Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce."

Jaromír Havlíček
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u rostlin existuje označení pletiva). Každá tkáň má svou funkci. Tak jako kůže pokrývá naše těla a chrání ho před vnějšími vlivy, tak krycí pletivo má podobnou funkci. Stejně tak jako žíly a tepny rozvádějí kyslík a živiny po celém těle, tutéž funkci vykonává pletivo vodivé. Stejně jako někteří živočichové mají specializované žlázy (potní, mazové a jiné), tak i rostliny mají specializovaná pletiva. Pojďme se spolu podívat do zajímavé anatomie rostlin. 2. Úvodem Veškerý život začal ve vodě. Rostliny postupně opouštěly vodní prostředí a dostávaly se na souš. Jenže k tomu, aby mohly růst na souši, potřebují velkou změnu. Docházelo k postupnému vývoji specializovaných buněk, které daly vzniknout pletivům. Každé pletivo má svou specializovanou funkci. Důležité je pletivo vodivé, které rozvádí vodu a živiny z kořenů do celé rostliny (jako u nás cévní soustava), před nepříznivými vnějšími vlivy (horko a následné vysychání rostliny) chrání rostlinu krycí pletivo, které tvoří pokožku, ve které jsou umístěny průduchy. Důležitou roli hraje pletivo podpůrné, které udržuje tvar rostliny. Nesmíme opomenout ani pletivo zásobní, které pomáhá rostlině přežít např. zimu (ukládání zásobních látek). 3. Dělení rostlinných pletiv Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce Dělení podle tloušťky buněčné stěny Tloušťka buněčné stěny předurčuje vlastnosti daného pletiva. Zda pletivo bude pevné, ohebné či pružné. Existují 3 základní typy buněk: parenchym, kolenchym a sklerenchym. Parenchymatické buňky jsou tenkostěnné. Pletivo je měkké a je třeba ho zpevňovat jinými druhy pletiv. Pod parenchym se řadí speciální provzdušňovací pletivo tvořené z aerenchymatických buněk (aerenchym). Jsou to hvězdicovité buňky a velkými mezibuněčnými prostory sloužící jako pletivo provzdušňovací (aero vzduch).

Hvězdicovité buňky Kolenchymatické buňky jsou ztloustlé jen v rozích nebo mají ztloustlé i okraje buněk. To jim dodává pružnost, ale i houževnatost. Kolenchymatické buňky. Jedna buňka ohraničena.

cz Sklerenchymatické pletivo je tvořeno mrtvými buňkami (sklereidy), které mají výrazně ztloustlou buněčnou stěnu. Jejich funkce je primárně ochranná (pecka chránící semeno př.

2 Hvězdicovité buňky Kolenchymatické buňky jsou ztloustlé jen v rozích nebo mají ztloustlé i okraje buněk. To jim dodává pružnost, ale i houževnatost. Kolenchymatické buňky. Jedna buňka ohraničena. světle šedě jsou ztloustlé rohy, tmavě šedě je označen obsah buňky zdroj: wikipedie.cz Sklerenchymatické pletivo je tvořeno mrtvými buňkami (sklereidy), které mají výrazně ztloustlou buněčnou stěnu. Jejich funkce je primárně ochranná (pecka chránící semeno př. pecka švestky) Dělení podle funkce pletiva dle funkce se rozdělují do dalších dvou skupin: pletiva dělivá a trvalá Dělivá pletiva = meristémy S dělivými pletivy se na rostlině setkáme všude tam, kde rostlina roste vrcholky kořenů a stonků/větví a listy.

3.2.2. Trvalá pletiva Krycí pletiva Mezi krycí pletiva patří pokožka (epidermis), průduchy, trichomy (chlupy), hydatody, a další.

Pokožka chrání rostlinu před přílišnou ztrátou vody (vysušením), reguluje výměnu plynů a vylučuje některé metabolity (látky vzniklé při přeměně živin) na povrch rostliny.

3 Trvalá pletiva Krycí pletiva Mezi krycí pletiva patří pokožka (epidermis), průduchy, trichomy (chlupy), hydatody, a další. Epidermis (pokožka) je jednovrstevné pletivo chránící rostlinu především na listech, stoncích a kořenech. Pokožka chrání rostlinu před přílišnou ztrátou vody (vysušením), reguluje výměnu plynů a vylučuje některé metabolity (látky vzniklé při přeměně živin) na povrch rostliny. Na povrch vylučuje voskovitou látku (kutikula). U rostlin v sušších a teplejších oblastech je kutikula silnější (například sukulenty a kaktusy) lesklý povrch na rostlině. Průduchy jsou uzavíratelné otvory na povrchu listu a někdy i stonku rostliny. Průduchy regulují vstup a výstup plynů. Mají tvar dvou k sobě otočených půlměsíců /fazolek. Průduch Funkce průduchů Chlupy (trichomy) zastávají různé funkce. Krycí trichomy chrání rostlinu před přehřátím či napomáhají při rozšiřování semen. Žláznaté trichomy slouží k vyměšování vonných látek (silic), jako například u máty peprné. Žahavé trichomy slouží jako ochrana,

4 například před sežráním býložravci. Špička chlupu se ulomí a vylije se obsah chlupu (například kopřiva). Vodivá pletiva Vodivá pletiva jsou pro rostlinu jako žíly a tepny pro živočichy. Rozvádějí živiny a odvádějí odpadní látky. Základní pletiva V základním pletivu probíhá fotosyntéza a dochází k vyměšování silic a pryskyřic. 4. Otázky a úkoly Jaký byl důvod toho, že si rostliny vytvořili specializovaná pletiva? postupně přecházely na souš a potřebovaly se přizpůsobit novému prostředí. Podle jakých 2 kritérií dělíme pletiva? podle tloustnutí buněčné stěny a podle funkce. Jaké druhy buněk znáš podle tloustnutí buněčné stěny? Jeden typ si vyber a blíže ho popiš. Parenchymatické, kolenchymatické a sklerenchymatické. Parenchymatické buňky jsou tenkostěnné. Pletivo je měkké a je třeba ho zpevňovat jinými druhy pletiv. Pod parenchym se řadí speciální provzdušňovací pletivo tvořené z aerenchymatických buněk (aerenchym). Jsou to hvězdicovité buňky a velkými mezibuněčnými prostory sloužící jako pletivo provzdušňovací (aero vzduch). Kolenchymatické buňky jsou ztloustlé jen v rozích nebo mají ztloustlé i okraje buněk. To jim dodává pružnost, ale i houževnatost Sklerenchymatické pletivo je tvořeno mrtvými buňkami (sklereidy), které mají výrazně ztloustlou buněčnou stěnu. Jejich funkce je primárně ochranná (pecka chránící semeno př. pecka švestky). Co to je meristém? = dělivé pletivo Proč mají rostliny pokožku? Proč mají kutikulu? Pokožka je chrání před vnějšími vlivy a před nadměrným vysýcháním. Kutikula totéž. K čemu jsou rostlinám chlupy? Chlupy mají různé funkce chrání před přehřátím, před okusem, nebo chlupy obsahují žahavé látky. Proč mají rostliny vodivá pletiva? Vodivá pletiva slouží k rozvodu živin a odvodu metabolitů.

5 Proč mají rostliny průduchy? Průduchy regulují výdej vody a plynů.

Podobné dokumenty

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):