50 let Drakeovy rovnice aneb kdy už se s nimi setkáme?
|
|
- Libuše Zemanová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 50 let Drakeovy rovnice aneb kdy už se s nimi setkáme? Studijní text astronomického semináře Astrobiologie 19. květen 2011 Tomáš Gráf Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB Technická univerzita Ostrava
2 2011 Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB Technická univerzita Ostrava
3 motto: "Buď jsme ve vesmíru sami, anebo nejsme. V každém případě je to ohromující." Lee Du Bridge, prezident Caltechu (1979) Úvod Úvahy o existenci života mimo Zemi zřejmě nejsou tak častým námětem rozhovorů mezi lidmi jako je například počasí, zdraví nebo dobré jídlo. Přesto asi každý o tomto tématu přemýšlel a dokonce bych se vsadil, že už na toto téma vedl se svými přáteli vášnivou debatu. A tak tomu bylo patrně i v dávné minulosti už od okamžiku, kdy byl člověk schopen přemýšlet o světě kolem sebe i o sobě samotném Využijme padesáté výročí sestavení legendární Drakeovy rovnice k tomu, abychom si shrnuli některé základní teze poměrně mladé mezioborové vědy, která se jmenuje astrobiologie.
4 Jak Frank Drake k rovnici přišel Mladý americký astrofyzik Dr. Frank Drake, který se rozhodl zabývat radioastronomií, začal v roce 1960 pracovat u radioteleskopu Green Bank. Tam jej napadlo, že by mohl zkusit přijímat rádiový signál na vlnové délce 21 cm (záření atomárního vodíku) z okolí blízkých hvězd podobných Slunci. Vedla jej k tomu úvaha, že pokud by nějaká jiná civilizace chtěla o sobě dát vědět, je tohle velmi pravděpodobná frekvence, protože vodík je nejhojnější prvek ve vesmíru a jeho vlastnosti každá technická civilizace jistě prozkoumá jako první. Zamířil tedy radioteleskop směrem ke hvězdě tau Ceti v souhvězdí Velryby a pak také k epsilon Eridani v souhvězdí Eridanus. A tak se projekt pojmenovaný Ozma, stal pilotním projektem snažení SETI (Search for Extraterrestrial Inteligence) a jeho výsledkem bylo zjištění, tak signifikantní pro projekty SETI až do dnešních dnů: NIC. Žádný umělý signál se nepodařilo zachytit. Prakticky to však znamenalo, že projekt Ozma podal určitou formu důkazu, že ne u každé hvězdy se nachází planeta s technickou civilizací. Plaketa s Drakeovou rovnicí umístěná na observatoři Green Bank, kovový štítek s jejím popisem je ohmataný doteky návštěvníků. O rok později, když o problému diskutoval také s Carlem Saganem a Melvinem Calvinem (nositel Nobelovy ceny), vystoupil na konferenci v Green Banku a formuloval svou rovnici, která měla umožnit vyčíslit, kolik technických civilizací se nachází v naší Galaxii. S odstupem půl století je možné její hlavní přínos spatřovat v brilantním rozkladu složitého problému na řadu otázek méně složitých. Postup, který je vlastní analytickému uvažování. Z jiného úhlu pohledu se nám tahle rovnice může stále jevit jako přesná rovnice, do které jsme schopni dosazovat jen zoufale nepřesná čísla. Tak si vyberte! Jisté je, že patrně tímto počinem se začala formovat seriózní vědecká disciplína, kterou dnes nazýváme ASTROBIOLOGIE.
5 Kdo koho hledá? Jestliže celý si otázku života mimo Zemi zjednodušíme pouze na hledání inteligentní civilizace, budeme mít dvě možnosti. První znamená, že vzdálené civilizace budeme aktivně hledat. Druhá vyznívá lenivěji, ale může být také velmi účinná. Znamená nechat se najít, ovšem upozornit na sebe a vyslat co nejdále nějakou rafinovanou zprávu o naší civilizaci. Jenže pokud nás bude zajímat i existence takového života, který podle našich předpokladů není schopen aktivní komunikace na dálku, nezbývá nám než trpělivě hledat. Co lze považovat za život? Jaká je definice života? Pokud pomineme citát Jana Wericha: život vždycky stál, stojí a bude stát za to, aby se dožil (ono se s ním beztak nic jiného dělat nedá), je i těch exaktních definic celá řada. Záleží na tom, který z projevů a vlastností živých organismů budete považovat za nejpodstatnější. Jedna z definic říká, že život je proces, při kterém se výchozí surovina přemění (metabolizuje) a zbytek vyloučí. Ovšem takovou obecnou podmínku splňuje i automobil nebo plamen svíčky! Jiná definice praví, že život je systém, který se vzdaluje od termodynamické rovnováhy. I zde naleznete příklady, jež naznačují, že takovou definici nemůžeme v obecné podobě přijmout. Vždyť tuto podmínku splňuje i blesk nebo ozónová vrstva! Poněkud lépe vyznívá definice, že za život lze považovat systém, jež je schopný se reprodukovat, měnit se a reprodukovat tyto své změny s drobnými chybami. Právě ony drobné chyby jsou věci považovány za velmi důležité, protože umožňují evoluční vývoj.
6 Ale i třetí uvedená definice je poměrně akademická. Postihuje sice podstatné vlastnosti živých organismů, ale pro praktické zkoumání přítomnosti života na nějaké jiné planetě se příliš nehodí. Pro takový výzkum je nutné se soustředit na vnější projevy života. A to takové, které by byly ve Sluneční soustavě měřitelné přístroji umístěnými na palubách kosmických sond a mimo Sluneční soustavu pak zjistitelné například spektrální analýzou. Dokázali bychom najít sami sebe? Možná je tato otázka přímo absurdní, ale v devadesátých letech minulého století se stala inspirací pro jeden z experimentů sondy Galileo, určené především k výzkumu Jupiteru a jeho okolí. Než se však dostala k cíli své meziplanetární pouti, prolétala kolem Země a provedla zmíněná měření. Nebyla vybavena žádnými speciálními přístroji než těmi, kterými pak několik let měřila fyzikální poměry Jupiteru a jeho přirozených satelitů. A jak experiment dopadl? Přístroje našly hned čtyři důkazy, že na povrchu planety Země je život! Ze spektrální analýzy vyplývá přítomnost značného množství molekulárního kyslíku a je zřejmé, že produkce kyslíku je projevem některých forem života. Navíc byly v infračervené oblasti spektra nalezeny pásy, které potvrzují přítomnost chlorofylu na povrchu Země. Dalším důkazem bylo také stopové množství metanu v atmosféře, které bylo sondou zjištěno. Ukazuje totiž na přítomnost procesů, které metan produkují. Ve stabilní atmosféře by se bez přítomnosti života už dávno veškerý metan rozložil na jednodušší molekuly. Detektory sondy také registrovaly elektromagnetické vlnění v rádiovém oboru spektra a zcela zřetelně byla prokázána přítomnost amplitudově modulovaných signálů. Takové záření nemůže mít přirozený původ, ale je dílem technické civilizace. Takovým způsobem však lze prozkoumat pouze nejbližší okolí Země, maximálně prostor Sluneční soustavy. Jaká je pravděpodobnost? Vznik a vývoj života je zřejmě vázán na planetární soustavy, zejména na planety zemského typu. Značný vliv mají také vlastnosti centrální hvězdy takové planetární soustavy. Jaké vlastnosti musí mít hvězda, která bude vhodným kandidátem na vznik stabilní planetární soustavy?
7 Hvězdy rozdělujeme podle vzhledu jejich spektra do spektrálních tříd, jež jsou označovány velkými písmeny (O, B, A, F, G, K a M) a každá z těchto tříd se dále dělí na deset podtříd označovaných číslem (0 až 9). Hvězdy v jednotlivých třídách se liší hmotností, povrchovou teplotou, zářivým výkonem a vzhledem spektra. Čím je hvězda hmotnější, tím rychleji probíhají termonukleární reakce v nitru hvězdy a tím kratší je její život. Kritériím pro vytvoření vhodných energetických podmínek pro vznik a vývoj života zcela nevyhovují hvězdy typu M, jež do okolního prostoru vyzařují velmi málo energie. Naopak, hvězdy typů O, B a A vysílají většinu energie v podobě příliš energetického záření, které není vhodné pro vývoj života. Zbývají tak tři vhodné spektrální typy: F2 až 5, G0 až 9 a K0 až 5. Takových hvězd je jenom v naší Galaxii asi 30 % (to znamená asi 100 miliard!). Pravděpodobnost výskytu planet, na kterých se rozvinul život, popisuje upravená Drakeova rovnice: N OP = N H P P P i P D P M P e P d P R P S P ž, kde N H je počet hvězd, které mají hmotnost mezi 1,3 a 0,4 hmotnosti Slunce, P P je pravděpodobnost existence planet okolo hvězdy, P i je pravděpodobnost správného sklonu rovníku k dráze planety, za přijatelné se považují hodnoty od 0,65 do 1,25 sklonu zemského rovníku, P D je pravděpodobnost, že v planetárním systému existuje alespoň jedna planeta v exosféře, což je oblast s dostatečnými energetickými podmínkami pro vznik a vývoj života, P M je pravděpodobnost správné hmotnosti planety (mezi 0,4 až 2,35 hmotností Země), příliš lehká planeta si není schopna udržet svou atmosféru, podobně jako
8 třeba Mars a na druhou stranu příliš těžké planety s pevným povrchem by zase nestačily dostatečně vychladnout, protože zatímco hmotnost (a tedy i objem) narůstá se třetí mocninou poloměru, povrch planety narůstá pouze s druhou mocninou poloměru, P e je pravděpodobnost malé výstřednosti dráhy (maximálně 0,2), P d je pravděpodobnost, že obíhá li planeta kolem vícenásobného hvězdného systému, dostává od všech složek soustavy rovnoměrné příděly energie, P R je pravděpodobnost přiměřeně rychlé rotace planety, příliš pomalá rotace způsobuje velké rozdíly mezi dnem a nocí, příliš rychlá rotace působí díky velkému rozdílu tíhy na pólech a na rovníku velmi nepříznivě na proudění v atmosféře, P S je pravděpodobnost vhodného stáří planety, P ž je pravděpodobnost, že při splnění všech počátečních podmínek pro vznik života na planetě život skutečně vznikl O této rovnici, jež je určitou variantou původní Drakeovy rovnice (byla formulována jako počet vyspělých civilizací v naší Galaxii N = R fp ne fl fi fc L, kde R je počet vhodných centrálních hvězd, fp je podíl hvězd s vyvinutými planetárními systémy, ne je průměrný počet planet v takovém planetárním systému, fl je podíl planet, na kterých je život, fi podíl planet, na kterých se vyvinul inteligentní život, fc je podíl planet s vyvinutou technickou civilizací ovládající mezihvězdnou komunikaci a konečně L je doba existence takové civilizace). Navíc s rostoucími znalostmi o světě kolem nás přicházíme stále na větší a větší počet důležitých parametrů a podmínek, jež jsou ke vzniku a rozvoji života potřebné. V poslední době je to například role Měsíce, který působí jako stabilizátor orientace zemské rotační osy. Právě dlouhodobá stabilita orientace zemské rotační osy byla pro vznik života na Zemi velmi důležitá. A tak se nám Drakeova rovnice rozrůstá o další parametr, podíl planet s vhodným přirozeným satelitem. Po dosazení hodnot dostaneme v Galaxii asi miliardu planet s podmínkami vhodnými pro vznik života. Nejbližší z nich by pak měla být ve vzdálenosti zhruba 30 světelných let. Ovšem takové výpočty je nutné brát s rozvahou, chyba určení hned několika koeficientů je velmi vysoká.
9 Astrobiologie Historické ohlédnutí Řecký filozof Anaxagorás ( př.n.l.) uvažuje ve svých spisech o Měsíci jako o tělese podobném Zemi i s životem a filozofové Empedoklés ( př.n.l.) a Démokritos ( př.n.l.) píší o obecném evolučním atomistickém vývoji v přírodě. Italský filozof Giordano Bruno rozvíjí nepodložené úvahy o mnohosti obydlených světů. Stejně tak Johannes Kepler ( ) popisuje ve svém díle cestu na Měsíc a setkání s jeho obyvateli. Newton a Herschel dokonce zabydlují celou Sluneční soustavu živými bytostmi (včetně Slunce) a filozof Imanuel Kant ( ) spekuluje o povaze těchto bytostí. V roce 1828 německý chemik Fridrich Wöhler demonstruje vznik močoviny z anorganických látek a o téměř půlstoletí později Charles Darwin uvažuje o vzniku života v teplém rybníčku ve svém dopisu J. Hookerovi (1871). Camill Flammarion ( ) spekuluje o životě na Marsu a Venuši. Dvacáté století V roce 1949 zakládají G. A. Tikhov a V. Fessenkov v Kazachstánu Astrobotanický ústav a v roce 1953 používá Tikhov poprvé pojem astrobiologie v titulu své knihy. Na sklonku padesátých let se Melvin Calvin stává poradcem NASA pro mimozemský život a je publikován článek Pátrání po mezihvězdném spojení (Coconino & Morisson). V roce 1960 zavádí Joshua Lederbeg pojem exobiologie. Kromě teoretických úvah jednotlivců přicházejí ke slovu i konkrétní projekty. V roce 1976 pátraly sondy Viking po životě na Marsu (výsledkem bylo negativní zjištění) a v roce 1984 byl založen SETI Institute, jehož ředitelem se tehdy stal Carl Sagan. Markantní rozvoj astrobiologie však nastal až v posledních 20 letech, zejména po založení NASA Astrobiology Institute v roce Tehdy to byl jediný takto specializovaný ústav na světě, dnes existují podobné instituce i v dalších zemích. V roce 2009 získal Nobelovu cenu J. W. Szostak, který se zabývá také astrobiologií. Co je to astrobiologie a jak je vymezena vzhledem k jiným vědám? Astrobiologie je věda o vzniku, vývoji, rozšíření a budoucnosti života ve vesmíru. Jedná se o multidisciplinární vědní obor užívající řadu vyspělých technologií. Někdy se můžeme setkat také s pojmem exobiologie, což byl původní název méně široce pojatého vědního oboru. Základní cíle astrobiologie byly formulovány v publikaci NASA Astrobiology Roadmap (viz Spojuje v sobě disciplíny z věd o Zemi, biologických věd a kosmického výzkumu. Zahrnuje obory od mikrobiologie, ekologie, molekulární biologie, paleontologie, astronomie, planetologie, chemie, fyziky atd. Zabývá se také otázkou ochrany životního prostředí na Zemi i jiných planetách, především z hlediska možné kontaminace a zkoumá dlouhodobou obyvatelnost jednotlivých těles. Má dopady také na některé společenské vědy, náboženství, filozofii, etiku nebo kvalitu života a vzdělávání.
10 Fundamentální otázky astrobiologie aneb na co se umí zeptat každé dítě Obecné otázky Jak vznikl a vyvíjel se život na naší planetě? Co je vlastně život? Jsme ve vesmíru sami nebo existuje někde jinde ve vesmíru život? Je náš vesmír opravdu biofilní? Jaká je budoucnost života na Zemi a mimo ní? Staneme se kosmickou supercivilizací? Otázky související se vznikem života na Zemi Kdy a kde konkrétně život na Zemi vznikl? Jaký druh energie pohání vznik života? Jaké stavební kameny jsou potřebné ke vzniku živých soustav? Umíme napodobit podmínky prebiotické evoluce? Jsme schopni stvořit umělý život in vitro? Existuje reálná možnost přenosu biologického materiálu mezi planetami? Nepřišel na Zemi život z Marsu? Principy organizace hmoty v živých soustavách Existují obecné fyzikálně chemické principy jimiž se život řídí? Musí být život založen pouze na uhlíkatých sloučeninách a vodním prostředí?
11 Jaká je potřebná úroveň komplexity systému aby se stal živým? Umíme definovat co je vlastně život? Procesy evoluce živých soustav Rozumíme dokonale procesu evoluce? Je evoluce v počátcích vzniku života horizontální či vertikální proces? Jak ovlivňuje vznik ekosystémů evoluci? Jak ovlivňují ekosystémy jednotlivé druhy? Co je hnacím motorem evoluce? Lze evoluci prediktivně modelovat? Směřuje evoluce nevyhnutelně ke komplexnějším a inteligentnějším organismům? Evoluce ekosystémů Je oboustranný vztah mezi živými organismy a planetárním prostředím nevyhnutelný? Jak funguje koevoluce života a planety? Co víme o této koevoluci z fosilních záznamů? Je koevoluce stabilní anebo spíše katastrofický proces? Jaká úroveň komplexity je nutná, aby byl systém evolučně stabilní? Limity života ve vesmíru Jak fungují extremofilní organismy? Mají extremofilní organismy nějaký bližší vztah ke vzniku života? Existují na Zemi typy prostředí, které život nekolonizoval? Existují biochemické limity života? Existují na Zemi typy ekologických nik podobných těm na jiných tělesech sluneční soustavy? Obyvatelnost planet ve vesmíru Jak dochází k formování planet? Jak vznikají planetární systémy? Jsou stabilní planetární soustavy ve vesmíru časté? Kde máme v Galaxii hledat obyvatelné planty? Jaký druh planet má dostatečné zásoby vody? Kde se musí planeta nacházet v planetárním systému aby byla obyvatelná? Jsou obyvatelné planety raritou?
12 Rozpoznání znaků života Rozpoznáme strukturní rysy života ve fosilním záznamu? Poznáme chemickou analýzou dávnou přítomnost života? Umíme spektroskopicky detekovat znaky života ze zastoupení plynů v atmosféře? Jak poznáme že je něco živé? Jsme schopni rozpoznat projevy vyspělé kosmické civilizace? Hledání života ve Sluneční soustavě Kde jinde než na Zemi se může vyskytovat život? Jak jej hledat na Jupiterovu měsíci Europa? Existují exotické prebiotické formy na Titanu, Tritonu či kometách? Existoval či existuje život na Venuši? Byl někdy v minulosti na Marsu život? Je na Marsu život a kde jej hledat? Umíme zabránit kontaminaci při přenosu vzorků či přistání sond? Změny ekosystémů vlivem životního prostředí Jak lidstvo ovlivňuje životní prostředí? Jaký je dopad atmosférických či geologických změn na biosféru? Ovlivňuje dlouhodobě sluneční aktivita ekosystémy? Má okolní kosmický prostor vliv na pozemskou biosféru? Jaký je vliv globálních katastrof? Existuje trvale udržitelný rozvoj technické civilizace? Expanze pozemského života do vesmíru Co se stane s životem když opustí ochranu zemské atmosféry, magnetosféry a gravitačního pole? Mohou se organismy a ekosystémy adaptovat na zcela nové prostředí? Existují praktické cesty jak cíleně modifikovat organismy pro kosmické prostředí? Jsou lidé technicky schopni mezihvězdných letů? Je civilizace schopna globální kolonizace vesmíru?
13 Je astrobiologie uznávaná jako věda? Již v roce 1982 založila Mezinárodní astronomická unie pracovní komisi 51, která se věnuje bioastronomii. Mezi hlavní cíle komise patří: hledání planet kolem cizích hvězd, úmyslné i neúmyslné pátrání po rádiovém vysílání mimozemského původu, hledání biomolekul v kosmickém prostoru a studium procesů vedoucích k jejich vzniku a vyvíjení spektroskopické detekční techniky sloužící k odhalení biologických procesů ve vesmíru. Tato komise má za úkol také koordinaci výzkumu na mezinárodní úrovni Informační zdroje: český e časopis Gliese NASA Astrobiology Institute Ames Research Center Astrobiology Magazine Origins SETI Institute Astrochem.org NASA Center for Computational Astrobiology Astrobiology.com od roku 2001 vychází vědecký časopis Astrobiology, vydává Maty Ann Libert a od roku 2002 vychází International Journal of Astrobiology, vydávaný Cambridge University Press Další použité prameny: sylaby přednášky o astrobiologii Dr. Vladimíra Kopeckého, jr. informační zdroje na internetu
14 Hodnoty jednotlivých členů Drakeovy rovnice člen rovnice počet hvězd v Galaxii procento vhodných hvězd kolik procent vhodných hvězd má planetární soustavu (PS) počet těles v PS vhodných pro život na kolika z nich se život vyvinul na kolika dospěl až k inteligentní formě kolik civilizací vyvinulo radiokomunikaci kolik civilizací má tuto technologii k dispozici nyní konzervativní odhad optimistický odhad 100 mld 600 mld 5% 15 45% 5% % 0,1 4 0,000001% 100% 0,0001 a méně 0,0001 a méně 0,0001 a méně 100% 100% 10% váš soukromý odhad
15 A pro ty, kterým to ještě nestačilo, astrobiologické schéma nakonec. Nebo pro začátek?
Úvod do astrobiologie
Úvod do astrobiologie aneb zrození nové vědy (její principy a cíle) Vladimír Kopecký Jr. Fyzikální ústav Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze http://biomolecules.mff.cuni.cz kopecky@karlov.mff.cuni.cz
VíceVY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR
VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie
VíceŽIVOT KOLEM HVĚZD. 7.lekce Jakub Fišák, Magdalena Špoková
ŽIVOT KOLEM HVĚZD 7.lekce Jakub Fišák, Magdalena Špoková Obsah dnešní přednášky O hledání života mimo Zemi, diskuze, zda se mohou nyní nacházet mimozemšťané na Zemi, kde se může vyvinout život. Jak hledat?
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 6.1Slunce, planety a jejich pohyb, komety Vesmír - Slunce - planety a jejich pohyb, - komety, hvězdy a galaxie 2 Vesmír či kosmos (z
VíceAstronomie, sluneční soustava
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VícePřírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina
Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační
VíceNabídka vybraných pořadů
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
VíceSlunce zdroj energie pro Zemi
Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce
VíceJSME VE VESMÍRU SAMI? aneb Historie a současnost hledání života. Jiří GRYGAR Fyzikální ústav AV ČR Učená společnost ČR Praha
JSME VE VESMÍRU SAMI? aneb Historie a současnost hledání života Jiří GRYGAR Fyzikální ústav AV ČR Učená společnost ČR Praha PREHISTORIE Giordano Bruno (1584): O mnohosti světů obydlených Johannes Kepler
VíceNabídka vybraných pořadů
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro 2. stupeň základních škol Připravili jsme pro Vaše žáky celou paletu naučných programů a besed zaměřených
VíceAstronomie jako motivační prvek ve výuce fyziky
Astronomie jako motivační prvek ve výuce fyziky Ivana Marková Hvězdárna a planetárium J. Palisy VŠB-Technická univerzita Ostrava ivana.markova@vsb.cz 2. Česko-slovenská konference o vzdělávání v astronomii
VíceMgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka
Mgr. Jan Ptáčník Astronomie Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka Astronomie Jevy za hranicemi atmosféry Země Astrofyzika Astrologie Historie Thalés z Milétu: Země je placka Ptolemaios: Geocentrismus
VíceSluneční soustava OTEVŘÍT. Konec
Sluneční soustava OTEVŘÍT Konec Sluneční soustava Slunce Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto Zpět Slunce Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě přibližně 7
VíceAstronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012
Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Osnova přednášek: 1.) Tělesa Sluneční soustavy. Slunce, planety, trpasličí planety, malá tělesa Sluneční soustavy, pohled ze Země. Struktura Sluneční
VíceFinále 2018/19, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) řešení. A Přehledový test. (max. 20 bodů)
A Přehledový test (max. 20 bodů) POKYNY: U každé otázky zakroužkuj právě jednu správnou odpověď. Pokud se spleteš, původní odpověď zřetelně škrtni a zakroužkuj jinou. Je povolena maximálně jedna oprava.
VíceZáklady spektroskopie a její využití v astronomii
Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?
VíceŽelezné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek
Železné lijáky, ohnivé smrště Zdeněk Mikulášek Hnědí trpaslíci - nejdivočejší hvězdy ve vesmíru Zdeněk Mikulášek Historie 1963 Shiv Kumar: jak by asi vypadala tělesa s hmotnostmi mezi hvězdami a planetami
VíceAstronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.
Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,
VíceJak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?
Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně, Laboratoř metalomiky
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika
VíceVšechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.
VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě
VíceAtmosféra, znečištění vzduchu, hašení
Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím
VícePozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy
Vesmírná komunikace Pozorování Za nejběžnější vesmírnou komunikaci lze označit pozorování vesmíru pouhým okem (možno vidět okolo 7000 objektů- hvězdy, planety ).Je to i nejstarší a nejběžnější prostředek.
VíceVESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná
VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy
VíceChemické složení vesmíru
Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Chemické složení vesmíru Jak sledujeme chemické složení ve vesmíru? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně,
VíceHvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu
Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu kulovitého tvaru. Tento objekt je nazýván protohvězda. V nitru
VíceVY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.
VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází
VíceKategorie EF pondělí 26. 1. 2015
Kategorie EF pondělí 26. 1. 2015 téma přednášky časová dotace přednášející Zatmění Slunce a Měsíce 1 vyučovací hodina (45 minut) Lumír Honzík Podobnost trojúhelníků 2 v. h. Ivana Štejrová Keplerovy zákony
VíceO původu prvků ve vesmíru
O původu prvků ve vesmíru prof. Mgr. Jiří Krtička, Ph.D. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno Odkud pochází látka kolem nás? Odkud pochází látka kolem nás? Z čeho je svět kolem
VícePředmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy
VíceB. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,
HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací
VíceVY_32_INOVACE_001. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_001 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Život ve vesmíru Vyučovací předmět: Základy
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceObjevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach
Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Sluneční soustava Sonnensystem Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým
VíceJádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony
Otázka: Atom a molekula Předmět: Chemie Přidal(a): Dituse Atom = základní stavební částice všech látek Skládá se ze 2 částí: o Kladně nabité jádro o Záporně nabitý elektronový obal Jádro se skládá z kladně
VíceIdentifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK
Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,
VíceANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
VíceKroužek pro přírodovědecké talenty II lekce 13
Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2019 II lekce 13 Mars - planeta čtvrtá (1,52 AU), terestrická - 1 oběh za 687 dní (1 r 322 d) - 2 měsíce Phobos, Deimos - pátrání po stopách života - dříve patrně hustá
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 7. 1. 2013 Pořadové číslo 10 1 Astronomie Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika
Více1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď.
1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Kdo je autorem výroku: Je to malý krok pro člověka, ale veliký skok pro lidstvo!? a) Isaac Newton b) Galileo
VíceZÁŘENÍ V ASTROFYZICE
ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VíceUkázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test
Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test 1. Ve kterém městě je pohřben Tycho Brahe? [a] v Kodani [b] v Praze [c] v Gdaňsku [d] v Pise 2. Země je od Slunce nejdál [a] začátkem ledna.
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 21. 1. 2013 Pořadové číslo 11 1 Merkur, Venuše Předmět: Ročník: Jméno autora:
VíceVladimír Kopecký Jr. Fotometrie soustavy Kepler-16b. Fotometrie soustavy Kepler-16b. L. R. Doyle et al., Science 333 (2011)
Hledání života ve vesmíru aneb život za kosmickými humny? Vladimír Kopecký Jr. Fyzikální ústav Univerzity Karlovy v Praze Oddělení fyziky biomolekul http://atrey.karlin.mff.cuni.cz/~ofb/kopecky.html kopecky@karlov.mff.cuni.cz
VíceSedm proroctví starých Mayů
Sedm proroctví starých Mayů První proroctví oznamuje konec současného cyklu. Říká, že od roku 1999 po dalších 13 let se každý člověk nachází v jakémsi zrcadlovém sále, aby ve svém nitru objevil mnohorozměrnou
VíceČíslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program
Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_01_13 fyzika 6. Elektrické vlastnosti těles Výklad učiva PowerPoint 6 4 2 VY_32_INOVACE_01_14 fyzika 6. Atom Výklad učiva
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně
VíceUkázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady
Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady 1. Rychlosti vesmírných těles, např. planet, komet, ale i družic, se obvykle udávají v kilometrech za sekundu. V únoru jsme mohli v novinách
VícePřípravu výukových materiálů garantuje Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium.
Přípravu výukových materiálů garantuje Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium. Tým pracuje ve složení: Mgr. Jiří Klocek, Mgr. Milena Hovorková, PaedDr. Dana Kopcová, Mgr. Jana Schneiderová, Ing.
VíceProč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15
Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření
VícePouť k planetám. Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY
Co způsobuje příliv a odliv? hejna migrujících ryb vítr gravitace Měsíce Je možné přistát na povrchu Saturnu? Čím je tvořen prstenec Saturnu? Mají prstenec i jiné planety? Jak by mohla získat prstenec
Více1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.
1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby
VíceMENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/18)
TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/18) PŘEDMĚT TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) FYZIKA KVARTA Mgr. et Mgr. Martin KONEČNÝ 2 hodiny
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Fyzika 3. období 7. ročník M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7/1 (Prometheus), M.Macháček : Fyzika pro
VíceObecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF
Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako
VíceStruktura elektronového obalu
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Struktura elektronového obalu Představy o modelu atomu se vyvíjely tak, jak se zdokonalovaly možnosti vědy
VíceTest obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině.
Vzdělávací oblast : Předmět : Téma : Člověk a jeho svět Přírodověda Vesmír Ročník: 5. Popis: Očekávaný výstup: Druh učebního materiálu: Autor: Poznámky: Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru.
VíceVESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA
VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o vesmíru a sluneční soustavě a jejich zkoumání. Vesmír také se mu říká
VíceVY_12_INOVACE_115 HVĚZDY
VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 18. 2. 2013 Pořadové číslo 13 1 Jupiter, Saturn Předmět: Ročník: Jméno autora:
VícePracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ
Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Název pracovního týmu Členové pracovního týmu Zadání úkolu Jsme na začátku projektu
VíceTělesa sluneční soustavy
Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661
VíceVY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY
VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceTrochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb
Trochu astronomie v hodinách fyziky Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb Podívejte se dnes večer na oblohu, uvidíte Mars v přiblížení k Zemi. Bude stejně velký jako Měsíc v úplňku. Konec světa. Planety se srovnají
VíceAstronomie a vesmír. Bc. Irena Staňková. Čeština. Žák se seznámí s pojmy astronomie a vesmír. Vytvo eno v programu Smart. Prezentace / Aktivita
Identifikátor materiálu: EU 2 41 ČLOV K A P ÍRODA Anotace Astronomie a vesmír Autor Bc. Irena Staňková Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák se seznámí s pojmy astronomie a vesmír. Speciální vzdělávací potřeby
VíceVše souvisí se vším, aneb všechno je energie
Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie Universum Na počátku všeho byl zřejmě jen záblesk prvotního světla vědomí. Jiskřička energie, která měla svou vlastní inteligenci, svou vlastní počáteční tvořivou
VíceZákladní jednotky v astronomii
v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve
VíceInformace o záměru projektu AstroBioCentra
Informace o záměru projektu AstroBioCentra René Kizek Laboratoř metalomiky a nanotechnologií Mendelovy univerzity v Brně a STRATO-NANOBIOLAB Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a STRATO-NANOBIOLAB
VíceOBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky
Vytvořili: Žáci přírodovědného klubu - Alžběta Mašijová, Veronika Svozilová a Simona Plesková, Anna Kobylková, Soňa Flachsová, Kateřina Beránková, Denisa Valouchová, Martina Bučková, Ondřej Chmelíček ZŠ
VíceExoplanety ve škole. Ota Kéhar. astronomia.zcu.cz. kof.zcu.cz
astronomia.zcu.cz kof.zcu.cz Exoplanety ve škole Ota Kéhar kehar@kof.zcu.cz Katedra obecné fyziky Fakulta pedagogická Západočeská univerzita v Plzni Co vás čeká? úvaha o výuce astronomie na školách exoplanety
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus)
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Fyzika 3. období 7. ročník M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus) Očekávané výstupy předmětu
Více7. Gravitační pole a pohyb těles v něm
7. Gravitační pole a pohyb těles v něm Gravitační pole - existuje v okolí každého hmotného tělesa - představuje formu hmoty - zprostředkovává vzájemné silové působení mezi tělesy Newtonův gravitační zákon:
VíceNabídka vybraných pořadů
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro 1. stupeň základních škol Pro zvídavé školáčky jsme připravili řadu naučných programů a besed zaměřených
VícePřírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov
Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Mini projekt k tématu Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Říjen listopad 2014 Foto č. 1: Zkusili jsme vyfotografovat Měsíc digitálním fotoaparátem
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Fyzika - 6. ročník Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí stavba látek - látka a těleso - rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné
VíceVZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. III/2/Př VY_32_INOVACE_P01. Pořadové číslo: 1. Datum vytvoření: Datum ověření: 23.4.
VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL Název: Autor: Sada: Testové úkoly Mgr. Anna Hessová III/2/Př VY_32_INOVACE_P01 Pořadové číslo: 1. Datum vytvoření: 13.2.2012 Datum ověření: 23.4.2012 Vzdělávací oblast (předmět): Přírodověda
VíceExoplanety. Lekce 14 Lenka Zychová, Miroslav Jagelka
Exoplanety Lekce 14 Lenka Zychová, Miroslav Jagelka Detekční metody Astrometrie Měření radiální rychlosti Zákrytová fotometrie Gravitační mikročočkování Timing variations Přímé zobrazení další Astrometrie
VíceNÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK,
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika, Planetárium
VíceNabídka. nových vzdělávacích programů. Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o.
Nabídka nových vzdělávacích programů Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. Ballnerova hvězdárna Sluneční analematické hodiny Vážení přátelé, příznivci naší hvězdárny, kolegové, jsme velmi potěšeni, že Vám
VíceKATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos
KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos Kataklyzma Překlad z řečtiny = potopa, ničivá povodeň Živelná pohroma, velká přírodní katastrofa, rozsáhlý přírodní děj spojený s velkými změnami
VíceHVĚZDÁRNA FRANTIŠKA KREJČÍHO
HVĚZDÁRNA FRANTIŠKA KREJČÍHO WWW.ASTROPATROLA.CZ hvezdarna.kv@gmail.com telefon 357 070 595 JAK VYUŽÍT HVĚZDÁRNU FRANTIŠKA KREJČÍHO V KARLOVÝCH VARECH JAKO DOPLNĚK SOUČASNÉ ŠKOLNÍ VÝUKY Programy hvězdárny
VíceAtmosféra - složení a důležité děje
Atmosféra - složení a důležité děje Atmosféra tvoří plynný obal Země a je rozdělena na vertikální vrstvy s odlišnými vlastnostmi tři základní kriteria dělení atmosféry podle: intenzity větru průběhu teploty
VíceVÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!
VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy
VíceVESMÍR. Mléční dráha. Sluneční soustava a její objekty. Planeta Země jedinečnost života. Životní prostředí na Zemi
Život uprostřed vesmíru PhDr. et. Mgr. Hana Svatoňová, katedra geografie PdF MU VESMÍR Mléční dráha Sluneční soustava a její objekty Planeta Země jedinečnost života Životní prostředí na Zemi Galaxie Andromeda
VíceVY_32_INOVACE_ELT-1.EI-01-ZAKLADY A UVOD DO ELEKTROTECHNOLOGIE. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-01-ZAKLADY A UVOD DO ELEKTROTECHNOLOGIE Střední odborná škola a Střední odborné učiliště,
VíceVY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY
VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír
VíceVY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.
Předmět: Přírodověda Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační
VíceVesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009
2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve
VíceKorekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele
OPT/AST L07 Korekce souřadnic malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů výška pozorovatele konečný poloměr země R výška h objektu závisí na výšce s stanoviště
VíceGRAVITAČNÍ POLE. Všechna tělesa jsou přitahována k Zemi, příčinou tohoto je jevu je mezi tělesem a Zemí
GRAVITAČNÍ POLE Všechna tělesa jsou přitahována k Zemi, příčinou tohoto je jevu je mezi tělesem a Zemí Přitahují se i vzdálená tělesa, například, z čehož vyplývá, že kolem Země se nachází gravitační pole
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL
VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská
VíceTest vlastnosti látek a periodická tabulka
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] [3] [2] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné
VíceSKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny.
SKLENÍKOVÝ EFEKT Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT: SKUTEČNOST NEBO VÝMYSL? Živé věci potřebují k přežití energii. Energie, která udržuje život na Zemi, přichází
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Animovaná fyzika Top-Hit Atomy a molekuly Atom Brownův pohyb Difúze Elektron Elementární náboj Jádro atomu Kladný iont Model atomu Molekula Neutron Nukleonové číslo Pevná látka Plyn Proton Protonové číslo
Více