Studie k řešení úkolu. (Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2010 až 2012) Ministerstvo kultury ČR srpen 2011

Transkript

1 Studie k řešení úkolu 1.6. Zavedení opatření proti zneužívání radničních periodik (Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2010 až 2012) Ministerstvo kultury ČR srpen 2011 zpracoval Oldřich Kužílek Obsah 1. Výchozí stav Vliv radničních periodik Hospodářské postavení periodik, povaha služby a veřejné zakázky a funkce periodik Právní postavení periodik Zneužívání periodik propagace, reklama nebo objektivní informování? Vztah obsahu periodika a korupčních příležitostí Mezinárodní srovnání Volba řešení Cíle úpravy Tyto cíle by měly být dosaženy následujícími normami: Varianty řešení z hlediska rozsahu a komplexnosti úpravy Návrhy legislativního řešení Varianta 1 (jednoduchá) Varianta 2 (komplexní) Důvodová zpráva Varianta 1 (jednoduchá) Varianta 2 (Komplexní)... 25

2 1. Výchozí stav 1.1. Vliv radničních periodik Radniční periodika (do skupiny zahrnujeme i krajská periodika) představují výnamný komunikační nástroj společnosti na území samospráv. Podle některých průzkumů mají tato periodika silný vliv na mínění čtenářů, protože jejich spojení s radnicí vyvolává vysoký pocit důvěryhodnosti. Tato periodika jsou velmi čtena (až 40% občanů je čte pravidelně 1 ) a vzhledem k praktickým místním informacím obvykle budí dojem serióznosti. Tato periodika díky dotaci z veřejných prostředků a exkluzivitě informací z radnice obvykle pracují absolutně bez konkurence. Např. dle výzkumu z Velké Británie z roku 2005 čte regionální a lokální tisk asi 40 milionů čtenářů, což je 80% populace. To je o 10% lidí více než čte národní tisk. Navíc výzkumy prokázaly, že čtenáři důvěřují lokálním médiím mnohem více než národnímu tisku, nebo ITV a dokonce i více než BBC. 2 Radniční periodika jsou obvyklým nástrojem komunikace v krajích a obcích. Naprostá většina obcí periodikum vydává či jeho vydávání finančně podporuje, kraje tak činí všechny. Obyvatelstvo ČR je tak pokryto sítí místních periodik územní samosprávy, která mají mimořádně silný vliv na informace a názory občanů, týkající se místních záležitostí. Tato média zobrazují a významně formují místní, komunální a regionální politiku, jež se uznává za podhoubí demokracie, za živnou půdu pro růst politiků a politických stran, a tedy celé politické kultury. Periodika mají různé názvy nejčastější je Zpravodaj, časté jsou Listy, Noviny, objevují se variace místního jména ( Šestka Praha 6, Kladno, Odolen Odolena Voda) či neobvyklé názvy ( Domov, Jitřenka, Hláska, Hobulet tj. Holešovice-Bubeneč-Letná tvořící Prahu 7 ad.) Hospodářské postavení periodik, povaha služby a veřejné zakázky a funkce periodik Periodika jsou vydávána za veřejné prostředky. Objem veřejných peněz nebývá vždy zřejmý, zejména pokud vznikají v rámci úřadu, protože významná část je skryta ve mzdových položkách a službách. Jen když jde o objednávku u externího dodavatele, jsou náklady o něco transparentnější. V rámci průzkumu Oživení bylo zjištěno, že 79 % periodik je distribuováno tzv. bezplatně (tj. náklady jsou hrazeny z rozpočtu obce/kraje). V případě placených periodik stojí číslo průměrně 6,40 Kč, nejlevnější (mimo bezplatných) jsou za 3 Kč. 1 např. Jan ČÍŽEK, Radniční a krajské noviny - stoupající zájem veřejnosti ( Dle průzkumů bylo zjištěno, že již po třech letech vydávání měsíčníku Olomoucký kraj jej 60 % obyvatel uvedlo mimo masmédií, internetu jako hlavní zdroj informací o dění v kraji. Průzkumy nás ubezpečují, že zájem veřejnosti o podobné tiskoviny je veliký. Například z průzkumu, který si nechal zpracovat úřad městské části Praha 10, vyplynulo, že radniční noviny přečte (v případě, že přijdou do schránky) neuvěřitelných 95 % obyvatel!. 2 (citováno z Jiří Dvorník, Současné podoby a funkce lokálního tisku, Případová studie periodik Zpravodaj a Obelisk, Bakalářská diplomová práce, Brno, 2009)

3 Náklady na jednu stránku periodika (zde průzkum nerozlišoval mezi velikostí stránky) jsou v průměru asi 60 haléřů. Pohybují se zhruba od 10 haléřů do 2,50 Kč. Největší periodika (např. Praha 23 milionů Kč ročně) tak představují výdaje v desítkách milionů, v nejmenších obcích v jednotkách až desítkách tisíc Kč. Roční náklad na distribuovaný výtisk jednoho čísla (bez ohledu na periodicitu) je průměrně 80 Kč. Hrubý odhad nákladů v měřítku celého státu ukazuje (k r. 2006), se z veřejných rozpočtů vydává na radniční periodika asi 400 milionů Kč ročně. Je však možné, že náklady jsou vyšší, přičemž též cenová hladina se od r zvedla. Vydané finanční prostředky na vytvoření, koupi či jinou formu zajištění služby šíření informací představují obdobný výdaje veřejného rozpočtu, jako na jiné služby pro veřejnost, jako je školství, údržba zeleně a podobně. Je tedy nutno stanovovat parametry požadované kvality této služby, jinak jde o neúčelně vynaložené veřejné prostředky a cena za ni může být naprosto neodpovídající dodanému výsledku. Parametry potřebné kvality plynou mimo jiného též z právního postavení radničních periodik. Plynou též z toho, jaké funkce mohou periodika plnit. Základní funkce sdělovacího prostředku ve vztahu mezi radnicí a občany jsou tyto: poskytování informací z radnice občanům (směr od radnice k občanům) odpovídání na dotazy veřejnosti, formulované zpravidla redakcí (směr od občanů k radnici), komunikace mezi občany o radničních tématech navzájem (směr od občanů k občanům). Pokud periodikum plní jen některou z těchto funkcí (zpravidla jen první), znamená to, že je za veřejné prostředky obstarávána nekvalitní služba. Vedle těchto politických obsahů plní periodikum také funkce společenské a kulturní Právní postavení periodik Vydávání zpravodajů není soukromým podnikem vedení obce či kraje, ale výkonem veřejné moci, konkrétně výkonu samostatné působnosti. Stejně jako provoz webových stránek představuje poskytování a šíření informací za veřejné prostředky směřující ke všem občanům obce či kraje. Podléhá tedy úpravě podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Pro posouzení tohoto aspektu je klíčový odst. 3 článku 17 Listiny základních práv a svobod: Cenzura je nepřípustná. Na fenomén místních periodik dopadá také Čl.22 Listiny: Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Totéž se projevuje v Čl.5 Ústavy: Politický systém je založen na volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy. 3 Projekt Radniční listy bez cenzury, provedený v r o.s. Oživení ve spolupráci s Otevřenou společností o.p.s. analyzoval 500 čísel na 7187 tiskových stranách, vždy po pěti číslech u každého ze 100 různých listů všech krajů a výběru měst i obcí v ČR.

4 Konečně je třeba vycházet i z 2 zákona o obcích: (2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Též 35 odst. (2) uvádí, že Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby informací, Zneužívání periodik propagace, reklama nebo objektivní informování? Radniční periodika jsou masivně zneužívána k propagaci pouze jedné části názorů a řešení, mezi nimiž se v dané obci v rámci samosprávy 4 vytvářejí výsledná rozhodnutí. Podobně jsou rozsáhle zneužívána k prezentaci a propagaci aktuálně vládnoucích zvolených představitelů. Vážným, byť někdy až úsměvným projevem jednostranného informování je, když pravidelně na první straně vyjde fotografie starosty (hejtmana), jak vítá sportovce, děti ve školce, otevírá knihovnu či doprovází presidenta. Například předvolební číslo (srpen-září 2006) Městských novin Ústí nad Labem obsahovalo na 16 stranách A4 rekordních 69 zmínek o primátorovi a 17 jeho fotografií. Obvyklé dále bývají sloupky či zamyšlení starosty, běžná je přehlídka úspěchů a plánů. Prezentují se však výhradně úspěchy, a na všech událostech se vyzdvihuje jen kladná stránka věci, přičemž o negativech, sporných momentech, kritice a diskusi panuje naprosté mlčení. Tím se vytváří hluboce deformovaný obraz politického života na místní úrovni a deformovaný obraz demokratických mechanismů v samosprávě. Veřejnosti se předkládá falešně nekonfliktní obraz, v němž správná řešení vznikají sama od sebe, bez jakékoliv polemiky a diskuse, pouze z osvíceného rozhodnutí aktuální politické reprezentace. Tím se hluboce poškozuje vnímání zastupitelské demokracie jako polemika a střídání politických sil v roli koalice a opozice. Narušuje se tak společenské uspořádání v České republice a princip samosprávy územních celků. Podle průzkumu Oživení 2006 politická plocha tvoří v průměru 39 % plochy periodik (max. 90 % - min. 1 %). Politickou plochou se míní tisková plocha periodika, která je věnovaná nebo se váže na aktivity radnice (hejtmanství) a jejich představitelů. Z této plochy je však k pluralitnímu, objektivnímu poskytování informací a názorů využíván jen zlomek. Průzkum zaznamenal pouze 2,6 % alternativních názorů v této politické tiskové ploše. Přitom alternativní názor se objevil pouze ve čtvrtině vydání periodik. Mezi periodikami, které připouštěly přítomnost alternativního názoru, pak jejich podíl dosáhl pouhých 5,4 % tiskové plochy věnované politickým obsahům. Radniční periodika nelze považovat za reklamní a propagační PR nástroj vedení radnice. Tím, že je adresován široké místní veřejnosti, nejde o vztah k vlastním zaměstnancům anebo k zákazníkům. Nejde a principálně nikdy nemůže jít jen o informace o určitých produktech, službách Vztah obsahu periodika a korupčních příležitostí 4 čl. 101 Ústavy 5 Jan Čížek ( ): české prostředí není na zavedení odpovídající formy PR periodika připraveno, proto by se měla radniční periodika stále snažit o vyváženost a připomínat spíš noviny.. Jan Potůček ( zpravodaj nelze brát jako firemní noviny, které jsou více méně PR, protože se dostává i mimo radnici, mezi občany.

5 Opatření proti korupci musejí vždy mít komplexní povahu, musejí se skládat z nástrojů na mnoha úrovních a týkat se mnoha různorodých aspektů, které souvisejí s korupčními příležitostmi. Periodikum představuje prostor pro vedení polemiky a kritiky místních poměrů, hrazené z veřejných prostředků, tedy jakousi službu obyvatelstvu. Je zřejmé, že pokud by funkce periodika byla v tomto smyslu objektivně naplňována, představuje nástroj, korigující chování představitelů radnice. Kontrola veřejnosti pomocí tohoto nástroje může zabránit v mnoha případech nesprávnému rozhodování, chybné alokaci zdrojů, takže kritika může snížit množství korupčních příležitostí a odvracet ty představitele, kteří jsou jim vystaveni, od jejich využití. Pokud by přijatá opatření dosáhla vyšší objektivity poskytovaných informací v radničních periodikách, lze odůvodněně předpokládat, že periodika se stanou součástí palety nástrojů, které omezují korupční příležitosti v daném místě. Jako protikorupční nástroj může kvalitní místní periodikum působit velmi účinně, protože působí subsidiárně, zapojuje do kontroly veřejnosti nad hospodařením, rozhodováním a nakládáním se zdroji osoby, které jsou nejblíže dané problematice, mají místní znalosti a proto se mohou vyjadřovat nejvíce zasvěceně (typicky členové zastupitelstva, zejména opoziční) Mezinárodní srovnání Z mezinárodního srovnání pěti zemí 6 plyne, že existují jak země bez zvláštní úpravy (např. Belgie, Polsko, Estonsko), tak s úpravou (Francie, Spojené království). V případě neexistující úpravy to neznamená neexistenci regulace: např. v Estonsku považují tato média sama sebe za svobodná a redakce těchto tiskovin dobrovolně dodržují Etický kodex novinářů, který stanoví, že tisk a jiná média slouží právu veřejnosti na obdržení pravdivých správných a srozumitelných informací a dále, že mediální organizace podnikají kroky k tomu, aby zabránila publikování nepřesných, zkreslených a zavádějících informací. V zemích s výslovnou právní úpravou lze najít jak zákaz publikovat určité informace, tak naopak jejich povolení s tím, že se ukládá zveřejňovat i alternativní názory. Britská úprava (zákon o místní samosprávě z roku 1986, Local Government Act 1986) a sbírka zásad o publikacích místní samosprávy (Code of Recommended Practice on Local Authority Publicity) zakazuje obcím publikovat jakýkoli materiál, který by, byť jen částečně, ovlivňoval veřejnou podporu pro jakoukoli politickou stranu. Tyto časopisy jsou vydávány téměř výhradně formou jakýchsi klientských PR časopisů, plných anket, tabulek a koncepčních materiálů. 7 6 Ochrana plurality názorů v radničních zpravodajích, Parlamentní institut, Jan Čížek, Radniční a krajské noviny - stoupající zájem veřejnosti (

6 Francouzská úprava obecného zákoníku o územních celcích (Code général des collectivités territoriales,cgct). stanoví povinnost v obecním věstníku vymezit prostor pro vyjádření těm členům zastupitelstva (conseil municipal), kteří nepřísluší k politické většině v zastupitelstvu. Tato povinnost existuje přitom jen v těch obcích, které mají více než obyvatel a vydávají věstník obecných informací o činnosti (réalisation et la gestion) zastupitelstva, a to v jakékoli podobě tzn. nejen jako tištěný dokument, ale i např. v elektronické podobě. Bližší úpravu tohoto ustanovení (např. vymezení toho, co se rozumí politickou většinou) ponechává zákon vnitřním předpisům obce (règlement intérieur). Obdobná ustanovení obsahuje CGCT i ve vztahu k zastupitelským sborům vyšších územně správních celků než obcí tzn. krajů (conseils généraux de département) a regionů (conseils régionaux). Prostor pro vyjádření je však v tomto případě za stejných podmínek vymezen nikoli pro členy politické menšiny, ale pro skupiny zastupitelů (groupes d élus). Z mezinárodního srovnání není zřejmé, zda existují (a případně jaké) prostředky prosazení těchto zákonných požadavků. 2. Volba řešení S ohledem na mezinárodní srovnání a znalost situace v ČR a praxe vydávání obecních a krajských periodik se nejeví jako vhodné zakázat územním samosprávným celkům publikovat ve svých sdělovacích prostředcích politické obsahy 8, jak je například stanoveno ve Spojeném království. Množství malých obcí v ČR vyvolává potřebu poskytovat jejich občanům informace o místních záležitostech, a přitom tuto funkci zjevně nenahradí ani žádný soukromý sdělovací prostředek, ani apolitický PR radniční časopis britského typu. Nejeví se ani vhodné byť velmi jednoduché opatření podle francouzské úpravy, kdy se pouze zajišťuje prostor pro alternativní názory. Taková ambice je minimalistická a pravděpodobně by vedla tomu, že tato zaručená plocha nebude bez snahy redakce (či dokonce s jejím odporem) vůbec naplňována, anebo bude při naplnění zákonného požadavku její dopad likvidován metodou tzv. nápravných komentářů 9, nevhodným umístěním a podobně. Jako nejvhodnější se jeví pokusit se o takovou regulaci, která bude mířit na veškerý radniční obsah 10 radničních periodik, a bude od něj jako od celku požadovat určitou vyváženost a objektivitu. Vedle toho je vhodné (alespoň v komplexní variantě) požadovat též prostor pro alternativní sdělení Cíle úpravy 8 jakýkoli materiál, který by, byť jen částečně, ovlivňoval veřejnou podporu pro jakoukoli politickou stranu. 9 Podle průzkumu Oživení Otevřená společnost 2006 jde o metodu, kdy alternativní názor je při zneužití možnosti závěrečné redakce a následné reakce na alternativní příspěvek zlikvidován otištěním násobně vyššího rozsahu opačných tvrzení, zesměšňováním, účelovou argumentací a komentáři redakce, anebo umístěním v neatraktivním prostoru periodika či jiného média. 10 podle metodiky vytvořené na základě průzkumu Oživení Otevřená společnost 2006 jde o názorová sdělení k aktivitám radnice, tedy o vše, co informuje o aktivitách souvisejících s činností místní (krajské) samosprávy. Východiskem je teze, že politický život na každé, i místní úrovni, v sobě obsahuje nejen přijatá řešení, ale i potencialitu různých jiných, nepřijatých řešení, rozhodnutí či aktivit.

7 Návrh úpravy vydávání radničních periodiky ve smyslu úkolu 1.6. Zavedení opatření proti zneužívání radničních periodik (Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2010 až 2012) si dává tyto cíle: 1) uložit vydavatelům periodik plnit určité obsahové požadavky, odpovídající formulacím, které se pro vyjádření objektivity a názorové vyváženosti používají v předpisech o médiích veřejné služby, a které mají již zavedený výklad v judikatuře. 2) uložit vydavatelům periodik taková opatření, která z hlediska organizace, struktury orgánů, jejich funkcí povedou v rámci demokratických mechanismů zastupitelské demokracie a obecní a krajské samosprávy k trvalému systémovému tlaku na plnění uvedených obsahových požadavků. 3) zakotvit možnost obrany před zneužitím periodik v jednotlivých, extrémních případech, při využití a doplnění dosavadních možností tiskového zákona. 4) zajistit, aby v případě, kdy povinný subjekt (podle zákona o svobodném přístupu k informacím) poskytuje informaci formálně či neformálně sdělovacím prostředkům, musel na vyžádání tutéž informaci dát k disposici též zájemcům z ostatních sdělovacích prostředků tak, aby nemohl vzniknout exkluzivní přístup některého sdělovacího prostředků k poskytovaným informacím, a to zejména z hlediska rychlosti Tyto cíle by měly být dosaženy následujícími normami: ad 1) uložit vydavatelům periodik plnit určité obsahové požadavky A) V tiskovém zákoně definovat periodický tisk veřejné služby. V tiskovém zákoně zčásti paralelně se zákony o územní samosprávě uložit obecné obsahové náležitosti, odpovídající požadavkům, kladeným na provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání. Tyto požadavky by se díky rozsahu působnost tiskového zákona vztahovaly jen na tištěná periodika. (Bylo by možné tuto povinnost uložit jen v zákonech o územních samosprávných celcích, ovšem potom by vlastní úprava v tiskovém zákoně, odkazující se tak na jiné zákony, byla nepřehledná a méně konzistentní). B) V zákoně o obcích, krajích a Praze uložit těmto subjektům v případě, že za veřejné prostředky provádějí systematické šíření informací (vydávají periodikum, provozují webovou stránku, vysílají televizní program) určité obsahové náležitosti, odpovídající požadavkům, kladeným na provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání a na média veřejné služby (Česká televize, Český rozhlas). Úprava musí být provedena v zákonech o územních celcích, jinak by se nevztahovala na periodika, která vznikají v kombinaci webu a tištěné podoby, kdy v některých případech nelze odlišit, co je prvotní a co druhotná podoba. Při rychlosti přechodu na elektronické šíření obsahu nemá smysl úpravu zavést jen pro oblast tisku. ad 2) uložit vydavatelům periodik organizační opatření k plnění uvedených obsahových požadavků.

8 V zákonech o územních samosprávných celcích zakotvit některé organizační samoregulační požadavky, povinně doprovázející situaci, kdy územní samospráva vydává periodikum či jinak šíří informace. Jde o povinné zřízení odpovědného orgánu samosprávy, střet zájmů a další opatření. ad 3) zakotvit možnost obrany před zneužitím periodik v jednotlivých případech nebo sankci A) V tiskovém zákoně zakotvit proces, umožňující subjektům, jimž se zneužitím periodika zasáhlo do politických práv, aby se domáhaly nápravy. Jako vhodný nástroj se jeví obdoba obrany před zásahem do osobnostních práv ve formě odpovědi ( 10) nebo dodatečného sdělení ( 11) podle platného tiskového zákona, včetně soudní ochrany. B) Podvariantou realizace třetího cíle je zakotvit možnost obrany pouze v zákonech o územních samosprávách formou seberegulace samosprávy, například stížnost k redakčnímu výboru a projednání v zastupitelstvu. Nevýhodou takového řešení však je, že využití samosprávných mechanismů zastřešuje pouze zastupitelstvo jako nejvyšší orgán samosprávy, takže proces může vést (a zpravidla vede) ke stejnému, většinou hlasů schválenému výsledku, jako je prvotní kritizovaný stav (většina neuzná nárok menšiny). C) Další podvariantou třetího cíle je zakotvit sankce, ukládané Ministerstvem kultury v případě, kdy vydavatel poruší obsahové povinnosti dané tiskovým zákonem. Šlo by o obdobu sankcí, které v oblasti rozhlasového a televizního vysílání může ukládat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, z jejíž praxe by bylo možné čerpat zkušenosti a navázat na dosavadní rozhodování a judikaturu. Tento koncept je odvážný tím, že by umožňoval vládní exekutivě zasahovat (na základě zákona) do samosprávné působnosti územní samosprávy, a to na citlivém poli svobody projevu a šíření informací. Jde však o zásah ústavně konformní 11. ad 4) ochrana před exkluzivním poskytováním informací sdělovacím prostředkům V zákoně o svobodném přístupu k informacím se zakotví povinnost poskytnout informaci, kterou povinný subjekt formálně či neformálně poskytl některému sdělovacímu prostředku, též zájemcům z ostatních sdělovacích prostředků tak, aby nemohl vzniknout exkluzivní přístup některého sdělovacího prostředků k poskytovaným informacím, a to zejména z hlediska rychlosti. Přístup sdělovacích prostředků k informacím totiž vyžaduje rychlejší poskytnutí, než lze požadovat na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím Varianty řešení z hlediska rozsahu a komplexnosti úpravy Jednoduchá varianta (deklaratorní, bez prosazovacích mechanismů) 11 Ústava, Čl.101 (4) Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.

9 Lze si představit variantu jednodušší, která by plnila pouze cíl č. 1. Obsahovala by jen zakotvení obsahových povinností, bez podrobnější úpravy opatření, které by vydavatel byl povinen pro dodržování obsahových povinností uplatnit, a bez možnosti obrany v jednotlivém případě zneužití periodika. Varianta by byla více méně deklaratorní, bez prosazovacích mechanismů. I v takové podobě by mohla do určité míry přispět ke zlepšení stavu, neboť by upozornila vydavatele na charakter jejich vydavatelské činnosti a závazky, které z ní plynou. I obecně formulovaná obsahová povinnost by v zásadě mohla být soudně vymahatelná, pokud ovšem by uložená povinnost vytvářela konkrétní nárok osoby, která by se proti jeho nesplnění mohla bránit, podobně jako se může občan obce domáhat u soudu ochrany před porušením svého práva vystoupit na jednání zastupitelstva 12. Problémem však je, že není snadné stručně právně definovat osobu, která by měla mít aktivní žalobní legitimaci. Tento nástroj prosazení práva tedy není v jednoduché variantě možný. Variantu by bylo možné rozšířit jiné prosazovací opatření - o sankční ustanovení, čímž by se přiblížila komplexnější variantě. Též je možné doplnit ji úpravou, chránící před exkluzivním přístupem některého sdělovacího prostředků k poskytovaným informacím Komplexní varianta včetně prosazovacích mechanismů Komplexní varianta by plnila všechny cíle. V jejím rámci lze zvažovat podvarianty, kdy by zejména některá opatření v rámci organizace vydávání periodik územní samosprávou mohla být rozvinuta více či méně. Obsahová povinnost může být soudně vymahatelná, pokud uložená povinnost vytváří konkrétní nárok osoby, která by se proti jeho nesplnění mohla bránit, podobně jako se může občan obce domáhat u soudu ochrany před porušením svého práva vystoupit na jednání zastupitelstva 13. K tou účelu je však v komplexní variantě nutno podrobně a pečlivě definovat osobu, která by mohla být takto aktivně legitimována k žalobě. Přitom tento nárok lze zakotvit jak v tiskovém zákonu, tak též v zákoně o územních samosprávných celcích. První podvarianta znamená, že dopad se týká jen tištěných periodik, ale také například ministerstev a jimi vdávaných periodik. Druhá podvarianta se týká sice jen obcí, ale zase všech jejich sdělovacích prostředků, nejen tištěných periodik. 12 Soudní řád správní, 82 Žalobní legitimace Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu, trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování. Viz např,. rozsudek 15 Ca Soudní řád správní, 82 Žalobní legitimace Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu, trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování. Viz např,. rozsudek 15 Ca

10

11 3. Návrhy legislativního řešení 3.1. Varianta 1 (jednoduchá) (vyjádřena formou novelizačních bodů) ČÁST PRVNÍ Změna tiskového zákona Čl. I Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon) ve znění zákonů č. 302/2000 Sb. a č. 320/2002 Sb., se mění takto: 1. V 3 se na konci písmene f) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou zní: g) periodickým tiskem veřejné služby periodický tisk vydávaný subjekty, které jsou subjekty povinnými poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím 1a (dále jen "povinný subjekt"), anebo periodický tisk, jehož obsah, vydání či veřejné šíření vcelku nebo zčásti zajišťuje vydavatel na základě smlouvy s povinným subjektem anebo souhlasu k používání názvu či znaku povinného subjektu, označení oficiální anebo označení obdobného významu ve vztahu k povinnému subjektu,. 2. V 7 odst. 2 se na konci písmene e) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: f) u periodického tisku veřejné služby údaj, že se jedná o periodický tisk veřejné služby. 3. V 8 odst. 1 za dosavadní písm. a) se vkládá nové písm. b, které zní: b) u periodického tisku veřejné služby údaj o tom, že se jedná o periodický tisk veřejné služby,. Označení dalšími písmeny se mění v následujícím pořadí. 4. Za 16 se vkládá nová 16a, který zní: 16a Zvláštní obsahové povinnosti periodického tisku veřejné služby Vydavatel periodického tisku veřejné služby je povinen při zajištění jeho obsahu, vydání a veřejném šíření poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. 1a 2 odst. 1 zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

12 Podvarianta sankce 5. V 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: Ministerstvo uloží vydavateli periodického tisku veřejné služby za porušení povinnosti podle 16a pokutu až do výše Kč. Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako odstavce 4 až V 17 odst. 4 (dosud odst. 3) se text stanovených v 7 odst. 2 a 7, 8 odst. 2 a 9 odst. 1 a 5 nahrazuje textem stanovených v 7 odst. 2 a 7, 8 odst. 2, 9 odst. 1 a 5 a 16a. (Poznámka: následující ustanovení je třeba zvážit v případě, že situaci, kdy by měl Krajský úřad uložit sankci svému kraji jako vydavateli, nebo vydavateli, který periodikum vydává pro jeho kraj, neřeší dostatečně ustanovení o pověření jiného správního orgánu podle 131 odst. 4 Správního řádu, kdy by MK pověřilo jiný krajský úřad) 7. V 17 odst. 5 (dosud odst. 4) se za prvou větu doplňuje věta druhá, která zní: V případě periodického tisku veřejné služby pokuty ukládá, vybírá a vymáhá ministerstvo. Varianta k bodům 5 a 6: V 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: Krajský úřad uloží vydavateli periodického tisku veřejné služby za porušení povinnosti podle 16a pokutu až do výše Kč. V případě periodického tisku veřejné služby, u něhož je povinným subjektem podle 3 písmeno g) kraj, tuto pokutu uloží ministerstvo. V 17 odst. 5 (dosud odst. 4) se za prvou větu doplňuje věta druhá, která zní: V případě periodického tisku veřejné služby, u něhož je povinným subjektem podle 3 písmeno g) kraj, pokuty ukládá, vybírá a vymáhá ministerstvo. Totéž se promítne i do nového 17 odst V 17 odst. 7 se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a doplňuje text, který zní: Pokuty uložené podle tohoto zákona ministerstvem jsou příjmem státního rozpočtu. Čl. II Vydavatelé periodického tisku veřejné služby jsou povinni doplnit oznámení podle 7 odst. 2 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů, o označení, že jde o periodický tisk veřejné služby nejpozději do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona.

13 ČÁST DRUHÁ Změna zákona o obcích Čl. III Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění zákonů č. 273/2001 Sb., č. 320/2001 Sb., č. 450/2001 Sb., č. 313/2002 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 59/2003 Sb., č. 22/2004 Sb., č. 216/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 421/2004 Sb., č. 501/2004 Sb., č. 626/2004 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 61/2006 Sb., č. 234/2006 Sb. a č. 245/2006 Sb., (???) se mění takto: V 35a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: (3) Obec smí šířit informace prostřednictvím sdělovacích prostředků, zejména periodickým tiskem veřejné služby, rozhlasovým a televizním vysíláním a službou informační společnosti, a to při účinném zajištění zásad objektivity a vyváženosti, zejména toho, aby nebyla v celku šířeného obsahu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin místní veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v místním politickém a společenském životě. Poznámka: obdobné ustanovení se uvede v zákoně o krajích a hl.m. Praze ČÁST TŘETÍ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. IV Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: V 4 se za dosavadní odst. 5 vkládá nový odst. 6, který zní: (6) Poskytne-li povinný subjekt informaci k uveřejnění v periodickém tisku, rozhlasovém a televizním vysílání anebo prostřednictvím služby informační společnosti, je povinen zpřístupnit takto poskytnuté informace k obdobnému účelu všem dalším osobám, které o tyto informace projeví zájem, bez zbytečného odkladu.

14 3.2. Varianta 2 (komplexní) (návrh vyjádřen vyznačením změn v platném znění měněných předpisů) Změna zákona č. 46/2000 Sb., tiskový zákon, ve znění pozdějších předpisů 3 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) periodickým tiskem noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce, b) periodickým tiskem veřejné služby periodický tisk vydávaný subjekty, které jsou subjekty povinnými poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím 1a (dále jen "povinný subjekt"), anebo periodický tisk, jehož obsah, vydání či veřejné šíření vcelku nebo zčásti zajišťuje vydavatel na základě smlouvy s povinným subjektem anebo souhlasu k používání názvu či znaku povinného subjektu, označení oficiální anebo označení obdobného významu ve vztahu k povinnému subjektu, bc) vydavatelem fyzická osoba nebo právnická osoba, která vydává periodický tisk, cd) vydáváním periodického tisku činnost vydavatele, při které na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje jeho obsah, vydání a veřejné šíření, de) vydáním periodického tisku soubor stejných či pouze regionální částí (mutace) se lišících hmotných rozmnoženin (výtisků) periodického tisku, ef) dnem vydání kalendářní den, kdy bylo zahájeno veřejné šíření vydání periodického tisku, fg) veřejným šířením periodického tisku jeho zpřístupnění předem individuálně neurčenému okruhu osob nebo i osob takto určených, pokud překračují okruh členů rodiny vydavatele, který je fyzickou osobou, a s ním spjatého okruhu osobních přátel. 7 Evidence periodického tisku (1) Evidenci periodického tisku vede Ministerstvo kultury (dále jen "ministerstvo"). (2) Právnická nebo fyzická osoba, která hodlá vydávat periodický tisk, je povinna doručit ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením vydávání periodického tisku písemné oznámení, které musí obsahovat: a) název periodického tisku, b) jeho obsahové zaměření, c) četnost (periodicitu) jeho vydávání, d) údaje o jeho regionálních mutacích, e) název, adresu sídla a identifikační číslo vydavatele, je-li vydavatel právnickou osobou, anebo jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo vydavatele, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, je-li vydavatel fyzickou osobou, je-li vydavatel fyzickou osobou, která vydává periodický tisk na základě živnostenského 1a 2 odst. 1 zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

15 oprávnění, také jeho obchodní jméno, identifikační číslo a adresu místa podnikání, liší-li se od bydliště., f) u periodického tisku veřejné služby údaj, že se jedná o periodický tisk veřejné služby, a pokud zvláštní zákon vyžaduje k vydávání periodického tisku veřejné služby zvláštní rozhodnutí 14, pak i údaj o tomto rozhodnutí, (3) Není-li oznámení údajů stanovených v odstavci 2 úplné, vyzve ministerstvo osobu, která je učinila, aby oznámení doplnila do 15 dnů ode dne doručení výzvy, a upozorní ji, že nebude-li tato lhůta dodržena, hledí se na oznámení, jako by nebylo učiněno. (4) Ministerstvo zapíše periodický tisk do evidence periodického tisku a do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovených údajů sdělí osobě, která toto oznámení učinila, přidělené evidenční číslo periodického tisku. (5) Jestliže vydávání zapsaného periodického tisku nezačalo do 1 roku od zápisu nebo bylo přerušeno na dobu delší než 1 rok, platí, že vydávání periodického tisku bylo ukončeno dnem uplynutí uvedené lhůty. Ministerstvo zapíše tuto skutečnost do evidence periodického tisku a vyrozumí o tom vydavatele do 15 dnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 7 nebo ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozví jinak. (6) Hodlá-li vydavatel periodického tisku, jehož vydávání bylo ukončeno, obnovit jeho vydávání, je povinen to ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením obnoveného vydávání periodického tisku písemně oznámit. (7) Vydavatel je povinen ministerstvu písemně oznámit změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení vydávání evidovaného periodického tisku nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy došlo ke změně evidovaných údajů anebo k přerušení či ukončení vydávání periodického tisku. (8) Každý má právo nahlížet do evidence periodického tisku a pořizovat si z ní výpisy nebo opisy. 8 Povinné údaje (1) Vydavatel je povinen zajistit, aby na každém vydání periodického tisku byly uvedeny tyto povinné údaje: a) název periodického tisku, b) u periodického tisku veřejné služby údaj o tom, že se jedná o periodický tisk veřejné služby, bc) četnost (periodicita) jeho vydávání, cd) označení regionální mutace, je-li periodický tisk vydáván v regionálních mutacích, de) místo vydávání, ef) číslo a den vydání, fg) evidenční číslo periodického tisku přidělené ministerstvem, gh) název, sídlo a identifikační číslo vydavatele, je-li vydavatel právnickou osobou, anebo jméno, příjmení a bydliště vydavatele, je-li vydavatel fyzickou osobou; je-li vydavatel fyzickou osobou, která vydává tisk na základě živnostenského oprávnění, také jeho obchodní jméno, identifikační číslo a adresa místa podnikání, liší-li se od bydliště odst. 2 písm. x) zákona o obcích, zákona o krajích, zákona o hl. m. Praze

16 (2) Periodický tisk, který neobsahuje údaje podle odstavce 1, nesmí být veřejně šířen; to neplatí pro evidenční číslo periodického tisku přidělované ministerstvem, jestliže ministerstvo vydavateli nesdělilo evidenční číslo ve lhůtě podle ustanovení 7 odst. 4. Zvláštní ustanovení o vydávání periodického tisku veřejné služby 16a (1) Vydavatel periodického tisku veřejné služby je povinen při zajištění jeho obsahu, vydání a veřejném šíření poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru. (2) Vydavatel periodického tisku veřejné služby je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických částech obsahu bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v obsahu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě a k územnímu rozsahu veřejného šíření periodického tisku veřejné služby. (3) Vydavatel periodického tisku veřejné služby je povinen poskytnout přiměřený prostor pro vyjádření názorů všech politických stran a hnutí a skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě a k územnímu rozsahu veřejného šíření periodického tisku veřejné služby. 16b (1) Jestliže vydavatel periodického tisku veřejné služby jednostranně znevýhodní politickou stranu nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti tím, že po dobu nejméně tří měsíců neumožní uveřejnit jejich sdělení, které je prezentuje a jehož rozsah je přiměřený s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě a k územnímu rozsahu veřejného šíření periodického tisku veřejné služby, může zástupce politické strany nebo hnutí nebo jednotlivé názorové skupiny (dále jen zástupce ), je-li k tomu politickou stranou nebo hnutím nebo názorovou skupinou zmocněn, požadovat na vydavateli uveřejnění doplňující informace. Doplňující informace musí rozsahem odpovídat požadavkům na sdělení podle předchozí věty. Vydavatel je povinen na žádost zástupce doplňující informaci uveřejnit. Do doby tří měsíců se nezapočítává uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, k němuž byl vydavatel povinen podle 10 a 11. (2) Zástupcem politické strany nebo hnutí znevýhodněných podle odstavce 1 může být kterýkoli poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky anebo člen zastupitelstva obce, kraje nebo hlavního města Prahy nebo jeho městské části, který je přihlášen k trvalému pobytu na území obce, kde se nachází sídlo povinného subjektu, jenž je vydavatelem periodického tisku veřejné služby, ve kterém ke znevýhodnění podle odstavce 1 došlo,

17 anebo pro něhož je vydávání tohoto periodického tisku veřejné služby zajišťováno podle 3 písm. b). (3) Zástupcem skupiny veřejnosti, znevýhodněné podle odstavce 1, může být kterákoli osoba, přihlášena k trvalému pobytu na území obce, kde se nachází sídlo povinného subjektu, který je vydavatelem periodického tisku veřejné služby, v němž ke znevýhodnění podle odstavce 1 došlo, anebo pro který je vydávání tohoto periodického tisku veřejné služby zajišťováno podle 3 písm. b), je-li k tomu zmocněna nejméně dvaceti osobami, jež jsou přihlášeny k trvalému pobytu nebo mají sídlo na území stejné obce jako zástupce. (4) Zástupce, na jehož žádost byla vydavatelem uveřejněna doplňující informace podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další doplňující informace k této doplňující informaci. 16c (1) Žádost musí obsahovat text doplňující informace, jež má být uveřejněna, a musí k ní být přiložen originál plné moci podle 16b odst. 2 a 3 a datovaný doklad o předání sdělení, jež mělo být původně otištěno, vydavateli. (2) Žádost o uveřejnění doplňující informace musí být vydavateli doručena nejpozději do 7 měsíců od dne předání sdělení vydavateli, jinak právo na uveřejnění dodatečné informace zaniká. (3) Ustanovení 13 až 15 se použijí přiměřeně i na uveřejnění dodatečné informace. Vydavatel označí uveřejněnou dodatečnou informaci slovy "dodatečná informace". Ustanovení 13 odst. 4, 15 odst. 1 písm. c), odst. 2 a odst. 3 se nepoužijí. (4) Ustanovení 16a až 16c se nepoužijí na vydávání periodického tisku veřejné služby určeného k informování výhradně zaměstnanců, zákazníků anebo klientů povinného subjektu, který je podnikatelem anebo zdravotní pojišťovnou. 17 Pokuty (1) Krajský úřad uloží pokutu až do výše Kč vydavateli, který ve stanovené lhůtě nesplní povinnost a) doručit ministerstvu oznámení s údaji potřebnými k evidenci periodického tisku podle 7 odst. 2 nebo 3 a započne přes nesplnění této povinnosti s vydáváním periodického tisku, anebo oznámit ministerstvu změnu evidovaných údajů a přerušení nebo ukončení vydávání periodického tisku podle 7 odst. 7, b) dodat stanovený počet povinných výtisků určeným příjemcům podle 9 odst. 1 nebo provést výměnu vadného povinného výtisku za bezvadný podle 9 odst. 5. (2) Krajský úřad uloží za porušení povinnosti stanovené v 8 odst. 2 pokutu až do výše Kč vydavateli, který umožní veřejné šíření periodického tisku bez povinných údajů anebo s neúplnými nebo nesprávnými povinnými údaji. (3) Ministerstvo uloží vydavateli periodického tisku veřejné služby za porušení povinnosti podle 16a pokutu až do výše Kč.

18 (3 4) Za opětovné porušení povinností stanovených v 7 odst. 2 a 7, 8 odst. 2, a 9 odst. 1 a 5 a 16a uloží krajský úřad vydavateli pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v odstavcích 1 a 2. Porušení povinnosti se považuje za opětovné, jestliže vydavatel poruší povinnost v době do 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za předchozí porušení povinnosti podle tohoto zákona. (4 5) Pokuty ukládá, vybírá a vymáhá krajský úřad příslušný podle sídla vydavatele, jde-li o právnickou osobu, nebo podle bydliště vydavatele, popřípadě podle místa jeho podnikání, jde-li o fyzickou osobu. V případě periodického tisku veřejné služby, u něhož je povinným subjektem podle 3 písmeno g) kraj, pokuty ukládá, vybírá a vymáhá ministerstvo. (Poznámka: toto ustanovení je třeba zvážit v případě, že situaci neřeší dostatečně ustanovení o pověření jiného správního orgánu podle 131 odst. 4 Správního řádu, kdy by MK pověřilo jiný krajský úřad) varianta: ((4 5) Pokuty ukládá, vybírá a vymáhá krajský úřad příslušný podle sídla vydavatele, jde-li o právnickou osobu, nebo podle bydliště vydavatele, popřípadě podle místa jeho podnikání, jde-li o fyzickou osobu. V případě periodického tisku veřejné služby pokuty ukládá, vybírá a vymáhá ministerstvo. (5 6) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se krajský úřad o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo, a jde-li o pokračující porušování téže povinnosti, nejpozději do 3 let od doby, kdy porušování povinnosti ještě trvalo. (6 7) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům porušení právní povinnosti. (7 8) Pokuty uložené podle tohoto zákona krajskými úřady jsou příjmem krajů. Pokuty uložené podle tohoto zákona ministerstvem jsou příjmem státního rozpočtu. (8 9) Při ukládání pokut podle tohoto zákona se postupuje podle zvláštního právního předpisu.8) (9 10) Zaplacením pokuty podle předchozích odstavců nezaniká právní povinnost, za jejíž porušení byla pokuta uložena. Změna zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů 4 Poskytování informací (1) Povinné subjekty poskytují informace žadateli na základě žádosti nebo zveřejněním.

19 (2) Informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena. Pokud je taková informace zveřejněna v elektronické podobě, musí být zveřejněna i ve formátu, jehož specifikace je volně dostupná a použití uživatelem není omezováno. (3) Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace, pokud tento zákon nestanoví jinak. Povinné subjekty nejsou povinny měnit formát nebo jazyk informace, pokud by taková změna byla pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví povinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena. (4) Pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem. (5) Pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informace, poskytnou povinné subjekty informaci v elektronické podobě. (6) Poskytne-li povinný subjekt informaci k uveřejnění v periodickém tisku, rozhlasovém a televizním vysílání anebo prostřednictvím služby informační společnosti, je povinen zpřístupnit takto poskytnuté informace k obdobnému účelu všem dalším osobám, které o tyto informace projeví zájem, bez zbytečného odkladu. Změna zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů 35a (1) Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak. (2) Obce mohou zřizovat obecní policii. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zvláštní zákon. 13a) (3) Obec nebo obcí ovládané právnická osoba a organizační složka obce (dále jen obec ) smí šířit informace prostřednictvím sdělovacích prostředků, zejména periodickým tiskem veřejné služby, rozhlasovým a televizním vysíláním a službou informační společnosti, pouze při účinném zajištění zásad objektivity a vyváženosti. Povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy tím nejsou dotčeny. 13b) (4) Obec musí při šíření informací zejména zajistit a) objektivní a všestranné poskytování informací pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru, b) aby nebyla v šířeném obsahu, zveřejněném vždy nejvýše za tři měsíce, jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin místní veřejnosti, a to s 13b zejména zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 46/2000 Sb., tiskový zákon, ve znění pozdějších předpisů

20 přihlédnutím k jejich reálnému postavení v místním politickém a společenském životě. 84 (1) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce ( 35 odst. 1). (2) Zastupitelstvu obce je vyhrazeno a) schvalovat program rozvoje obce, b) schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce, c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce, d) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny, e) rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách, 29) f) delegovat zástupce obce, s výjimkou 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, g) navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání, h) vydávat obecně závazné vyhlášky obce, i) rozhodovat o vyhlášení místního referenda, j) navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí, k) určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni, l) zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce, m) volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, jakož i počet dlouhodobě uvolněných členů tohoto zastupitelstva, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce, n) stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce, o) zřizovat a zrušovat obecní policii, p) rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce, r) rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství, s) udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce, t) stanovit zásady pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce, u) rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů, v) rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis 29a), x) schvalovat šíření informací pomocí sdělovacích prostředků a na návrh redakčního výboru určovat jejich obsahové zaměření a strukturu, xy) plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem. (3) Není-li zřízena rada obce, vydává nařízení obce zastupitelstvo obce.

21 (4) Zastupitelstvo obce si může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti obce mimo pravomoce vyhrazené radě obce podle 102 odst. 2. (5) Zastupitelstvo obce rozhoduje o zrušení usnesení rady obce, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle 105 odst (1) Zastupitelstvo obce může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu obce. (2) Zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor. Jestliže zastupitelstvo schválilo šíření informací prostřednictvím sdělovacích prostředků, zřizuje též redakční výbor. (3) Obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje svaz utvořený podle zvláštního zákona; 36) vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru. (4) Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce; to neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru ( 120). 119a (1) Členem redakčního výboru nemůže být starosta, člen rady, tajemník obecního úřadu a zaměstnanec obecního úřadu. (2) Redakční výbor a) navrhuje zastupitelstvu obsahové zaměření a strukturu sdělovacích prostředků obce, b) průběžně kontroluje soulad informací šířených sdělovacími prostředky obce s právními předpisy. (3) O svých závěrech a zjištěních učiněných při kontrole podle odstavce 2 písm. b) nejméně dvakrát do roka informuje zastupitelstvo písemnou hodnotící zprávou, která obsahuje údaje o případných jednotlivých zjištěných nedostatcích s uvedením konkrétních uveřejněných informací, u kterých byly nedostatky zjištěny,. Poznámka: obdobná ustanovení se uvedou též v zákoně o krajích a hl.m. Praze. Přechodná ustanovení (Je třeba určit lhůtu, do které musejí zastupitelstva obcí (krajů), které vydávají periodikum, rozhodnout o šíření informací pomocí sdělovacích prostředků a na návrh redakčního výboru určit jejich obsahové zaměření a strukturu. Dále je třeba stanovit lhůtu, do které jsou vydavatelé povinni doplnit údaje podle 7.)