Sorry, je to Pákistán Největší povodně v Pákistánu za posledních 80 let očima fotoreportéra Reflexu Jana Šibíka

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sorry, je to Pákistán Největší povodně v Pákistánu za posledních 80 let očima fotoreportéra Reflexu Jana Šibíka"

Michaela Štěpánková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 téma reflexu Sorry, je to Pákistán Největší povodně v Pákistánu za posledních 80 let očima fotoreportéra Reflexu Jana Šibíka Les rukou Auto na snímku muselo před vyhladovělým davem dvakrát ujet. Přitom nepřivezlo chleba, ale přikrývky, které teď slouží místo matrací. 34 X R E F L E X REFLEX ` 35

muselo před vyhladovělým davem dvakrát ujet.

2 Týdenní dřina Muhammad Chán se svým synkem odklízejí haraburdí. Snaží se vyhrabat to jediné, co má nějakou cenu. Auto. Když jsem se do afghánského uprchlického tábora Azaghel na severozápadě Pákistánu vrátil po týdnu, už bylo venku. Ale nejezdilo.

Auto. Když jsem se do afghánského uprchlického tábora Azaghel

3 Zachránit, co se dá Kluci z Noušeri, kde se rozvodnila řeka Kábul, sbírají naplavené kmeny. Materiál na novou chatrč. Vedro Na teploměru je 40 stup ňů. Chalík Kiání se chladí proudem vody. Pít ji však není radno. Je kontaminovaná. Zase v obýváku Když se do domu Šakila Adila hnala voda, vyšplhal se i s dětmi na střechu. Zůstali tam čtyři dny. Teď už funguje i větrák. Vesnice Čóki Darab Za čtyři hodiny odklízení bahna a suti dostávají Pákistánci od společnosti Člověk v tísni 300 rupií (asi 70 Kč). Pro většinu je to jediný příjem.

Zase v obýváku Když se do domu Šakila Adila hnala voda, vyšplhal se i s dětmi na střechu. Zůstali tam čtyři dny.

4 Cihlu po cihle Uprchlíci z Noušeri se snaží zachránit každou cihlu, materiál na nový domov Žije Kdyby ho nevysadili na strom, asi by utonul. Muž z jiho pákistánského Sukkuru (vlevo) totiž nemá nohu. Ve větvích přečkal tři dny, do dlaní chytal dešťovou vodu. Když se do domu Šakila Adila začalo valit bahno, vylezl se svou rodinou na střechu. Zůstali tam čtyři dny. Pili jen dešťovou vodu. Na rozdíl od těch, co skončili ve větvích stromů a mohli se živit listím, oni hladověli. Když voda klesla po krk, vydal se otec rodiny dolů. Postupně pak své děti přenosil na nejbližší kopec. Fotograf Reflexu Jan Šibík rodinu zastihl v severo pákistánské vesnici Čóki Darab ve chvíli, kdy během poledního žáru odpočívala. Bahno z obýváku už vynosili a podařilo se jim ve čtyřicetistupňovém vedru aspoň zprovoznit větrák. A mají co pít. V Pákistánu nyní vzácnost. Kanystry s čistou vodou sem pravidelně vozí Člověk v tísni. Povodně ale území o rozloze Rakouska, Belgie a Švýcarska dohromady sužují už měsíc a na mnoha místech lidé pořád žízní. Nezbývá jim než pít kontaminovanou vodu ze studní a z blátivých potoků. Proto je taky nemocnice v Sukkuru, na jihu země, plná lidí s cholerou. Tady se vodní hladina zvedala postupně, i tak ale některé vesnice zmizely z povrchu země. Snad osm deset tisíc lidí tu spí na silnici v bahně. Když do nadivoko postavených provizorních kempů přivezou rýži, přikrývky, nebo vlastně cokoliv, okamžitě se k nebi vztyčí les vyzáblých rukou. Strhne 40 X R E F L E X se rvačka. Lidé jsou vyhládlí, líčí Jan Šibík. Do hnědé bahnité vody se opírá slunce. Děti, po jejichž obličejích Pákistánská dívka odnáší svého bratříčka do bezpečí lezou chuchvalce much, letargicky leží na zemi nebo v náručích svých matek. Umírají hlady. Vezměte si ji, aspoň nebude hladovět, zachraňte ji, nepříčetně křičí zahalená žena na reportérku CNN Saru Sidnerovou a podává jí vlastní dcerku. OSN vyhlásila, že to, co se děje v Pákistánu, je největší novodobá tragédie, větší než vánoční tsunami z roku 2004, větší než letošní zemětřesení na Haiti. Čísla to zatím nepotvrzují. Dva tisíce Pákistánců smetl proud bahnité vody. Strhl 800 tisíc domů, 6,378 miliónu lidí pocítilo hlad, žízeň, nemoci, bahno na vlastní kůži. Milióny lidí ale přišly o dobytek, což byl mnohdy jediný zdroj jejich obživy. Pokud jim nikdo nepomůže, počet obětí se do statisíců může vyšplhat. Hrozí totiž hladomor a nepokoje. Charita po islámsku Co však statistiky potvrzují, je váhavá pomoc světa. Na tsunami jen česká charita vybrala 65 miliónů korun, na Pákistán 400 tisíc. Americká vláda se vybičovala až poté, co média začala spekulovat o humanitárním rasismu. O tom, že cool Haiti, pod nímž si Američané nejspíš představí newyorského rappera Wyclefa Jeana (původem z Haiti), peníze posílali okamžitě. Ale nyní? Sorry, je to Pákistán. Vzdálený. Nejen geograficky. Američtí bloggeři neochotu lidí solidarizovat s trpícími ještě podpořili, když začali vyhlašovat sázky na to, kolik peněz dárců skončí v rukou Tálibánu. A Tálibán? Odmítáme zahraniční pomoc. Vedla by jen k našemu podrobení. Džihád proti USA bude pokračovat, řekl AFP Azam Tárik. Nyní islámské charity soutěží s mezinárodními organizacemi o to, kdo lidem pomůže. Utišit statisíce hladových ale snad není ani v lidských silách. Islámští duchovní proto vyhlašují, že povodně jsou božím trestem za nedodržování práva šarí a. V Paňdžábu frustrovaný dav utloukl dva chlapce. Čím se provinili? Ničím. Jen měli na zádech ranec. A připletli se k místu, kde chumel Pákistánců pátral po tom, kdo rozkradl zásoby. A nejde jen o vyhladovělý dav, který bojuje o holé přežití. Minulý týden se poprvé od začátku záplav ozvali islámští radikálové. Na severozápadě v Kurramu, v Jižním Wazíristánu a na předměstí Péšávaru se odpálili sebevražední atentátníci. Zabili 40 lidí. Výborný způsob, jak humanitární organizace ještě víc odradit. Islamisté si uvědomují to, o čem píše i americký tisk. Ne že by snad míra zahraniční pomoci mohla Západu u Pákistánců nějak výrazně vylepšit reputaci. Pákistánská nechuť k západnímu stylu života je snad ještě větší než naše k tomu jejich. Lepší ale pomoci, než aby se tisíce zoufalých, frustrovaných bezdomovců vydaly rovnou cestou džihádu. Magdalena Sodomková Každý pátek s deníkem Sport Libůstky trenérů 16 dotazníků koučů v Gambrinus lize Jaké mají rituály a co říkají na Mourinha? Liga mistrů Vše o nejkvalitnější fotbalové soutěži v Evropě Hvězdy, ideální sestavy, barometry síly Finanční sbírky Člověk v tísni: Konto SOS Pákistán: /0300 Dárcovská SMS: DMS PAKISTAN na telefonní číslo foto Povodně v Pákistánu objektivem Jana Šibíka: reflex.cz/povodne

Na rozdíl od těch, co skončili ve větvích stromů a mohli se živit listím, oni hladověli. Když voda klesla po krk, vydal se otec rodiny dolů. Postupně pak své děti přenosil na nejbližší kopec.

5 svět Hlad v Pákistánu už příštím čísle Reflexu najdete fotoreportáž Jana Šibíka z povodněmi sužovaného Pákistánu. Když do provizorních kempů přivezou rýži, přikrývky a nebo vlastně cokoliv, okamžitě vypukne totální rvačka. Stovky lidí se poperou. Mají hlad, popisuje fotograf Reflexu Jan Šibík to, co se nyní odehrává v Pákistánu. Země už měsíc bojuje s masívními povodněmi, při nichž se utopilo na dva tisíce lidí. Humanitární organizace varují: miliónům nezbývá než pít vodu z kalných jezer, šíří se cholera, paraziti. 42 X R E F L E X REFLEX ` 43

Mají hlad, popisuje fotograf Reflexu Jan Šibík to, co se nyní odehrává v Pákistánu.

Podobné dokumenty

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014

ZPRÁVA O POMOCI V ETIOPII ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ekvtisni.cz strana 1 / 5 Voda nad zlato Více než 700 milionů obyvatel planety nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Téměř polovina