METODICKÝ POKYN Č. 2/2012

Transkript

1 METODICKÝ POKYN Č. 2/2012» Podrobnost odrobnost zadání územních plánů či jejich změn» ze dne Krajský úřad Jihočeský kraj odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení územního plánování

2 Obsah» Podrobnost zadání územních plánů či jejich změn» Grafické doplnění textů

3 Podrobnost zadání územních plánů či jejich změn 1. Zadání má říkat co řešit a ne přesně kde to řešit. 2. Zadání formulovat jako stručné pokyny, resp. požadavky pro zpracování návrhu územního plánu, nikoliv předurčovat řešení. V případě, kdy zadání bude obsahovat konkrétní návrh řešení, a tento nebude návrhem územního plánu respektován, dostává se návrh územního plánu do rozporu se zadáním a je zde reálné riziko zrušení opatření obecné povahy, kterým bude návrh územního plánu vydáván, Krajským úřadem v rámci přezkumného řízení nebo Krajským soudem pokud je podána žaloba. Pozn. Návrh územního plánu se může odchýlit od zadání pouze v případech uvedených v 51 odst. 2, 51 odst. 3 a 53 odst. 3 stavebního zákona. V těchto případech platí, že v rozsahu, v jakém se tyto podmínky nebo pokyny odchylují od zadání územního plánu, jsou jeho změnou. 3. Požadavky na prověření vymezení zastavitelných ploch nebo jiných rozvojových záměrů (např. koridory dopravní a technické infrastruktury), musejí být formulovány tak, aby orgán životního prostředí nebo příslušný orgán ochrany přírody a krajiny byl schopen posoudit, zda je potřeba uplatnit požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí a zda je či není možné vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Zároveň však projektantovi musí být ponechán prostor pro nalézání nejvhodnějšího řešení. V případě, kdy dotčený orgán v zadání neuplatní požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí a stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska významného vlivu na soustavu NATURA 2000, lze ho uplatnit během společného jednání ( 50 odst. 2 stavebního zákona) pokud dojde k podstatným změnám podmínek, za kterých bylo původní stanovisko vydáno ( 4 odst. 4 stavebního zákona), avšak pouze tehdy, kdy dotčený orgán ve svém stanovisku prokáže, že skutečně došlo ke změně okolností, ke kterým se nemohl dříve vyjádřit. 4. Při formulaci požadavků (např. požadavky na řešení veřejné infrastruktury, požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů) nesmí být stanovovány takové požadavky, které neodpovídají svojí podrobností obsahu územního plánu. 5. Do zadání by neměly být přejímány požadavky dotčených orgánů bez prověření, zda nejsou vyžadována řešení, která by odporovala obsahu územního plánu stanovenému stavebním zákonem a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen vyhláška ), zejména podrobnosti odpovídající regulačnímu plánu nebo územnímu rozhodnutí. 6. V případě změn územních plánů, vyvolaných konkrétními požadavky např. majitelů pozemků, je možné tyto požadavky formulovat jako požadavky na prověření vymezení zastavitelných ploch i v podrobnosti jednotlivých parcel, s tím, že text zadání by měl umožňovat řešit napojení těchto parcel na sítě dopravní a technické infrastruktury, a to v podrobnosti územního plánu (tzn. ne požadavek na konkrétní řešení jednotlivých přípojek a přístupů, ale vymezit plochy v textu tak, aby je bylo možno napojit). 7. Podle 11 odst. 1 vyhlášky, jsou podkladem pro zadání územního plánu územně analytické podklady, doplňující průzkumy a rozbory, popřípadě územní studie. Při přejímání požadavků z těchto podkladů do zadání územního plánu, lze požadavky formulovat konkrétněji, nesmí však být přejímány takové požadavky, které z hlediska podrobnosti neodpovídají koncepčnímu pojetí územního plánu, resp. svojí podrobností nejsou v územním plánu řešitelné. 8. Požadavky uplatněné k zadání nejsou pro pořizovatele závazné, s výjimkou stanoviska krajského úřadu, orgánu životního prostředí s případným požadavkem na zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a stanoviska orgánu ochrany přírody z hlediska významného vlivu na soustavu NATURA 2000 podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, konstatujícího zda lze vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Z uvedených stanovisek pak následně vyplývá či nevyplývá povinnost pro pořizovatele, uvést v návrhu zadání požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí anebo posouzení územního plánu podle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Pozn. Nerespektování požadavku dotčených orgánů by mohlo vést k problematickému dohadování návrhu územního plánu a je vhodnější mít sporné požadavky s dotčenými orgány předem dohodnuté. Avšak zadání obsahuje pouze požadavky dotčených orgánů na obsah návrhu

4 územního plánu, jejich prověření a případné zahrnutí a vymezení v územním plánu je úkolem projektanta. V návrhu územního plánu tak projektant může sporný požadavek prověřit a nalézt takové řešení, které bude pro dotčený orgán přijatelné. 9. Podle přílohy č. 6 vyhlášky není součástí zadání územního plánu grafická příloha. Územně analytické podklady a doplňující průzkumy a rozbory slouží pouze jako podklad pro zpracování zadání územního plánu. Pozn. Podle 47 odst. 1 stavebního zákona zpracuje návrh zadání územního plánu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu. Samotné prověření jednotlivých požadavků, resp. jejich zahrnutí do návrhu územního plánu či nikoliv, stejně tak vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, prověří a navrhne až projektant územního plánu, který má k tomu patřičnou autorizaci. V případě, kdy by v rozporu se zákonem byla součástí zadání grafická příloha s konkrétním návrhem řešení, a tento by po prověření nebyl návrhem územního plánu respektován, dostává se návrh územního plánu do rozporu se zadáním a je zde reálné riziko zrušení územního plánu Krajským úřadem v rámci přezkumného řízení nebo Krajským soudem pokud je podána žaloba.

5 Grafické doplnění (zde obsažená grafika pouze ilustruje výše uvedený text) I. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch v rámci zadání ÚP (doplnění bodu 1, 2 a 3). X konkrétně definované rozvojové plochy Požadavky na vymezení zastavitelných ploch by neměli být formulovány jako výčet parcel. V případě, kdy návrh územního plánu (dále jen ÚP ) vymezí zastavitelné plochy např. ve větším rozsahu, dostává se návrh ÚP do rozporu se zadáním. Zadání v tomto případě předurčuje řešení. Projektant nemá ponechán prostor pro nalézání nejvhodnějšího řešení při vymezování zastavitelných ploch. prostor pro nalézání nejvhodnějšího řešení Požadavky na vymezení zastavitelných ploch doporučujeme formulovat například takto: prověřit možnost vymezení zastavitelných ploch pro bydlení v severozápadní části sídla v rozsahu v maximálně možné míře požadujeme zastavitelné plochy vymezovat mimo ptačí oblast v případě zásahu do této oblasti požadujeme řešit možný střet s předmětem ochrany Projektantovi je tak při takovéto formulaci ponechán prostor pro nalézání nejvhodnějšího řešení při vymezování zastavitelných ploch. Orgán životního prostředí nebo příslušný orgán ochrany přírody a krajiny je informován, do jaké části sídla bude směřován rozvoj obce. V případě, kdy dotčený orgán v zadání neuplatní požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí a stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska významného vlivu na soustavu NATURA 2000, lze ho uplatnit během společného jednání ( 50 odst. 2 stavebního zákona) pokud na základě zpracovaného návrhu dojde k možnému ovlivnění soustavy NATURA 2000 nebo bude mít návrh ÚP vliv na ochranu životního prostředí a toto prokazatelně nebylo z návrhu zadání ÚP patrné.

6 II. Požadavky na vymezení konkrétních pozemků ve změně územního plánu a vazba na veřejnou infrastrukturu (doplnění bodu 6) X vedení TI DI V případě změn územních plánů, vyvolaných konkrétními požadavky např. majitelů pozemků, je možné požadavky na prověření vymezení zastavitelných ploch formulovat v podrobnosti jednotlivých parcel, s tím, že v textu zadání by bylo podmíněno vymezení těchto parcel možností jejich napojení na sítě dopravní a technické infrastruktury (v podrobnosti územního plánu však nelze řešit umístění jednotlivých přípojek a sjezdů). řešené území změny Vydaná změna územního plánu, neumožňující nezbytné napojení řešené lokality na dopravní infrastrukturu (DI) a technickou infrastrukturu (TI) je v rozporu s cíly a úkoly územního plánování a tak i se stavebním zákonem. Takovou změnu není možné vydat. Při formulování požadavků na vymezování zastavitelných ploch v případě změn ÚP doporučujeme zohlednit možnosti napojení DI a TI. Doporučujeme formulovat požadavky tak, aby bylo možno vymezit řešené území i s ohledem na řešení TI a DI. vedení TI DI zadání musí umožnit napojení řešené lokality na TI na DI řešené území změny

7 III. Požadavky na vymezení veřejné infrastruktury (doplnění bodu 3) X Požadavky na vymezení např. umístění ČOV, by neměly být v takové podrobnosti, která znemožňuje projektantovi nalézt nejvhodnější řešení. Podrobně formulovaný požadavek může vést ke střetům, ke kterým by při vhodně formulovaných požadavcích v zadání nemuselo dojít. Chybně formulovaný požadavek např. navrhnout ČOV na pozemku konkrétně vymezená plocha neumožňující hledání vhodnějšího řešení pokud požadavky umožňují nalézání nejvhodnějšího řešení, je možné se vyhnout případným střetům Projektantovi je potřeba ponechat prostor pro nalézání nejvhodnějšího řešení ČOV. V případě, možného střetu je zde ponechán prostor pro jeho řešení (např. umístění ČOV na vhodnější pozemky). Požadavky doporučujeme formulovat například takto: prověřit možnost umístění ČOV jižně od sídla... poblíž vodního toku Požadavek lze dále upřesnit například takto: prověřit vymezení ČOV mimo ptačí oblast v případě, kdy nebude možné najít jiné rozumné řešení vedoucí ještě k cíli, je možné ČOV umístit i v rámci ptačí oblasti v případě zásahu do této ptačí oblasti požadujeme řešit možný střet s předmětem ochrany Projektantovi je tak ponechán prostor pro nalézání nejvhodnějšího řešení umístění ČOV. V případě možného střetu v území je zde ponechán prostor pro jeho řešení. Zároveň orgán životního prostředí nebo příslušný orgán ochrany přírody a krajiny je informován, v jaké části sídla bude ČOV umístěna. V případě, kdy dotčený orgán v zadání neuplatní požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí a stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska významného vlivu na soustavu NATURA 2000, lze ho uplatnit během společného jednání ( 50 odst. 2 stavební zákon) pokud dojde k podstatným změnám podmínek, za kterých bylo původní stanovisko vydáno ( 4 odst. 3 stavebního zákona), avšak pouze tehdy, kdy dotčený orgán ve svém stanovisku prokáže, že skutečně došlo ke změně okolností, ke kterým se nemohl dříve vyjádřit (např. i tehdy pokud na základě zpracovaného návrhu dojde k možnému ovlivnění soustavy NATURA 2000 nebo bude mít návrh ÚP vliv na ochranu životního prostředí a toto nebylo z návrhu zadání ÚP patrné).