50 let Drakeovy rovnice aneb kdy už se s nimi setkáme?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "50 let Drakeovy rovnice aneb kdy už se s nimi setkáme?"

Transkript

1 50 let Drakeovy rovnice aneb kdy už se s nimi setkáme? Studijní text astronomického semináře Astrobiologie 19. květen 2011 Tomáš Gráf Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB Technická univerzita Ostrava

2 2011 Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB Technická univerzita Ostrava

3 motto: "Buď jsme ve vesmíru sami, anebo nejsme. V každém případě je to ohromující." Lee Du Bridge, prezident Caltechu (1979) Úvod Úvahy o existenci života mimo Zemi zřejmě nejsou tak častým námětem rozhovorů mezi lidmi jako je například počasí, zdraví nebo dobré jídlo. Přesto asi každý o tomto tématu přemýšlel a dokonce bych se vsadil, že už na toto téma vedl se svými přáteli vášnivou debatu. A tak tomu bylo patrně i v dávné minulosti už od okamžiku, kdy byl člověk schopen přemýšlet o světě kolem sebe i o sobě samotném Využijme padesáté výročí sestavení legendární Drakeovy rovnice k tomu, abychom si shrnuli některé základní teze poměrně mladé mezioborové vědy, která se jmenuje astrobiologie.

4 Jak Frank Drake k rovnici přišel Mladý americký astrofyzik Dr. Frank Drake, který se rozhodl zabývat radioastronomií, začal v roce 1960 pracovat u radioteleskopu Green Bank. Tam jej napadlo, že by mohl zkusit přijímat rádiový signál na vlnové délce 21 cm (záření atomárního vodíku) z okolí blízkých hvězd podobných Slunci. Vedla jej k tomu úvaha, že pokud by nějaká jiná civilizace chtěla o sobě dát vědět, je tohle velmi pravděpodobná frekvence, protože vodík je nejhojnější prvek ve vesmíru a jeho vlastnosti každá technická civilizace jistě prozkoumá jako první. Zamířil tedy radioteleskop směrem ke hvězdě tau Ceti v souhvězdí Velryby a pak také k epsilon Eridani v souhvězdí Eridanus. A tak se projekt pojmenovaný Ozma, stal pilotním projektem snažení SETI (Search for Extraterrestrial Inteligence) a jeho výsledkem bylo zjištění, tak signifikantní pro projekty SETI až do dnešních dnů: NIC. Žádný umělý signál se nepodařilo zachytit. Prakticky to však znamenalo, že projekt Ozma podal určitou formu důkazu, že ne u každé hvězdy se nachází planeta s technickou civilizací. Plaketa s Drakeovou rovnicí umístěná na observatoři Green Bank, kovový štítek s jejím popisem je ohmataný doteky návštěvníků. O rok později, když o problému diskutoval také s Carlem Saganem a Melvinem Calvinem (nositel Nobelovy ceny), vystoupil na konferenci v Green Banku a formuloval svou rovnici, která měla umožnit vyčíslit, kolik technických civilizací se nachází v naší Galaxii. S odstupem půl století je možné její hlavní přínos spatřovat v brilantním rozkladu složitého problému na řadu otázek méně složitých. Postup, který je vlastní analytickému uvažování. Z jiného úhlu pohledu se nám tahle rovnice může stále jevit jako přesná rovnice, do které jsme schopni dosazovat jen zoufale nepřesná čísla. Tak si vyberte! Jisté je, že patrně tímto počinem se začala formovat seriózní vědecká disciplína, kterou dnes nazýváme ASTROBIOLOGIE.

5 Kdo koho hledá? Jestliže celý si otázku života mimo Zemi zjednodušíme pouze na hledání inteligentní civilizace, budeme mít dvě možnosti. První znamená, že vzdálené civilizace budeme aktivně hledat. Druhá vyznívá lenivěji, ale může být také velmi účinná. Znamená nechat se najít, ovšem upozornit na sebe a vyslat co nejdále nějakou rafinovanou zprávu o naší civilizaci. Jenže pokud nás bude zajímat i existence takového života, který podle našich předpokladů není schopen aktivní komunikace na dálku, nezbývá nám než trpělivě hledat. Co lze považovat za život? Jaká je definice života? Pokud pomineme citát Jana Wericha: život vždycky stál, stojí a bude stát za to, aby se dožil (ono se s ním beztak nic jiného dělat nedá), je i těch exaktních definic celá řada. Záleží na tom, který z projevů a vlastností živých organismů budete považovat za nejpodstatnější. Jedna z definic říká, že život je proces, při kterém se výchozí surovina přemění (metabolizuje) a zbytek vyloučí. Ovšem takovou obecnou podmínku splňuje i automobil nebo plamen svíčky! Jiná definice praví, že život je systém, který se vzdaluje od termodynamické rovnováhy. I zde naleznete příklady, jež naznačují, že takovou definici nemůžeme v obecné podobě přijmout. Vždyť tuto podmínku splňuje i blesk nebo ozónová vrstva! Poněkud lépe vyznívá definice, že za život lze považovat systém, jež je schopný se reprodukovat, měnit se a reprodukovat tyto své změny s drobnými chybami. Právě ony drobné chyby jsou věci považovány za velmi důležité, protože umožňují evoluční vývoj.

6 Ale i třetí uvedená definice je poměrně akademická. Postihuje sice podstatné vlastnosti živých organismů, ale pro praktické zkoumání přítomnosti života na nějaké jiné planetě se příliš nehodí. Pro takový výzkum je nutné se soustředit na vnější projevy života. A to takové, které by byly ve Sluneční soustavě měřitelné přístroji umístěnými na palubách kosmických sond a mimo Sluneční soustavu pak zjistitelné například spektrální analýzou. Dokázali bychom najít sami sebe? Možná je tato otázka přímo absurdní, ale v devadesátých letech minulého století se stala inspirací pro jeden z experimentů sondy Galileo, určené především k výzkumu Jupiteru a jeho okolí. Než se však dostala k cíli své meziplanetární pouti, prolétala kolem Země a provedla zmíněná měření. Nebyla vybavena žádnými speciálními přístroji než těmi, kterými pak několik let měřila fyzikální poměry Jupiteru a jeho přirozených satelitů. A jak experiment dopadl? Přístroje našly hned čtyři důkazy, že na povrchu planety Země je život! Ze spektrální analýzy vyplývá přítomnost značného množství molekulárního kyslíku a je zřejmé, že produkce kyslíku je projevem některých forem života. Navíc byly v infračervené oblasti spektra nalezeny pásy, které potvrzují přítomnost chlorofylu na povrchu Země. Dalším důkazem bylo také stopové množství metanu v atmosféře, které bylo sondou zjištěno. Ukazuje totiž na přítomnost procesů, které metan produkují. Ve stabilní atmosféře by se bez přítomnosti života už dávno veškerý metan rozložil na jednodušší molekuly. Detektory sondy také registrovaly elektromagnetické vlnění v rádiovém oboru spektra a zcela zřetelně byla prokázána přítomnost amplitudově modulovaných signálů. Takové záření nemůže mít přirozený původ, ale je dílem technické civilizace. Takovým způsobem však lze prozkoumat pouze nejbližší okolí Země, maximálně prostor Sluneční soustavy. Jaká je pravděpodobnost? Vznik a vývoj života je zřejmě vázán na planetární soustavy, zejména na planety zemského typu. Značný vliv mají také vlastnosti centrální hvězdy takové planetární soustavy. Jaké vlastnosti musí mít hvězda, která bude vhodným kandidátem na vznik stabilní planetární soustavy?

7 Hvězdy rozdělujeme podle vzhledu jejich spektra do spektrálních tříd, jež jsou označovány velkými písmeny (O, B, A, F, G, K a M) a každá z těchto tříd se dále dělí na deset podtříd označovaných číslem (0 až 9). Hvězdy v jednotlivých třídách se liší hmotností, povrchovou teplotou, zářivým výkonem a vzhledem spektra. Čím je hvězda hmotnější, tím rychleji probíhají termonukleární reakce v nitru hvězdy a tím kratší je její život. Kritériím pro vytvoření vhodných energetických podmínek pro vznik a vývoj života zcela nevyhovují hvězdy typu M, jež do okolního prostoru vyzařují velmi málo energie. Naopak, hvězdy typů O, B a A vysílají většinu energie v podobě příliš energetického záření, které není vhodné pro vývoj života. Zbývají tak tři vhodné spektrální typy: F2 až 5, G0 až 9 a K0 až 5. Takových hvězd je jenom v naší Galaxii asi 30 % (to znamená asi 100 miliard!). Pravděpodobnost výskytu planet, na kterých se rozvinul život, popisuje upravená Drakeova rovnice: N OP = N H P P P i P D P M P e P d P R P S P ž, kde N H je počet hvězd, které mají hmotnost mezi 1,3 a 0,4 hmotnosti Slunce, P P je pravděpodobnost existence planet okolo hvězdy, P i je pravděpodobnost správného sklonu rovníku k dráze planety, za přijatelné se považují hodnoty od 0,65 do 1,25 sklonu zemského rovníku, P D je pravděpodobnost, že v planetárním systému existuje alespoň jedna planeta v exosféře, což je oblast s dostatečnými energetickými podmínkami pro vznik a vývoj života, P M je pravděpodobnost správné hmotnosti planety (mezi 0,4 až 2,35 hmotností Země), příliš lehká planeta si není schopna udržet svou atmosféru, podobně jako

8 třeba Mars a na druhou stranu příliš těžké planety s pevným povrchem by zase nestačily dostatečně vychladnout, protože zatímco hmotnost (a tedy i objem) narůstá se třetí mocninou poloměru, povrch planety narůstá pouze s druhou mocninou poloměru, P e je pravděpodobnost malé výstřednosti dráhy (maximálně 0,2), P d je pravděpodobnost, že obíhá li planeta kolem vícenásobného hvězdného systému, dostává od všech složek soustavy rovnoměrné příděly energie, P R je pravděpodobnost přiměřeně rychlé rotace planety, příliš pomalá rotace způsobuje velké rozdíly mezi dnem a nocí, příliš rychlá rotace působí díky velkému rozdílu tíhy na pólech a na rovníku velmi nepříznivě na proudění v atmosféře, P S je pravděpodobnost vhodného stáří planety, P ž je pravděpodobnost, že při splnění všech počátečních podmínek pro vznik života na planetě život skutečně vznikl O této rovnici, jež je určitou variantou původní Drakeovy rovnice (byla formulována jako počet vyspělých civilizací v naší Galaxii N = R fp ne fl fi fc L, kde R je počet vhodných centrálních hvězd, fp je podíl hvězd s vyvinutými planetárními systémy, ne je průměrný počet planet v takovém planetárním systému, fl je podíl planet, na kterých je život, fi podíl planet, na kterých se vyvinul inteligentní život, fc je podíl planet s vyvinutou technickou civilizací ovládající mezihvězdnou komunikaci a konečně L je doba existence takové civilizace). Navíc s rostoucími znalostmi o světě kolem nás přicházíme stále na větší a větší počet důležitých parametrů a podmínek, jež jsou ke vzniku a rozvoji života potřebné. V poslední době je to například role Měsíce, který působí jako stabilizátor orientace zemské rotační osy. Právě dlouhodobá stabilita orientace zemské rotační osy byla pro vznik života na Zemi velmi důležitá. A tak se nám Drakeova rovnice rozrůstá o další parametr, podíl planet s vhodným přirozeným satelitem. Po dosazení hodnot dostaneme v Galaxii asi miliardu planet s podmínkami vhodnými pro vznik života. Nejbližší z nich by pak měla být ve vzdálenosti zhruba 30 světelných let. Ovšem takové výpočty je nutné brát s rozvahou, chyba určení hned několika koeficientů je velmi vysoká.

9 Astrobiologie Historické ohlédnutí Řecký filozof Anaxagorás ( př.n.l.) uvažuje ve svých spisech o Měsíci jako o tělese podobném Zemi i s životem a filozofové Empedoklés ( př.n.l.) a Démokritos ( př.n.l.) píší o obecném evolučním atomistickém vývoji v přírodě. Italský filozof Giordano Bruno rozvíjí nepodložené úvahy o mnohosti obydlených světů. Stejně tak Johannes Kepler ( ) popisuje ve svém díle cestu na Měsíc a setkání s jeho obyvateli. Newton a Herschel dokonce zabydlují celou Sluneční soustavu živými bytostmi (včetně Slunce) a filozof Imanuel Kant ( ) spekuluje o povaze těchto bytostí. V roce 1828 německý chemik Fridrich Wöhler demonstruje vznik močoviny z anorganických látek a o téměř půlstoletí později Charles Darwin uvažuje o vzniku života v teplém rybníčku ve svém dopisu J. Hookerovi (1871). Camill Flammarion ( ) spekuluje o životě na Marsu a Venuši. Dvacáté století V roce 1949 zakládají G. A. Tikhov a V. Fessenkov v Kazachstánu Astrobotanický ústav a v roce 1953 používá Tikhov poprvé pojem astrobiologie v titulu své knihy. Na sklonku padesátých let se Melvin Calvin stává poradcem NASA pro mimozemský život a je publikován článek Pátrání po mezihvězdném spojení (Coconino & Morisson). V roce 1960 zavádí Joshua Lederbeg pojem exobiologie. Kromě teoretických úvah jednotlivců přicházejí ke slovu i konkrétní projekty. V roce 1976 pátraly sondy Viking po životě na Marsu (výsledkem bylo negativní zjištění) a v roce 1984 byl založen SETI Institute, jehož ředitelem se tehdy stal Carl Sagan. Markantní rozvoj astrobiologie však nastal až v posledních 20 letech, zejména po založení NASA Astrobiology Institute v roce Tehdy to byl jediný takto specializovaný ústav na světě, dnes existují podobné instituce i v dalších zemích. V roce 2009 získal Nobelovu cenu J. W. Szostak, který se zabývá také astrobiologií. Co je to astrobiologie a jak je vymezena vzhledem k jiným vědám? Astrobiologie je věda o vzniku, vývoji, rozšíření a budoucnosti života ve vesmíru. Jedná se o multidisciplinární vědní obor užívající řadu vyspělých technologií. Někdy se můžeme setkat také s pojmem exobiologie, což byl původní název méně široce pojatého vědního oboru. Základní cíle astrobiologie byly formulovány v publikaci NASA Astrobiology Roadmap (viz Spojuje v sobě disciplíny z věd o Zemi, biologických věd a kosmického výzkumu. Zahrnuje obory od mikrobiologie, ekologie, molekulární biologie, paleontologie, astronomie, planetologie, chemie, fyziky atd. Zabývá se také otázkou ochrany životního prostředí na Zemi i jiných planetách, především z hlediska možné kontaminace a zkoumá dlouhodobou obyvatelnost jednotlivých těles. Má dopady také na některé společenské vědy, náboženství, filozofii, etiku nebo kvalitu života a vzdělávání.

10 Fundamentální otázky astrobiologie aneb na co se umí zeptat každé dítě Obecné otázky Jak vznikl a vyvíjel se život na naší planetě? Co je vlastně život? Jsme ve vesmíru sami nebo existuje někde jinde ve vesmíru život? Je náš vesmír opravdu biofilní? Jaká je budoucnost života na Zemi a mimo ní? Staneme se kosmickou supercivilizací? Otázky související se vznikem života na Zemi Kdy a kde konkrétně život na Zemi vznikl? Jaký druh energie pohání vznik života? Jaké stavební kameny jsou potřebné ke vzniku živých soustav? Umíme napodobit podmínky prebiotické evoluce? Jsme schopni stvořit umělý život in vitro? Existuje reálná možnost přenosu biologického materiálu mezi planetami? Nepřišel na Zemi život z Marsu? Principy organizace hmoty v živých soustavách Existují obecné fyzikálně chemické principy jimiž se život řídí? Musí být život založen pouze na uhlíkatých sloučeninách a vodním prostředí?

11 Jaká je potřebná úroveň komplexity systému aby se stal živým? Umíme definovat co je vlastně život? Procesy evoluce živých soustav Rozumíme dokonale procesu evoluce? Je evoluce v počátcích vzniku života horizontální či vertikální proces? Jak ovlivňuje vznik ekosystémů evoluci? Jak ovlivňují ekosystémy jednotlivé druhy? Co je hnacím motorem evoluce? Lze evoluci prediktivně modelovat? Směřuje evoluce nevyhnutelně ke komplexnějším a inteligentnějším organismům? Evoluce ekosystémů Je oboustranný vztah mezi živými organismy a planetárním prostředím nevyhnutelný? Jak funguje koevoluce života a planety? Co víme o této koevoluci z fosilních záznamů? Je koevoluce stabilní anebo spíše katastrofický proces? Jaká úroveň komplexity je nutná, aby byl systém evolučně stabilní? Limity života ve vesmíru Jak fungují extremofilní organismy? Mají extremofilní organismy nějaký bližší vztah ke vzniku života? Existují na Zemi typy prostředí, které život nekolonizoval? Existují biochemické limity života? Existují na Zemi typy ekologických nik podobných těm na jiných tělesech sluneční soustavy? Obyvatelnost planet ve vesmíru Jak dochází k formování planet? Jak vznikají planetární systémy? Jsou stabilní planetární soustavy ve vesmíru časté? Kde máme v Galaxii hledat obyvatelné planty? Jaký druh planet má dostatečné zásoby vody? Kde se musí planeta nacházet v planetárním systému aby byla obyvatelná? Jsou obyvatelné planety raritou?

12 Rozpoznání znaků života Rozpoznáme strukturní rysy života ve fosilním záznamu? Poznáme chemickou analýzou dávnou přítomnost života? Umíme spektroskopicky detekovat znaky života ze zastoupení plynů v atmosféře? Jak poznáme že je něco živé? Jsme schopni rozpoznat projevy vyspělé kosmické civilizace? Hledání života ve Sluneční soustavě Kde jinde než na Zemi se může vyskytovat život? Jak jej hledat na Jupiterovu měsíci Europa? Existují exotické prebiotické formy na Titanu, Tritonu či kometách? Existoval či existuje život na Venuši? Byl někdy v minulosti na Marsu život? Je na Marsu život a kde jej hledat? Umíme zabránit kontaminaci při přenosu vzorků či přistání sond? Změny ekosystémů vlivem životního prostředí Jak lidstvo ovlivňuje životní prostředí? Jaký je dopad atmosférických či geologických změn na biosféru? Ovlivňuje dlouhodobě sluneční aktivita ekosystémy? Má okolní kosmický prostor vliv na pozemskou biosféru? Jaký je vliv globálních katastrof? Existuje trvale udržitelný rozvoj technické civilizace? Expanze pozemského života do vesmíru Co se stane s životem když opustí ochranu zemské atmosféry, magnetosféry a gravitačního pole? Mohou se organismy a ekosystémy adaptovat na zcela nové prostředí? Existují praktické cesty jak cíleně modifikovat organismy pro kosmické prostředí? Jsou lidé technicky schopni mezihvězdných letů? Je civilizace schopna globální kolonizace vesmíru?

13 Je astrobiologie uznávaná jako věda? Již v roce 1982 založila Mezinárodní astronomická unie pracovní komisi 51, která se věnuje bioastronomii. Mezi hlavní cíle komise patří: hledání planet kolem cizích hvězd, úmyslné i neúmyslné pátrání po rádiovém vysílání mimozemského původu, hledání biomolekul v kosmickém prostoru a studium procesů vedoucích k jejich vzniku a vyvíjení spektroskopické detekční techniky sloužící k odhalení biologických procesů ve vesmíru. Tato komise má za úkol také koordinaci výzkumu na mezinárodní úrovni Informační zdroje: český e časopis Gliese NASA Astrobiology Institute Ames Research Center Astrobiology Magazine Origins SETI Institute Astrochem.org NASA Center for Computational Astrobiology Astrobiology.com od roku 2001 vychází vědecký časopis Astrobiology, vydává Maty Ann Libert a od roku 2002 vychází International Journal of Astrobiology, vydávaný Cambridge University Press Další použité prameny: sylaby přednášky o astrobiologii Dr. Vladimíra Kopeckého, jr. informační zdroje na internetu

14 Hodnoty jednotlivých členů Drakeovy rovnice člen rovnice počet hvězd v Galaxii procento vhodných hvězd kolik procent vhodných hvězd má planetární soustavu (PS) počet těles v PS vhodných pro život na kolika z nich se život vyvinul na kolika dospěl až k inteligentní formě kolik civilizací vyvinulo radiokomunikaci kolik civilizací má tuto technologii k dispozici nyní konzervativní odhad optimistický odhad 100 mld 600 mld 5% 15 45% 5% % 0,1 4 0,000001% 100% 0,0001 a méně 0,0001 a méně 0,0001 a méně 100% 100% 10% váš soukromý odhad

15 A pro ty, kterým to ještě nestačilo, astrobiologické schéma nakonec. Nebo pro začátek?

Úvod do astrobiologie

Úvod do astrobiologie Úvod do astrobiologie aneb zrození nové vědy (její principy a cíle) Vladimír Kopecký Jr. Fyzikální ústav Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze http://biomolecules.mff.cuni.cz kopecky@karlov.mff.cuni.cz

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 6.1Slunce, planety a jejich pohyb, komety Vesmír - Slunce - planety a jejich pohyb, - komety, hvězdy a galaxie 2 Vesmír či kosmos (z

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,

Více

JSME VE VESMÍRU SAMI? aneb Historie a současnost hledání života. Jiří GRYGAR Fyzikální ústav AV ČR Učená společnost ČR Praha

JSME VE VESMÍRU SAMI? aneb Historie a současnost hledání života. Jiří GRYGAR Fyzikální ústav AV ČR Učená společnost ČR Praha JSME VE VESMÍRU SAMI? aneb Historie a současnost hledání života Jiří GRYGAR Fyzikální ústav AV ČR Učená společnost ČR Praha PREHISTORIE Giordano Bruno (1584): O mnohosti světů obydlených Johannes Kepler

Více

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec Sluneční soustava OTEVŘÍT Konec Sluneční soustava Slunce Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto Zpět Slunce Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě přibližně 7

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

Základy spektroskopie a její využití v astronomii Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?

Více

Astronomie jako motivační prvek ve výuce fyziky

Astronomie jako motivační prvek ve výuce fyziky Astronomie jako motivační prvek ve výuce fyziky Ivana Marková Hvězdárna a planetárium J. Palisy VŠB-Technická univerzita Ostrava ivana.markova@vsb.cz 2. Česko-slovenská konference o vzdělávání v astronomii

Více

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně, Laboratoř metalomiky

Více

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Osnova přednášek: 1.) Tělesa Sluneční soustavy. Slunce, planety, trpasličí planety, malá tělesa Sluneční soustavy, pohled ze Země. Struktura Sluneční

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy

Pozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy Vesmírná komunikace Pozorování Za nejběžnější vesmírnou komunikaci lze označit pozorování vesmíru pouhým okem (možno vidět okolo 7000 objektů- hvězdy, planety ).Je to i nejstarší a nejběžnější prostředek.

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

Chemické složení vesmíru

Chemické složení vesmíru Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Chemické složení vesmíru Jak sledujeme chemické složení ve vesmíru? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně,

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

Kategorie EF pondělí 26. 1. 2015

Kategorie EF pondělí 26. 1. 2015 Kategorie EF pondělí 26. 1. 2015 téma přednášky časová dotace přednášející Zatmění Slunce a Měsíce 1 vyučovací hodina (45 minut) Lumír Honzík Podobnost trojúhelníků 2 v. h. Ivana Štejrová Keplerovy zákony

Více

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji, HVĚZDY 1. Většina hvězd se při pozorování v průběhu noci pohybuje od A. Západu k východu, B. Východu k západu, C. Severu k jihu, D. Jihu k severu. 2. Ve většině hvězd se energie uvolňuje A. Prudkou rotací

Více

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází

Více

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Sluneční soustava Sonnensystem Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 21. 1. 2013 Pořadové číslo 11 1 Merkur, Venuše Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

VY_32_INOVACE_001. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_001. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_001 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Život ve vesmíru Vyučovací předmět: Základy

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 7. 1. 2013 Pořadové číslo 10 1 Astronomie Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_01_13 fyzika 6. Elektrické vlastnosti těles Výklad učiva PowerPoint 6 4 2 VY_32_INOVACE_01_14 fyzika 6. Atom Výklad učiva

Více

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření

Více

Sedm proroctví starých Mayů

Sedm proroctví starých Mayů Sedm proroctví starých Mayů První proroctví oznamuje konec současného cyklu. Říká, že od roku 1999 po dalších 13 let se každý člověk nachází v jakémsi zrcadlovém sále, aby ve svém nitru objevil mnohorozměrnou

Více

Pouť k planetám. Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY

Pouť k planetám.  Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY Co způsobuje příliv a odliv? hejna migrujících ryb vítr gravitace Měsíce Je možné přistát na povrchu Saturnu? Čím je tvořen prstenec Saturnu? Mají prstenec i jiné planety? Jak by mohla získat prstenec

Více

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční

Více

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí

Více

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď.

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď. 1. Kdo je autorem výroku: Je to malý krok pro člověka, ale veliký skok pro lidstvo!? a) Isaac Newton b) Galileo

Více

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady 1. Rychlosti vesmírných těles, např. planet, komet, ale i družic, se obvykle udávají v kilometrech za sekundu. V únoru jsme mohli v novinách

Více

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako

Více

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině.

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině. Vzdělávací oblast : Předmět : Téma : Člověk a jeho svět Přírodověda Vesmír Ročník: 5. Popis: Očekávaný výstup: Druh učebního materiálu: Autor: Poznámky: Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 18. 2. 2013 Pořadové číslo 13 1 Jupiter, Saturn Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Název pracovního týmu Členové pracovního týmu Zadání úkolu Jsme na začátku projektu

Více

Trochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb

Trochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb Trochu astronomie v hodinách fyziky Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb Podívejte se dnes večer na oblohu, uvidíte Mars v přiblížení k Zemi. Bude stejně velký jako Měsíc v úplňku. Konec světa. Planety se srovnají

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

Struktura elektronového obalu

Struktura elektronového obalu Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Struktura elektronového obalu Představy o modelu atomu se vyvíjely tak, jak se zdokonalovaly možnosti vědy

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

Informace o záměru projektu AstroBioCentra

Informace o záměru projektu AstroBioCentra Informace o záměru projektu AstroBioCentra René Kizek Laboratoř metalomiky a nanotechnologií Mendelovy univerzity v Brně a STRATO-NANOBIOLAB Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a STRATO-NANOBIOLAB

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Fyzika - 6. ročník Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí stavba látek - látka a těleso - rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné

Více

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky Vytvořili: Žáci přírodovědného klubu - Alžběta Mašijová, Veronika Svozilová a Simona Plesková, Anna Kobylková, Soňa Flachsová, Kateřina Beránková, Denisa Valouchová, Martina Bučková, Ondřej Chmelíček ZŠ

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Atmosféra - složení a důležité děje

Atmosféra - složení a důležité děje Atmosféra - složení a důležité děje Atmosféra tvoří plynný obal Země a je rozdělena na vertikální vrstvy s odlišnými vlastnostmi tři základní kriteria dělení atmosféry podle: intenzity větru průběhu teploty

Více

VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-01-ZAKLADY A UVOD DO ELEKTROTECHNOLOGIE. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-01-ZAKLADY A UVOD DO ELEKTROTECHNOLOGIE. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-01-ZAKLADY A UVOD DO ELEKTROTECHNOLOGIE Střední odborná škola a Střední odborné učiliště,

Více

Tělesa sluneční soustavy

Tělesa sluneční soustavy Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Astronomie a vesmír. Bc. Irena Staňková. Čeština. Žák se seznámí s pojmy astronomie a vesmír. Vytvo eno v programu Smart. Prezentace / Aktivita

Astronomie a vesmír. Bc. Irena Staňková. Čeština. Žák se seznámí s pojmy astronomie a vesmír. Vytvo eno v programu Smart. Prezentace / Aktivita Identifikátor materiálu: EU 2 41 ČLOV K A P ÍRODA Anotace Astronomie a vesmír Autor Bc. Irena Staňková Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák se seznámí s pojmy astronomie a vesmír. Speciální vzdělávací potřeby

Více

Nabídka. nových vzdělávacích programů. Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o.

Nabídka. nových vzdělávacích programů. Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. Nabídka nových vzdělávacích programů Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. Ballnerova hvězdárna Sluneční analematické hodiny Vážení přátelé, příznivci naší hvězdárny, kolegové, jsme velmi potěšeni, že Vám

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro 1. stupeň základních škol Pro zvídavé školáčky jsme připravili řadu naučných programů a besed zaměřených

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus) Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Fyzika 3. období 7. ročník M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus) Očekávané výstupy předmětu

Více

Exoplanety. Lekce 14 Lenka Zychová, Miroslav Jagelka

Exoplanety. Lekce 14 Lenka Zychová, Miroslav Jagelka Exoplanety Lekce 14 Lenka Zychová, Miroslav Jagelka Detekční metody Astrometrie Měření radiální rychlosti Zákrytová fotometrie Gravitační mikročočkování Timing variations Přímé zobrazení další Astrometrie

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Mini projekt k tématu Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Říjen listopad 2014 Foto č. 1: Zkusili jsme vyfotografovat Měsíc digitálním fotoaparátem

Více

Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie

Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie Universum Na počátku všeho byl zřejmě jen záblesk prvotního světla vědomí. Jiskřička energie, která měla svou vlastní inteligenci, svou vlastní počáteční tvořivou

Více

Exoplanety ve škole. Ota Kéhar. astronomia.zcu.cz. kof.zcu.cz

Exoplanety ve škole. Ota Kéhar. astronomia.zcu.cz. kof.zcu.cz astronomia.zcu.cz kof.zcu.cz Exoplanety ve škole Ota Kéhar kehar@kof.zcu.cz Katedra obecné fyziky Fakulta pedagogická Západočeská univerzita v Plzni Co vás čeká? úvaha o výuce astronomie na školách exoplanety

Více

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele OPT/AST L07 Korekce souřadnic malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů výška pozorovatele konečný poloměr země R výška h objektu závisí na výšce s stanoviště

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 16. Skleníkový jev a globální oteplování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284

Více

Test vlastnosti látek a periodická tabulka

Test vlastnosti látek a periodická tabulka DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika, Planetárium

Více

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve

Více

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. III/2/Př VY_32_INOVACE_P01. Pořadové číslo: 1. Datum vytvoření: Datum ověření: 23.4.

VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. III/2/Př VY_32_INOVACE_P01. Pořadové číslo: 1. Datum vytvoření: Datum ověření: 23.4. VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL Název: Autor: Sada: Testové úkoly Mgr. Anna Hessová III/2/Př VY_32_INOVACE_P01 Pořadové číslo: 1. Datum vytvoření: 13.2.2012 Datum ověření: 23.4.2012 Vzdělávací oblast (předmět): Přírodověda

Více

VESMÍR. Prvouka 3. ročník

VESMÍR. Prvouka 3. ročník VESMÍR Prvouka 3. ročník Základní škola a Mateřská škola Tečovice, příspěvková organizace Vzdělávací materiál,,projektu pro školu výuky v ZŠ Tečovice Název vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_12 Anotace

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Fyzika 3. období 9. ročník M.Macháček : Fyzika 8/1 (Prometheus ), M.Macháček : Fyzika 8/2 (Prometheus ) J.Bohuněk : Pracovní sešit k učebnici fyziky 8

Více

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj Od středu Sluneční soustavy až na její okraj Miniprojekt SLUNEČNÍ SOUSTAVA Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor Náměstí Františka Křižíka 860 390 01 Tábor Obsah: 1. Úvod 2. Cíl miniprojektu 3. Planetární

Více

HVĚZDÁRNA FRANTIŠKA KREJČÍHO

HVĚZDÁRNA FRANTIŠKA KREJČÍHO HVĚZDÁRNA FRANTIŠKA KREJČÍHO WWW.ASTROPATROLA.CZ hvezdarna.kv@gmail.com telefon 357 070 595 JAK VYUŽÍT HVĚZDÁRNU FRANTIŠKA KREJČÍHO V KARLOVÝCH VARECH JAKO DOPLNĚK SOUČASNÉ ŠKOLNÍ VÝUKY Programy hvězdárny

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název č. 11 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 7. Vesmír a Země, planeta Země V pracovních listech si žáci opakují své znalosti o vesmíru

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou. Předmět: Přírodověda Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační

Více

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km. 9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy

Více

Venuše druhá planeta sluneční soustavy

Venuše druhá planeta sluneční soustavy Venuše druhá planeta sluneční soustavy Planeta Venuše je druhá v pořadí vzdáleností od Slunce (střední vzdálenost 108 milionů kilometrů neboli 0,72 AU) a zároveň je naším nejbližším planetárním sousedem.

Více

SKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny.

SKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT: SKUTEČNOST NEBO VÝMYSL? Živé věci potřebují k přežití energii. Energie, která udržuje život na Zemi, přichází

Více

Opakování učiva 8. ročníku. Elektrodynamika. Působení magnetického pole na vodič, vzájemné působení vodičů. Magnetické pole cívky

Opakování učiva 8. ročníku. Elektrodynamika. Působení magnetického pole na vodič, vzájemné působení vodičů. Magnetické pole cívky A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda 2 Vzdělávací obor: Fyzika 3 Ročník: 9. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 Kompetence k učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská

Více

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze - role vztažné soustavy - modely Sluneční soustavy stejná pozorování je možné vysvětlit různými modely! heliocentrický x geocentrický model Tanec

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999

Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999 Sezimovo Ústí Výroční zpráva 1999 Adresa: Hvězdárna Fr. Pešty, P.O.Box 48, Sezimovo Ústí Poloha: 49 23 10 s.š., +14 42 20 v.d., 420 m.n.m. Telefon: 0606 / 578648, 0361 / 262972, 275791, 0602 / 422166 E-mail:

Více

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou

Více

Fyzika 7. ročník Vzdělávací obsah

Fyzika 7. ročník Vzdělávací obsah Fyzika 7. ročník Druhy látek a jejich vlastnosti Pohyb a síla Skupenství látek Vlastnosti pevných látek Vlastnosti kapalin Vlastnosti plynů Tlak v kapalinách a plynech Hydrostatický a atmosférický tlak

Více

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí

Více

Martina Bábíčková, Ph.D. 10.9.2013

Martina Bábíčková, Ph.D. 10.9.2013 Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 10.9.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Život na Zemi Téma klíčová slova Co je přírodopis. Vznik vesmíru a

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV 12

PROCESY V TECHNICE BUDOV 12 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 12 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního

Více