Metodika vedení odborné praxe pro obor sociální činnost

Transkript

1

2 Metodika vedení odborné praxe pro obor sociální činnost Mgr. Gabriela Poláková, 2012

3 Obsah PŘEDMLUVA... 3 ÚVOD... 4 Odborné praktické vzdělávání v oboru sociální činnost Organizace vzdělávání oboru sociální činnost Délka a forma vzdělávání Dosažený stupeň vzdělání Podmínky pro přijetí ke vzdělávání Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace Uplatnění absolventa oboru Organizace odborné praxe oboru Charakteristika učiva Cíle odborné praxe Výchovné a vzdělávací strategie Časové rozvržení odborné praxe oboru Hodnocení výsledků žáka Metodika vedení odborné praxe Pojetí odborné praxe Legislativa ovlivňující výkon Spolupráce subjektů v odborném praktickém vzdělávání Škola Organizace spolupracující na výkonu odborné praxe Žák Organizace odborné praxe Etapy odborné praxe Etapa 1. přípravná Etapa 2. počáteční Etapa 3. průběžná Etapa 4. závěrečná ZÁVĚR...34 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM SYMBOLŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY

4 PŘEDMLUVA Text, který se Vám dostává do rukou, vznikl v rámci vypracovávání Školního vzdělávacího programu pro obor Sociální péče pečovatelská činnost. Pro výuku předmětů Odborná a Učební praxe na Gymnáziu a Střední odborné škole v Hostinném, Horská 309. V novém pojetí odborného praktického vzdělávání jsem vycházela z následujících zdrojů: 1. z dosavadních zkušeností v oblasti výuky odborné praxe na škole; 2. z kurikulárního dokumentu Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání Sociální činnost M/01; 3. z Školního vzdělávacího programu; 4. ze závěru předmětové komise; 5. z odborné literatury a dostupných internetových zdrojů. Za klíčovou považuji také spolupráci se sociálními partnery. Spolupráce přinesla identifikaci problémových míst při realizování odborných praxí, návrhy na jejich řešení a shodu na koncepci praktického vzdělávání. Výsledkem zpracování uvedených zdrojů je koncepční rámec odborného praktického vzdělávání v oboru Sociální činnost na střední odborné škole. Cílem praktického vzdělávání je plnění daných cílů odborné praxe stanovených Školním vzdělávacím programem. Od zavedení nového koncepčního rámce odborného praktického vzdělávání očekávám větší systematičnost a strukturovanost práce pro žáky, vyučující předmětů Odborná a Učební praxe i vedoucí odborné praxe v partnerských organizacích. Zároveň vnímám tuto metodiku jako živý organismus, který bude dále rozvíjen a přeměňován dle potřeb vzdělavatelů a partnerů odborné praxe. 3

5 ÚVOD Metodika odborného praktického vzdělávání pro obor Sociální činnost je určen žákům, vyučujícím i mentorům předmětu odborná praxe. Metodika je souborem doporučených postupů pro vedení předmětu odborná praxe. Doufám, že poskytne užitečné informace pro realizaci a rozvoj odborné praxe. Předkládaný materiál je pokus o komplexní zpracování dané oblasti, pro všechny zúčastněné strany odborné praxe a bude dále zkvalitňován. Případné náměty a připomínky polakova@gymhost.cz. 4 uvítám na ové adrese

6 ODBORNÉ PRAKTICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ V OBORU SOCIÁLNÍ ČINNOST Metodiku pro odborné praktické vzdělávání v oboru Sociální činnost M/01 jsem zpracovala pro potřeby žáků, vyučujících předmětů odborná a učební praxe a vedoucích odborné praxe v partnerských organizacích. Metodiku jsem koncipovala jako soubor doporučených postupů pro vedení předmětu odborná a učební praxe na škole. Byla bych ráda, kdyby poskytla užitečné informace pro realizaci a rozvoj odborné praxe. Předkládaný materiál si klade za cíl snahu o komplexní zpracování dané oblasti pro všechny zúčastněné strany odborné praxe. Odborné praktické vzdělávání je jednou ze součástí profesní přípravy, jelikož zprostředkovává potřebné praktické dovednosti, znalosti a nové zkušenosti pro profesionální rozvoj budoucích pracovníků v sociálních službách. Systém odborného praktického vzdělávání v oboru 7541-M/01 je dán Rámcovým vzdělávacím programem (dále jen RVP ) a Školním vzdělávacím programem (dále jen ŠVP ). Součástmi odborného vzdělávání je odborná a učební praxe. Rámcové vzdělávací programy (podle školského zákona) stanoví zejména konkrétní cíle, formy a délku a povinný obsah vzdělávání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.1 ŠVP je učební dokument, který si každá základní a střední škola v České republice vytváří, aby realizovala požadavky RVP pro daný obor vzdělávání. Legislativně je zakotven v zákoně číslo 561/2004 Sb. Díky ŠVP mohou učitelé profilovat svoji školu, a0tím ji odlišit od jiných škol, formulovat vlastní představy o podobě vzdělávání na své škole, odbourat zbytečné duplicity v obsahu učiva, lépe spolupracovat při mezioborovém vzdělávání, posílit týmovou soudržnost pedagogického sboru, učit kreativně. Díky veřejně přístupnému dokumentu ŠVP si mohou žáci vybrat školu, která nejlépe vyhovuje jejich požadavkům, a tím bude jejich vzdělávání efektivnější. 1 PRŮCHA, Jan. Kompetence ve vzdělávání dospělých, Praha: JAK, 2010, s. 78. ISBN

7 1. Organizace vzdělávání oboru sociální činnost Organizace vzdělávání v oboru M/01 se řídí zněním zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Podmínky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných jsou dále upraveny vyhláškou MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů. RVP vymezují kurikulární rámce výukové cíle a obsah vzdělávání, resp. učivo všeobecného a odborného vzdělávání. Je v nich také dán závazný obsah všeobecného a odborného vzdělávání a požadované výsledky vzdělávání. Obsah vzdělávání se člení na vzdělávací oblasti: jazykové vzdělávání a komunikace společenskovědní vzdělávání přírodovědné vzdělávání matematické vzdělávání estetické vzdělávání vzdělávání pro zdraví vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích ekonomické vzdělávání odborné vzdělávání 2 2 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání M/01 Sociální činnost. Národní ústav odborného vzdělávání [online] 6. května 2009 [ ]. Dostupné na 6

8 1.1 Délka a forma vzdělávání Tento obor vzdělání lze realizovat v těchto formách vzdělávání: 4 roky v denní formě vzdělávání; 1 2 roky v denní formě vzdělávání ve zkráceném studiu pro absolventy oborů vzdělání ukončených maturitní zkouškou; večerní, dálkové nebo kombinované vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší než vzdělávání v denní formě Dosažený stupeň vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Podmínky pro přijetí ke vzdělávání Přijímání ke vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb. - 59, 60, 83, 85(2), dále 63, 16, 20, 70, splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazečů o vzdělávání v daném oboru vzdělání Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace Podle RVP je dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. Absolvent je připraven se ucházet o studium v navazujících studijních vzdělávacích programech na vyšších odborných školách nebo vysokých školách. Absolvent je připraven prohlubovat si své znalosti v rámci celoživotního učení formou samostudia, kurzů a účasti na školeních a seminářích. V profilové části maturitní zkoušky ředitel školy určí nabídku povinných zkoušek tak, aby nejméně dvě ze tří zkoušek žák konal ze vzdělávací oblasti odborného vzdělávání. Jedna z povinných zkoušek musí být konána formou praktické zkoušky.6 3 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. ref MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. ref. 2. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. ref. 2. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. ref.2. 7

9 1.5 Uplatnění absolventa oboru Absolvent se uplatní jako pracovník sociálních služeb v různých ambulantních nebo pobytových zařízeních a v terénních službách, při poskytování sociální pomoci dětem i dospělým. Má vědomosti a dovednosti potřebné pro zajišťování přímé péče a osobní asistence klientům, pro podporu jejich soběstačnosti a sociální aktivizaci. Má také vědomosti a dovednosti uplatnitelné v managementu sociálních služeb. Získal odbornou způsobilost pro vázanou živnost Péče o dítě do tří let věku v denním režimu dle přílohy č. 2 Zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 7 7 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. ref. 2. 8

10 2 Organizace odborné praxe oboru M/01 Odborná praxe je integrálním prvkem vzdělávání v oboru pracovník v sociálních službách, je povinným předmětem studijního oboru. Je realizována ve spolupráci s organizacemi sociálních služeb. Praxe je systematicky plánována, reflektována a hodnocena na základě plnění úkolů, kterými žáci prokazují dosažení cílů učení. Klíčovou osobou je pro žáka vedoucí odborné praxe. 2.1 Charakteristika učiva Obsah učiva tvoří činnosti, techniky a postupy při přímé péči o klienta, a to jak v zařízení sociálních služeb, tak v domácím prostředí. Žáci se naučí komunikovat s klienty, organizovat si práci, užívat různé kompenzační pomůcky a dodržovat pracovní postupy při jejich užívání. Seznámí se s pracovně právními předpisy a se zásadami ochrany zdraví při práci. Předmět postupně vychází z teoretických znalostí pečovatelství, somatologie, psychologie, sociální péče a práva. Vyučovací předmět aplikuje také teoretické znalosti do praktických činností. Výuka má praktických charakter. 2.2 Cíle odborné praxe Předmět odborná praxe si klade za cíl zprostředkovat žákům zkušenost se sociálními vztahy a způsoby práce v organizacích poskytujících sociální služby, osobní asistenci a volnočasové pedagogické činnosti. Zároveň umožňuje žákům, aby získali praktické dovednosti a konfrontovali teoretické představy o práci pracovníka v sociálních službách s jejich praktickou realizací 2.3 Výchovné a vzdělávací strategie Výuka odborné a učební praxe rozvíjejí klíčové a odborné kompetence žáka. Samostatné působení v praktické výuce vede k osvojení těchto klíčových a odborných kompetencí. KLÍČOVÉ KOMPETENCE Kompetence k učení: žák je schopen aplikovat teoretické znalosti do praktické péče žák umí efektivně vyhledávat nové informace z oboru žák k učení využívá různé zdroje informací, včetně zkušenosti odborníků z praxe 9

11 Kompetence k řešení problémů: žák se během praxe dostává do různých společenských situací a je nucen se samostatně rozhodovat, zaujímat stanoviska a reagovat na vzniklou situaci žák má možnost vyzkoušet si teoretické znalosti v praxi Komunikativní kompetence: žák si osvojuje jednání s klientem, spolupracovníky i osobami, s nimiž se během odborné praxe dostává do kontaktu Personální a sociální kompetence: žák má možnost projevit při práci s klientem empatii, toleranci a vztah k vykonávané práci Občanské kompetence a kulturní povědomí: žák dodržuje zákony a normy vztahující se k péči o klienta žák se při péči řídí zásadami společenského chování, ke klientům přistupuje tolerantně, bez předsudků a stereotypů ODBORNÉ KOMPETENCE žák má přehled o systému sociálních služeb, zná podmínky pro jejich poskytování, je schopen nabídnout klientovi službu odpovídající jeho potřebám; sleduje průběžně vývoj sociálního systému a nové trendy v péči o klienta žák je schopen pomáhat mobilním i imobilním klientům v rezidentském i domácím prostředí při zajišťování základních životních potřeb; zajišťuje klientům pomoc při chodu domácnosti; je schopen pomoci rodinám v péči o dítě nebo dospělou osobu se zdravotním postižením; při ošetřování používá vhodné pomůcky, přístroje a zařízení, je schopen obsluhovat tato zařízení; sleduje změny u klienta, rozpozná varovné příznaky nebezpečných stavů, popř. poskytne první pomoc žák při péči o klienta respektuje jeho osobnost a práva, jedná s ním taktně, s přiměřenou empatií žák chápe důležitost bezpečnost práce, dodržuje základní právní předpisy týkající se ochrany zdraví při práci a požární prevence žák při práci nakládá s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí v souladu se strategií udržitelného rozvoje 10

12 2.4 Časové rozvržení odborné praxe oboru V oboru pečovatelská činnost by měla být praxe směřována především do různých zařízení pro děti, dospělé a staré občany, na provádění dílčí i komplexní péče o klienty pod odborným vedením, pro práci s jedincem i se skupinou. Důraz se klade především na komunikaci, přiměřenou empatii a toleranci při práci s klienty. Studenti mohou vykonávat pečovatelské úkony a aktivizační činnosti. Cílem předmětu je získání praktických dovedností a schopností pro přímou péči o klienta. Připravuje žáky na práci s různými typy klientů, kteří vyžadují pomoc druhé osoby, a to jak s klienty v zařízení sociálních služeb, tak v domácím prostředí. Forma praxe je průběžná, souvislá nebo učební i odborná. Situovány jsou dle ŠVP do jednotlivých ročníků. U všech forem praxe platí stejný charakter práce (příprava, začátek, průběh, závěr), avšak jsou zde rozdíly v plánování učebních cílů, zadávání úkolů, rozložení aktivit v průběhu praxe. Časové a organizační vymezení předmětu Tabulka č Organizační vymezení předmětu Přehled rozvržení týdnů ve školním roce Činnost 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Vyučování dle rozpisu učiva Sportovní kurzy Odborné praxe Maturita 2 2 Časová rezerva Celkem Tabulka č. 2. Časové vymezení předmětu Ročník časové rozvržení předmětu 2. ročník souvislá odborná praxe 14 dní 3. ročník učební praxe 2 hodiny týdně (ve dvou blocích I. pololetí 32 hodin, II. pololetí 32 hodin), souvislá odborná praxe 14 dní 4. ročník učební praxe 2 hodiny týdně, souvislá odborná praxe 14 dní 11

13 2.5 Hodnocení výsledků žáka Je hodnocena aktivní účast, dovednost pracovat samostatně i v týmu, schopnost aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praxi. Výstupem z odborné praxe jsou Deník z odborné praxe a hodnocení z praxe. Hodnocení odborné praxe je započítáváno ve druhém ročníku do předmětu sociální péče, ve třetím a čtvrtém ročníku samostatně do předmětu odborná praxe. Postupy přímé péče o klienta se hodnotí na základě kritérií: 1. dodržení správného postupu při provedení výkonu, organizace práce 2. teoretické zdůvodnění provedeného výkonu 3. vedení příslušné dokumentace 4. dodržení profesní etiky při komunikaci s klientem 5. dodržení zásad BOZP 12

14 3 Metodika vedení odborné praxe Metodiku vedení odborné praxe jsem vytvořila pro potřeby vyučujících odborné praxe na Gymnáziu a Střední odborné škole Hostinné, Horská 309 (dále jen škola ), pro potřeby studentů a potřeby vedoucích praxe na smluvních pracovištích sociálních partnerů. Metodika slouží jako nástroj, který poskytuje užitečné informace pro realizaci, rozvoj odborné praxe a udržení systematičnosti a standardu praktického vzdělávání. Při vypracovávání metodiky jsem vycházela z odborné literatury, dosavadních zkušeností v oblasti praktického vzdělávání na škole a ze spolupráce s sociálními partnery školy. 3.1 Pojetí odborné praxe Vyučovací předmět odborná praxe je jednou z klíčových a nedílných součástí profesní přípravy na škole. Zprostředkovává žákům potřebné praktické dovednosti, znalosti a nové zkušenosti. Na škole je realizován ve 2., 3. a 4. ročníku, navazuje na odborné předměty, kde studenti získávají teoretické znalosti, ale i praktické dovednosti. Praxe je systematicky plánována za účasti jednotlivých subjektů (škola, žák, partnerská organizace). Cílem realizace odborné praxe je zprostředkovat žákům zkušenost se sociálními vztahy a způsoby práce v jednotlivých organizacích poskytujících sociální služby a umožnit jim konfrontovat teoretické znalosti s praktickou realizací. Klíčovou roli zde hraje vedoucí praxe, který zprostředkovává profesionalitu při dodržování didaktických zásad Legislativa ovlivňující výkon odborné praxe Odborná praxe žáků je ovlivňována zákony a vyhláškou v platném znění: ústavní zákon č. 23/1991 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon č. 101/2001 Sb., o ochraně osobních údajů vyhláška č. 358/ 2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví 8 BUNDESARBEITSGEMEINSCHAFT DER PRAXISĂMTER, Berufliche Qualifizierung in Studium und Praxis. BundesArbeitsGemeinschaft der Praxisämter [online] 2012 [ ]. Dostupné na 13

15 3.3 Spolupráce subjektů v odborném praktickém vzdělávání Pro úspěšnou realizaci odborného praktického vzdělávání je potřeba spolupráce tří subjektů (tabulka č.3.) Tabulka č. 3. Spolupracující subjekty Subjekt zástupci / hlavní úkol škola ředitel/ka školy, učitel/ka odborné a učební praxe (garant), členové příslušné předmětové komise; škola zejména spoluorganizuje realizaci předmětu odborná a učební praxe, spolupracuje s organizacemi umožňující odborné praxe, rozvíjí kvalitu odborného praktického vzdělávání pracoviště odborné praxe vedoucí/ředitel/ka, vedoucí odborné praxe; organizace poskytují žákům prostor pro výkon odborné praxe, pro naplňování cílů učení a poznávání organizace. žák realizuje odbornou praxi podle předepsaných osnov a pravidel daných školou a organizací; je jim umožněn částečný výběr dle svých zájmů a učebních potřeb ŠKOLA Připravuje žáky pro kvalifikovaný výkon pracovníka v sociálních službách. Klade důraz na pravidelné a systematické propojování teoretické a praktické výuky. Realizace odborné praxe je možná pouze za předpokladu úzké spolupráce s organizacemi, které mají zájem se účastnit na odborném praktickém vzdělávání žáků školy. Ředitel/ka Jako statutární orgán školy zodpovídá za personální zajištění výuky učební a odborné praxe, podepisuje smluvní ujednání mezi školou a organizacemi poskytujícími prostor pro výkon odborné praxe, pověřuje vyučující zajištěním odborného praktického vzdělávání, zajišťuje školení BOZP pro vyučující. Učitel odborné a učební praxe - garant Zodpovídá za vytváření, rozvoj a hodnocení spolupráce s organizacemi poskytujícími 14

16 prostor pro výkon odborné a učební praxe, připravuje písemné dohody s organizacemi, organizuje a koordinuje průběh odborného praktického vzdělávání žáků školy, poskytuje konzultace pro vedoucí praxe na jednotlivých pracovištích, zajišťuje zpětnou vazbu o průběhu a kvalitě odborné a učební praxe, uděluje výjimky, chce-li žák realizovat praxi nestandardním způsobem, je zodpovědný za archivaci smluv se zařízeními, organizuje školení BOZP pro žáky. Učitel odborné a učební praxe Poskytuje konzultace při řešení náročných situací v souvislosti s realizací odborné praxe, pomáhá žákům při výběru vhodného místa praxe, poskytuje počáteční informace žákům ORGANIZACE SPOLUPRACUJÍCÍ NA VÝKONU ODBORNÉ PRAXE Pro úspěšnou realizaci odborné praxe je potřeba zajistit kvalitní a efektivní spolupráci s organizacemi poskytujícími sociální služby. Cílem školy je vytvoření sítě stálých výcvikových pracovišť, která podle svých možností poskytnou žákům oporu a vedení v průběhu odborné praxe. Škola se snaží při výběru organizací o určitou pestrost cílové skupiny uživatelů, typu služeb, zřizovatele. Ve všech organizacích máme svého stálého spolupracovníka (vedoucího praxe), který je v kontaktu se školou a v kontaktu s žáky. Organizace pro výkon odborné praxe jsou žákům přidělovány nebo si je žáci vyhledávají sami, případně si je mohou vyhledat v databázi smluvních pracovišť. Organizace ve vztahu k škole Zajišťují odbornou praxi kvalifikovanými pracovníky, vedou odborné praxe jako integrální součást činnosti pracoviště, zajišťují předávání informací o průběhu odborné praxe a hodnocení žáků. Organizace ve vztahu k žákům Poskytují prostor pro naplnění plánu učení, umožňují žákům vykonávat odbornou činnost samostatně či pod dohledem, dle možností organizace nabízí žákům účast na vnitřním chodu organizace (předávání směn, účast na poradách pracovníků v sociálních službách.), zabezpečují nezbytné materiální a technické podmínky pro výkon odborné praxe, dle možností poskytují potřebné interní materiály organizace (řád organizace, etický kodex, dokumentaci individuálního plánování..), vyhotovují potvrzení o absolvování praxe. 15

17 Vedoucí/ředitel/ka Podepisuje dohody o výkonu praxe, zajišťuje personální vedení praxe. Vedoucí praxe Spolupracuje s garantkou odborné praxe školy, žákům poskytuje informace o organizaci a klientech, koordinuje umístění žáků v organizaci na jednotlivých pracovištích, poskytuje žákům zpětnou vazbu, usnadňuje žákům komunikaci s ostatním personálem organizace, vypracovává závěrečné hodnocení žáka ŽÁK Žák se v průběhu studia připravuje na výkon práce pracovníka v sociálních službách. Nedílnou součástí studia je výkon učební a odborné praxe. Žáci se zdravotními omezeními mají právo na podporu a individuální přístup. Žák ve vztahu k škole Reprezentuje školu v organizacích výkonu odborné praxe, aktivně se podílí na výběru pracoviště, zodpovídá za vyřízení potřebné administrativy spojené s výkonem odborné praxe, zodpovídá za naplňování učebních cílů a plnění zadaných úkolů, zodpovídá za informování vedoucího praxe a garantky odborné praxe o skutečnostech, které mohou bránit v dokončení odborné praxe. Žák ve vztahu k organizaci Dodržuje zásady BOZP, dodržuje pracovní postupy pracoviště, je aktivní, projevuje zájem o práci a je si vědom své zodpovědnosti. Práva a povinnosti žáků Žáci si ve spolupráci se školu a organizací volí místo své praxe (v případě, že tak neučiní ve garantem stanovené lhůtě, je mu místo výkonu praxe přiděleno garantem praxe). Žák má právo na bezpečné prostředí pro výkon odborné praxe. Dále má žák právo na konzultace a podporu garanta praxe při řešení obtíží, které vzniknou v souvislosti s konáním odborné praxe a na poskytnutí zpětné vazby k realizaci odborné praxe. Povinností žáka je vypracovat úkoly zadané učitelem odborné praxe a snaha o sebereflexi v rámci výkonu odborné praxe. 16

18 3.4 Organizace odborné praxe Vedení učební praxe žáků oboru sociální činnost je realizováno několika způsoby. První z nich je forma skupinové výuky a druhou formou je bilaterální smlouva mezi školou a organizací poskytující sociální, asistenční či volnočasové služby. Skupinová výuka Vyučující odborné praxe dochází na pracoviště a odborně i metodicky vede skupinu studentů. Demonstruje nově osvojované činnosti a provádí praktické aktivity spolu se studenty. Touto formou je uskutečňována průběžná praxe ve 3. ročníku. Praxe na základě bilaterální smlouvy Smlouva je mezi organizací a školou sepsána buď dlouhodobě nebo před výkonem každé praxe individuálně. Potvrzení o splnění praxe vydává vedoucí praxe, ten je zároveň odpovědný za kvalitu vedení výuky odborné praxe. Tento způsob praxe má přínos v systematičtějším vedení praxe, ve vyšší kontinuitě zapracování žáků, ve vyšším zájmu pracoviště o žáka, v lepším přijetí studenta do kolektivu daného pracoviště, ve vyšší návaznosti a ucelenosti předávaných informací a v získávání nejnovějších poznatků aplikovaných v praxi. Praxe na základě bilaterální smlouvy probíhá v 2., 3. a 4. ročníku ve formě souvislé odborné praxe a ve 4. ročníku také ve formě průběžné praxe. 17

19 3.5 Etapy odborné praxe Jednotlivé etapy odborné i učební praxe představují cíleně strukturované, plánované a řízené učební procesy. V odborné a učební praxi rozlišujeme čtyři etapy přípravnou, počáteční, průběžnou a závěrečnou ETAPA 1. přípravná V přípravné etapě se uskutečňuje komunikace zapojených subjektů (škola, organizace, žák), probíhá zde příprava a kontrola písemných dokumentů, tvorba časového plánu a vytyčení cílů učení. Očkování Dne 1. ledna 2007 nabyla platnosti vyhláška č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem. Očkování proti infekčním nemocem se dělí na: pravidelné očkování zvláštní očkování mimořádné očkování očkování při úrazech očkování provedené na žádost9 U žáků středních škol a fyzických osob připravovaných pro činnosti v zařízení sociálních služeb, které patří podle 16 odst 1. mezi pracoviště s vyšším rizikem vzniku virové hepatitidy B, se podle 9 provede zvláštní očkování proti virové hepatitidě B. Průkaz pracovníka v potravinářství Podle 19 odst. 2. a 20 zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů účinného od , 9 ČESKO. Vyhláška č. 537 ze dne 25. listopadu 2006, o očkování proti infekčním nemocem In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 174, s Dostupná také z: page=0&fulltext=&nr=537~2f2006&part=&name=&rpp=15 18

20 Zdravotní průkaz (Průkaz pracovníka v potravinářství) a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví jsou povinni mít fyzické osoby přicházející: při pracovních činnostech ve stravovacích službách, při výrobě potravin nebo při uvádění potravin do oběhu; do přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy; při pracovních činnostech v úpravnách vod a při provozování vodovodů do přímého styku s vodou; při pracovních činnostech v ostatních činnostech podle odstavce 1 do přímého styku s kosmetickými prostředky, jejich ingrediencemi nebo tělem spotřebitele Zdravotní průkaz před zahájením činnosti vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo poskytovatel pracovně lékařských služeb. Vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní prohlídku.10 Poučení žáka o základních povinnostech a pravidlech chování při vykonávání odborné praxe: 1. Odborná praxe je součástí vyučování a součástí přípravy na povolání. Je třeba se řídit školním řádem, etickým kodexem pracovníka v sociálních službách, principy ochrany bezpečnosti při práci a směrnicemi příslušné organizace. V organizaci pracuje žák na příslušném pracovišti pod vedením vedoucího praxe. 2. Žák je povinen: a) pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených, předem tyto pracovníky informovat o všech plánovaných a vykonávaných činnostech souvisejících s péčí o klienty, plnit kvalitně a hospodárně pracovní úkoly; b) plně využívat a dodržovat pracovní dobu, pracoviště opustit jen se souhlasem nadřízených; v případě, že se žák nemůže ze závažných důvodů dostavit na praxi, je povinen tuto okolnost telefonicky sdělit vedoucímu praxe a garantovi odborné praxe; c) dodržovat předpisy vztahující se k výkonu práce; d) změnu pracovní doby musí předem odsouhlasit vedoucí praxe a garant odborné praxe. 10 ČESKO. Zákon č. 258 ze dne 14. července 2000, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 74, s Dostupný také z: 19

21 3. V rámci pravidel chování a jednání: a) klade důraz na kultivovanost projevu, chování a vystupování při jednání s klienty, rodinnými příslušníky a všemi pracovníky; b)klade důraz na etické aspekty, profesionální hodnoty, chrání práva klientů (etický kodex dané organizace); c) na pracovištích žák zejména nesmí: používat mobilní telefon k soukromým účelům, konzumovat stravu určenou klientům, přijímat od klientů peníze či dárky, podávat informace o klientech nepovolaným osobám, zneužívat jakýmkoli způsobem léky, tiskopisy, razítka či jiný materiál. 4. Žák při konání odborné praxe respektuje veškeré zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP ) a požární ochrany (dále jen PO ), zejména je povinen: a) účastnit se školení BOZP a PO zajišťující vzdělávací institucí; b) oznámit garantovi odborné praxe každou podstatnou změnu zdravotního stavu, která by mohla být příčinou vzniku úrazu nebo poškození zdraví (jako například astma, epilepsie, gravidita, náhlá nevolnost ap.); podrobit se lékařským prohlídkám, očkování, vyšetření a diagnostickým zkouškám stanoveným zvláštními právními předpisy; c) dodržovat všechny zásady a pravidla BOZP a PO, stanovené pracovní postupy, zákazy manipulace se zařízeními, které jí/jemu nebyly v rámci odborné praxe přiděleny, s jejichž obsluhou nebyl/a prokazatelně seznámen/a a na které je třeba zvláštní odborná způsobilost; d) dbát o své zdraví a vlastní bezpečnost včetně používání předepsaných osobních ochranných prostředků, jakož i zásad bezpečného chování v objektech a prostorách, ve kterých odborná praxe probíhá, a to i při všech dalších činnostech s praxí souvisejících; e) seznámit se s požárními poplachovými směrnicemi, požárními řády, umístěním ohlašoven požáru, únikovými cestami, s rozmístěním přenosných hasicích přístrojů včetně jejich použití a případně s dalšími hasebními prostředky daného zařízeních; f) dodržovat zákazy vstupu, kouření, používání otevřeného plamene, výstražná upozornění, popř. další bezpečnostní a požární značení, provozní a požární řády pracovišť, požární poplachové směrnice atd.; g) okamžitě ohlásit vedoucímu praxe všechny zjištěné nedostatky a závady, které by mohly být příčinou vzniku úrazu, poškození zdraví nebo požáru a další zjištěné nedostatky a závady v oblasti BOZP a PO, ohlásit/hasit vzniklý požár; h) v případě úrazu postupovat předepsaným způsobem (viz kap. školní úraz); i) dodržovat zákaz požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek před zahájením a v době konání odborné praxe a při dalších činnostech s praxí souvisejících; pod vlivem 20