Český certifikovaný arborista

Transkript

1 Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně Český certifikovaný arborista Zkušební otázky certifikační zkoušky úroveň B) Konzultant Český certifikovaný arborista Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě Kancelář ČCA Zemědělská 3 / Brno telefon kancelar.cca@mendelu.cz arborista.mendelu.cz

2 Otázky z oblasti biomechaniky: 1) Parametry potřebné pro výpočet stability stromu metodou WLA jsou: a. výška stromu, průměr kmene ve výčetní výšce, průmět koruny, taxon, výška nasazení koruny b. výška stromu, průměr kmene ve výčetní výšce, průmět koruny, výška nasazení koruny, fyziologické stáří c. výška stromu, průměr kmene ve výčetní výšce, průmět koruny. d. výška stromu, průměr kmene ve výčetní výšce, fyziologické stáří 2) Centrální dutina zabírající polovinu průměru kmene je pro strom: a. málo významná (5 % pokles nosnosti) b. riziková (50 % pokles nosnosti) c. mírně nebezpečná (20 % pokles nosnosti) d. nebezpečná (80 % pokles pevnosti) 3) Streamlining je: a. přetvoření koruny vlivem proudícího vzduchu b. přizpůsobení kmene mechanickému namáhání c. zvýšený růst kořenů na návětrné straně stromu d. přizpůsobení anatomických elementů dřeva při nedostatku vody v půdě 4) Síla působícího větru na plochu se vypočte: a. F=0,5 x plocha koruny x aerodynamický odpor x hustota vzduchu x rychlost proudění ^2 b. F=025 x plocha koruny x aerodynamický odpor x hustota dřeva x rychlost proudění ^2 c. F=0,5 x plocha koruny x aerodynamický odpor x hustota olistění x rychlost proudění ^2 d. F=0,5 x plocha koruny x aerodynamický odpor x hustota vzduchu x rychlost proudění ^3 5) Adaptační růst zahrnuje: a. zvýšený radiální růst b. změnu velikosti a tvaru listů c. změnu tvaru průřezu kořenů d. tvorbu brachyblastů 6) Moment setrvačnosti plochy charakterizuje: a. geometrickou složku tuhosti kmene b. geometrickou složku zatížení větrem c. podíl setrvačných sil na celkovém ohybovém namáhání kmene d. velikost napětí na ploše průřezu, vznikající vlivem gravitace 7) Ohybový moment na bázi kmene se vypočte: a. síla x výška stromu b. síla x výška těžiště c. síla x průměr kmene d. síla x výška nasazení koruny 2

3 8) Ve výšce 35 m nad zemí je rychlost větru obvykle: a. nižší než na zemi b. stejná jako na zemi c. vyšší než na zemi d. pokaždé jiná 9) Vyvinutá tlaková vidlice je: a. nebezpečná, tahová je bezpečná b. bezpečná, tahová je riziková c. nebezpečná, stejně jako tahová d. bezpečná, stejně jako tahová 10) Bezpečnostní riziko sekundárních výhonů spočívá v: a. bujném růstu b. špatném ukotvení ve kmeni c. odlišných vlastnostech dřeva d. větších listech a tím větším zatížení 11) Modul pružnosti je: a. parametr vyjadřující tuhost dřeva b. parametr vyjadřující pevnost dřeva c. parametr vyjadřující velikost napětí při ohybu d. parametr vyjadřující tuhost průřezu 12) Napětí je: a. fyzikální pole b. síla přepočtená na plochu, na kterou působí c. odpor dřeva vůči zdeformování d. maximální síla, kterou je dřevo schopno přenášet bez porušení 13) Dřevo plní funkci: a. mechanickou, vodivou a zásobní b. zárodečnou a zásobní c. mechanickou, zárodečnou a vodivou d. výhradně mechanickou a vodivou 14) Lýko: a. je mechanicky významné, přenáší tahové napětí b. je mechanicky významné, přenáší tlakové napětí c. je mechanicky významné přenáší smyková napětí d. má převážně vodivou funkci 15) Při ohybovém namáhání kmene jsou nejvyšší hodnoty normálového napětí: a. na povrchu kmene b. na bázi kmene c. ve středu kmene d. na špičce kmene 3

4 16) Smykové napětí se vyskytuje při: a. tlaku a tahu b. při ohybu c. při krutu d. při vzpěrném zatížení 17) Ohyb kombinuje: a. tah, tlak a smyk b. tah, tlak a krut c. výhradně smyk a krut d. výhradně tah a tlak 18) Nejmenší pevnost má dřevo při: a. tahovém namáhání ve směru vláken b. tlakovém namáhání ve směru vláken c. tahovém namáhání kolmo na vlákna d. tlakovém namáhání kolmo vlákna 19) Největší pevnost má dřevo při: a. tahovém namáhání ve směru vláken b. tlakovém namáhání ve směru vláken c. tahovém namáhání kolmo na vlákna d. tlakovém namáhání kolmo vlákna 20) Hustota vzduchu je přibližně: a. 1,2 kg m -3 b. 0,1 kg m -3 c. 10 kg m -3 d. 100 kg m -3 21) Mechanické vlastnosti dřeva jsou jeho hustotou: a. zásadně ovlivněny b. ovlivněny c. ovlivněny jen okrajově d. neovlivněny 22) Obvodová redukce koruny je: a. výhodná kvůli malým poraněním b. výhodná kvůli snížení těžiště c. nevýhodná kvůli zvýšení koeficientu aerodynamického odporu Cx d. bez vlivu na stabilitu stromu 23) Vyvětvení spodních partií koruny: a. zmenšuje plochu koruny b. zvyšuje těžiště c. zlepšuje prodouvavost koruny d. zlepšuje prosvětlení vnitřních partií koruny 24) Provozní bezpečnost zahrnuje: a. zhodnocení geometrie b. zhodnocení geometrie a materiálových vlastností 4

5 c. zhodnocení zatížení a geometrie d. zhodnocení stability a hodnoty cíle 25) Stabilita stromu popisuje: a. pravděpodobnost odumření stromu b. pravděpodobnost zasažení významného cíle c. pravděpodobnost zlomu a vyvrácení d. schopnost stromu setrvat na daném stanovišti 26) Stabilitu stromu určuje: a. zatížení a materiálové vlastnosti b. vitalita a zdravotní stav c. geometrie stromu d. provozní bezpečnost a fyziologické stáří 27) Torzní namáhání je určeno: a. silou větru a excentricitou koruny b. silou větru a výškou těžiště c. výškou a průměrem kmene d. silou větru a průměrem kmene 28) Zdrojem největších napětí na stromě je: a. Vítr b. vlastní hmotnost stromu c. růstová napětí d. sníh a led 29) Vítr působí: a. ohybové namáhání b. torzní namáhání c. tahové a tlakové namáhání d. smykové namáhání Otázky z oblasti dendrologie, ekologie: 30) Za invazní druh označujeme druh, který... (vyberte z možností): a. vytváří rozsáhlé porosty a degraduje přirozená společenstva b. nemá významnější přirozené nepřátele c. má pozitivní vliv na lokální biodiverzitu d. má nezastupitelnou roli ve funkci ekosystému 31) Vyberte všechny dřeviny, které řadíme mezi tzv. invazní druhy: a. pajasan žláznatý b. borovici vejmutovku c. borovici černou d. topol bílý 32) Vyberte všechny dřeviny, které řadíme mezi tzv. invazní druhy: a. topol kanadský b. javor babyka c. javor jasanolistý d. bez černý 5

6 33) Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) zplaňuje a šíří se především... (vyberte z možností): a. kořenovými výmladky b. křížením s jasany c. semeny vodou d. semeny vzduchem 34) Vyberte dřeviny, které řadíme do dřevin tzv. měkkého luhu: a. vrby b. duby c. jasany d. topoly 35) Vyberte dřeviny, které řadíme do dřevin tzv. trvdého luhu: a. duby b. jasany c. jilmy d. topoly 36) Borovice kleč byla primárně rozšířena v/na... (vyberte z možností): a. Kralický Sněžník b. Šumava c. Krkonoše d. Novohradské hory 37) Za nepůvodní druh označujeme rostlinu či živočicha, který... (vyberte z možností): a. není na našem území původní b. postupem času zdomácněl a přizpůsobil se našim podmínkám c. vytlačuje původní druhy ze svého přirozeného areálu d. je nutné cíleně likvidovat 38) Vyberte z následujících dřevin ty, které neřadíme mezi nepůvodní druhy dřevin ČR: a. borovici černou b. dub červený c. douglasku tisolistou d. jilm vaz 39) Vyberte termín, který definuje pojem sukcese : a. označení pro úmrtnost v populaci živočichů b. změna ve strukturní změně společenstev v rámci ekosystému c. přirozená schopnost populace se rozmnožovat d. tvarově nebo funkčně zřetelný úsek života rostliny nebo živočicha v závislosti na sezónních změnách podnebí 40) Z následujících tvrzení o tzv. pionýrských dřevinách vyberte tvrzení pravdivá: a. pionýrské dřeviny jsou dřeviny raného sukcesního stádia b. pionýrské dřeviny mají rychlý růst c. pionýrské dřeviny brzy plodí d. pionýrské dřeviny jsou dlouhověké 6

7 41) Z následujících dřevin vyberte ty, které řadíme mezi tzv. pionýrské dřeviny: a. břízy b. smrky c. vrby d. borovice 42) Ekologie je... (vyberte z možností): a. součástí biologie b. termín pro upozorňování na globální změny ve vztahu k jednání člověka c. obecný postup pro šetrnější způsob života lidské populace d. vědní obor, který zkoumá vztahy mezi organismy a jejich prostředím i mezi organismy navzájem 43) Mutualizmus je... (vyberte z možností): a. vztah dvou organismů, kdy jeden výrazně ovlivňuje druhého, má z tohoto vztahu výhodu a druhý tímto způsobem strádá (člověk+tasemnice) b. vztah dvou organismů, kdy každý má z tohoto vztahu nějakou výhodu (opylovač+rostlina) c. vztah druhů bez jakéhokoliv vzájemného ovlivňování d. vztah mezi dvěma druhy, kdy pro jednoho je vztah výhodou a druhý je bez ovlivnění (střevní mikroflóra+skot) 44) Komenzálizmus je... (vyberte z možností): a. vztah dvou organismů, kdy jeden výrazně ovlivňuje druhého, má z tohoto vztahu výhodu a druhý tímto způsobem strádá (člověk+tasemnice) b. vztah dvou organismů, kdy každý má z tohoto vztahu nějakou výhodu (opylovač+rostlina) c. vztah druhů bez jakéhokoliv vzájemného ovlivňování d. vztah mezi dvěma druhy, kdy pro jednoho je vztah výhodou a druhý je bez ovlivnění (střevní mikroflóra+skot) 45) Jako "pletiva" označujeme: a. soubory buněk téhož tvaru b. soubory buněk téhož tvaru a funkce c. soubory živých buněk téhož tvaru a funkce d. soubory živých buněk se schopností dělení 46) Mezi meristematická (dělivá) pletiva náleží: a. parenchym b. kambium c. felogen d. sklerenchym 47) Činností kambia vzniká: a. sekundární dřevo a lýko b. kalus c. sekundární xylém a floém d. veškerá krycí pletiva 48) Mezi kruhovitě pórovité dřeviny náleží: a. Fraxinus excelsior 7

8 b. Abies alba c. Quercus robur d. Acer platanoides 49) Mezi roztroušeně pórovité dřeviny náleží: a. Betula pendula b. Acer pseudoplatanus c. Robinia pseudoacacia d. Salix alba 50) Nové kořeny vznikají z pupenů: a. spících b. adventivních c. terminálních d. laterálních 51) Vodivý systém jehličnatých dřevin je tvořený: a. cévami b. cévicemi c. tracheidami d. trachejemi 52) Buňky, které v bělové části dřeva zůstávají živé, jsou: a. cévy b. libriformní vlákna c. parenchymatické buňky d. cévice 53) O výměnu vzduchu skrze krycí pletiva kmene a větví se starají: a. průduchy b. lenticely c. mechanické trhliny v kůře a borce d. vzduch difunduje přes intaktní krycí pletiva 54) Klon je: a. vegetativně vzniklý jedinec b. generativně vzniklý jedinec c. jedinec vzniklý z větve d. jedinec vzniklý ze semene 55) Heterotrofní organizmy: a. získávají uhlík z organických zdrojů b. získávají uhlík z anorganických látek c. mají chloroplasty d. nejsou schopny vytvářet organické látky 56) Fotoautotrofní organizmy: a. získávají uhlík z organických zdrojů b. získávají uhlík z anorganických látek c. mají chloroplasty d. nejsou schopny vytvářet organické látky 8

9 57) Hlízkové bakterie žijí v symbióze s: a. kořeny bobovitých rostlin b. kořeny dubů a buků c. houbami d. kořeny brukvovitých rostlin 58) Nahosemenné rostliny mají: a. nedokonalou ochranu vajíček b. dokonalou ochranu vajíček c. semenné šupiny d. tracheje 59) Ontogenie je: a. vývin jedince b. vývoj populace c. splynutí samčí a samičí pohlavní buňky d. zdvojení genetické informace 60) Xerofyty jsou rostliny: a. Suchobytné b. chladnobytné c. teplobytné d. věkobytné 61) Hřížení je: a. způsob růstu kořenů b. výměna genetických informací c. srůst kořenů d. zakořenění poléhavé větve 62) Endosperm u krytosemenných rostlin je: a. haploidní b. diploidní c. triploidní d. tetraploidní 63) Co je opylení: a. splynutí samčí a samičí pohlavní buňky b. přenos pylu na bliznu c. přenos semen d. prorůstání pylové láčky 64) Anemochorie je: a. šíření diaspor vodou b. šíření diaspor zvěří c. šíření diaspor větrem d. reakce rostlin na světlo 65) Xerofyty většinou vytvářejí: a. silnější kutikulu a nízké zastoupení mechanických pletiv b. tenkou kutikulu a silně vyvinutá mechanická pletiva c. silnější kutikulu a dobře vyvinutá mechanická pletiva 9

10 d. tenkou kutikulu a málo zpevňovacích pletiv 66) Lignin je stavební látka: a. cytoplazmatické membrány b. buněčné stěny c. plastidů d. mitochondrií 67) Tracheidy (cévice) jsou: a. vodivé elementy lýka b. vodivé elementy dřeva c. parenchymatické buňky d. mrtvé buňky 68) Pouze tracheidy (cévice) se vyskytují u: a. krytosemenných rostlin b. nahosemenných rostlin c. tisu d. buku 69) Mezi stavební látky buněčné stěny patří: a. celulóza b. fruktóza c. pektiny d. flavony 70) Činností kambia vznikají: a. buňky sekundárního lýka b. buňky sekundární dřeva c. buňky korku d. buňky kolenchymu 71) U letního dřeva: a. mají cévy a cévice větší vnitřní průměr b. mají cévy a cévice menší vnitřní průměr c. je buněčná stěna mohutnější d. je buněčná stěna tenčí 72) Činností felogénu vzniká: a. sekundární kůra b. primární kůra c. dřevo d. lýko 73) Endodermis je součástí: a. primární kůry b. sekundární kůry c. epidermis d. lýka 74) Kambium je zjara nejdřív aktivní: a. u báze kmene b. v kořenovém systému 10

11 c. na vrcholcích stonků d. u báze kmene a v kořenovém systému 75) Kutikula je: a. stavební látka membrán b. tvořena z glukózy c. vosková vrstvička d. inkrustována uhličitany 76) Nejčastější zásobní látka zelených rostlin je: a. celulóza b. kutin c. glykogen d. škrob 77) Vývojově původním typem vodivých elementů xylému jsou: a. cévy (tracheje) b. sítkovice c. cévice (tracheidy) d. doprovodné buňky 78) Při monopodiálním typu větvení: a. hlavní stonek je předrůstán bočními větvemi b. hlavní stonek není předrůstán bočními větvemi c. je zeslabená apikální dominance d. důležitou roli hrají auxiny 79) U sympodiálního typu větvení: a. hlavní stonek je předrůstán bočními větvemi b. hlavní stonek není předrůstán bočními větvemi c. je zeslabená apikální dominance d. důležitou roli hrají auxiny 80) Po poškození koruny může být ztracená část nahrazena: a. činností kambia b. zvýšeným růstem kořenů c. rezervními pupeny d. činností dřeně 81) Topoly rostoucí v optimálních podmínkách mají letokruhy: a. široké, v důsledku velké rychlosti růstu b. široké, poněvadž patří mezi pomalu rostoucí dřeviny c. v příznivých podmínkách letokruhy vůbec netvoří d. úzké, protože tvoří větší podíl letního dřeva 82) Dicházium je typické větvení u: a. lip b. javorů c. buků d. smrků 83) Kompartmentace znamená: a. oddělení procesů oxidačních a redukčních 11

12 b. sloučení rostlinných částí c. rozdělení vnitřního prostoru d. plynule čtení genetické informace 84) Mezi převládající funkce kořene patří: a. fotosyntéza b. tvorba auxinu c. výdej vody d. příjem živin a vody 85) Allorhizie znamená: a. že, kořenový systém tvoří adventivní kořeny b. že, všechny kořeny mají stejnou délku c. rozlišení na hlavní a vedlejší kořeny d. symbiózu kořenů s houbou 86) Při záplavách (sníženém přísunu kyslíku): a. je podpořena tvorba adventivních kořenů b. zvyšuje se fotosyntéza c. zvyšuje se podíl mezibuněčných prostor d. snižuje se podíl mezibuněčných prostor 87) Mykorhiza je: a. symbióza bobovitých rostlin s bakteriemi b. symbióza kořenů s houbami c. příjem vody houbou d. růst kořenového systému 88) Mezi metamorfózy (modifikace) kořenů patří: a. haustoria b. kolce c. fylokladia d. oddenky 89) Mezi metamorfózy (modifikace) stonku nepatří: a. auxiblasty b. kolce c. ostny d. oddenky 90) Největší hmotnostní podíl z kmene stromu představuje: a. sekundární dřevo b. kůra c. sekundární lýko d. primární lýko 91) Stonek se sníženým délkovým růstem, nesoucí listy nebo květy se nazývá: a. kolec b. leukoplast c. brachyblast d. makroblast 12

13 92) Korní spálou dochází k poškození: a. kambiální zóny b. lýka a felogénu c. kořenů d. listů 93) Květ vznikl přeměnou: a. mikrosporofytů b. listů a stonku c. megasporofytů d. kolců 94) Čnělka je součást: a. pestíku b. stonku c. listů d. oddenků 95) Jednodomá rostlina tvoří: a. jen samičí květy b. pouze jednopohlavné květy c. obojí květy, samčí i samičí d. jen samčí květy 96) Hypoxie znamená: a. nedostatek kyslíku b. nedostatek oxidu uhličitého c. nadměrný růst stonků d. nadměrný růst kořenů 97) Pro zdárný růst stromu v městském prostředí je třeba zajistit: a. kvalitní půdní prostor b. shrabání listí c. závlahu d. seříznutí větví 98) Fototropismus znamená: a. růst za živinami b. růst za světlem c. růst za vodou d. výživu rostliny 99) Průduch se otvírá: a. snížením turgoru ve vakuolách svěracích buněk b. zvýšením obsahu vody ve vakuolách svěracích buněk c. za působení modré složky světelného spektra d. při vysoké transpiraci a nízké hodnoty vodního potenciálu 100) Transpirační proud: a. vede floémem produkty fotosyntézy z listů na místa spotřeby b. vede sítkovicemi proud asimilátů z listů do rostoucích orgánů rostliny c. přivádí xylémem roztoky minerálních látek z půdního prostředí 13

14 d. vede xylémem organické látky i živiny z odumírajících mateřských buněk dřeva 101) Rostliny mírného pásu řeší opadem listů zejména: a. vliv mrazu b. silně klesající účinnost poškozeného fotosyntetického aparátu c. obtíže, které by vznikly v souvislosti s doplňováním ztrát vody v zimním období d. nedostatek živin v půdě v zimním období 102) Mezi procesy ovlivňující příjem a vedení vody v rostlinném těle patří: a. kohezní a adhezní síly b. rozdíl vodních potenciálů c. koncentrace cytokininů d. kapilární vzlínání 103) Turgor je: a. tlak buněčné stěny na protoplast b. reakce, při níž dochází k produkci růstových hormonů c. tlak vakuoly (tonoplastu) přes cytoplazmu na buněčnou stěnu d. jedna ze složek vodního potenciálu buňky 104) Rostlina vylučuje vodu: a. transpirací b. gutací c. dýcháním d. osmózou 105) Transpirace stromů dosahuje zpravidla svého maxima: a. před svítáním b. v noci c. před polednem d. pozdě odpoledne 106) Kolik % z celkového množství dopadajícího slunečního záření je využito rostlinami pro tvorbu sušiny?: a. 2 b. 10 c. 20 d ) Rostlina při fotosyntéze využívá: a. všech vlnových délek b. hlavně zelenou část viditelného záření c. hlavně modrou část viditelného záření d. blízkou červenou oblast 108) Rychlost fotosyntézy se při rostoucí hustotě fotonů: a. významněji nemění b. zvyšuje pouze do určité hustoty záření c. snižuje d. stále zvyšuje 14

15 109) Světelný kompenzační bod znamená: a. vyrovnání příjmu a výdeje CO 2 dané rostliny b. maximální rychlost fotosyntézy c. rovnováhu v příjmu a výdeji vody při dostatečném osvětlení d. vyrovnání příjmu CO 2 fotosyntézou a dýcháním 110) Rostliny dýchají: a. ve dne i v noci b. ve všech vývojových fázích c. ve dne i v noci, ale jen prostřednictvím nadzemních částí d. jen v noci, ve dne fotosyntetizují 111) Pro aerobní dýchání rostlin platí, že: a. jako výsledné produkty vznikají oxid uhličitý a voda b. jde o proces s malým energetickým ziskem c. výsledným produktem je etanol d. je energeticky výhodnější ve srovnání s dýcháním anaerobním 112) Semena zpravidla prodýchají nejvíce zásobních látek v prostředí: a. vlhkém a chladném b. suchém a teplém c. suchém a chladném d. vlhkém a teplém 113) Při mykorhize poskytuje rostlina houbě: a. vodu b. cukry c. minerální látky d. auxiny 114) Pro urychlení růstu rostlin má rozhodující význam dostatek: a. fosforu b. dusíku c. železa d. vápníku 115) Hlavní proud auxinů v těle rostliny směřuje: a. od vrcholu k bázi (ke kořenům) rostliny b. ze vzrostného vrcholu stonku k plně vyvinutým (dospělým) listům c. z kořenů ke vzrostnému vrcholu stonku a k nejmladším listům d. z plně vyvinutých listů ke kořenům rostliny 116) Dormanci lze charakterizovat jako období: a. přípravy rostliny k přechodu do fáze kvetení b. zastavení růstových pochodů a celkového snížení metabolické aktivity c. definitivní ukončení růstu rostliny d. zvýšení produkce látek stimulační povahy 117) Otevřenými průduchy dochází k: a. výměně plynů b. příjmu vody c. ochlazování listu 15

16 d. zamezení ztrátě vody 118) Letokruh: a. je tloušťkový přírůst dřeva za letní období b. je tloušťkový přírůst dřeva za vegetační období c. skládá se z jarního a letního dřeva d. obsahuje pouze buňky sklerenchymatické 119) Dřevo se skládá především z: a. složky polysacharidické a polyfenolické b. celulosy, hemicelulos a ligninu c. celulosy a ligninu d. pouze ze složky polysacharidické 120) Stěny buněk mohou růst: a. pouze do plochy b. intususcepcí c. pouze do tloušťky d. do tloušťky i do plochy 121) Mezi vrstvy buněčné stěny můžeme řadit: a. primární buněčnou stěnu b. sekundární buněčnou stěnu c. střední lamelu d. pouze primární buněčnou stěnu 122) Lignin u buněk xylému je zastoupen hlavně: a. v primární buněčné stěně b. v sekundární buněčné stěně c. v primární i sekundární buněčné stěně d. se v buněčné stěně xylému vůbec nevyskytuje 123) U jehličnanů jsou tracheidy (cévice): a. letní menších příčných rozměrů, než tracheidy jarní b. letní větších příčných rozměrů, něž tracheidy jarní c. jen jednoho typu d. letní menších příčných rozměrů, než tracheje (cévy) 124) Tracheidy (cévice) ve dřevě jehličnanů: a. tvoří až 60% dřeva b. tvoří pouze 40% dřeva, zbytek tvoří tracheje (cévy) c. tvoří až 95% dřeva d. se vůbec nevyskytují Otázky z oblasti péče o dřeviny - Řez: 125) Zdravotní řez stromů je optimální realizovat: a. v období vegetačního klidu b. v době vegetace od plného vývinu listů do zahájení období predormance c. kdykoli, kdy to praktické požadavky vyžadují d. v období tvorby plodů 16

17 126) Řez okrasných stromů se provádí metodou: a. řezu na větevní kroužek b. řezu na větevní límeček c. řezu paralelně s kmenem d. s ponecháním 1 cm špalíčku 127) Poškození dřeviny rostoucí mimo les definuje vyhláška č. a. 12/1999 Sb. b. 395/1992 Sb. c. 488/2003 Sb. d. je definované zákonem o ochraně přírody č. 114/1992 Sb. 128) Na provedení řezu stromů, které nemají zvláštní režim ochrany dle zák. č. 114/1992 Sb. a. je nutné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody b. je nutné vyjádření orgánu ochrany přírody c. nepotřebuje jejich vlastník žádné povolení d. je vlastník povinen objednat práce od certifikovaného arboristy 129) Třetinové pravidlo u techniky řezu je: a. Pravidlo, označující poměrný počet ponechávaných větví v korunce při realizovaném výchovném řezu. b. Technika odstraňování postranní větve, či zakracování na postranní větev. Průměr postranní větve musí dosahovat maximálně 1/3 průměru kmene či mateřské větve. c. Technika odstraňování vrcholové části výhonu na odbočku. Při zakracování na postranní větev musí mít ponechaná větev alespoň třetinový průměr větve odřezávané. d. Pravidlo popisující poměr výšky kmene vůči výšce koruny při komparativním řezu. 130) Ponechávaný intaktní korní můstek při řezu větví musí být: a. Alespoň tak velký, jako průměr menší z ran a. Alespoň tak velký, jako průměr větší z ran b. Alespoň tak velký, jako součet průměrů obou ran. c. Alespoň tak velký, jako průměr větší z ran násobený koeficientem 3, ) Třetinové pravidlo u techniky řezu je: a. Pravidlo, označující poměrný počet ponechávaných větví v korunce při realizovaném výchovném řezu. b. Technika odstraňování postranní větve, či zakracování na postranní větev. Průměr postranní větve musí dosahovat maximálně 1/3 průměru kmene či mateřské větve. c. Technika odstraňování vrcholové části výhonu na odbočku. Při zakracování na postranní větev musí mít ponechaná větev alespoň třetinový průměr větve odřezávané. d. Pravidlo popisující poměr výšky kmene vůči výšce koruny při komparativním řezu. 132) Řez na pupen je veden pod úhlem: a. Maximálně 45 b. Minimálně 45 17

18 c. Minimálně 25 d. Maximálně ) Řez na patku je: a. Řez těsně nad bází výhonu tak, aby bazální pupeny byly odstraněny a byla minimalizovaná možnost vytvoření nových výhonů b. Řez těsně nad bází výhonu tak, aby bazální pupeny byly ponechány a měly možnost vytvořit nové výhony c. Tvarovací řez, při němž dochází k odstranění pouze vybraných sekundárních výhonů. 134) Mezi řezy udržovací patří: a. řez výchovný b. řez bezpečnostní c. řez tvarovací d. řez zdravotní 135) Mezi řezy zakládací patří: a. řez výchovný b. řez komparativní (povýsadbový) c. řez tvarovací d. řez zdravotní 136) Součástí konzervačního ošetření dutin může být: a. odstranění rozložené hmoty až na "zdravé dřevo" b. vybudování stříšky c. vyříznutí odvětrávacího či odtokového otvoru d. vyplnění dutiny vhodným inertním materiálem 137) Jako bezpečnostní vazby dynamické se označují: a. vazby ocelovým lanem b. vazby založené na polypropylenových lanech c. vazby s využitím syntetických popruhů d. vazby řetězové 138) Bezpečnostní vazby statické je možné instalovat: a. výhradně ve spodní polovině výšky koruny b. výhradně v horní polovině výšky koruny c. kdekoli dle úvahy realizátora d. pod místem defektu 139) Jako "karate efekt" označujeme: a. vliv náhlého silného větrného náporu na kosterní větvení stromu b. jeden z typů testování lezeckých lan c. riziko vzniku zlomu nad místem instalované tuhé bezpečnostní vazby d. riziko přetržení dynamické bezpečnostní vazby 140) Vrtanou statickou bezpečnostní vazbu je možné založit: a. ve spodní polovině výšky koruny b. výhradně v případě, kdy máme jistotu, že místo instalace není uvnitř infikované dřevokaznou houbou c. v případě, že je nutné stáhnout jištěné větve k sobě 18

19 d. pouze u rychle rostoucích dřevin 141) Podle "Energetického zákona" č. 458/2000 Sb. je ochranné pásmo nadzemního vedení pro vodiče bez izolace: a. od 1 kv do 35 kv vymezeno vzdáleností 3 m od krajního vodiče na obě strany b. od 1 kv do 35 kv vymezeno vzdáleností 7 m od krajního vodiče na obě strany c. od 35 kv do 110 kv vymezeno vzdáleností 12 m od krajního vodiče na obě strany d. od 35 kv do 110 kv vymezeno vzdáleností 14 m od krajního vodiče na obě strany 142) V ochranném pásmu nadzemního vedení je dle "Energetického zákona" č. 458/2000 Sb. zakázáno: a. parkovat automobily b. nechávat růst porosty nad výšku 5 m c. provádět arboristická ošetření d. nechávat růst porosty nad výšku 3 m 143) Podle "Energetického zákona" č. 458/2000 Sb. je ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy: a. do 110 kv včetně, 1 m po obou stranách krajního kabelu b. do 110 kv včetně, 3 m po obou stranách krajního kabelu c. nad 110 kv, 3 m po obou stranách krajního kabelu d. nad 110 kv, 5 m po obou stranách krajního kabelu 144) V ochranném pásmu podzemního vedení elektrizační soustavy je dle "Energetického zákona" č. 458/2000 Sb. zakázáno: a. parkovat automobily b. nechávat růst porosty nad výšku 5 m c. vysazovat trvalé porosty d. provádět veškeré práce 145) Následky zasolení půdy jsou: a. zvýšení hodnoty ph půdy b. omezení schopnosti kořenů přijímat vodu c. snížení hodnoty ph půdy d. vyplavování živin z půdy 146) Následky zhutnění půdy jsou: a. poškození kořenů b. snížení schopností půdy přijímat vodu c. negativní ovlivnění vzdušného režimu v půdě d. pozitivní ovlivnění vzdušného režimu v půdě 147) Strom před poškozením je třeba chránit (např. při stavbě): a. redukcí větví zasahujících do stavby, aby nedošlo k jejich odlomení b. ochranou kmene stromu bedněním c. zabráněním jakémukoliv vstupu ke stromu d. ochranou kořenového prostoru stromu před zhutněním a kontaminací chemickými látkami 19

20 148) Kořenový prostor stromu při zřizování stavebních objektů je třeba chránit: a. prováděním případných výkopových prácí ručně a co nejdále od kmene b. zabráněním skládkování materiálu v tomto prostoru c. zabráněním vjezdu mechanismů, nebo přesunu materiálu, případně vybudováním přejezdů d. není nutné věnovat mu zvýšenou pozornost 149) Okapová linie stromu je: a. průměr koruny počítaný podle nejkratší větve b. průměr koruny počítaný podle nejdelší větve c. výška koruny d. půdorysný průmět koruny 150) Kořeny při výkopových pracích chráníme: a. zabráněním namrzání kořenů jejich překrytím b. začištěním ran nožem, nůžkami c. prováděním výkopových prací ručně v kořenovém prostoru d. zabráněním vysychání kořenů a to jejich překrytím (např. geotextilií) a vlhčením 151) Při masivním poranění kořenů je možné strom ošetřit: a. zabezpečením zvýšené péče - zejména zálivky v příštích letech b. ukotvením c. pravidelným hnojením d. provedením redukcí listové plochy 152) Jak mohou ovlivnit strom výkopové práce v jeho blízkosti: a. změnou výšky hladiny podzemních vod - změnou vodního režimu v půdě b. poškozením kořenů c. poškozením nadzemních částí při pohybu strojů d. zhutněním půdy 153) Je v běžných případech nutná výměna půdy při výsadbě: a. výměna půdy se provádí vždy - minimálně 70% b. v dobrých půdách není nutná výměna půdy c. je nutná 100% výměna půdy d. je možná výměna půdy maximálně však do 50% 154) Výchovný řez je: a. řez prováděný u starých stromů po radikálním sesazení koruny b. úprava dospělých stromů na podchodnou a podjezdnou výšku c. řez u mladých stromů několik let po výsadbě d. prosvětlení koruny stromů 155) Kodominantní výhon je: a. výhon konkurující terminálu b. výhon rostoucí do strany a tvořící základ kosterní větve c. dvoják d. jednoletý výhon 156) Výška podchodného profilu je: a. 2 m 20

21 b. 2,5 m c. 3,5 m d. 3 m 157) Výška podjezdného profilu u silnic III. třídy a místních komunikací je: a. 3,5 m b. 4,8 m c. 4,2 m d. 4,5 m 158) Výška podjezdného profilu u dálnic, rychlostních silnic, silnic I. a II. třídy je: a. 3,5 m b. 4,8 m c. 4,2 m d. 4,5 m 159) Výška podjezdného profilu u místních komunikací obslužných a veřejných účelových komunikací je: a. 3,5 m b. 4,8 m c. 4,2 m d. 4,5 m 160) Kosterní větev jsou: a. větve I. řádu b. větve ve spodní části koruny c. vrcholové výhony d. větve ve vrchní části koruny 161) Při výchovném řezu odstraňujeme: a. větve kodominantní b. terminální výhon c. vyžaduje-li to stanoviště, větve bránící v podchodné, nebo podjezdné výšce d. větve křížící se a zahušťující korunu 162) Bezpečnostní řez je: a. řez, kdy odstraňujeme zlomené větve b. řez, kdy odstraňujeme větve zahušťující korunu c. řez, kdy odstraňujeme větve rostoucí do budov d. řez, kdy odstraňujeme silné suché větve 163) Zdravotní řez je: a. řez, kdy odstraňujeme zlomené a suché větve b. řez, kdy odstraňujeme větve křížící se a zahušťující korunu c. řez, kdy odstraňujeme pouze nejníže rostoucí větve d. řez, kdy odstraňujeme větve napadené patogeny 164) Lokální redukce směrem k překážce je: a. řez, kdy odstraňujeme větve křížící se b. řez, kdy odstraňujeme větve rostoucí do nadzemních vedení inženýrských sítí c. řez, kdy odstraňujeme větve rostoucí do budov 21

22 d. řez, kdy odstraňujeme větve těžké, vychýlené ze svého těžiště 165) Větevní kroužek (límeček) je: a. místo ve větvení, kde zarůstá kůra b. jiný název pro hřebínek větevní kůry c. místo nasazení dceřiné větve na matečnou větev d. místo, které by nemělo být poškozeno při řezu 166) Tlaková vidlice je: a. větvení provozně nebezpečné b. větvení s viditelným hřebínkem větevní kůry c. větvení s vrostlou kůrou d. často větvení kodominantní 167) Tahové větvení je: a. větvení provozně nebezpečné b. větvení provozně bezpečné c. větvení s vrostlou kůrou d. může se jednat i o větvení kodominantní 168) Smí být při řezu odstraněn hřebínek větevní kůry: a. může být odstraněn b. může být odstraněn, ale pouze u tlakového větvení c. nesmí být poraněn d. může být odstraněn, ale pouze u tahového větvení 169) Sekundární koruna stromu vzniká: a. u stromů s dvěma terminály b. vytvořením nové koruny např. po radikálním sesazení stromu c. u mladých stromů po výsadbě d. po odlomení větší části koruny primární 170) Jak je nutné řezat velké a těžké větve: a. postupně pomocí řezu na třikrát b. najednou těsně u kmene c. najednou za větevním kroužkem d. tak, aby nedošlo k poranění dřeva a kůry ponechané větve 171) Zásadní chyba při řezu jehličnanů je: a. odstranění terminálu b. odstranění spodních větví c. radikální sesazení stromu d. odstranění více než 1/4 obvodových větví 172) Silný jarní mízotok mají: a. javory b. duby c. jasany d. ořešáky 173) Řez dřevin se silným jarním mízotokem v předjarním období: a. Není technologickou chybou 22

23 b. Je zásadní technologickou chybou a může vést k poškození dřeviny rostoucí mimo les c. Je technologickou chybou pouze v případě, že následně nedojde k zatření rány d. Nevede k významnějšímu narušení fyziologických procesů dřeviny 174) Maximální velikost větví při řezu, kterou by měl být vitální strom schopen zahojit, je: a. do 20 cm průměru b. do 10 cm průměru c. do 5 cm průměru d. průměr odstraněné větve je maximálně 1/3 v poměru k větvi matečné 175) Kdy je vhodné řezat dřeviny mající silný jarní mízotok: a. na jaře po vyrašení listů b. v předjaří c. na podzim po opadu listů d. v srpnu až září 176) Tvarovacím řezem stromu není: a. lokální odlehčení koruny řez b. řez na hlavu c. řez živých plotů a stěn d. řez na čípek 177) Vhodné taxony pro řez tvarovaných živých plotů jsou: a. tis, habr, ptačí zob b. zákula, janovec c. zimostráz, hlohyně, buk d. šeřík, zlatice, tamaryšek 178) Kdy je vhodné začít s tvarováním dřevin do živých plotů: a. až dosáhnou cílové výšky b. kdykoliv c. 5 let po výsadbě 179) Rány po odstraněných suchých větvích a. se nezatírají v žádném případě b. se zatírají pouze penetračními nátěry c. se zatírají výhradně vodou ředitelnými nátěry d. se zatírají pouze v případě řezu prováděného v mimovegetačním období 180) Při řezu stromů: a. je možné používat hrotové stupačky b. lze používat hrotové stupačky pouze v případě tvarovacích řezů c. je používání hrotových stupaček vyloučené d. je možné používat hrotové stupačky jen u jehličnanů 181) Při použití montážních plošin pro řez stromů: a. nesmí dojít ke zhutnění půdy vprůmětu koruny stromu rostoucího ve volné ploše 23

24 b. je možný provoz plošiny pouze po zpevněném povrchu v případě stromu rostoucího ve zpevněné ploše c. není možné používat pro řez motorové pily d. je nutná přítomnost 3 osob v koši plošiny 182) Řez komparativní se provádí: a. výhradně v období vegetačního klidu b. v termínu výsadby stromů současně s výsadbou c. výhradně v období plné vegetace d. výhradně v období jarního mízotoku 183) Při zvyšování nasazení koruny pro dosažení průjezdního či průchozího profilu: a. je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a korunky maximálně 2:3 b. je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a korunky maximálně 3:2 c. je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a korunky maximálně 1:3 d. je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a korunky maximálně 3:3 184) Při provádění zdravotního řezu: a. je možné ponechávat v koruně stabilní pahýly b. je možné ponechat v opodstatněných případech stabilní pahýl, pokud jeho průměr přesahuje 10 cm c. je možné ponechat libovolné množství stabilních pahýlů, pokud jejich průměr přesahuje 10 cm d. je možné ponechat libovolné množství stabilních pahýlů, pokud jejich průměr přesahuje 30 cm 185) Při provádění zdravotního řezu: a. je optimálním obdobím realizace období plné vegetace b. je optimálním obdobím realizace období vegetačního klidu c. nedodržení optimálního termínu není technologickou chybou d. nedodržení optimálního termínu je zásadní technologickou chybou 186) Redukci obvodovou nelze provádět a. na mladých a středněvěkých stromech ve fázi dynamického délkového přírůstu b. na jehličnanech c. na senescentních stromech d. na vrbách a topolech 187) Sesazovací řez lze provádět pouze a. na velko- korunných stromech s výrazně zhoršenými materiálovými vlastnostmi dřeva a rizikem vzniku spontánních selhání b. na jehličnanech c. na senescentních stromech d. na vrbách a topolech Otázky z oblasti péče o dřeviny - Výsadba: 188) Prokořenitelný prostor je: a. prostor 1x1 m kolem vysazeného stromu 24

25 b. prostor, který je rostlina schopná obsadit svými kořeny c. prostor v okapové linii stromu d. prostor v ploše 3x3 m, do hloubky 1m 189) Výsadbová jáma při výsadbě stromů s balem musí být minimálně široká: a. min 60 cm b. min 100 cm c. 2x průměr balu vysazované rostliny d. 1,5x průměr balu vysazované rostliny 190) Vadí, když ve výsadbové jámě stojí podzemní voda: a. ne když je maximálně do 1/3 balu vysazovaného stromu b. vadí, je nutné řešit odtok drenáží, aby byl bal nad hladinou spodní vody c. nevadí d. vadí, je nutné sázet strom na vyvýšeninu, aby byl bal nad hladinou spodní vody 191) Jaké nesmíme používat substráty ve větších hloubkách (nad 40 cm) a v prostředí s omezeným přístupem vzduchu do půdy: a. minerální propustné substráty b. substráty s vyšším podílem písku c. substráty s vyšším obsahem organické hmoty d. rašelinu 192) Hloubka výsadby u stromů je: a. tak, aby kořenový krček byl s úrovní terénu b. tak, aby kořenový krček byl maximálně 2cm pod úrovní terénu c. tak, aby kořenový krček byl maximálně 5cm nad úrovní terénu d. tak, aby kořenový krček byl maximálně 5cm pod úrovní terénu 193) Jak ošetřujeme sazenice stromů s balem při výsadbě: a. redukujeme korunu b. uvolníme u balu dráty kolem kmínku c. zkontrolujeme kmen, není-li poškozen d. zkontrolujeme místo nasazení kořenového krčku i uvnitř balu 194) Jak ošetřujeme prostokořenné sazenice stromů při výsadbě: a. redukujeme korunu b. po delší přepravě namočíme kořeny na několik hodin c. zkontrolujeme kmen, není-li poškozen d. zkontrolujeme a zakrátíme kořeny 195) Jak ošetřujeme kontejnerované sazenice stromů při výsadbě: a. odstraníme kontejner jenom tehdy, je-li z nerozložitelného materiálu b. zkontrolujeme kořeny a stáčí-li se po obvodu kontejneru, přerušíme kořeny naříznutím c. ponecháme kontejner a zasadíme rostlinu i s ním d. zkontrolujeme kmen, není-li poškozen 196) Kdy je lepší výsadba špičáků oproti výsadbě stromů se zapěstovanou korunou: a. špičáky je vhodné používat ve městě do uličních stromořadí 25

26 b. špičáky nelze při výsadbách používat c. je vhodné je používat při plošných výsadbách v krajině d. při výsadbě parků a soukromých zahrad 197) Vhodné způsoby kotvení stromů jsou: a. nízké kotvení kůly na kmen (ve výši od 0,5 m do 1 m) b. kotvení kůly na kosterní větve c. vysoké kotvení kůly na kmen (ve výši do 10 cm pod nasazením koruny) d. kotvení popruhy přes bal 198) Kotvení stromu jedním kůlem provádíme tak, aby kůl byl: a. na návětrné straně stromu b. před kmenem stromu směrem k vozovce c. na nejvíce osluněné straně kmene d. v záplavových oblastech po proudu 199) Jak poznáme dobrou sazenici: a. má zapěstovanou korunku a zapěstovaný terminál b. má nepoškozený kmen c. nemá jednostrannou korunku d. má dostatečný bal (alespoň 10x větší než průměr kmene ve výšce 130cm) 200) Při skladování a převozu prostokořenných rostlin musíme: a. zabránit, aby byly kořeny vystaveny účinkům slunečního záření a proudícího větru b. zabránit, aby byly kořeny a nadzemní části výrazně poškozeny c. zabránit, aby kořeny zaschly d. zabránit, aby kořeny namrzly 201) Terminálem při výsadbě: a. zakrátíme do 2/3 b. nezakracujeme, ani neodstraňujeme, není-li poškozen c. zakrátíme ve výjimečných případech, např. je-li rostlina tvarována d. odstraníme 202) Kontejnerované sazenice můžeme sázet: a. na jaře b. na jaře a na podzim c. kdykoliv, mimo období, kdy je zmrzlá půda d. kdykoliv 203) Sazenice s balem můžeme obvykle sázet: a. na jaře a na podzim b. na podzim c. ve vegetačním období d. v průběhu vegetace, je-li na to sazenice připravena 204) Smysl mulčování je: a. navrátit organickou složku do půdy b. omezit šíření hub c. prevence před dosekáváním trávníku na kmen d. ochrana půdního krytu před vysycháním 26

27 205) Vrstva mulče má být vysoká: a. do 30cm b cm c. do 25cm d. neomezená 206) Jak upravujeme vzrostlou dřevinu při přesadbě: a. kořeny se při přesadbě redukují, ale nadzemní části ne b. nesmí dojít k redukci nadzemní ani podzemní části c. provádíme povýsadbový řez d. vzhledem k redukci kořenů je nutné redukovat i nadzemní část 207) Vzrostlé stromy na přesadbu připravujeme: a. šest měsíců před přesazením b. dva roky před přesazením c. příprava není nutná d. minimálně rok před přesazením 208) Minimální průměr balu stromu při přesadbě je: a. 60 cm b. desetinásobek průměru kmene ve výšce 130cm c. 70 cm d. pětinásobek průměru pařezu 209) Jaké dřeviny se špatně přesazují: a. jehličnany b. stromy s kůlovým kořenovým systémem c. prostokořenné stromy d. stromy s tlustými dužnatými kořeny 210) Jak probíhá následná kontrola a péče stromu po jeho vysazení: a. zálivka, výchovný a opravný řez b. rozbor půdy c. kontrola a odstranění kotvení, ošetření proti okusu d. zamezení poškození kmene při sekání, nebo při jiném typu práce v okolí stromu 211) Kmen stromu je důležité chránit: a. před mechanickým poškozením b. před vlivem psí moči c. před pnoucími rostlinami d. před deštěm 212) Je v běžných případech nutná výměna půdy při výsadbě: a. výměna půdy se provádí vždy - minimálně 70% b. v dobrých půdách není nutná výměna půdy c. je nutná 100% výměna půdy d. je možná výměna půdy maximálně však do 50% 27

28 Otázky z oblasti ochrany přírody a krajiny: 213) Jaký strom můžeme pokácet bez povolení: a. strom o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí bez ohledu na to, zda jsou významnými krajinnými prvky b. strom o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí za předpokladu, že není významným krajinným prvkem a jsou splněny ostatní podmínky stanovené zákonem o ochraně přírody a krajiny a jinými právním předpisy c. strom o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí za předpokladu, že není významným krajinným prvkem a pouze v případě, rosteli na pozemku fyzických osob d. strom o průměru kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí za předpokladu, že není významným krajinným prvkem a pouze v případě, rosteli na pozemku fyzických osob 214) Péče o dřeviny: a. je povinností orgánu ochrany přírody b. je povinností vlastníka pozemku, na němž dřevina roste c. je povinností vlastníka pozemku, na němž dřevina roste, u památných stromů je povinností orgánu ochrany přírody d. je povinností orgánu ochrany přírody, u památných stromů je povinností vlastníka pozemku, na němž památný strom roste 215) Náhradní výsadbu: a. je povinen orgán ochrany přírody uložit ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin b. může orgán ochrany přírody uložit samostatným rozhodnutím po vydaném rozhodnutí o povolení kácení dřevin c. může uložit orgán ochrany přírody ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin d. může orgán ochrany přírody uložit ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin 216) Následnou péči o dřeviny rostoucí mimo les (podle 9, odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny) orgán ochrany přírody: a. může uložit po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu 5 let b. může uložit po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu 10 let c. může uložit po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu 2 let d. nemůže uložit 217) Odvod za protiprávní pokácení dřevin rostoucích mimo les: a. je povinen zaplatit do rozpočtu obce ten kdo kácel dřeviny i majitel pozemku b. se odvádí do rozpočtu pověřené obce c. není funkčním nástrojem, protože neexistuje zvláštní zákon, který by stanovil výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání či případné prominutí d. se odvádí do rozpočtu kraje 28

29 218) Kácení dřevin rostoucích mimo les, jejichž stav zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu ( 8, odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny): a. je povinen oznámit orgánu ochrany přírody ten kdo kácel takové dřeviny do 15 dnů od provedení kácení b. je povinen oznámit orgánu ochrany přírody ten kdo kácel takové dřeviny do 30 dnů od provedení kácení c. není potřeba oznamovat d. je povinen oznámit České inspekci životního prostředí ten kdo kácel takové dřeviny do 30 dnů od provedení kácení 219) Ke kácení dřevin z důvodů pěstebních: a. je potřeba povolení ke kácení dřevin podle 8, odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny b. je potřeba oznámení o kácení dřevin podle 8, odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, a to 15 dnů předem c. je potřeba oznámení o kácení dřevin podle 8, odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, a to 30 dnů předem d. není potřeba povolení ani oznámení 220) Ochrana dřevin rostoucích mimo les je řešena: a. pouze v zákoně č. 114//1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů b. v zákoně č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny a ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů c. v zákoně č. 289/1995 (lesní zákon) d. v zákoně č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) 221) K provádění ošetření dřevin rostoucích mimo les: a. není potřeba vázané živnosti b. je kompetentní pouze certifikovaný arborista c. je nutný souhlas orgánu ochrany přírody d. je nutná výjimka orgánu ochrany přírody 222) Kácet dřeviny rostoucí mimo les: a. lze pouze v období jejich vegetačního klidu b. lze pouze v období mimo vegetační klid c. lze pouze v období od do d. lze zpravidla v období jejich vegetačního klidu 223) Ochranné pásmo památného stromu: a. nesmí být větší než okapová linie koruny stromu b. nesmí být menší než okapová linie koruny stromy c. nesmí být menší než kořenový prostor stromu d. může být vymezeno podle 46, odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny 224) Pokud orgán ochrany přírody nevymezí ochranné pásmo, má každý památný strom ochranné pásmo: a. velikosti průmětu koruny 29

30 b. velikosti kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí c. velikosti kruhu o poloměru desetinásobku poloměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí d. velikosti kruhu o poloměru desetinásobku obvodu kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí 225) V základním ochranném pásmu památného stromu: a. není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace b. je zákaz kosení trávníků c. je povinnost udržovat pořádek d. se lze zdržovat pouze po dobu nezbytně nutnou pro ošetření památného stromu 226) Ošetřování památného stromu: a. je prováděno se souhlasem orgánu ochrany přírody, který ochranu vyhlásil b. je prováděno se souhlasem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR c. musí přecházet správní řízení s rozhodnutím o udělení souhlasu s ošetřením památného stromu d. může provést pouze certifikovaný arborista 227) Pokácet památný strom (strom, u něhož nebyla ochrana zrušena): a. nelze v žádném případě b. lze v případě situace podle 8, odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny (jestliže jeho stav zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu) c. může pouze vlastník a to v případě situace podle 8, odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny (jestliže jeho stav zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu) d. může pouze vlastník 228) Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les na území chráněné krajinné oblasti vydává: a. Obecní úřad b. Správa CHKO c. Krajský úřad d. Pověřený obecní úřad 229) Žádost o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les může podat: a. pouze vlastník pozemku b. vlastník pozemku či nájemce nebo jiný oprávněný uživatel se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém dřeviny rostou c. vlastník pozemku či nájemce nebo jiný oprávněný uživatel i bez souhlasu vlastníka pozemku, na kterém dřeviny rostou d. kdokoliv bez ohledu na vlastnické vztahy pozemku, na kterém dřeviny rostou 230) Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les se vyžaduje pro stromy: e. o obvodu kmene větším než 80 cm ve výčetní výšce 130 cm nad zemí 30

31 f. o obvodu kmene větším než 130 cm ve výčetní výšce 80 cm nad zemí g. o obvodu kmene větším než 80 cm ve výčetní výšce 130 cm nad zemí, v případě že vlastníkem pozemku, na němž dřeviny rostou, je právnická osoba h. bez ohledu na jejich obvod, pokud rostou na pozemku, jejichž vlastníkem je právnická osoba 231) Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les se za předpokladu, že předmětné dřeviny nejsou významným krajinným prvkem a jsou splněny ostatní podmínky stanovené zákonem a jinými právním předpisy nevyžaduje pro souvislé keřové porosty: a. do celkové plochy 400 m 2 b. bez ohledu na jejich plochu c. do celkové plochy 40 m 2 d. pokud rostou na pozemcích, jejichž vlastníkem je právnická osoba 232) Ke kácení dřevin rostoucích mimo les s obvodem do 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí, které jsou součástí registrovaného významného krajinného prvku: a. je třeba pouze povolení ke kácení dřevin b. je třeba povolení ke kácení dřevin a závazné stanovisko k zásahu do registrovaného významného krajinného prvku c. je třeba pouze závazné stanovisko k zásahu do registrovaného významného krajinného prvku, a to v případě že by kácením dřevin mohlo dojít ke zničení významného krajinného prvku či snížením jeho ekostabilizačních funkcí d. není potřeba povolení ke kácení dřevin ani závazné stanovisko k zásahu do registrovaného významného krajinného prvku 233) Ke kácení dřevin rostoucích mimo les s obvodem nad 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí, které jsou součástí registrovaného významného krajinného prvku a. je třeba vždy pouze povolení ke kácení dřevin b. je třeba povolení ke kácení dřevin a závazné stanovisko k zásahu do registrovaného významného krajinného prvku, a to v případě že by kácením dřevin mohlo dojít ke zničení významného krajinného prvku či snížení jeho ekostabilizačních funkcí c. je třeba vždy pouze závazné stanovisko k zásahu do registrovaného významného krajinného prvku d. není potřeba povolení ke kácení dřevin ani závazné stanovisko k zásahu do registrovaného významného krajinného prvku 234) Ke kácení dřevin rostoucích mimo les s obvodem do 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí, které jsou součástí územního systému ekologické stability: a. není potřeba povolení ke kácení ani závazné stanovisko b. je potřeba závazné stanovisko k zásahu do územního systému ekologické stability c. je potřeba závazné stanovisko k zásahu do územního systému ekologické stability, pouze v případě, že se jedná o nadregionální územní systém ekologické stability d. je potřeba vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny 31

32 235) Ke kácení dřevin rostoucích mimo les s obvodem nad 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí, které jsou součástí územního systému ekologické stability: a. není potřeba povolení ke kácení ani závazné stanovisko b. je potřeba závazné stanovisko k zásahu do územního systému ekologické stability c. je potřeba povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les d. je potřeba povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a závazné stanovisko k zásahu do územního systému ekologické stability 236) Geograficky nepůvodní dřevinu rostoucí mimo les s obvodem nad 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí: a. lze pokácet bez povolení b. lze pokácet, pokud je záměr ohlášen orgánu ochrany přírody 15 dnů předem c. lze pokácet, pokud je záměr ohlášen orgánu ochrany přírody 30 dnů předem d. lze pokácet pouze s povolením orgánu ochrany přírody 237) Na území chráněné krajinné oblasti: a. vyhlašuje památné stromy Správa chráněné krajinné oblasti b. vyhlašuje památné stromy pověřený obecní úřad c. vydává povolení ke kácení dřevin Správa chráněné krajinné oblasti d. vydává povolení ke kácení dřevin obecní úřad 238) Správa CHKO je na svém území kompetentní k: a. vyhlašování památných stromů b. rušení ochrany památných stromů c. udělení souhlasu s ošetřením památných stromů d. vydávání povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les 239) Cornus mas (dřín obecný): a. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy silně ohrožené b. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy kriticky ohrožené c. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy ohrožené d. není uveden v Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) 240) Taxus baccata (tis červený): a. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy silně ohrožené b. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy kriticky ohrožené c. patří podle Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mezi druhy ohrožené d. není uveden v Seznamu zvláště chráněných rostlin (příloha č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) 32