- start 2. série seminářů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "- start 2. série seminářů"

Transkript

1 Slovo úvodem Naše letošní setkání na FŽP konané pod názvem Analytická chemie a životní prostředí je desáté v pořadí, tedy jubilejní. Tematicky je zaměřeno především na využití výsledků analýz v praxi. Z témat našich seminářů a konferencí (odběr vzorků, analytické metody, hodnocení výsledků analýz, využití výsledků v praxi) se uvedené téma zabývá finálním krokem celého analytického systému, a to krokem jistě neopomenutelným, bez nějž předchozí finančně a časově náročné kroky ztrácejí smysl. Vytčení určitého hlavního tématu konference jistě neznamená, že prezentované příspěvky musí být nutně zaměřeny pouze na toto téma. Důležité je, aby příspěvek byl dostatečně zajímavý pro všechny, kteří mají co činit s analytickou chemií v oblasti životního prostředí. Jako organizátoři se domníváme, že takové příspěvky se zajistit podařilo, což dokazuje pohled do programu na názvy přednášek a na jména jejich většinou již osvědčených autorů. Doufáme, že budete s náměty a úrovní přednášek spokojeni. Z historie semináře: První ročník dnes už úctyhodné serie seminářů se uskutečnil v zasedací místnosti Výzkumného ústavu anorganické chemie za podpory VÚAnCh a Spolchemie. Seminář byl určen pro pracovníky analytických laboratoří a odborníky z oblasti životního prostředí. Vzhledem k tomu, že se tato akce setkala s příznivým ohlasem byl uspořádán 21. listopadu 2001 i druhý ročník. Po několikaleté pauze, způsobené turbulencemi ve Spolchemii (např. požár provozu Pryskyřic či záplavami v r. 2002) došlo ve dnech k obnovení semináře v poněkud pozměněné podobě, ale rovněž za podpory Spolchemie a jejího Klubu chemiků. Na pořádání těchto následujících ročníků se podíleli i další partneři, zvláště pak Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Magistrát města Ústí nad Labem. Semináře resp. konference* se od roku 2007 konají pravidelně s periodicky se opakujícími čtyřmi hlavními tématy: Odběr vzorků (2007) - start 1. série seminářů Analytické metody (2008) Hodnocení výsledků analýz (2009) Využití výsledků analýz v praxi (2010) - ukončení 1. série seminářů Odběr vzorků (2011) - start 2. série seminářů Analytické metody (2012) Hodnocení výsledků analýz (2013)* Využití výsledků analýz v praxi (2014)* - ukončení 2. série seminářů I letos je hlavním pořadatelem Fakulta životního prostředí UJEP (projekt OPVK ENVIMOD), Česká společnost pro jakost, o.s. Praha a její odborná skupina Ekologie založená v r v Ústí n/l. Konference se koná za podpory firem Spolchemie, a.s., SČVK, a.s. a analyticky zaměřených firem Carbon Instruments, s.r.o.; 2THETA ASE, s.r.o.; Merck, s.r.o.; ChromSpec, s.r.o.; Nicolet CZ, s.r.o. Organizátoři přistoupili ke změně. Účastníci dostanou na konferenci jen sborník přednášek, přednášky ve formě Power-Point prezentací nebudou předávány na CD, budou vystaveny na adrese fzp.ujep.cz/projekty/analytickachemie/, odkud si je mohou účastníci stáhnout (budou zařazeny jen ty přednášky, s jejichž zveřejněním tímto způsobem budou přednášející souhlasit). Organizační výbor Vás všechny účastníky konference vítá zde na FŽP UJEP. Členové výboru věří, že budete s úrovní letošního ročníku spokojeni a že se i v následujících letech budeme všichni společně nadále setkávat na ročnících následných, případně při podobných akcích zaměřených na problematiku analýzy životního prostředí s cílem jeho ochrany a zlepšení. Za organizační výbor konference Odborný garant konference Ing. Václav Synek, Ph.D. 1

2 Organizační výbor konference 2014 Ing. Miroslav Richter, Ph.D., EUR ING Ing. Martin Neruda, Ph.D. Ing. Václav Synek, Ph.D. Mgr. Monika Kohlová Mgr. Diana Holcová, Ph.D. Mgr. Jan Vojtíšek Ing. Jaroslav Hovorka Ing. Marie Logrová UJEP FŽP Ústí n/l UJEP FŽP Ústí n/l UJEP FŽP Ústí n/l UJEP FŽP Ústí n/l UJEP FŽP Ústí n/l UJEP FŽP Ústí n/l ČSJ Praha OS Ekologie ÚL Spolchemie, a.s, Ústí n/l Místo konání: Fakulta životního prostředí - UJEP, Králova výšina 7, Ústí nad Labem Datum konání: Program X. ročníku konference Analytická chemie a životní prostředí Využití výsledků analýz v praxi hod. prezence účastníků hod. zahájení a uvítání účastníků hod. dopolední blok přednášek hod. prezentace firem hod. polední přestávka, oběd hod. odpolední blok přednášek přátelské posezení Přehled názvů přednášek Str. o prof. Jiří G.K.Ševčík (ÚK, Praha): Využití analytických výsledků v praxi 3 o Ing. Helena Plachá a kol. (ČHMÚ, ÚL): Výsledky měření ultrajemných částic PM1 5 a dalších polutantů v projektu Ultraschwarz (česko německá spolupráce v projetu Cíl 3) o Ing. Jan Leníček a kol. (ZÚ, ÚL): Využití organických markerů při identifikaci 6 zdrojů ultrajemného aerosolu v ovzduší projekt Cíl 3 o Mgr. Lenka Janatová a kol. (ČHMÚ, ÚL): Monitoring venkovního ovzduší 7 v ústeckém kraji (stav znečištění včetně srovnání se znečištěním v minulosti) - polední přestávka o Ing. Václav Synek, Ph.D. a kol. (UJEP FŽP, ÚL): Zhodnocení koncentrací kovů 9 v atmosférickém aerosolu v Litoměřicích. Identifikace zdrojů znečištění za pomoci faktorové analýzy o Ing. Pavel Loužecký (ČOV Neštěmice, SČVK): Povodně 2013 na ČOV 12 v ústeckém a litoměřickém okrese o Ing. Jiří Medek (Povodí Labe, HK): Význam Bíliny jako historického a současného 14 zdroje znečištění pro nakládání se sedimenty v povodí Labe o RNDr. Ján Pásztor (Nicolet CZ, Praha): Reverzní inženýrství" špionáž cizích 16 produktů pomocí IČ a Ramana o Ing. Martin Neruda, Ph.D. (UJEP FŽP, ÚL): Výzkum hydrické rekultivace jezera 18 Most projekt TAČR alfa 2

3 Využití analytických výsledků v praxi Jiří G.K. Ševčík CONSULTANCY, Na Strži 57, CZ Praha 4, Analytický výsledek je vždy vztažen k identitě a množství sledovaného objektu. Výsledek analýzy je objektivní mírou pro odvození kauzálního řetězce příčin a následků. Z uvedeného vyplývá, že základním požadavkem na výsledek je míra jeho pravdivosti, tj. pravděpodobnost, že je nezpochybnitelnou mírou pozorovaného objektu či děje. Zařazením analytického výsledku do kauzálního řetězce příčin a následků vzniká jeho využití. Využitelnost výsledku je tedy spojena s kauzálním řetězcem, ve kterém je zařazen, tzn. každý výsledek má své zdůvodnění. Role výsledku ve vysvětlení kausality určuje jeho váhu od statistického (jednoho z mnoha) až po unikátní (jediný možný). Výsledek je informace a je možné jej charakterizovat nejen jeho informačním obsahem, ale i hodnotami informačního toku a nákladů. Tato hlediska jsou podstatná pro výběr metod a jejich rentabilitu. Z časového hlediska lze uzavření kauzálního řetězce, tj. využití výsledku analýzy pro objasnění příčin a následků požadovat: - okamžitě, v krátkodobém časovém horizontu, - ve středně dlouhém časovém horizontu a - v dlouhodobém časovém horizontu. Na výsledek jsou tedy předem kladeny požadavky na splnění kriterií informačního obsahu a toku informací. Výsledek, který vyhovuje požadavkům je pro řešené zadání relevantní a je využitelný a obráceně. Specifikace jednotlivých parametrů a kriteria rozhodování analytického schématu využitelnosti výsledků v praxi jsou diskutovány níže. 3

4 Method 1 to i SUITABILITY THROUGHPUT LOQ MAD RSD selectivity no no COSTS no yes RESULT mandatory requested time to time SYSTEM RESPONSE immediate delayed none APPLICABLE profit yes AIM OF ANALYSIS no VASTE loss 4

5 Výsledky měření ultrajemných částic, PM1 a dalších polutantů v projektu Ultraschwarz (česko německá spolupráce v projektu Cíl 3) PROJEKT ULTRASCHWARZ Helena Plachá, Miroslav Bitter Český hydrometeorologický ústav, pobočka v Ústí nad Labem V rámci programu Cíle 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko byl zahájen v červenci 2011 projekt Ultrajemné částice a zdraví v Erzgebirgskreis a v Ústeckém kraji, krátce UltraSchwarz. Ultrajemné částice (UJČ) byly dosud měřeny pouze na několika málo měřících místech v Evropě (kromě jiného v Augsburgu, Drážďanech, Lipsku, Praze, Bolzanu). Cílem projektu je připravit trvalé, rutinní měření ultrajemného prachu a prašného aerosolu PM1 ve sledovaných oblastech Krušných hor a Podkrušnohoří, které jsou historicky zatíženy těžbou hnědého uhlí a průmyslem. Oblasti, které zkoumáme, se nachází v okrese Ústí nad Labem a v Erzgebirgskreis. Umístění měřících míst je reprezentativní pro velkou část městského obyvatelstva. Měření hmotnosti jemného prachu PM10 není pro ultrajemné částice vzhledem k jejich nepatrné velikosti a hmotnosti vhodné. Proto stanovujeme počet a velikost ultrajemných částic ve vnějším ovzduší. K tomu je používán Scanning Mobility Particle Sizer (SMPS). Němečtí a čeští partneři projektu pak ze získaných dat společně zjišťují působení ultrajemného prachu na lidské zdraví, zejména na onemocnění dýchacích cest, srdce a krevního oběhu. Na základě těchto poznatků budou vyvinuta opatření přesahující hranice, která povedou ke zlepšení kvality ovzduší. ČHMÚ má v tomto projektu několik úkolů: Zajistit a provádět měření prašného aerosolu PM1 a UJČ v Ústí nad Labem a to nejen po období běhu projektu, ale i po jeho ukončení doba udržitelnosti projektu je 5 let. Zajistit a provádět odběr vzorků pro následnou analýzu EC/OC, PAH, VOC a TK velkoobjemovým vzorkovačem po celé období projektu. Zajistit doplňková měření polutantů z měřicí sítě AIM ze stanic v Ústí nad Labem (SO2, NO-NO2-NOx, PM10, PM2,5, CO, O3, meteorologické prvky, intenzita dopravy). Prezentovat výsledky měření, zpracovávat zprávy o projektu. Podílet se na vyhodnocení výsledků projektu, závěrečné zprávě apod. V prezentaci jsou na mapě vyznačeny měřicí stanice v Ústí nad Labem a ve městě Annaberg Buchholz, jsou zde i fotografie přístrojů a zařízení. V grafech jsou předvedeny výsledky měření od května 2012 do konce roku Je zde patrný rozdíl jak mezi vybranými měřicími místy (např. rozdíl mezi počty ultrajemných částic v letním období a jejich charakteristický denní chod), tak i mezi letní sezónou a obdobím s výskytem vyšších koncentrací PM10. Pro zajímavost jsme vybrali i pár grafů odhadu zdrojů vypočtených na základě PMF analýzy kolegy z LfULG Drážďany. Projekt nabízí řadu dalších námětů na hlubší zkoumání. Jedním z nich je i zjištění toho, jaké zdroje se podílí na vzniku ultrajemných částic a k jakým reakcím (chemickým, fyzikálním) v této vrstvě dochází. Zdroje dalších informací: pozn. celý text prezentace bude uveřejněn na adrese: fzp.ujep.cz/projekty/analytickachemie/ 5

6 Využití organických markerů pro identifikaci zdrojů jemného aerosolu v městském ovzduší projekt Cíl 3 Jan Leníček, Jiří Skorkovský, Martin Kováč, Ivan Beneš, Aleš Soukup ZÚ Ústí nad Labem Atmosférický aerosol je polydisperzní směs částic přítomných v ovzduší, jejichž velikost se pohybuje od několika nanometrů až do 0,5 mm. Tyto částice jsou tvořeny organickými i anorganickými látkami a mohou být jak antropogenního, tak přírodního původu. Hlavními složkami atmosférického pevného aerosolu jsou organický a elementární uhlík, síranové, nitrátové a amonné ionty, silikáty, kovy a jejich oxidy. Pro kvantitativní stanovení zdrojů aerosolu PM1 bylo použito receptorové modelování. Receptorové modelování je matematický postup, který umožňuje na základě charakteristického poměru analytů ve zdroji určit podíl tohoto zdroje na celkovém znečištění odběrového místa (receptoru). Předpokladem je, že jsou známy všechny významné zdroje a že každý produkuje charakteristické látky ve stejném poměru a stabilní rychlostí a že emise z jednoho nebo z různých zdrojů spolu nereagují nebo nepodléhají rychlé degradaci v atmosféře. Z povahy výpočtu vyplývá, aby počet analyzovaných látek byl větší, nebo roven počtu zdrojů a aby nejistoty měření jak pro profily zdrojů tak pro stanovení koncentrací v místě odběru byly náhodné s normálním rozložením. Pro správné fungování modelu je žádoucí, aby se poměr analytů v profilech jednotlivých zdrojů dostatečně lišil a aby koncentrační hladiny v profilu zdroje byly v rozsahu dvou řádů Na základě těchto údajů je vytvořena a řešena soustava lineárních rovnic : C i =Σ m j x ij α ij +Ei kde Ci je koncentrace látky i ve vzorku v receptoru xi je koncentrace elementu i ve zdroji j mj je hmotností příspěvek (PM) zdroje j v receptoru αij je člen který upravuje případné ztráty látky i mezi zdrojem a receptorem a pro většinu látek je roven jedné ale je <1 pro sloučeniny, které podléhají reakcím v atmosféře. Ei je rozdíl mezi měřením a výpočtem Pro vyhodnocení byl použit software vyvinutý v US-EPA, Chemical Mass Balance (EPA-CMB 8.2). Jako markery byly použity profily zdrojů: benzinové a dieselové motory, spalování uhlí v domácnostech a průmyslu, spalování plynu a dřeva, resuspendovaný prach, emise při tepelném zpracování potravin, cigaretový dým. Jednotlivé markery byly převzaty z literatury a na základě vlastního měření. Měření bylo prováděno v letech na dvou místech- Ústí nad Labem a Annaberg- Bucholzi (BRD) v letním a zimním období. Jako hlavní zdroje aerosolu PM1 prokázané na obou lokalitách byly: spalování uhlí, dřeva, plynu, doprava a emise z vaření. Jednotlivé lokality a zdroje aerosolu ve vztahu k ročnímu období jsou v přednášce diskutovány. 6

7 Monitoring venkovního ovzduší v Ústeckém kraji (stav znečištění ovzduší včetně srovnání se znečištěním v minulosti) Lenka Janatová, Tomáš Hrbek Český hydrometeorologický ústav, pobočka v Ústí nad Labem Monitoring venkovního ovzduší v Ústeckém kraji Kvalitu venkovního ovzduší začal monitorovat ČHMÚ v roce Imisní monitoring se soustředil hlavně na Severočeský kraj (v souvislosti se zhoršenou kvalitou ovzduší spojovanou s provozem nových elektráren v této oblasti). Nejprve se sledovala jen koncentrace SO2, v roce 1972 ještě koncentrace prašného aerosolu, později i NOx. Jednalo se o měření na asi 90 stanicích manuálními metodami. Protože Vláda ČSR v roce 1973 uložila uvést do provozu Prognózní a signální systém (obdoba dnešního SVRS), vzniklo až 18 stanic s automatizovaným provozem a okamžitým přenosem dat do centra (měření koncentrace SO2). Toto měření však mělo charakter účelového měření a nebylo možné jej využívat pro dlouhodobé charakteristiky. V roce 1992, s přístupností a rozvojem měřící a informační techniky, byla provedena revize a rozsáhlá rekonstrukce sítě. Mnoho manuálních stanic bylo zrušeno a nahrazeno AIM. Automatizovaný imisní monitoring zcela změnil kvalitu a hlavně přístupnost měřených dat. Další revize byla v měřicí síti ČHMÚ provedena v roce Od roku 2004 jsou naše laboratoře i imisní monitoring akreditovány a kvalita dat je vysoká. V současné době je připravena rozsáhlá rekonstrukce imisní sítě, technické vybavení stanic je na hranici životnosti. Informace o stavu znečištění ovzduší v Ústeckém kraji Na přiložených grafech je dobře patrný výrazný pokles koncentrací SO2, PM10 i NO2 v Ústeckém kraji. Koncentrace výrazně klesly, u prašného aerosolu však situace není dobrá roční průměrná koncentrace je na mnoha místech blízká imisnímu limitu a nedaří se koncentrace snižovat. Ústecký kraj - roční průměrná koncentrace SO koncentrace [µg.m -3 ] počet stanic 0 Ústecký kraj - roční průměr SO2 LV LV LV eko Ústecký kraj - počet stanic v daném roce s platným průměrem 7

8 Ústecký kraj - roční průměrná koncentrace PM 10 (SPM přepočítáno na PM 10 ) koncentrace [µg.m -3 ] PM 10 =SPM* počet stanic Ústecký kraj - roční průměr PM10 LV LV (přepočítáno na PM10) Ústecký kraj - počet stanic v daném roce s platným průměrem Ústecký kraj - roční průměrná koncentrace NO koncentrace [µg.m -3 ] počet stanic 0 Ústecký kraj - roční průměr NO2 LV LV eko Ústecký kraj - počet stanic v daném roce s platným průměrem * Do těchto grafů byly zahrnuty výsledky z měření v celém ústeckém kraji všechny stanice, pro které mohl být vypočítán roční průměr. 8

9 Zpracování výsledků sledování koncentrace kovů v atmosférickém aerosolu v Litoměřicích. Identifikace zdrojů znečištění za pomoci faktorové analýzy Václav Synek, Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí Jan Leníček a Eva Hrdličková, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Centrum hygienických laboratoří V práci jsou vyhodnoceny koncentrace vybraných kovů ve vzdušném aerosolu naměřené roku 2010 v Litoměřicích ve dvou desetidenních kampaních (odběrové místo - školní hřiště ZŠ, U stadionu 4, 24hodinové vzorky odebírané 3. až a 20. až ) [1]; sledovány zvlášť koncentrace ve frakcích <10 a <2,5 µm. Cílem bylo identifikovat typy hlavních zdrojů znečištění atmosféry kovy v dané lokalitě. Výsledky tohoto sledování byly proto analyzovány statistickými postupy a konfrontovány s údaji z literatury, s výsledky analýzy kovů v pouličním prachu odebraném na výše uvedeném odběrovém místě [1] a s výsledky analýzy kovů v emisích spalování hnědého uhlí z Ledvic [2]. K odběru vzorků aerosolu bylo dle sledovaných polutantů a sledované frakce částic použito několik zařízení. K určení prašnosti ve frakcích < 2,5 µm a 2,5-10 µm byly odebírány vzorku zařízením VAPS (University Research Glassware), hmotnosti frakcí stanovovány gravimetricky po ekvilibraci fitrů (analytické váhy Mettler MT-5). Aerosol pro stanovení kovů ve frakci <10 µm byl vzorkován zařízením High Volume PM10 Sampler (ANDERSEN SAMPLERS, Atlanta, USA), ve frakci <2,5 µm zařízením Digitel DH-77 s odběrovou hlavicí PM2,5 (DIGITEL ELEKTRONIK AG, Hegnau, Švýcarsko). Pouliční prach byl vzorkován elektrickým vysavačem na betonové ploše v blízkosti odběrového místa, po vysušení byl polyamidovým sítem oddělen k analýze podíl <50 µm. Prach (frakce <2,5 µm) z emisí spalování uhlí byl odebírán izokineticky zařízením VAPS při spalování hnědého uhlí Ledvice Ořech II v kotli Ekoefekt 48 za jeho standardního provozu. Kovy (Al, As, Ba, Ca, Cd, Cr, Cu, Fe, K, Mn, Mo, Ni, Pb, Sb, Se, Sn, Ti, Tl, V, Zn - celkem 20) byly stanovovány po mikrovlnném rozkladu vzorků prachů (Milestone ML 1200 MEGA) se směsí HNO3, H2O2 a HF metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (Thermo Elemental X Series). Objemy vzduchu byly přepočítávány na normální podmínky. [1, 2] Výsledky pro polétavý prach a kovy ve vzdušném aerosolu získané v obou kampaních byly pro každý polutant zpracovány společně jako jediný soubor, čímž bylo dosaženo přijatelného počtu hodnot v souborech (n = 20). Ač obě kampaně probíhaly v teplejší části roku, byl pro ně prokázán významný rozdíl v úrovních průměrných denních teplot (průměrné denní teploty 12,1 C v květnové kampani a 20,1 C v červencové ukazují, že bylo třeba v průběhu první kampaně topit na rozdíl od druhé). Koncentrace kovů ve vzdušném aerosolu jsou většinou silně rozptýleny, zřetelně více pro frakci <2,5 µm. Hodnoty RSD pro tuto frakci přesáhly 100 % u 8 kovů (u Ca,Cr a Ni dokonce přes 200 %); u 5 kovů (K,Se, Sn, V, Zn) do 60 %. Ve frakci <10 µm byla RSD přes 100 % jen u 3 kovů (Cr, Ni, Tl; přes 90 % As, Cd a Sb); u 6 kovů (Fe, Mo, Se, Ti, V, Zn) do 60 %. U většiny souborů výsledků směřuje rozptýlení koncentrací více k vyšším hodnotám - vysoké hodnoty zešikmení. Vyšší zešikmení jsou u souborů pro frakci <2,5 µm (koeficienty špičatosti nevýznamně odlišné od 0 jen pro Se, K a Pb); pro frakci <10 µm je významné zešikmení jen u poloviny kovů. Zešikmení je většinou spojeno s výskytem 2 či více odlehlých nebo extrémně odlehlých hodnot. Vyšší hodnoty průměrů koncentrací kovů než mediánů ukazují na problém zešikmení. Při statistickém zpracování je třeba brát v úvahu, že většina souborů koncentrací kovů nemá normální rozdělení. Koncentrace prachu v ovzduší mají variabilitu nízkou (RSD<30 %) a nevýznamné zešikmením (lze uvažovat normální rozdělení). Porovnání průměrných koncentrací polutantů (nelze považovat za roční průměry) s imisními limity a s cílovými imisními limity (směrnice EUParlamentu [3, 4]) ukazuje, že průměrné koncentrace jsou menší než limity - pro Cd, Pb a As řádově, pro PM10 a Ni jsou ovšem 9

10 průměry s limity srovnatelné. Úrovně koncentrací sledovaných kovů v obou frakcích byly vzájemně porovnány poměrem mediánů (medián pro frakci <10 µm ku mediánu pro frakci <2,5 µm) a zároveň statisticky použitím Wicoxonova párového testu (pracuje s pořadovými hodnotami - vhodný při nenormálních rozděleních). Koncentrace ve frakcích se významně neliší u souborů pro Cr, K, Ni, Sb. Ve frakci <10 µm jsou signifikantně vyšší koncentrace u Al, Ba, Ca, Fe, a Ti (poměry mediánů kolem 2 nebo i více), což jsou krom Ba typické půdní prvky - zdrojem uvedených kovů v hrubé frakci by mohl být resuspendovaný pouliční prach; signifikantně vyšší koncentrace s poměry < 1,6 byly u Cu a Mn. Vyšší koncentrace ve frakci <10 µm pro Cu a Sb (nesignifikantně) a případně i pro Ba, Ti by mohly indikovat antropogenní zdroj v hrubé frakci - abraze brzdového obložení, [5, 6, 7, 8]. Ve frakci <2,5 µm jsou signifikantně vyšší koncentrace u As, Cd, Mo, Pb, Se, Sn, V a Zn (Tl téměř, p=0,06). Uvedené poměry koncentrací pro obě frakce výrazně menších než 1 (např. pro As, Cd, Mo, Pb a Se < 0,8) svědčí zřejmě o systematickém rozdílu při měření kovů v obou frakcích (systematická chyba spíše při odběru než při vlastním stanovení); jde většinou o těkavé kovy, které by měly být přítomny především v jemné frakci, a poměr by měl tedy být blízký 1. Z porovnání průměrných hmotnostních koncentrací polétavého prachu frakce <10 um a 2,5 um vyplynulo, že hrubá složka (frakce 2,5 10 um) činí 13,8 % hmotnosti frakce <10 um. Postupem dle Ohty a Okity [9] (předpoklad, že rozhodující zdroje Al je resupendovaný pouliční prach, ve frakci <50 µm nalezen obsah 5,07 %) bylo odhadnuto, že pouliční prach se podílí 6,5 % (m/m) na polétavém prachu frakce <10 µm (tj. 47 % pro frakci 2,5-10 µm). U sledovaných polutantů byly vyšetřovány vztahy mezi průběhy jejich koncentrací v čase na základě korelace (vzhledem k přítomnosti odlehlých hodnot a nenormálnosti rozdělení byly použity Spearmanovy korelační koeficienty); byly sledovány zvlášť korelace pro koncentrace ve frakci <2,5 µm a frakci <10 µm. Většina koeficientů pro kovy (68 %) v obou frakcích byla statisticky významná (pro α =0,05 r > 0,445); korelace koncentrací v čase svědčí o společném původů korelujících polutantů. Skupiny polutantů stejného původu byly pak hledány metodou faktorové analýzy - FA (z důvodů obdobných jako u korelace byly zpracovávány pořadové hodnoty koncentrací; standardizované, zvlášť zpracovávány výsledky pro obě proměřované frakce, použit program STATISTICA, rotace metodou normalised Varimax). Z hodnocení byly v průběhu analýzy vypuštěny některé kovy; důvody k jejich vyloučení byly např. vysoký počet hodnot <LOD (Ca ve frakci < 2.5 um a Ni v obou frakcích), nízké komunality při předběžném hodnocení. FA pro koncentrace kovů ve frakci <10 µm a frakci <2,5 µm byly vyhodnoceny se třemi faktory, kterými bylo vysvětleno 85,4 % variability koncentrací a 79,8 %. Skupiny kovů náležející k jednotlivým faktorům v obou sledovaných frakcích nejsou pochopitelně totožné, ale do značné míry se překrývají. Faktor 1 naznačuje společný původ kovů Al, Ba, Fe, Mn, Ti (obě frakce), Ca (<10 µm) a K (<2,5 µm). To jsou typické půdní elementy, jejichž zdrojem je pravděpodobně pouliční prach (zdroj hrubých částic s krátkým doletem), antropogenní zdroje (např. Ba) jsou však také možné. Poněkud problematické je, že ve frakci <10 um jsou k nim připojeny As, Pb - kovy typické pro zdroje antropogenní a navíc se vyskytující spíše ve frakci < 2,5 µm, pro niž FA tyto prvky k faktoru1 nezařadila. Pro jemnou frakci <2.5 µm jsou k typickým půdním prvkům připojeny Cr, Mo a Se, což jsou ovšem zase kovy charakteristické pro zdroje antropogenní. Faktor 2 ukazuje na společný původ As, Cd, K, Pb, Tl, Zn (obě frakce), jejichž zdrojem je zřejmě spalování uhlí, ve frakci <10 um byl přiřazen Sb, ve frakci <2,5 um Ti (toto zařazení Ti je problematické). Faktor 3 ukazuje na společný zdroj Cu a Sb, což indikuje původ v automobilní dopravě abraze brzdového obložení [5, 6, 7, 8]; podle Gietla et al. [8] se tyto kovy dostávají z tohoto zdroje i do jemné frakce, což odpovídá výsledkům pro frakci <2,5 µm. Poměr 4,5 nalezený pro průměrné koncentrace Cu a Sb v aerosolu <10 um odpovídá poměru pro tyto kovy pro uvolňování 10

11 z brzdového obložení (Cu/Sb 4,6±2,3 [10]). Ve frakci <2,5 je k faktoru 3 připojeno také Pb - i bezolovnatý benzín obsahuje určité množství olova přírodního původu [10, 11]. Ve frakci <10 um jsou k nim připojeny Ca, Fe, Mn, což je přijatelné (Ca, případně i Fe a Mn mohou pocházet z pouličního prachu), ale také Se, což je problematické, a dále Sn (ten může být spojován s naftovými motory [12]). Problematické je zařazení Ba pouze k faktoru 1 půdních prvků, nikoliv k prvkům z automobilní dopravy (oděr brzdového obložení, případně z mazadel a olejů [10]. V dalším kroku vyhodnocování bylo porovnáno zastoupení kovů v aerosolu (frakce < 10 µm) a v pouličním prachu z odběrového místa v Litoměřicích (částice <50 µm) na základě obohacovacích faktorů (EF - enrichment factor) [13, 14]. Nabohacení bylo dle doporučení Cesariho [14] vyhodnoceno přímo proti složení lokálního pouličního prachu; jako srovnávací prvek byl použit Al (předpoklad, že prakticky veškerý Al v aerosolu pochází z resuspenze pouličního prachu, pak prvky, jejichž hlavním zdrojem v aerosolu je pouliční prach, musí vykazovat hodnotu EF blízkou 1); kritérium dle [14 ] prvky s EF < 5 pocházejí především z resuspendovaného prachu, prvky s EF > 10 jsou antropogenního původu. Z vyhodnocení vyplývá, že lokální pouliční prach je hlavním zdrojem pro Ba, Ca, Fe, K, Mn, Ti a případně i V (EF pro V je 3,9, pro ostatní kovy EF maximálně kolem 3). To je v podstatě v souladu se závěrem vyplývajícím ze zjištění, že Al, Ba, Ca, Fe, Mn, Ti jsou přítomny převážně jen v hrubé frakci, zároveň FA zařadila tyto kovy společně k faktoru 1 (ovšem kupodivu k nim přiřadila také As a Pb). Prvky As, Cd, Cu, Mo, Ni, Pb, Sb Se, Sn, Zn, (Tl) a také Cr s vysokými hodnotami EF vykazují navýšení svých koncentrací v ovzduší z antropogenních zdrojů (Cr má EF=10, což je nejnižší hodnota ve skupině), (Tl má EF kolem 50, což ovšem bylo spočteno proti průměrnému složení zemské krusty, protože koncentrace Tl v pouličním prachu byla <LOD). Posledním krokem vyhodnocení bylo porovnání průměrných obsahů kovů (µg/g) ve vzorcích prachu odebíraných ze vzdušného aerosolu se složením prachu odebraným z emisí spalování hnědého uhlí z Ledvic - v obou případech hodnoceno dle frakce <2,5 µm (při porovnání přímo složení prachů není pochopitelně bráno v úvahu, že hmotnostní koncentrace kovů v ng/m 3 v emisích byly přibližně o tři řády vyšší než imisní úrovně v ovzduší). Ze srovnání vyplývá, že proti prachu z aerosolu má prach ze spalování uhlí 100x vyšší obsah Tl a 7,5x až 2,5x vyšší obsahy Pb, Zn, Ni, Cu, As, Sn, Se, K, Sb (řazení podle klesajícího poměru) a téměř 2x více Cd, Cr a V; v prachu ze vzdušného aerosolu byly naopak 2x až 3x vyšší obsahy Al, Ba, Fe a Mn; obsahy Ca a Ti byly téměř stejné. Metoda FA ve výsledcích pro frakci <2.5 µm v souladu s tím zařadila As, Cd, Cr, K, Pb Tl a Zn společně k faktoru 2 (také ovšem Ti), tento faktor je zřejmě spojen se spalováním uhlí. Závěr FA výsledků měření ukázala, že k vysvětlení vysokého procenta proměnlivosti naměřených koncentrací kovů ve vzdušném aerosolu postačují 3 faktory, což indikuje existenci 3 hlavní zdroje znečištění atmosféry kovy. Sledované kovy byly pak těmto faktorům přiřazeny, i když s určitými problémy. Na základě údajů z literatury, zařazení kovů charakteristických pro obvyklé zdroje znečištění k jednotlivým faktorům, porovnání složení aeorosolu se složením pouličního prachu a se složením prachu s emisí spalování hnědého uhlí, byly identifikovány hlavní zdroje znečištění ovzduší kovy v Litoměřicích takto - resuspenze pouličního prachu - zdroj Al, Ba, Ca, Fe, Mn, Ti v hrubé frakci; - spalování hnědého uhlí zdroj As, Cd, K, Pb, Tl, Zn, (Ti?) v jemné frakci; - silniční doprava zdroj Cu, Sb, Sn, Fe, Mn, (Ca?) v hrubé frakci a také Pb v jemné frakci. Literatura: 1. Leníček, J. Šubrt, P. Beneš, I. Hrdličková, E. Synek, V. Kováč, M. Sekyra, M. Identifikace původců znečišťování ovzduší ve vybraných lokalitách Ústeckého kraje se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě analýzy prachových částic. Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem str. + appendix 30 str. 2. Soukup, A. Stanoveni emisí jemných frakcí prachu (PM2,5 a PM10) v odpadním plynu za kotlem Ekoefekt 48. Technická zpráva č. E/442/10/00. Technické služby ochrany ovzduší Praha,a.s., Praha, str. 11

12 3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Dostupné z: <http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:l:2008:152:0001:0044:cs:pdf> 4. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004, o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší. Dostupné z: <http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:l:2005:023:0003:0016:cs:pdf> 5. Iijima A., Sato K., Yano K., Tago H., Kato M., Kimura H., Furuta N.: Particle size and composition distribution analysis of automotive brake abrasion dusts for the evaluation of antimony sources of airborne particulate matter, Atmos.Environ. 41, , (2007). 6. Salma I., Maenhaut W.: Changes in elemental composition and mass atmospheric aerosol pollution between 1996 and 2002 in a Central European city, Environmental Pollution 143, , (2006). 7. Hjortenkrans D. Bergbäck, Häggerud A. New metal emissions patterns in road traffic environments. Environmental Monitoring and Assesment 117, (2006). 8. Gietl J.K., Lawrence R, Thorpe A.J., Harrison R.M Identification of brake wear particles and drivation of a quntitative tracer for brake dust at a major road. Atmospheric Environment 44, (2010). 9. Ohta S. a Okita A chemical chrakcterization of atmospheric aeorosol in Sapporo. Atmospheric, Environment. 24 A, (1990). 10. Sternbeck J., Sjödin A., Andréasson K.: Metal emissions from road traffic and the influence of resuspension results from two tunnel studies, Atmos.Environ. 36, , (2002). 11. Mazzei F., D`Alessandro A., Lucarelli F., Nava S., Prati P., Valli G., Vecchi R. Characterization of particulate matter sources in an urban environment. Sci. Total Environ. 401, (2008). 12. Petaloti C., Triantafyllou A., Kouimtzis T., Samara C. Trece elements in atmospheric particulate matter over a coal burning power production area of western Macedonia, Greece. Chemosphere 65, 2006, , 13. Cyrys J., Stölzel M., Heinrich J., Kreyling W.G., Menzel N., Witttmaack K., Tuch T, Wichmann H. E. Elemental composition and sources of fine and ultrafine ambient particles in Erfurt, Germany. The Science of the Total Environment 305, 2003, Cesari D., Conti D., Genga A., Siciliano M, Elefante C., Baglivi F., Daniele L. Analysis of raw soils and their re-suspended PM10 fractions: Cheracterisation of source profiles and enrichment factors. Applied Geochemistry 27, 2012, Povodně 2013 na ČOV v ústeckém a litoměřickém okrese Pavel Loužecký (ČOV Neštěmice, SČVK) Povodeň v červnu 2013 ovlivnila provoz těchto čistíren odpadních vod provozovaných Severočeskými vodovody a kanalizace, a.s., Teplice: Hněvice, Záluží u Štětí, Roudnice, Libotenice, Lounky, Nučničky, České Kopisty, Litoměřice, Ústí nad Labem Neštěmice, Děčín- Boletice, Hřensko poškozením technologických zařízení, provoz některých dalších čistíren byl ovlivněn vniknutím povodňové vody do kanalizačního systému (např. Budyně nad Ohří), výčet zasažených čerpacích stanic odpadních vod by byl daleko širší. Je vhodné se zmínit o práci povodňové komise magistrátu města Ústí n.l. Jako poučení z povodní roku 2002 je zde zaveden systém automatického rozesílání SMS správ o povodňovém stavu na Labi v Ústí n.l. Malou slabinou systému je to, že vychází z výšky vodní hladiny na zdymadle Střekov a tím nejsou podchyceny stavy na řece Bílině. Při velkých povodních se jedná o zanedbatelné omezení systému. Ale při povodni v roce 2010 vlivem průtoku řekou Bílinou byla kulminace v profilu ČOV Neštěmice asi o 32h dříve než na vodočtu Střekov. Námitku, že rozdíl 5 cm při výšce vodní hladiny kolem 7 m je nepodstatný, musím ale akceptovat. Jako autor upraveného povodňového plánu ČOV Neštěmice po povodni 2002 jsem také adresátem SMS a podle nich informuji mistry ČOV o předpokládaném vývoji výšky hladiny na řece Labi. SMS z 2.6. z 13:05 udávající kulminaci na výšce 10,5 m v profilu Ústí n.l. se ukázala jako velmi přesná a přeposlal jsem ji osobám, které mám v seznamu svého telefonu, zprávu nedostávají a byla podle mého názoru pro ně důležitá. Je poněkud zvláštní, když na základě informací z Povodňové komise magistrátu Ústí n.l. instruuji pracovníky ČOV v Roudnici ale již několikrát se to osvědčilo. Kajícně se přiznávám, že na dotaz, co těch 10,5m v UL znamená, jsem řekl, že těm 10,5m nevěřím, 12

13 ale že to bude jistě minimálně o 0,5 m vyšší než v roce 2006 a na přímý dotaz jsem vyslovil domněnku, že protipovodňová opatření v Křešicích se ukáží jako nedostatečná. Na základě údajů z jednání povodňových komisí se začalo se zabezpečením infrastruktury demontáží elektroniky nejohroženějších čerpacích stanic odpadních vod již v neděli 2.6. a pokračovalo se do příchodu povodňové vlny, která zařízení zatopila. ČOV Roudnice a ČOV Litoměřice mají nevýhodu v tom, že demontované technologické zařízení z prostoru ČOV nelze evakuovat z důvodu zatopení příjezdových komunikací. Demontované zařízení se tedy musí jen přemístit do vyšších poloh. Z ČOV Neštěmice probíhá evakuace přes areál Tonasa, na ČOV Děčín- Boletice se využívá prostor technické budovy. Z výčtu čistíren je patrné, že podstatné bylo zprovoznění ČOV Roudnice, Litoměřice, Ústí n.l.-neštěmice a Děčín-Boletice. Nejjednodušší byla situace na ČOV Roudnice. Tato čistírna byla poznamenána minimálně, neboť její technologie leží nad 50-letou vodou a největší problémy zde jsou ve sklepě, kde jsou čerpadla vratného kalu, kalového hospodářství a ATS. Elektromotory čerpadel a servopohonů však byly sejmuty a po opadnutí vodní hladiny opět namontovány, ale problémy nastaly po spuštění ČOV se vstupními čerpadly, neboť i přes vyčištění vstupní čerpací stanice docházelo zpočátku k problémům s chodem vstupních čerpadel. Byla ucpávána látkami, které se neměly v kanalizaci vyskytovat, ale povodeň do kanalizace přivede spoustu dřevěných úlomků, kusů PE folií a podobných materiálů. V Litoměřicích, v Neštěmicích i Boleticích došlo k zatopení kolektorů a tudíž při oživováni čistíren bylo náročnější pro problémy s ASŘ. Čistírny odpadních vod Roudnice, Litoměřice a Ústí n.l.-neštěmice byly uvedeny do provozu po opadnutí vody a nezbytných opravách mezi a 28.6., ale opravy byly prováděny pochopitelně i po uvedení čistíren do provozu a také ČSOV byly zprovozňovány postupně. A čistírny víceméně během týdne vypouštěly odpadní vodu v kvalitě odpovídající normálnímu provozu. Výjimkou byla ČOV Litoměřice, kde byl provoz aerátorů v nouzovém režimu bez možnosti přerušovaného provozu a proto byla zajištěna nitrifikace, ale pro denitrifikaci nebyly vytvářeny potřebné podmínky. Stále pátrám po původu pokynu v řadě provozních řádů čistíren, že pokud není aktivační směs provzdušňována 24h, je třeba ji znovu naočkovat. Pokud by byla tato informace pravdivá, tak se v roce 2002 uváděly v ČR do provozu čistírny do prosince na kal z Vídně. Ale ve skutečnosti se za nepříznivých podmínek bakterie zasporují a při příznivých podmínkách jsou ve velmi krátkém časovém období aktivní. Čistírny odpadních vod měly rozhodnutí na přechodnou dobu s mírnějšími limity znečištění pro postupnou stabilizaci provozu. Ale praxe ukázala, že kvalitu odpadní vody bylo možno dosáhnout dříve, ale pak se vlivem montáží nových zařízení, která nahrazovala poškozená zařízení, opět krátkodobě zhoršovala. Názorným příkladem je výměna průtokoměrů vratného kalu a vzduchu na ČOV Neštěmice. Ale tyto průtokoměry mají takové dimenze, že se vyrábí na objednávku a tudíž doba dodání není ve dnech ale v týdnech či lépe v měsících. Zajímavým problémem se také staly typy vzorků. Vodoprávní úřad dal do rozhodnutí o prozatímních limitech typ vzorku C, bohužel si nikdo neuvědomil, že ne vždy bude s uvedením čistírny do provozu uvedeno také funkční a zkalibrované měření průtoku vyčištěné odpadní vody. Zvláštní situace nastala na ČOV Litoměřice, kde nebylo vlivem zkratování funkční měření celkového odtoku (kalibrované), ale funkční byly nekalibrované odtoky z jednotlivých dosazovacích nádrží. Použít poměry z průtoku jedné DN pro slití vzorku C nebo odebrat vzorek B. Vodoprávní problém, který je zvláště pikantní, když si uvědomíme, že na velkých čistírnách jsou rozdíly mezi těmito typy vzorků zpravidla v rozsahu analytických chyb jednotlivých stanovení. Povodeň roku 2013 ukázala podstatně lepší připravenost naší společnosti než v roce 2002, ale stále nebyla provedena všechna protipovodňová opatření, která se ukázala potřebná již v roce Ale je třeba si uvědomit, že vždy jsme omezeni finančními prostředky na obnovu ČOV. A pokud si máme vybrat mezi potřebnou modernizací zastarávajících čistíren či protipovodňovými opatřeními na jiné čistírně, vždy se jedná o kompromis a jen další povodeň ukáže, zda rizika byla zvážena správně. 13

14 Význam Bíliny jako historického a současného zdroje znečištění pro nakládání se sedimenty v povodí Labe Jiří Medek Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové Povodí řeky Bíliny zejména ve své dolní části zahrnuje oblast, která byla v minulosti velmi ovlivněna lidskou činností (těžba a zpracování hnědého uhlí, chemický průmysl, energetika, rozsáhlé změny charakteru krajiny a terénní úpravy, skládky průmyslového a komunálního odpadu, rozvoj lidských sídel apod.). Problematice ochrany životního prostředí včetně ochrany hydrosféry však nebyla v minulých dobách věnována odpovídající pozornost, takže povodí Bíliny patřilo koncem 80. let z hlediska životního prostředí k nejvíce zatíženým oblastem s celou řadou negativních dopadů jak na kvalitu ovzduší, tak na kvalitu hydrosféry. Znečištění řeky Bíliny bylo velmi vysoké, což se negativně projevovalo nejen v kvalitě říční vody, ale i v kvalitě sedimentů. Alarmující byly nejen hodnoty základních chemických ukazatelů (nerozpuštěné a rozpuštěné látky, ukazatele oxidovatelnosti, kyslíkové deficity), ale typické byly i zvýšené nálezy organických chlorovaných polutantů (např. DDT, HCB, PCB), fenolických látek či zvýšené obsahy některých kovů (např. rtuti). Zdrojem této kontaminace byl především chemický průmysl v Záluží u Litvínova a v Ústí nad Labem, těžba hnědého uhlí a plynárenství. Svůj negativní podíl měly i nečištěné průmyslové a komunální odpadní vody a nezabezpečené skládky. V řece Bílině docházelo k usazování sedimentů, jejichž kvalita byla negativně ovlivněna kvalitou vody a které se stávaly potenciálním rizikem pro budoucnost. Znečištění řeky Bíliny a jejích sedimentů představovalo problém i pro řeku Labe, kam říční voda včetně kontaminovaných plavenin odtékala a kam byly epizodně posunovány i říční sedimenty. Znečištění řeky Bíliny negativně ovlivňovalo celý úsek českého Labe mezi Ústím nad Labem a státní hranicí. K usazování sedimentů v tomto úseku dochází v omezené míře v protékaném korytě řeky, významnější objemy sedimentů se nacházejí v břehové zóně a v okolí koncentračních hrázek. Uložení těchto sedimentů je za normálních hydrologických podmínek relativně stabilní, riziko odnosu těchto sedimentů však hrozí epizodně při velkých průtocích, např. za situace přelití koncentračních hrázek. Problematika říčních sedimentů včetně modelování jejich usazování, resp. odnosů a dalších kvantitativních charakteristik byla řešena v rámci přípravných prací a studií na splavnění tohoto úseku Labe, resp. na výstavbu plavebního stupně Březno. Hlavní pozornost byla však věnována sedimentům v korytě řeky, resp. v plavební dráze, ostatní aspekty včetně koncentračních hrázek byly řešeny pouze okrajově či nebyly řešeny vůbec. Rovněž otázce kontaminace těchto sedimentů nebyla věnována patřičná pozornost. V zájmové oblasti je několik profilů, na kterých probíhal a probíhá pravidelný monitoring jakosti vody. Monitoring sedimentů, resp. pevných matric byl a je omezen pouze na některé profily, např. na profil u měřící stanice Labe Děčín, který je zařazen do mezinárodního programu měření Labe (Mezinárodní komise pro ochranu Labe) nebo na profil Labe Střekov, který charakterizuje situaci nad zaústěním řeky Bíliny do Labe. Systematický monitoring sedimentů v dolní části povodí Bíliny nebyl prováděn. V roce 2010 byly německou stranou pozorovány epizodní zvýšené výskyty DDT v hraničním profilu Labe Hřensko-Schmilka, které byly potvrzeny českou stranou. Tyto nálezy svědčily o tom, že na české straně se stále vyskytuje potenciální zdroj kontaminace, z něhož může docházet k epizodnímu uvolňování některých znečišťujících látek, což negativně ovlivňuje kvalitu 14

15 sedimentů, resp. hydrosféry níže po toku. Této skutečnosti je věnována zvýšená pozornost a je předmětem trvalého zájmu odborné i laické veřejnosti, německých partnerů zapojených do činnosti MKOL i nevládních organizací. V této souvislosti bylo provedeno v roce 2011 šetření Českou inspekcí životního prostředí za účasti Povodí Ohře, státního podniku. Závěry potvrdily, že možným zdrojem kontaminace je oblast soutoku Bíliny a Klíšského potoka v oblasti Ústí nad Labem. Současně se jevilo jako velmi pravděpodobné, že vedle omezeného množství kontaminovaných sedimentů v povodí řeky Bíliny je potřeba hledat další lokality s kontaminovanými sedimenty na Labi v úseku od Ústí nad Labem po státní hranici. Výše uvedené skutečnosti vedly k návrhu projektu na vypracování studie Význam Bíliny jako historického a současného zdroje znečištění pro nakládání se sedimenty v povodí Labe. Hlavním cílem bylo odstranit informační deficity týkající se zejména: - množství uložených sedimentů v dolním povodí řeky Bíliny a v dotčeném úseku řeky Labe, - míry kontaminace těchto sedimentů znečišťujícícmi látkami, zejména látkami typu DDT a HCB, jejichž potenciální historický zdroj byl v povodí Bíliny prokázán, a dále dalšími látkami ze seznamu relevantních znečišťujících látek pro nakládání se sedimenty, který schválila ad hoc skupina expertů Management sedimentů Mezinárodní komise pro ochranu Labe, - potenciálně rizikových lokalit s uloženými sedimenty a jejich možném uvolňování a následném transportu ve vazbě na hydrologické poměry. Znalost kontaminovaných lokalit a ohodnocení rizika jejich možné remobilizace je jedním z předpokladů pro fundované rozhodnutí o následném postupu včetně případných sanačních prací, jejichž cílem by mělo být významné omezení výskytu a transporu vybraných škodlivých látek v Labi. Řešená oblast zahrnovala řeku Bílinu od jezu Jiřetín po soutok s Labem a řeku Labe od Střekova po státní hranici. Na řešení studie se vedle Povodí Labe, státního podniku jako nositele projektu dale podíleli další partneři: Povodí Ohře, státní podnik, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a společnost DHI,a.s. Praha. Projekt byl zahájen na podzim roku 2012, většina prací byla provedena během roku 2013 a jeho ukončení se předpokládá v 1.čtvrtletí V současné době se finalizuje závěrečná zpráva, která obsahuje literární rešerši existujících dat a poznatků se vztahem k této lokalitě, shrnuje získané výsledky průzkumného monitoringu a hodnocení množství a kvality sedimentů v zájmových lokalitách včetně odhadu vlivu povodňové situace z června 2013, posouzení remobilizace těchto sedimentů s využitím matematického modelování a zhodnocení významnosti rizika jednotlivých lokalit včetně případných doporučení dalšího postupu. Vypracování studie bylo finančně podpořeno Svobodným a hansovním městem Hamburg v rámci balíčku projektů ELSA. 15

16 "Reverzní inženýrství špionáž cizích produktů pomocí IČ a Ramana Ján Pásztor, (Nicolet CZ s.r.o., Praha) Role metod molekulové jako nástroje rozboru různorododých produktů stoupá společně s rozvojem informačních technologií. Reverzní inženýrství (též zpětné inženýrství nebo zpětná analýza, anglicky reverse engineering, zkratka RE) je označení pro proces, jehož cílem je odkrýt princip fungování zkoumaného předmětu, většinou za účelem sestrojení stejně či podobně fungujícího předmětu (nemusí však být výslovnou kopií originálu). Reverzní inženýrství může být v závislosti na situaci a právním systému nelegální (např. jako průmyslová špionáž nebo porušení práv duševního vlastnictví), ne však ve všech státech světa stejně. (Wikipedie). Infračervená a Ramanova spektrometrie poskytují velmi rychle a jednoduše informaci o složení výrobků z chemických individuí. Obvyklým pracovním způsobem je porovnání spektra neznámého materiál s databází spekter material se známým a ověřeným složením. Na obrázku je uvedená shoda spektra plastové součástky se spektrem referenčního polyamidu 6/6 a neshoda se spektrem Nylonu 6/12. Čisté látky Vícesložkové vyhledávání Analýza směsí je výrazně zjednodušena počítačovým rozborem spekter za použití algoritmů vícesložkového vyhledávání v databázích (multi-component Search). Na obrázku je vícesložková analýza polymerního vzorku. Identifikována byla základní polymerní složka a také bromovaný retardér hoření TBBP. Pozn.: obchodní název Novodur je používán houževnatý polystyren ABS. 16

17 Mikrospektrometrické mapování Kombinace mikroskopie se spektrálními metodami umožňuje nejen chemický rozbor směsí, ale i určení distribuce jednotlivých složek. Obvyklé prostorové rozlišení je v řádu mikrometrů, přičemž Ramanova spektrometrie umožňuje odlišení částic o něco menších. Polyurethane adhesive Polyethylene Polyamide Na obrázku je sada spekter identifikující chemické složení jednotlivých vrstev mnohovrstvé potravinářské obalové fólie. Spektra byla získána mapováním příčného řezu fólie. EVOH Polyethylene e EVAA Kombinace spektrálních metod se separačními technikami a termickou analýzou Je-li směs sloučenin komplikovaná, přistupuje se k chemickému i fyzikálnímu rozložení směsí. Běžné je použití extrakce, chromatografických metod (GC, LC, TLC) i termogravimetrické analýzy (TGA). Metody molekulové spektrometrie umožňují sledování procesu dělení směsí na jednotlivé složky v reálném čase V horní části obrázku je 2D a 3D zobrazení sady spekter získaných z plynů unikajících z polymerního vzorku při TGA rozkladu. Zobrazují se spectra v časové závislosti, přip. V závislosti na teplotě. Jednotlivá spektra lze přiřadit právě unikajícím plynům a z jejich složení určit složení původního material. Ve střední části obrázku je spectrum získané v čase 24,7 min, pod ním časová závislost intensity zvoleného spektrálního pásu. 17

18 Výzkum hydrické rekultivace jezera Most projekt TAČR alfa Martin Neruda, Jana Říhová Ambrožová Fakulta životního prostředí UJEP Ústí nad Labem V rámci projektu Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů TA se v roce 2013 pokračovalo v hydrobiologickém sledování jezera Most, které vzniká jako hydrická rekultivace. Prováděly se hydrobiologické rozbory vzorků vody (případně nárostů) odebíraných z nádrže Most, se zaměřením na prvky biologické kvality (přítomné organismy) a také se sledoval stupeň saprobity. Vzorky vody jsou odebírány podle pokynů uvedených v normách ČSN EN a ČSN ISO Pro odběr vody z břehové linie je používána vzorkovnice umístěná na laně. Vzorky byly v laboratoři mikroskopicky posouzeny (kvalitativní a kvantitativní analýza) a stanovoval se saprobní index. V roce 2013 byly uskutečněny odběry vzorků ve dnech , , , , a V měsíci září byly břehy nedostupné díky mechanizaci a terénním úpravám. Z bezpečnostních důvodů byly odběry ukončeny. Ve sledování se plánuje pokračovat zase až v roce S četností 1 měsíčně byly prováděny hlubinné odběry vzorků vody odběrákem Van Dorna z lodi od bójky s GPS souřadnicí N E (hloubky s cílem zachycení vertikální stratifikace nádrže: 0 m, 1 m, 2 m, 5 m, 7 m, 9 m, 10 m, 12 m, 15 m, 17 m, 20 m, 22 m, 25 m, 30 m, 35 m, 40 m, 45 m a 50 m). Pro každou ze sledovaných lokalit je zpracován rozbor vzorku vody (popř. nárostu) se stanovením abundance taxonomické skupiny, individuálně byl stanoven i saprobní index s určením stupně saprobity. Zastoupeny jsou taxony sinic, řas, prvoků a mnobuněčných. Odběry vzorků vody z litorální zóny, postupující směrem k budoucím profilům sypaných hrází, poukazují na postupnou sukcesi společenstev. Mikroskopickými rozbory nebyly zjištěny hygienicky závadné organismy, zástupci fytoplanktonu nedosahují významně vysokých počtů. Tato informace nebyla potvrzena ani zonačními odběry, které probíhají na lokalitě každý měsíc. Hodnoty saprobního indexu se pohybují v rozpětí stupně beta-mezosaprobity, a to v roce 2011 od 1,59 do 2,03 (15 odběrů na přítoku a dalších 8 vzorkovacích místech litorálu), v roce 2012 od 1,66 do 2,04 (9 odběrů na přítoku a dalších 13 vzorkovacích místech litorálu), v roce 2013 od 1,52 do 1,92 (3 odběry na přítoku toto místo už nebude zřejmě vzorkováno - a 5 odběrů na dalších 13 vzorkovacích místech litorálu). Mikroskopickými rozbory vzorků vody bylo zatím přesněji identifikováno 14 zástupců sinic, 144 zástupců řas (skrytěnky 7, obrněnky 13, různobrvky 3, zlativky 8, rozsivky 49, zelené řasy 64), 7 zástupců bakterií a mikromycet, 16 zástupců prvoků. Při odběrech volné vody jsou občas zachyceni i drobnější zástupci zooplanktonu skupin vířníků a korýšů, tímto způsobem bylo zatím určeno 20 zástupců. Abundantní jsou oportunistické druhy obrněnek (Peridinium, Ceratium, Woloszynskia, Gymnodinium, Peridiniopsis, Katodinium, Amphidinium), známé z jezer a nádrží oligotrofního typu. V planktonu jezera Most se vyskytují další indikátory oligosaprobního stupně, např. rozsivky (Bacillariophyceae) Tabellaria flocculosa, zlativky (Chrysophyceae) rod Dinobryon, apod. Dalšími organismy jsou typické indikátory beta-mezosaprobního stupně, kterými jsou rozsivky Synedra acus, zelené řasy rodů Eudorina, Monoraphidium, Pandorina, nálevníci rodu Vorticella, vířníci, korýši (Cladocera, Copepoda). Na lokalitě se vyskytují indikátory vyšší koncentrace vápníku, tzv. kalcifilní organismy, kterými jsou rozsivky z rodů Aulacoseira, Asterionella, Cyclotella a Diatoma, zelené řasy rodů Cosmarium, Staurastrum, Closterium, Haematococcus a Vaucheria. Zvláštní je i občasné zastoupení halofilními druhy, kterými jsou např. vířníci rodů Brachionus a Keratella, rozsivky rodů Navicula, Nitzschia a Synedra. Na nádrži byl zaznamenán masový výskyt zástupců zlativek (Chrysophyceae), které v červnu 2011 způsobily náhlé snížení průhlednosti vody doprovázené zákalem žlutozelené barvy a kořenitým až rybím 18

19 zápachem vody (Mallomonopsis akromos, Synura uvella). V roce 2013 byl zaznamenán výskyt zlativky Bitrichia chodati. Současně byly zaznamenány indikátory vyšší koncentrace železa, zjm. železité bakterie Leptothrix echinata, Planctomyces bekefii a některé druhy barevných a bezbarvých bičíkovců. Výskyt sinic na lokalitě byl v průběhu roku 2011 minimální, v druhé polovině roku 2012 se začaly objevovat sporadicky kolonie rodů Microcystis, Aphanocapsa, Aphanothece, Chroococcus a Snowella. Zatím lze konstatovat, že nebyly zjištěny hygienicky závadné organismy (ve smyslu stanovení na základě mikroskopického obrazu), zástupci fytoplanktonu nedosahují významně vysokých počtů. Tato informace nebyla potvrzena ani zonačními odběry, které probíhají na lokalitě každý měsíc. Vodní biotopy vzniklé v rámci hydrických rekultivací jsou z hlediska biodiverzity a ekosystémových funkcí v krajině hodnotnější než biotopy způsobů rekultivací zemědělských a rekultivací ostatních. Lze předpokládat pozitivní vliv lokality na plnění řady ekosystémových funkcí a krajinný ráz oblasti. Průzkum napouštěného jezera Most představuje významný zdroj dat o současném stavu lokality. Způsob hodnocení lokality umožňuje sledovat proměnlivost prvků biologické kvality, které se používají pro potřeby zhodnocení ekologického stavu biotopu dle Rámcové směrnice v oblasti vodní politiky 2000/60/ES. Současný stav lokality poukazuje na velmi dobrou kvalitu vody a možné využití vody pro rekreační a případně i vodárenské účely. Zatím z tříletého sledování je patrné i určité ustalování sledovaných biologických ukazatelů. Nicméně, pro potřeby koncepce profilu vod ke koupání a určení ekologického stavu biotopu, je potřeba větší množství dat a soustavný monitoring i po skončení napouštění jezera. Vlastní vývoj kvality vody v nádržích zbytkových jam je ovlivňován působením velkého množství vnitřních i vnějších faktorů, jejichž závažnost je odlišná, proto je důležitý jejich pravidelný monitoring. Požadovaná výsledná kvalita vody v jezerech zbytkových jam bude ohrožována hlavně možností jejího nadměrného zakyselení a eutrofizací, u některých menších neprůtočných jezer i možností jejího zasolení. V případě zatápěných jezer v severočeské hnědouhelné pánvi je riziko acidifikace minimální, protože k napouštění jsou z převažujících částí používány povrchové vody z říčních toků. Poznámky: 19

20 Konference Analytická chemie a životní prostředí - Využití výsledků analýz v praxi byla podpořena z projektu OPVK Envimod, CZ.1.07/2.2.00/ Název: Využití výsledků analýz v praxi, sborník přednášek z konference Analytická chemie a životní prostředí Autoři: Ing. Jaroslav Hovorka, Ing. Václav Synek, Ph.D. Místo a rok vydání: Ústí nad Labem, 2014 Vydal: Fakulta životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem Počet stran: 20 Vydání: první Náklad: 100 ks Formát A5 Tisk: MINO, Ústí nad Labem 20

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Obsah 1. ÚVOD... 4 2. SROVNÁNÍ PROTOTYPŮ JEDNOTLIVÝCH SOUBORŮ S PODPISEM ZDROJE... 4 2.1 POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY... 4 2.2 TĚŽKÉ KOVY...

Více

Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny

Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny Hydrická rekultivace na Mostecku ekosystém jezera a litorální zóny Martin Neruda, Jana Říhová Ambrožová, Iva Machová, Karel Kubát, Ladislava Filipová, Michal Holec, Diana Holcová Název projektu: DOPADY

Více

Ultrajemnéčástice a zdraví - aktivity ČHMÚ v projektu přeshraniční spolupráce Cíl 3

Ultrajemnéčástice a zdraví - aktivity ČHMÚ v projektu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Ultrajemnéčástice a zdraví - aktivity ČHMÚ v projektu přeshraniční spolupráce Cíl 3 23. konference "Znečištění ovzduší a zdraví 23. - 25. 4. 2014 Hotel u Čertův mlýn, Špičák u Železné Rudy Helena Plachá,

Více

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ohlašování za rok 2011 Postup zjišťování vybraných údajů o únicích znečišťujících látek do vod pro provozovatele čistíren odpadních vod Odbor posuzování

Více

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Martin Neruda 3), Jana

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004 2013 a) Zhodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech 2004-2013 zejména vzhledem k zprovoznění Vysočanské radiály.

Více

Znečištění ovzduší města Liberce

Znečištění ovzduší města Liberce Znečištění ovzduší města Liberce Úvod Problematika znečištění ovzduší je pro všechny z nás stále aktuální téma dané tím, že vzduch, který se kolem nás nachází nemůžeme přestat dýchat, nemáme možnost výběru.

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Konference Problematika emisíz malých zdrojůznečišťování2

Konference Problematika emisíz malých zdrojůznečišťování2 Konference Problematika emisíz malých zdrojůznečišťování2 7. 8. března 2012 Malenovice, hotel Petr Bezruč Porovnání emisních parametrů při spalování hnědého uhlí a dřeva v lokálním topeništi Jan Velíšek

Více

ANALYTIKA ODPADŮ Žďár nad Sázavou 30.11.-01.12.2011

ANALYTIKA ODPADŮ Žďár nad Sázavou 30.11.-01.12.2011 ANALYTIKA ODPADŮ Žďár nad Sázavou 30.11.-01.12.2011 Problematika říčních sedimentů - odběry, analýzy, hodnocení Ing. Jiří Medek Obsah přednášky kvantitativní aspekty kvalitativní aspekty - monitoring jakosti

Více

Personální monitoring ovzduší u dětí v projektu TAČR 02020944. Hodnocení faktorů vnějšího prostředí na zátěž dětské populace alergeny, první poznatky.

Personální monitoring ovzduší u dětí v projektu TAČR 02020944. Hodnocení faktorů vnějšího prostředí na zátěž dětské populace alergeny, první poznatky. Personální monitoring ovzduší u dětí v projektu TAČR 02020944 Hodnocení faktorů vnějšího prostředí na zátěž dětské populace alergeny, první poznatky. M. Smudková, P. Ryšlavá STUŽ 5.2.2013 Úvod do personálního

Více

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO Je prokázáno, že znečištění ovzduší na Ostravsku pochází ze čtyř zdrojů: průmyslových podniků, lokálních topenišť, dopravy a emisí, které pocházejí z Polska. Studie Zdravotního ústavu prokázala, že v období

Více

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V SILNIČNÍCH TUNELECH

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V SILNIČNÍCH TUNELECH ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V SILNIČNÍCH TUNELECH Roman Ličbinský Jiří Huzlík, Jiří Jedlička, Aleš Frýbort, Kateřina Kreislová 24. 10. 2014, Hrotovice OBSAH PŘEDNÁŠKY Motivace Charakterizace prostředí tunelů Lokalita

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ. Pavel Stierand

SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ. Pavel Stierand SLEDOVÁNÍ RADIOCHEMICKÝCH UKAZATELŮ V JEDNOTLIVÝCH SLOŽKÁCH HYDROSFÉRY V RÁMCI MONITOROVACÍ SÍTĚ Pavel Stierand Rámcový program monitoringu zpracováno podle požadavků Rámcové směrnice 2000/60/ES programy

Více

Postup praktického testování

Postup praktického testování Testování vzorků škváry odebraných v rámci Doškolovacího semináře Manažerů vzorkování odpadů 17. 9. 2013 v zařízení na energetické využití odpadů společnosti SAKO Brno a.s. Úvod Společnost Forsapi, s.r.o.

Více

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark

A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (DO ROKU 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V ČR Tabulka 47: Úplná emisní bilance kraje Vysočina, údaje rok 2011,

Více

Příloha 5/A. Emise z dopravy. Lokalita Praha. Úvod

Příloha 5/A. Emise z dopravy. Lokalita Praha. Úvod Příloha 5/A Emise z dopravy Lokalita Praha Úvod 1. Úvod Doprava a jí produkované emise jsou v posledních letech stále větším problémem, a to nejen ve velkých městech, ale i v okolí páteřních komunikací

Více

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Návrh směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu Jana Ratajová Odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu

Více

ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL V OVZDUŠÍ ZDROJE

ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL V OVZDUŠÍ ZDROJE ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL V OVZDUŠÍ MLADÉ BOLESLAVI V ZIMĚ 2013: MÍSTNÍ KONCENTRAČNÍ ROZDÍLY, NAVÁZANÉ ŠKODLIVINY ZDROJE Jan Hovorka1, Jan Topinka2, Martin Braniš1, Petra Pokorná1, Alexandra Baranová1, Jan

Více

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech

Více

Příloha 3. Klastrová analýza shlukování metodou k-průměrů

Příloha 3. Klastrová analýza shlukování metodou k-průměrů Klastrová analýza shlukování metodou k-průměrů Obsah 1. ÚVOD... 3 2. KLASTROVÁ ANALÝZA SHLUKOVÁNÍ METODOU K-PRŮMĚRŮ... 4 2.1 DATOVÝ SOUBOR SMÍCHOV_PAH_ZIMA... 4 2.2 DATOVÝ SOUBOR SMÍCHOV_PAH_LÉTO... 7

Více

Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov

Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov Zadavatel: Měření: Vydání protokolu: Odpovědná osoba: Město Český Těšín 12. - 19.3.2014 4.4.2014 Ing. Lucie Hellebrandová Zdravotní ústav se sídlem v

Více

Role vodoprávn v ochraně povrchových a podzemních vod. RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové

Role vodoprávn v ochraně povrchových a podzemních vod. RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové Role vodoprávn vního úřadu v ochraně povrchových a podzemních vod RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D. Magistrát města Hradec Králové Legislativa ochrana vod 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých

Více

Šťastný Václav. Použití biotechnologických prostředků na malých ČOV

Šťastný Václav. Použití biotechnologických prostředků na malých ČOV Šťastný Václav Použití biotechnologických prostředků na malých ČOV Ing. Václav Šťastný, Ing.Martina Beránková, RNDr.Dana Baudišová, PhD Projekt TAČR TA01021419 Výzkum intenzifikace venkovských a malých

Více

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY Původní Metodika stanovení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy, která je schválená pro výpočty emisí z dopravy na celostátní a regionální

Více

Fotodokumentace mikroskopických nálezů

Fotodokumentace mikroskopických nálezů Řešeno v rámci projektu TAČR č. TA 01020592 Dopady na mikroklima, kvalitu ovzduší, ekosystémy vody a půdy v rámci hydrické rekultivace hnědouhelných lomů (2011-2014). Fotodokumentace mikroskopických nálezů

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Leština doškolovací kurz Vzorkování železničního svršku II. Petr Kohout, Zdeněk Veverka, Pavel Bernáth

Leština doškolovací kurz Vzorkování železničního svršku II. Petr Kohout, Zdeněk Veverka, Pavel Bernáth Leština doškolovací kurz Vzorkování železničního svršku II Petr Kohout, Zdeněk Veverka, Pavel Bernáth 23. červen 2010 Leština doškolovací seminář Vzorkování železničního svršku II Naformátováno: Podtržení

Více

Sedimenty vodných tokov a nádrží

Sedimenty vodných tokov a nádrží Sedimenty vodných tokov a nádrží Bratislava, 22.-23.05.2013 Problematika říčních sedimentů v horských a podhorských oblastech Ing. Jiří Medek Obsah přednášky horské a podhorské oblasti v povodí Labe kvantitativní

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007 Ochrana ovzduší ve státní správě 18. 20. listopadu 2007 Jan Macoun, Český hydrometeorologický ústav macoun@chmi.cz Emisní bilance podklady: REZZO 1: údaje

Více

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

Jednorázové měření emisí Ing. Yvonna Hlínová

Jednorázové měření emisí Ing. Yvonna Hlínová ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Jednorázové měření emisí Ing. Yvonna Hlínová Nástroje regulující úroveň znečišťování (1/2) Regulační nástroje k omezování

Více

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Mgr. Zdeněk Šíma Ing. Mgr. Bohumír Šraut Dílčí úkoly hydrochemického monitoringu vody v oblasti Cínovce

Více

ZATÍŽENÍ SEDIMENTU HOSTIVAŘSKÉ NÁDRŽE PRIORITNÍMI POLUTANTY 40 LET AKUMULACE ZNEČIŠTĚNÍ

ZATÍŽENÍ SEDIMENTU HOSTIVAŘSKÉ NÁDRŽE PRIORITNÍMI POLUTANTY 40 LET AKUMULACE ZNEČIŠTĚNÍ ZATÍŽENÍ SEDIMENTU HOSTIVAŘSKÉ NÁDRŽE PRIORITNÍMI POLUTANTY 4 LET AKUMULACE ZNEČIŠTĚNÍ ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Thákurova 7, Praha 6, 16629, Česká republika

Více

Monitoring těkavých organických látek

Monitoring těkavých organických látek Monitoring těkavých organických látek Minulost, současnost, budoucnost (?) Ing. Věra Vrbíková Monitoring těkavých organických látek Začátek: rok 1999, odběry v 5 městech Praha Ústí nad Labem Sokolov Karviná

Více

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ Vladimír Adamec 1, Bohumil Pokorný 2, Roman Ličbinský 1, Jiří Huzlík 1, Andrea Krumlová 2 1 Centrum dopravního výzkumu, ČR Zdravotní ústav se sídlem

Více

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy Legislativa v ochraně venkovního ovzduší a měření suspendovaných částic frakce PM 10 resp. PM 2,5 Jiří Morávek, odbor ochrany ovzduší MŽP» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné

Více

Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy

Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy Autor: Jiří Huzlík, CDV, WP5 Příspěvek byl zpracován za podpory programu Centra kompetence Technologické agentury České republiky (TAČR) v rámci

Více

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU Your Name and Company Lucie Doležalová, Dana Komínková, Lucie Večeřová, Jana Nábělková lucie.dolezalova@fsv.cvut.cz kominkova@fsv.cvut.cz ČVUT v Praze, fakulta stavební, Katedra zdravotního a ekologického

Více

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Kristýna Bartůňková

Více

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

! snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách, Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti

Více

Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D.

Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zdroje dat o kvalitě ovzduší a možnosti práce s nimi imise RNDr. Leona Matoušková, Ph.D. Webové stránky ČHMÚ www.chmi.cz

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva č. 34/14 Výpočet emisních faktorů znečišťujících látek pro léta 2001 až

Více

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Hodnocení úrovně koncentrace PM 1 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1 Projekt č. TA12592 je řešen s finanční podporou TA ČR Znečištění ovzduší

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D.

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. zhodnocení vývoje chemismu vody v povodí Nisy podle hydrologických a chemických

Více

Výzkum původu prachu v exponovaných oblastech pro programy zlepšení kvality ovzduší. V. etapa, rok 2005

Výzkum původu prachu v exponovaných oblastech pro programy zlepšení kvality ovzduší. V. etapa, rok 2005 TECHNICKÉ SLUŽBY OCHRANY OVZDUŠÍ PRAHA a.s. Jenečská 146/44, 161 00 Praha 6 Podkladové materiály pro závěrečný kontrolní den projektu VaV 740/06/01 Ministerstva životního prostředí Výzkum původu prachu

Více

Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele

Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele Ivana Pomykačová Konzultační den SZÚ Hodnocení rozborů vody Výsledek měření souvisí s: Vzorkování, odběr vzorku Pravdivost, přesnost, správnost

Více

PŘIPRAVOVANÉ NORMY PRO BIOLOGICKÝ ROZBOR VOD

PŘIPRAVOVANÉ NORMY PRO BIOLOGICKÝ ROZBOR VOD PŘIPRAVOVANÉ NORMY PRO BIOLOGICKÝ ROZBOR VOD Ing. Lenka Fremrová 1 Prověření ČSN a TNV v roce 2010 ČSN 75 7712 Jakost vod Biologický rozbor Stanovení biosestonu ČSN 75 7713 Jakost vod Biologický rozbor

Více

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015

Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy v lokalitě Spořilov po zavedení NEZ v Praze v roce 2015 Instituce: Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Vypracoval: Mgr. Marek Tögel Kontakt: 541 641 306, marek.togel@cdv.cz Datum: 29. 7. 2014 Věc: Posouzení potenciálních environmentálních dopadů silniční dopravy

Více

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky

Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Implementace Water Framework Directive v České republice Směrnice 2000/60 ES, kterou se stanoví rámec Společenství pro oblast vodní politiky Maršálek B., Kodeš, V., Leontovyčová, D. & Šejnohová, L. Botanický

Více

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09. Shrnutí projektu Ostrava, Katowice, Zabrze - červenec 2013 Projekt je unikátní nejen rozsahem zpracovaných informací, ale rovněž rozsahem spolupráce českých a polských institucí. Poprvé byly informace

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2014

Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2014 ČSN EN ISO 9001:2001 ČSN EN ISO 14001:2005 Vyhodnocení provozu ČOV Ostrá 2014 (Leden 2015) OBSAH 1. ÚVOD...3 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE A CHARAKTERISTIKA STAVBY...3 2.1 Čistírna odpadních vod...3 2.2 Kapacita ČOV...3

Více

Chyby spektrometrických metod

Chyby spektrometrických metod Chyby spektrometrických metod Náhodné Soustavné Hrubé Správnost výsledku Přesnost výsledku Reprodukovatelnost Opakovatelnost Charakteristiky stanovení 1. Citlivost metody - směrnice kalibrační křivky 2.

Více

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014 STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů

Více

Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen 2013 - březen 2014

Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen 2013 - březen 2014 Český hydrometeorologický ústav - pobočka Ostrava Oddělení ochrany čistoty ovzduší Výsledky měření znečištění ovzduší na automatizované monitorovací stanici Jeseník za chladné období říjen 13 - březen

Více

PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)

PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola) Petr Pumann Státní Seminář k vyhodnocení PT#V/4/2012 14.6.2012 Státní

Více

Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, 485 226 412, irena.koskova@kraj-lbc.

Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, 485 226 412, irena.koskova@kraj-lbc. Datové sady odboru životního prostředí a zemědělství určené ke sdílení (více informací: Ing.Irena Košková, 485 226 412, irena.koskova@kraj-lbc.cz) Poskytovatel datové sady Název datové sady Stručný popis

Více

Stanovisko Technické komise pro měření emisí

Stanovisko Technické komise pro měření emisí Stanovisko Technické komise pro měření emisí V Praze dne 20.4.2010. Na základě vzájemné spolupráce MŽP a ČIA byl vytvořen tento dokument, který vytváří předpoklady pro sjednocení názvů akreditovaných zkoušek

Více

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -

Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - Druhy a typy vod Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - stojaté (lentické) a tekoucí (lotické) Z

Více

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU MÚ Kopřivnice Vodoprávní úřad Štefánikova 1163 742 21 Kopřivnice ŽÁDOST O POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH NEBO O JEHO ZMĚNU [ 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona] 1. Žadatel 1) Obchodní

Více

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí HSRM dne 11. 5. 2015 Most Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Kvalita ovzduší v Ústeckém kraji rozdílnost kraje z hlediska přírodních podmínek i hospodářství, Krušné

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

ZNEČISTĚNÍ OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH PLYNNÝMI ŠKODLIVINAMI A PRACHEM

ZNEČISTĚNÍ OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH PLYNNÝMI ŠKODLIVINAMI A PRACHEM KVALITA OVZDUŠÍ MĚŘÍCÍ STANICE KVALITA OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH V ROCE 2013 Hodnocení imisní situace ve městě Svitavy se opírá o data poskytovaná měřící stanicí MLU č. ISKO 1195. Jedná se o automatickou stacionární

Více

Programy opatření v Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy Seminář Voda 2010 současný stav a opatření k ochraně vodního zdroje Želivka Ing. Jaroslav Beneš Povodí Vltavy, státní podnik Proces plánování v oblasti

Více

Studie zlepšení jakosti vod ve VD Vranov Frainer Thaya / Vranovská Dyje JAKOSTNÍ MODEL

Studie zlepšení jakosti vod ve VD Vranov Frainer Thaya / Vranovská Dyje JAKOSTNÍ MODEL Studie zlepšení jakosti vod ve VD Vranov Frainer Thaya / Vranovská Dyje JAKOSTNÍ MODEL Ing. Stanislav Ryšavý Povodí VD Vranov 1 Cíle studie Zmapovat stav vod v povodí VD Vranov a ve vlastní nádrži Určit

Více

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Brno, 11. ledna 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz Znečištění

Více

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 1 8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2 Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v registru emisí a stacionárních zdrojů podle 7, odst. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

Více

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP

PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+

Více

VYUŽITÍ A VALIDACE AUTOMATICKÉHO FOTOMETRU V ANALÝZE VOD

VYUŽITÍ A VALIDACE AUTOMATICKÉHO FOTOMETRU V ANALÝZE VOD Citace Kantorová J., Kohutová J., Chmelová M., Němcová V.: Využití a validace automatického fotometru v analýze vod. Sborník konference Pitná voda 2008, s. 349-352. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN

Více

1 Profil vod ke koupání VN Luhačovice. 2 Voda ke koupání

1 Profil vod ke koupání VN Luhačovice. 2 Voda ke koupání 1 Profil vod ke koupání VN Luhačovice Identifikátor profilu vod ke koupání (IDPFVK) 140006 Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) VN Luhačovice Nadmořská výška [m] 279,75 Plocha nádrže [ha] 40 Základní

Více

Magda Součková. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry brání vybrané obalové materiály průchodu polutantů ke skladovanému materiálu.

Magda Součková. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry brání vybrané obalové materiály průchodu polutantů ke skladovanému materiálu. Výzkumný záměr Výzkum a vývoj nových postupů v ochraně a konzervaci vzácných písemných památek Zkvalitnění vlastností krabic pro ochranu písemných památek Zpráva za rok 2009 Krabice jako ochrana proti

Více

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz

Více

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností

Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE Praha 2000 Martin Fišer ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE TECHNICKÁ FAKULTA KATEDRA TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ STAVEB MODERNIZACE ČISTÍRNY ODPADNÍCH

Více

HYDRICKÁ REKULTIVACE V PODKRUŠNOHOŘÍ JEZERO MOST

HYDRICKÁ REKULTIVACE V PODKRUŠNOHOŘÍ JEZERO MOST HYDRICKÁ REKULTIVACE V PODKRUŠNOHOŘÍ JEZERO MOST Jana Říhová Ambrožová 1, Diana Holcová 2, Michal Holec 2 1 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav technologie vody a prostředí, Technická 5,

Více

Přírodní koupací vody v ČR (monitoring kvality)

Přírodní koupací vody v ČR (monitoring kvality) Přírodní koupací vody v ČR (monitoring kvality) Petr Pumann Diskuzní seminář Stav povrchových vod v ČR - sinice a jiné problémy 1.9.2015, Praha Proč monitorovat koupací vody? 1. informace pro koupající

Více

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010 Zlepšen ení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší v Česku Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010 Obsah 1. Znečištění ovzduší 2. Způsoby měřm ěření emisí 3. Nemoci způsoben

Více

Měření vnitřního prostředí v základních školách. Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008)

Měření vnitřního prostředí v základních školách. Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008) Měření vnitřního prostředí v základních školách Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008) Zpracovali pracovníci: SZÚ, centrum hygieny životního

Více

OVZDUŠÍ A HYDRICKÁ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

OVZDUŠÍ A HYDRICKÁ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Anotace OVZDUŠÍ A HYDRICKÁ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1) 1) Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., tř. Budovatelů 283/3, 434 1 Most, e-mail: vagnerova@vuhu.cz, V severočeském

Více

Profilování vzorků heroinu s využitím vícerozměrné statistické analýzy

Profilování vzorků heroinu s využitím vícerozměrné statistické analýzy Profilování vzorků heroinu s využitím vícerozměrné statistické analýzy Autor práce : RNDr. Ivo Beroun,CSc. Vedoucí práce: prof. RNDr. Milan Meloun, DrSc. PROFILOVÁNÍ Profilování = klasifikace a rozlišování

Více

1) Náplň revize vodních děl ohlášených podle 15a zákona o vodách

1) Náplň revize vodních děl ohlášených podle 15a zákona o vodách 1) Náplň revize vodních děl ohlášených podle 15a zákona o vodách Kontrola se skládá z následujících částí: A. Identifikace B. Kontrola dokumentace C. Technický stav D. Technologický stav E. Fotodokumentace

Více

Úvod. Postup praktického testování

Úvod. Postup praktického testování Výsledky analýz vzorků odebraných v rámci Doškolovacího semináře Manažerů vzorkování odpadů 17. 5. 2013 v Zařízení na energetické využití odpadů Praha 10 Malešice, společnosti Pražské služby a.s. Úvod

Více

Zpráva o realizaci a výsledcích opatření na zabezpečení kvality v roce 2011

Zpráva o realizaci a výsledcích opatření na zabezpečení kvality v roce 2011 Zpráva o realizaci a výsledcích opatření na zabezpečení kvality v roce 2011 Účastníci společného odběru vzorků Labe Valy 5. 6. 9. 2011 Zpracovatelé: Ing. Petr Dolének, Povodí Labe, státní podnik Hradec

Více

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291

vzorek1 0.0033390 0.0047277 0.0062653 0.0077811 0.0090141... vzorek 30 0.0056775 0.0058778 0.0066916 0.0076192 0.0087291 Vzorová úloha 4.16 Postup vícerozměrné kalibrace Postup vícerozměrné kalibrace ukážeme na úloze C4.10 Vícerozměrný kalibrační model kvality bezolovnatého benzinu. Dle následujících kroků na základě naměřených

Více

Požadavky na jakost pitné vody

Požadavky na jakost pitné vody Požadavky na jakost pitné vody Legislativní předpisy s požadavky na jakost pitné vody Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví + Vyhláška

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Lužice doškolovací kurz Vzorkování heterogenních materiálů. Pavel Bernáth, Zdeněk Veverka, Milena Veverková, Petr Kohout

Lužice doškolovací kurz Vzorkování heterogenních materiálů. Pavel Bernáth, Zdeněk Veverka, Milena Veverková, Petr Kohout Lužice doškolovací kurz Vzorkování heterogenních materiálů Pavel Bernáth, Zdeněk Veverka, Milena Veverková, Petr Kohout 19. listopad 2009 Lužice doškolovací seminář Vzorkování heterogenních materiálů (vzorkování

Více

Referenční laboratoř složek životního prostředí a odpadů. Ing. Věra Očenášková +420 220 197 451 vera_ocenaskova@vuv.cz

Referenční laboratoř složek životního prostředí a odpadů. Ing. Věra Očenášková +420 220 197 451 vera_ocenaskova@vuv.cz Referenční laboratoř složek životního prostředí a odpadů Ing. Věra Očenášková +420 220 197 451 vera_ocenaskova@vuv.cz Z historie ústavu 1919 zřízen jako Státní ústav hydrologický 1922 započaly výzkumné

Více

7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic

7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic 7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic 11.12.2012 ENVItech Bohemia s.r.o. Obsah 1 Úvod... 2 2 Technická specifikace... 3 3 Meteorologické podmínky... 6 3.1 Teplota vzduchu...

Více

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami Sdružení Flos Aquae Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Ing. Marcela Lagová Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. Brno, květen 2013

Více

4.3 Opatření přijatá na ochranu životního prostředí a náklady s tím spojené

4.3 Opatření přijatá na ochranu životního prostředí a náklady s tím spojené 4.3 Opatření přijatá na ochranu životního prostředí a náklady s tím spojené 4.3.1 Opatření na ochranu životního prostředí Projekt zahrnoval řešení problematiky likvidace odpadních vod v regionu Trutnovsko.

Více

Soubor map vybraných prvků a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

Soubor map vybraných prvků a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy) ŽĎÁR NAD SÁZAVOU Soubor map vybraných prvků a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy) Kolektiv: I.Landa, M.Zimová, Z.Wittlingerová, A.Hlavová, P.Neumannová Česká zemědělská

Více

www.ukzuz.cz Mgr. Šárka Poláková, Ph.D.

www.ukzuz.cz Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. je specializovaný úřad státní správy zřízený zákonem č. 147/2002 Sb. je organizační složkou státu je správním úřadem, podřízeným Ministerstvu zemědělství je držitelem certifikátu

Více

Obr. č. 1 nezbytná údržba aerační věže před zahájením aerační sezóny

Obr. č. 1 nezbytná údržba aerační věže před zahájením aerační sezóny Projekt Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži Stručný výtah ze závěrečné zprávy k tomuto projektu CÍLE PROJEKTU Cílem projektu Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži je snížení eutrofizace

Více