysem a byly pod správou benediktinského kláštera ve Vilémově. Ve středověku ať už z doby Přemysla Otakara II., Jana Lucemburského nebo Václava IV. plnily Habry důležitou funkci celnice. Zvláštní, avšak smutnou a vesměs krvavou historii Habrů přinesla vojenská tažení, která se městu nevyhnula skoro v žádné z válek. Tak nejprve v období Husitských válek. Čtvrtek 8. Ledna 1422 zastavilo se vojsko královské na Táborci (kopec) u Habrů (za velení vojevůdce Pipa) pronásledováni Žižkovým vojskem a sešikovali se k bitvě. Hned však po prvém útoku se Zikmundovo vojsko rozprchlo (a k rozhodující bitvě došlo až u Německého brodu). )* Při válečné poradě na návrší Táborce měl slepý Žižka sedět na kamenné lávce. Ta je dodnes zachována, měří 6m a nachází se na hranici pozemků čkt a 2796 v katastru Habry. Přes Habry prošel Žižka ještě v červnu 1423 po bitvě u Malešova. V roce 1469 navštívily Habry vojska Matyáše Korvína vypukl v Čechách mor. Třicetiletá válka 1618 táhl přes Habry generál Buguoy tudy procházeli Védové při svých nájezdech na Jihlavu, Chotěboř, Německý brod a Lipnici. Marie Terezie s vojsekm tudy táhla v květnu 1742 k bitvě u Chotusic (Čáslavi), kterou prohrála a haberský kraj byl následně vypleněn Prusy. ( *) viz pozn. v kapitole VII o železném kříži.) Také za Napoleonských válek zde prošlo vojsko Důležité postavení bavorského generála Vredeho (1805) a svou výhodnou pozici na významné obchodní stezce městys ztratil roku Tehdy byla dokončena stavba silnice Praha Jihlava Vídeň a krátce nato byly používány pro přepravu osob dostavníky. Haberská stezka tak postupně zmizela. Průmyslová revoluce a s ní spojený rozvoj železnice přinesl téměř definitivní ztrátu jinak výhodného postavení na významné dopravní a obchodní trase. 4

5 Zástupci Haber (starosta A.Kreuzmann) se 24.června 1906 na jednání s městem Chrudim nedohodli na financování projektu železnice (z Habrů přes Vilémov, Běstvinu až do Chrudimi, tj. cca 32km, náklady kolem 3,5mil korun z toho ale 85-90% by financoval stát ) a tento projekt zamítli. (Finanční příspěvek 20 tis.k byl použit na stavbu husté silniční sítě.) O zavedení železnice se opět uvažovalo na schůzi 15. srpna 1910, ale i přes původní zájem vše znovu ztroskotalo na otázce finanční účasti. významné letopočty 3. února 1909 městys Habry povýšen na město. Červenec 1911 zavedeno veřejné osvětlení (plynové lampy), leden 1912 zavedana pravidelná autobusová doprava Habry Golčův Jeníkov. Duben 1912 založena živnostenská záložna. 1. Října 1922 zavedení elektriky (1kWh = 4Kč) první republika 4.listopadu 1918 zvolena místní národní rada, 1919 demokratické obecní volby, zavedena povinná školní docházka do měšťanské školy pro chlapce i dívky, do 40.let zde byla v provozu ještě průmyslová škola, 1919 krajový slet Sokolů v Jihlavě, Sokol se v Habrech staral hlavně o divadlo zrušen berní úřad v Habrech stálý biograf v hostinci u Fuksů 1927 vybudován Rolnický družstevní lihovar výstavba Sokolovny 31. srpna 1931 první slavnostní biřmování hospodářská krize, stoupala nezaměstnanost, nevyrovnanost životních podmínek, žilo se značně úsporně průměrná denní mzda bez stravy: 15Kč 35Kč doba okupace zákaz shromažďování, nařízení o řízení vpravo, označení židovského obyvatelstva a majetku (po odsunutí se z koncetračních táborů už nikdy nevrátilo 32 obyvatel židovského původu.). Němci vytvářeli sociální zázemí pro chudinu, vytvořili dvě kuchyně. Od září 39 povinné zatemňování nočních světel, povinnost odevzdat radiopříjímače Od 1.října 1939 zavedeny potravinové lístky německo-české označení ukazatelů cest, arizace židovských obchodů odvody totálně nasazených 9. května 1945 v 8 hodin ráno příjezd tanků ruské armády (2.ukrajinský front maršála R. J: Malinovského. lidová demokracie obnovuje se spolková činnost hasiči, včelařský spolek, sokolové 1946 svobodné volby roste vliv KSČ. Nové státní uspořádání obnovení okresů (Chotěboř, Havlíčkův Brod a Ledeč nad Sázavou), Habry ztrácejí statut města. padesátá léta znárodnění všech podniků, kolektivizace zemědělství, politické šedesátá léta procesy, 1953 měnová reforma, 25. září 1958 ustanovení JZD stoupá životní úroveň, přestvaba domů zemědělské usedlosti na domky rodinného typu, zavedení mechanizace do zemědělské výroby, provozovna drůbežnictví přechází pod Drůbežnictví Xaverov. Školní rok děti dostali poprvé zdarma učebnice a školní pomůcky. normalizace politicky tvrdá konzolidace poměrů, normalizace, formální aspekty normalizace, perestrojka, uvolňování poměrů.) Zrušení mlékárny (75), místo toho výrobna lahůdek pro prodejny okresu Havlíčkův Brod. demokracie v parlamentních volbách zvítězilo Občanské fórum (51%), radikální ekonomické reformy privatizace, vznikají problémy sociální nejistoty a nezaměstnanosti, dochází k diferenciaci životních podmínek. Od Habrů se po volbách oddělují obce Leškovice a Bačkov první soukromé obchody, 92 pokračování rozvodu plynu, 93 otevření obchodního domu Marek, 94 výměna hodin v kostele, úprava školního hřiště 95 plynofikace, 99 výstavba letního areálu 5

6 IV. fyzicko-geografické podmínky provincie ČESKÁ VYSOČINA subprovincie ČESKOMORAVSKÁ SOUSTAVA oblast ČESKOMORAVSKÁ VRCHOVINA celek HORNOSÁZAVSKÁ PAHORKATINA povrch Haberska rozprostírá se po Českomoravské krabatině, která pozvolně stoupá od severu k jihu. Čáslav (a dále jmenované obce viz mapová příloha) vykazuje 263 m, Golčův Jeníkov 375 m, Habry již vykazují 467 m n. m. a od Habrů nedaleko na jih vzdálená obec Tis má 552 m n. m. Rozdíl krajiny nejníže od nejvýše položené činí na Habersku m. Povrch má pahorkatinný, kopcovitý, vlnitý ráz, nehlubokými údolí protékají malé potůčky, které napájí drobné rybníčky. geologické poměry nejsou odlišné od složení zemské kůry celé Vysočiny. Je to prahorní útvar obsahující křemen, svor, rulu, ohromná ložiska amfibolitu a břidlice a ještě jiné nerosty, které se vyskytují již jen spořeji z minulosti jsou známá ojedinělá naleziště různých druhů granátů a topasů. vývoj: součást Českého masívu, Hercynský systém - Nejstarší metamorfované horniny se usazují v prahorách ( mil. let BC) současně proběhlo první vrásnění předkadomské. Během mladších starohor ( mil. let BC) bylo území zaplaveno, ukládaly se mořské sedimenty (břidlice, slepence, droby), až do kambria ( mil. let BC) vrásnilo povrch kadomské vrásnění. Během dalších částí prvohor ordoviku i siluru probíhalo kaledonské vrásnění, moře se rozkládalo až k Železným horám, které zaplavilo ještě v devonu ( mil. let. BC). V karbonu ( 285 mil. let BC) vyvrásnila celou Českomoravskou vrchovinu variská větev hercynského vrásnění. Během permu ( 245 mil. BC) ustupuje moře, podnebí je pustinné a začíná rozrušování hercynského horstva. V druhohorách triasu, juře a křídě( 65 mil. let BC) už je celý Český masív souší, horské masívy se rozrušují, postupně snižují a zarovnávají, pánve vysychají, působením eroze je ČM téměř plochý. Třetihory (65 1,8 mil. let BC) přinesly alpinské vrásnění. Český masív byl rozlámán na kry vyzdvižením ker pohoří, tam kde kry poklesly pronikalo moře vývoj dnešní říční sítě. Ve čtvrtohorách se v období pleistocénu ( BC) střídaly doby ledové a meziledové. Do lokality Českomoravské vrchoviny se však pevninský ledovec už nedostal. Dochází zde pouze k usazování spraší a vátých písků. Holocén ( BC teď) morfování povrchu mechanickou erozí a činností člověka. vliv na činnost člověka: od poloviny 19. Století, hlavně pak na počátku dvacátého se v kraji započalo s rozsáhlou výstavbou silnic a vylepšování jejich stavu. K tomuto účely zde byly otevřeny lomy Peklo a Táborec, kde se dobýval zvláště tvrdý žulový kámen.tento surový kámen byl na silnice dovážen koňským potahem, zde je kameníci roztloukli kladivy na drobný štěrk, který pak rozváželi cestáři na kolečkách. Kameny z těchto lomů se také používali do základů a zdiva domů. I z vlastní zkušenosti vím, že stěny z těchto kamenů, které se stavěly zhruba o mocnosti 90cm, jsou odolné téměř všem povětrnostním i antropogením pokusům jejich stabilitu narušit. 6

7 klimatické poměry podnebný pás: mírný, kontinentální, ovlivňován frontálními přechody Podnebí má shodné vlastnosti jako na celé Českomoravské vysočině. Zima zde bývá dosti dlouhá a tuhá, léto chladnější s množstvím srážek viz klimatodiagram. Mezi Golčovým Jeníkovem a Habry v obci Olšinky leží pro zimní a jarní měsíce sněžná čára. Od Olšinek směrem k Habrům se sníh udrží, dolu k Jeníkovu taje. *) Zámrzný bod pro stavební práce v Habrech: 1,2m narozdíl od G.Jeníkova 0,9m) Vzhledem k vzdálenosti od Habrů a nadmořské výšce jsou z následujících číselných dat odpovídající hodnoty naměřené v Přibyslavi, údaje z Hradce Králové uvádím pro porovnání. Průměrná teplota vzduchu ( C ) roční chod leden /... / prosinec Meteorologická stanice: HRADEC KRÁLOVÉ průměr: 8,5-2,1 / -0,2 / 3,5 / 8,4 / 13,5 / 16,7 /18,1 / 17,6 /13,9 / 9,1 / 3,6 / -0,3 PŘIBYSLAV průměr: 6,6-3,6 / -1,9 / 1,7 / 6,4 / 11,4 / 14,5 /15,9 / 15,5 / 12,1 / 7,5 / 2,0 / -1,8 Úhrn srážek (mm) roční chod leden /... / prosinec Meteorologická stanice: HRADEC KRÁLOVÉ celkem: 616,8 36,3 / 31,8 / 33,8 / 38,8 / 72,1 / 75,0 / 71,1 / 83,1 / 50,0 / 39,2 / 43,0 / 42,6 PŘIBYSLAV celkem: 675,3 41,2 / 35,1 / 38,2 / 43,1 / 80,5 / 91,2 / 79,5 / 81,2 / 53,7 / 39,8 / 46,3 / 45,5 Trvání slunečního svitu (h) ) roční chod leden /... / prosinec Meteorologická stanice: HRADEC KRÁLOVÉ celkem: 1621,8 48,6/71,0/118,1/164,9/210,9/214,0/216,9/209,5/153,9/123,3/48,4/42,5 PŘIBYSLAV celkem: 1552,5 39,1/61,9/112,0/156,8/201,9/205,4/215,7/205,9/153,3/119,5/43,6/37,3 (mm) klimatodiagram měsíc ( C) srážky (mm) teplota ( C) hydrologie Habersko je zavlažováno hojnými potoky a potůčky, (které jsou většinou pojmenovány po obcích, odkud tečou, ) největším z nich je říčka Malá Sázava (v mapě též Sázavka; pramení u vesnice Raňkov; 589 m n. m. a odtéká z chotěbořského kraje západním směrem k Habrům.) Protéká Jílemským rybníkem a dále napájí veliký rybník Jiříkovský u obce Jiříkov a Haberský, nacházející se přímo ve středu 7

8 města. Z Habrů odtéká údolím (dříve zde zásobovala čtyři mlýny) ke Štěpánovu, kde se náhle obrací k jihu a tvoří přirozené rozhraní mezi Ledečskem a Haberskem. U Světlé nad Sázavou se vlévá do mateřské řeky Sázavy a tato pak u Davle do Vltavy. Ze zbývající části haberského katastru teče menší množství vody od Rybníčku údolím po třech zrušených rybnících do Haberského rybníka nebo mírně sníženým korytem do dvou nad sebou položených rybníku, okolo obce Frýdnava do Vohančického potoku a dále přes Golčův Jeníkov do Hostačovky, která se napojuje na Doubravu a za obcí Záboří se vlévá do Labe. Malá Sázava povodí Sázava ( Vltava Labe); řeka 4.řádu, úmoří Severní moře Vohančický potok povodí Doubrava ( Hostačovka, Labe); potok 4.řádu, úmoří Severní moře Město je na rozhraní dvou povodí (Sázava-Vltava a Doubrava-Labe). Samotné město a jeho centrum se z větší části nachází na pravém břehu říčky Malá Sázava (=Sázavka). Velký patnácti hektarový rybník je pro svou polohu ve středu města geografickou dominantou města. Mimo zmíněného rybníka v Habrech (Haberský rybník 15 hektarů), nachází se v katastru ještě několik menších rybníků: Barták, Židovský (Mrštník) a pod Peklem (kopec asi 1km od Habrů) Nový rybník )* (r vydal Josef II. nařízení o budování protipožárních rybníků na vesnicích. Malé rybníčky na návsích dokládají, že příkaz byl splněn. Mnohé však už bez stálého přítoky vyschly a staly se z nich jen louže.) Významný pramen Raňkov Malá Sázava Bezvýzanamný pr. Rybníček Vohančický potok ještě jeden oficiálně bezejmenný příležitostně tekoucí potok )* Pramen Rožvalda vedl úžlabinou po zemské stezce ke Kněži a vléval se do Malé Sázavy. Při rekultivaci půdy na začátku osmdesátých let byl zaorán a prakticky zanikl, i přestože to byl velmi silný a stálý pramen. Údajně byl tento pramen živý i v dobách největšího sucha, které tuto krajinu postihlo r.1874, kdy téměř vyschl i celý Haberský rybník. Vodu tohoto pramenu používal někdy i Haberský pivovar až do roku 1912, kdy byl zrušen. Pro mimořádný obsah magnézia se jeho voda vyznačovala léčivostí. Obyvatelé ji v minulých dobách odbírali a hojně využívali. Koncem 19. století se do Habrů přistěhoval Josef Vlček z Kunemile (dále o něm píšu v kapitole VII, odst. kulturní památky). Ke studánce chodil denně pro vodu, někdy se u ní také myl a koupal si nohy. Občanstvo proto od odběru zdravé vody tehdy upustilo a odvyklo. čistota, vlastnosti vody: Analýza pramenů v okolí prokázala jejich nejnižší stupeň znečištění. Voda obsahuje zvýšené množství magnézia a zvláštní stupeň studenosti. Také bioindikátory prokazují mimořádnou čistotu zdejší vody v jezírku po bývalém lomu Na pekle se vyskytují raci a vzácné rosničky. Rybníky mají naopak vodu silně znečištěnou řasy a rostlinami. V letních měsících některé z rybníků přímo kvetou. 8

9 flora, přír. památky, krajinné modely fauna Krajinu kolem města tvoří převážně široké lány polí, intenzivně obhospodařovávány (většina zdejšího zaměstnaného obyvatelstva pracuje v zemědělství; s nejneobhospodařovávatelnějšími poli disponuje místní zemědělské družstvo a řada soukromníků ), osázeny jsou tradičními zemědělskými plodinami (pšenice, ječmen, žito, kukuřice, řepka, brambory (zavedeny r. 1774), červený jetel (od r. 1770)). Z pozůstatků původního rozdělení pozemků jsou pole, polní cesty stejně jako novodobé silnice lemovány listnatým stromořadím a alejemi převážně ovocné stromy jabloně, hrušně, třešně, švestky. (Velká pozornost ovocnému stromoví byla věnována po r Dále viz kapitola VII Přírodní zvláštnosti.) Významnou, dokonce národní chráněnou přírodní památkou je Březová alej u Kysible a několik památných stromů v malém parčíku před kostelem, přímo ve středu města. Rozsáhlejší lesní porosty se v blízkosti města nachází asi 2km vzdušnou čarou severo-severo západně a stejně tak daleko i na východě. Jsou převážně jehličnaté, jen místy smíšené; nikterak husté, člověku dobře průchodné, jen místy prorostlé nízkými keři, během posledních pěti let se lesní správa potýká s rozsáhlým napadením kůrovcem, díky němuž dochází k velkému mýcení, podél mýtin pak vzhledem k větrnostním poměrům dochází k vytváření polomů a prohlubování odlesněných ploch. )* Březová alej u Kisible vysázena , 177 bříz bradavičnatých okolo široké polní cesty. Průměr těla cm, výška m )** Lesní osazení původních smíšených lesů bylo násilně změněno od r. 1850, kdy bylo vydáno nařízení aby všechny lesy byly postupně přeměněny na jehličnaté. Důsledkem toho listnatý podrost z lesů téměř vymizel. Tzv. monoskladba lesa navíc ochromila obranyschopnost lesa a jeho odolnost vůči větrným smrštím. ) *** Původní osada Habry bezpochyby obdržela svůj název od stromů habr. Ty tu prý v dřívějších dobách tvořily mohutné hvozdy. Díky odlesňování a výše zmiňované lesní revoluci řady těchto stromů značně prořídly. Přesto se ještě na některých místech dochovaly díky tvrdému hutnému dřevu poslední mohykáni a ojedinělé habrové hájky. Okolní lesy samozřejmě poskytují domov volně žijící zvěři (vysoká zvěř, divoká prasata, liška, ojediněle jezevec, draví ptáci káně, poštolka, sovy sýček, sýc rousný, vzácně i vzácný čáp černý.) Pole a louky jsou přirozeným domovem hlodavců (zajíc, rejsek), nejrůznějších hrabošů a polních ptáků (bažanti a koroptve) a vran. Rybníky obývá vodní ptactvo (kachny, labutě) a ryby chované místním rybářským svazem (viz níže). Přímo ve městě vzniklo klasické soužití volně žijících zvířat s lidmi. (Typickým příkladem jsou čápi jimž bylo vybudováno speciální hnízdo, kam byly přemístěni po jejich anexi komína místní pekárny. Zahrady domů navštěvují ježci. Kostelní věž je osídlená netopýry. Pod převisy střech lepí hnízda vlaštovky a jiřičky. Městským problémem se stávají zdivočelé kočky.) V haberském kravíně chovají krávy, v prasečáku vepře, v drůbežárně drůbež (Od šedesátých let specializace na plemeno kuřete Brojler). Rybářský svaz v současné době obhospodařuje v povodí Malé Sázavy a Vohančického potoka dvanáct rybníků o celkové rozloze 26 ha. V roce 2000 bylo vyloveno devět metráků kaprů, padesát kilogramů štik, dvanáct kilo candátů a tři kilogramy línů a tloušťů. Obyvatelé města běžně chovají drobnou nenáročnou zvířenou jako králíky nebo slepice. Kozy, ovce a jiné středně velké domácí zvířata chovají nemnozí a jen méně, jednotlivě. 9

10 V. obyvatelstvo Několik statistických dat podle kroniky: 2500 ROK: domů: obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel rok obyvatel obyvatel bytů obyvatel bydlí v městě Habry (1298 v katastru) poč.obyvatel Věková pyramida Muži Ženy obyvatelstvo V katastru obce Habry žije celkem 1298 stálých obyvatel (964 přímo v Habrech (384 domů), 109 ve Frýdnavě (62 domů), 124 ve Zboží (50 domů) a 38 v Lubnu (17 domů), ( z toho 206 (15,9%) v rozmezí věku 0 14, 818 v rozmezí (63%) a 274 starších 60ti let (21,1%), průměrný věkový koeficient je 39. Převažují muži (678) nad ženami (620). Věková pyramida má regresivní tvar. Výrazněji silnější ročníky byly v letech 72-77, od roku 1987 porodnost silně klesá. Vývoj obyvatelstva nebyl od druhé světové války nijak deformován. Již od 10

11 Rodáci: sedmdesátých let devatenáctého století však klesal, v třicátých letech dvacátého století se počet obyvatel ustálil těsně pod hranicí 1300 obyvatel a tento počet si město drží dodnes. Porodnost a úmrtnost se v průměru let vyrovnává, přirozený přírůstek je v limitě téměř nulový. Ve věku 0-4 roky značně převažuje počet chlapců (36) nad dívkami (19). Střední délka života muži přibližně 71,1 let, ženy 74,3 let je lehce nadprůměrná vůči průměru ČR, pravděpodobně díky čistému a zdravému prostředí v okolí obce. Vdaných nebo ženatých obyvatel je přibližně polovina (623), svobodných 40%, rozvedených 3%, ovdovělých 9% (převážně ženy). Bez náboženského vyznání je 1/3 obyvatel. Přibližně polovina se přihlásila římskokatolické církvi. Po devíti obyvatelích Habrů se hlásí k husitské církvi a k evangelické. Tři lidé se přihlásili k pravoslavné víře. Necelých patnáct procent obyvatel se při sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001 nepřihlásilo ani k víře ani k ateismu. Oproti průměru ČR je religiozita v tomto městě víc než nadprůměrná, v porovnání s krajem průměrná. Z celkového počtu současných obyvatel Habrů zde žije 10 cizích státních příslušníků, z toho osm Ukrajinců, jeden Američan a jeden s neuvedeným dvojím občanstvím, z nichž ani jedno není české. 5 obyvatel má slovenskou národnost, jeden maďarskou, jeden rusínskou, osm ukrajinskou, dalších dvanáct nezjištěno. Studujících Haberských občanů je celkem 233, z toho 135 do 14ti let, 75 ve věku a 23 v rozmezí let. 44,2% z nich musí za studiem vyjíždět (středoškoláci a všichni z vysokých škol a vyšších odborných) denně však cestuje 25,3%. Poměr studující muži / ženy je téměř vyrovnaný. Skladba obyvatelstva podle nejvyššího dosaženého vzdělání 24% základní, 66% střední nebo učňovské, necelá 4% vysokoškolské nebo vyšší odborné, 5% je bez vzdělání (kromě jedné dámy starší 70 let jsou to všechno muži, tři dokonce ve věku let, viz tabulka Obyvatelstvo podle ukončeného vzdělání). Pracujících obyvatel je celkem 547, nezaměstnaných 35 (z toho žen 21). Nezaměstnanost je přibližně 6%, tedy lepší než celostátní průměr 10%. Za prací dojíždí 261 obyvatel (47,9%), z toho denně 201 (36,9%). Téměř osmdesát procent z ekonomicky aktivních obyvatel jsou zaměstnanci, 10% samostatně činní, 2,4% zaměstnavatelé (z celk.počtu 14 dvě ženy). 25% je zaměstnáno v zemědělství, lesnictví nebo rybolovu, 32% ve zpracovatelském průmyslu nebo výrobě elektřiny. Kolem šesti procent ekonomicky aktivních obyvatel se živí ve stavebnictví, obchodu a dopravě. Ve veřejné správě je zaměstnáno 5% obyvatel, ve školství 3,4%. Na jedno procento (tj. 6 obyvatel) připadá pohostinství. Bytový fond obce viz přiložená tabulka bytový fond. Vývojový trend urbanizace je vzhledem ke klesajícímu počtu obyvatel, překvapivý město se pomalu rozrůstá, domů přibývá. To je způsobeno i rekreačním zájmem mimohaberských obyvatel. (Vzhledem k rozdílnému daňovému zatížení však uvádí pro registr katastru objekt za trvale obydlený než za rekreační.) Přibližně 7% budov bylo vystaveno dříve než roku % bylo vystaveno do roku 1945, 24,3% bylo postaveno v rozmezí Nejvíce stavení 36,4% tu je z let Necelých 10% obydlí bylo postaveno po roce Ing. Josef Reiter, nar , stavitel Palackého mostu v Praze, který byl postaven v roce 1875 dle jeho projektu, dále se podílel na stavbě lanové dráhy na Petřín a Letnou, zemřel v Praze, kde je pochován na Olšanském hřbitově. 11

12 Dr. Ladislav Chleborád, zakladatel prvního družstevního dělnického hnutí, soustředěného v úředním spolku OUL, který byl v tehdejší době největším ve střední Evropě. Dr. Chleborád se narodil v Habrech a na sklonku života působil v Rusku, kde byl jmenován státním radou v Petrohradě, kde i zemřel. Při zahájení stavby Národního divadla dne dr. Chleborád jménem dělnictva poklepal na základní kámen. Další významný rodák byl židovského původu, poslanec říšské vídeňské rady a pozdější ministr československý pan dr. Adolf Stránský. Veškeré další podrobnější údaje a číselné charakteristiky se nacházejí v kapitole IX. přílohy tabulky ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Obr.2: radnice Obr.3: základní škola 12

13 VI. ekonomické poměry Souhrnná data ekonomické aktivity obyvatelstva jsou přiložena v tabulkách v kapitole IX. průmysl zemědělství služby V odvětví zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny je zaměstnáno 32,3% ekonomicky aktivních obyvatel. Město samo však je odjakživa čistě agrární. S absencí jakékoliv průmyslové výroby se smířilo v době, kdy odmítlo plán na výstavbu železnice, jak pojednáno v kapitole III. Navzdory tomu jsou obyvatelé města spokojeni, neboť se dnes mohou chlubit velmi čistým ovzduším. půdní fond: hnědé půdy vrchovin a podzoly, převážně hlinitopísčité. Téměř dvacet pět procent pracujících obyvatel města je zaměstnáno v zemědělství, lesnictví či rybolovu. Příležitost mají ve zdejším Zemědělském obchodním družstvu Habry (předseda představenstva Stanislav Doležal), které je majoritním vlastníkem popř. podnájemníkem většiny okolních polí a patří mu i místní kravín a prasečák. Na polích jsou pěstovány převážně obilniny, řepka olejka a krmná kukuřice. (V současné době se ZOD zmítá ve finančních potížích, což dokládám přiloženým dopisem v kapitole IX.) Ještě větší pracovní podmínky pro obyvatele města skýtá Xaverov holding a. s., majitel místní drůbežárny. V Žákovské ulici, bývalé družstevní mlékárně, dnes sídlí Centrální výrobna lahůdek Habry, s. r. o. Na vánoce 1999 otevřel ve městě novou pekárnu Jiří Červinka. Pekárna svými výrobky zásobuje nejen celé město, ale vlastními auty je rozváží do celého okolí. Ostatní osoby samostatně výdělečně činné (např.) Pavel Slavík (Chov drobných hospodářských zvířat), Karel Holý (Řeznictví), Josef Bohuněk (Lesní Hospodář) a řada dalších ekonomických subjektů je klasifikováno jako soukromý zemědělec. Zbývajících čtyřicet procent zaměstnaných obyvatel pracuje v tercieru. V lékařství 5,3%, obvodní lékař (MUDr. Provazník), zubní lékař (MUDr. Ivan Dufek) a soukromý praktický lékař (MUDr. Božena Krumlová). Ve školství - 3,4% (tj. 20 lidí), místní základní škola (obr.3, slavnostně otevřená 1. Září 1991) má 130 studentů. Obchody 6,7%, MIPA Habry (Miroslav Panský nespecializovaný maloobchod - potraviny, papírnictví; 6-9 zaměstnanců), Jaroslava Fiedlerová (Smíšený obchod), Marie Koubová (Obchod), Mrkvičková-Hanousková (Obchod obuví), Hana Petrlová (Trafika), František Marek (Obchodní dům železářství), Martin Procházka (Elektros), Jan Špánik (Pojízdná prodejna), Marie Pazderková (Smíšený obchod ve Zboží), Jana Zezuláková (Smíšený obchod ve Frýdnavě). Další služby: Rudolf Zelinger (Opravy a údržby motorových vozidel, zemědělských a lesnických strojů, strojů a zařízení pro všeobecné účely) Jan Šuntil (Maloobchodní prodej pohonných hmot PARAMO; 1-5 zaměstnanců) Petr Zelinger (Tiskárna Habry), Martin Trtík (Truhlářství ProFI), František Vašák (Zámečnictví), Jiří Mrkvička (Zámečnictví), Jiří Blažek (Zámečnictví), Václav Bárta (Pneuservis), Karel Šrámek (Truhlářství), Josef Borovský (Sklenářství), Ludmila Horáková (Kadeřnictví), Věra Pospíšilová (Kadeřnictví). Pohostinství 1%, Jindřich Kreuzmann (Restaurace), Petr Zelinger (Pivnice). Ve veřejné správě je zaměstnáno 5,0% obyvatel, ve školství 20obyvatel, tj. 3,4% ekonom. aktivnívh obyvatel. Radiotelekomunikace: úplné pokrytí Eurotel, T- Mobile, Oskar, Český telekom instaloval dvě telefonní budky. Zájmy, neziskové organizace: Český rybářský svaz, Myslivecké sdružení 13

14 doprava politická situace Habry, Honební společenstvo Habry, Český svaz včelařů Habry, Tělocvičná jednota Sokol Habry, Sbor dobrovolných hasičů (dále jen SDH) Habry, SDH Lubno, SDH Frýdnava, SDH Zboží, Sport: o sportovní vyžití občanů se stará TJ Sokol (fotbalový tým Sokol Habry zvítězil v okresním přeboru v letech ) a SDH Habry (Dvakrát ročně pořádá okresní soutěž v požárním útoku, aktivně se účastní ligy v tomtéž) )*V současné době má TJ Sokol Habry, oddíl kopané, sedm družstev. Fotbalistům A mužstva přinesla reorganizace soutěží historický úspěch, postup do I. A třídy. Mužstvo skončilo na devátém místě se 14 body. Čtyřikrát vyhráli, 2x remizovali a sedmkrát prohráli při skóre 20:21. Po odstoupení trenéra Bohuslava Schlixbiera se k mužstvu vrátil Jaroslav Ledvinka, asistenti jsou Milan Rainiš, Václav Dobrý a Jiří Černý. Fotbalisté B družstva hrají III. třídu a skončili po podzimní části na šestém místě. Dorost hraje okresní přebor a skončil na sedmém místě se skórem 28:26 s deseti body. Žáci se reorganizací dostali do I. A třídy. Starší žáci skončili na devátém místě a mladší žáci též na devátém místě.. Také máme dvě družstva benjamínků. Ani starší, ani mladší benjamínci nejsou přihlášeni do soutěže. Kultura: v letních měsících fungovalo letní kino U Jendy, v roce 2002 však neměl provozovatel dostatek prostředků na jeho zprovoznění. Stejně tak během letního období jsou na pódiu u sokolovny (tzv. Letní areál, postavený r. 1999) pořádány pravidelné sobotní koncerty dechovky i folkrockové. (V roce 2002 navštívily Habry mimo jiné skupiny Babouci, Katapult, Telegraf, rok před tím např. Božejáci nebo Mńága a Žďorp.) V průběhu roku mají Habry řadu tradičních akcí. (např. pouť, velikonoční průvod aj.) Příspěvkové organizace: Ústav pro Mentálně postižené Zboží (Místní vládní instituce, ústav sociální péče; zaměstnanců.) V dopravě je celkem zaměstnáno 34 osob (5,8%). Habry, vzhledem k svému postavení ve středu republiky, vždy ležely na hlavním dopravním tahu Praha Morava. Městem prochází důležitá silniční komunikace 1.třídy Praha Kolín Čáslav Havlíčkův Brod Jihlava (silniční obchvat na titulní straně), jejíž význam příliš neklesl ani po výstavbě Brněnské dálnice. (od té leží přibližně 30km, půl hodiny jízdy autem) Díky této komunikaci jsou Habry celkem dobře dostupné autobusovou dopravou z Prahy. Také do významných blízkých okolních měst (Havl.Brod, Chotěboř, Golčův Jeníkov, Ledeč n. Sázavou, Světlá n. Sázavou) a i vzdálenějších (Jihlava, Humpolec) dojíždějí pravidelné autobusové spoje, mnohé z nich začínají svou trasu přímo na Haberském autobusovém nádraží. (viz kapitola IX - Graf časové dostupnosti) To je však všechno z lokálních dopravních příležitostí. Důvod absence železnice už byl zmiňovaný v kapitole III, nejbližší železniční zastávka se však nachází v asi sedm kilometrů vzdáleném Golčově Jeníkově. Letiště je v Čáslavi, je však vojenské. Lodní ani potrubní doprava se v této lokalitě ani nejbližším okolí nenachází. Autodoprava v oboru silniční nákladní doprava podniká v této lokalitě Josef Chalupa, průběžně zaměstnává 6-9 zaměstnanců, Jiří Rada, Josef Bárta a Josef Miláček. Autobusová doprava Jiří Toma. Výsledky komunálních voleb z roku 2003 jsou přiloženy v kapitole IX. Největší podporu zde má Sdružení nezávislých kandidátů Habersko krásnější, řekl bych díky velmi respektované a vážené osobě v jejím čele a i v čele města starosta Jiří Rainiš. 14

15 VII. geografický přehled kulturní památky státní ústav památkové péče registruje v Habrech tyto památky: - barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie (1678), původně románský z roku 1384, hrobová kaple hrabat Pötting a Persingů, židovský hřbitov (založen někdy kolem r. 1800, dnes součást mezinárodního kulturního dědictví UNESCO), při silnici na Kámen - pomník sovětského vojáka, při silnici k Havlíčkovu Brodu pamětní pískovcový kříž na kopci Černý kříž - je pro městečko nejstarší památkou, je z doby gotické (11.stol.) a je 1,33m vysoký, v ramenech má 0,86m. *)Pozn: V tomto místě prý dříve stávala šibenice, předpokládám v dávnějších dobách, ačkoliv kat bydlel v Habrech podle pamětníků ještě na začátku 19.století, o jeho činnosti však nejsou žádné záznamy; Dvě různé pověsti vypráví, jak byl v místě kříže neprávem popraven nevinný muž. V obou se jeho hlava prý skutálela z kopce dolů a v místě, kde se zastavila vytryskl léčivý pramen Rožvalda. Fanatický katolík a podivín, Josef Vlček z Kunemile, vedle pramene r.1888 na vlastní náklady postavil kapličku. Po jeho smrti se však nenašel nikdo, kdo by se o ni staral, a tak postupně zchátrala. Její trosky jsou dodnes patrné.), rodinné domy na náměstí č.p. 4, č.p. 9, č.p. 65, č.p. 67, č.p. 69, radnice (obr. 2; postavena r. 1818), rolnická usedlost č.p. 232, rodinný dům č.p. 152 s lidovou socho sv. Jana Nepomuckého a měšťanský dům č.p. 68, v Sázavské ulici se na místě hromadného hrobu neznámých vojínů z rakousko-pruské války nachází památný železný kříž. )* Nálezy lidských ostatků, koster koní, železných ostruh, částí zbraní, skleněných knoflíků, modrých vojenských stejnokrojů a copů vlasů rakouských důstojníků z doby vlády Marie Terezie a Josefa II. byly nalezeny r.1836 při stavbě silnice z Habrů do Světlé, kdy musel být prokopáním upraven vrch stráně hřbitova. Tyto nálezy svědčí o tom, že zde v okolí muselo dojít ke srážkám rakouských vojsk s Prusy v r po bitvě u Kolína a Čáslavi.), katolický hřbitov na západní straně města, jehož založení r je dokládáno na kříži uprostřed hřbitova. *)(kříž stojí mezi dvěma staletými lípami, je z pískovcového kamene, 260cm vysoký, rozpětí 100cm), sousoší sv. Floriána (obr.4) z roku 1715 stojí před kostelem a farou z roku 1730, dvoupatrový barokní zámek (čp. 1) postavený v letech hrabaty Pöetting-Persingy na čtverečném půdorysu byl později upraven na měšťanskou školu. Starobylá radnice s věžičkou a hodinami (1770). Židovská synagoga (1825), přestavěná v roce 1979 na širokoúhlé kino. Kamenný most (1825)na státní silnici přes říčku Malá Sázavka Roku 1835 byla založena a vedena kronika města přírodní zvláštnosti javory a akáty osázená Školní ulice (obr.5) je charakteristickou přírodní památkou (prvně takto osázená již v dubnu 1875), několik lip a čtyři kaštany kolem synagogy vysázené na jaře 1906 jsou výrazným orientačním přírodním bodem. )*Na východní straně města při silnici do Miřátek mělo město na začátku dvacátého století velmi bohatou školku ovocných stromů. Zásoba vhodných stromků byla plně využita během stavby silnic, dnes je proto většina silnic v okolí Habrů ovocnými stromky (jabloněmi, hrušněmi, švestkami či třešněmi) hojně lemována. Významnou, dokonce národní chráněnou přírodní 15

16 památkou je Březová alej u Kysible a několik památných stromů v malém parčíku před kostelem, přímo ve středu města. Žižkův kamenný stolec na návrší u Habrů, zvané Táborec, 515 m nadmořské výšky, z roku Rybníky: Kromě Haberského rybníka (15 hektarů), nachází se v katastru ještě několik menších rybníků: Barták, Židovský (Mrštník) a pod Peklem (kopec asi 1km od Habrů) Nový rybník )* (r vydal Josef II. nařízení o budování protipožárních rybníků na vesnicích. Malé rybníčky na návsích dokládají, že příkaz byl splněn. Mnohé však už bez stálého přítoky vyschly a staly se z nich jen louže.) v přílohách kapitola IX. stránka o CHKO Železné hory, která se nachází asi 13km východně od Habrů + mapa chráněná území v kraji Vysočina přehled sdílených obcí v katastru Habry: staženo z webových stránek města Habry: ZBOŽÍ FRÝDNAVA Obec leží v severní části okresu Havlíčkův Brod v nadmořské výšce 525 m. Ve 13. století náležela obec pánům z Lichtenburgu, z nichž Smil se Světlice vystavěl hrad Světlice a zveleboval stříbné doly u Německého Brodu. Páni z Lichtenburgu rozvíjeli hornictví v těchto krajinách, čímž dosáhli velkého bohatství. Dle archeologických památek od Jeronýma Soláře náleželo Zboží a Bačkov společně s panstvím světelským, vrbickým aj Buriánu Trčkovi z Lípy. Roku 1591 bylo Zboží i Bačkov při panství světelském pod svobodným rychtářem v Bačkově. Zámek je jednopatrová budova čtvercového půdorysu asi ze 17. století. K němu je na severní straně připojena část druhá půdorysu obdélníkového, kde v přízemí bývala zámecká kaple, později jídelna a v poschodí pokoje. Celkem má zámek přes třicet místností, velké sklepy a rozsáhlé půdní prostory. Zámek stojí v parku o výměře asi 6 ha. V zámku sídlívali majitelé zdejšího velkostatku nebo jejich příbuzní, zvláště v čase letním. Na počátku I. světové války zřídil v zámku majitel Richard Moravetz vojenský lazaret. Pak zůstal zámek prázdný, jen v létě sem zavítaly různé kolonie Jedličkova ústavu v Praze, žáci pomocné školy z Libně. Později byl zřízen v zámecké budově domov důchodců. je prastarou obcí, která se připomíná ve starých letopisech ve století 14. a dříve. Frýdnava byla jedna z nejspořádajnějších, nejbohatších a také nejpokročilejších obcí bývalého soudního okresu haberského. Prostírá se malebně na mírném návrší poobu stranách silnice z Prahy do Brna v nadmořské výšce 454 m.n.m. Frýdnava byla králem Přemyslem Otakarem II. osazena německými kolonisty, kteří tyto obce rovněběžně podél cest postavili a osadili. Dle toho byla obec založena mezi roky jako zboží královské. Obec má svůj zank "orlici", což je odůvodněno tím, že král Přemysl Otakar II. jako největší volenec císaře německého, povolil německým kolonistům užívat znak orlice. Roku 1422 král Zikmund chtěje porazit Žižku u Nebivid, byl Žižkou poražen a pronáslednován až k Habrům, kde se návrší u Habrů připravil na bitvu s husitskými vojsky. Dne 8. ledna t. r. však utrpěl další hroznou porážku. Přitom byla Frýdrava docela spálena. 16

17 Kolonisté frýdnavští byli zčásti Zikmundovými vojsky pobiti, z části husity z obce vypuzeni a obec osazena českými rolníky. Za panování císaře Františka I. vtrhl roku 1805 Napoleon k Vídni, tu opanoval a táhl na Moravu proti vojskům ruským a rakouským. Císař František I. nařídil všeobecnou hotovost vojska. Vadame přitáhl k Frýdravě, kde byla křižovatka zemských cest, a zde se opevnil. Byl ale Rakušany zadržen, ne-li poraněn. Na památku Vandamovy porážky postavili frýdnavští občané křížek - dřevěný kříž s podobou Pána Krista z plechu, který byl později nahrazen nynějším křížem. Frýdrava je jednu hodinu cesty od Golčova Jeníkova na vídeňské silnici vzdálena, má padesát sedm domů s 364 obyvateli, je přifařena do Habrů a až na jednoho izraelitu jsou všichni křesťané. V době první světové války zůstaly v obci pouze starci, nedospělé děti a opuštěné ženy. Postupně bylo odvedeno padesát šest mužů, z nichž sedm se již nevrátilo. Dle sčítání lidu a domů z 15. února 1921 měla obec šedesát dva domy s 314 obyvateli, z nichž bylo 150 mužů a 164 žen, dle náboženství 309 katolíků, čtyři evangelíci a jedna osoba bez vyznání. Národností bylo 313 československé národnosti a jedna cizí. Farou poštou a školou náleží do Habrů. Od roku 1989 je Frýdrava součástí města Habry. Žije zde sto devět obyvatel v šedesáti dvou domech. LUBNO Obec leží v Hornosázavské pahorkatině, která je na okraji Českomoravské vrchoviny v okrese havlíčkobrodském, v nadmořské výšce 500 m. O historii obce není v kronice žádných záznamů. Snad je to tím, že obec do roku 1921 patřila pod správní obec Zboží, v dřívějších dobách pod panství světelské. Ve starých zápisech světelských je obec jmenována v povinných obvodech či služebností, poplatků či robotností k tomuto panství. Pojmenování Lubno pro ves je však ještě zmiňováno i v jiných archivech, když v dávné minulosti měla být v místech Kysible. Na podřízenost obce pod Zboží neradi vzpomínali staří občané, pamětníci té doby, zvláště za prvé světové války, i když zde měli svého osadního starostu (Boh. Semerád), museli pro malé příděly (petroleje apod.) do Zboží, ale i na tvrdost rekvírních komisí, které co nedostaly ve Zboží, musely dostat v Lubně. Spojení do Zboží takto odloučené obce bylo pro zdejší občany svízelné, 3 km špatné cesty buď kolem nebo přes les. Proto tehdejší starosta žádal na rozhodných místech o rozdělení obcí. Po delším vyjednávání byla v roce 1921 uznána za samostatnou politickou obec. Již v roce 1905 jednali místní občané o stavbě silnice k bačkovskému mlýnu. Silnice byla již vyměřena, ale někteří rolníci nechtěli prodat pro tento účel svá pole, a tak ke stavbě nedošlo. Až v roce 1922 se započalo se stavbou silnice ke Kysiblu, aby bylo spojení na Leštinu, kam se odvážejí všechny produkty. Za zmínku stojí, že původní trasa u Flídrovského mlýna se začala již výkopem terénu více doleva blíže vyústěním k Leštině. Mlynář Flídr však naléhal na změnu blíže ke Kysiblu v napojení na jeho cestu k mlýnu. Za to nabídl kámen na jeho poli na Skalce zdarma. Podpořil to i statek v Kysíblu částkou tisíc korun na zlepšení dopravy mezi jeho polmi. Stavba se proto v trase změnila a všichni byli spokojeni. Stavba byla podpořena finanční podporou státu, aby byla poskytnuta práce pro nezaměstnané dělníky. Silnice měří 1585 metrů a její stavbu vedl František Holakovský, podnikatel silničních staveb z Chtrníče. 17

18 Katastr obce není veliký ha - z čehož obec vlastnila 18,5 ha, z toho 5,41 ha neplodných jako plochy návsi, silnic a cest a vodních ploch. Z obecních pozemků neměla obec velkého příjmu a proto bylo od roku 1921 přistoupeno k jejich zalesňování, aby i v budoucnu měla obec potřebné finanční prostředky. Na to dbali i první starostové obce p. Bohumil Semerád, Ant. Pipek a Josef Koťara. Velká část pozemků se zalesnila do roku 1933 zbytk po roce Kolem 3 ha polí a luk měli v pronájmu drobní zemědělci. Rok 1957 byl rokem kdy již ve všech vesnicích byla ustanovena JZD. I u nás v říjnu roku 1957 byla ustavující schůze do družstva vstupujících zemědělců. Občané Lubna již v roce 1957 založili Sbor dobrovolných požárníků, jak se tehdy říkalo hasičům. Jejím prvním předsedou byl jmenován J. Hamsa ml. velitelem B. Bezouška. Sbor obdržel ruční stříkačku, byla již první rok použita, kdy u Pipků se vznítily snopky stonkového lnu, které se po domě dosoušely. Pro první zásah to bylo dobré (oheň nebyl velký). Později sbor obdrzel malou "motorovku", byla však garážovaná ve vlhké místnosti a korodovala a nedala se spravit. Činnost sboru ustala až v roce 1972, kdy byl sbor doplněn a omlazen a získal i novější výzbroj, byl prakticky jediný, kdo v obci většinu akcí vykonal. Lubno mělo v roce 1930 devadesát devět obyvatel. Při sčítání v roce 1984 padesát pět. Mladí se stěhují blíže k zaměstnání a možnosti lepší dopravy a její dostupnosti, i když ještě díky podpoře městského úřadu a obcí do vsi v době školní docházky do obce autobus zajíždí. Lubno je od roku 1985 místní částí Habrů. Dnes zde žije třicet osm obyvatel v sedmnácti domech. Obr4. sousoší sv. Floriána z roku 1715 stojí před kostelem a farou 18

19 VIII. závěr, shrnutí Město Habry (webové stránky města) Habry byly prastarou tržní osadou, ležící na zemské stezce která vedla od Prahy na Německý Brod a dále na Moravu. Je rozložena na obou březích Malé Sázavky v Hornosázavské pahorkatině. První písemná zmínka o osadě Habry je již v Kosmově kronice z roku 1101, kdy přes Habry táhl kníže Oldřich se svým vojskem. Z úzké cesty, zvané Haberská stezka, která kdysi vedla pohraničním hvozdem, vytvořily věky širokou obchodní cestu. Jako přirozené centrum obchodníků z širokého okolí byly za vlády Karla IV. v roce 1351 povýšeny na městys s tržním právem a právem užívati vlastního znaku: v červeném štítě starožitný stříbrný klíč, který křižuje běloskvoucí meč se zlatým držadlem. Po roce 1850 se staly sídlem okresního soudu a centrem samosprávního okresu haberského a součástí politického okresu čáslavského. Podle statistických údajů měly Habry v roce 1850 celkem obyvatel, avšak za sto let na to počet obyvatel v roce 1950 činil pouze V roce 1909 byl městys Habry povýšen na město. Po první světové válce byl zrušen berní a uschovací úřad a po realizaci Košického programu došlo ke zrušení soudního okresu a soudu. Habry přišly o statut města, stavební úřad i o matriku. V roce 1992 byl usnesením ČNR statut města navrácen a později i matrika a stavební úřad. V současné době mají Habry pouze 964 obyvatel a 384 domů. Seminární práce Během jejího vytváření jsem získal řadu nových poučných i zajímavých informací. Obsahuje zajímavá statistická data. Věnoval jsem jí právě tolik času, kolik mne její tvorba bavila (a naopak). Ve vší skromnosti bych se ji neodvážil zařadit do fondu městské knihovny. Mám z ní však zatím celkem dobrý pocit, po oznámkování zde doplním mé konečné stanovisko: ZDROJE: Karel Růžička Pavel Novák: HABRY Vydalo město Habry k příležitosti 900let od založení města r.2001 webové stránky: jízdní řády na autobusovém nádraží Habry Obr.5 Habrová alej mezi kostelem Nanebevzetí p.marie a obecnou školou v roce

20 IX. přílohy TABULKY: Sčítání lidu, domů a bytů zdroj: Obyvatelstvo podle pohlaví, rodinného stavu a věku k Pohlaví, věková skupina Obyvatelstvo celkem abs. v % svobo dní vdané a ženatí v tom rozvede ní ovdov ělí nezjištěný rodin. stav 1. Obyvatelstvo úhrnem x x x x x x x x x x x x nezjištěno celkem x x x x Z úhrnu osoby s dlouhodobým pobytem Muži x x x x x x x x x x x x