Středisková výprava spojená s lesní brigádou Tajemství lesa

Transkript

1 Skautský měsíčník střediska Junáka Křtiny číslo 88 duben 2007 Středisková výprava spojená s lesní brigádou Tajemství lesa sobota Jako každý rok, tak i letos se naše středisko vypravilo na tradiční brigádu, Sázení stromků. Letos to sice nemělo být hlavní náplní brigády, ale více o tom až za chvíli. V 8 hodin ráno jsme se všichni sešli na náměstí ve Křtinách. Účast byla poměrně hojná, přišlo devět vlčat, tři světlušky, dva skauti a dvě skautky, z vedoucích přišli Zbyněk, Marťa, Kamča, Diki a Štófa, pověřený vedením celé výpravy. Poté, co jsme si opatřili potřebné vybavení, kotlík aj., krátce zahráli hru Jan-ken-pan, jsme vyrazili směrem na Babice. První zastávka byla na Babickém rozcestí, všichni si upravili obuv, batohy, napili se, najedli a vyrazili jsme opět dál. Po pochodu následovala další zastávka, tentokráte u památníku J. Opletala. Asi po čtvrt hodince pochodu jsme se už setkali s panem Pavloňem, se kterým vždy tuto brigádu domlouváme. Pan Pavloň nás zainstruoval a my začali sbírat klestí a dávat na hromady. Po chvíli přišel další rover, Jony. Asi po hodině usilovné práce přišla hra Přebíhaná. Byla dvě družstva, stojící proti sobě, na signál se měla dostat na pozici opačného družstva a seřadit se stejně jako na začátku, závěr hry byl opravdu strhující a o to větší také nadšení vítězů. Potom jsme opět nastoupili na sklízení klestu. Pak jsme si ještě zahráli hru Na medvěda. /pokračování na straně 7/ V dubnu nás čeká skautské pálení čarodějnic * Hodnocení činnosti v měsíci březnu * Reportáže: Středisková výprava spojená s lesní brigádou Tajemství lesa, Výlet smečky vlčat Tygrů Pevnost ve skalách, Modrá Želva Výprava do Země nikoho, Prodloužená družinovka Ještěrek Tancování, Setkání vůdkyň ve Šlapanicích a Ohlédnutí polovina života ve skautské službě s. m. r. k. 88/1

2 Hlásná trouba I. Naše nejbližší akce Výprava po proudu Río Kirtíno sobota Ve spolupráci s místními jeskyňáři se vypravíme pomoct s úklidem údolí Křtinského potoka. Čekají nás samozřejmě také hry, soutěže,... Sraz: v 8.30 h u klubovny. Ukončení: do h. S sebou: oblečení vhodné k práci; dobrou obuv gumáky nebo pevnou koženou; pracovní rukavice. Jsou zváni všichni členové střediska! Zbyněk-Náčelník Beseda s křtinskými hasiči čtvrtek Místní hasiči nám popovídají o své práci, předvedou svoje vybavení a budeme si moct prohlédnout i Hasičskou zbrojnici. Sraz: v h u klubovny. Ukončení: asi v h Proběhne v rámci schůzky vlčat, ale zváni jsou všichni kdo mají zájem! Zbyněk-Náčelník DRAČÍ TAJEMSTVÍ skautské pálení čarodějnic neděle Oslava vítězství života nad smrtí a příchodu jara se uskuteční tradičně na Kamence. Krom opékání špekáčků, zpívání a pálení čarodějnic nás opět čeká i velká hra Dračí tajemství. Přeneseme se do kraje elfů, trpaslíků, hobitů a skřetů, kde nás čekají netušená dobrodružství. Neváhejte, seberte odvahu a přijďte! Sraz: ve h u skautské nástěnky na náměstí. Ukončení: pro mladší členy v h na náměstí, starší podle zájmu (a povolení rodičů:-). S sebou: VP 3 (vybavení na celodenní výpravu); pláštěnku; malou svačinu a něco na pití; špekáčky na opékání. RR a Kulich II. Organizační STŘEDISKOVÁ RADA pátek Středisková rada se uskuteční v pátek od h v klubovně. Zváni jsou všichni RR a OS na středisku, zvláště pak členové střediskové rady, vedoucí družin a koordinátoři činnosti RR. TÁBOROVÁ RADA pátek Tábor se blíží a kromě vybavení je třeba připravit pořádně i jeho program. První táborová rada se uskuteční v pátek od h v klubovně. Zváni jsou všichni RR a OS na středisku, zvláště pak členové střediskové rady, vedoucí družin a koordinátoři činnosti RR. s. m. r. k. 88/2

3 TÁBOR 2007 ZÁVAZNÉ PŘIHLÁŠKY Na začátku měsíce přinesou děti domů závaznou přihlášku na 17. skautský tábor. Prosíme o její vyplnění a vrácení do konce dubna. Základní informace o táboře: Tábor se uskuteční poblíž vesnice Kulířov, která leží asi 25 km od Křtin. Louka, kde bude tábor, se nachází v údolí Kulířovského potoka asi 1,5 km jihovýchodně od Kulířova. Tábor se bude konat v termínu neděle Cena tábora byla střediskovou radou stanovena na 1900 Kč. Platbu táborového poplatku je výjimečně možné dohodnout také v několika splátkách se střediskovým hospodářem Hankou Drápelovou. Podrobné informace o táboře, vybavení etc. obdrží všichni, kdo se přihlásili, na začátku června. V případě jakýchkoliv dotazů vám vše rád zodpoví hlavní vedoucí tábora Warden (mobil: , mail: petr-zapletal@atlas.cz). TÁBOROVÉ BRIGÁDY STARŠÍ ČLENOVÉ I RODIČE ČTĚTE! Do začátku tábora zbývají necelé tři měsíce a tak je třeba zrevidovat vybavení a vše na tábor pořádně připravit. Letos nás čekají tyto úkoly: odkornit asi 25 ks tyček na týpí, asi 10 ks již odkorněných tyček pořádně začistit (zahladit zbytky po osekaných větvích, zkrátit tyčky na potřebnou míru, etc.), vyrobit 10 ks táborových postelí, nový účastníci tábora si musí vyrobit rohože na táborové postele (předpokladáme 1 ks u světlušek, 1-2 ks u vlčat, 4-5 ks u skautů a asi 7 ks u RR a OS), zkontrolovat stav týpiových plachet a zašít roztrhnutá místa z loňského tábora (tzv. Velké šití). Odkorňování týpiovek proběhne ve dvou termínech, a to sobota 14. a , vždy od 8.00 h na dvoře u Drápelů (jako loni). Velké šití je předběžně plánováno na sobotu Tento termín a čas akce bude upřesněn mailem či SMSkou (nejpozději do pátku ). Při přípravách táborového vybavení očekáváme pomoc starších členů střediska (hlavně RR a OS; ale např. skauti a skautky tímto způsobem mohou realizovat brigádu do SBS). Vítaná bude samozřejmě i pomoc rodičů. Případné datazy, či nabídky na pomoc směřujte na Wardena (mobil: , mail: petrzapletal@atlas.cz). REGISTRACE 2005 V březnu jsme definitivně uzavřeli registrace střediska. Můžeme říct že byla z mnoha pohledů rekordní. Středisko má vůbec největší počet členů za celou historii od obnovení v roce 1990! A jak tedy registrace vypadají? 1. chlapecký oddíl Bílý bizon má celkem 29 členů 16 vlčat, 7 skautů, 3 rovery a 3 dospělé činovníky. 1. dívčí oddíl má celkem 17 členek 8 světlušek, 4 skautky, 3 rangers a 2 dospělé činovnice. Klub oldskautů má celkem 19 členů z toho 6 ženy a 13 mužů. Celkem tedy máme 65 členů z toho 41 mladších 18 let a 24 starších 18 let. s. m. r. k. 88/3

4 Oproti loňskému roku se zvýšil počet registrovaných členů o 17! Největší podíl na tom mají vlčata jichž přibylo 6, ale nárust je téměř ve všech kategoriích. Je vidět, že jsme za uplynulý rok udělali kus dobré práce ve prospěch dětí a ta se odráží v nárustu počtu členů. Snažme se všichni i nadále naplňovat heslo: Lepší skauting pro více dětí! P.S. Velké poděkování za zpracování registrace patří Hance! III. Středisková bodovací soutěž S. B. S. 100 Vyhodnocení S. B. S. 100 za březen 2007 Místo Družina 1. účast 2. kronika 3. výprava 4. výcvik 5. úkol 6. brigáda Celkem (max. 20 b) (max. 20 b) (max. 20 b) (max. 20 b) (max. 10 b) (max. 10 b) (max. 100 b) 1. Tygři 17,0 19,0 20,0 20,0 10,0 6,1 92,1 2. Mochomůrky 17,0 20,0 20,0 20,0 4,0 7,5 88,5 3. Ještěrky 20,0 20,0 20,0 8,0 4,0 5,6 77,6 4. Jestřábi 15,0 10,0 20,0 16,5 4,0 4,0 70,0 Celkové pořadí: 1. Tygři (597,9 b) 2. Jestřábi (565,0 b) 3. Mochomůrky (500,0 b) 4. Ještěrky (470,1 b) Galeony březen Celkem Mochomůrky V 0 Ještěrky 2 5 Jestřábi 1 1 Tygři V 1 Tak tentokrát to bylo zajímavé. Mochomůrky se díky výpravě, která jim chyběla citelně minulý měsíc, dostaly těsně za vedoucí Tygry a zároveň si s nimi vysloužily výpravu. I další dvě pozice byly velmi těsné, Ještěrky o malinko předehnaly Jetřábi, kteří díky neodevzdané kronice přišli zbytečně o 10 bodů a naopak kronika Ještěrek byla velmi pěkná. Celkové pořadí zůstalo zatím beze změny, Mochomůrky se ale pomalu začínají dotahovat na vedoucí dvojici Tygrů a Jestřábů. Střediskový úkol S. B. S. na duben 2007 Z přírodního materiálu vyrobte co nejpěknější a nejzajímavější čarodějnici nebo čarodějnice. Váš výtvor přineste na skautské pálení v neděli Každá družina, která čarodějnici přinese získává rovnou 7 b. Dalších až 3 b je možné získat za nápaditost čarodějnice, její netradiční provedení, neotřelé využití přírodního materiálu, atd. (hodnoceno bude na stupnici: 3 b = opravdu vynikající, 2 b = dost dobrá, 1 b = snažili se, 0 b = nic moc jen chtěli splnit úkol do SBS). IV. Různé Poděkování za pomoc při obnově táborového vybavení Děkujeme Oldřichu Pavloňovi za pomoc s organizací pracovní části výpravy Tajemství lesa (stahování klestu a sázení stromků). Skautské vzdělávání Skautští vedoucí postupně prochází systémem skautského vzdělávání tvořeným zdravotnickými kurzy, čekatelskými kurzy, vůdcovskými kurzy, lesními školami,... Připravují se tak na kvalifikované, bezpečné a zajímavé vedení dětí. s. m. r. k. 88/4

5 Na skautském vzdělávání v rámci skautského okresu Brno-venkov a Jihomoravského kraje se jako přednášející podílejí také dva členové našeho střediska Hanka a Zbyněk Drápelovi. Dlouhodobě přednášejí a zkouší na čekatelských a vůdcovských kurzech. Hanka koncem minulého roku přednášela na čekatelském kurzu obor metodika a tento obor zkoušela na zkouškách, které proběhly v klubovnách střediska Šlapanice. Zkoušela mimo jiné i našeho Štófu. Zbyněk přednášel v sobotu na vůdcovském kurzu pořádaném jihomoravským krajem obor vedení oddílu. Víkendový kurz proběhl ve skautské klubovně v Ochozi. Mnozí z našeho střediska v minulosti absolvovali některý ze skautských kurzů. Od roku 1990 zatím úspěšně absolvovalo zdravotnický kurz 17 našich členů, čekatelskou kvalifikaci získalo 15 členů a z nich 4 získali také vůdcovskou kvalifikaci (Svaťka Drápelová, Hanka Drápelová a Zbyněk Drápela v roce 1998 a Petr Zapletal v roce 2003). Lesní školu úspěšně absolvoval 1 člen. Jako poslední získal činovnickou kvalifikaci Štefan Pinďák-Štófa, který začátkem března úspěšně složil čekatelské zkoušky a nedávno absolvoval také zdravotnický kurz. Živá kronika Hodnocení měsíce března Šestka světlušek Ještěrky: V březnu jsme měly tři normální schůzky (jednu vedla Hanička, protože jsem byla nemocná), pak jednu prodlouženou a na závěr měsíce byly Eliška, Anička a Terka na střediskové výpravě Sázení stromků. Máme momentálně šest světlušek, Hanka se totiž stěhuje a Kristýnka se rozhoduje mezi skautem a hip hopem v Habrůvce. Účast byla tentokrát 19,5 %. Moc bodů do stezky se nám splnit nepodařilo, ale vím, že učit se něco nového bez toho, aby se holky na schůzce vyřádily a odreagovaly, nemá někdy moc velký smysl. Moc se mi líbilo sázení stromků a prodloužená družinovka, protože na oddechových akcích, kde je spousta her a nevšedních činností, se dá odhalit, co v sobě holky mají, a tak mě docela mile překvapilo, jak dovede Anička hrát Fionu, protože to, co z jejích úst a srdíčka často vypadlo, by předvedl jen špičkový herec. Hanka nás dovede bavit ze svých nevyčerpatelných nápadů a dodává slunce takřka všude, i do situací, kde by jiný ztrácel chuť a trpělivost, Eliška dovede pohladit druhého jako vlastní máma, no a ty ostatní si nechám na někdy jindy. Kamča Smečka vlčat Tygři: Smečka vlčat se v březnu setkala na skautských akcích celkem šestkrát. Měli jsme čtyři schůzky, prodlouženou schůzku Pevnost ve skalách a na konci měsíce jsme se zúčastnili střediskové výpravy Za tajemstvím lesa. Byl to měsíc nabitý činností. Na schůzkách jsme se zaměřili na dokončení nováčkovské zkoušky našich deseti nováčků. Vyzkoušeli si třeba uříznout krajíc chleba a namazat jej paštikou, povídali si o zákonech vlčat a slibu nebo o správném chování v přírodě. Většina již má nováčkovskou zkoušku složenou a brzy budou moct složit slib vlčat a pyšnit se krásným slibovým odznakem. Starší kluci se také seznámili třeba s neviditelným inkoustem, připravovali stopovačku pomocí skautských značek nebo vyřizovali zprávu pro 100 m běhu terénem. Kromě Stezky jsme se samozřejmě hráli také spoustu starších i nových her. V klubovně jsme hráli třeba Přehazovanou nebo Padáčky. Venku jsme sehráli dvě velké hry: Mluvící stromy a Boj o pevnost, které měly velký úspěch. S příchodem jarního počasí jich budeme hrát ještě více! Od začátku měsíce se opět rozběhla činnost šestek v novém složení. Na většině schůzek si část programu připravovali a vedli kluci samostatně v šestkách. Připravovali si závody, hry a plnili společný šestkový úkol. V rámci šestkových programů si kluci připravili pěkné hry. K zajímavým patřila třeba soutěž v podepsání se nohou nebo soutěž Magnetická lžička. Někdy se samostatný program dařil více někdy méně. Uvidíme jak to půjde dále. s. m. r. k. 88/5

6 Na konci měsíce jsme se zúčastnili střediskové výpravy Za tajemstvím lesa a bylo nás víc než polovina mladších účastníků. Stahovali jsme klest a všichni si také vyzkoušeli sázení stromků. Kluci se činili dle svých sil a možností. Účast v březnu byla jedna z nejvyšších v posledním skautském roce a to 83,4 %. Úplně všech akcích byli Hroch, Husky, Eskym, Křižák, Petarda a Šrek! Jen tak dále! V dubnu nás čeká spousta zajímavých akcí! Zbyněk-Náčelník Družina skautů Jestřábi: Březen, skvělý měsíc v mnoha ohledech. Uskutečnili jsme 4 družinovky, velkou výpravu na Modrou Želvu a samosřejmě i brigádu sázení stromků. Naše Účast sice už zase tak slavná nebyla, ale pořád dosahovala 72,4 %. Skauti chodí pravidelně, bohužel nám to trochu kazí Lukáš, který nebyl na dvou družinovkách a nejel s námi ani na Modrou Želvu. Ostatní kluci jsou skvělí. Zvláště bych chtěl pochválit Jindru, který si připravil úžasnou instruktáž co se týká rozdělávání ohně. Celer vypracoval instruktáž na téma volně žíjící živočichové v našem okolí, měl to krásně připraveno. Gimli si sám vybavil lékárničku, je šikovný. Samozřejmě Karlos za ústavičnou pomoc při umravňování a vedení družinovek. A Vaška za perfektní přípravy jídel na výpravu. Co bychom si bez něj počali. Úkol jsme bohužel nesplnili, scházela nám jediná přihláška, ve výcviku jsme celkem pokročili, bohužel ne na plný počet bodů. V příštím měsíci si snad zkusíme zastřílet z luku a další zajímavé aktivity. Mimochodem, doufám, že se vám všem líbila Modrá Želva. Skautu zdar a skautům ještě víc! Diki Neformální kmen RR: Tak to konečně vypuklo. Po několika letech čekání se křtinští roveři a rangers sešli a dohodli se, že pro středisko začnou pravidelně něco dělat. Ne, že by už v minulých letech tato skupina na středisku s ničím nepomáhala to bych jim docela křivdil ale byla využívána spíše jako nárazový zdroj lidí a pracovních sil při větších akcích. Její potenciál byl v mnoha ohledech opomíjen a nepořádali jsme ani RR akce (výpravy, návštěvy divadla a koncertů, etc.). Průlom je tedy v té soustavnosti. V pátek a v sobotu jsme se s rovery a rangers sešli, domluvili se na činnosti RR kmene, pořádání zážitkových akcí a také jsme rozdělili tyto úkoly. (Jejich pořadí bylo určeno náhodně, takže žádný z nich není důležitější.): zpracování fotek ze skautských akcí a jejich příprava k tisku na nástěnku a do kronik, výroba plakátů a pamětních lístků pro skautské akce (Tom Pavloň-Jony) tvorba skautské nástěnky na náměstí (Bára Pokorná + Blanka Moltašová-Žaba) distribuce tištěné verze Smrku (Nikča Ludvíková + Zuzka Lišková) rozesílání elektronické verze Smrku a střediskových informací (Filip Korčák) správa střediskové klubovny, ubytovávání návštěv, soupis a realizace prací v klubovně (Martin Olejníček-Keša) objednávání skautských časopisů, tvorba propagačních materiálů střediska (Zuzka Korčáková) správa střediskového vybavení hlavně kontrola a hlídání kotlíků:-) (Zdeněk Šulc-Chvost) koordinace činnosti RR, odpovědnost za přípravu střediskových akcí (Štefan Pinďák-Štófa) Kromě uvedených činností budou také někteří RR pomáhat s vedením družin a podílet se na přípravě a uskutečnění střediskových akcí. A protože za vše se nějak platí, tak i za uvedenou pomoc bude RR nějak zaplaceno. A to dobrým pocitem z odvedené práce a pak hlavně pořádáním roverských akcí, které si sami navrhli (čeká nás tak např. velká letní expedice, drsná etapovka na letním táboře, účast na okresním setkání RR ve Vilémovicích, návštěva kina nebo horostěna). Takže, je se na co těšit a věřím, že RR se stanou vydatnou součástí střediskového dění. Mimochodem, účast na činnosti byla něco okolo 70 %. Warden s. m. r. k. 88/6

7 Reportáže z proběhlých akcí Středisková výprava spojená s lesní brigádou Tajemství lesa sobota /dokončení ze strany 1/ Na oběd bylo vzásadě co si kdo uvařil či opekl, obzvláště chutné bylo jídlo skautů kdo ochutnal, ví dobře, o čem je řeč. Tesně po obědě proběhl závod ve šťouchání láhve hůlkou. Vítězové i poražení dostali sladkou odměnu. A protože klest byl již odklizen, tak jsme začali sázet stromky. Zasadili jsme jich asi sto. Když jsme dosázeli a rozloučili se s panem Pavloněm, začala závěrečná velká hra Sběrači motýlů. Hru vyhrála Míša, druhý byl Hroch a třetí se umístil Brdo. Všichni účastníci byli odměněni tatrankou. A konečně jsme vyrazili zpět do Křtin. Po cestě jsme si ještě zahráli Deset a asi v jsme došli na náměstí, rozloučili se a dál šli už každý po svých. Štófa Výlet smečky vlčat Tygrů Pevnost ve skalách čtvrtek Konec kalendářní zimy nás obdařil vpravdě krásným jarním počasím a tak jsme se rozhodli uspořádat výlet do opuštěného lomu v blízkém okolí Křtin. Na srazu jsme se rozdělili na dvě skupiny. První složená ze starších vlčat pod mým vedením vyrazila jako první a značila cestu pro druhou skupinu pomocí skautských značek. Druhá skupina složená z nováčků pod vedením Hanky nás stopovala a plnila úkoly ze zpráv, které jsme jim ukrývali. Ve zprávách luštili jednoduché šifry, skládali slib vlčat z kartiček s jednotlivými slovy, které byly rozházené po pasece nebo třeba objevili hrst skautských odznaků a poznávali, který je vlčácký slibový. Ani starší se cestou nenudili. Zazávodili si v soutěži mrštnosti Sbírání míčků nebo v soutěži kurýrů předávali zprávu. Skupina starších dorazila do lomu jako první a než přišli mladší tak se věnovali sbírání prázdných nábojnic a sehráli hru Pistolnický souboj. Jakmile dorazili mladší vrhli se do přípravy svačiny a také do hledání nábojnic. Každý si namazal vlastnoručně uříznutý krajíc chleba paštikou a dal si svačinu. Neodolali ani starší a tak za chvíli všichni spokojeně přežvykovali. U jednoho velkého balvanu jsme z kamenů postavili Skalní pevnost a sehráli jsme několik kol hry Boj o pevnost. Čas nás pomalu začal volat k návratu a tak jsme pobalili batůžky a vyrazili ke Křtinám. Začínající šero nás zastihlo u klubovny, kde jsme se rozloučili sborovým pokřikem smečky. Zbyněk-Náčelník Modrá Želva Výprava do Země nikoho čtvrtek Byl pátek odpoledne, v h jsme se sešli v Dolní klubovně, kde jsme dostali přiděleny věci sloužící ke společnému užitku a jídlo. Byli jsme skoro všichni, Brdo, Jindra, Celer, Vašek, Karlos, Gimli, jen Lukášovi to nějak nevyšlo a samozřejmě já a Warden s Libou. Asi o 10 minut později nám jel autobus do Blanska a odtud vlakem do Doubravice nad Svitavou. Tady dostal mapu Jindra a měl za úkol nás dovést do vesnice jménem Újezd u Boskovic, to se mu zdárně podařilo, ale po cestě jsme měli pár nepříjemností, když se Brdovi uvolnil spacák připevněný na batohu a spadl do škarpy plné vody apod. Nicméně jsme tříkilometrový kopec zdárně zvládli a v Újezdu jsme si zahráli Hakis a nabrali vodu. Pak jsme pokračovali dále, tentokrát pod Celerovým vedení, jeho cíl byl jasný, chata Modrá Želva, která se nacházela na krásném paloučku uprostřed lesů kousek od potůčku s průzračnou vodou. K chatě jsme došli až za tmy. Rychle se zabydleli a pustili do rozdělávání ohně a přípravy večeře, měli jsme těstoviny na sladko. Po večeři jsme se shromáždili v přízemí a zahráli si zajímavou hru Hierarchie středověku. Při ní si mnozí z nás vydatně zadřepovali a někteří i zaklikovali. s. m. r. k. 88/7

8 Potom se naše unavenější část odebrala spát při dohledu Wardena. Já s Jindrou jsme šli ještě na večerní proběh do Újezdu a zpět, není nic lepšího. Pak jsme vytuhli úplně všichni. Sobotní ráno jsme zahájili hrou Přepadeni bakteriemi, což vřele doporučuji, tak brzo skauti nebyli ze spacáků, ani nepamtuju. Následovala krátká rozcvička a poté hygiena a snídaně z vlastních zásob asi kolem 8. hodiny. Pak jsme si zabalily batohy a vyrazili směr Boskovice vedeni Karlem. Po dvou kilometrové zacházce, která se Kájovi ani nevím jak podařila jsme se dostali do Boskovic. Zde se naše skupina rozdělila na dvě části, Warden odvedl tu početnější, aby připravila ohniště, ti druzí se odebrali do obchodu a větší část cesty zpět běželi. Gimli si koupil kofolu, tak se mu to proneslo. U Boskovického hradu jsme uvařili polévku a opekli ražničí. Zahráli hru s čísly a vydali se pod Brdovým vedením podle azimutu cestou z kopce. Úžasně rychle jsme ten kopec seběhli dolů, ale co nastalo dál bylo už horší, Brdo se zastavoval po každých deseti metrech a kontroloval mapu, jestli jdeme správně. Nakonec jsme přebrodili říčku, nečekaně si přitom Celer vykoupal a tak se musel trochu vysušit u místních dřevorubců, kteří byli tak laskaví, že ho u jejich ohně nechali a mezitím jsme si doplnili zásoby vody. Asi kolem 17. hodiny jsme se opět vydali pod Brdovým vedením dále, tentokráte to sice nebylo po každých 10 metrech zasávka, zato ta zastávka trvala aspoň 10 minut. Asi za hodinu jsme ušli 300 metrů, úctyhodný výkon že? Nakonec jsme se přeci jenom dostali do Újezdu a odtud už jen kousek na Modrou Želvu. Tentokrát večeře byla skrovnější a to jen chleba s máslem a marmeládou, ale o to rychlejší. Zahráli jsme si ještě asi dvě hodiny Dračí doupě a pak přišla na řadu noční hra Hon na lišku, liška byl Warden, jak vystihující. Warden vyběhl asi 10 minut před námi a po každých 20 krocích upustil jeden bílý lístek, nemohl se vychýlit od původního kurzu o více než 45 stupňů. Poslední lístek zanechal nedaleko jedné hájovny a pak bylo jen otázkou času, kdy jsem ho našli. Ovšem cestou zpět se stalo něco, co musí být zapsáno, my jsme se ztratili, i s Wardenem. Asi pěti kilometrovou obchůzkou jsme se vrátili do chaty, kterou jsme našli celou rozházenou, židle převrácené, křeslo na stranu. Nic nezůstalo na svém místě k našemu zděšení. Naštěstí ale nic nechybělo, tak jsme se nakonec dohodli, že nic nebudeme hlásit na policii a šli jsme spát, ale předtím jsme ještě dobře zabezpečili celou chatu. Nedělní ráno bylo o poznání unavenější. I přesto nikdo z nás nevynechal rozcvičku ani hygienu. Snídaní jsme se vrátili k normálnímu životu. Pak přišla na řadu horší část dnešního dne a to vaření a výroba dřeva. Náš kuchař Vašek se ujal kuchyně společně s Celerem a Kájou. Zbytek nás se vydal kácet stromy a Warden s Libou zašli do Újezdu pro vodu. Dělání dřeva nám zabralo o hodinu více a ani oběd nebyl naneštěstí na čas. Ale vše jsme zdárně zvládli a po obědě rychle pokračovali posledním úklidu chaty. Pak jsme udělali pár kvalitních snímků a rozloučili se s chatou a pod Jindrovým vedením se vydali zcela opačným směrem, než jsme původně jít měli. Ale asi po kilometru na to přišel i Jindra a tak jsme to otočili správným směrem. Po delším bloudění jsme se napojili na správnou cestu a pokračovali dále. Asi 15 minut před odjezdem vlaku jsme byli ještě dva kilometry od Doubravice, odkud jsme měli odjíždět. Navrhl jsem jim, že můžeme jít na hrad, že už není moc reálné vlak stihnout, ale oni mě přesvědčili, že to půjde a tak jsme zase běželi. Popravdě jsem nečekal, že to můžeme stihnout, ale naše unavená těla udělala maximum a my vlak stihli s vypětím všech sil. Tentokrát jsme jeli až do Babic, odtud pak do prudkého kopce. Cestou jsme si zahráli hru Pozor střela! V Babicích jsme zašli na chvíli do místního gastronomického zařízení na tam dořešili finance. Po krátkém občerstvení se opět vydali na cestu. Do Křtin jsme dorazili se soumrakem. Zakřičeli pokřik a rozešli se domů. Diki Prodloužená družinovka Ještěrek Tancování pátek Tuto schůzku jsme měly mít původně opékání na ohni, ale pro sněhovou nadílku jsme zůstaly v klubovně a měly jsme převážně taneční program. Nejprve jsme se učily pár tanečních kroků (z aerobiku), po čtvrt hodině ale dorazila Hanka Vikartovská a šla koupit s jednou světluškou křupky s. m. r. k. 88/8

9 a pití na rozlučkový večírek. Hanka nám totiž později během oslavy řekla, že se bude stěhovat do Jeseníků. Je to dost daleko a ani do křtinské školy nebude chodit déle než týden. Proto jsme celé překvapené měly tedy rozlučkovou schůzku. Po jídle a pití jsme opět tancovaly, ale už volněji, děvčata si vybírala písničky podle svého vkusu, pak jsme si chvíli kreslily k tématu tancování, Aničce, Elišce a Verči jsem vysvětlovala, jak si zhotovit lítací berušku, Hanka kreslila roztažená na lavičkové matračce pod stolem, no a v poslední hodině jsme si zahrály část pohádky Šrek, ve které hrály tyto postavy: Šrek-já Kamča Koudarová, Fiona- Anička Vandasová, Oslík-Eliška Ševčíková, Kocour-Alenka Matějáková, slepá krysa s bílou hůlkou- Hanka Vikartovská, Dračice-Verča Učňová, Lord Farkvád-Anička Vandasová. Hrálo se v Bažině, kdy si dával Šrek večeři a do bažiny se mu nastěhovaly pohádkové postavičky, jak šel s Oslíkem k Lordovi a domluvil se na vysvobození princezny, jak zachraňoval Fionu a Oslíka, jak je pronásledovala Dračice, jak Fiona zjistila, kdo je její zachránce a nechtěla jít dál, no a k Lordu Farkvádovi už nedošli, protože došel film. Poslední minuty času jsme se do poslední kostičky těla pořádně vytancovaly na diskotéce, protože venku byla celkem tma a my jsme si tedy zhasly, a pak už byl čas na rozloučení. Holky uklidily pastelky a voskovky do aktovky, kterou jsem z domu přinesla, Eliška umyla hrnky a pak spěchala na autobus a pak už jsme šly domů. Kamča Setkání vůdkyň ve Šlapanicích pátek Poslední březnový víkend proběhlo v klubovnách Junáka Šlapanice setkání vůdkyň okresu Brnovenkov. Vůdkyně si vyměňovaly zkušenosti z vedení a vyráběly rukoděly velikonoční ozdoby. Na setkání také velice zajímavě přednášela sestra z dětské nemocnice, vyprávěl otec Kaňa. Od nás se účastnila Hanka Drápelová. Bylo to velice pěkné setkání. Snad jej od nás příští rok navštíví více děvčat. Ohlédnutí polovina života ve skautské službě Začátkem března proběhl na našem skautském středisku volební sněm a já jsem na něm předal vedení střediska nově zvolenému vůdci střediska. Je jím Petr Zapletal-Warden. V roce 2003 složil vůdcovskou zkoušku, účastnil se lesní školy Triangulum, ale hlavně v posledních letech získával praxi. Od roku 2004 je vůdcem 1. chlapeckého oddílu a vedl již tři tábory. Myslím si, že má schopnosti a nadšení vést velice dobře skautské středisko ve Křtinách. Má moji důvěru a plnou podporu. Jako odstupující vůdce střediska bych zde rád stručně zrekapituloval svoji dosavadní činnost ve vedení křtinských skautů. Když si to tak zpětně promítám prožil jsem více než třetinu svého života ve funkci vedoucího chlapeckého oddílu a téměř třetinu života ve funkci vedoucího střediska. Celkem jsem v různých činovnických funkcích působil polovinu svého života. Chlapecký oddíl jsem vedl třináct let a středisko téměř jedenáct let. Většina dětí, které máme dnes v oddílech ještě nebyla na světě, když já jsem začínal vést středisko. Mnohé děti, které jsem vedl jsou dnes již mladí lidé, mají vlastní rodiny a děti. Při vedení střediska jsem zažil období radosti a rozkvětu, ale i časy smutku, úpadku a vyhoření. Mnohé se podařilo, mnohé se také nezdařilo. Učil jsem se vést, dělal jsem chyby i špatná rozhodnutí. Někdy jsem byť nerad i ublížil. Všem kterých jsem jakýmkoliv způsobem ublížil se zde omlouvám. Věřte nikdy to nebylo ve zlém úmyslu. Byl jsem a jsem jen člověk, člověk chybující. Myslím však a doufám, že to tak cítí i ti jež jsem vedl, že můj přínos pro ně a pro celé středisko výrazně převýšil to špatné co jsem snad udělal. Za dobu mého působení ve vedení střediska jsem vedl osm letních táborů a jednu letní expedici. Začali jsme pořádat tradiční akce, které se drží dodnes. Jsou to třeba Mistr uzlování, Mikulášská nadílka, Velká zimní hra Severská pošta, Betlémské světlo, Tříkrálová sbírka, Dětský maškarní s. m. r. k. 88/9

10 bál,... Zorganizovali jsme u nás ve Křtinách i okresní kolo Svojsíkova závodu. Objevili jsme nové cíle našich výprav: Babí lom, Malý Chlum, Lanškroun, Modrá želva, Jelenice,... Uvedli jsme v život oddílové nálepky a platidlo Mordy, začal vycházet střediskový časopis Smrk, rozeběhla se Středisková bodovací soutěž SBS, máme webové stránky,... Máme pěknou klubovnu, kterou v dohledné době možná ještě zdokonalíme. Postupně se podařilo vybudovat velmi dobrou pověst střediska Junáka ve Křtinách. Myslím, že máme velmi vysoký kredit a patříme k nejaktivnějším spolkům. To vše se podařilo díky tomu, starší členové střediska neodešli úplně, ale stále středisko podporují. Časy vzestupu se i na našem středisku střídaly s časy úpadku. Vždy jsem se snažil, aby časy vzestupu byly co nejtrvalejší a pády nebyly moc dlouhé a tvrdé. Myslím, že alespoň třikrát to s naším střediskem vypadalo dost špatně a museli jsme jej stavět na nohy. Poprvé to bylo po pátém letním táboře, kdy nám oddíl zestárnul, odešli členové a téměř nebylo s kým skautovat. Na podzim roku 1995 jsme povedeným Skautským dnem získali spoustu nováčků a středisko bylo zachráněno. Dalším přelomovým obdobím, kdy jsme se pomyslně odrazili ode dna byl rok Staří zakládající členové střediska přestali téměř úplně fungovat, ale do činnosti se vrhnuli mladí odchovanci oddílu. Bylo to období kdy jsme v hojném počtu absolvovali vzdělávací kurzy a také díky jim se odrazili k nejdelšímu a nejplnějšímu období rozkvětu. Pro mne byl rok 1998 významný také z toho důvodu, že jsem absolvoval lesní školu. Byl to pro mne i pro středisko velký impuls ke zkvalitnění naší skautské činnosti. Třetí důležité období bylo po dvanáctém táboře. Starší generace roverů odešla za studiem a opět bylo třeba zapojit do vedení mladou generaci roverů. To se podařilo díky jeskyňářskému programu, který vyvrcholil v roce 2003 letní expedicí do Českého krasu. Účastníci této roverké expedice nyní přebírají vedení střediska. Vedení střediska pro mne bylo velkým koníčkem, velkou výzvou. Hodně jsem se naučil a osvojil si návyky a postupy, které mi pomáhají i v profesním životě. V současné době jsem v osobním životě stabilizovaný mám spokojenou rodinu, mám kde bydlet, dobré zaměstnání. Mnozí by si řekli: Vždyť by středisko klidně mohl vést dál. Má pro to ty nejlepší podmínky a předpoklady!. Já si nemyslím, že by to bylo nejsprávnější řešení a také proto středisko předávám. Cítím také určitou únavu a vyčerpání, již mi vedení střediska nepřináší takovou radost jako dřív. Rád bych dopřál pocit z dobře odvedeného díla i dalším. Před lety jsem středisko přebíral ve stavu, kdy jsme museli řešit základní otázky existence střediska. V současnosti je podle mne středisko stabilizované a po stránce skautské, organizační i technické o řád na vyšší úrovni. Já věřím, že mladá nastupující krev přinese nové nadšení a nápady a za nějaký čas pozvedne středisko zase o řád výš. Přeji novému vedení hodně radosti ze skautské činnosti a z úspěchů, které přijdou. Já sám nechci od skautingu odejít. Myslím, že budu skautem po celý život. Můj nástupce se na mne může kdykoliv obrátit a můžeme diskutovat jakékoliv situace, které můžou na středisku nastat. Budu rád a bude mi ctí moct dále pomáhat při zajišťování chodu střediska. Na závěr bych chtěl poděkovat všem se kterými jsem spolupracoval za ta léta, kdy jsem vedl oddíl a středisko. Velice si vážím všeho dobrého co pro rozkvět střediska vykonali. Zejména bych chtěl poděkovat své ženě Hance, která byla mým zástupcem a zároveň také hospodářem. Starala se také o velkou část střediskové administrativy. Mnohé z toho co se povedlo je její zásluhou. Děkuji všem, kteří pro křtinský skauting pracovali v minulosti a hodně úspěchů přeji těm, kteří pro něj budou pracovat v budoucnosti. Zbyněk-Náčelník S. M. R. K. je měsíčník, který vydává JUNÁK svaz skautů a skautek ČR, středisko Křtiny pro svou vnitřní potřebu. Je distribuován zdarma reg. členům střediska. Číslo 88, ročník 9., vyšlo 5. dubna 2007 ve Křtinách v nákladu 50 výtisků. s. m. r. k. 88/10