STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA LOKET PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

Transkript

1 STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA LOKET PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ 1

2 Obsah Čl. 1 Základní ustanovení pro hodnocení výsledků vzdělávání... 3 Čl. 2 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci... 3 Čl. 3 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka... 4 Čl. 4 Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření... 6 Čl. 5 Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření... 8 Hodnocení odborné praxe a souvislé praxe... 9 Č1.6 Hodnocení v předmětu tělesná výchova Čl. 7 Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení Čl. 8 Hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Čl. 9 Individuální vzdělávací plán Čl. 10 Pochvala, výchovná a kázeňská opatření Čl. 11 Opravné zkoušky Čl. 12 Komisionální zkoušky Čl. 13 Informování zákonných zástupců nezletilého žáka a rodičů zletilého žáka Čl. 14 Závěrečná ustanovení

3 V souladu s ustanovením zákona č. 561/ 2004 Sb. (školský zákon, dále ve zkratce ŠZ) a vyhlášky č. 13/ 2005 Sb. o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři ve znění pozdějších předpisů vydávám tyto Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků určené pro denní a dálkovou formu studia na Střední průmyslové škole Loket, Masarykova č. 3 (dále jen škola). Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků SPŠ jsou přílohou školního řádu. Čl. 1 Základní ustanovení pro hodnocení výsledků vzdělávání 1.1 Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka a při průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost s přihlédnutím k věkovým zvláštnostem žáka a jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům. 1.2 Pro potřeby hodnocení se předměty dělí do tří skupin: a) předměty s převahou teoretického zaměření čl. 4, b) předměty s převahou praktických činností, tj. praxe čl. 5, c) předmět tělesná výchova čl. 6. Hodnocení vychází z míry klíčových kompetencí, které jsou souborem vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj jedince, jeho zapojení do společnosti a budoucí uplatnění na trhu práce. Hodnocení žáka je plně v kompetenci učitele, který předmět vyučuje. Učitel nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje výkon žáka komplexně, v souladu se specifikou předmětu. Čl. 2 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Podklady pro hodnocení a klasifikaci vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka, b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, c) různými druhy ověřování klíčových kompetencí (např. písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), d) sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, f) analýzou výsledků činnosti žáka, g) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami, h) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka (při hodnocení chování žáka). Učitel hodnotí v průběhu vyučování kompetence, znalosti a dovednosti žáka formou, kterou si zvolil. Výsledkem těchto hodnocení za příslušné pololetí je stupeň klasifikace. Formu a způsob hodnocení učitel prokazatelně oznamuje žákům na začátku školního roku. Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Do hodnocení se promítá i aktivní přístup žáka ke vzdělávání, jeho samostatnost a schopnost týmové spolupráce. Žáci jsou vedeni k sebehodnocení, nejprve zhodnotí žák svůj výkon, poté následuje rozbor učitele. Cílem je motivovat žáka. 3

4 Čl. 3 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech se hodnotí těmito stupni prospěchu: 1 výborný, 2 chvalitebný, 3 dobrý, 4 dostatečný, 5 nedostatečný. Vychází z míry osvojení klíčových kompetencí, vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro rozvoj žáka. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a studijní výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu je určen na základě váženého průměru z klasifikace za příslušné období: Název Body(váha) Čtvrtletní a pololetní písemná práce 10 Seminární práce 10 Grafická práce 10 Samostatná písemná práce 8 Ústní zkoušení 8 Souhrnný test 6 Protokol z měření 6 Test, diktát, slovíčka 6 Stav rozpracování cvičné práce 5 Vedení sešitu 5 Referát 4 Práce v hodině 4 Dílčí grafická práce 3 Dílčí prověrka 3 Domácí úkol 3 4

5 Ústní zkoušení v lavici 2 Aktivita 1 Čtvrtletní a pololetní práce písemná práce ČJL slohová práce (3 aktuální témata) je zaměřena na probírané slohové útvary, v rozsahu 45 minut Cizí jazyk - esej na dané téma (1-3 témata, rozsah slov), v rozsahu 45 minut Matematika čtvrtletní písemná práce zaměřená na látku daného čtvrtletí, v rozsahu 45 minut Seminární práce Ročníková práce na dané téma Práce z odborné praxe na zvolené téma Samostatná písemná práce Písemná práce na ověření probraného tematického celku Grafická práce Kompletní odevzdání ročníkového projektu Ústní zkoušení Zkouška před třídním kolektivem u tabule Souhrnný test Ověření učiva po tematickém celku formou výběru minimálně ze tří uvedených odpovědí Dílčí grafická práce Grafická práce zaměřena na určitou část celku Protokol z měření Protokoly z laboratorních měření Protokoly z geodetických měření Referát Práce s informačními zdroji na zadané téma, tisk, prezentace před třídou Test, diktát, slovíčka Písemná práce kratšího rozsahu, max. 10 minut Ověření aktuální slovní zásoby probíraného tématu Dílčí prověrka matematika Písemná práce v rozsahu 3 hodin, max. 10 minut Ústní zkoušení v lavici Krátké odpovědi na jedno téma, má především motivační charakter Stav rozpracování cvičné práce Rozpracovanost ročníkového projektu, dílčí části 5

6 Vedení sešitu Kontrola obsahu a úrovně vedení sešitu (úplnost, estetická a grafická stránka) Aktivita Komunikace v hodinách s učitelem, žák se hlásí, má především motivační charakter Hodnocení je rozloženo do celého klasifikačního období tak, aby nedocházelo k jejímu hromadění před koncem klasifikačního období a aby vedlo žáka k soustavné a systematické práci. Žák musí mít minimálně 2 známky za čtvrtletí. Ověřování klíčových kompetencí by mělo být metodicky různorodé. V případě výrazného zhoršení prospěchu žáka, nebo výchovných problémů situaci okamžitě řeší třídní učitel ve spolupráci se zákonným zástupcem žáka a vyučujícím daného předmětu. V případě potřeby se schází výchovná komise, která si přizve odborníky na danou tématiku (výchovného poradce, metodika prevence sociálně patologických jevů). Na konci klasifikačního období v termínu, který je určen, zapíše učitel příslušného předmětu číslicí stupeň prospěchu do katalogových listů. Třídní učitel zapíše prospěch jednotlivých žáků do školní matriky v Bakaláři, připraví podklady pro jednání pedagogické rady. Při ústním zkoušení je výsledek hodnocení žákovi oznámen okamžitě se zdůvodním stanoveného klasifikačního stupně. Žák je také veden k sebehodnocení. Písemné zkoušení (čtvrtletní a pololetní práce, odborné písemné práce) trvající 45 minut, rozvrhne učitel rovnoměrně v průběhu celého školního roku tak, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Termín zapíše do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat maximálně jednu zkoušku uvedeného rozsahu. Počet kratších písemných zkoušení (10 20 minut) není v jednom dni omezen. Učitel předloží opravené práce žákům k nahlédnutí, zodpoví případné dotazy a poté je do následujícího školního roku uschová k případnému nahlédnutí (např. pro rodiče, ředitele školy, inspekci, apod.). Učitel vede soustavnou evidenci o každém hodnocení žáka v informačním systému Bakalář a klasifikačním archu v třídní knize. Učitel zajistí všem žákům při zkoušení srovnatelné podmínky, a to v náročnosti zadání otázek, časovém rozsahu a průběhu. Do hodnocení vzdělávání žáka nesmí být započítáváno hodnocení chování žáka. Čl. 4 Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Při klasifikaci výsledků se hodnotí: ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných kompetencí, poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, schopnost uplatňovat osvojené kompetence, poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, 6

7 aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, kvalita výsledků činností, osvojení účinných metod samostatného studia. Výsledky vzdělávání žáka se hodnotí stupni prospěchu podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované kompetence, poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené kompetence, poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně si osvojovat nové poznatky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované kompetence, poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené kompetence, poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí si osvojovat nové poznatky. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných kompetencí, poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při požadovaných činnostech projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených kompetencí, poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje kompetence, poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětu učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen osvojovat si nové poznatky podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných kompetencí, poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených kompetencí, poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované kompetence, poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených kompetencí, vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním projevu a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický 7

8 projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Čl. 5 Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Při klasifikaci v předmětech s převahou praktického zaměření se hodnotí: vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, kvalita výsledků činností, organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálů, energie překonávání překážek v práci, obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, strojů, nástrojů, nářadí a měřidel. Výsledky vzdělávání žáka se hodnotí stupni prospěchu podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce. Dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energie. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energie. K údržbě laboratorních zařízení, nástrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. 8

9 Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Hodnocení odborné praxe (ŠVP), souvislé praxe (učební osnovy) Průběh a organizace odborné praxe Odborná praxe se řídí učebním plánem školního vzdělávacího programu a je organizována v souladu s platnými právními předpisy. Výkon odborné praxe musí být zaměřen na odborné činnosti, s těžištěm v odborných předmětech, uskutečňuje se v pracovním prostředí podnikatelských subjektů, a to po dobu dvou týdnů. Pracovní úkoly musí být žákům přiměřené a musí navazovat na probrané učivo. Každý žák dostává evidenční list, který slouží k záznamu jeho pracovního zařazení a pracovní náplně během výkonu praxe. Po absolvování odborné praxe žáci vypracují seminární práci, kterou musí odevzdat v určeném termínu, nejpozději do 30 dnů před koncem pololetí. Odborná praxe se hodnotí na základě: a) dodržování termínů k odevzdání dokladů o výkonu praxe (smlouva, evidenční list, návratka), b) splnění požadavku na výkon odborné praxe se zaměřením na odborné předměty, c) dodržování předpisů (BOZP, PO, hygienických) při výkonu odborné praxe, d) dodržování pracovní doby, nástup a odchod z pracoviště, e) přístup k pracovnímu kolektivu a týmové spolupráci, f) dodržování zásad vhodného chování na pracovišti, g) aktivita, samostatnost, tvořivost a iniciativa v praktických činnostech, h) osvojení pracovních postupů a využití teorie v praktických činnostech, i) dodržení termínu odevzdání seminární práce a její kvalita. Vlastní hodnocení odborné praxe: j) Dodržování termínů k odevzdání podkladů pro výkon praxe: max. 2 body k) Vlastní výkon odborné praxe: max. 5 bodů l) Dodržení termínu odevzdání seminární práce: max. 2 body 9

10 m) Hodnocení seminární práce: max. 10 bodů n) o) Celkové hodnocení max. 20 bodů Nedodržení některého z požadavků k hodnocení odborné praxe: - 2 body Celkové hodnocení žáka: bodů známka bodů známka bodů... známka bodů... známka bodů... známka 5 Čl. 6 Hodnocení v předmětu tělesná výchova Žáci školy jsou na hodiny tělesné výchovy zařazeni do 3 skupin podle zdravotního stavu takto: Skupina A - žáci bez omezení se zúčastňují všech hodin tělesné výchovy v plném rozsahu podle rozpisu učiva, jsou klasifikováni; Skupina B - žáci s částečným zdravotním omezením se zúčastňují všech hodin tělesné výchovy podle rozpisu učiva, jsou klasifikováni. Omezení některých druhů činností dokládá žák písemným vyjádřením a doporučením lékaře. Písemné doklady eviduje třídní učitel v osobních materiálech žáka a informuje o této skutečnosti učitele tělesné výchovy. Skladbu hodin tělesné výchovy učitel volí v souladu s písemným vyjádřením a doporučením lékaře a ve spolupráci se žákem tak, aby nedošlo k přetěžování žáka; Skupina C - žáci s úplným zdravotním omezením nejsou klasifikováni z tělesné výchovy. Z hodin tělesné výchovy uvolňuje ředitelka školy na základě žádosti žáka, u nezletilého žáka zákonného zástupce a doporučení lékaře, které je uloženo v osobním spisu žáka a zapsáno v třídním výkazu a matrice školy. Žáky ze skupiny C uvede v třídní knize třídní učitel. Žáci skupiny C se nemusí zúčastňovat vyučovacích hodin tělesné výchovy a posuzují se tak, že nemají výuku. Třídní učitelé předají zástupci ředitele školy zpravidla do 15. září a do 31. ledna podklady pro zpracování přehledu žáků s omezením výuky tělesné výchovy. Při klasifikaci v předmětu tělesná výchova se hodnotí: osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost, aktivní přístup a jeho péče o vlastní zdraví. Výsledky vzdělávání žáka se klasifikují stupni prospěchu podle těchto kritérií: 10

11 Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je podle požadavků osnov rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je v tělesné výchově přesný a estetický. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o tělesnou kulturu a projevuje k ní aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o tělesnou zdatnost. Rozvíjí v požadované míře tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho vědomosti, dovednosti a návyky mají četnější mezery a potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a samostatný. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svoji tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je ve většině případů chybný. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí směřující k rozvoji své tělesné zdatnosti. Škola organizuje lyžařské výchovně výcvikové kurzy. Čl. 7 Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech se na vysvědčení hodnotí stupni prospěchu: 1 výborný, 2 chvalitebný, 3 dobrý, 4 dostatečný, 5 nedostatečný. Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo nehodnocen(a). Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo uvolněn(a). V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení: 1 - velmi dobré (žák uvědoměle dodržuje pravidla chování, školní řád, méně závažných porušení školního řádu se dopouští jen ojediněle). 11

12 2 - uspokojivé (chování žáka je v rozporu s pravidly chování a školním řádem. Žák se dopustí závažnějšího porušení školního řádu nebo se opakovaně dopouští méně závažných porušení školního řádu). 3 - neuspokojivé (chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se tak závažného porušení školního řádu, že je jím vážně ohroženo vzdělávání a výchova, bezpečnost a zdraví jiných osob). Je třeba od sebe oddělovat výchovná opatření a hodnocení chování. Hodnocení chování je nutné posuzovat individuálně, s přihlédnutím na chování v průběhu celého hodnoceného období, k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Hodnocení chování žáka navrhuje třídní učitel a rozhoduje o něm ředitelka školy po projednání v pedagogické radě. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a,), d) nehodnocen(a). Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. Žák prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. Žák neprospěl, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 nedostatečný, nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí. Nelze-li žáka klasifikovat v prvním pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení. Čl. 8 Hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Žák se speciálními vzdělávacími potřebami má právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jeho vzdělávacím potřebám a možnostem, a na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělání umožní (organizace výuky, maturitní zkoušky). Pro zjišťování a hodnocení úrovně kompetencí se volí takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá 12

13 porucha, postižení nebo znevýhodnění negativní vliv a učitel klade důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má žák předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Čl. 9 Individuální vzdělávací plán Ředitelka školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním a z jiných závažných důvodů na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním a z jiných závažných důvodů na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ředitelka školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. S ohledem na speciální vzdělávací potřeby nebo mimořádné nadání a jiné závažné důvody bude zvolena ve spolupráci s učitelem nejvhodnější forma hodnocení žáka. Individuální vzdělávací plán se po podpisu ředitelkou školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka stává součástí dokumentace žáka. Čl. 10 Pochvala, výchovná a kázeňská opatření Pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci žáka uděluje: učitel jako součást svého hodnocení. Tuto pochvalu oznámí učitel rodičům žáka na třídních schůzkách. třídní učitel nebo ředitelka školy jako součást celkového hodnocení žáka. Oznámení o udělení pochvaly třídním učitelem a ředitelkou školy zajistí třídní učitel žákům a zákonným zástupcům žáka písemně. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit výchovná a kázeňská opatření: napomenutí třídního učitele, důtku třídního učitele, důtku ředitelky školy, kázeňská opatření (podmíněné vyloučení žáka ze školy, vyloučení žáka ze školy) Třídní učitel neprodleně oznámí uložení napomenutí třídního učitele a důtky třídního učitele ředitelce školy, zároveň neprodleně oznámí uložení napomenutí třídního učitele nebo důtky třídního učitele a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka. V případě neomluvených absencí budou uložena tato výchovná, popřípadě kázeňská opatření: 1 3 neomluvené hodiny napomenutí třídního učitele 4 5 neomluvených hodin důtka třídního učitele 6 10 neomluvených hodin důtka ředitelky školy neomluvených hodin podmíněné vyloučení žáka ze školy 26 a více neomluvených hodin vyloučení žáka ze školy (žák je povinen zúčastňovat se všech akcí školy, které jsou součásti učebních osnov a ŠVP). Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči ostatním žákům a pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností žáka. 13

14 Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace žáka. Čl. 11 Opravné zkoušky Opravné zkoušky koná žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se na ni nedostaví, bez doložených závažných důvodů, neprospěl. Ze závažných důvodů, předložených nejpozději do 3 pracovních dnů, může ředitelka školy žákovi na jeho žádost, případně u nezletilého žáka na žádost zákonného zástupce, stanovit náhradní termín, a to nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, do kterého by postoupil po úspěšném vykonání opravné zkoušky. Nevykoná-li žák úspěšně zkoušku, může mu být povoleno opakování ročníku na základě jeho písemné žádosti, u nezletilých žáků na základě písemné žádosti zákonného zástupce. Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: Čl. 12 Komisionální zkouška zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka má pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí. Pak může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení dozvěděl, nejpozději do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka, ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka po zjištění, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín stanoví bez zbytečného odkladu, koná-li opravné zkoušky. Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitelka školy nebo jí pověřený učitel, zkoušejícím je učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedícím učitel, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Členy komise jmenuje ředitelka školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda v den konání zkoušky. 14

15 Čl. 13 Informování zákonných zástupců nezletilého žáka a rodičů zletilého žáka Zákonní zástupci žáka mají podle 21 zákona č. 561/2004 Sb. právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka. Toto právo jim škola zajistí vždy, když o to požádají. Informace o průběhu a výsledcích vzdělávání u zletilých žáků se poskytují osobám, které mají vůči zletilým žákům vyživovací povinnost a které o tyto informace požádají. Po předchozí domluvě budou informace poskytnuty v dohodnutém termínu a formě. O jednání bude vyhotoven zápis, podepsaný všemi účastníky jednání. Minimálně 2x za rok se konají třídní schůzky (obvykle v termínech listopad, duben), na kterých jsou poskytovány informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáků. Čl. 14 Závěrečná ustanovení Na ostatní pravidla a podmínky, které nejsou v těchto Pravidlech pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků řešeny, se v plném rozsahu uplatní ustanovení školského zákona č. 561/2004 Sb. a vyhlášky středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři č. 13/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou k dispozici na vrátnici a v sekretariátu školy a výňatek je zveřejněn na webových stránkách školy V Lokti Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků byla projednána a schválena Školskou radou. Ing. Dana Krulišová ředitelka školy 15