O B S A H Analýza vývoje zamstnanosti a nezamstnanosti v roce 2001

Transkript

1 O B S A H Analýza vývoje zamstnanosti a nezamstnanosti v roce 2001 I. Zamstnanost Stav a vývoj zamstnanosti v roce Sektorová a odvtvová struktura zamstnanosti Kvalifikaní struktura zamstnanosti Poet zamstnanc podle výsledk podnikového zjišování Insolvence...11 II. Nezamstnanost Vývoj evidované nezamstnanosti v roce Toky nezamstnanosti Struktura uchaze o zamstnání Regionální nezamstnanost...25 III. Aktivní politika zamstnanosti Stav a vývoj politiky zamstnanosti v roce Spoleensky úelná pracovní místa (SÚPM) Veejn prospšné práce (VPP) Odborná praxe absolvent škol a získávání kvalifikace mladistvých Rekvalifikace Podpora vytváení pracovních míst pro obany se zmnnou pracovní schopností (ZPS) Dotace zamstnavatelským subjektm zamstnávajícím nejmén 50% oban se ZPS Investiní pobídky Programy pedvstupní pomoci EU realizované SSZ MPSV ve spolupráci s Národním vzdlávacím fondem Shrnutí uplatování APZ...59 IV. Komentá k vývoji na trhu práce Vývoj zamstnanosti Vývoj nezamstnanosti Vývoj aktivní politiky zamstnanosti Oekávání na trhu práce...67 P í l o h y

2 I. Zdroj dat: MPSV SSZ (pokud není uvedeno jinak) 1

3 I. Zamstnanost 1. Stav a vývoj zamstnanosti v roce 2001 Podle údaj Výbrových šetení pracovních sil (VŠPS) 1 v posledních letech stále mírn klesal celkový poet obyvatelstva eské republiky, v roce 2001 pedstavoval ,4 tisíc osob. Poet obyvatel nad 15 let celkov mírn vzrostl. Zárove meziron mírn vzrostly zdroje pracovních sil, a to o 2,9 tisíce, tj. o 0,04 % (piemž poet žen poklesl o 3,0 tisíc). Prmrný poet zdroj pracovních sil za rok 2001 pedstavoval celkem 6 626,7 tisíc osob. Základní údaje o obyvatelstvu, zamstnanosti a nezamstnanosti tab Poet obyvatel (v tis.) , ,4 Z toho podíl obyvatel: - v produktivním vku (v %) 62,1 62,1 - ekonomicky aktivních (v %) 50,5 50,4 2. Poet zamstnaných osob (v tis.) 4 731,6 4750,2 - v primární sfée v (%) 5,1 4,8 - v sekundární sfée (v %) 39,5 40,0 - v terciární sfée (v %) 55,4 55,2 Z toho: - podíl žen (v%) 43,5 43,4 - podíl zamstnaných v poproduktivním vku (v %) 5,0 5,2 3. Nezamstnaní v evidenci úad práce (v tis.) 470,0 443,8 Z toho: - podíl žen (v %) 51,1 51,0 4. Míra evidované nezamstnanosti (v %) 9,0 8,5 Zdroj: 1,2 Výbrová šetení pracovních sil (VŠPS), prmrné hodnoty 3,4 statistika MPSV, prmrné hodnoty *) VŠPS pracuje s údaji projektované demografie vztaženými ke stedu daného tvrtletí (tento údaj se mže lišit od stedního stavu obyvatelstva užívaného v demografických statistikách; výsledek nebyl korigován podle pedbžných výsledk sítání lidu, dom a byt) Z analýzy zdroj pracovních sil vyplývá, že v roce 2001 došlo ve srovnání s rokem 2000 k úbytku obyvatelstva v produktivním vku (o 8,6 tisíc, piemž 1 Pro analýzu zamstnanosti byly použity údaje z výbrového šetení pracovních sil SÚ (VŠPS) (pokud není uvedeno jinak), vypotené jako prmr celkové zamstnanosti (zamstnanost v NH) kalendáních tvrtletí v letech 2000 a

4 pokles potu žen inil 12,7 tisíc). Souasn došlo k nárstu potu zamstnaných v poproduktivním vku (o 9,6 tisíc, z toho žen o 8,4 tisíc). Pro porovnání byla ve zpráv použita stejná struktura zdroj pracovních sil jako tomu bylo v pedcházejících letech, zejména kategorie poproduktivního vku. Vývoj etnosti kategorie pracujících v tomto vku je však ovlivnn krom zmn v etnosti roník pecházejících z produktivního do poproduktivního vku a zvyšující se vkové hranice pro odchod do dchodu také využíváním možností odchod do pedasných dchod (zejména u žen). Bilance zdroj pracovních sil a jejich rozdlení (v tis. osob) tab Celkem Ženy Celkem Ženy Celkem Ženy Celkem Ženy % % % % Zdroje pracovních sil celkem 6623,8 3160,2 6626,7 3157,2 100,0 100,0 100,0 100,0 obyvatelstvo v produktivním vku 6377,3 3003,3 6368,7 2990,6 96,3 95,0 96,1 94,7 zamstnaní v poproduktivním vku 235,3 148,5 244,9 156,9 3,5 4,7 3,7 5,0 nezamstnaní v poproduktivním vku 11,2 8,4 13,1 9,7 0,2 0,3 0,2 0,3 v tom: 1. Ekonomicky aktivní 5186,1 2298,8 5171,2 2289,8 78,3 72,8 78,0 72,5 a/ zamstnaní * 4731,6 2055,9 4750,2 2063,4 71,4 65,1 71,7 65,3 b/ nezamstnaní ** 454,5 242,9 421,0 226,4 6,9 7,7 6,3 7,2 2. Ekonomicky neaktivní v produktivním vku 1437,7 861,4 1455,5 867,4 21,7 27,2 22,0 27,5 a/ píprava na povolání 761,3 376,8 796,7 398,8 11,5 11,9 12,0 12,6 studenti ,5 327,8 652,0 345,8 9,4 10,3 9,8 11,0 - vysoké školy 183,8 92,7 193,2 99,1 2,8 2,9 2,9 3,2 - stední školy 346,9 196,1 371,0 208,5 5,2 6,2 5,6 6,6 - základní školy 89,8 39,0 87,8 38,2 1,4 1,2 1,3 1,2 žáci SOU ,8 49,0 144,7 53,0 2,1 1,6 2,2 1,6 b/ze zdravotních dvod *** 290,9 127,0 273,6 112,9 4,4 4,0 4,2 3,6 z toho dchodci 263,6 111,4 246,6 98,4 4,0 3,5 3,7 3,1 c/ ostatní 385,5 357,6 385,2 355,7 5,8 11,3 5,8 11,3 Zdroj: VŠPS (SÚ), výpoet ze zaokrouhlených hodnot *) zahrnují píslušníky ozbrojených sil, nezahrnují osoby na další rodiovské dovolené **) Diference mezi potem registrovaných uchaze o zamstnání se odlišuje od potu nezamstnaných z VŠPS zejména v dsledku metodické odlišnosti v náplni obou ukazatel. Navíc se dlouhodob projevuje ve VŠPS tzv. nevýbrová chyba, která souvisí s tím, že osoby, které mají problémy se svým pracovním uplatnním, jsou mén ochotné komunikovat v rámci výbrového ízení. ***) zahrnuje krom zdravotních dvod též obany v dchodu Celkový poet ekonomicky aktivních osob (zamstnaných a nezamstnaných) v roce 2001 oproti roku 2000 opt poklesl, a to o 14,9 tisíc, 3

5 piemž 9,0 tisíc z tohoto potu tvoily ženy. Na tomto rozdílu se výrazn podílel pokles potu nezamstnaných (o 33,5 tisíc, z toho poet žen o 16,5 tisíc). Naopak poet zamstnaných v roce 2001 vzrostl o 18,6 tisíc, z toho žen o 7,5 tisíc. Nárst zamstnaných pedstavoval tém 60 % úbytku nezamstnaných. Píiny vývoje potu ekonomicky aktivních osob spoívají v demografickém vývoji a zmn vkové hranice odchodu do dchodu, v pedasných dchodech a též v nárstu ekonomicky neaktivních osob z dvodu pípravy na povolání, zpsobené mimo jiné zavedením 9. tídy základní školy. Celkový poet ekonomicky neaktivních osob v produktivním vku se v roce 2001 zvýšil oproti roku 2000 o 17,8 tisíc, tj. o 1,2 %, piemž u žen tento nárst inil 6,0 tisíc, tj. o 0,7 %. K nejvtšímu nárstu došlo u osob pipravujících se na povolání, a to o 35,4 tisíc, z toho žen o 22,0 tisíc. Mezi osobami pipravujícími se na povolání byl zaznamenán nejvtší nárst u žák stedních škol (o 24,1 tisíc, tj. 6,9 %, z toho žen 12,4 tisíc). U student vysokých škol byl v tomto období zaznamenán celkov též nárst, a to o 9,4 tisíc osob, z toho žen o 6,4 tisíc osob. Mírný nárst zaznamenaly i poty žák stedních odborných uiliš o 3,9 tisíc osob, piemž poet žáky vzrostl o 4,0 tisíce. U ekonomicky neaktivních osob ze zdravotních dvod došlo v uvedeném období celkov k poklesu o 17,3 tisíc, poet ekonomicky neaktivních žen z tchto dvod poklesl o 14,1 tisíc. Poet ekonomicky neaktivních osob z ostatních dvod poklesl celkem o 0,3 tisíc, piemž u žen to bylo 1,9 tisíc osob. V roce 2001 inila míra ekonomické aktivity (vypotená jako souet zamstnaných a nezamstnaných dlený potem obyvatel starších 15 let) 60,0 % (v roce ,4%). V rámci celkové ekonomické aktivity v tomto období rostl poet zamstnaných a poklesl poet nezamstnaných. Míra ekonomické aktivity muž dosáhla 69,4 % a proti pedcházejícímu roku se snížila o 0,4 procentního bodu. U žen tato hodnota inila 51,3 % a ve srovnání s rokem 2000 zde došlo k poklesu o 0,3 procentního bodu. Nejvyšší míra ekonomické aktivity je ve skupin osob ve vku let. Podíl ekonomicky neaktivních muž v této kohort iní pouze 3,0 %; podíl ekonomicky neaktivních žen pak dosahuje 14,9 %. Dlouhodobý pokles ekonomické aktivity v R odráží demografický trend; populace stárne. V roce 2001 inil prmrný poet zamstnaných ve všech sférách národního hospodáství 4 750,2 tisíc, což pedstavovalo 46,3 % obyvatel tohoto 4

6 státu. Ve srovnání s rokem 2000 se tento poet zvýšil o 18,6 tisíc (z toho poet žen o 7,5 tisíc). Podíl zamstnaných na celkovém potu obyvatel se tak oproti roku 2000 zvýšil o 0,2 procentního bodu. Míra ekonomické aktivity podle vku a pohlaví v roce 2001 tab.. 3 Pohlaví Celkem Vková skupina Muži 69,4 65,4 97,0 87,9 11,8 Ženy 51,3 47,5 85,1 71,3 4,7 Zdroj: SÚ - VŠPS Z regionálního pohledu došlo k nejvtšímu nárstu zamstnanosti v Ústeckém, Stedoeském a Pardubickém kraji. V Ústeckém a Pardubickém kraji byl nárst zaznamenán pedevším ve zpracovatelském prmyslu, ve Stedoeském kraji v odvtví obchodu. Naopak nejvtší pokles zamstnanosti byl zaznamenán v Jihomoravském kraji (pedevším v zemdlství). Vývoj zamstnanosti v období Rozdíl Index /00 tab.. 4 Zamstnaní celkem 4731,6 4750,2 18,6 100,4 z toho: - ženy 2055,9 2063,4 7,5 100,4 Z celku: - osoby se ZPS 90,2 83,9-6,3 93,0 z toho: TZP 16,4 11,7-4,7 71,3 - v poproduktivním vku 235,3 244,9 9,6 104,1 - mající druhé (další) zamstnání 126,5 118,3-8,2 93,5 - úvazek na dobu neuritou nebo jako podnikatel 4349,3 4380,2 30,9 100,7 - úvazek na dobu uritou (v. práce doasné, pílež. a sezónní a dalších asov omezených smluv) 381,8 369,1 12,7 96,7 - na plnou pracovní dobu* 4415,2 4452,0 36,8 100,8 - na zkrácenou pracovní dobu* 245,5 226,9-18,6 92,4 z toho: podzamstnaní ** 66,7 62,5-4,4 93,7 Zdroj SÚ - VŠPS *) bez osob nepracujících 4 týdny a více **) Podzamstnaní jsou všechny osoby v placeném zamstnání nebo osoby pracující ve vlastním podniku, a již byly nebo nebyly v práci, které nedobrovoln pracovaly kratší dobu, než je normální pracovní doba urená pro danou innost, a které bhem referenního období hledaly práci nebo byly pipraveny pro další práci. Nezahrnují se sem osoby nepracující déle než 4 týdny. 5

7 V roce 2001 bylo v R zamstnáno 2 063,4 tisíc žen, což bylo o 7,5 tisíc více, než v roce Podíl žen na celkové zamstnanosti v roce 2001 inil 43,4 % a ve srovnání s pedcházejícím rokem se snížil o 0,1 procentního bodu. V roce 2001 se dále opt snížil poet zamstnaných osob se zmnnou pracovní schopností (ZPS) o 6,3 tisíc na hodnotu 83,9 tisíc. Ve srovnání s rokem 2000 tak došlo k poklesu zamstnanosti osob se ZPS o 7,0 % (ženy nárst o 1,0 tisíc tj. 2,6 %). K poklesu v této sledované skupin dochází i pes pijatá opatení ke zvýšení zamstnanosti oban se ZPS (které pro rok stanovil zákon o zamstnanosti a naízení vlády. 228/2000 Sb.). Poet osob pracujících na dobu uritou v hlavním zamstnání (vetn práce doasné, píležitostní a sezónní a dalších asov omezených smluv) se snížil z 381,8 tisíc v roce 2000 na 369,1 tisíc v roce 2001 (tj. o 12,7 tisíc), což pedstavuje pokles o 3,3 % (z toho pokles potu žen o 8,2 tisíc, tj. o 4,6 %). Naopak poet pracovních úvazk na dobu neuritou nebo jako podnikatel se v tomto období zvýšil o 30,9 tisíc osob (z toho u žen o 15,6 tisíc). V národním hospodáství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zamstnání o 36,8 tisíc osob více než v roce 2000, tj. 4452,0 tisíc (z toho žen o 23,1 tisíc více), na zkrácenou pracovní dobu pracovalo 226,9 tisíc osob, tj mén o 18,6 tisíc, z toho jako podzamstnaní bylo klasifikováno 62,5 tisíc (tj.1,3 %). Více než ti tvrtiny zamstnaných na zkrácenou pracovní dobu jsou ženy; ty také pevládají ve skupin podzamstnaných (87,0 %). Podle postavení v hlavním zamstnání byli i v roce 2001 nejpoetnjší skupinou zamstnaných zamstnanci pracující za mzdu, jejich poet dosáhl 3 988,8 tisíc, což inilo 84,0 % z celkové zamstnanosti. Proti roku 2000 se zvýšil jejich poet o 17,1 tisíc a jejich podíl o 0,1 procentního bodu. Ženy pracující za mzdu tvoí 89,1 % všech zamstnaných žen, jejich poet se ve sledovaném období zvýšil o 9,9 tisíce osob a jejich podíl o 0,2 procentního bodu. Rovnž se zvýšil poet i podíl na zamstnanosti u podnikatel bez zamstnanc (pracující na vlastní úet), a to na 502,2 tisíc, tj. o 16,1 tisíc, podíl tvoí 10,6 %. Nárst v této kategorii byl zaznamenán i u žen (o 3,3 tisíc). Naopak poet podnikatel se zamstnanci (zamstnavatel) zaznamenal pokles o 9,1 tisíc na 187,1 tisíc (z toho u žen 2,6 tisíc). Podnikatelé se zamstnanci se v minulém roce na celkové zamstnanosti podíleli 3,9 %. Absolutní pokles byl dále zaznamenán u len produkních družstev (o 7,0 tisíc, piemž poet žen poklesl o 4,0 tisíc). 6

8 Poty zamstnaných podle postavení v hlavním zamstnání tab.. 5 Poty osob v tis. Rozdíl Index /00 Zamstnanci 3971,7 3988,8 17,1 100,4 lenové produkních družstev 50,8 43,8-7,0 86,3 Podnikatelé bez zamstnanc 486,1 502,2 16,1 103,3 Podnikatelé se zamstnanci 196,2 187,1-9,1 95,3 Pomáhající rodinní píslušníci 26,6 27,8 1,2 104,7 Nezjištno 0,2 0,5 0,3 172,3 C e l k e m 4731,6 4750,2 18,6 100,4 Pramen: VŠPS (SÚ) graf..1 Postavení v zamstnání - mezironí rozdíly 60,0 40,0 20,0 0,0 v tisících -20,0-40,0-60, ,0-100,0-120,0 Zamstnanci Podnikatelé se zamst. Podnikatelé bez zamst. len. prod. družstev Pom. rod. písl. Ve vývoji struktury zamstnanosti podle postavení v hlavním zamstnání došlo v roce 2001 ke zmn trendu z minulých let, byl zaznamenán nárst pracovních sil v kategorii zamstnanc. Úbytek v kategorii lenové produkních družstev je z ásti kompenzován pedevším nárstem potu podnikatel bez zamstnanc. Poet zamstnaných s druhým (dalším) zamstnáním se v roce 2001 rovnž snížil o 8,2 tisíc na hodnotu 118,3 tisíc (poet žen se nezmnil). Struktura ekonomického postavení osob v druhém zamstnání je odlišná od jejich postavení v hlavním zamstnání. Poet zamstnanc tvoí 43,7 % všech osob v druhém zamstnání, podíl podnikatel vetn pomáhajících rodinných píslušník je 55,9 %. 7

9 Na volná pracovní místa, které není možné obsadit obany R, jsou zamstnáváni cizí státní píslušníci. Jejich zamstnání je možné na základ povolení vydaného úady práce. K bylo vydáno úady práce v R celkem platných povolení k zamstnávání cizinc, z toho žen (ke konci roku 2000 tento poet inil , z toho žen). Z tohoto potu bylo povolení vydáno obanm Ukrajiny ( ke konci roku 2000) a Polákm (7 679 ke konci roku 2000). K uvedenému datu bylo na úadech práce v R registrováno rovnž oban SR zamstnaných v naší republice, z toho žen ( ke konci roku 2000, z toho žen). Pro umísování oban SR na trhu práce v naší republice stále platí zvláštní režim, kdy k zamstnávání není nutné získat povolení úadu práce, ale staí registrace na ÚP jejich zamstnavatelem. Cizinci pracují v R také jako podnikatelé, k jich bylo registrováno v naší republice celkem ( ke konci roku 2000) (píloha ). 2. Sektorová a odvtvová struktura zamstnanosti V primárním sektoru bylo v roce 2001 zamstnáno celkem 225,4 tisíc osob, což ve srovnání s rokem 2000 pedstavuje úbytek 15,3 tisíc osob, tj. snížení o 6,4 %. Podíl tohoto sektoru na celkové zamstnanosti pedstavoval 4,8 % a snížil se ve srovnání s pedchozím rokem o 0,3 procentního bodu. Vzhledem k objektivním podmínkám, v nichž hospodaí eští zemdlci, jako jsou nap. pírodní podmínky v eské republice a konkurence vyvolaná dovozem subvencovaných potravin ze zemí EU, nelze v píštích letech vylouit další postupné snižování potu zamstnaných v primárním sektoru obdobným tempem. Sekundární sektor zaznamenal v loském roce nárst zamstnanosti, a to o 32,2 tisíc osob, kdy poet zamstnaných v tomto sektoru dosáhl 1 900,6 tisíc. Podíl uvedeného sektoru na celkové zamstnanosti dosáhl 40 % a zvýšil se tak proti roku 2000 o 0,5 procentního bodu. Zmínný nárst zamstnanosti se v rámci tohoto sektoru týkal prmyslu, ve kterém se zvýšil poet zamstnaných z 1 429,4 tisíc v roce 2000 na 1 470,8 tisíc v roce 2001, tj. o 41,4 tisíc. Nejvyšší nárst zaznamenal zpracovatelský prmysl (33,7 tisíc osob). Ve stavebnictví se v porovnávaných obdobích naopak snížil poet zamstnaných o 9,2 tisíc. Podíl zamstnanosti ve stavebnictví na celkové zamstnanosti klesl na 9,0 %. Sektorová struktura zamstnanosti 8

10 tab Rozdíl Index v tis /00 CELKEM 4731,6 4750,2 18,6 100,4 I. sektor (zemdlství) 240,7 225,4-15,3 93,6 II. sektor 1868,4 1900,6 32,2 101,7 v tom prmysl 1429,4 1470,8 41,4 102,9 stavebnictví 439,0 429,8-9,2 97,9 III. sektor (služby) 2622,5 2624,2 1,7 100,1 Pramen : VŠPS (SÚ) V terciární sfée bylo v roce 2001 zamstnáno 2 624,2 tisíc osob, což bylo o 1,7 tisíce více než v roce pedcházejícím. Podíl terciárního sektoru na celkové zamstnanosti se však snížil na 55,2 %, tj o 0,2 procentního bodu. V rámci tohoto sektoru došlo k nejvtším zmnám zamstnanosti ve zdravotnictví, veterinární a sociální innosti (nárst o 15,3 tisíc) na celkem 306,0 tisíc osob. Nejvtší úbytek byl v odvtví doprava, skladování a spoje (9,0 tisíc) (píloha. 1 a. 2). 3. Kvalifikaní struktura zamstnanosti Vývoj zamstnanosti podle dosaženého vzdlání tém odpovídá vývoji kvalifikaní struktury obyvatelstva staršího 15 let. Výjimkou je zamstnanost osob bez vzdlání a se základním vzdláním a se vzdláním vysokoškolským, což souvisí zejména s demografickými zmnami a vzdlanostní strukturou obyvatelstva (generaní obmna populace), než s bezprostedním vývojem na trhu práce. Kvalifikaní struktura obyvatelstva a zamstnaných Nabídka a poptávka podle kvalifikace (v %) tab.. 7 Obyvatelstvo 15+ Zamstnaní Volná prac. místa Nezamstnaní bez vzdl. + základní 24,1 24,4 8,8 8,7 24,9 26,7 31,0 32,2 vyuení 33,9 34,0 40,9 40,9 53,7 52,4 40,5 40,0 st.odborné 3,3 2,3 2,6 1,4 1,7 1,2 2,4 2,9 vyuení s maturitou 1,4 1,2 1,9 1,8 2,4 2,0 4,9 4,0 úplné st. odborné 24,0 24,7 30,1 30,9 10,3 10,4 14,8 14,7 úplné st. všeobec. 4,7 4,7 3,8 4,0 1,0 1,0 3,4 3,2 vysokoškolské 8,6 8,7 11,9 12,3 6,0 6,3 3,0 3,0 C e l k e m 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: SÚ - VŠPS, statistika MPSV Zvýšení zamstnanosti se projevilo pedevším u osob s úplným stedním odborným vzdláním (o 43,8 tisíc) a vysokoškolským vzdláním (o 21,2 tisíc). Pokles byl pedevším u vzdlání stedního odborného (o 53,6 tisíc). 9

11 4. Poet zamstnanc podle výsledk podnikového zjišování Prmrný evidenní poet zamstnanc ve statisticky šetených ekonomických subjektech 2 v roce 2001 inil 3 118,3 tisíc a v mezironím srovnání zstal stabilizován. tab.. 8 prmrný evidenní poet zamstnanc skutenost (v tis.) struktura (v %) rozdíl (v tis.) index /00 Zamstnanci 3 117, ,3 100,0 100,0 0,9 100,0 v tom: státní 759,5 723,7 24,4 23,2-35,8 95,3 družstevní 114,1 106,2 3,7 3,4-7,9 93,1 soukromé 1 174, ,9 37,7 36,0-50,5 95,7 komunální 191,6 205,7 6,1 6,6 14,1 107,4 ostatní 877,8 958,8 28,1 30,8 81,0 109,2 Zdroj: SÚ práce a mzdy Odhad celkového potu zamstnanc *) tab.. 9 prmrný evidenní poet zamstnanc skutenost (v tis.) struktura(v %) rozdíl (v tis.) index /00 Zamstnanci 3 852, ,8 100,0 100,0 7,3 100,2 v tom: podnikatelská sféra 3 239, ,9 84,1 84,0 2,2 100,1 nepodnikatelská sféra 612,8 617,9 15,9 16,0 5,1 100,8 v tom: v ekonom. subjektech , ,3 80,9 80,8 0,9 100,0 v ekonom. subjektech ,1 741,5 19,1 19,2 6,4 100,9 *) mimo ozbrojené složky Zdroj: SÚ práce a mzdy K nárstu potu zamstnanc u statisticky šetených ekonomických subjekt došlo v terciárním sektoru, primární a sekundární sektory zaznamenaly pokles. V primárním inil pokles 10,0 tisíc osob, v sekundárním o 9,7 tisíc osob, v terciárním sektoru byl nárst 20,6 tisíc osob. Z odvtvového 2 Ekonomické subjekty podnikatelské sféry z 20 a více zamstnanci (v penžnictví a pojišovnictví bez ohledu na poet zamstnanc) a všechny organizace nepodnikatelské sféry (mimo ozbrojené složky) 3 Odhad za ekonomické subjekty podnikatelské sféry s mén než 20 zamstnanci (krom penžnictví a pojišovnictví). 10

12 pohledu došlo k nejvtšímu absolutnímu nárstu potu zamstnanc ve zpracovatelském prmyslu (o 11,9 tisíc osob, tj 1,1 %), k nejvtšímu poklesu potu zamstnanc došlo ve stavebnictví (o 16,7 tisíc osob, tj. o 8,9 %) a v zemdlství a lesnictví (o 10,0 tisíc osob, tj. 6,2 %). Byl zaznamenán úbytek potu zamstnanc v soukromých, státních a družstevních ekonomických subjektech. Nárst pokraoval v zahraniních a mezinárodních firmách, i v komunálním sektoru. Podle odhadu dosáhl v roce 2001 celkový poet zamstnanc v civilním sektoru národního hospodáství 3 859,8 tisíc a proti roku 2000 se zvýšil o 7,3 tisíc osob. V podnikatelské sfée toto zvýšení inilo 2,2 tisíc osob, v nepodnikatelské sfée 5,1 tisíc osob. 5. Insolvence S úinnosti od 1. ervence 2000 je v platnosti zákon. 118/2000 Sb., o ochran zamstnanc pi platební neschopnosti zamstnavatele a o zmn nkterých zákon, podle nhož mají zamstnanci v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nárok nevyplacených jim jejich zamstnavatelem, který je v platební neschopnosti. Splatné mzdové nároky jsou zamstnancm vypláceny prostednictvím úad práce. V roce 2001 podalo u úad práce ve smyslu zákona žádost zamstnanc ze 495 firem. Celkový poet vyízených žádostí k 31. prosinci 2001 dosáhl pi prmrné výši K na jednoho žadatele. Ze státního rozpotu se k tomuto datu vyplatilo žadatelm, kteí požádali o uspokojení splatných mzdových nárok nevyplacených jim jejich zamstnavatelem, 169 milion K. (Ve 2. pololetí 2000 bylo vyplaceno 136 milión K pi prmrné výši K na jednoho žadatele). Z celkového potu podaných žádostí v roce 2001 pipadlo na úady práce hl. msto Praha podaných žádostí, Dín - 601, Ostrava - 580, Mladá Boleslav 544 a Karlovy Vary Z celkového potu vyízených žádostí v roce 2001 pipadlo na úady práce hl. m. Praha vyízených žádostí, Dín 622, Ostrava 609, Mladá Boleslav 554 a Karlovy Vary

13 Rozdíl potu vyízených a podaných žádostí u jednotlivých úad práce v roce 2001 byl dán pesunem ásti výplat mzdových nárok ze závru roku 2000 do roku Prmrný poet vyízených žádostí inil 870 za msíc. Prmrný objem finanních prostedk za 1 msíc inil 14 milion K. 12

14 II. Nezamstnanost 1. Vývoj evidované nezamstnanosti v roce 2001 V roce 2001 ml vývoj nezamstnanosti obdobný prbh jako v roce pedchozím - k mezimsínímu nárstu nezamstnanosti došlo pouze v lednu, ervenci a prosinci. Nejvyšší úrove nezamstnanosti byla zaznamenána v lednu, a to 9,1 %. Dvodem je zejména obvyklé ukonení termínovaných pracovních pomr ke konci roku. Noví absolventi škol a mladiství zaali picházet do evidence úad práce sice již od ervna, ale v dsledku poklesu potu ostatních uchaze o zamstnání se to na vývoji míry nezamstnanosti projevilo od ervence, kdy mezimsín vzrostla z 8,1 % na 8,5 %. Další nárst nezamstnanosti byl zaznamenán až v prosinci, kdy míra nezamstnanosti vzrostla mezimsín o 0,4 bodu na 8,9 %. Dvodem bylo jednak ukonování sezónních prací (zejména v zemdlství, stavebnictví, v odvtví obchodu a služeb), veejn prospšných prací, a také skutenost, že zamstnavatelé obvykle odkládají pijímání nových pracovník až na poátek roku. Míra nezamstnanosti byla v jednotlivých msících 1. pololetí meziron nižší o 0,6 0,8 bodu, ve 2. pololetí 2001 se píznivý vývoj nezamstnanosti zpomalil a mezironí rozdíly již nebyly tak výrazné. K vzrostla míra nezamstnanosti o 0,1 bodu oproti stejnému období pedchozího roku ( ,8 %). Vzhledem k nižším hodnotám míry nezamstnanosti v 1. pololetí pedstavovala prmrná míra evidované nezamstnanosti v eské republice v roce ,5 %, zatímco v roce 2000 byla 9,0 %. (podrobnji v píloze. 6) Uchazei o zamstnání (v tis.) Míra nezamstnanosti (v %) Poet uchaze a míra evidované nezamstnanosti tab..10 rok 2001 prmr 457,4 451,5 420,3 440,5 461,9 443,8 8,8 8,7 8,1 8,5 8,9 8,5 Absolutní poet osob pobírajících píspvek ped nástupem do zamstnání rostl v roce 2001 v msících s vyšším potem nov hlášených uchaze o zamstnání, tj. v lednu, v období od ervna do záí (zejména v dsledku píchodu absolvent škol) a v prosinci. Uchazei pobírající píspvek 13

15 tvoili v roce 2001 v prmru pouze 34,9 % z celkového potu uchaze (v roce 2000 v prmru 37,5 %). Jejich podíl se v prbhu roku 2001 pohyboval od 37,0 % v lednu do 31,6 % v kvtnu. K 31. prosinci 2001 inil podíl uchaze s píspvkem 36,6 %. Uchazei o zamstnání pobírající píspvek ped nástupem do zamstnání tab rok 2001 prmr Celkový poet uchaze 457,4 451,5 420,3 440,5 461,9 443,8 (v tis.) Uchazei pobírající píspvek (v tis.) 164,1 152,7 137,0 160,6 169,0 155,0 Podíl z celkového potu (v %) 35,9 33,8 32,6 36,5 36,6 34,9 Prmrná výše HZ ve tvrtletí (v K) Prmrná výše píspvku v nezamstnanosti (hmotného zabezpeení) v roce 2001 vzrostla na K a byla oproti roku 2000 vyšší o 180 K. Ve 2. a 3. tvrtletí z dvodu píchodu absolvent škol a mladistvých po ukonení základní školy s nižšími píspvky v nezamstnanosti (jejich výše píspvku je odvozena od životního minima jednotlivé osoby), byla výše píspvku nejnižší a pedstavovala K, resp K. I když podíl absolvent na celkovém potu uchaze o zamstnání pedstavoval v roce 2001 v prmru 12,3 %, podíl tch absolvent, kteí pobírali HZ na celkovém potu uchaze pobírajících hmotné zabezpeení, inil v prmru 19,0 %. Prmrná msíní výše hmotného zabezpeení ve 4. tvrtletí 2001 inila K, piemž u žen to bylo K. Na nárst prmrné výše HZ ve 4. tvrtletí 2001 mlo vliv i zvýšení životního minima (od ), ze kterého se odvozuje horní hranice píspvku v nezamstnanosti (horní hranicí je 2,5-násobek životního minima jednotlivé osoby a v pípad, že se jedná o uchazee zaazeného do rekvalifikace, horní hranice pedstavuje 2,8-násobek ŽM) a zárove se vypoítává výše HZ u osob bez prokazatelných píjm (nap. absolvent). K 31. prosinci 2001 pobíralo maximální píspvek v nezamstnanosti osob (z toho 248 žen), které pedstavují pouze 0,8 % všech uchaze pobírajících píspvek v nezamstnanosti. 14

16 Rozdlení uchaze podle výše píspvku v nezamstnanosti tab.. 12 Uchazei s píspvkem z toho: do 1500 K K K K K K K 7501 K a více celkem 164,1 15,3 71,2 34,3 21,2 10,9 5,1 2,5 3,6 k k v tis. v % v tis. v % z toho ženy 81,0 7,9 40,3 18,3 8,1 3,4 1,5 0,6 0,9 celkem 100,0 9,3 43,4 20,9 12,9 6,7 3,1 1,5 2,2 z toho ženy*) 49,3 51,6 56,6 53,2 38,3 31,3 28,6 25,7 24,8 celkem 169,0 10,5 73,0 35,2 22,9 12,3 6,4 3,3 5,4 *) Podíly žen na celkovém potu uchaze jsou vypoteny z nezaokrouhlených ísel z toho ženy 83,6 5,3 40,3 19,4 9,9 4,4 2,1 1,0 1,2 celkem 100,0 6,2 43,2 20,8 13,6 7,3 3,8 1,9 3,2 z toho ženy*) 49,5 50,4 55,2 55,0 43,4 36,4 32,0 29,2 22,7 graf. 2: 60 Podíly uchaze podle výše píspvku v nezamstnanosti k do 1500 K K K K K K K 7501 K a více muži ženy Poet hlášených volných pracovních míst byl v jednotlivých msících roku 2001 vyšší než v roce V prbhu roku 2001 došlo k mírnému poklesu potu volných pracovních míst v msíci ervnu, k výraznjšímu snížení potu volných pracovních míst v msících íjen, listopad a prosinec. Prmrný msíní stav volných míst hlášených na úadech práce byl 58,2 tisíc (v roce ,0 15

17 tisíc). K bylo hlášeno 52,1 tisíc volných pracovních míst, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2000 nepedstavuje žádnou zmnu. Vyšší poet volných míst a pokles potu uchaze v evidenci úad práce ovlivnil poet uchaze o zamstnání pipadajících na 1 volné pracovní místo. Tento ukazatel se pohyboval v roce 2001 od 8,9 v lednu do 7,0 v kvtnu, ervnu, srpnu a záí; v prosinci došlo opt k nárstu na 8,9 (v roce 2000 v rozmezí od 14,7 v lednu do 8,2 v íjnu; 8,8 v prosinci). K 31. prosinci 2001 nabídka pracovních sil sice pevýšila poptávku ve všech okresech R, ale v potu uchaze pipadajících na 1 volné pracovní místo byly výrazné rozdíly. Mezi okresy s nejvyšším potem uchaze na 1 VPM se adí zejména okresy Most (51,0), Karviná (49,0), Teplice (43,7), Ostrava-msto (35,9), Opava (34,2), Bruntál (34,1) a Frýdek-Místek (33,5). Naopak mezi okresy s nejnižším potem uchaze na 1 VPM patí Praha-západ (1,1), Praha-východ (1,5), Mladá Boleslav (1,5) a Benešov (1,6). Uchazei o zamstnání (v tis.) Volná pracovní místa (v tis.) Poet uchaze na jedno volné pracovní místo (osoby) Evidovaní uchazei o zamstnání a volná pracovní místa tab.. 13 Rok 2001 Prmr 457,4 451,5 420,3 440,5 461,9 443,8 52,1 55,7 59,8 62,9 52,1 58,2 8,8 8,1 7,0 7,0 8,9 7,6 Mezi volnými místy i nadále výrazn pevažovala místa urená pro dlnické profese, pedevším pro kvalifikované emeslníky 58,2 %, pro nekvalifikované a pomocné dlníky 10,5 % a pro provozní pracovníky ve službách a obchod 10,4 %. Ostatní místa byla urena pro administrativní, technické, zdravotnické, pedagogické pracovníky a pracovníky ve vd a výzkumu celkem 20,8 %. Nadále se projevoval nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po konkrétních profesích. 16

18 2. Toky nezamstnanosti Zatímco v roce 2000 se na ÚP nov zaevidovalo 668,2 tisíc uchaze o zamstnání, v roce 2001 bylo nov zaevidováno 653,6 tisíc nových uchaze, tj. o 2,2 % mén (tento mezironí pokles je zpsobený zejména nižším potem nov hlášených v 1. pololetí 2001 v 1. pololetí 2000 byl poet nov evidovaných 325,2 tisíc, ve 2. pololetí ,0 tisíc). Proces evidované nezamstnanosti (v tis. osob) Rok 2001 I. pololetí 2001 II. pololetí 2001 tab.. 14 celkem I.Q II.Q celkem III.Q IV.Q Nov evidovaní 653,6 307,2 165,3 141,9 346,4 182,8 163,6 Vyazení celkem z toho: umístní ÚP umístní jinak vyaz. pro nespol. 649,0 137,0 324,4 68,1 344,3 77,7 173,8 33,5 171,1 38,0 88,2 15,5 173,2 39,7 85,6 18,0 304,8 59,3 150,6 34,6 162,6 31,7 79,3 17,8 142,2 27,6 71,3 16,8 graf Vývoj potu nov zaazených a vyazených uchaze poet osob období nov hlášení uchazei vyazení uchazei V potu vyazených uchaze byl však zaznamenán výraznjší pokles. Úady práce v roce 2000 vyadily z evidence 698,4 tisíc osob, v roce 2001 již jen 649,0 tisíc (pokles o 7,1 %), jejich poty ve srovnání s pedchozím rokem byly 17

19 v obou pololetích nižší (1. pololetí ,4 tisíc vyazených osob, 2. pololetí ,0 tisíc). Poet uchaze, kteí našli práci, poklesl o 7,1 %. V roce 2001 bylo umístno 461,4 tisíc uchaze, zatímco v roce 2000 celkem 496,7 tisíc (v obou letech ale pedstavují stejný podíl z vyazených uchaze, tj. 71,1 %). Nepatrn se zvýšil poet tch, které umístily pímo úady práce. (Dvody pro vyazení uchaze z evidence ÚP a bilance pírstk a úbytk uchaze v evidenci ÚP z hlediska asu je zobrazeno v píloze. 12 a 13). Z regionálního pohledu k byl mezironí nárst evidovaných uchaze zaznamenán ve 41 okresech, nejvyšší v okrese Brno-msto 793, Liberec 760, Trutnov 735, Most 719 a Opava Z pohledu VÚSC vzrostla absolutn nezamstnanost v 9 krajích, a to nejvýraznji v Libereckém (o 1 971), Ústeckém kraji (o 1 148) a Brnnském kraji (o uchaze). Naopak nejvtší pokles byl zaznamenán v okresech Perov 956 a Ostrava-msto 814, z hlediska VÚSC došlo k nejvtšímu poklesu v kraji Vysoina (o uchaze). (viz píloha. 9) V mezironím srovnání nezamstnanost relativn nejvíce vzrostla v okrese Mladá Boleslav 26,7 % (kde byla k nezamstnanost 4,0 %). Na druhé stran byl zaznamenán v okresech s vysokou nezamstnaností pomrn nízký nárst tohoto ukazatele, nap. v okresech Most o 5,8 %, Ústí nad Labem o 5,7 % a Teplice o 4,5 %. Nejvyšší mezironí rst uchaze z pohledu VÚSC byl v Libereckém kraji - o 14,1 %. (viz píloha. 10) 3. Struktura uchaze o zamstnání Ke konci roku 2001 bylo v evidenci úad práce 231,9 tisíc žen. Podobn jako u celkového potu uchaze došlo i u žen - uchazeek v evidenci úad práce k mezironímu nárstu. Ten byl o nco pomalejší (0,9 %) než u celkového potu uchaze (1,0 %). Podíl nezamstnaných žen na celkovém potu registrovaných nezamstnaných pedstavoval v roce 2001 v prmru 51,0 % (v roce 2000 v prmru 51,1 %) a k to bylo 50,2 %. Ženy byly nejvíce zastoupeny mezi uchazei o zamstnání v msících ervenec až íjen, kdy se jejich podíl pohyboval nad 52 %. 18

20 Poet zdravotn handicapovaných oban v evidenci úad práce vzrostl z 59,0 tisíc (tj. 12,9 % všech uchaze) ke konci roku 2000 na 61,5 tisíc ke konci roku 2001 (tj. 13,3%) (vtšina z nich jsou poživateli invalidního dchodu, z toho 0,8 tisíc osob s TZP jsou pevážn poživateli PID). Dlouhodob petrvávají problémy s jejich umísováním. Poet vytypovaných vhodných míst pro tyto uchazee byl po celý rok 2001 nízký, v prvních tech tvrtletích daného roku došlo pouze k mírnému nárstu potu míst a ke konci roku byl poet vytvoených míst dokonce nižší než ve stejném období roku 2000 (prosinec míst, prosinec míst). Podíl míst pro obany se ZPS klesl z 5,4 % všech hlášených míst k na 4,0 % k Poet uchaze se ZPS na jedno volné pracovní místo urené pro tuto skupinu uchaze se sice ke konci roku 2001 zvýšil, pedstavuje v prmru 29,2 osob (ke konci roku ,0 osob), ale ani zdaleka se nepiblížil ke stavu na konci roku 1999, a to 39,9 osob. Ve srovnání s podílem celkového potu uchaze k celkovému potu VPM je více než trojnásobný. Mladí lidé, zejména absolventi škol a mladiství po ukonení základní školy nacházejí obtížn uplatnní z dvodu chybjící kvalifikace, praxe a asto i absence základních pracovních návyk. V roce 2001 byl jejich prmrný msíní poet 54,8 tisíc. K jich bylo v evidenci ÚP 57,4 tisíc. Nejvyšší poet absolvent jsme zaznamenali jako obvykle v záí, a to 65,3 tisíc. Prmrný podíl absolvent na celkovém potu uchaze v roce 2001 pedstavoval 12,3%, piemž nejnižší byl v kvtnu 10,2 %, nejvyšší v záí 14,8%). Mezimsíní pírstky absolvent v msících erven až záí jsou vyšší než v roce Ve školním roce 2000/2001 ukonili školní docházku první absolventi tyletých stedních škol, kteí již absolvovali povinnou devítiletou základní školu. Nejpoetnjší skupinu z absolvent škol a mladistvých pedstavovali vyuení (33,0 %) a absolventi SOŠ s maturitou (26,1 % podle šetení ze záí 2001). Nejrizikovjší skupinou vstupující na trh práce jsou mladiství s dokonenou i nedokonenou základní školou nebo speciální základní školou (7,9 %). Uchazei o zamstnání vkové kategorie let jsou nadále nejpoetnjší skupinou z hlediska vku, k jejich podíl tvoil 31,9 %. V rámci této skupiny jsou stále nejvíce postiženi lidé do 24 let (tvoí více jak tvrtinu celkového potu uchaze), což lze zdvodnit nedostatenou, pop. vbec žádnou praxí, která je vtšinou zamstnavatel vyžadována. 19

21 V kategorii nad 50 let pokraoval trend nárstu nezamstnanosti poet uchaze meziron vzrostl celkem o 5 tisíc osob, piemž 2,8 tisíc z nich byly ženy; jejich podíl na nezamstnanosti vzrostl o 1,0 procentního bodu. Dvodem je zejména ztráta zamstnání v období, kdy ješt nesplují podmínky pro piznání pedasného nebo starobního dchodu, ale vtšina zamstnavatel již o n nemá zájem (neschopnost rekvalifikace, zmny pracovních návyk atd.). Potvrzuje to zejména výraznjší nárst potu žen ve vku od 50 do 55 let a muž nad 55 let. Podíl uchaze o zamstnání v kategorii nad 50 let je nejvyšší v nkterých okresech s nízkou nezamstnaností, naopak v okresech s nejvyšší nezamstnaností je nezamstnanost uchaze nad 50 let pod celorepublikovým prmrem. Prmrný vk uchaze o zamstnání, který k 31. prosinci 2000 inil 35,1 let, se bhem roku 2001 nijak výrazn nezmnil - k inil 35,3 let. Ani u žen nedošlo v podstat k žádné zmn (rok ,5 let, rok ,6 let). Struktura uchaze o zamstnání podle vybraných skupin k k tab..15 Uchazei celkem Obané se ZPS z nich TZP Vková struktura do 24 let z toho mladiství let let let nad 50 let celkem 457,4 59,0 0,8 120,0 6,1 61,8 99,4 102,1 74,1 v tis. v % v tis. v % z toho ženy 229,8 29,3 0,3 48,7 2,8 34,1 58,6 55,2 33,2 celkem 100,0 12,9 0,2 26,2 1,3 13,5 21,8 22,3 16,2 z toho ženy*) 50,2 49,6 41,6 40,6 46,4 55,2 59,0 54,1 44,8 celkem 461,9 61,5 0,9 119,5 6,3 63,5 99,7 100,1 79,1 *) Podíly žen na celkovém potu uchaze jsou vypoteny z nezaokrouhlených ísel z toho ženy 231,9 30,5 0,3 49,1 2,9 34,0 58,8 54,0 36,0 celkem 100,0 13,3 0,2 25,9 1,4 13,8 21,6 21,6 17,1 z toho ženy*) 50,2 49,5 38,6 41,1 43,1 53,5 59,0 53,9 45,5 Nejvyšší podíl mezi nezamstnanými ženami pedstavují uchazeky ve vku od 30 do 39 let 25,4 % (k ,5 %), od 40 do 49 let 23,3 % (k ,0 %), dále pak do 24 let 21,2 % (shodn jako k ). U kategorie let dosahuje podíl uchazeek na celkovém potu uchaze odpovídajícího vku nejvyšší hodnoty, a to 59,0 %, což je více než 20

22 prmrný podíl všech žen-uchazeek (50,2 %). Zejména ženy - uchazeky mezi lety, které z celkového potu uchaze z této vkové kategorie pedstavují 60,6%, nacházejí pracovní uplatnní velmi obtížn. V pevážné míe se jedná o ženy s malými dtmi. Vysoký podíl žen mezi uchazei o zamstnání je i ve vkových skupinách let, a to 53,5 % a let, a to 53,9 %. graf Zastoupení muž a žen v jednotlivých vkových kategoriích k podíl muž/žen v % do 19 let let let let let let let let let nad 60 let muži ženy Nejpoetnjší skupinou uchaze o zamstnání podle kvalifikace jsou vyuení (40,2 %) a dále osoby s neukoneným a základním vzdláním (32,1 %). Rovnž nejvyšší podíl nabízených volných míst je uren pro vyuené (51 % ) a pro osoby se základním vzdláním (27,1 %). Poty volných míst pro všechny kategorie jsou však nkolikanásobn nižší než poty uchaze. Výrazn vyšší podíl z celkového potu uchaze pedstavují ženy po absolvování gymnázia (67,4 %) a stedního odborného vzdlání s maturitou (64,0 %). Naopak nejnižší podíl žen je mezi nezamstnanými uchazei s vysokoškolským vzdláním (40,1 %). graf. 5 21

23 Zastoupení muž a žen v jednotlivých vzdlanostních kategoriích k Podíl muž/žen v % bez a zákl. vzdlání vyuení SO bez maturity vyuen s mat. ÚSV-gymnázium ÚSO vysokoškolské muži ženy Struktura uchaze o zamstnání dle kvalifikace tab.. 16 k k v tis. v % v tis. v % celkem z toho ženy celkem z toho ženy*) celkem z toho ženy celkem z toho ženy*) Uchazei celkem z toho: bez vzdlání zákl. vzdlání vyuen stedoškol. bez mat. vyuen s mat. gymnázium SOŠ s mat. vyšší vzdlání vysokoškolské 457,4 3,2 141,4 187,5 11,8 21,1 14,3 62,5 2,2 13,4 229,8 1,4 73,8 81,5 6,7 9,4 9,8 40,3 1,4 5,5 100,0 0,7 30,9 41,0 2,6 4,6 3,1 13,7 0,5 2,9 50,2 45,1 52,2 43,5 56,7 44,3 68,7 64,5 61,5 41,0 461,9 3,2 145,2 185,5 14,1 17,7 14,4 64,6 2,8 14,4 231,9 1,4 75,2 81,5 7,5 7,7 9,7 41,4 1,6 5,6 100,0 0,7 31,4 40,2 3,1 3,8 3,1 14,0 0,6 3,1 50,2 44,8 51,8 43,9 53,3 43,6 67,4 64,0 58,2 40,1 *) Podíly žen na celkovém potu uchaze jsou vypoteny z nezaokrouhlených ísel V uplynulém roce bylo zaznamenáno rychlejší tempo rstu potu uchaze s vyšším odborným vzdláním (o 27,3 %, v absolutním vyjádení se však jedná o velmi nízké poty), SŠ bez maturity (o 19,5 %), SŠ s maturitou (o 3,3 %) a uchaze se základním vzdláním (o 2,7 %) oproti tempu rstu celkového potu 22

24 uchaze o zamstnání (o 1,0 %). Naopak u skupiny uchaze vyuených s maturitou došlo k výraznému poklesu tempa rstu (o 16,1 %). Rozdíly mezi kvalifikaní strukturou uchaze o zamstnání a kvalifikaními požadavky ze strany zamstnavatel vyjádené potem uchaze na 1 volné pracovní místo znázoruje graf.6. Specifické míry nezamstnanosti podle vku a podle vzdlání jsou v píloze. 7. Poet uchaze na jedno volné pracovní místo podle vzdlání graf. 6: 35,0 Poet uchaze na VPM 30,0 25,0 20,0 15,0 10, ,0 0,0 Kategorie tzv. dlouhodob nezamstnaných (nad 6 msíc) se k podílela na nezamstnanosti 54,9 % (k ,2%), což pedstavuje pokles o 1,3 bodu. Poet uchaze v této skupin absolutn klesl na 253,4 tisíc osob, tj. tém o 3,6 tisíc. Z této skupiny nezamstnaných tvoí 67,6 % ti, kteí jsou bez práce déle než 1 rok. Z celkového potu nezamstnaných pedstavuje jejich podíl 37,1 %. 23

25 Vývoj délky nezamstnanosti tab.. 17 K K v tis. v % v tis. v % celkem z toho ženy celkem z toho ženy*) celkem z toho ženy celkem z toho ženy*) Uchazei celkem z toho: do 3 msíc 3 6 msíc 6 9 msíc 9 12 msíc nad 12 msíc 457,4 117,0 83,3 47,1 34,4 175,6 229,8 50,4 42,5 25,3 18,2 93,4 100,0 25,6 18,2 10,3 7,5 38,4 50,2 43,1 51,0 53,7 52,8 53,2 461,9 120,7 87,8 47,2 35,0 171,2 231,9 52,1 45,2 25,5 19,0 90,1 100,0 26,1 19,0 10,2 7,6 37,1 50,2 43,1 51,6 54,0 54,2 52,6 *) Podíly žen na celkovém potu uchaze jsou vypoteny z nezaokrouhlených ísel graf. 7: Zastoupení muž a žen ve skupinách podle délky nezamstnanosti k podíl muž/žen v % do 3 msíc 3-6 msíc 6-9 msíc 9-12 msíc msíc nad 24 msíce muži ženy Dlouhodobou nezamstnaností jsou více postiženy ženy než muži. Jejich zastoupení mezi uchazei je nižší pouze ve skupin uchaze, kteí jsou v evidenci mén než 3 msíce. Dlouhodobá nezamstnanost je jak absolutn, tak i podílem vyšší v regionech s nadprmrnou nezamstnaností (píloha. 22). Nejvíce jsou dlouhodobou nezamstnaností postiženy zejména Moravskoslezský kraj (podíl nezamstnaných nad 6 msíc 65,1 %, nad 12 msíc 46,2 %), Ústecký kraj 24

26 (64,4 %, resp. 47,0%) a Olomoucký kraj (56,5%, resp. 39,1%), z okres Most (74,2%, resp. 56,4 %), Karviná (71,7 %, resp. 53,6 %), Ostrava-msto (67,8 %, resp. 49,1 %), Teplice (66,4 %, resp. 48,8 %), Ústí nad Labem (65,6 %, resp. 46,9 %), Chomutov (61,9 %, resp. 45,0 %), Nový Jiín (61,7 %, resp. 43,7 %) a Perov (60,8 %, resp. 45,9 %). Naopak nejnižší podíl tchto uchaze mají okresy s nízkou nezamstnaností, a to Pelhimov (25,0 %, resp. 13,3 %), Benešov (29,4 %, resp. 13,3 %) a Cheb (32,7 %, resp. 18,8 %), z krajského pohledu pak Jihoeský kraj (39,7 %, resp. 23,7 %), hl. m. Praha (42,1 %, resp. 24,0 %) a Královéhradecký kraj (42,6 %, resp. 25,5 %). Prmrná délka evidence uchaze, kteí byli z evidence vyazení ve 4. tvrtletí 2001 (tzv. délka ukonené evidence) pedstavovala 213 dní (ve 4. tvrtletí dní), piemž nejvyšší je v okresech s vysokou nezamstnaností: Most 368 dní, Karviná dní, Perov 296 dní, Ostrava a Hodonín 290 dní, Frýdek-Místek 283 dní, Teplice 278 dní, Nový Jiín 277 a Tebí 272 dní. V okresech s nejnižší nezamstnaností je délka nezamstnanosti výrazn kratší: Benešov 114 dní, Pelhimov 118 dní, Praha-západ a Rychnov nad Knžnou 123 dní, Cheb a Domažlice 130 dní, Praha-východ 134 dní, eské Budjovice a Mladá Boleslav 141 dní a hl.m. Praha 148 dní. Prmrná délka evidence uchaze, kteí byli k registrovaní na ÚP, byla 460 dní (k dní). Prmrná délka evidence žen je vyšší a pedstavuje 488 dní, u ukonené evidence je to 233 dní. 4. Regionální nezamstnanost Pozitivním jevem je mezironí pokles míry nezamstnanosti v Ústeckém kraji a stabilizovaná míra nezamstnanosti v Moravskoslezském kraji. Kraje s nejvyšší mírou nezamstnanosti k tab Ústecký kraj 4,8 5,2 5,8 7,1 10,0 13,2 15,9 16,1 15,8 Moravskoslezský kraj 6,4 6,0 5,1 5,7 7,8 11,4 14,9 15,1 15,1 Olomoucký kraj 5,3 4,7 4,3 5,3 7,6 10,2 12,4 11,9 11,8 Jihomoravský kraj 3,8 3,2 2,9 3,4 5,4 7,9 9,9 9,3 9,7 Mezi okresy s nejvyšší mírou nezamstnanosti k se adí 4 okresy z Ústeckého kraje a 3 okresy z Moravskoslezského kraje. 25

27 Okresy s nejvyšší mírou nezamstnanosti k tab.. 19 Okres Poet evidovaných uchaze Míra nezamstnanosti ( v % ) Most ,0 21,5 21,3 2. Karviná ,2 18,0 18,0 3. Louny ,5 17,1 17,2 4. Teplice ,7 17,0 16,6 5. Bruntál ,6 17,2 16,5 6. Chomutov ,9 16,9 16,4 7. Ostrava ,9 16,6 16,2 Hlavními faktory, které negativn ovlivnily nezamstnanost byly nedokonená restrukturalizace hlavních výrobních odvtví, odbytové problémy, zvyšování konkurenceschopnosti a z toho vyplývající zvýšení produktivity práce s nižším potem zamstnanc, nevyhovující dopravní obslužnost z nkterých oblastí, zvyšující se náklady na dopravu a nedostatek pracovních míst odpovídající profesní struktue nezamstnaných. V posledních letech se nejvtším problémem stala dlouhodobá a opakovaná nezamstnanost. Ta postihuje zejména uchazee, kteí dosáhli nejvýše základního vzdlání. Petrvává strukturální nesoulad mezi poptávkovými profesemi a kvalifikací uchaze. Velká ást nekvalifikovaných uchaze evidovaných déle než 12 msíc má rzná zdravotní omezení a zájem o zprostedkování zamstnání pouze pedstírá, spoléhá na jistotu zajištní života prostednictvím sociálních dávek. Jejich spolupráce s úadem práce je prakticky vynucená, protože vyplácení sociálních dávek (které jsou mnohdy vyšší než možnost výdlku) a hrazení zdravotního pojištní je podmínno evidencí na úadu práce. Základní charakteristiky trhu práce v okresech s nejvyšší nezamstnaností (poznámka: míra nezamstnanosti mikroregion je uvedena k ) M o s t Míra nezamstnanosti v okrese Most dosahuje nejvyšších hodnot v R již od íjna Nejvýznamnjším odvtvím z hlediska zamstnanosti je uhelný prmysl, který reprezentuje Mostecká uhelná spolenost, a. s. (cca zamstnanc) 26

28 a chemický prmysl, který je zastoupen pedevším druhým nejvtším zamstnavatelem v okrese a. s. Chemopetrol (cca zamstnanc). V létech 1995 až 2001 docházelo u tchto zamstnavatel k prbžnému snižování potu zamstnanc (celkem o poloviní poet výchozího stavu), v souasné dob jsou tyto spolenosti stabilizované a v dohledné dob se nepedpokládají významné úbytky pracovních míst. Podmínkou ekonomického rozvoje okresu je nutnost maximáln podporovat rozvoj malého a stedního podnikání a zajistit tak prmyslovou rznorodost, která by nedovolila opakování souasného stavu, zpsobeného pedevším jednostrannou orientací na uhelný a chemický prmysl. Práv tato orientace zpsobila vysokou míru nezamstnanosti, devastaci pírody, zneištní životního prostedí a adu dalších negativních jev. Okres Most má 5 mikroregion. Nejvyšší míra nezamstnanosti byla opt v mikroregionu Jih (37,5 %), kde pevažuje zemdlská výroba a neexistuje žádný významnjší zamstnavatel. Vzhledem k profesní struktue uchaze o zamstnání je jejich uplatnní na trhu práce velmi obtížné, což navíc komplikuje špatná dopravní obslužnost. ást oban dojíždí do sousedního okresu Louny, kde pracují v Elektrárn Poerady. V mikroregionu Most - venkov (28,9 %) byla v minulých letech vtšina uchaze o zamstnání zamstnána v dolech a zemdlství, a podobn jako v mikroregionu Jih je pro n nedostatek pracovních píležitostí. Z okrajových ástí mikroregionu je nevyhovující dopravní spojení. Mikroregion Hory (22,4 %) je odlehlá horská oblast s absencí pracovních píležitostí a špatnou dopravní obslužností. Litvínov a okolí (21,2 %) má nkolik významných zamstnavatel. Jsou to zejména Chemopetrol, a. s., Litvínov (výroba chemických produkt), eská rafinérská, a.s., Litvínov (zpracování ropy), Unimontex, s.r.o., Litvínov (výroba a údržba technických zaízení, investiní výstavba v chemickém, energetickém a plynárenském prmyslu) a Schöller, k.s., Litvínov (úprava a spádání textilních vláken). Pevažující ást obyvatelstva pracuje v chemickém a textilním prmyslu, takže restrukturalizace uhelného prmyslu tento mikroregion nezasáhla v plné míe. V mikroregionu Mostecko (20,1 %) je soustedna vtšina nejvýznamnjších zamstnavatel okresu, vetn nejvtšího zamstnavatele 27

29 Mostecké uhelné spolenosti, a. s.. Všichni zamstnavatelé jsou v rámci mikroregionu dobe dosažitelní mstskou hromadnou dopravou. Problematickou skupinou jsou romští obané, pedevším obyvatelé sídlišt Chánov, kteí jsou prakticky všichni bez zamstnání a pobírají pouze sociální dávky. Hlavní skupinu uchaze o zamstnání v okrese Most budou i nadále tvoit dlouhodob evidovaní uchazei a absolventi. Poet dlouhodob evidovaných uchaze o zamstnání každoron narstá. Celkov bylo k dlouhodob evidováno uchaze o zamstnání (evidence delší než 12 msíc), z toho uchaze déle než dva roky. K na 1 volné pracovní místo v okrese Most pipadalo 51 uchaze o zamstnání. Míra nezamstnanosti v 1. pololetí 2002 se pedpokládá mezi 21 % až 22 %. K a r v i n á Okres Karviná zaujímal k druhé místo (za okresem Ostrava) v absolutním potu evidovaných uchaze o zamstnání ( uchaze) a 2. místo v nejvyšším potu uchaze o zamstnání na 1 volné pracovní místo (49 uchaze). Nejvyšší zamstnanost v okrese je v odvtví dobývání nerostných surovin. Toto odvtví zaznamenalo bhem posledních 10 let nejvtší úbytek pracovních míst, v roce 2000 se konen dlouhodobý pokles zastavil. Jedná se o uspokojivý vývoj, nebo ješt mezi léty 1998 až 1999 klesala zamstnanost u tchto závod ron o více než 3 tisíce osob. V loském roce inil nárst zamstnanosti v tomto odvtví cca 220 osob. U nejvtších zamstnavatel OKD, a.s. Dl Darkov, o.z. Karviná-Darkov (cca zamstnanc), OKD, a.s., Dl SA, o.z. Karviná-Doly (cca zamstnanc) a eskomoravské doly, a.s., o.z. Dl SM (cca zamstnanc) došlo v loském roce ke snížení stav zamstnanc, ádov v desítkách osob. U OKD, a.s. Dl Lazy, o.z. Orlová-Lazy (cca zamstnanc) byl zaznamenán nárst o 120 osob. Okres Karviná je rozdlen do 5 mikroregion, jejichž centry jsou nejvtší msta okresu. Mikroregion Karviná (19,4 %) sousteuje nejvtší zamstnanost a dlouhodob poskytoval pracovní píležitosti také oblastem Orlová, Havíov 28

30 a eský Tšín. Zhruba od roku 1997 dochází také zde k postupnému úbytku pracovních píležitostí. Dvodem je zdejší vysoká koncentrace dlních závod a problémy s tím související. Zamstnanost odvtví tžby nerostných surovin se podílí na celkové zamstnanosti tohoto mikroregionu zhruba 35 %. Nejvíce problémovým mikroregionem, až do roku 2001, byl dlouhodob mikroregion Orlová (18,9 %), a to v dsledku malého potu pracovních míst vetn jejich nepíznivé struktury (cca 38 % zamstnanosti v dlních závodech) a vyššího potu obyvatel. Již druhý rok se však podailo v této oblasti zamezit dalšímu poklesu zamstnanosti, piemž poslední mezironí pírstek pedstavoval již 530 osob. V mikroregionu eský Tšín (17,8 %) nejsou doly ani hut a jako jediný nemá ráz tžkého prmyslu. Jsou zde zastoupeny subjekty terciární sféry a lehký prmysl. Vzhledem k sousedství s Polskem je mikroregion ovlivován nestabilností kupní síly v závislosti na sezónnosti. Nezájem investor o tuto oblast ovlivuje nedostatená kapacita silniní sít, navazující na hraniní pechody. Havíovsko (17,2 %) má sice zpravidla druhou nejnižší míru nezamstnanosti v okrese, ale malým potem pracovních míst na svém teritoriu a vysokým potem obyvatelstva je odkázán na vyjížku za prací do okolních mst nebo do Ostravy. Jelikož ást obyvatelstva této oblasti je zamstnána v hutních závodech, stává se tak potencionálním zdrojem další nezamstnanosti. Z 10,9 % se na zamstnanosti tohoto mikroregionu podílí dlní prmysl. Vzhledem k tomu, že nedostatek pracovních píležitostí je dlouhodobého rázu, pomohla by této oblasti úinnjší podpora malého a stedního podnikání, vznik prmyslové zóny a píchod nových investor. Bohumínsko (15,9 %) patilo dlouhodob mezi stabilizované mikroregiony. V dsledku zhoršení ekonomické situace u nejvtšího hutního závodu v okrese ŽDB, a. s., Bohumín (cca zamstnanc) docházelo od roku 1999 k postupnému pevádní inností této akciové spolenosti pod jiné subjekty. Bhem posledních 3 let klesla zamstnanost o cca 3 tisíce osob. V roce 2001 se situace mírn stabilizovala, pesto došlo ke snížení dalšího potu zamstnanc cca o 70. V prbhu 1. pololetí 2002 se pedpokládá míra nezamstnanosti v rozmezí 17,5 % až 19 %. 29