Průvodce "Průvodce Proseč"

Transkript

1 Nové Hrady Zámek 49 51'15.98"N 16 8'40.02"E Architektonicky významný rokokový zámek se nachází v Nových hradech na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Zámek, označovaný za "České Versailles" nebo "Malý Schönbrunn", je působivě zasazený do malebné krajiny na okraji Přírodního parku v údolí Krounky a Novohradky. Patrový zámek obdélníkového půdorysu má střední rizalit a dvě postranní křídla spojená terasou, která odděluje čestný dvůr. Do zámeckého areálu se vstupuje monumentální bránou. V přízemí zámku je rozlehlá vstupní hala, z níž vedou samostatná schodiště do každého křídla. Nad ní je v 1. patře štukami zdobený hlavní sál, který dominuje zámeckému interiéru. V zámecké galerii si návštěvníci mohou prohlédnout stálou expozici historického nábytku. Zámecký areál doplňuje špýchar, francouzská zahrada se správními budovami a anglický park, kterým lze dojít ke zřícenině hradu, z kterého se dochovala část hradby, zeď paláce a terénní nerovnosti. Další informace najdete zde: Zámek Nové Hrady nebo-li Zámek 49 51'14.11"N 16 8'27.53"E Ahoj cestovatelé, tentokrát se vydáme na Zámek Nové Hrady. Nové Hrady, malá obec ležící asi 15 km západně od Litomyšle, nepatří zrovna k nejznámějším ani k nejnavštěvovanějším. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Zámek Nové Hrady je v současnosti považován za náš nejvýznamnější areál pánského venkovského sídla postaveného v rokokovém slohu, který byl vybudován v letech hrabětem Jeanem- Antoinem Harbuvalem de Chamaré ve stylu francouzských sídel podle stavebního návrhu Josefa Jägra. A zámek bývá někdy nazýván jako české Versailles. Představte si, že v patesátých letech 20.století byly v suterénu zámku výkrmny vepřů. Od roku 1997 je novohradský zámek v soukromém vlastnictví manželů Kučerových z Prahy a díky rozsáhlé rekonstrukci celého areálu získal zpět svůj dávný lesk. Nyní se na předním nádvoří novohradského zámku nachází nově vybudovaná rokoková zahrada s fontánami. Opraven byl barokní špýchar, kde je nyní umístěno První české muzeum cyklistiky, klasicistní zahradní altán i domek zahradníka. Na terase před špýcharem vyrostlo přírodní barokní divadélko pod hvězdami. P.S. Každý máme svoji 13. komnatu, a ani Zámek Nové Hrady není vyjímkou. Jestli chcete vědět jaká je 13. komnata zámku, přijeďte se podívat. Autor článku: Kateřina Šofrová Další informace najdete zde: Toulovcovy Maštale Rezervace 49 48'52.80"N 16 8'20.13"E Příroda, nacházející se na území přírodní rezervace Maštale a mikroregionu SOTM, je krásná a neponičená civilizací. Rozmanité geologické podmínky v různých částech způsobily, že krajina nemá jednotný ráz, ale střídají se zde různé reliéfy povrchu a rozmanitá rostlinná skladba. Značná rozloha území nebyla postižena scelováním pozemků v období socialistické kolektivizace a zůstalo zde množství rozptýlené zeleně, která tvoří krajinu malebnou, vhodnou pro rekreaci a odpočinek. Další přírodní zajímavosti se nacházejí v přilehlých lokalitách jako jsou například přírodní park Údolí Krounky a Novohradky a přírodní památka Pivnice. Celá oblast je protkaná sítí turistických a cykloturistických stezek. Autor článku: Sdružení obcí Toulovcovy Mašta Proseč Další informace najdete zde: Toulovcova rozhledna Rozhledna 49 48'53.23"N 16 9'46.68"E Jinak též zvaná rozhledna Jarošovský kopec. Nově postavená vyhlídková věž se nachází u silnice mezi Budislaví a Jarošovem. První ze tří (Terezka, Borůvka) dřevěnoocelových rozhleden v oblasti Toulovcových Maštalí nedaleko Litomyšle. Rozhledna je vysoká 16 metrů její horní plošina je ve 12 metrů, na plošinu vede 60 schodů. Umístěna je na Jarošovském kopci a nabízí výhled na zvlněnou krajinu Maštalí, za dobré viditelnosti je možné pozorovat Železné hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník a Jeseníky. Otevřeno: duben - září denně (10-16 h), kontakt: tel: Autor článku: Sdružení obcí Toulovcovy Mašta Proseč Další informace najdete zde: Areál zámku Nové Hrady na Chrudimsku Zámek 49 51'9.18"N 16 8'44.12"E Minulý režim se často rád holedbal tím, kolik finančních prostředků socialistický stát věnuje na opravu a záchranu našich historických památek. Toto "velkohubé" prohlášení se ale příliš nezakládalo na pravdě, neboť se zapomnělo dodat, že tyto peníze šly hlavně na opravu a provoz státem chráněných památek - (a historického centra matičky Prahy), na ty ostatní se už jaksi nedostalo... Poměrně dobře na tom ještě byly objekty, které se po vyvlastnění původních majitelů staly domovy důchodců, školami apod., neboť tady probíhaly alespoň nouzové opravy, horší to už ale bylo s mnoha dalšími. Příkladem takové opravdu "ukázkové" starosti Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Komunistické vlády o šlechtická sídla budiž osud hradozámku v Letovicích, jehož areál si přivlastnilo Jednotné zemědělské družstvo a za jeho hospodaření se budova zámku změnila v takovou ruinu, že si tu družstevníci mohli namísto přidružené výroby přivydělávat pronajmem zámku filmovým štábům, které by zde točily hororové filmy. Druhým příkladem je osud zámku v Nových Hradech, jehož suterén se stal v 50. letech minulého století "Rájem socialistických vepřů. " Ano, čtete dobře - v zámeckém přízemí tu tehdy opravdu kvičela prasata, kterým bylo celkem jedno, že si namísto moderního vepřína užívají zbytek života v bývalém šlechtickém sídle. (Možná to některá z nich pochopila, neboť prase je prý tvor inteligentní, a kdyby mohla mluvit, tak by vyslovila přání: "Žijem si jak na zámku a ať to trvá věčně!!") Což se naštěstí milým vepříkům nesplnilo, neboť přišel rok 1989 a po něm byly jeho zdevastované zbytky vráceny potomkům jeho majitelů. Ti si ale tak jako v případě Letovic nevěděli s takovýmto "danajským" darem rady a proto jej raději prodali. A pak se v obou těchto případech stal takový novodobý český "zázrak" a díky velikému úsilí a nepřetržité práci nových majitelů oba zámky povstaly jak Fénix z popela a nalezly svoji dávno ztracenou krásu. Troufám si tvrdit, že jsou díky energii a vynalézavosti nových majitelů ještě mnohem krásnější, než bývaly v dávných časech. Oba současní "zámečtí páni" totiž vrátili původní lesk nejen hlavním zámeckým budovám a jejím interiérům, ale oba obnovují také celé zámecké areály, do nichž umisťují také novodobé atrakce. Z Letovic i Nových Hradů se tak stávají místa, přímo určená k rodinným výletům, kde si každý člen rodiny přijde na své. Zámek v Nových Hradech byl dokončen r panem J.A.H. de Chamaré jako nejhonosnější venkovské šlechtické rokokové sídlo u nás. Zjednaný pan architekt se na přání majitele nechal inspirovat podobnými stavbami ze sladké Francie a odjinud, takže se zámek po svém vzniku mohl pyšnit některými vskutku "světovými" přívlastky. Jeho posledním majitelem se stali roku 1997 manželé Kučerovi z Prahy a díky jejich přičinění se bývalé ruiny dnes změnily na rozsáhlý zámecký areál přístupný všem zájemcům. V dnešní době se musí takový zámecký pán notně ohánět - dotace a příspěvky nejsou natolik velké, aby stačily na chod zámku a další rekonstrukce a údržbu a tak se musí přistoupit na takové menší tržní hospodářství: kromě rokokových sálů a komnat se stálou expozicí historického nábytku - (od baroka po kubismus) - zapůjčeného z Uměleckoprůmyslového Muzea v Praze a přístupných jen s průvodcem, slouží hlavní sál také jako oblíbené místo svatebních obřadů. Dalším "výdělečným" místem je terasa se zámeckou restaurací a cukrárnou a galerií v přízemí jednoho zámeckého křídla, opravená barokní sýpka slouží jako unikátní "1. české Muzeum cyklistiky, " místnosti upravené z bývalých koníren a z kočárovny si mohou zájemci objednat k pořádání společenských akcí a výstav, v bývalém pánském ovčíně vznikla jezdecká stáj a na terase stojí barokní divadlo. "Nevýdělečné" a prosty všech poplatků jsou veškeré procházky vzorně opravenou francouzskou zahradou a anglickým parkem, "motání se" v novém přírodním bludišti, okukování opraveného zahradnického altánu a hospodářských budov, či procházka nahoru parkem ke zbytkům zříceniny bývalého gotického hradu. Nové Hrady se nacházejí ve velmi malebné krajině na okraji Přírodní rezervace Údolí Krounky a Novohradky a nedaleko PP Maštale. Před vstupem do zámeckého areálu vidíme, že jej od parkoviště a návsi oddělen pěkným rybníkem a sotva projdeme monumentální branou, zjeví se před našimi očima pohádkový zámek, jehož členité tvary, rokokové ozdůbky a fasády ve " white and orange colours" zcela uchvátí vaše smysly... a vy si po prohlídce možná, tak jako já, pomyslíte: "Kéž by jenom takových manželů Kučerových a pánů Vavříčků bylo v té naší zemičce víc!!" Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: Kolumbovo vejce - skalní útvar Skalní útvar 49 49'32.02"N 16 7'19.31"E Mezi nejvýznamnější skalní pískovcové útvary v Budislavských skalách v přírodní rezervaci Maštale patří útvar Kolumbovo vejce. Tento skalní blok stojící pouze patou na vlastním skalním podkladu lze uvidět na červeně značené cestě, která vede z Boru u Skutče k chatě Polanka. Přímo ke skalnímu útvaru vede Krátká značená odbočka. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Městské a Toulovcovy Maštale Skalní útvar 49 48'54.11"N 16 8'40.52"E Na první pohled se zdá, že naše skalní města mají svou stálou a neměnnou tvář. Tento dojem je však klamný, neboť zrovna tak jako člověk - i ony se rodí, vyvíjejí, rostou a posléze zanikají. Rozdíl je snad jenom v tom, že se tito představitelé neživé přírody na rozdíl od lidí "dožívají" tisíckrát delšího věku a homo sapiens na nich za celý svůj život žádnou proměnu leckdy ani nepostřehne... My se dneska vypravíme za dvěma našimi skalními městy, která se nacházejí - převedeno na věk lidí - teprve ve stádiu "batolat." Širší veřejnosti jsou dosud málo známá a nalezneme je na místě, kde by je skoro nikdo nečekal - leží v kraji Pardubickém na okraji podhůří Českomoravské vysočiny. Při pohledu na tuto krásnou a velmi romantickou krajinu máme podezření, že sem byla přenesena odněkud z Kokořínska, ale není tomu tak. V jv části okresu Chrudim a přibližně 10 km od královského Vysokého Mýta se tu pod příkrovem jehličnanů lidskému zraku skrývá rozlehlá pískovcová plošina. Vznikla někdy v období křídy a rozloha nynější přírodní rezervace dosahuje 1083 ha, což jsou už docela slušné parametry, nemyslíte? Do povrchu planiny se v dávné minulosti spolu se svými přítoky zavrtala říčka Novohradka a vytvořila tu čtyři větší kaňony či "doly. " Tekoucí vodstvo se přes pískovce postupně prožralo až na podloží ze starých krystalických hornin, čímž tyto rokle místy získaly hloubku až 60 metrů! Okraje kaňonů zdobí nevysoké, ale dlouhé, členité a přerušované pásy mrazových srubů, bloků, útesů a jednotlivých skalních věží. Jejich medově zbarvené pískovcové stěny byly po věky bombardovány poryvy větrů a staccatem dešťových kapek a při následných chemických reakcích došlo k rozleptání skalních stěn. Díky všem těmto vlivům tu dnes můžeme obdivovat jejich překrásnou výzdobu: dutin všelijakých velikostí, voštin, skalních převisů, hříbovitých tvarů skal a jiných zajímavostí je tu tolik, že by se ani spočítat nedaly. Kromě mnoha pozoruhodných skalních útvarů se v této rozlehlé skalní oblasti můžeme také projít katastry dvou skalních měst. Ony to v pravém smyslu slova vlastně ani skalní města ještě nejsou: prozatím se ještě totiž nacházeji v etapě "vývinu" a na rozdíl od známějších skalních oblastí, jsou ta zdejší zahloubena do okolního terénu. (Což má také jednu nespornou výhodu: alespoň nás při jejich prohlídce nebude bolet za krkem...) Zdejší oblast se velmi dlouho označovala jako Budislavské skály - podle jedné z větších obcí za hranicí "skalního obvodu." Dnes se celá tato velká přírodní rezervace honosí názvem MAŠTALE. Inspirací k tomuto názvu se staly právě obě skalní městečka - Toulovcovy a Městské maštale. Proč zrovna Maštale??? Podle velmi populární pověsti prý v nich jeden loupeživý rytíř z nedaleké jarošovské tvrze - Vavřinec Toulovec, skrýval ukradené koně a dobytek. Tento pan Vavřinec byl zřejmě velmi zajímavý patron a studium jeho rozpolcené osobnosti by v pohodě uživila nejednoho moderního psychiatra. Na jedné straně byl Toulovec svému okolí znám jako ctihodný pan rytíř, který velice štědře obdarovával chudé a lidi nemocné zahrnoval dárky. Když to ale na něj "přišlo, " měnil se v prachsprostého lapku, který přepadal povozy bohatých kupců... a aby odvrátil pozornost, podnikal své loupeživé nájezdyl dokonce až na dalekou Moravu! Nejbližší okolí tvrze v Jarošově znalo pouze tu vlídnou podobu, přepadené oběti pak měly to "štěstí," že poznaly i druhou tvář tohoto středověkého Jekylla a Hydea... Populárnější z obou skalních "Maštalí" jsou díky legendě ty Toulovcovy. Najdeme je pod hranou svahu a na plošině nad údolím Vranického potoka, který je vlastně již zmińovanou Novohradkou, ale tady nese jiný lidový název. Za ohybem Hrnčířovy skály nás značená cesta vyvede na velmi hezké skalní náměstíčko, z něhož se do skalního masívu zahlubují dlouhé a úzké chodby. Vznilko tu jakési skalní minibludiště a k potěše těch nejmenších - (ale i duší všech romantiků věku nikterak omezeného) - nás skrze něj provede turistické značení. "Vchodem" se protáhneme do "Kuchyně," "Sklepa" i "Ložnice" - (obývací pokoj nebyl ještě ve středověku znám), mineme zajímavý "Zvon" a procházíme dalšími chodbami bludiště o celkové délce asi 200 m. V bloku skal, táhnoucích se nad červeně značenou cestou směrem k Městským maštalím, pak můžeme spatřit "Oslí chodbu, " "Hlavu Indiána" a další zajímavé skalní útvary, které dosud nemají své "oficiální" pojmenování, a tak si je můžete pokřtít dle své fantazie sami... V nedalekých Městských maštalích sice podobné bludiště nenalezneme, ale zato tady uvidíme velmi hezky vymodelovanou "Pancéřovou loď," "Hrad," "Deštník" a "Liščí díry". Toto skalní městečko je také daleko rozsáhlejší a vypadá mnohem útulněji: rozprostírá se totiž okolo horních částí několika rozvětvených, širších a mělkých skalnatých roklí, po jejichž dnech vedou vyšlapané pěšiny anebo lesní cesty. Je tu také dostatek světla a prostoru a z pohodlí chodníků se krásné skalní útvary lépe obdivují. (Na závěr nezbývá než dodat, že oblast PR Maštale je protkán bohatou sítí turistických značek a že kromě zajímavých pískovcových skalních útvarů se tu chrání také ohrožené druhy z říše rostlinné - např. kapradiny a mechorosty. A z ohrožených živočichů se tu na procházce můžeme setkat s jedovatou "ještěrkou" - mlokem skvrnitým.) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Panský stůl - skalní útvar Skalní útvar 49 49'9.95"N 16 9'23.69"E Tento zajímavý uměle upravený skalní útvar se nachází v přírodní rezervaci Maštale na červeně značené turistické cestě, která vede z Budislavi do Vranic. Další informace najdete zde: Rozhledna Borůvka Rozhledna 49 50'25.07"N 16 3'45.18"E Třetí, nejnovější z rozhleden v mikroregionu Toulovcovy Maštale. Byla otevřena v červnu 2005 v blízkosti obce Hluboká. Originálnost její konstrukce ji řadí k nejpěknějším stavbám tohoto druhu v širokém okolí. Vyhlídková plošina je ve výšce 15 metrů a dovoluje široký rozhled na blízké i vzdálenější okolí. Otevírací doba Červenec a srpen 10-12, hod. Mimo sezónu od dubna do června a od září do konce října a hod. Vstupné 20 Kč děti do 10 let polovic. Za nepříznivého počasí je rozhledna uzavřena. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: Budislavské skály Skalní útvar 49 48'55.21"N 16 8'3.39"E Jedná se o nejrozsáhlejší komplex pískovcových skalních měst v Pardubickém kraji. Nachází se na pomezí okresů Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí. V současné době je součástí mikroregionu Toulovcovy maštale, který má sídlo v obci Proseč. Zde je i hlavní infocentrum této turisticky zajímavé oblasti a vycházejí odtud vyjížďkové okruhy řady cyklotras pro horská kola. V celém regionu je i velmi hustá síť pěších tras a k poznání území z ptačí perspektivy jsou zde vybudovány tři rozhledny. Centrem skalního kompexu je pískovcová oblast mezi Prosečí, Budislaví a osadou Vranice, kde se nacházejí obě hlavní skalní města (Toulovcovy Maštale a Městské Maštale) s řadou zajímavých i několik desítek metrů vysokých skalních útvarů, z nichž mnohé dostaly i své názvy. Celé území je protkáno i řadou hluboce zaříznutých skalnatých údolí s bublajícími potůčky a studánkami. Některá jsou hluboká až 60 m. Většina území Budislavských skal leží v rozlehlé přírodní rezervaci pod názvem "Maštale". Turistická mapa KČT 1: č.47 - Vysokomýtsko a Skutečsko Další informace najdete zde: Dudychova jeskyně Jeskyně 49 49'21.36"N 16 8'14.50"E Jde o jednu z nejznámnějších pseudokrasových jeskyní vzniklých v pískovcích v přírodní rezervaci Maštale. Jde o rozšířenou a upravenou skalní průrvu, kterou se dá vylézt od paty až na vrchol skalního masivu. Výšku či hloubku jeskyně lze odhadnou na cca 20 m. Tento zajímavý přírodní úkaz se nachází na červeně značené cestě která vede od osady Vranice do obce Bor u Skutče. Turistocká mapa KČT 1: č.47 Vysokomýtsko a Skutečsko Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 Další informace najdete zde: Terezka Rozhledna 49 47'9.02"N 16 7'21.86"E Terezka - Druhá ze tří (Toulovcova rozhledna, Borůvka) dřevěnoocelových rozhleden v oblasti Toulovcových Maštalí nedaleko Litomyšle. Z trojice rozhleden je nejvyšší. Hlavní výhlídková plošina je umístěna 25 metrů nad zemí. Věž stojí na kopci na pokraji obce Paseky na cestě z Proseče do Borové u Poličky. Z plošiny je rozhled na krajinu Toulovcovy Maštale, ale také na Orlické hory, Českomoravskou vrchovinu či Železné hory. otevřeno: duben-říjen denně, kontakt: tel: , Autor článku: Sdružení obcí Toulovcovy Mašta Proseč Další informace najdete zde: Borůvka Rozhledna 49 48'43.53"N 16 8'7.91"E Třetí a?nejmladší? ze tří dřevěnoocelových rozhleden (Toulovcova rozhledna, Terezka) v oblasti Toulavcových Maštalí nedaleko Litomyšle. Na první pohled rozhledna zaujme svou netradiční konstrukcí, která se zvedá do výšky 18,5 metru. Vyhlídková plošina je umístěna v 15 metrech a k užití je třeba překonat více než 70 schodů. Z této výšky se otevírá pohled na oblast Maštalí, Skuteč, hrad Rychumburk, Chrudim, Pardubice, Orlické hory, Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. Při dobré viditelnosti je možné zahlédnout Praděd v Jeseníkách nebo Krkonoše. Věž stojí po pravé straně u silnice vedoucí z Hluboké do Perálce. Otevřeno: duben-září denně. info: tel.: Autor článku: Sdružení obcí Toulovcovy Mašta Proseč Další informace najdete zde: Hrad Rychmburk 49 50'7.26"N 16 2'34.58"E Gotický hrad Rychmburk, který stojí na ostrohu mezi Krounkou a jejím levým přítokem, je součástí městské památkové zóny Předhradí na Chrudimsku v Pardubickém kraji. U vstupu do hradního areálu je mohutná válcová věž. Částečně se dochovala gotická ostění a krakorce po arkýřích, na věži psaníčkové sgrafito. Nejstarší období hradu připomínají gotické klenuté sklepy a gotické a renesanční klenby v přízemí a patře. Historie Hrad nechal v 1. polovině 14. století postavit Tas z Mrdic, první písemná zmínka pochází z roku Pak hrad patřil pánům z Pardubic. V roce 1425 dobyli hrad husité. V 1. polovině 16. století byl Rychmburk za Jindřicha Šťastného z Valdštejna a jeho syna Viléma rozsáhle upraven v pozdně gotickém a raně renesančním stylu. V 18. století začal hrad chátrat. V roce 1763 však objekt získal Filip Kinský a začal hrad opravovat pro pobyt vrchnosti a pro potřeby správy panství. Hlavní barokní úpravy byly provedeny v letech 1793? V roce 1823 koupili hrad Thurn-Taxisové. Po roce 1945 sloužil objekt potřebám státní lesní správy a od roku 1952 je tady domov důchodců. Další informace najdete zde: Hrad Rychmburk - podzemí hradu 49 50'9.42"N 16 2'35.70"E Hrad dnes slouží jako objekt sociální péče a proto není přístupný veřejnosti. Správa objektu však umožňuje v sezóně přístup na hradní nádvoří a zpřístupnila část podzemí hradu, kde je instalováno několik panelů popisujících historii hradu. Část je i jako odpočinková plocha pro nejmladší návštěvníky, včetně dekorativních prvků na nádvoří. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Další informace najdete zde: skála Petrovna v Maštalích Skalní útvar 49 49'9.98"N 16 7'51.46"E Divoký a rozsáhlý - (rozloha přes 1000 ha) - pískovcový skalní svět "Maštalí, " rozkládající se mezi Budislaví, Prosečí a Novými Hrady, oplývá mnoha zajímavými útvary. Nejvyšší skálou oblasti je Petrovna, ke které se dostanete po 0. 5 km pohodlné chůze z obce Bor u Skutče směrem přibližně na jihovýchod. Až k vrcholu skaliska, upraveného na vyhlídku, vás přivede zelená turistická značka. Skála dosahuje výše asi m a poskytuje pouze omezený výhled na "moře" borových lesů, ve kterých se, odděleny až 60 m hlubokými údolími, ukrývá bezpočet dalších skalních útvarů spolu se dvěma shluky skalních městeček, známých jako "Městské" a "Toulovcovy Maštale"... Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: Nové Hrady - Galerie klobouků Muzeum 49 51'12.35"N 16 8'49.27"E V areálu nádherného rokokového Zámku Nové Hrady u Litomyšle byla v červnu 2012 v nově postavené oranžerii otevřena Galérie klobouků, v níž především dámy mohou obdivovat přes 200 dámských klobouků, které pocházejí z dílen současných anglických modistek. Zastoupeny jsou klasické slamáky, klobouky plstěné, srstěné i vlněné, klobouky zdobené ptačím peřím (kohout, pštros, krocan aj.), bonbónky se závojíčky i vlasové doplňky zvané fascinátory. K dispozici je i koutek s velkým zrcadlem a 12 klobouky, které si návštěvnice mohou vyzkoušet. Nechybí samozřejmě ani povídání o historii pokrývek hlavy, dámských klobouků, o materiálech a způsobech výroby. Součástí expozice je i vybavení krejčovské dílny z 20. let 20. století. Vně budovy je i voliéra s papoušky. Otevřeno denně od 10 do 17 hodin (od května do září), v dubnu a v říjnu pouze o víkendech a svátcích Vstupné: plné 40 Kč, snížené 30 Kč, rodinné 70 Kč Autor článku: Jana Beranová Další informace najdete zde: Nové Hrady - První české muzeum cyklistiky Muzeum 49 51'14.29"N 16 8'47.72"E Nachází se v obci Nové Hrady na severním okraji Toulovcových Maštalí. Muzeum je umístěno v historické budově barokního špýcharu v zahradním traktu zdejšího zámku. Třípodlažní objekt je celý věnován historickým kolům z různých částí Evropy. K vidění jsou jak nejstarší dřevěná historická kola, tak i novější typy. Tato jedninečná expozice určitě stojí za návštěvu a vhodně doplňuje prohlídku zdejšího zámku. Další informace najdete zde: Betlémská jeskyně Drobné památky 49 50'24.00"N 16 7'30.29"E Jedná se o uměle zbudovanou prostoru, která v minulosti sloužila jako modlitebna. V jejím nitru je umístěna zajímavá plastika a řada historických nápisů. Nachází se v příkré stráni nad silnicí na úpatí skalního bloku, v němž byla vytesána. Tato Skalní kaple leží 300 m severně od chaty Polanka. Okolo ní vede červeně značená turistická cesta z Nových Hradů přes chatu Polanku do Boru u Skutče. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Další informace najdete zde: Borová - kostel sv. Kateřiny 49 44'55.24"N 16 8'54.75"E Nachází se u hlavní silnice v severní části obce. První dřevěná kaple zde měla stát již na počátku 10. století, byla však v pozdější době zničena. Na počátku 14. století byl však postaven nový dřevěný kostel, který byl na kamenný pak přestavěn v 2. polovině 17. století. Dnešní objekt pochází z let a je vystavěn v novogotickém slohu a vytváří dominantu této části obce zvané Svatá Kateřina. Turistická mapa KČT 1: č.48 Žďárské vrchy Další informace najdete zde: Budislav - Boží lásky 49 48'5.18"N 16 10'28.74"E Nový moderní kostel Boží lásky se nachází ve středu obce Budislav za hostincem Na Skalách, v blízkosti obecního úřadu. Dalším záměrem bylo, aby spočíval mezi přírodními pískovcovými útvary. Jeho půdorys připomíná lidské srdce, jeho stěny zdobí Křížová chodba z keramické dílny Jiřího Dudychy. Oltář z pískovce vytvořil akademický sochař Petr Váňa. Mříž, kované svícny a plastika na skále jsou dílem Karla Píši. se začal stavět v roce 1995, v roce 2003 byl dokončen a 2004 byl vysvěcen zvon. V kostele se pořádají katolické i ekumenické bohoslužby, koncerty, civilní i církevní obřady - svatby, křty, vítání občánků a poslední rozloučení. Autor článku: Alena Vorlíčková Další informace najdete zde: Zderaz - Skalní obydlí Technická památka 49 49'37.56"N 16 6'0.94"E V střední části obce se zachovalo několik unikátních skalních obydlí vytesaných ve zdejších pískovcích. Řada z nich v 19. a začátkem 20. století prokazatelně sloužila jako obydlí pro méně majetné obyvatele obce. Do dnešních dnů se jich dochovalo pouze několik. V jednom z nich je zbudována ukázková expozice a složí jako Muzeum. Ve vedlejším je pak ukázková fotogalerie historických snímků bývalých zdejších skalních obydlí., E/2 Další informace najdete zde: Pustá Kamenice - kostel sv. Anny 49 45'15.37"N 16 5'17.81"E Byl založen zdejšími horníky a první zmínka o něm je z roku Současný objekt kostela by vystavěn v raněbarokním slohu v roce 1680 za finanční pomoci majitele panství na Rychmburku, Františka A. Berky z Dubé. Jeho půdorys má tvar řeckého kříže. Pozdější pozdně barokní úpravy vstupní části byly provedeny v roce Vnitřní zařízení je novogotické z 2. poloviny 19. století. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Velice cenný je obraz Madony z konce 17. století. Na stěnách a v klenbě interiéru je 13 fresek, uprostřed kopule je je malba korunovace Panny Marie. Půdorys kostela je miniaturní kopií chrámu sv. Petra v Římě. Lidově se mu říká "červená kaple" a údajně existují pouze tři takové v Evropě. Další informace najdete zde: Proseč - kostel sv. Mikuláše,biskupa 49 48'18.11"N 16 6'59.76"E První zmínka o kostele je z konce 13. století, kdy zde byl postaven objekt v raně gotickém slohu, pozdějších obdobích několikrát přestavován. Poslední rozsáhlá novogotická přestavba kostela byla dokončena v roce Vnitřní zařízení objektu pochází většinou z 18. století., F/3 Další informace najdete zde: Budislav - Velké hradisko Hradiště 49 48'7.18"N 16 10'13.60"E Výrazný pískovcový skalní ostroh vystupující ve střední části obce. Název se traduje již po staletí, jak v ústní podání, tak i písemných pramenech. Terenním průzkumem se však žádné konkrétní poznatky neobjevily. Nic však nememění fakt, že z vrcholu Velkého hradiska je jedinečný rozhled na celou obec a její místní části. Blíže k hlavní komunikaci se nachází obdobný, ale menší skalní útvar, který se nazývá Malé Hradisko. Právě mezi nimi mělo být ono osídlení. Další informace najdete zde: Skuteč - kostel Nanebevzetí Panny Marie 49 50'32.43"N 15 59'48.48"E První písemná zmínka je z roku Původně se jednalo o gotickou stavbu, která byla po požáru v roce 1550 renesančně upravena. Došlo zde ke zvýšení celé lodi a v posledních letech 16. století i ke zvýšení Věže. Ta pak byla radikálně přestavěna a zvýšena o celé patro v letech Na hlavním oltáři je je kopie Brandlova obrazu Nanebevzetí Panny Marie, po stranách stojí plastiky sv. Petra a sv. Pavla pocházející z 18. století. Turistická mapa KČT č.47 Vyskomýtsko a Skutečsko Další informace najdete zde: Proseč - sloup Svaté Trojice Socha 49 48'22.18"N 16 6'59.36"E Nachází se na náměstí přímo před Radnicí a v parkové části je jeho dominantou. Pochází z první poloviny 18. století. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Další informace najdete zde: Krouna - kostel sv. Michaela Archanděla 49 46'26.18"N 16 1'39.18"E Původně raněgotický dřevěný ík se poprvé připomíná v roce Později přestavěn do kamenné podoby a přistavěna věž. Z ní se dodnes dochovala spodní část, kde jsou vidět původní střílnová okna. V letech byl od základů barokně přestavěn. Původní věž byla v roce 1844 z obavy před zřícením podstatně snížena. Obraz sv. Michaela Archanděla je od Jana Umlaufa z Kynšperka. Výmalbu kostela provedl v roce 1906 malíř František Martinů (bratr hudebního skladatele Bohuslava). Další informace najdete zde: Skuteč - mariánský sloup Socha 49 50'37.31"N 15 59'46.90"E Nachází se v dolní části Palackého náměstí. Byl zde v roce 1815 sestaven sochařem Vítem Čermákem ze starších prvků, které město v dřívější době pro tyto účely postupně nakoupilo. Poslední úpravy tohoto díla proběhly v roce Další informace najdete zde: Lažany - sv. Václava 49 50'11.54"N 16 1'3.86"E sv. Václava je unikátní stavebně- historická památka, jedna z nejstarších sakrálních staveb na Skutečsku, pocházející ze 14. století. původně sloužil jako farní, v 15. nebo 16. století se stává hřbitovní kaplí pánů z nedalekého hradu Rychmburka - Berků z Dubé a Valdštejnů. je zajímavý především díky zachovalým středověkým vrstvám omítek, náhrobním kamenům zapuštěným do podlahy presbyretáře nebo celkovému klasicistnímu interiéru. Ke kostelu se váže pověst o ukradené mrtvole. Autor článku: Alena Vorlíčková Další informace najdete zde: Kaple Zrnětín - kaple sv. Václava 49 47'28.66"N 16 11'52.99"E Zrnětín - obec u Poříčí u Litomyšle, kterého je součástí. První písemná zmínka o vsi je přesně datována dne v souvislosti se záznamem v listině vratislavského biskupa Předslava (Břetislava), listina potvrzovala příslušnost Zrnětína mezi statky litomyšlského biskupství. V obci je dochováno několik klasických stavení a kaple sv. Václava postavená roku Obcí prochází cyklotrasa KČT č Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11