Jak ochránit firmu České podniky ročně přijdou o miliardy v důsledku hospodářské kriminality. Jak škodám předcházet?

Transkript

1 číslo 20 l l 39 Kč l řízená distribuce l l měsíčnik vydavatelství Mladá fronta Čechům chybějí ambice, říká Petra Hubačová, královna českých startupů str. 14 Jak ochránit firmu České podniky ročně přijdou o miliardy v důsledku hospodářské kriminality. Jak škodám předcházet?

2 The only english language business weekly in The CzeCh RepubliC inzerce A NEJEN KRIZE, FIRMY SE PEROU I S KRIMINALITOU Hospodářská recese přinesla kromě jiných negativních aspektů také zvýšenou míru kriminality. Obětí se stávají firmy, v Česku je jich každoročně postiženo 29 procent. Je to o jedno procento lepší výsledek, než představuje průměr ve střední a východní Evropě, oproti předchozímu průzkumu se však situace v tuzemsku zhoršila o pět procent. Loni se celkové škody v důsledku vloupání do obchodů, restaurací a dalších objektů vyšplhaly na 1,9 miliardy korun. A jak už to tak bývá, největší slabinou je podceňování rizika vloupání. Zabezpečení firmy často řeší nahodile, podle nabídek, které se k nim dostanou, místo aby si nechaly vypracovat celkový koncept bezpečnosti. Nejčastější typ hospodářské kriminality v České republice? Je to zpronevěra, která se na okrádání firem podílí ze 75 procent. A zajímavé je, že hlavní hrozba pro firmy přitom přichází od jejich zaměstnanců. Ti se na hospodářské kriminalitě podílejí ze 67 procent, což je v porovnání s rokem 2009 výrazný skok. Aby toho nebylo málo, experti upozorňují, že šéfové firem budou mít brzo zamotané hlavy z počítačové kriminality. Průzkum PwC ČR ukázal, že necelá pětina společností hodlá v letošním roce podnikat výrazné kroky k ochraně svých klientských dat a duševního vlastnictví. V hlavním rozhovoru tohoto čísla vám představíme Petru Hubačovou, která bývá označována za královnu českých startupů. Před třemi lety rozjela první český inkubátor pro začínající firmy, má tedy v této oblasti velké zkušenosti a její názory a postřehy jsou skutečně podnětné. Rád bych vás také upozornil na dvě nové rubriky, které jsme pro vás v tomto čísle připravili. Jednak jsme ve spolupráci s Adamem Hazdrou, autorem knihy Skvělé služby, rozjeli testy služeb zajímavých českých projektů. V prvním dílu jsme se podívali na zoubek portálu Mixit.cz. Druhou novinkou je rubrika, kterou jsme nazvali Úřednické absurdity. Zaměříme se v ní na administrativu, kterou se podnikatelé musejí zabývat a ztrácet s ní spoustu drahocenného času, přestože se často jedná o úkony postrádající smysl. Dámy a pánové, přeji vám inspirativní čtení. editorial PROFIT PROFIT VYDÁVÁ MLADÁ FRONTA a. s. MEZI VODAMI 1952/ PRAHA profit@mf.cz GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek PUBLISHER Igor Záruba ADRESA REDAKCE Pod Kotlářkou Praha 5 Košíře ŠÉFREDAKTOR Martin Zika, T: , zika@mf.cz REDAKTOŘI Dalibor Dostál, dostal@mf.cz Jakub Procházka, procházka@mf.cz INZERCE David Korn, ředitel, T: , korn@mf.cz MARKETING Hana Holková, ředitelka, T: Jaroslav Tošer, brand manager, T: VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová, ředitelka, T: SEKRETARIÁT Martina Minaříková, T: TISK Europrint a. s. PŘEDPLATNÉ PRO ČR All Production s.r.o. P. O. BOX 732, Praha 1 T: mladafronta@predplatne.cz Reg. zn: MK ČR E 6590 ISSN C Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. TITULNÍ STRANA Tomáš Novák Martin Zika, šéfredaktor Číslo 20 / Profit vychází od roku

3 PROFIT obsah OBSAH Top události...6 Komentář Nic nevymýšlet, příliš netvořit a mlčet...7 Téma Ukradené zisky...8 Ekonomická krize nepostihuje firmy jen nižšími tržbami, ale také vyšší mírou krádeží a jiných forem hospodářské kriminality. Další vlna problémů se do firem valí z internetu. Rozhovor Petra Hubačová...14 Bývá označována za královnu českých startupů. I když toto označení nemá příliš ráda, faktem je, že před třemi lety rozjela první český inkubátor pro startupy TechSquare. Kromě toho se podílí na řadě dalších projektů, které souvisejí s inovacemi a podporou podnikání. Byznys Rizika exportu lze pojistit...18 Na vývozu se malé a střední podniky podílejí téměř 54 procenty, ale jen 18 procent z nich si pojišťuje své zahraniční pohledávky. Nové produkty jim pomohou ošetřit exportní rizika. Příležitost, nebo riziko?...19 České daňové zákony poskytují málo možností, jak legálně snížit daňovou zátěž. Jednou z nejvýznamnějších příležitostí je odečet nákladů na výzkum a vývoj. Příběh úspěchu ReplayWell Odborné konference jsou pro firmy i instituce zdrojem nejnovějších poznatků v oboru. Zároveň však pro ně představuje vysílání zaměstnanců na tyto akce značné náklady. Jednou z možností, jak ušetřit finance i čas, je přenos konferencí na internetu. Očima podnikatele Polemika Restart Totální posedlost inovací Zdeněk Cendra má dnes na svém kontě kromě několika velmi úspěšných projektů také pár nevydařených, které ho stály nemálo peněz. Je to přirozené a dá se na tom leccos naučit, říká k tomu mladý podnikatel. Makro Anketa Test Jak se objednává zrní přes internet V následujících několika vydáních Profitu se společně s autorem knihy Skvělé služby Adamem Hazdrou podíváme pod pokličku několika českých služeb. Začínáme s Mixit.cz. Zahraničí Bývalý keltský tygr se chce vrátit Po období konjunktury z 90. let minulého století dopadla na Irsko světová ekonomická krize možná nejcitelněji ze všech zemí EU. Nová vláda však provedla drastická opatření a dnes tvrdí, že její snaha začíná přinášet ovoce. Nenápadně daňovým rájem Obchod mezi Českem a Maďarskem po stagnaci způsobené nedávnou světovou ekonomickou krizí v poslední době ožívá. O výhodnosti investic v zemi za Dunajem se postupně přesvědčují i čeští podnikatelé. Úřednické absurdity Jak dlouho jste na internetu? V nové rubrice se budeme zaměřovat na administrativní nesmysly zatěžující podnikatele, úvodem se podíváme na dotazník statistiků. Za jeho nevyplnění hrozí pokuta až sto tisíc korun. Hotelnictví V Brně bude vyhlášen Hoteliér restauratér roku Reality Chceme to levněji Stále více firem šetří, ale zároveň se nechce stěhovat z kancelářských prostor, které nyní využívají. Vyjednávání levnějších smluv, takzvané přejednání, se stalo hlavním tahounem realitního trhu v České republice v oblasti administrativních objektů. Fokus Vysoká DPH sráží nakladatele Velké množství titulů na malém trhu, tvrdý konkurenční boj i vysoká daň z přidané hodnoty, na kterou si v branži stěžují všichni bez výjimky. S tím vším se dnes musejí potýkat vydavatelé knih v Česku. Přežít, nebo dokonce být úspěšný není úkol pro slabé povahy. Fotoseriál Seminář Jak přes e-tržiště získat správný produkt V Pardubicích se na dalším semináři Profitu diskutovalo především o tom, jak v zadávací dokumentaci nejlépe specifikovat produkt, aby zadavatel zakázky dostal přesně to, co potřebuje. Právo Byznys a nemovitosti: Co se změní? Jeden den podnikatele / Názor Technologie Poradna Servis Portrét: Jakub Chleboun inzerce A Vývoj kurzu koruny k euru (období ) Vývoj kurzu koruny k dolaru (období ) 1. Koruna Kolísá oběma směry Podíváme-li se na vývoj kurzu koruny k euru i dolaru za posledních pět let, trend není vůbec jednoznačný. Není možné říci, že koruna jen posilovala nebo oslabovala. Z toho je zřejmé, že předvídat kurz je velmi obtížné. Oslabení nebo posílení koruny přitom může velmi nepříznivě ovlivnit celkovou ziskovost společnosti a mnohdy má i zásadní vliv na konkurenceschopnost firmy jak na domácím, tak i na zahraničním trhu, bez ohledu na její velikost. Mí zahraniční partneři pocházejí ze zemí platících eurem. Dřív bylo snazší kurz odhadnout, protože koruna víceméně dlouhodobě posilovala. Nyní se ale výrazně pohybuje oběma směry. Nemám čas neustále sledovat devizový kurz a obávat se jeho dalšího vývoje. Proto jsem se dohodl s bankou, že mi pomůže vhodnými nástroji riziko omezit, konstatuje Slavomír Kubera, majitel menší společnosti vyrábějící speciální jízdní kola. 2. od uzavření KontraKtu K jeho finančnímu vypořádání může uběhnout dlouhá doba Délka obchodního případu, tedy doba od počáteční kalkulace nákladů a výnosů po přijetí platby od odběratele, případně po platbu dodavateli, může být značná. Přitom čím delší časové období, tím větší nejistota ohledně možných kurzových výkyvů, a tím pádem větší potenciálně negativní dopad na provozní zisk společnosti. Ze své zkušenosti vím, že koruna poměrně kolísá i během jednoho roku. Natož v případě, kdy od uzavření smlouvy s partnerem po obdržení platby uběhne i několik let, zdůrazňuje Irena Vostřálová, jednatelka středně velké firmy vyvážející strojní součástky do zemí jižní Evropy. V době, kdy na jedné straně tip experta Jak neprodělat na obchodu se zahraničím Expanze na zahraniční trhy může vystřelit zisk společnosti raketově vzhůru. Jsou ale i případy firem, které pokus obchodovat se zahraničím málem stál existenci. Příčinou byl především kolísající kurz koruny. Na to, co je potřeba vzít v úvahu, když firma uvažuje o navázání vztahu se zahraničním partnerem, upozorňuje Petr Dufek, ředitel makroekonomických analýz ČSOB. s našimi obchodními partnery uzavíráme zakázky, si zároveň na straně druhé zajišťujeme přes banku budoucí směnný kurz pro vypořádání jednotlivých plateb. Tímto účinně omezujeme riziko pohybu kurzu v době od uzavření kontraktu do jeho vypořádání, dodává. 3. Kurzové riziko je v důsledku ekonomické Krize vyšší Vinou hospodářské krize klesly marže firem, a tím se snížila také jejich rezerva na krytí případných ztrát z kurzových rozdílů. Proto nyní nabývá zajištění kurzového rizika daleko většího významu než dříve. 4. jak aktivně předcházet rizikům? Ochránit se proti riziku kurzových výkyvů lze různými způsoby. Například pomocí tzv. forwardu (termínovaného kurzu), kdy firma s bankou uzavře smlouvu o nákupu či prodeji daného množství cizí měny za pevně stanovený (zajištěný) kurz. Svou pohledávku nebo závazek tak lze zajistit již v okamžiku jejich vzniku a s kurzem cizí měny vůči koruně lze již kalkulovat ve finančním plánování. Existuje mnoho možností, jak může firma ve spolupráci s bankou zajistit své podnikání proti riziku plynoucímu z kolísání devizových kurzů. Podrobnější informace a nezávazné konzultace jsou připraveni bezplatně poskytnout firemní bankéři ČSOB v kterékoli pobočce, uzavírá Tomáš Perger, segmentový manažer pro finanční trhy ČSOB. petr dufek ředitel makroekonomických analýz ČSOB 4

4 PROFIT top události komentář PROFIT OBCHODNÍKŮ S BENZINEM DRAMATICKY UBYLO STÁTU, KTERÝ CHCE SNÍŽIT MILIARDOVÉ DAŇOVÉ ÚNIKY z nelegálně dovážených pohonných hmot, se podařilo pročistit trh distributorů benzinu a nafty. Ze dvou tisíc firem, které byly ještě v září v registru, jich zbylo jen kolem dvou set. Jen malý zlomek společností totiž dokázal složit dvacetimilionovou kauci, kterou nově nařizuje zákon. V listopadu skončilo období nutné k získání koncese na prodej pohonných hmot, pro niž je kauce nezbytná. Pokud by firmy podnikaly bez koncese, hrozila jim dvacetimilionová pokuta, a tedy likvidace. K 1. listopadujsme evidovali 132 složených kaucí a 194 firem, které požádaly o vystavení koncesní listiny. Distributoři měli možnost se přihlásit a složit kauci nebo dodat potvrzení o bankovní záruce, uvedla mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Kauce měla zabránit účelovému zakládání společností, kvůli kterým stát na krácení DPH ročně přichází o pět až osm miliard korun. Přiměřeností výše kauce se ovšem ještě bude na popud Senátu zabývat Ústavní soud. V září a říjnu se dovoz benzinu a nafty do Česka z rafinérií v okolních státech výrazně zvýšil. Podle expertů jsou za tím právě podvodníci, kteří chtěli rychle odprodat co největší množství dovezeného benzinu. Poznámka Profitu: Přes stížnosti některých distributorů jde o krok, který zabrání značným daňovým únikům. Přesto není možné očekávat, že se podvodníky podaří zcela eliminovat. DVĚ PĚTINY PODNIKATELŮ CHTĚJÍ SVŮJ BYZNYS DÁLE ROZVÍJET PODNIKATELÉ V ČR ROZHODNĚ NEŠLÁPLI VEDLE při rozhodování, kterým směrem se vydat. Jejich přístup k vlastní profesi je pozitivní, drtivou většinu jejich práce baví. Svůj byznys chce navíc 40 procent z nich dále rozvíjet. Pokud nebudou v podnikání pokračovat sami, mají mnozí vyhlédnutého následovníka. Firmu plánuje předat 36 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu mezi 7000 podnikateli v rámci projektu Město pro byznys, který zpracovala agentura Datank. Zápal a chuť do práce převládají mezi začínajícími i zavedenými podnikateli. Největší entuziasmus vyjadřovali zástupci firem s obratem nad 300 milionů ročně (96 procent). Rozšíření častěji plánují mladší firmy, například z oblasti IT nebo ze zpracovatelského průmyslu, uvedl manažer segmentového řízení v Komerční bance Michal Pánek. Pokud podnikatelé uvažují o opuštění firmy, snaží se její budoucnost dobře zajistit. Téměř dvě pětiny firem mají vyhlédnutého následovníka. Jen kolem deseti procent (a to zejména menších) firem pak přemýšlí o odprodání podílu. Poznámka Profitu: Vzhledem k tomu, kolik začínajících podnikatelů krachuje, je jejich entuziasmus, případně snaha zajistit firmu, již opouštějí, do budoucna dobrou zprávou. Je ale zřejmé, že ne vždy se nadšení a představy promítnou do reality. MINISTERSTVO PODPOŘÍ PODNIKATELE ŠESTI MILIARDAMI NA PODPORU PŘEDEVŠÍM MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKATELŮ uvolní v těchto dnech ministerstvo průmyslu a obchodu šest miliard korun. Konkrétně jde o spolufinancování podnikatelských projektů v určitých krajích. MPO vyhlašuje na listopad nové výzvy do programů Inovace, Rozvoj a ICT a strategické služby. Otevření výzev operačních programů pro Moravskoslezský a Ústecký kraj je jedním z protikrizových opatření vlády pro Foto Martin Pinkas řešení situace ve strukturálně postižených regionech. Cílem tohoto opatření je zlepšení konkurenceschopnosti firem a podpora vytváření nových pracovních míst, uvedl ministr průmyslu Jiří Cienciala. Pomocí dotací ze strukturálních fondů mohou firmy získat zpět až polovinu nákladů vynaložených na konkrétní projekt. Dosud poslední výzva do programu Inovace byla vyhlášena letos na jaře. Vláda tehdy uvolnila 2,4 miliardy korun. Tato částka ale poptávku ze strany firem neuspokojila, a proto bude poskytnuto dalších 2,5 miliardy. Stejná částka připadne i na program Rozvoj. Na ICT a strategické služby chce MPO věnovat miliardu korun. Poznámka Profitu: Díky za každou aktivitu, která podpoří české podnikatele. V tomto případě navíc vhodnou formou, kdy firmy vynaloží prostředky na podnikatelské projekty a část se jim vrátí zpět zásluhou dotací ze strukturálních fondů. Vzkaz nastávající vládě NIC NEVYMÝŠLET, PŘÍLIŠ NETVOŘIT A MLČET Je nemoc domnívat se, že máme moc. Český dvorek je z politicko-ekonomického hlediska natolik zanedbatelný, že mlaskání nad pocitem vlastní důležitosti je srovnatelné s oslavami vítězství San Marina ve fotbale. A že u toho ještě kdejaký snaživec chrochtne, je už jen důkazem, že nás socialistické funkcionaření ovlivnilo více, než si připouštíme. České politické hřiště disponuje hráči okresního přeboru, připomínajícími v lepším případě sňatkové podvodníky s květinou v klopě, v horším polovzdělané burany se sklonem k alkoholu. Na prstech dvou rukou bychom spočítali, kolik je v Poslanecké sněmovně či Senátu opravdových osobností, které něčeho dosáhly ve vědecko-výzkumném, podnikatelském nebo třeba akademickém světě. Jako jehly v kupce sena bychom hledali ty, kteří se domluví plynně alespoň třemi světovými jazyky, což je ve vyspělém světě znak přiměřené vybavenosti. Na prstech jedné ruky spočítáme, kdo byl uznán mezinárodní veřejností, například na bázi citací v odborných časopisech. Jedním z pádných argumentů tvrzení, že se ve vysokých funkcích střídají veskrze ňoumové, je fakt, že odejdou-li z politiky, končí ztraceni v podřadných funkcích. NEKRUŤME HLAVOU Co je příčinou toho, že nám trvale vládne hvězdná pěchota? Vzdělaní a schopní si více než kdokoli jiný uvědomují, že domácí politik má dnes ve skutečnosti malý manévrovací prostor. Celosvětová globalizace a geopolitická integrace snižují možnost ovlivnit tuzemské dění a ti, kteří poznali svět z jiného úhlu pohledu než zahraničních politických misí, si tento fakt uvědomují dvojnásobně. Pokud k tomu připočítáme krátkou životnost vlád, nevyzpytatelnost v chování vládních ministran a hrůzu při pouhé představě, koho že si vylosuji do poslaneckých lavic jako spoluhráče, máme výsledek. Nekruťme tedy nechápavě hlavou nad tím, proč ve volbách uspěl ten či onen jedinec. Dobrá zpráva je to naopak pro ty, kteří nemají jiné než politické ambice: máme-li dostatek finančních zdrojů a nešetříme-li kritikou, není vůbec složité uspět. Lid nechce slyšet řešení, chce vidět viníka. A pokud si zaplatíme kampaň, kde bude onen nešťastník vyobrazen na kandelábru, stáváme se záhy parlamentní stranou. Domnívat se, že nová politická sestava bude jiná, je utopie. Sebevražda v přímém přenosu vítěze voleb zatím pouze potvrzuje, že bude trvat ještě nejméně jednu generaci, než budeme mít gramotný politický dorost. Možná už to nyní nebude parlamentní sestava okresního přeboru, ale jak známo, z okresu se postupuje do krajských soutěží, nikoli do první ligy. Při všem respektu k několika skutečným osobnostem lze předpokládat, že to v soukolí opozice a chtíče průměrných z vlastních řad dlouhodobě neustojí a raději se časem vrátí ke svému řemeslu. Bylo by tedy více než naivní očekávat zásadní změny v podnikatelském prostředí. Měli bychom napnout všechny síly a přesvědčovat každého, kdo bude ve vládě, aby se střežil čehokoli, co by připomínalo tvůrčí činnost. Posledních přibližně deset strategií zaměřených na hospodářský růst nebylo designováno úplně špatně. Leč zapomnělo se na to, že ti, kteří je tvoří, jsou vybaveni jinak než ti, kteří je naplňují. Snaha byla velká, realizační schopnost nulová. Musíme tedy rychle z hrušky dolů. Žádné složité koncepce, žádná převratné terminologie. Kupecké počty a jednoduchá řešení, žádné další strategie. A hlavně netvořit. Firmy si zvykly, že si musejí pomoci samy a jakákoli, byť dobře míněná aktivita snaživého politika jim způsobí pouze další starosti. Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Foto Tomáš Novák 6 7

5 PROFIT téma téma PROFIT Zabezpečení firem UKRADENé zisky Ekonomická krize nepostihuje firmy jen nižšími tržbami, ale také vyšší mírou krádeží a jiných forem hospodářské kriminality. Další vlna problémů se do firem valí z internetu. Jediný říjnový večer na Rychnovsku se místním firmám velmi prodražil. Na staveništi v Českém Meziříčí zloděj nejdříve ukradl nejrůznější nářadí a ze studny pak odnesl kalové čerpadlo. Ještě týž večer ukradl v jiném podniku v nedaleké obci Záměly ze sušičky a drtičky elektromotory, brusku a třicet železných regálů. Sečteno a podtrženo, škoda téměř čtvrt milionu. Ještě vyšší škody způsobil zloděj, který před časem v Hradci Králové vykradl na pětapadesát kanceláří. Ztráty pro firmy se tehdy vyšplhaly na dva miliony. Náhoda? Rozhodně ne. Podle odborníků zvyšuje dlouhodobá hospodářská recese také ekonomickou kriminalitu, jejíž obětí se stávají firmy. Loni se celkové škody v důsledku vloupání do obchodů, restaurací a dalších objektů vyšplhaly na 1,9 miliardy korun. Mezi nejohroženější patří obchody s prosklenými výlohami, které nejsou chráněné bezpečnostní mříží nebo fólií. Lupiči cílí velmi často také na restaurace, hostince a ubytovací zařízení, říká Ivan Pavlíček, odborník na zabezpečení nemovitostí ze společnosti Next. Největší slabinou firem je podle něj podceňování rizika vloupání. Následky přitom mohou být fatální. Netýká se to jen odcizené hotovosti, drahé elektroniky a různých cenností. Nevyčíslitelnou ztrátou se stávají například data uložená ve výpočetní technice. Pachatelé mají zájem také o doklady, razítka, tiskopisy, které nezřídka zneužívají k páchání další trestné činnosti, k zakládání falešných firem nebo provádění neoprávněných finančních transakcí, dodává Ivan Pavlíček. Vhodnou prevenci představuje instalace certifikovaných bezpečnostních dveří, mříží nebo bezpečnostních fólií na prosklené Hlídání zlodějů je základ. Chytré kamery pomáhají prodávat Moderní technologie a aplikace výrazně mění využití zabezpečovacích technologií. Díky digitalizaci se rozšiřuje i záběr bezpečnostních kamer. Na místo dřívějších analogových kamer nastupují moderní IP kamery připojené k síti, říká Dalibor Smažinka ze společnosti Axis Communications a dodává: Do těchto kamer můžete podobně jako do chytrého telefonu nahrát různé inteligentní aplikace, například ty, které pomáhají optimalizovat provoz v retailu. Kamery nejen chrání, ale současně analyzují a dodávají klíčové informace pro manažery prodejen. Chytré aplikace například umějí počítat návštěvníky prodejny a exportovat týdenní či měsíční statistiky. Kameru lze také propojit s pokladnou a přesně měřit poměr mezi množstvím zákazníků a tržbami. Další aplikace pomocí takzvaných tepelných map vyhodnotí, na jakém místě prodejny se nejvíce zdržují lidé. Jednou z funkcí je také měření délky fronty, což pomáhá s nasazováním pokladních ve špičkách. Kamera namířená na prodejní regály zase může aktivně signalizovat, že zboží je vyprodané a je třeba je doplnit. Máme za sebou řadu velkých instalací IP kamerových systémů v obchodních řetězcích. Instalované kamery propojené s pokladním systémem poskytují manažerům nejenom přehled o dění, ale také klíčové informace o tom, kolik návštěvníků prodejen skutečně zakoupilo nějaké zboží. Tento takzvaný konverzní poměr je, společně s informacemi o návštěvnosti, důležitým parametrem hodnocení úspěšnosti prodejen i marketingových kampaní, doplňuje David Capoušek ze společnosti NetRex. (dal) Foto Tomáš Novák 8 9

6 PROFIT téma téma PROFIT Česká republika je v porovnání se zeměmi západní Evropy v ohledu ochrany dat o krok pozadu. Nejefektivnější obranou před zloději je kombinace mechanického zabezpečení s elektronickými bezpečnostními systémy. Jakub Mahdal, ředitel společnosti Safetica Ivan Pavlíček, ředitel společnosti Next LÁKADLO PRO ZLODĚJE. Hlavně z obchodů a restaurací ukradli zloději loni majetek v hodnotě 1,9 miliardy. Bezpečnostní fólie a dveře nezvané návštěvníky dokážou zastavit. plochy. Nejefektivnější je kombinace mechanického zabezpečení s elektronickými bezpečnostními systémy, například detektory, které registrují narušení prostoru, otevření dveří, oken, vrtání či řezání trezoru. Vhodné je také použití bezpečnostních kamer. Moderní technologie přinášejí spolehlivé bezdrátové systémy elektronického zabezpečení, které jsou vhodné jak do vlastních, tak do pronajatých firemních prostor. Veškeré návrhy a instalaci zabezpečení je však nutné konzultovat s prověřenou firmou, pokračuje Ivan Pavlíček. Obavy firem z počítačové kriminality ČR stř. a vých. Evropa svět Jenže ani instalace zabezpečovacího zařízení mnohdy nestačí. Podobně jako antivirové programy v počítači je třeba i bezpečnostní systémy pravidelně aktualizovat. Především malé a střední firmy přitom tento fakt obvykle podceňují. Někdy se setkáváme s jistou nevolí společností modernizovat své bezpečnostní systémy. Dva roky starý bezpečnostní systém už ale nemusí být plně vyhovující současné situaci. V takových případech je ideální objednat si bezpečnostní audit, upozorňuje Oldřich Rutar, provozní ředitel bezpečnostní agentury M2.C. Zabezpečení svého provozu přitom firmy často řeší nahodile, podle nabídek, které se k nim dostanou. Jenže jednotlivé části zabezpečovacího systému pak spolu nemusejí dobře spolupracovat, a navíc se celkové náklady mohou zbytečně zvýšit. Firmy mnohdy podceňují samotný koncept bezpečnosti a nenechají si ho vypracovat. Koncept je totiž účinnou ochranou před riziky, která mohou firmě reálně hrozit, a optimalizuje často nesmyslné náklady na fyzickou i technologickou ostrahu, doplnil Oldřich Rutar. Policejní statistiky a zkušenosti odborníků (v procentech) z praxe potvrzují i výsledky mezinárodního průzkumu poradenské společnosti PwC. Obětí hospodářské kriminality se v Česku ročně stane 29 procent firem. To je sice o jedno procento lepší výsledek, než představuje průměr ve střední a východní Evropě, oproti předchozímu průzkumu se však situace v tuzemsku zhoršila o pět procent. NEPŘÍTEL ZA BRANAMI Data analýzy přitom ukazují, že nejčastějším typem hospodářské kriminality v České republice je zpronevěra, která se na okrádání firem podílí ze 75 procent. Náklady spojené s podvody jsou vysoké. Téměř 38 tuzemských podniků z České republiky, které se v minulých dvanácti měsících setkaly s podvodem, uvedlo, že celkové náklady spojené s touto událostí přesáhly 100 tisíc dolarů (necelé dva miliony korun), z toho osm procent podniků utrpělo škodu převyšující pět milionů dolarů, tedy necelých sto milionů korun. Podvody ve firmách však nepředstavují pouze přímé finanční náklady. Více než dvě třetiny společností, které se staly obětí hospodářského zločinu, pocítily jako nejzávažnější nefinanční dopad zhoršení morálky svých zaměstnanců, upozorňuje Jiří Moser, řídící partner PwC v České republice. Hlavní hrozba pro firmy přitom přichází od jejich zaměstnanců. Ti se na hospodářské kriminalitě podílejí ze 67 procent, což je v porovnání s rokem 2009 výrazný skok. Tehdy se pracovníci podíleli na kriminalitě ve firmách 50 procenty. Právě poněkud choulostivé téma zaměstnanecké kriminality bývá ze strany zaměstnavatele často podceňováno. Některé firmy se zároveň obávají, že zavedení bezpečnostních opatření bude zaměstnanci negativně vnímáno. Vesměs se ale jedná o pozitivní krok na obou frontách. Například dobře navržené přístupové systémy v kancelářských budovách mohou zefektivnit evakuaci a zachránit nejeden život, vysvětluje Oldřich Rutar. Obecně si podle jeho zkušeností podniky většinou dobře chrání své provozovny, ale bezpečnostní opatření často pokulhávají v sídlech firem. Kromě bezpečnostních systémů se v boji s vnitřní kriminalitou osvědčila také organizační opatření. Celkem 38 společností odhalilo podvod pomocí systémů řízení rizik nebo během pravidelných interních auditů. Většina firem je však v této oblasti nadále poměrně bezstarostná. Na 42 procent podniků neprovádí žádné hodnocení rizik podvodů. O co lehkomyslnější jsou české firmy v oblasti předcházení rizik, o to tvrdší tresty přijímají v případě, kdy podvody nebo krádeže odhalí. Nejčastější reakcí je v případě Krádež nebo ztráta osobních údajů Poškození dobrého jména Porušení práv duševního vlastnictví včetně krádeže dat Skutečné finanční ztráty Přerušení služeb Náklady na vyšetřování a odstranění následků Foto next 4x Regulatorní rizika Zdroj: PwC KAMERY HLÍDAJÍ I PRODÁVAJÍ. Moderní kamery umějí nejenom odhalit zloděje, ale podporují také prodej. Zaznamenávají, které zboží dochází v regálech nebo u kterých produktů se lidé nejvíce zdržují

7 PROFIT téma téma PROFIT zaměstnanců propuštění, celkem v 81 procentech případů, u dodavatelů či obchodních partnerů je to pak přerušení vztahů, a to v 71 procentech. Je to výrazný nárůst oproti roku 2009, kdy takto reagovalo jen 30 procent podniků. Striktní přístup je rovněž nad průměrem střední a východní Evropy, kde takto obdobné situace řeší 53 procent firem, i celosvětových dat, podle nichž globálně přeruší vztahy 39 procent podniků. GLOBÁLNÍ ZLOČIN Tuzemští zaměstnanci budou mít v okrádání firem brzy zdatnou konkurenci. Většina podniků totiž spoléhá na internet a další informační technologie. Daní za rostoucí propojení je ovšem zvyšování hrozby útoků zločinců z celého světa. Počítačová kriminalita představuje rychle rostoucí ohrožení podniků. V současnosti se sice na celkové hospodářské kriminalitě podílí přibližně 13 procenty, podle expertů však bude v příštích letech rychle růst. V mnoha firmách se proto budou prevenci v této oblasti věnovat. Jak ukázal průzkum PwC ČR mezi generálními řediteli tuzemských firem, necelá pětina společností hodlá v letošním roce podnikat výrazné kroky k ochraně svých klientských dat a duševního vlastnictví, říká Michal Kohoutek, ředitel Forenzního oddělení PwC ČR. V porovnání s vyspělými zeměmi nicméně tuzemské firmy v tomto ohledu zaspaly. Česká republika je oproti zemím západní Evropy v ohledu ochrany dat o krok pozadu. Když útočí hacker JAK OCHRÁNIT DATA. Ztráta dat je pro firmy mnohem horší než ukradení samotného notebooku či počítače. K bezpečnému ukládání dat slouží například on-line systém Capsa Tamní společnosti zjistily, že ochrana citlivých informací je pro ně stejně důležitá jako ochrana před hackerskými útoky, a v posledních letech se snaží tento handicap dohnat. U nás jsme tento trend zatím nezaznamenali, komentuje stav ochrany dat v Česku Jakub Mahdal, šéf společnosti Safetica. Rostoucí bezpečnostní riziko představují pro firmy mobilní zařízení. Notebooky, tablety nebo chytré telefony sice zaměstnancům umožňují pracovat nebo posílat data prakticky odkudkoli, kde je dostatečný signál, Útoky hackerů na české firmy jsou stále častější. Zatímco veřejnost se čas od času dozví jen o těch největších napadeních internetových stránek, kterým čelí banky, zpravodajské servery nebo politické strany, válka podniků s internetovými agresory je prakticky nepřetržitá. O útocích na malé a střední firmy se tolik nemluví, ačkoli právě těchto napadení je mnohem více. Menším firmám totiž často chybějí základní bezpečnostní mechanismy. Faktem je, že internetové stránky malých a středních firem jsou stále náchylnější k útokům hackerů. Příčinou jsou nedostatečná ochrana ze strany majitelů, nezodpovědné chování a školácké chyby zaměstnanců bez znalosti základních pravidel IT bezpečnosti. Nezasvěcený pracovník nevědomky kliknutím nainstaluje do firemního počítače cokoli jen proto, že je líný číst složitá ujednání nebo je stresován přemýšlením o něčem, čemu nerozumí. Velmi rozšířeným rizikovým chováním je také práce s firemním počítačem v prostředí internetových kaváren s nezabezpečenou wi-fi sítí. To samé se týká i firemních tabletů nebo smartphonů, varuje Jan Dvořák, ředitel Počítačové školy Gopas. Podle jeho slov neproškolený zaměstnanec představuje z bezpečnostního hlediska stejnou hrozbu jako útok samotným hackerem. V poslední době je stále obvyklejší, že firmy neposílají na specializovaná školení počítačové a internetové bezpečnosti jen IT specialisty, ale potřebné vzdělávání zajišťují v této oblasti i řadovým zaměstnancům, což dává smysl. Hackerský útok je zároveň však firma ztrácí kontrolu nad citlivými obchodními daty. Z průzkumu společnosti Fujitsu Technology Solutions vyplynulo, že 40 procent uživatelů firemních mobilních zařízení je používá pro pracovní i soukromé účely. Hned čtyři z pěti uživatelů přistupují vzdáleně do firemní sítě, kde se nacházejí citlivá data, bez nutnosti ověření oprávnění. A 72 procent dat uložených v mobilních zařízeních obsahuje citlivé informace jako obchodní strategie, záměry či prototypy. Uhlídat desítky či stovky mobilních zařízení pomáhají firmám specializované programy jako například Fujitsu Managed Mobile. Ty umožňují zaměstnavatelům povolit nebo zakázat vybrané mobilní aplikace, definovat seznam povolených aplikací pro jednotlivé uživatele, vzdáleně smazat firemní data a zablokovat zařízení v případě ztráty či odcizení. Výhodou těchto programů je i průběžná kontrola nad náklady souvisejícími s provozem mobilních zařízení. v českých firmách, říká Evžen Pavlovský, obchodní manažer společnosti Intel pro střední a východní Evropu. Pro srovnání, například v USA se v podnicích ztrácí jen asi 12 procent notebooků. Zatímco průměrná cena ukradeného firemního laptopu je zhruba třicet tisíc korun, podniky odhadují, že cena ztracených dat dosahuje v průměru dvě stě tisíc korun. Fakt, že více než polovina ukradených notebooků nebyla kromě vstupního hesla vybavena ani základním systémem na ochranu dat, je alarmující. Firmy značně usnadňují práci každému, kdo se bude chtít seznámit s obsahem notebooku. Obchodní bilance a rozpočty, strategická data o plánech společnosti, údaje o zaměstnancích často podléhající zákonu o ochraně soukromých údajů, vlastní korespondence či důvěrné informace o zákaznících to všechno se v nepovolaných rukou stává nebezpečným materiálem, který může firmu zásadně poškodit, dodává Evžen Pavlovský. Vyhnout se hrozbám z internetu bude stále těžší. Podle analýzy společnosti Cisco loni vzrostla bezpečnostní hrozba pocházející Hyundai Centrum Praha DOKONALÉ VOZY S DOKONALOU PÉČÍ K novému vozu 5 let komplexní záruka, plná asistence a kondiční prohlídky výhodné Hyundai pojištění u nás na 1 rok zdarma výkup vozu protiúčtem garance nejlepší ceny vozů Hyundai Náš servis z internetu o pětinu. Nejvíce bezpečnostních hrozeb se překvapivě nenachází na pornografických stránkách, webech s ilegální nabídkou léků či hazardními hrami, ale na běžných webech s nejvyšší návštěvností, jako jsou vyhledávače, internetové obchody nebo sociální sítě. Setkání se škodlivým obsahem hrozí 21krát častěji a na vyhledávačích 27krát častěji než na stránkách s nelegálním softwarem. Kliknutí na online inzerci znamená 182krát vyšší riziko zavlečení škodlivého malwaru než návštěva webů s pornografickým obsahem. Ovšem zda tato statistika zásadně změní pohled šéfů firem na to, čemu by se zaměstnanci měli z bezpečnostních důvodů v pracovní době věnovat, je těžké předvídat. DALIBOR DOSTÁL Hyundai i30 od Kč s DPH plná výbava vč. klimatizace KAŽDÝ TŘETÍ NOTEBOOK nejvýhodnější ceny servisních služeb v Praze Ztráta mobilních zařízení plných citlivých dat není nic výjimečného. Více než 54 procent náhradní vozidlo zdarma českých firemních notebooků, které se ztratily, V.I.P. servisní smlouva je podle statistik ukradeno při služebních uskladnění sezónních pneumatik cestách. Jakmile opouští mobilní zařízení firmu, je riziko výrazně vyšší. Ale ani když půjčovna příslušenství zůstává notebook ve firmě, není v naprostém vždy velké riziko, ale selhání vlastního pracovníka je gól do vlastní branky s absolutní jistotou, bezpečí. Svědčí o tom například překvapivě Adresa T Otevírací doba uzavírá Jan Dvořák z Gopasu. (dal) téměř třetina notebooků ukradených přímo Českobrodská 42 E hyundai@hyundaipraha.cz Po - Pá: Praha 9 - Dolní Počernice So: inzerce A

8 PROFIT rozhovor rozhovor PROFIT PETRA HUBAČOVÁ: ČECHŮM CHYBĚJÍ AMBICE Petra Hubačová bývá označována za královnu českých startupů. I když toto označení nemá příliš ráda, faktem je, že před třemi lety rozjela první český inkubátor pro startupy TechSquare. Kromě toho se podílí na řadě dalších projektů, které souvisejí s inovacemi a podporou podnikání. Startup je v posledních letech velmi populární pojem. Je ve vašem oboru těsno? Před čtyřmi lety, když jsme začínali, byl nápad TechSquare první svého druhu, nepočítám-li Jihomoravské inovační centrum nebo coworkingové centrum, jako je pražský Hub. Byli jsme za blázny. Každý si myslel, že to nemůže fungovat. Že nemůžeme udělat jeden prostor, kam posadíme třeba dvacet firem, které nejenom budou sdílet jeden prostor, služby a mentory, ale mohou navzájem spolupracovat. Za poslední dva roky se situace samozřejmě změnila. Již nejsme jediní, popularita, která kolem podpory startupů vznikla, vedla k tomu, že se objevily další subjekty. Jak se člověk vůbec dostane k tomu, že pomáhá rozjíždět startupy? Jaká byla vaše cesta? Něco podobného jsem dělala i předtím, působila jsem s Ondřejem Bartošem v projektu Tuesday Business Network. Tato platforma vytvářela pro malé a střední podnikatele prostor pro získávání informací, kontaktů a vzájemné propojování. TechSquare jsme založili proto, že jsme chtěli podporovat podnikání trošku intenzivněji a s větším zaměřením právě na začínající projekty. Protože jsem tou dobou měla šestiměsíčního syna a věděla jsem, že se chci pracovně realizovat, chtěla jsem se věnovat něčemu, kde bych mohla být více pánem svého času. Což se úplně nestalo. Pro řadu lidí je založení vlastního byznysu motivováno právě tím, že budou pány svého času. Vám se to nepovedlo. Vzdala jste to, nebo věříte, že to půjde? Já vlastně nyní pánem svého času už více jsem. Když si chci udělat den volna, protože jsem unavená nebo chci podniknout se synem výlet, tak si ho udělám, protože vím, že práci doženu třeba večer. Ale tehdy jsem si to špatně načasovala. Měla jsem malé dítě a rozjížděla projekt. Když se vám narodí dítě, musíte mu věnovat sto procent. Když zakládáte firmu, je to stejné. A skloubit to je hrozně těžké. Nakonec jsem to s podporou okolí a hodně i své maminky zvládla, i když to bylo dost na úkor osobního života a mnohdy jsem hazardovala i se svým zdravím. Protože mě ten projekt baví, věnuji mu víc času, než kdybych chodila do zaměstnání. Jen je pro mě důležité, abych zůstala mámou a věnovala se dostatečně svému synovi. Ale právě podobné nasazení mi trochu chybí u startupů a mladých lidí. Čím to je? My se za to vlastně na ně nemůžeme zlobit. Na začátku jsme si neuvědomovali, že když vyjdete ze školy a je vám devatenáct nebo dvacet, tak nemůžete vědět, co je to tvrdá práce. Nevíte, co je to zodpovědnost, nemáte v sobě potřebný dril. To znají lidé, kteří už si něčím prošli. Já to za sebou mám, takže je mi jasné, čeho si mám vážit a že ne každá podaná ruka či pomoc jsou samozřejmostí. Mladí lidé to tak často berou. Trochu jsme si je rozmazlili. Díky pozornosti médií, díky tomu, co všechno jsme jim nabídli my, díky tomu, že je tady více subjektů, které se snaží upoutat pozornost startupů. Má kritika se samozřejmě netýká všech startupů. Hodně záleží na osobnosti. Jaké byly začátky projektu? V úvodu se nám strašně zpozdil rozjezd. Bylo tam více faktorů. Jednak se ukázalo jako problém najít vhodné místo. Upřímně řečeno, myslela jsem si, že přijdu do realitní kanceláře, řeknu, že chci tisíc metrů, a všichni se o mě poperou. Což se nestalo. Hledání prostor se velmi protáhlo. Další problém nastal, když pronajímatel těsně před podpisem smlouvy změnil podmínky, takže nastalo další zpoždění. Ve chvíli, kdy došlo na rekonstrukci prostor, jsme už měli být dávno nastěhovaní. Takže jsme přišli o projekty, které jsme měli nasmlouvané. Proto jsme na začátku v tisíci metrech čtverečních, kde jsme platili plný nájem, seděli sami s našimi investory. Co bylo v této situaci nejtěžší? Měli jsme problém přesvědčit lidi, aby si do takového projektu šli sednout. U nás několik let fungovala kultura zavřených dveří. Představa, že několik projektů umístíte do jednoho prostoru, byla pro mnohé problém. Moje očekávání, a možná i trochu naivita, byla o něco větší, než co přinesla realita. Nepředpokládala jsem, že tomu budu muset věnovat tolik času, kolik bylo nutné. Takže pak už to šlo na úkor mého života, na což jsem také nebyla připravená. Nepočítala jsem ani s tím, že ze začátku nemáte žádný příjem, naopak, vše jde do firmy. Tato zkušenost některým dnešním začínajícím podnikatelům také chybí. Představa, že budou tři měsíce makat od rána do noci, aniž by věděli, jestli budou mít na chleba nebo na rohlíky. Došli jsme až do bodu, kdy jsme mysleli, že skončíme, protože finance došly. Stáli jsme před rozhodnutím, jestli projekt zrestartovat, nebo zavřít. Nakonec jsme zvolili první variantu. Je nedodržování dohod, které jste zmínila, typické pro Českou republiku? Komplikuje to podnikání? Nedodržování smluv a dohod je opravdu velký problém. Bohužel se s tím setkávám i při práci se startupy. Když jsme byli v Silicon Valley s Romanem Staňkem z firmy Good Data, řekl něco, co mi utkvělo v paměti: V Americe si nikdo nedovolí udělat něco jinak, než má uvedeno ve smlouvě. Kdežto v Česku hledáme skulinky, jak smlouvu obejít. To je náš základní problém. Vždyť se podívejte, jak se dají obcházet zákony Foto Martin Pinkas

9 PROFIT rozhovor rozhovor PROFIT Je to jediný nedostatek? Druhá věc je, že Čechům chybějí ambice. Nemáme mnohdy potřebnou dravost, chybí nám vůle jít si za tím, co jsme si vysnili. Třeba Slováci jsou podle mého názoru dravější. Nevím, zda je to tím, že je tam méně práce. Myslím, že Češi se neumějí prodat. Když představuje startup Čech, Rakušan a Američan, ve většině případů má ten český nejhorší prezentaci. Netuším, jestli je to nedostatkem sebevědomí nebo pozůstatek mentality z éry socialismu. Prostě nemáme šťávu. Jednou z věcí, která nás zpomaluje, je to, že si neumíme říkat o věci a mnohdy čekáme, že nám vše samo spadne do klína. Často se setkávám s tím, že když nabídnu někomu pomoc s tím, že ho propojím se známým podnikatelem, reakcí je: Přece ho nebudu otravovat. Kolika projektům jste od roku 2010 pomohli s rozjezdem? TechSquare je sdílený prostor, kde mohou firmy využívat zázemí pro rozjezd. Kromě toho na stejné adrese a se stejnými investory působí projekt StartupYard, což je akcelerační program na šest měsíců. Za tři roky prošlo našimi prostorami sedmdesát projektů, jen zhruba patnáct jich umřelo, ostatní fungují. Některé vyrostly, jiné ne. Stalo se nám, že po šesti měsících z firmy o dvou zaměstnancích odešla firma o patnácti lidech. Na jaké typy projektů se zaměřujete? Když nás osloví startup, je většinou z oboru technologií. Tedy z oblasti, ke které máme nejblíže. I když nyní se snažíme najít i zajímavé netechnologické projekty. Se zástupci projektu si řekneme si, proč k nám chtějí, co dělají, v jaké jsou fázi, co by jim pomohlo, a samozřejmě se ptáme, jaké mají ambice a co je to za lidi. Začít mohou ze dne na den. Vědí, jaké mají možnosti, a pak už je na nich, zda a jak toho využijí či nikoli. Něco jiného je StartupYard, jehož součástí je tříměsíční intenzivní mentoring. Pak musejí firmy ukázat, kam se posunuly, takzvaný Demo Day. Spolupracujeme se zahraničím, abychom startupům pomohli v cestě na jiné trhy. A máme propojení i na Silicon Valley. Vstupujete do projektů finančně a prodáváte pak podíly, když firma vyroste? Co je podle vás pro projekt přidaná hodnota? Model podílu a finančního vstupu do projektu jsme chtěli dělat na začátku. Pak jsme zjistili, že místní trh na to nebyl připravený. Takže jsme podporu startupů realizovali Foto Martin Pinkas Petra hubačová (38) V současnosti řídí startupový projekt Tech- Square. Podílí se rovněž na projektu Život nápadům zaměřeném na podporu ženského podnikání. Spolupracuje také na projektu Inovujeme. Je ambasadorkou vídeňské akce Pioneers Festival a hostitelkou Pioneers Unplugged pro Českou republiku. Organizovala první inspirativní konferenci TEDx ve střední Evropě, poté dvakrát TEDxPrague, nyní se podílí na přípravě TEDxPragueWomen. Pochází z Karlových Varů, vystudovala střední ekonomickou školu. Má čtyřletého syna Prokopa. nejjednodušší formou. Tedy výhodným nájmem, kdy projekty platí 4800 korun za pracovní místo. V rámci této částky je již veškeré zázemí internet, tisk, pošta, káva, voda, čaj, administrativní podpora a naše odborná pomoc či kontakty. Další přidanou hodnotou pro projekty je, že tam sedí investoři. Ač nemusejí investovat přímo do projektu, pomáhají třeba s přípravou startupů pro jiné investory. Dokážou je na potenciální investory napojit nebo jim dát zpětnou vazbu. Jakou dobu mají firmy na to, aby rostly pod ochranou vašeho akcelerátoru? Jak rychle se musejí postavit na vlastní nohy? Na začátku jsme říkali, že firma by u nás měla být maximálně dva roky. Ale máme i firmy, které s námi začínaly a jsou tam již třetí rok. Je to výhodné, protože částečně suplují naši roli. Jsou tam se startupy jako ti zkušenější, radí jim, dávají zpětnou vazbu. Je zdravé mít startupové prostředí doplněné o zkušenější lidi. Firmy, které jsou u nás déle, nevyhazujeme. Důvodem, proč se firmy odstěhují, je většinou jejich velikost. Když už jsou ve více kancelářích, dává smysl, aby si našly něco svého a odstěhovaly se. Naše krédo zní: Budeme rádi, když přijdete, a pyšní, když odejdete. Ale samozřejmě od nás občas odejdou i firmy, kterým TechSquare prostě nevyhovuje. Podle čeho vybíráte projekty, se kterými spolupracujete? Dáte na intuici, nebo děláte analýzu založenou na tvrdých datech? Dáváme na projekt jako takový a na intuici. Jak se mi líbí, jak na mě zapůsobí zakladatelé a tým. Na těch to stojí a padá. Získat tvrdá data u startupů, když se v dané chvíli mnohdy jedná jen o nápad, je velmi obtížné. Je to všechno o lidech. Které firmy, jimž jste pomáhala s rozjezdem, se například na trhu prosadily a jste na ně nejvíce pyšná? Hrozně nerada to říkám. Je to jako s dětmi. Nemůžete říci, že jedno máte radši než to druhé. Tím, že jsem s nimi od začátku, vidím, jaké pokroky dělají. Úspěšnost se u nás hodně měří finančními výsledky, což je pochopitelné, ale i medializací. Sama však vím, že mediální obraz je někdy trochu falešný. Umí dát určité pozlátko. Já úspěchy hodnotím podle toho, jak firmy makají a jak chtějí věci posouvat dopředu. Jsou projekty, odkud za vámi každý druhý den chodí a ptají se na kontakty, chtějí propojení na různé mentory, firmy v zahraničí a podobně. Pak jsou projekty, které si jedou lážo plážo, ale něčím si zaslouží medializaci a jsou vidět. Jak byste tedy úspěch definovala? Úspěch je mít nápad a vůbec ho přivést k životu. Aby fungoval, aby měl nějaký reálný smysl. Občas se prostě stane, že se to celé, ať už vlastní vinou či z jiných příčin, nepovede. Pak si velmi vážím lidí, kteří se oklepou a jdou dál. V lepším případě se s námi o své chyby podělí, protože i ty nás posouvají dál, jsou součástí našeho vývoje. Pozorujete mezi startupy nějaké módní vlny, co se týká zaměření a podobně? Pohybuji se hlavně v oblasti technologií. Nejjednodušší věc, kterou může startup udělat, je nějaká aplikace. Těch vzniká opravdu hodně. Často se setkávám s tím, že jsou to už jen aplikace na aplikace pro aplikace. Chybějí mi nové nápady, skutečné inovace. Věci, které bych opravdu využila v denním životě. Proto společně se Seznamem vypravujeme autobus na vídeňský Pioneers Festival, který je hodně zaměřen právě na nové technologie a inovace. inzerce A Také mám dojem, že řada inovací jsou jen projekty pro projekty. Kde vidíte prostor pro technologické novinky, které mohou být skutečně užitečné? Velmi opomíjená skupina jsou senioři. Technologie pro telefony a další přístroje se primárně vyvíjejí pro mladé lidi. Jak populace stárne, měli bychom se více zaměřit na tuto skupinu lidí. Velkou budoucnost má určitě 3D tisk a vzdělání. V poslední době mě velmi zaujala vzdělávací aplikace z projektu ecorinth. Najedete si na strom, přiblížíte si list, ukáže se vám jeho struktura, přes Wikipedii si vylistujete potřebné informace. Za chvíli půjde můj syn do školy a já si dokážu představit, že by ho taková zábavná forma výuky bavila. Samozřejmě to pak ovlivňuje přístup dětí ke vzdělání. Mění se vaše preference? Musím říci, že já osobně nyní vyhledávám starší a dospělejší lidi, kteří mají již něco za sebou, je jim třeba přes třicet a rozhodnou se rozjet něco svého. Mají doma rodiny a vědí, že už to opravdu není o hraní si, ale o skutečně tvrdé práci. Ta se jednoho krásného dne promění v zisk, který ty jejich rodiny uživí. Baví mě i netechnologické projekty. Byla jsem nyní v porotě soutěže Živnostník a Firma roku a uvědomila jsem si, jak je strašně důležité právě netechnologické projekty podporovat. Ať už je to farma nebo švec. Řemesla vymírají a z technologií se pak nenajíme. Možná si dům jednou naše děti vytisknou... Co by podle vás zjednodušilo startupům a vůbec začínajícím podnikatelům život? Určitě zjednodušení administrativy. Založení firmy, pokud vše napíšete správně a nikde nezapomenete háček nebo čárku, vám zabere přes měsíc. Problematické jsou i časté změny zákonů nebo vysoké daně za zaměstnance. Je startup každá firma, která začíná, nebo tahle škatulka vyžaduje i nějakou inovativnost, nápad? Stalo se z toho tak trochu moderní slovíčko. Občas mám pocit, že teď už je startup skoro všechno. Podle mě by to měl být již zrealizovaný nápad, který má své první zákazníky, své první příjmy a má potenciál dalšího růstu. Hrozně ráda bych tam pak viděla ten prvek inovativnosti a možnost něco změnit. DALIBOR DOSTÁL 17

10 PROFIT byznys byznys PROFIT RIZIKA EXPORTU LZE POJISTIT Na vývozu se malé a střední podniky podílejí téměř 54 procenty, ale jen 18 procent z nich si pojišťuje své zahraniční pohledávky. Nové produkty jim pomohou ošetřit exportní rizika. Stále více českých podnikatelů přemýšlí o tom, že svoje tuzemské aktivity rozšíří také do zahraničí. Vstup do neznáma však mnohé z nich odrazuje. Rizikový pro ně může být hned první krok. Například úspěšný výrobce železářského zboží zvažuje účast na veletrhu na Ukrajině. Stojí před rozhodnutím, zda si pronajmout stánek, udělat prezentaci a objednat propagační materiály. Lákavou šanci na získání nových zákazníků však provázejí otazníky. Pokud by neuspěl, investované peníze by přišly vniveč. Podobná rizika pro malé a střední podniky nově pokrývá Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Ta byla dosud vnímána především jako instituce zajišťující export velkých firem. Nyní začala poskytovat osm produktů právě pro malé a střední společnosti. Mezi nimi je také pojištění vývozců proti finančním ztrátám souvisejícím s pronikáním na nové trhy, včetně reklamy, inzerce, propagačních materiálů a účasti na obchodních akcích a veletrzích. Ať už je podnikatel zajišťuje z vlastních prostředků nebo úvěru. Produkty jsou upraveny tak, aby jejich využití znamenalo pro malé a střední firmy co nejmenší administrativní zátěž a zároveň aby mohly být jejich obchodní případy projednány co nejrychleji, říká Jan Procházka, předseda představenstva a generální ředitel EGAP. Přeloženo do řeči čísel: malé firmy by měly vyplňovat o 20 procent méně formulářů a vyřídit formality o 50 procent rychleji. Krytí nabízí EGAP i pro další fáze obchodů, včetně pojištění vývozce proti riziku, že dovozce ve stanoveném termínu řádně nezaplatí celou fakturovanou částku, tedy cenu za dodané zboží nebo služby. NEDOMYŠLENÝ PŘÍSTUP Nové produkty pro malé a střední firmy zavedla EGAP na základě průzkumu, který provedla společně s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. Z něj vyplynulo, že na celkovém exportu se firmy z této kategorie podílejí téměř 54 procenty. Loni přitom jejich vývoz vzrostl o 98 miliard a 747 milionů korun, tedy o 6,56 procenta. Zahraniční pohledávky si ovšem pojišťuje Kolik to stojí? Výše pojistného u EGAP se liší nejenom podle délky trvání, ale také podle rizikovosti jednotlivých regionů nebo zákazníků. Například u pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru ve výši jednoho milionu korun do Afghánistánu na dva roky je výše pojistného podle rizikovosti klienta od 3,79 do 4,3 procenta. Výše pojistky úvěru stejných parametrů pro Čínu se pak pohybuje od 0,71 do 1,99 procenta. Pro některé země, například USA, nelze pojistku čerpat, protože země je dostatečně stabilní a podnikatelé mohou využít standardní nabídku komerčních pojišťoven. jen 18 procent z nich. Jde o velmi nízké číslo, když uvážíme, že 60 procent exportérů vyváží své zboží alespoň do jedné země mimo EU, kde jsou zřetelná komerční i politická rizika. Firmy argumentují snahou ušetřit náklady, vyhnout se administrativní zátěži nebo jsou přesvědčené, že žádné pojištění nepotřebují. Tento přístup je pochopitelný, ale zároveň poněkud nedomyšlený, říká Jiří Grund, místopředseda Asociace exportérů. Za posledních pět let pojistila EGAP v průměru 36 malých a středních podniků ročně. Do příštího roku by chtěla toto číslo zdvojnásobit. K tomu má napomoci série seminářů po celé České republice a spolupráce s asociacemi sdružujícími exportéry a se státní agenturou CzechTrade. Zvýhodněné služby pro malé a střední firmy mohou využívat všechny podniky, které spadají do této kategorie podle kritérií Evropské unie. Tedy mají méně než 250 zaměstnanců a jejich bilanční suma nepřesahuje 43 milionů eur nebo obrat za poslední uzavřené účetní období není vyšší než 50 milionů eur. DALIBOR DOSTÁL Foto reuters Odečet nákladů na výzkum a vývoj PŘÍLEŽITOST, NEBO RIZIKO? České daňové zákony poskytují málo možností, jak legálně snížit daňovou zátěž. Jednou z nejvýznamnějších příležitostí je odečet nákladů na výzkum a vývoj. Zákon o daních z příjmů umožňuje již téměř deset let podporu výzkumu a vývoje ve formě zvláštní odčitatelné položky. Kromě zákona upravuje tuto oblast i pokyn D-288. Přes existenci několika výkladových nejasností jsou podmínky popsány relativně srozumitelně a poskytují poplatníkům dobré východisko pro rozhodnutí, zda odečet uplatnit. V případě pochybností je navíc možné správce daně požádat o závazné posouzení. Podnikatelé mohou odečíst některé náklady dvakrát nejprve tyto daňově uznatelné náklady snižují výsledek hospodaření, podruhé lze o tyto náklady v podobě dodatečného odečtu snížit daňový základ v daňovém přiznání. Podnikatel podmínky stanovené zákonem může splňovat a ani si toho není vědom. Přitom stačí vyvíjet nové výrobky či výrobní postupy a pak už je k odečtu nákladů na výzkum a vývoj třeba splnit jen určité administrativní požadavky. Např. pokud na vývoj nového výrobku vynaložíte jeden milion korun, můžete si snížit svou daňovou povinnost až o 380 tisíc korun. Na rozdíl od řady zahraničních programů české předpisy nepožadují, aby byl poplatník vlastníkem výsledků výzkumné a vývojové činnosti. Odčitatelnou položku lze uplatnit i v případech, kdy je výzkum a vývoj zajišťován pro jiné subjekty. Od 1. ledna 2014 bude nově možné odečíst náklady na externí služby, pokud budou poskytnuty veřejnou vysokou školou nebo výzkumnou organizací. V současnosti jsou tyto náklady s několika málo výjimkami vyloučeny. Dále bude možné od základu daně kromě stávajících 100 procent odečíst také 110 procent z těch nákladů na výzkum a vývoj, které převyšují náklady vynaložené v předcházejícím zdaňovacím období. Co zvážit? Nejprve je třeba odpovědět na otázku, zda činnost vašeho podniku zahrnuje i činnosti výzkumu a zejména vývoje. Ty jsou vymezeny široce jedná se například o zavedení nových či zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení a technologií, výrobu funkčních vzorků atd. Klíčovou podmínkou je přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty. Další otázkou je výše kvalifikovaných nákladů. Patří mezi ně zejména osobní náklady, odpisy majetku a další provozní náklady. Vzhledem k časovým nárokům na přípravu a průběžnou aktualizaci dokumentace a oddělenou evidenci kvalifikovaných nákladů bude výše dosažené daňové úspory dalším významným rozhodovacím kritériem. Bude-li odpověď na obě otázky příznivá, je třeba vypracovat písemný projekt obsahující veškeré náležitosti. Mezi ně patří například cíle, předpokládaná doba řešení projektu a celkové očekávané výdaje v jednotlivých letech, také způsob kontroly a hodnocení výsledku a v neposlední řadě i schválení statutárním orgánem. Kompletní dokument je přitom třeba schválit ještě před zahájením výzkumného a vývojového projektu. Závazné posouzení Závazné posouzení poplatníkovi poskytuje rozumnou míru jistoty, že správce daně nebude odečet rozporovat. Na druhé straně však existuje riziko, že v případě pochybností správce daně žádost raději zamítne. V praxi proto poměrně často vídáme situace, kdy poplatníci o závazné posouzení nežádají a spoléhají na kvalitu zpracovaného projektu a podpůrné dokumentace. Odpočet nákladů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje může být při dodržení všech podmínek velmi zajímavou možností snížení základu daně z příjmů. Odpočet je navíc možné kombinovat s dalšími formami podpory, například slevou na dani. Ondřej Janeček, Martin Hladký, autoři jsou partnerem, resp. manažerem daňového oddělení EYs Foto Jan Rasch 18 19

11 PROFIT příběh úspěchu příběh úspěchu PROFIT REPLAYWELL KOFERENCE SE STĚHUJÍ NA INTERNET Odborné konference jsou pro firmy i instituce zdrojem nejnovějších poznatků v oboru. Zároveň však pro ně představuje vysílání zaměstnanců na tyto akce značné náklady. Jednou z možností, jak ušetřit finance i čas, je přenos konferencí na internetu. I když Igor Szöke, šéf brněnské firmy ReplayWell, hovoří o svém projektu jako o začínajícím startupu, jeho firma si dokázala za krátkou dobu v oboru udělat výborné renomé. Jeden příklad za všechny. Společnost, která se zaměřuje na elektronické zpracování odborných konferencí, pracovala také pro ICASSP, nejznámější světově uznávanou konferenci o zpracování signálů a řeči. Naším typickým zákazníkem jsou pořadatelé středně velkých konferencí se stovkami až několika tisíci návštěvníků, říká Igor Szöke. Stále více podobných akcí si podle něj nachází publikum právě přes internet. Organizátoři chápou videozáznamy jako silný marketingový nástroj. Nejen k nalákání návštěvníků na další ročník, ale též jako prostředek k uchování znalostí z minulých akcí, dodává Igor Szöke. Kromě konferencí patří k zákazníkům školy nebo vzdělávací agentury. HLEDÁNÍ A TITULKY I když se může zdát, že není nic jednoduššího než umístit videozáznam z konference na web, bez špičkových technologií a knowhow se to neobejde. Staráme se o kompletní audiovizuální produkci. Od natočení až po prezentaci na internetu. Vše je na jednom místě a snadno dohledatelné. Naše síla je hlavně ve zpracování dat. K videozáznamům synchronizujeme slajdy z PowerPointu, převedeme řeč na text a podrobně měříme sledovanost. Díky převodu řeči na text snadno doplníme videa titulky a návštěvník video jednoduše najde přes vyhledávače, jako jsou Google nebo Seznam. Video je pro vyhledávač čitelné, upozorňuje Igor Szöke na hlavní přidanou hodnotu služby. Díky otitulkování přednášek řečníků mohou zájemci na internetu hledat v jejich vystoupeních podle klíčových slov stejně snadno, jako jsou zvyklí orientovat se v textových dokumentech. Pokud je tedy z dvoudenní konference zajímá jen jedno konkrétní téma, nemusejí trávit dlouhé hodiny sledováním celého záznamu a čekat, až se jejich přednáška objeví. Stačí zadat klíčové slovo a získají přehled o všech příspěvcích, kde se o daném tématu hovořilo. Za firmou ReplayWell přitom nestojí ostřílení byznysmeni, ale vědci z brněnského Vysokého učení technického. Společnost vznikla z výzkumné skupiny Speech@FIT na Fakultě informačních technologií. Ta se před několika lety zúčastnila významného evropského projektu AMI zaměřeného na nahrávání, indexování a online zpřístupňování různých setkání. Brněnští vědci pro projekt dodávali technologie na zpracování řeči. Díky ZVLÁDNOUT EXOTIKU. Kvalitní záznamy ve světových jazycích se daří automaticky přepisovat s chybovostí pod 5 procent. Brněnský tým vědců v čele s Igorem Szökem nyní učí počítače rozumět i nekvalitním záznamům řeči, exotickým jazykům a nářečím. tomu měli k dispozici potřebné poznatky a rozhodli se vytvořit produkt, který zatím chyběl: prohlížeč záznamů, který bude dobře vypadat a umožní vyhledávání v pořízených nahrávkách například pomocí klíčových slov. Nejdříve naprogramovali klasický software, který se instaloval do počítačů. Později svoje řešení zjednodušili tak, aby bylo pro uživatele přístupnější, a vyvinuli aplikaci pro webové stránky. Protože jejich myšlenka měla velký potenciál pro komerční uplatnění, zaujala investora Jana Všianského, který se stal spoluzakladatelem nově vzniklé společnosti ReplayWell. Investor byl a je důležitý hlavně jako člověk s nadhledem a rozhledem. Někdo, kdo se nás ptá na důležité otázky a nenechá nás zabřednout v nesmyslných detailech, říká Igor Szöke. Čeští vědci přitom nebyli jediní, kdo zkušenosti z evropského projektu využil k vytvoření byznysového projektu. Experti ze Švýcarska realizovali podobnou službu jako odborníci z Brna, ale vydali se spíše cestou pořizování záznamů. V Austrálii vznikla firma, která zužitkovala know-how z projektu k výrobě mikrofonního pole pro konference. KOUZLO VIZITKY Spolupráce s mateřskou univerzitou pokračuje v Brně i nadále. Snažíme se zkušenosti z komerce vracet zpět na akademickou půdu. Na FIT VUT jsme orientovaní na aplikovaný výzkum, takže naše bádání má vždy jasnou vizi v praktickém nasazení. Popsání hromad papírů není náš cíl, upozorňuje šéf ReplayWell. Jak byznys přenosů z konferencí funguje? Modelů je několik. Nejčastěji pracujeme tak, že za pořízení a zpracování nám zaplatí organizátor konference. Jsou to prostě náklady jako třeba občerstvení nebo pronájem sálu. A on si musí spočítat, jestli mu tato reklama přinese dostatek nových účastníků na příští akci, vysvětluje Igor Szöke. Někteří organizátoři konferencí mohou nabízet přístup k záznamům jako extra balíček, kdy si účastník inzerce A kam míří výzkum Vývoj technologií zpracování řeči a videozáznamů pokračuje v Brně dál. V rámci související služby SuperLectures.com vyvinuli vědci zapojení do projektu ReplayWell službu pro automatický přepis audio- nebo videozáznamů s možností ručních úprav. Automatický rozpoznávač totiž dělá chyby. K vytvoření přepisu, s nímž lze dále pracovat, slouží nový produkt SpokenData.com. Tam si mohou zájemci nahrát jakýkoli záznam a zpět dostanou automatický přepis, jejž lze dále využívat. Výzkum se zaměřuje na to, jak automatický rozpoznávač co nejlépe naučit, aby se přizpůsobil konkrétním datům uživatele. Například specifickému slovníku nebo konkrétnímu druhu diktafonu, tedy aby výsledky automatického přepisu byly co nejlepší. připlatí a může se k zajímavým přednáškám vracet. Případně si lze koupit pouze záznamy. Nicméně naše zkušenosti ukazují, že o záznamy, které nejsou volně k dispozici, není zájem. Už jen obyčejné zaheslování přístupu k záznamům, kdy je heslo rozdáno všem na konferenci, vede ke čtvrtinové návštěvnosti, zmiňuje vědec. Naopak bez omezování přístupu počty zhlédnutí záznamů výrazně překonávají množství účastníků konferencí. Například na letošní brněnskou konferenci BarCamp přišlo asi 850 lidí, přes internet ji jen za čtyři měsíce vidělo zájemců zhruba desetkrát více. Pořadatelé konferencí se nemusejí obávat, že by jednoho dne zůstaly přednáškové sály prázdné a všichni sledovali jen online prezentace. Konference byly, jsou a budou. To nejdůležitější na konferencích je přímé setkání s ostatními, navazování kontaktů a sdílení zkušeností. A to online záznamy nikdy nenahradí. Ty jen mohou světu ukázat:,podívejte se, jaké borce potkáte na naší akci. A pokud firmy pošlou na konferenci zaměstnance, jen aby seděli a poslouchali, tak ano, firma může ušetřit. Ale hromádka vizitek a telefonních čísel je to nejcennější, co si z konference odnášíte, vysvětluje Igor Szöke. DALIBOR DOSTÁL 20

12 PROFIT očima podnikatele polemika PROFIT ŠTRÚDLEM PROTI ŠIKANĚ A TELEFONování V LETADLE SOLIDÁRNÍ PŘIRÁŽKA: ANO, ČI NE? šéfka yahoo si koupila pohřební službu Marissa Mayerová, prezidentka Yahoo, si koupila pohřební službu. Zaradovala jsem se. Mylně jsem se domnívala, že i slavná a chytrá Marissa konečně pochopila, že mobilní aplikace už nejsou ty jediné možné investice, a šla do byznysu, který bude potřeba pořád. Mýlka. Marissa si koupila pohřební ústav kvůli pozemku, na kterém stál. Ceny pozemků v Palo Altu totiž závratně rostou a pohřební ústav sídlí ve čtvrti, kde si prý svá sídla staví místní elita, včetně Marissy. Majitel se tedy rozhodl k 30. říjnu tohoto roku pohřební službu uzavřít a budovu a pozemek prý prodal za téměř 12 milionů dolarů. Zajímalo by mě, jak Marissa k nové nemovitosti přistoupí... Manažerka zvolila nejistotu. Dlouholetá manažerka se rozhodla odejít z dobře placené práce a začala péct štrúdly v Benešově u Prahy. Zní to jako poměrně obyčejná zpráva. Kdyby, jak jsem se dočetla, nepředcházela tomuto kroku šikana v práci, výpověď a odvaha něco zkusit a nechodit s nataženou dlaní pro podporu. Není jednoduché se rozhodnout. Stálý plat a otravná šéfová v práci, nebo nejistota a sama sobě šéfem? Obdivuju každého a paní se štrúdly držím palce. Úplnou náhodou jsem tenhle týden ochutnala višňový štrúdl s marcipánem v jedné benešovské restauraci, byl famózní. Kraus za Youssefem? Hvězda páteční late night show Bassem Youssef v Egyptě už nesmí vystupovat. Porušil prý dohodu s televizní stanicí. On sám ani jeho štáb sice prý nevědí, co porušili. Ale to je celkem jedno, prostě už nebude pořad uvádět a basta. Po zhlédnutí páteční late night show Jana Krause jsem zvědavá, jestli nebude Jan Kraus následovat Bassema Youssefa. Nevím, jestli má s televizní stanicí Prima nějakou dohodu, ale divila bych se, kdyby se z návrší nad Prahou nikdo neozval. Názorná ukázka, jak obtížné je těžce si poranit koleno o zeď a polská píseň o Milošovi z Varšavy v podání blondýny Moniky bude testem velkorysosti českých médií. I když Krausovi bych tedy nic zakazovat nechtěla, mám dojem, že by se to mohlo obrátit proti cenzorům samotným. Čech starostou New Yorku? Zní to pěkně, že? Dnes už je ale jisté, že to tak nebude, protože republikánský kandidát Jan neboli Joe Lhota s českými kořeny nakonec neuspěl. Svůj etnický multikulturní původ ovšem prý v rámci předvolební kampaně používali úspěšně oba kandidáti. Lhota zdůrazňoval, že pochází částečně z Čech, ale v rodině má i předky s italskými a židovskými kořeny. Jeho rival de Blasio vytáhl do boje s ještě těžším kalibrem, afroamerickou manželkou, což mohlo v některých částech New Yorku přidat body. Dobrá inspirace pro české volební kampaně. Manželky, až na pár výjimek, zůstávají v pozadí. Páni politici, zkuste zpestřit předvolební kampaně skrze své drahé polovičky. Jak říká jeden český konzervativní politik, chceš-li poznat svého obchodního partnera, poznej jeho ženu. Rozšířila bych to i na volené politiky. Ahoj, jsem v letadle Poslední zpráva, která mě zaujala, se týká letecké přepravy. Americké letecké společnosti povolí během letu, včetně startu a přistání, více elektronických zařízení. Zatím sice nebude možné telefonovat, ale předpokládám, že i to se časem povolí. Představa je to příšerná. Taky vás tak rozčilují lidé, kteří v tramvaji na celé kolo probírají osobní věci, informují, kudy právě tramvaj projíždí, případně konstatují Jsem v tramvaji? Dovedete si představit telefonáty v letadle? Ahoj, jsem v letadle. Právě jsme proletěli nad Alpami. Doma budu tak v šest. Mají jen těstoviny a kuře. No nic, dám si kuře. Doteď byla pro mě největší pohroma v letadle malé dítě v blízkosti mého sedadla, soused s nadváhou nebo s urputnou potřebou si povídat. Zanedlouho by to mohl být vášnivý telefonista. Ještě že je Evropa tak konzervativní, zatím se k podobným benevolencím nechystá. Margareta Křížová, investorka a partnerka Central European Advisory Group Foto reuters Letos byla zavedena tzv. solidární daň. Zaměstnanci, na něž se vztahuje, budou muset v příštím roce podat vlastní daňové přiznání. Je to rozumné opatření? Bude mít solidární daň jako taková spíše pozitivní, nebo negativní důsledky? Ladislav Minčič I. náměstek ministra financí Lucie Vorlíčková daňová poradkyně a auditorka, Vorlíčková Partners Dejte nám i ostatním vědět, co si o tom myslíte vy! Těšíme se na vaše názory na a PRO MÉNĚ NÁKLADNÉ ŘEŠENÍ Důvodem k zavedení solidárního zvýšení daně z příjmů fyzických osob ve výši sedmi procent z tzv. nadlimitního příjmu, bylo úsilí o snížení deficitu veřejných rozpočtů pod tříprocentní hranici vůči HDP a snaha rozložit dopady úsporných opatření na všechny skupiny obyvatel. Opatření zároveň koriguje často kritizovanou degresivitu celkového odvodového zatížení fyzických osob, kdy vysokopříjmoví poplatníci kvůli stropům u povinného pojistného měli do loňska výrazně nižší mezní sazbu celkového zatížení příjmu. Zavedení solidárního zvýšení daně by se mělo týkat cca osob. Podávání daňového přiznání zaměstnanci znamená méně administrativně nákladné řešení. Alternativou by bylo, aby všechna povinnost spočinula na bedrech zaměstnavatele. Komplikované by to bylo zvláště tehdy, kdy v některých měsících plat překročí danou hranici a vzniká povinnost uhradit zálohově solidární přirážku, v některých měsících nikoli. Může se také stát, že celkový roční součet bude nižší než stanovený limit, ačkoli v některých měsících tomu tak nebylo. V těchto případech by stejně museli zaměstnanci daňové přiznání podávat a zároveň by byli administrativně zatěžováni i zaměstnavatelé. Proto je jednodušší cestou stanovení povinnosti podat daňové přiznání pro zaměstnance. Solidární zvýšení se týká i poplatníků, kteří jako podnikatelé podávají přiznání tak jako tak, a je pravděpodobné, že i mezi zaměstnanci je významná skupina, která by z jiných důvodů stejně upřednostnila podání daňového přiznání. Výnosy ze zavedení solidárního zvýšení daně z příjmů fyzických osob se odhadují na 1,5 miliardy korun v roce 2013, 1,9 miliardy korun v roce 2014 a 2,2 miliardy korun v roce Daňové inkaso se zvýšilo ovšem již v samotném závěru loňského roku, kdy někteří zaměstnavatelé s ohledem na chystané opatření předsunuli výplatu odměn vybraným zaměstnancům. PROTI ZBYTEČNÉ NULOVÉ PŘIZNÁNÍ Pro určitou kategorii zaměstnanců se jedná především o diskriminující předpis. Zaměstnanci, kteří nemají žádné jiné příjmy než ze závislé činnosti, popřípadě z výnosů z kapitálového majetku, které podléhají srážkové dani, nejsou povinni podávat vlastní přiznání k dani z příjmů. Proto převážná většina zaměstnanců v ČR využívá možnost nechat si provést roční zúčtování daně zaměstnavatelem. Tato možnost se však nyní bere vysokopříjmovým zaměstnancům, na něž se vztahuje solidární daň, a navíc se jim ukládá povinnost podat vlastní daňové přiznání. A to i tehdy, pokud museli tento sedmiprocentní odvod provést byť i jen za jeden jediný měsíc v roce například v důsledku výplaty bonusů. Vlastní přiznání tedy ve svém důsledku znamená větší administrativní, ale při sestavení přiznání daňovým poradcem i peněžní zátěž pro vysokopříjmovou skupinu zaměstnanců. Ze správního pohledu je tento předpis navíc zcela nadbytečný. Především proto, že v normálním případě nemůže v rámci tohoto přiznání dojít ke vzniku přeplatku či nedoplatku na dani z příjmů. Ve výsledku se tedy jedná z pohledu daňového poplatníka o zcela zbytečné nulové přiznání. Česko patří v evropském srovnání i přes zavedení solidární daně k zemím s nižšími sazbami daně z příjmů fyzických osob. Solidární daň jako taková bude mít dle mého názoru i přesto spíše negativní důsledky. Zásadně platí, že každé zvýšení daně má za následek zvýšení snah o využití daňových optimalizací a v horším případě i daňové úniky. Jsem proto přesvědčena, že celková výše výběru solidární daně nestojí vůbec v poměru k souvisejícímu pobouření vysokopříjmových osob. Solidární daň je jasně špatným signálem pro osoby, které chtějí vyzkoušet něco nového a podnikat. Stát by se naopak měl zaměřit na podporu malých a středních podnikatelů, a stimulovat tak podnikaní a vytváření nových pracovních míst.

13 PROFIT restart restart PROFIT Zdeněk Cendra TOTÁLNÍ POSEDLOST INOVACÍ Na svém kontě má kromě několika velmi úspěšných projektů také pár nevydařených, které ho stály nemálo peněz. Je to přirozené a dá se na tom leccos naučit, říká mladý podnikatel. Zdeněk Cendra patří k druhé pomyslné vlně úspěšných polistopadových podnikatelů. Na svůj věk 27 let toho má na svědomí opravdu hodně. V první řadě zdařilou službu SuperHosting.cz, která pronajímá prostor pro umístění serverů svých klientů, zajišťuje veškeré technické podmínky pro fungování serveru a připojení k internetu a také servery pronajímá. Existuje od roku 2004, dnes zaměstnává okolo 40 lidí a patří ve svém oboru k největším na tuzemském trhu. Vloni Cendra se svým týmem rozjel globální službu s názvem CDN77. Zjednodušeně řečeno jde o síť pro doručování dat, která umožňuje internetovým společnostem a službám fyzicky skladovat a doručovat data v co nejbližší lokalitě uživatelů. Projekt, který konkuruje gigantům, jako je Amazon, po více než roce existence funguje velmi dobře. Z hlediska obratu a marží dokonce lépe než všechny předešlé Cendrovy aktivity. Cesta mladého podnikatele se zkrátka zdá přímočará a lemovaná úspěchy, skutečnost ale tak růžová není. Několik projektů Zdeňku Cendrovi nevyšlo a prodělal na nich nemalou sumu peněz. Je ale přesvědčen, že občas šlápnout vedle je přirozené a že z chyb se člověk může hodně naučit. NEZAPOMÍNAT NA ZÁKAZNÍKA Podnikat začal už na střední škole a hned jeho první zákazník ho přivedl do problémů, protože mu za objednanou službu nezaplatil. Novináři málokdy píšou o tom, že se úspěch firmy dostavil až třeba na padesátý pokus nebo že většina začínajících společností zkrachuje, upozorňuje Zdeněk Cendra. Faktorů, které mohou začínající byznys odsoudit k zániku, je podle něj celá řada, vůbec to nemusejí být pouze jednoznačné chyby. 24 Foto Martin Pinkas Když se například v roce 2002 pokoušel rozjet projekt Český WAP, trvalo mu tři čtvrtě roku, než musel připustit, že fungovat nebude. Cendra dodnes Český WAP považuje za dobrý projekt, kterému se stala osudnou sázka na špatného koně. Jak se totiž později ukázalo a dnes je zřejmé, WAP technologií budoucnosti nebyl. O firmě SuperHosting.cz, která začala fungovat před necelými 10 lety, už byla řeč. Další projekt Zdeněk Cendra rozjel v roce 2008, tedy v době, kdy už bylo jasné, že SuperHosting.cz bude úspěšný. Podle svých slov se chtěl posunout na další úroveň a vytvořit firmu, která bude konkurenceschopná i v zahraničí. S dalšími pěti kolegy se tedy zavřel do pracovny a společně vyvinuli Bijk.com, nástroj na monitorování serverů. Jenže když se po dvou letech vývoje rozhodli, že produkt konečně představí veřejnosti, zjistili, že je sice výborný, ale trh o něj nestojí. Přímým konkurentem byl totiž open source, který je zadarmo, takže proč by někdo měl za de facto stejnou věc platit? Tehdy jsem si uvědomil, že jsme na projektu pracovali příliš dlouho, nestanovili jsme si žádný závazný termín dokončení prací. Ale hlavně jsme se neptali zákazníka, co by opravdu potřeboval. Příliš dlouho jsme věřili, že to je tak dobré, že to klientům ani není třeba ukazovat, vzpomíná Zdeněk Cendra. Bijk.com jede dodnes, ale ve spánkovém režimu. UKRADENÝ ÚSPĚCH Jenže největší neúspěch měl teprve přijít. Další pokus o dobytí globálního trhu startoval koncem roku 2010 s projektem nazvaným Cloudee.eu. Technologií budoucnosti se zdál být cloud, a tak obsahem projektu měl být pronájem cloudových serverů po celé Evropě. Nová firma byla založena ve Velké Británii, stejně tak bankovní účet či účetnictví, a za devět měsíců bylo vše připraveno k rozjezdu. A ten byl více než slibný. Jako jedni z prvních v Česku tehdy provozovatelé Cloudee.eu zákazníkům umožnili zadat číslo kreditní karty přímo do webu a pak už si z ní mohli strhávat peníze. Na účet začaly peníze skutečně chodit a po čtvrt roce dosahovala firma výborného obratu okolo 30 tisíc dolarů měsíčně. Navíc byl zřejmý neustále rostoucí trend. Firma tehdy z obavy, aby zvládala uspokojit rostoucí požadavky klientů, začala masivně investovat do hardwarové výbavy. Náklady dosahovaly až 100 tisíc korun týdně a najednou byl v jejím majetku hardware v hodnotě přibližně 3 miliony korun. Vše se zdálo perfektně nastartované. Jenže pak jako blesk z čistého nebe přišla zpráva, že má firma zablokovaný účet. Zjistilo se totiž, že většina plateb byla provedena kradenými platebními kartami. Cloudee.eu byl postaven velmi jednoduše a kromě jiného umožňoval za nakoupený server zaplatit kreditkou bez nutnosti ověření totožnosti zákazníka. inzerce A Tato nabídka anonymity se po internetu rychle roznesla a začali ji využívat ti, kteří nemají zrovna bohulibé úmysly. Proto firma následně verifikaci zavedla, ovšem poté jí poklesly konverze o 95 procent. Do měsíce byl projekt zastavený a jeho skóre bylo neveselé: přibližně minus šest milionů korun. NEVYMÝŠLET HLOUPOSTI Pro Zdeňka Cendru a jeho tým to byl už druhý významný neúspěch, ale rozhodli se hledat pověstnou pozitivní stránku věci. Hodně mě to naučilo, mimo jiné rychlému rozhodování. Pokud jste malá firma a chcete porazit velkého konkurenta, máte možná jen jednu, zato docela významnou výhodu, a to právě možnost rychle se rozhodovat a věci měnit. Také jsem si uvědomil, že i když má firma třeba už dvacet zaměstnanců, měl bych každý den aspoň chvíli strávit se zákazníky. Minimálně si číst to, co o firmě říkají, jaké y píšou atd. Pokud totiž šéf firmy ztratí s klienty kontakt, začne po čase vymýšlet hlouposti, tvrdí Zdeněk Cendra. Podle svých slov je dnes doslova posedlý tím, aby nový prvek nebo celý projekt SLUŽBY HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY Mám pro vás několik úkolů, Alenko, pište si: je potřeba ověřit podpisy ke smlouvě s dodavatelskou firmou a získat tipy a kontakty na odběratele našeho zboží v zahraničí. To nebude problém. Potom mi zjistěte, jaké doklady potřebujemee k vývozu zboží do Jordánska, a tento měsíc chcici také navštívit nějaký seminář k občanskému zákoníku. Budete to mít odpoledne, pane řediteli. Jak je možné, že to vždycky stihnete tak rychle? Já si všechno zajistím na jednom místě, pane řediteli. Využívám služeb Hospodářské komory České republiky. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY klientům co nejdříve ukázal a zjistil, co si o něm myslí. Důvod je jasný, trh se neustále mění, takže je potřeba i rychle konat. Další sousloví, kterým dnes internetový podnikatel charakterizuje svůj přístup, zní totální posedlost inovací. Osvědčilo se mu si prakticky denně zaznamenávat jakékoli nové nápady, ať už se jedná o drobnosti anebo zásadní věci. A jednou týdně z nich pak vybere ty nejlepší. Za mimořádně důležité dnes považuje bavit se s kolegy a spolupracovníky o jejich pocitech a pohledu na věc. Stalo se mi, že jsem některé kolegy doslova uštval. Oni mi nedokázali říct, že některé úkoly nezvládnou, protože už toho chci moc, a já to nebyl schopen vycítit. Takže jsem o některé spolupracovníky přišel, a v některých případech to byla významná ztráta, říká Zdeněk Cendra. A ještě jedna věc je podle něj nezbytná pro úspěch v podnikání: vytrvalost. I přes své mládí už ví, že byznys je běh na dlouhou trať a že i úspěch je občas střídán negativním obdobím. Podstatné je nevzdat se a poučit se z chyb. Martin Zika

14 PROFIT makro anketa PROFIT ZLEPŠENÍ V PRŮMYSLU A JINÉ SLIBNÉ VYHLÍDKY Pozitivních dat přicházelo z české ekonomiky až donedávna jako šafránu. Od léta letošního roku se však celková situace do značné míry mění. Hlavním motorem ekonomického oživení je větší než očekávané zlepšení v průmyslu, za kterým stojí především zahraniční zakázky. Recese české ekonomiky je, zdá se, definitivně za námi. Radost z lepšího než očekávaného vývoje však lehce tlumí fakt, že na skutečné oživení, tedy to, které se výrazněji projeví v našich peněženkách, si zřejmě budeme muset ještě chvíli počkat. 4,2 Překvapivý srpnový růst průmyslové produkce v procentech Jedním z nejpřekvapivějších údajů z poslední doby byl více než čtyřprocentní meziroční růst průmyslové produkce za měsíc srpen, což z povolaných osob nečekal prakticky nikdo. Překvapení bylo o to výraznější, že se jednalo o první kladnou hodnotu od loňského července. Protože se zpracovatelský průmysl podílí na české ekonomice přibližně jednou třetinou, je dost možné, že se po zveřejnění údajů o HDP za letošní třetí čtvrtletí dočkáme dalšího, tentokráte snad strukturálně výraznějšího zlepšení. Ve prospěch optimistické nálady dále hovoří vývoj u populárních indexů nákupních manažerů (výrobní PMI), které napříč světem hodnotí aktuální ekonomické podmínky v odvětví zpracovatelského průmyslu. V případě České republiky dosahuje výrobní PMI v posledních měsících nejvyšších hodnot ve středoevropském regionu a je nejvýše za tři roky. Podobně pozitivní vývoj lze vysledovat i u nových průmyslových zakázek. 51,3 Index nákupních manažerů v eurozóně za říjen Protože je postupné zlepšování našeho hospodářství působeno především vývojem Kurz Eura vůči koruně 25,9 25,8 25,7 25,6 25,5 25, v zahraničí, expanzi v průmyslovém sektoru logicky odpovídá stále se zvětšující přebytek zahraničního obchodu. Určitým rizikem pro dosavadní křehký hospodářský růst tažený především zahraniční poptávkou může být výraznější posílení koruny. V tomto směru však ve prospěch udržení stávajícího oživení úspěšně koná Česká národní banka. ČNB je v prostředí nulových úrokových sazeb a stále se snižující inflace nucena hledat alternativní nástroje, kterými by bylo možné odvrátit hrozbu poklesu cenové hladiny. Přibližně od léta minulého roku se proto v souvislosti s výkonem měnové politiky stále častěji skloňuje možnost nákupu devizových rezerv za účelem oslabení kurzu koruny. 25,835 Průměrný kurz koruny vůči euru Očekávaný pozitivní dopad na inflaci spočívá ve snaze o zvýšení dovozních cen. Vedlejší efekt pak představuje mírná podpora českých exportérů prostřednictvím slabšího měnového kurzu. Takže riziko výraznějšího posílení koruny v tuto chvíli, zdá (4.října - 4.listopadu) 25, Zdroj: ČNB se, nepřichází v úvahu. Česká národní banka doposud intervenovala pouze slovně, požadovaného úspěchu v podobně výraznějšího vlivu na inflaci však dosaženo nebylo. Bude proto zajímavé sledovat, zda se bankovní rada po některém z nadcházejících zasedání ke spuštění kurzových intervencí proti koruně skutečně odhodlá. S ohledem na dosavadní vývoj spotřebitelských cen je tato možnost i nadále vysoce pravděpodobná. 1,8 Zářijová inflace v procentech Nízká inflace je více než čehokoli jiného důsledkem nízké schopnosti spotřebitelů utrácet. Pádným důvodem tohoto stavu je dosavadní pokles reálných mezd v podnikatelské i nepodnikatelské sféře a přetrvávající stále poměrně vysoká míra nezaměstnanosti. Klíč ke zlepšení současného stavu mohou mít firmy, které přetaví současný pozitivní sentiment ve vyšší investiční činnost a rozšiřování provozu. Na nové vládě bude, aby jim k tomu zajistila co nejvhodnější prostředí. Jan Šedivý Česká spořitelna JAK VÝSLEDKY VOLEB OVLIVNÍ PODNIKÁNÍ V České republice? Voliči v České republice před několika dny rozhodli o složení Poslanecké sněmovny a tím i o příští vládě. Jak nová politická situace ovlivní podnikání v této zemi? Petra Cieslar Neumanová, ředitelka Dream-Cars Výsledky voleb jsem přijala s mírnou skepsí a obavou, zda se vůbec podaří sestavit fungující stabilní vládu. Současná politická situace má velký vliv na chování lidí, vyvolává v nich obavy před nestabilitou a dále se prodlužující krizí. Nespokojený člověk řešící sociální nebo jiné potřeby se začíná zbavovat luxusu dopřávat si radost. Jsme půjčovna aut snů. Výjimečné vozy si nepůjčují jen movitější skupiny, ale našimi zákazníky jsou i lidé, kteří si prostě snaží splnit svůj dlouholetý sen v podobě řízení supersportovního vozu. Ráda bych byla optimista a věřila, že i v této době, si lidé budou chtít i nadále dělat radost a plnit si své sny, potěšit druhé i sebe a nenechají se otrávit politickými půtkami. Evžen Korec, Ekospol, generální ředitel a předseda představenstva Volební výsledky příliš nepřekvapily a z hlediska pořadí dopadly podle posledních předvolebních průzkumů. Osobně je pro mě velmi pozitivní zprávou, že levice nezískala v Poslanecké sněmovně většinu, a snad nám tedy nehrozí sestavení případné vlády založené na podpoře komunistů. Také stojí za zmínku úspěch nových subjektů a návrat lidovců do sněmovny, což naznačuje, že voliči již mají dost korupčních kauz a přejí si v české politice změnu způsobů. Co se týče podnikání, tak transparentní a rovné podmínky jsou základem a nutnou podmínkou dobře fungující ekonomiky. Doufám, že ve světle volebních výsledků začnou politici skutečně pracovat jako řádní hospodáři a přestane rozkrádání naší země ve velkém. Koneckonců to by mělo být hlavní prioritou nejen pravicové, ale případně i levostředové vlády. Martin Jirmann, Abra Software, generální ředitel Volby do Poslanecké sněmovny náš byznys zcela jistě ovlivní. Jak moc, to bude nyní záležet na tom, jestli se podaří vyjednat parlamentní většinu a jakou se podaří sestavit vládu. Každá nová vláda má logicky tendenci měnit zaběhlý systém, takže jsem si jistý, že legislativních změn, které budeme muset do našich produktů implementovat, nebude málo. A říkám bohužel, protože nejhorší je nestabilita podnikatelského prostředí, ta mi opravdu vadí. Vypadá to, že nakonec nebudeme mít levicovou vládu, takže asi naštěstí nezažijeme déjà vu se znovuzaváděním registračních pokladen, což nás v roce 2006 stálo spoustu ztracené energie a peněz. Ocenil bych však, kdyby nová vláda více podpořila elektronizaci státní správy a obecně celého byznysu. Jannis Samaras, Kofola ČeskoSlovensko, generální ředitel Volby dopadly tak, jak dopadly, a já věřím, že se politická scéna začne pročišťovat. Chci věřit tomu, že se budou v politice měnit pravidla hry a že díky tomu se začne zvedat obecné povědomí o morálce. Lhát bude nemorální a zákulisní hry nebude potřeba hrát. Tím bude dán dobrý příklad směrem k byznysu a celé společnosti. Pokud by byla sestavena vláda tak, jak tomu současný stav nasvědčuje, mohlo by se hospodaření státu měnit k lepšímu. Významný vliv získal nový hráč, který by nemusel akceptovat zavedený způsob fungování politiky. Mohl by mít sílu na to, aby přenastavil pravidla a fungování státu dobrým směrem

15 PROFIT test test PROFIT Skvělé služby pod lupou JAK SE OBJEDNÁVÁ ZRNÍ PŘES INTERNET V následujících vydáních Profitu se podíváme pod pokličku několika českých služeb. Začínáme se serverem Mixit.cz. Od roku 2010 si na stránkách Mixit.cz můžete objednat směs ovesných vloček, ovoce a čokolády podle vlastní chuti. Do nabídky později přibyly kaše a tyčinky. Müsli na míru objednávají tisíce lidí, Mixit je populární i na sociálních sítích. Zakladatelé, kteří se potkali na VŠE, se dokonce dostali i do pořadu Den D České televize, kde se ale nedohodli na investici. Jak jsou nastaveny jejich služby? Tesco, Ladybox a Mixit Objednat si müsli na míru je bezesporu zajímavá myšlenka, ovšem objednávání potravin přes internet není nijak nové. Už před několika lety s ním začal Amazon či Tesco a formou služby Potraviny online se v minulém roce dostalo i k nám. Také s tematicky zacílenými zásilkami se v ČR v poslední době roztrhl pytel, zákazníky sbírají třeba Ladybox nebo Chlapská zásilka. I Mixit jde v duchu duchaplných, kvalitních zásilek pro prémiový segment, který si chce vybrat přesně to, co potřebuje. Jak probíhá objednávka? Stejně jako většina internetových služeb ani zákazníkova cesta k Mixitu nezačíná na webu, ale doporučením někoho, kdo již službu vyzkoušel. Zákazníci k nám chodí hlavně napřímo díky tomu, že jde o jedinečný produkt, vysvětluje jeden ze zakladatelů Martin Wallner. Mixit má krátký, snadno zapamatovatelný název, u kterého je celkem malá pravděpodobnost, že jej do vyhledávače i zákazníci, kteří přicházejí poprvé, napíšou špatně. Další zastávkou na cestě za vlastním müsli je domovská stránka Mixit.cz. Úvodní strana je koncipována velmi jednoduše. Na třech obrázcích, Základ Ovoce Ořechy, je naznačen postup při tvorbě směsi. Horní nabídka má pouze šest položek, které jsou srozumitelně pojmenovány (Otázky, Hotové Mixit apod.). Zbytek úvodní stránky tvoří novinky a další nabídka, ovšem tyto informace jsou potlačeny a neodrazují od dalšího kroku při nákupu. Tím je míchání samotné směsi, kdy se zobrazí seznam základních surovin a další volitelné příměsi, jako jsou semínka, sušené ovoce či několik druhů čokoládových lupínků. Vybrané položky spolu s nutričními hodnotami se zobrazují na pravé straně, takže máte neustále přehled o tom, z čeho je směs vytvořena. Dalším krokem je potvrzení objednávky a výběr barevného tubusu, ve kterém müsli přijde. V tomto kroku vás Mixit ještě upozorní, že můžete změnit název směsi, který se pak na tubusu objeví. Jak se dá očekávat, následuje vyplnění údajů o kupujícím, platba a finální potvrzení objednávky. Příjemná je možnost objednání bez registrace, kterou známe z dalších českých e-shopů, třeba z Mallu.cz. Po dvou dnech vám dorazí pestrobarevný tubus a můžete začít zobat. Inspirace Z pohledu služeb se u Mixitu můžete inspirovat zejména důrazem na jednoduchost průchodu celým procesem. Od počátku se pracuje s obrázky, srozumitelným a hravým jazykem (Maxisměs Fík), hlavní informace, jako je cena či složení, máte neustále na očích. Nezdržují zbytečné podstránky a tlačítka, stránky se načítají rychle. Výrazná je také image služby, založená na atmosféře rodinného krbu, která pracuje s teplými barvami a milou grafikou. Zpracování tubusů odpovídá grafice webu a značku odlišuje. Ve službě se rovněž vyskytuje řada maličkostí, které image podtrhují. Okno s vybranými přísadami má například tvar tubusu. Na okraj poznamenávám, že i na sociálních sítích, které má řada českých služeb pouze jako nutný přívěsek, a jsou tudíž buď prázdné, nebo mrtvé, je Mixit aktivní, a to jak na Facebooku (přes 40 tisíc příznivců), tak na Twitteru (přes 500) i na Google Plus (přes 600). Je otázkou, zda jsou poslední dva kanály skutečně potřeba, Mixit ovšem rozhodně nespí. Je také silně medializován, objevil se prakticky ve všech hlavních českých médiích. Co skřípe? Na druhou stranu problémů, na které jsme při objednávání müsli narazili, bylo hned několik. Při prvním nákupu jsme si vůbec nevšimli rozšířené nabídky při tvorbě směsi, zůstali jsme pouze na stránce Cereálního základu a celé müsli složili z něj. To se pravidelným zákazníkům asi často nestává, ovšem nakupujete-li poprvé jako my, měli byste vědět, že možností je více. Odkaz na přechod do dalších kategorií je sice úplně dole, ovšem je nevýrazný a snadno se přehlédne. Odhadem 99 procent mixů obsahuje kromě cereálního základu i ovoce a oříšky. Přiznávám ale, že s rozšiřujícím se sortimentem a produktovými řadami není snadné udržet intuitivní prostředí a často se nad některými novými řešeními přeme, dodává k tomu Martin Wallner. Druhá stopka nás čekala při vyplňování dodacích údajů. Chtěl jsem Mixit poslat své ženě jako překvapení čili jako dárek. Už jsem se blížil konci objednávky a stále jsem nikde neviděl možnost dárkového balení ani dodací adresu, proto jsem znejistěl a začal hledat pomoc. V kontaktech jsem našel a telefon. Na posílání u jsem neměl čas, tak jsem vytočil mobilní číslo. Dovolal jsem se a člověk z Mixitu mi poradil, ať napíšu do poznámky v posledním kroku, kam chci müsli poslat a že to chci bez faktury. Problém jsem vyřešil, nicméně vzhledem k tomu, že Mixit je luxusní zboží, mohla by být možnost dárkového balení zabudována přímo do služby, případně by se mohlo zobrazit číslo na podporu či nabídka využití okna pro online konverzaci během objednávky, aby zákazník nemusel složitě hledat kontaktní údaje jinde. O implementaci uvažujeme, i když by to zřejmě vyžadovalo administrativní posilu do týmu, poukazuje na ekonomickou stránku věci Martin Wallner. Menší překážku představovalo také zadávání ové adresy při platbě kartou přes český platební systém GoPay. To je u podobných systémů spíše neobvyklé a zdržuje to ( se zadává již na počátku objednávky, tak proč ho požadovat znova, že?). Z pohledu mužského zákazníka se jeví také nabídka tubusů jako omezená. Neříkám, že by na nich měla být sportovní auta, ale něco méně křehkého by se hodilo. Sečteno podtrženo: Jedna minus Na službách Mixit.cz jsou znát tři roky fungování. Nákupní proces odsýpá, zbytečně vás nebrzdí, dovoluje vybrat si, ale také nabízí předvolby, pokud nemáte čas. Image je dotažená na všech místech, od webu po papírový tubus, ve kterém vám müsli přijde. Vytknout lze pouze drobnosti, případně nepřipravenost služby na méně obvyklé scénáře (dárkový nákup). Celkově vzato je Mixit.cz skvělá služba, která nabízí mnoho inspirace i pro ostatní, zejména v jednoduchosti provedení. To ostatně potvrzuje i Martin Wallner: Počet vrácených balíků je hluboko pod jedním procentem, máme velmi loajální zákazníky, dobře se s nimi komunikuje, fandí nám a my máme díky tomu pocit, že má náš byznys smysl, uzavírá. Adam Hazdra, autor knihy Skvělé služby a externí spolupracovník redakce 28 29

16 PROFIT zahrančí zahrančí PROFIT Zahraniční obchod Bývalý keltský tygr se chce vrátit Po období konjunktury z 90. let minulého století dopadla na Irsko světová ekonomická krize možná nejcitelněji ze všech zemí EU. Nová vláda však provedla drastická opatření a dnes tvrdí, že její snaha začíná přinášet ovoce. Hospodářský růst bude letos podle posledních prognóz minimální, odhady hovoří o 0,2 procenta. V příštím roce už by ale měla irská ekonomika růst o necelá dvě procenta HDP. V minulých rozpočtech se drasticky škrtalo ve veřejném sektoru a vláda zvyšovala daně. Díky tomu se jen letos podařilo zvýšit příjem do státní pokladny o zhruba 2,5 miliardy eur a plánovaný schodek rozpočtu na rok 2014 klesne z letošních 7,6 pod 5 procent HDP. Bankovní trh zatím zůstává silně regulován. Zátěžové testy irských finančních domů ukázaly, že přebujelý bankovní sektor neodpovídá velikosti země a do budoucna se počítá pouze se dvěma velkými finančními institucemi Bank of Ireland a AIB. Problémem Irska zůstává úprk mladých lidí za prací do zahraničí. Nejoblíbenějšími destinacemi jsou pro ně kromě Velké Británie také Kanada nebo Austrálie. Dobrou zprávou pro obchod je nárůst irského exportu. V zemi, která byla v letech prosperity známá dokonalým systémem investičních pobídek, se stále více daří i českým BLBÝ A BLBĚJŠÍ. A ještě nejblbější Chlapec při protivládních protestech drží transparent s nelichotivým označením členů vlády včetně premiéra Endy Kennyho (uprostřed) exportérům, kteří sem letos vyvezou zboží za zhruba 300 milionů eur. Především jde o drobné či střední podnikatele, kteří podnikají zejména ve službách. V zemi investují do propagace a rozvoje obchodní i servisní sítě také pobočky českého Zetoru nebo nadnárodní Škody Auto. Investice v Česku Irsko nepatří k nejčastějším investorům na Foto profimedia.cz území České republiky, přesto u nás působí zhruba pět desítek společností s irskou majetkovou účastí. Největším irským zaměstnavatelem, který tu dává pracovní příležitost stovkám lidí, je logistická a spediční firma Maurice Ward Group. K významným irským investorům se řadí firma Mergon International. Zabývá se technologiemi na lisování plastů pro automobilový průmysl a zdravotnictví a pro sídlo své jediné pobočky na evropském kontinentu si vybrala Brno. V podniku ZPA Trutnov má většinový podíl irská firma Kilcullen. Ta investovala kromě energetiky do komerčních nemovitostí například do logistického parku Nupaky poblíž Prahy, STAZAP logistického centra v Praze 10, Rosmarin Business Centre v Holešovicích či Burzovního paláce v centru Prahy. Čeští posluchači jistě znají komerční rádia Country, Radio 1 či Kiss, která byla součástí irské sítě Radio Investments a Metromedia Inc. JAKUB PROCHÁZKA Foto reuters Co mají Češi kromě vřelého vztahu ke konzumaci piva společného s Iry? V poslední době je to rychle rostoucí státní dluh. Vláda Zeleného ostrova má ale pádnější důvod k obavám než česká Irsko totiž patří k pěti nejzadluženějším zemím na světě a deficit rozpočtu na letošní rok dosáhne téměř osmi procent HDP. Státní dluh, který výrazně narostl po krachu tamních bank, se může podle pesimistických prognóz vyšplhat až na 136 procent HDP. Aktuálně mají v Evropě vyšší deficit už jen Itálie a Řecko. Na silnějších partnerech závislé Irsko by zřejmě nepřežilo turbulence, které nastaly v souvislosti se světovou finanční krizí. Proto se v roce 2010 dohodlo s EU a Mezinárodním měnovým fondem na záchranném úvěru v celkové hodnotě 85 miliard eur. Země, která své závazky vůči věřitelům zatím dokáže splácet, bude zároveň prvním státem eurozóny, který tento úvěrový program v prosinci opustí. Irsko má rezervy zhruba 25 miliard eur. Finanční polštář nám poskytuje ten druh pojistky, již potřebujeme, řekl nedávno VLÁDA OTÁČÍ KORMIDLEM. Irský ministr financí Michael Noonan (vpravo) před budovou vlády. Kabinet předkládá do parlamentu rozpočet na rok 2014 s výrazně nižším schodkem než letos. ministr financí Michael Noonan. Jsme na cestě k tomu opustit záchranný program EU a MMF 15. prosince. A nebude cesty zpět, doplnil ho premiér Enda Kenny. Léčba šokem pomalu zabírá Nový irský kabinet se pustil do reforem, což mu na popularitě logicky nepřidává, léčba šokem v podobě tvrdých restriktivních opatření nicméně zabírá. Mezinárodní instituce sice stále varují před optimismem, podle irské vlády se ale již blýská na lepší časy. Malý trh, velká konkurence IRSKO JE ZEMÍ, jíž se zatím daří přes odpor EU udržet nízkou korporátní daň ve výši 12,5 procenta, na kterou láká do země zahraniční investory. Založení firmy je navíc administrativně jednoduché a pro zahraničního podnikatele vstupujícího na irský trh neexistují téměř žádné byrokratické překážky. Přesto se vyplatí přes velvyslanectví kontaktovat poradenskou firmu, která vám při vstupu na trh poradí v právních i finančních záležitostech. Registraci firem má na starost úřad Companies Registration Office, na jehož stránce zjistíte, jaké registrační procedury je potřeba absolvovat, a najdete zde i seznam nutných poplatků. Nově vzniklý subjekt se musí zaregistrovat také na daňovém úřadu. Nemovitost si můžete pořídit za stejných podmínek jako irský občan. Vstup na irský trh má ovšem svá rizika. Čeští podnikatelé se na malém otevřeném trhu potýkají s obrovskou konkurencí nadnárodních firem či firem ze zemí nejvýznamnějších obchodních partnerů Irska, tedy Velké Británie a USA. Je potřeba obrnit se trpělivostí a počítat s tím, že výdaje na zavádění nového produktu nebo služeb na trh se mohou vyplatit až po delší době. Zahraniční firmy bývají často neúspěšné, protože přecení potenciál trhu, případně špatně vyhodnotí finanční náročnost jeho dobývání. Nejvýhodnější pozicí pro českého podnikatele je spolupráce s velkou nadnárodní společností. Vstupenkou na irský trh může být úspěšná spolupráce s britskými nebo americkými firmami. Českého podnikatele může zaskočit i výše nákladů. Kromě výdajů na místní zaměstnance je třeba počítat s vysokými náklady na pojistné, bezpečnost práce a na veškeré vedlejší služby právní, účetní apod. V Irsku jsou navíc velmi vysoké životní náklady. Dobré je sbírat informace o veřejných výběrových řízeních, kde je velký podíl vložené práce a kde lze zajistit subdodávky pro hlavního (zejména irského) kontraktora. Mezi perspektivní odvětví pro české vývozce patří technologie z oblasti ochrany životního prostředí, obnovitelné zdroje energie, dodávky pro zdravotnická zařízení, IT, technologie v potravinářství či potraviny a nápoje. Partneři přátelští i neústupní Irové mají v sobě anglosaskou zdvořilost, ale překvapí vás i přirozenou uvolněností, typickou spíše pro Jihoevropany. Na rozdíl od Angličanů mají tendenci přejít rovnou bez delší společenské konverzace k jádru věci. To je možné odlehčit krátkou diskusí o fotbalu či o počasí. Jen si dávejte pozor na politiku. Vůči cizincům bývají Irové přátelštější a vstřícnější než jejich britští kolegové. Za přátelskou otevřeností se však skrývají zkušení a často neústupní vyjednávači, kteří tvrdě prosazují své zájmy. Pokud dokážete svého partnera zaujmout a přesvědčit, že mají vaše návrhy smysl, je za jejich realizaci ochoten bojovat více než vy. K tomu je ovšem potřeba obchodní zdatnost i dokonalá odborná znalost v oboru, jejíž absenci Irové neodpouštějí. Termíny obchodních schůzek je vhodné sjednávat i potvrzovat předem. Po podepsání smlouvy se Irové snaží přesně plnit veškeré sjednané závazky. Totéž ovšem očekávají i od svých obchodních partnerů, u kterých oceňují spolehlivost. Irsko je malá země s malým trhem a tamní obchodníci se mezi sebou dobře znají. V případě, že je zklamete, řeknou si vše mezi sebou a pak už nemáte šanci. (red) 30 31

17 PROFIT zahraničí ÚŘEDNICKÉ ABSURDITY PROFIT Obchod s Maďarskem NENÁPADNĚ DAŇOVÝM RÁJEM Obchod mezi Českem a Maďarskem po stagnaci způsobené nedávnou světovou ekonomickou krizí v poslední době ožívá. O výhodnosti investic v zemi za Dunajem se postupně přesvědčují i čeští podnikatelé. Dotazník o vybavenosti moderními technologiemi JAK DLOUHO JSTE NA INTERNETU? V nové rubrice se budeme zaměřovat na administrativní nesmysly zatěžující podnikatele, úvodem se podíváme na dotazník statistiků. Za jeho nevyplnění hrozí pokuta až sto tisíc korun. Země za Dunajem se po letech ekonomické recese snaží zvýšit svou atraktivitu pro zahraniční investory. A byť se pověsti o tamní vysoké míře zdanění zatím zcela vyvrátit nepodařilo, Maďarsko se může stát zemí zaslíbenou i pro naše podnikatele. Daň z příjmu právnických osob je zde u daňového základu do 500 milionů forintů (zhruba 43 milionů korun) pouze deset procent, což je pro většinu firem obrovská výhoda. Až u vyšší částky je daň devatenáctiprocentní, tak jako v ČR, upozorňuje Csaba Belák, zástupce firmy Gordia, která poskytuje poradenství a servis Čechům, již mají zájem o vstup na maďarský trh. Maďarsko se výrazným snížením korporátní daně nenápadně zařadilo mezi země označované jako daňový ráj. Od roku 2009 do poloviny roku 2012 narostl počet českých firem se sídlem v Maďarsku o 41 procent na 944 společností a invaze českých investorů pokračuje. Tempo růstu počtu českých a slovenských firem, které jsou kontrolovány vlastníky s oficiálním sídlem v Maďarsku, je v posledních třech letech impozantní, uvádí analytička ČEKIA Petra Štěpánová. Důvodem jsou nejen nízké daně pro malé a střední podnikatele, ale také osvobození od daní z dividend, stejně jako zdanění příjmů plynoucích z licenčních poplatků. Maďarsko má pro zahraniční investory připravené i další benefity. Například jednoduché a levné zakládání obchodních společností. Nebo speciální daň KIVA se sazbou 16 procent, která může nahradit daň z příjmů právnických osob a odvody z mezd na straně zaměstnavatele pro podniky s maximálně 25 zaměstnanci a s obratem do 500 milionů forintů, prozrazuje Csaba Belák. Zahraniční podnikatelé musejí počítat i s méně příjemnými věcmi. Především je to jazyková bariéra či neznalost prostředí. Maďaři mají navíc poněkud jiné chápání podnikatelské kultury. Je to tam více závislé na osobních vztazích než na uzavřených dohodách. Když Maďar podepíše smlouvu, má v tu chvíli upřímnou snahu ji dodržet. Bude se snažit, ale kontrola plnění se hodí. Člověk si musí vybudovat s partnerem užší vztah, pak už existuje důvěra, upozorňuje zástupce společnosti Gordia. VZÁJEMNÝ OBCHOD ROSTE Maďarsko patří k důležitým obchodním partnerům Česka, vloni se umístilo jedenácté na žebříčku těch pro nás nejvýznamnějších. Potenciál vzájemné výměny zboží a služeb je stále vyšší, i díky čilým kontaktům zástupců obou zemí v rámci visegrádské čtyřky. Stabilní růst česko-maďarského exportu i importu narušila hospodářská krize v roce 2008, kdy došlo k poklesu našeho vývozu o téměř 27 procent a dovozu zhruba o třetinu. Letošní obrat však už bude pravděpodobně nejvyšší v celé historii. V Maďarsku znají především české automobily a strojírenské výrobky, které představují více než dvě pětiny z celkového objemu zboží dováženého z ČR. Výrazně se zvyšuje poptávka po českých produktech chemického průmyslu a potravinách. Prakticky u všech komodit došlo loni i letos k meziročnímu nárůstu. V roce 2012 byl největším českým investorem v Maďarsku miliardář Andrej Babiš, majitel Agrofertu. Jeho firma převzala distribuční síť zemědělských výrobků od maďarské společnosti IKR Zrt, její letošní obrat dosáhne zhruba 2,7 miliardy korun. Babiš zároveň získal čtyři dceřiné zemědělské firmy, které hospodaří na 70 kilometrech čtverečních půdy a věnují se chovu prasat a zpracování vepřového masa. Do Maďarska expandovala také společnost Prague Top Estates, vlastník licence na provozování největší realitní sítě v ČR Re/Max, která s Re/Max Europe nedávno uzavřela dohodu o převzetí maďarské pobočky. Z maďarské strany představovala loni největší investici v České republice expanze ropné společnosti MOL, která nakoupila čerpací stanice Pap Oil. Celkový počet čerpacích stanic u nás dosáhl 150 a zmíněný petrochemický gigant už je mezi pěti největšími prodejci paliv na českém trhu. Skupinu MOL u nás zastupuje Slovnaft Česká republika. JAKUB PROCHÁZKA Foto archiv Soukromé kliniky a privátní lékaři by se měli starat především o zdraví svých pacientů. Jenže to zdaleka není jejich jediná povinnost. Stejně jako podnikatelé v dalších oborech musejí každý rok vyplňovat řadu dotazníků, které jim zasílají nejrůznější instituce. Stát sice dotazováním podnikatelů získává solidní přehled o fungování ekonomiky, otázkou ale je, zda je takto rozsáhlý sběr dat opravdu potřebný. V loňském roce jsme zjistili, že kdybychom na sebe položili všechny statistické formuláře, vydaly by na sedmisetstránkovou knihu, říká Ondřej Pivoňka, analytik společnosti Datank, která zjišťovala stav statistického šetření podnikatelů pro anketu Absurdita roku. NEVYPLNÍŠ? MÁŠ TO ZA STO Právě formulář o počtu pracovníků ve zdravotnických zařízeních, jehož součástí je dotazník o jejich vybavenosti moderními technologiemi, patří mezi nejabsurdnější dokumenty, které musí podnikatelé ve zdravotnictví, stejně jako další zdravotnická zařízení, vyplňovat. Za jeho nevyplnění hrozí v některých případech pokuta až 100 tisíc korun. Současné otázky týkající se využívání informačních technologií ve zdravotnických zařízeních jsou přitom podle odborníků zastaralé, nicméně povinně je muselo v roce 2011 vyplnit zdravotnických zařízení. Pod hrozbou pokut je návratnost vyplněného formuláře obrovská: 99,4 procenta. Český statistický úřad sice výsledky statistického průzkumu vydává ve shrnující podobě, ale státu jako takovému získaná data téměř k ničemu nejsou. Nemůže nutit lékaře, aby měli vlastní webové stránky či donutit pacienty zubařů, aby komunikovali em stejně intenzivně jako například pacientky gynekologů. Je proto nutné zvážit, zda musíme podstupovat všechna mezinárodní šetření, pokud má pro nás dosavadní skladba otázek minimální využití, dodává Ondřej Pivoňka. Zbytečnost formuláře dokazuje také vyjádření ministerstva zdravotnictví, které výstupy z něj hodnotí pouze jako statistickou veličinu. Vybavení internetem či prezentace ambulance nebo lékárny prostřednictvím webových stránek není podmínkou k poskytování zdravotní péče, žádné takové opatření ministerstvo zdravotnictví ani nezvažuje. Počet webových stránek lékařů nepovažujeme za ukazatel úrovně poskytované péče, ukazatel sledujeme pouze jako statistickou veličin, která především ve spojení se šetřením internetového připojení ukazuje na technologický postup elektronizace zdravotnictví, komentuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. K ČEMU TO VLASTNĚ JE? To, že data slouží spíše jako samoúčelný nástroj pro různé statistické sestavy bez praktického využití, se Českému statistickému úřadu nedaří příliš vyvrátit. Český statistický úřad využívá data získaná z výše uvedeného šetření především pro mezinárodní srovnání. Data byla a jsou poskytována Evropské komisi a OECD. Současně, s roční pravidelností, publikujeme data v brožuře Informační společnost v číslech a ve Statistické ročence. V neposlední řadě zodpovídáme dotazy z řad běžných uživatelů statistik, včetně akademické půdy, říká Markéta Arce z ČSÚ. Spíše než zrušení nesmyslného dotazníku se podnikatelé ve zdravotnictví dočkají jeho aktualizace a vyřazení některých zastaralých otázek. ČSÚ v současné době pracuje na aktualizaci stávajících otázek, které by lépe odpovídaly stupni adaptace ICT ve zdravotnictví a současně by poskytovaly možnost mezinárodního srovnání. V případě jejich úspěšné aplikace by nová data mohla být k dispozici za rok 2015, dodává Markéta Arce. Nové otázky by podle ní měly být detailnější a měly by pokrýt oblasti, jako jsou elektronické zdravotní záznamy, výměna zdravotnických informací, podpora pacienta, případně dotazy z oblasti telemedicíny a domácí péče, takzvaná telehomecare. DALIBOR DOSTÁL Foto profimedia.cz 32 33

18 PROFIT hotelnictví hotelnictví PROFIT V BRNĚ BUDE VYHLÁŠEN HOTELIÉR RESTAURATÉR ROKU V hotelu International Best Western Brno se bude ve dnech listopadu konat výroční konference, kterou pořádá Asociace hotelů a restaurací České republiky. jako se mění naše společnost a život se zrychluje, stejně tak se mění mnohé obory podnikání, hotelnictví nevyjímaje. Trendy současného hotelnictví hovoří celkem jasně. Zákazník chce přesné a snadno dostupné informace o službách a cenách ubytovacích zařízení, orientuje se podle recenzí ostatních zákazníků a o svůj zážitek je naopak připraven se dělit nejen s přáteli, ale také s ostatními prostřednictvím recenzních stránek, jako je například Tripadvisor, a sociálních sítí. To vše musejí hoteliéři reflektovat ve své každodenní činnosti a neustále sledovat světové trendy. Právě nové tendence v oboru hotelnictví a gastronomie a jejich pravděpodobný vývoj bude řešit výroční konference AHR ČR. Je určena provozovatelům hotelů, penzionů, restaurací a všem, kdo se zajímají o dobré jídlo a cestování. Akce přináší informace o směřování v oboru z celého světa. Dvoudenní konference, jejíž program vzniká širokou diskusí odborníků, přinese pohled na budoucnost a profitabilitu oboru, nové manažerské přístupy a příležitosti, jak uspět v silně konkurenčním prostředí. Přednášek se ujali přední domácí i zahraniční odborníci. Hostem konference bude například také paní Eliška Coolidge Hašková, která působila mnoho let v Bílém domě. Během galavečeře budou pak vyhlášeni držitelé výročních cen za rok 2013 z řad hoteliérů a provozovatelů restaurací. Ocenění těch nejlepších v oboru vzniká letos nejen na základě online ankety, které se zúčastnila většina z více než dvanácti set členů asociace, ale ve finále vybírala také odborná komise. Kritériem je samozřejmě kvalita služeb, ekonomické výsledky nominovaných, ale také jejich aktivní přístup k oboru a snaha udělat pro něj něco navíc. Více informací, včetně výsledků ankety Hoteliér a Restauratér roku, je k dispozici na stránkách Václav Stárek, prezident AHR ČR Vydry. Ruční hodinářská práce pod lupou, a to doslova. Pavel používá speciální optické brýle. Kotoučky průměru jeden milimetr až jeden centimetr, tam se to jinak nedá dělat. Jak dlouho trvá rytecká práce na zobrazení číšníka ( Oskara )? Deset až 15 hodin čisté práce, a to je zapotřebí šablona. Samotné rozkreslení by zabralo více práce a času. Příprava a manipulace dvě hodiny. Rytina číšníka je ruční práce. Jak dosáhnout toho, aby jednotlivé kusy nebyly různé, jak moc se liší od skici? Každý rytec tvoří originály, ale jak udělat kopie? Je to nemožné! Dá se jen přiblížit rozmístění práce pomocí šablony. Šablona se nalepí na daný kus a opískuje v boxu. Rytec si určí hloubku pískování. Objekt se očistí a další práce je pouze na šikovnosti mistra. Právě Pavel Vydra, který pro tuto práci byl vybrán, je člověkem, který se dokáže opakovaně ke skice přiblížit. Jak se postupuje, pokud se stane, že uprostřed práce se na díle něco pokazí? Práce se sklem je jedno veliké riziko. Sklo je špatný vodič tepla a je velmi křehké. Každé škrábnutí se musí složitě odstraňovat. Postupujeme od znova, ale děláme raději jeden záložní. Musíme ke sklu přistupovat velmi opatrně, ale stát se může cokoli. KOPIE NEEXISTUJE Rytecká práce zobrazení číšníka na ocenění pro vítěze ankety Hoteliér roku trvá hodin, každý kus je originál. Co byste popřál tomuto ocenění AHR ČR? Za svůj tým přeji držitelům ceny mnoho dalších úspěchů, jak pracovních, tak v životě. Užijte cenu ve zdraví a svou práci dělejte nadále s láskou! Zdeněk Kunc Nový design výročních cen AHR ČR KAŽDÝ RYTEC TVOŘÍ ORIGINÁL Mimořádné ocenění AHR ČR je spojeno se soškou číšníka, vyrobenou uměleckým studiem manželů Mottlových z Karlových Var. Toto ocenění převzal jako první pan režisér Jiří Menzel za film Obsluhoval jsem anglického krále. Od letošního roku nesou stejný motiv také další ocenění v podobě skleněných talířů, které získají nejlepší hoteliéři a restauratéři roku Zeptali jsme se tvůrce tohoto díla, pana Zdeňka Kunce, uměleckého skláře z Nového Boru. Jaký je současný stav českého sklářství? České sklářství stále dokazuje své kvality ve všech oborech. Co pro vás znamená výroba tohoto ocenění? Je to pro nás další velký úspěch. Celé dílo je široká spolupráce hodně lidí od grafiky po kartonáž. Jsme velmi rádi, že jsme se mohli podílet na této spolupráci. Podle vzorku je talíř krásné dílo. Budeme moc rádi, když ho ocení ti, co tak tvrdě pracovali, a talíř si odnesou domů. Jak vzniká takové dílo? Vše začalo vzorkem. Po schválení pískovací šablony jsme udělali jeden cvičný kus na obroušený blok skla... Surovina, ploché čiré sklo, se nařeže vodním paprskem. Tabuli velmi důkladně očistíme a její povrch potřeme tekutinou pro její stálý lesk. Položíme ji na formu požadovaného tvaru a vložíme do fusingové pece. Ta za vysokých teplot 700 až 800 C zajistí lehnutí skla do formy. Po vyndání z pece práce pokračuje v kulinářské dílně. Opracujeme okraje a drobné nečistoty z formy za pomoci brusičských kotoučů různých materiálů. Přichází čas šablony. Nalepit, opískovat, očistit a dál už je to v rukou Pavla NALÉZT DOBROU SLUŽBU JE SNADNÉ Přestože slýcháme mnoho kritických slov na téma úroveň služeb a naší gastronomie a vždy je co zlepšovat, nemáme se za co stydět. Za poslední desetiletí u nás vzniklo mnoho originálních a úspěšných gastronomických konceptů, které jsou oblíbené mezi hosty. Vznikají nové hotely a mnoho jich bylo zrekonstruováno. Jejich služby jsou mnohdy konkurenceschopné i ve srovnání s tradičními turistickými destinacemi, jakými jsou například Rakousko nebo Švýcarsko. Jen je třeba vědět, jak vybírat. Tak jak se vyvíjí technologie v oblasti komunikací, vyvíjí se také komunikace se zákazníkem. Dnešní hotelový host chce získat rezervaci online po internetu, a to obratem. Mít možnost srovnat ceny a nabízené služby a k orientaci využít recenze názory předchozích hostů, kteří se o své zkušenosti s ostatními dělí na mnoha internetových stránkách. AHR ČR sleduje tento trend a připravila pro domácí i zahraniční turisty portál Czechadvisor.cz, který zároveň mnoho hoteliérů využívá k tomu, aby s ním propojili své vlastní webové stránky a umožnili hostům dělit se o své zkušenosti co nejjednodušeji. Stále platí, že se hotely dělí do tříd podle počtu hvězdiček, kterými se pyšní na fasádě. Málokdo ale ví, že systém klasifikace je u nás nepovinný, a tudíž pokud má mít host jistotu, že je zařízení vybaveno tak, aby odpovídalo mezinárodním standardům v kvalitě a rozsahu poskytovaných služeb, může sáhnout po hotelech, které mají oficiální klasifikaci podle systému HSU (Hotelstars Union). Opět není nic snazšího než na webu Hotelstars.cz vybrat lokalitu a hotel, u něhož asociace garantuje vybavenost v souladu s počtem hvězd deklarovaným daným ubytovacím zařízením. Máte chuť na tradiční českou gastronomii? Není problém. Již téměř 400 restaurací z celé republiky se snaží nabízet hostům tradiční české pokrmy, jejichž receptury často mnoho let spaly někde v kuchařských šuplících, nebo i kvalitní českou klasiku, kterou vždy rádi ochutnají jak domácí, tak zahraniční hosté. Tyto restaurace jsou zařazeny do projektu Ochutnejte Českou republiku a každý poutník si je může najít v kraji, kam právě cestuje, na webu Czechspecials.cz. Nalezne tam nejen restaurace s adresou a kontaktem, ale také tradiční receptury včetně fotografií. Díky tomu můžete zkusit překvapit své přátele novým receptem i doma. Jak je vidno, také informace o službách hotelnictví a gastronomie jsou dnes běžně dostupné na internetu a díky mobilním technologiím můžete vybírat přímo na ulici nebo někde v lese u vody. Přejeme vám dobrou chuť, šťastnou cestu a mnoho krásných zážitků. Václav Stárek, prezident AHR ČR 34 35

19 PROFIT reality reality PROFIT Foto Tomáš Novák 2x CHCEME TO LEVNĚJI Stále více firem šetří, ale zároveň se nechce stěhovat z kancelářských prostor, které nyní využívají. Vyjednávání levnějších smluv, takzvané přejednání, se stalo hlavním tahounem realitního trhu v České republice v oblasti administrativních objektů. Desítky procent na nájemném mohou ušetřit firmy, které v posledních měsících vyjednávají o nájemní smlouvě na další období. Rostoucí konkurence mezi developerskými projekty a zároveň horší kondice tuzemských firem vyhladovělých dlouhou ekonomickou krizí vede k dramatickému přehodnocení podmínek, za kterých jsou podniky ochotné využívat administrativní prostory. Podle odborníků je to s nájemními podmínkami v moderních kancelářských prostorách podobné jako s hypotékami. Klienti, kteří kupovali rezidenční nemovitosti v letech 2005 až 2010 s poměrně vysokým hypotečním úrokem, si v současnosti při refinancování mnou ruce. A stejně tak firmy s nájemními smlouvami z téhož období mohou nyní, kdy jednají o nových podmínkách, dosáhnout velmi zásadních úspor. LAVINA SLEV Developerské společnosti a majitelé budov sledují řadu nových kancelářských projektů, které vyrůstají především v metropoli, a jsou pro udržení nájemníků ochotni přicházet s nejrůznějšími výhodami a slevami. Nabídkové ceny nájmů zůstávají opticky stabilní či klesají jen velmi zvolna. Avšak flexibilita majitelů v poskytování různých druhů pobídek je mnohem vyšší. Efektivní nájemné může být nižší i o desítky procent, říká Václav Bouček, vedoucí oddělení nájemců v poradenské společnosti DTZ. Jednou z podmínek, jak dosáhnout výhodnější smlouvy, je podle něj především včasné zahájení vyjednávání o nových podmínkách. Ideální doba je zhruba dva roky před vypršením současné nájemní smlouvy. Velmi výrazně se trend přejednávání nájemních smluv neboli renegociace projevil především v prvním pololetí letošního roku. Ve druhém čtvrtletí dosáhl objem přejednávání podílu 57 procent na celkovém trhu a byl nejvyšší za několik posledních let. Mezi největší přejednání v prvním pololetí patřila smlouva na téměř metrů čtverečních pro Raiffeisenbank v budově City Tower v Praze 4, smlouva na 7200 metrů čtverečních pro CA Technologies v areálu The Park nebo nájem na 6458 metrů čtverečních pro RWE v objektu Prosek Point C. Renegociace v posledních čtyřech letech tvořily průměrně minimálně čtyřicetiprocentní podíl na hrubé realizované poptávce, což představovalo asi metrů čtverečních za čtvrtletí. Loňský podíl přejednaných nájemních smluv je nejvyšší za posledních deset let. K velkému stěhování firem využívajících prostor nad 4000 metrů čtverečních loni došlo jen ve dvou případech, kdy do nových kancelářských prostor přešly společnosti ADP a Unilever. Zmíněné výhody a pobídky v rámci lepších podmínek se například u pětiletých smluv na plochu s výměrou okolo jednoho tisíce metrů čtverečních dají vyjádřit nájemními prázdninami často od tří do pěti měsíců či příspěvkem na vnitřní vybavení kanceláří. Konkrétní nastavení pobídek je přitom ovlivněno mnoha faktory, jako jsou neobsazenost budovy, atraktivnost lokality či například záměr majitele budovu v budoucnu prodat. Nabídková výše nájmů v moderních kancelářích zůstává několik čtvrtletí po sobě stabilní. Pro pražské centrum se pohybuje měsíční nájemné od 18 do 20,50 eura za metr čtvereční. Druhou nejdražší oblastí je Anděl s cenami 16,50 až 18 eur za metr čtvereční. Nájemné v oblasti Pankráce a ulice Budějovická v současnosti dosahuje rozmezí 14 až 15,50 eura za metr čtvereční. V lokalitách Karlína, Chodova či Nových Butovic se nejvyšší požadované nájemné rovněž pohybuje kolem 15 eur. Razantnějšímu propadu cen brání stabilní výše neobsazenosti kancelářských prostor v metropoli, která se již zhruba poslední rok a půl pohybuje kolem 11,5 až 12 procent. Nové přírůstky ploch jsou tedy zhruba v rovnováze s požadavky firem. Ročně se obsazuje přibližně čtverečních metrů. NOVÍ HRÁČI V Praze v současnosti pokračuje výstavba několika developerských projektů. Z velké části jde o menší projekty do metrů čtverečních, dostavby starších developerských celků nebo jejich další etapy. Jedinou větší dokončenou budovou se v roce 2013 stane Florentinum v Praze 1. Ještě letos nabídne v devíti podlažích 49 tisíc metrů čtverečních kancelářské plochy. Dalších více než šestnáct tisíc metrů čtverečních by mělo vzniknout na podzim příštího roku v komplexu administrativního centra Quadrio, dříve známého jako Copa Centrum, ve Spálené ulici. Změny v oblasti kancelářských prostor se odrážejí také ve způsobu výstavby dalších projektů. Do budoucna bude růst podíl spekulativního developmentu administrativních budov bez zajištěných nájemců. Platí to například v případě druhé a třetí etapy projektu River Garden Office, v jehož rámci vzniká metrů čtverečních kancelářských ploch, nebo pro projekt S9 Florenc, který vytvoří 2850 metrů čtverečních kanceláří v Praze 8. Oba projekty byly zahájeny v posledních měsících roku 2012, stejně jako realizace projektu City West v Praze 5 s celkovou výměrou metrů čtverečních. Do těchto prostor v pražských Stodůlkách by se však po dokončení v roce 2014 měla stěhovat centrála společnosti Vodafone. Ani ekonomická krize přitom nevedla ke snížení nároků na energetické standardy a udržitelnost budov. Právě naopak. Dlouhodobě totiž vedou k výrazné úspoře nákladů za energie. Pokračuje preference udržitelné architektury a výstavby. O certifikaci usiluje šest ze sedmi projektů a označení LEED nebo BREEAM se už stalo standardem. Ostatně ne náhodou se staví především v Praze 1, 4 a 8, což jsou lokality v souladu s certifikacemi kvalitně obsloužené veřejnou dopravou, doplňuje Václav Bouček. NOVÉ KANCELÁŘE SRÁŽÍ CENY. V Praze se v současné době dokončuje několik administrativních objektů. Ceny na trhu s novými pronájmy kanceláří sice příliš dramaticky neklesají, ale zákazníci si mohou vyjednat výrazné slevy u starších smluv. dalibor DOSTÁL 36 37

20 PROFIT Fokus fokus PROFIT Knižní trh VYSOKÁ DPH SRÁŽÍ NAKLADATELE Velké množství titulů na malém trhu, tvrdý konkurenční boj i vysoká daň z přidané hodnoty, na kterou si v branži stěžují všichni bez výjimky. S tím vším se musejí potýkat vydavatelé knih v Česku. Přežít, nebo dokonce být úspěšný není úkol pro slabé povahy. V České republice, kde vychází kolem 20 tisíc knižních titulů ročně, je v současné době registrován neuvěřitelný počet pět tisíc nakladatelů, zdaleka ne všichni ale na trhu aktivně působí. Nakladatel je každý, kdo je registrovaný, ale řada z nich vydává maximálně jednu knihu ročně. Těch, kteří vydávají více než šedesát titulů ročně a zásobují převážnou část čtenářů, je jen kolem dvaceti, upozorňuje majitel pražského nakladatelství Brána Zdeněk Doležal. Už v roce 2011 prosadila Nečasova vláda zvýšení DPH na knihy a tiskoviny na 10 a 14 procent. Začátkem letošního roku se pak DPH zvýšila na 15 procent, což je třetí nejvyšší sazba v Evropě. Daň z přidané hodnoty, která byla zvýšena nelogicky a v rozporu s tím, jaký je trend v Evropě, samozřejmě zvyšuje náklady a cena knih roste. Každopádně se dnes prodává méně než před tímto nesmyslným krokem, potvrzuje Doležal. Nakladatelé stejně jako knihkupci sice říkají, že berou ohled na své zákazníky, přesto podle statistik vyšplhala průměrná cena knížek za uplynulých dvanáct měsíců z 225 na 260 korun. Průměrný počet titulů, které si zakoupí jeden čtenář za rok, klesl z 13,5 v roce 2011 na 10,7 letos. Méně překladů, více českých autorů Vysoká DPH ovlivnila ekonomické výsledky nakladatelů, přesto jsme nejen soběstační, ale dokážeme i vydělat. Obecně vydáváme méně překladů a zaměřujeme se spíše na českou literaturu, na nové autory. Dříve jsme měli v edičních plánech zhruba osmdesát procent knih z překladů a dvacet procent domácích titulů, Dvacet let na trhu Brána je tradičním nakladatelským domem, který si za dvacet let působení na trhu vybudoval silné postavení. Zaměřuje se na populárně-naučnou historickou literaturu, v řadě Osobnosti dějin vycházejí knihy o významných lidech. V nabídce najdou čtenáři i detektivky a prózy známých světových a českých autorů či horolezeckou literaturu. V listopadu bylo nakladatelství oceněno čestným uznáním E. E. Kische za dlouhodobé vydávání literatury faktu. dnes je poměr opačný asi 60 : 40 ve prospěch našich autorů. U zahraničních titulů musíte nakoupit drahá práva, a navíc zaplatit překladatele. Pokud si najdete svého nadějného českého spisovatele nebo spisovatelku, spokojí se s nižším autorským honorářem, uvádí majitel Brány. Kdo se vydal touto cestou, může být pro ostatní inspirací, mnozí nakladatelé ovšem kvalitní české autory neseženou. Podle Doležala tkví podstata právě v tom, jak vydavatel dokáže zaujmout čtenáře svou celkovou nabídkou a kteří spisovatelé pro něj píší. Brána, jež patří počtem vydaných titulů k větším hráčům na trhu, se zatím o svůj osud obávat nemusí. Přesto spoléhá na to, že nová vláda daň z přidané hodnoty sníží. Strany, které uspěly ve volbách, to slibovaly. Hnutí ANO Andreje Babiše, které samo sebe označuje za pravicovou stranu, slíbilo dokonce nulovou sazbu pro knihy, sociální demokraté pět procent, připomíná. Mnozí podnikatelé v oboru v současné době krachují a noví mají podle Zdeňka Doležala nulovou šanci na úspěch. Dají se v této situaci najít i pozitiva? Trh se po zvýšení DPH svým způsobem pročistil. Zmizeli nakladatelé, kteří na trh nepatřili. Koupili si práva na tři knížky, udělali si překlad a tím skončili. Něco podobného se týká i distribučních společností. Většina z nich postupně zkrachovala a zbyly jen ty velké a zavedené. Pokud má firma vysoké náklady, snaží se ušetřit na tisku, který pro ni představuje jednu z největších položek. Majitelé tiskáren jsou na vydavatelích knih a periodik bytostně závislí. Jestliže jim včas platíte, vybudujete si dlouhodobě pozitivní vztah. Samozřejmě nám byly tiskárny ochotny vyjít vstříc se snížením cen i po nárůstu DPH. Když vědí, že jste spolehliví, raději vám sníží cenu a vezmou vaši zakázku. Někdo sice slibuje více, ale když nemáte důvěru, že vám zaplatí, dáte přednost jistotě, říká Doležal. Prodej do komise a fenomén Vánoc Vydavatelé musejí prodat většinu nákladu, nutným minimem je zhruba 60 procent. Pak by se jim měly investované peníze alespoň vrátit, byť v takovém případě nevydělají. Téměř všechna nakladatelství dnes využívají služeb distribučních firem. Distributor knihu přímo nekupuje, ale bere tzv. do komise. Peníze tedy nakladatelství dostane jen za skutečně prodané výtisky. Distributor si účtuje zhruba polovinu z doporučené ceny knihy, kterou určí nakladatel. Brána se chlubí tím, že si v tomto směru dokázala vyjednat specifické podmínky. Máme výhodu v tom, že jsme uzavřeli smlouvu s velkou distribuční společností Euromedia, která nám část zboží zaplatí do třiceti dnů, aniž ví, zda se knihy podaří prodat, prozrazuje majitel. Minimální množství zboží se pak prodá přímo v nakladatelství nebo si je může čtenář objednat přes internet. Čtenáři titulů Brány toho zatím přes zajímavé slevy příliš nevyužívají, byť obecně popularita internetových prodejů roste. Možná to souvisí i s tím, že si většinou knihy kupují starší lidé, kteří si raději zajdou do kamenného obchodu, doplňuje. Pro ekonomiku firmy je důležitý také fenomén Vánoc. Od října do prosince se prý prodá až 70 procent z roční produkce knih. E-knihy? Čtenář je konzervativní Všichni významnější čeští nakladatelé považují za důležitou účast na velkých mezinárodních veletrzích, kde domlouvají nákup nových hitů pro své čtenáře. Jezdíme na mezinárodní veletrhy do Frankfurtu či do Londýna. Bez toho není možné, aby kdokoli v branži fungoval. Máme domluvené schůzky s velkými zahraničními nakladatelskými domy, které nám nabízejí nové tituly. My si vybereme a oni nám je pošlou k posouzení, prozrazuje Doležal. Průměrný náklad se dnes v Česku pohybuje kolem 1500 výtisků. To je ale podle majitele Brány jen nutné minimum. Kdo vydává méně knih na jeden titul, určitě se neuživí. V Česku se sice zvyšuje prodej elektronických knih v dubnu 2013 jich byl prodán zhruba čtyřnásobek oproti roku 2012, podle Zdeňka Doležala ale e-knihy ty klasické z trhu nevytlačí. My jsme s e-knihami naprosto neuspěli, a to jsme zařadili i tituly, které by měly zajímat mladé lidi například fantasy sérii Conan. Naši konzervativní čtenáři jsou zvyklí si knihu přečíst, dát si ji do knihovny a vracet se k ní. Při podnikání v branži je podle Zdeňka Doležala důležitá především zkušenost a znalost prostředí. Nakladatel už musí být nějakou dobu na trhu, aby uspěl. Musí mít za sebou nějaké autory, zkušenosti z branže. A také zavedené portfolio knížek. Před osmi lety jsem vlastnil Naše vojsko. To jsem prodal a koupil Bránu. Už v té době to bylo ziskové nakladatelství, přestože vydávali jen kolem 30 titulů ročně. Dnes je nutné, abychom vydávali minimálně 60, nicméně nám se daří uvádět na trh zhruba 85 titulů za rok a mezi vydavateli beletrie jsme asi na dvanáctém místě, uzavírá. JAKUB PROCHÁZKA Foto Martin Pinkas 38 39