PORTÁL. Hurá do EU! Vladimír Îelezn : EU zdevastovala na e zemûdûlství Martin Jahn: S lopatami do EU Jana Bobo íková: Politiãkou doãasnû

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PORTÁL. Hurá do EU! Vladimír Îelezn : EU zdevastovala na e zemûdûlství Martin Jahn: S lopatami do EU Jana Bobo íková: Politiãkou doãasnû"

Transkript

1 PORTÁL B R Á N A K V Y T Í B E N M N Á Z O R Ò M Osobité periodikum nejen pro politiku a ekonomiku Hurá do EU! 181,47 mm 22,5 mm 87,52 mm O/ 36,16 mm Vladimír Îelezn : EU zdevastovala na e zemûdûlství Martin Jahn: S lopatami do EU Jana Bobo íková: Politiãkou doãasnû

2 úvodník Život je změna, změna je život Hurááá, tak už jsme konečně v té Evropě! Jasně to cítím všude kolem sebe. Ptáčci zpívají krásněji, tráva je zelenější, holky hezčí... Nebo je to tím, že je květen? Teď nevím. Ano, Česko ãasopis je v EU a Portál má nové institucionální zaštítění. Jak se nás dotkne první změna, to se tvrdit neodvažuji, ale zato Vám mohu slíbit, že se časopis bude pod křídly Eportalu měnit pouze k lepšímu. Stavební kameny, na nichž je tato Brána k vytříbeným názorům vystavěna prosazování li- PORTÁL berálních a liberálně-konzervativních hodnot v politice, ekonomii a v pohledu na svět vůbec, zůstanou nenarušeny, žádná eroze idejí nehrozí. Čestné pionýrské! Erodovat nebude ani zdravě euroskeptický pohled na dění v EU. Mimochodem, máme se zde na co těšit, vždyť při určité konstelaci budou naše zájmy hájit bývalí kosmonauti, pornohvězdy, bahamští tuneláři či ortodoxní marxisté-leninisté, kteří se navíc stávají terčem vtípků pro příznačné zakřivení dutiny ústní. S takovou sestavou se v Evropském parlamentu určitě neztratíme! Do europarlamentu naštěstí nekandidují pouze tyto pouťové atrakce; v minulém čísle jsme dali prostor rozhovorům s lídry eurokandidátek demokratických stran a uskupení. Trochu jsme však pozapomněli na hnutí Nezávislých. Napravujeme to a přinášíme exkluzivní interview s Vladimírem Železným, jejich jedničkou. Svou troškou do mlýna přispěje i dvojka Jana Bobošíková, exmoderátorka ČT, BOBO TV a Novy. Tématu EU se v kvalitních textech budou dále věnovat Petr Mach, Benjamin Kuras, Martin Erva, jenž připravil rozhovor laděný nejen na evropskou strunu s mágem CzechInvestu Martinem Jahnem, a další. Komunistům stále stoupají preference, což považujeme za extrémně nebezpečné. Těm, co rychle zapomínají, osvěží pamět Lukáš Petřík rozhovorem s Milanem Paumerem, člověkem, jenž se v padesátých letech společně s bratry Mašíny probíjel do svobodného světa na západ od našich hranic. Bavte se skvěle u těchto i jiných článků. šéfredaktor Obsah Dopisy a ohlasy...3 Měsíc lásky nejen v české politice...4 Pavel Křepelka: Šok: Mladí konzervativci se nebrání komunismu!...4 Davor Kahofer: Stalin, Gottwald, Grebeníček - komunistů večerníček!...4 Lukáš Kovanda: Zeman Terminátorem?...6 David Lipka: Den daňové svobody...6 Jana Bobošíková: Političkou dočasně (určitě ne jako sovětská vojska)...7 Martin Erva: EU cíleně zdevastovala české zemědělství (rozhovor s Vladimírem Železným)...8 Petr Mach: V EU nemůže fungovat demokracie...11 Benjamin Kuras: Začněte odpočítávat kolaps...12 Lukáš Petřík: Komunacismus a hegemonismus v EU...14 Lukáš Kovanda: Dávejme si pozor...15 Vavřinec Kryzánek: Je dobře, když Izrael zabíjí zabijáky...16 Michal Jelínek: Penzijní reforma je nevyhnutelná...17 Martin Erva: Dobré, že máme alespoň ty lopaty, u sousedů ještě hrabou rukama (rozhovor s Martinem Jahnem)...18 Lukáš Petřík: Starej frajer Masaryk (rozhovor s Milanem Paumerem)...20 Pavel Křepelka: Milton Friedman: Eurozóna ohrožena kolapsem!...22 Fórum Portálu...22 Larry Král: Mobil v mušli...23 Co Larry zaslechl

3 dopisy a ohlasy âasopis PORTÁL květen 2004 číslo 3 ročník II Šéfredaktor Lukáš Kovanda Zástupce šéfredaktora Martin Erva Redakce Michal Jelínek, Jiří Jíše Vavřinec Kryzánek, Pavel Křepelka Lukáš Petřík, Stanislav Vejvar Vendula Křížová (jazyková redakce) Grafik Jiří Kovanda Dopisy a ohlasy Dobrý den, teď mě málem trefil šlak pustil jsem se do četby časopisu Portál (2/2004), který má v podtitulu: Brána k vytříbeným názorům, a na straně 21 si přečetl Samoúčelnou ekologii Ondřeje Vašíčka ten týpek to asi myslí vážně, co? Mně ho teda přijde docela líto. Myslíte, že cesta k vytříbeným názorům vede přes četbu názorů takových dementů? David Šlechtický (PF UK) via Cesty k vytříbeným názorům jsou spletitě trnité, nejsou to jednoduché cesty, ale rozhodně nevedou přes checkpoint s pomyslným názvem Osobní urážky nepohodlných autorů. Panu Šlechtickému doporučím jiný směr, směr, který neústí do slepé uličky skrze primitivní odsudky a jenž je vydlážděn vlastní kvalitní argumentací určitého názoru. Po této cestě nejdál dojdete, třeba i k vytříbeným pravdám. luq Portál OnLine Jiří Vitek Marketing, inzerce Jan Štěpánek Distribuce Alexandr Stepanovič Tisk Europrint, a. s. Mezi Vodami 1952/9, Praha 4 Eportal, o. s. Benediktská 8/689, Praha 1 Tel.: Portál Brána k vytříbeným názorům vychází šestkrát ročně. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoliv užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoliv způsobem bez výslovného svolení vydavatele je zapovězeno. 3

4 události - akce - komentáře Měsíc lásky nejen v české politice Portál: Tři, dva, jedna, on-line verze je tu! Už je to tady! Koncem května bude spuštěna zbrusu nová on-line verze časopisu Portál. Na adrese tak budete moci nalézt speciální verzi redakčního systému, jež je vlastně unikátní kombinací dvou dalších takových systémů. Cílem je jednoduchost, rychlost a přehlednost při zachování profesionální stránky věci. Neváhejte a připojte se! ČSSD nezná mapu Evropy! Kam tahle partaj spěje, zalomila rukama dvaaosmdesátiletá důchodkyně Anna Borská z Klatov. Stejně jako server idnes (18. 5.) si všimla, že na billboardech lákajících voliče k urnám, se socialisté a jejich mediální agentury trochu sekli. Na mapě Evropy, jež tvoří pozadí Roučkům a Falbrům (nevyložte si to špatně), totiž zařadili do EU i země jako Bulharsko či Rumunsko. O nich i paní Borská ví, že členy nejsou. Naopak Kypr je zase označen jako země nečlenská. Ach jo. KDU-ČSL znovu proti potratům Křesťanští demokraté nedávno neuspěli s hardcore verzí svého (proti)potratového zákona. Nyní nabízejí soft variantu: potrat bude legální v případě znásilnění, incestu, při ohrožení života ženy a dokonce pokud budou s abortem souhlasit oba rodiče. Lidovci konečně trochu pochopili, jaké je společenské klima v této otázce. Pokud zákon projde, bude zajímavé sledovat, kterak se bude otec určovat třeba v případech gravidit lehkých děv. Asi losem US: Další z kola ven! Zachvíli budu čitelný už úplně všem, prohlásil rezolutně unionistický senátor Robert Kolář. Stalo se tak v pořadu Sedmička 16. května. I otrlé kotelnici Jílkové se při těchto rázných slovech začala třást kolena. Co tím myslel pan senátor? Že zachvíli už bude všem jasné, že v US končí! Po Vrbíkovi a Bielezsovi opouší potápějící se Rumlův výletní parník další vyšší šarže. US: tak nadějný začátek, tak hořký konec. Šok: Mladí konzervativci se nebrání komunismu! Odhalte důvody, proč Portál již nebude institucionálně spolupracovat s MK Éra vypjatého a poťouchlého antikomunismu musí skončit, KSČM je standardní parlamentní strana se solidní členskou základnou. Prioritou je boj proti socanům. To jsou slova člena nejužšího vedení Mladých konzervativců (MK), jenž si však nepřál být jmenován. Je to snad opožděný apríl? Vždyť tato organizace měla boj proti komunistům od počátku ve vínku. Další členové vedení postoj potvrdili. Májový apríl je smutnou realitou. Jiná doba, jiný kabát. Neuvěřitelné! Jsou to jen spekulace, ale k nějaké dohodě muselo dojít, konzervativci na poslední chvíli zrušili antikomunistickou demonstraci, uvedl člen dobře obeznámený s aktuálním děním. Ano, dlouho připravovaná prvomájová demonstrace na Letné byla oficiálně zrušena, vedení se od ní na internetových stránkách distancovalo. Přitom ještě zhruba týden předtím rozeslali konzervativci tiskové zprávy, ve kterých používali silná hesla jako Nedržme hubu a krok!, Zastavme komunisty! a podobné. Může za tím být nějaký obchod, komunisté například mohli nabídnout příznivci MK místo asistenta poslance či senátora, pokračuje zdroj. Kupčení s posty i na této úrovni, zpronevěření se původním ideálům jasné důvody, proč striktně antikomunistický Portál mění institucionální zaštítění a ukončuje úzkou spolupráci s MK. Redakční rada tak rozhodla stoprocentní většinou. Zůstáváme nadále antitotalitárním periodikem obhajujícím liberální hodnoty. Bereme si za příklad skupinu členů MK, kteří se i přes zákaz vedení dostavili jako soukromé osoby na letenskou demonstraci a zajistili její relativní úspěch. Pavel Křepelka, redaktor Portálu Stalin, Gottwald, Grebeníček komunistů večerníček! Tak jako každý rok i letos, v sobotu prvního května, se soudružky a soudruzi z KSČ(M) sešli na oslavě Svátku práce na Letenské pláni. Také členové Pražského klubu MK si řekli, že u téhle akce rozhodně nemůžou chybět. Ohlásili proto řádně svoji antidemonstraci a od magistrátu získali, jak symbolické, západní část tohoto největšího pražského pískoviště. Aby nebyli na svém písečku sami, pozvali na něj i členy neformálního antikomunistického spolku Basta fidla a Konzervativní stranu. Jenže ne- KSČM: Stalinisté udeřili Při neustále se měnícím životě se občas kdekdo rád opře o nějaké neměnné jistoty. Pro komunisty je takovou konstantou rázovitý stalinista M. Grebeníček. 16. května si v Budějicích mohl i po jedenácti letech v čele KSČM vychutnat pocit alfasamce, jak sám pronesl. Rozuměj: pocit znovuzvoleného předsedy. Na záda mu zdatně dýchal betasamec V. Filip, ale nakonec se spokojil s příslibem, že bude 4

5 události - akce - komentáře pochopitelně zasáhlo republikové vedení konzervativců a vše zatrhlo. Z akce Pražského klubu MK se tak stala víceméně soukromá session některých členů. Demonstrace se zúčastnilo kolem 20 lidí z výše zmíněných organizací a nesla se ve velice uvolněném duchu. Obešla se také bez projevů a jiných obvyklých záležitostí. Pod transparenty a za provolávání hesel jako Stalin, Gottwald, Grebeníček komunistů večerníček! či poněkud drsnějšího Rudý zrůdy! se účastníci přesunuli na soudružský píseček, tedy na východní stranu pláně. Zde strávili příjemnou hodinu vyvoláváním dalších ostrých, ale pravdivých hesel a vzrušenou diskusí s našimi nepoučitelnými spoluobčany, soudružkami a soudruhy převážně důchodového věku. Soudružky a soudruzi se ukázali jako fanatičtí obhájci starých pořádků, kterým chybí nejen soudnost, ale i špetka sebereflexe, a mnohým též slušné vychování, jak se ukázalo při jejich hrubých až vulgárních výrocích. A co na to soudružky a soudruzi? Davor Kahofer, spolupracovník redakce Narušit pohodu a mír prvomájové oslavy komunistů se jim nepodařilo Skupinka třiceti nepoučených vykřikovala vybledlá, obehraná hesla, která zanikala a ani by nebyla slyšet při projevech představitelů KSČM a příjemných melodiích, které se nesly nad Letnou. Snaha asi pětadvaceti Mladých konzervativců, kteří stáli několik desítek metrů za posledními stánky, by ani nebyla vidět, nebýt kolem nich srocení zástupců některých větších médií. Nedalo mi to, abych se nešla podívat, co se tam děje. Jeden konzervativec četl hesla urážející komunisty sepsaná na motáku, aby je mohl zařvat. Chudák si je ani nepamatoval. Patřil vůbec k nim? Nesebrala ho ta skupinka cestou s sebou, aby jich bylo víc? Další právě dokončil rozhovor s reportérem a s uspokojením dobře vykonané práce namířil rádoby tvrdý a opovržlivý pohled k jednomu staršímu občanovi, který se mu snažil vysvětlit, že se mýlí. Kamery a mikrofony, namířené na hlouček konzervativců, měly zřejmě zdokumentovat mohutný odpor mladých lidí v Praze proti politice KSČM a jejich představitelům. Nenávistné a hrubé urážky komunistů byly lačně snímány kamerami a registrovány mikrofony, jako by na Letenské pláni byly tím nejvýznamnějším. 3. května 2004, (est) alfou až za čtyři roky. Ideolog partaje, M. Ransdorf, se musí ztotožnit s pozicí omegasamce je bez funkce. Bude ale stejně brzy exkomunikován do EP. Alfa, beta, gama, delta samí stalinisté. Po volbách zůstal ve vedení jen jeden umírněný revizionista J. Dolejš. Úderná rota hlásí: úkol splněn. Fotbal: Podaří se vše zamést pod koberec? Na konci týdne jsem byl dva a půl dne na Moravě, objížděl jsem fotbalové kluby od třetí ligy níž. A to mě povzbudilo. Jak tam ti lidé žijou, co pro fotbal dělají... Fotbal, to není jen první a druhá liga, ale stovky klubů v nižších soutěžích, tisíce chlapů a dětí, co hrají jen tak pro zábavu. ( ) Ti lidé na Moravě mi říkali: Ne, abyste skončil, to vás nesmí ani napadnout! Já už byl přitom nalomený (funkci položit). V tomto srdceryvném tónu rozmlouval v rozhovoru pro MF Dnes (12. 5.) Jan Obst, předseda fotbalového svazu. Ještě, že lze vlastní nevědomost a neschopnost schovat za anonymní dav chlapů a dětí, kteří do všeho jistě vidí nejlépe. Uvidíme, zda nakonec úplatkářská fotbalová megaaféra zase skončí pod kobercem. ČSSD: Majáčky nutné Pokud se někdo cítil jízdou ohrožen, pan ministr se omlouvá, prohlásil mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. Podle informací Nedělního světa (4. 5.) jel jeho nejvyšší nadřízený, socialista Palas, rychlostí přes dvě stě kilometrů v hodině! Spěchal na setkání s vinaři. Inu, lahodné moravské vínečko už je pádným důvodem pro sešlápnutí pedálu. Navíc je vše jištěno majáčky a imunitou, tak čeho se bát!. Jak se bude mluvčí omlouvat, až dojde k nějaké vážné kolizi, to je ve hvězdách. Spisovně se mluvit nebude Jsem hrozně zklamaná, co jsem v politice, tohle jsem ještě nezažila. Je nám jí vážně líto. Ivana Levá z KSČM bojovkyně za spisovnou češtinu v médiích. Škoda, že její zákon neprošel, takové spisovné TELE TELE by bylo jistě ještě daleko zábavnější než nyní. Ti poslanci jsou ale suchaři! Držíme Ivance palce, ať jí to vyjde příště. 1968: Oběti nebudou odškodněny! Postoj ke komusnismu je stále shovívavý. Příbuzní dvaasedmdesáti mrtvých, kteří byli zabiti při vpádu sovětských vojsk v roce 1968, zůstanou neodškodněni. Návrh ODS ne- 5

6 události - akce - komentáře byl počátkem května přijat. Zkusme si ještě chvíli počkat, oběti druhé světové války byly odškodněny také až po padesáti letech. Kdo si počká, ten se dočká Snad to bude nyní platit. Po oslavách přichází kocovina. Trvalá? Pokud snížíte daně, dotace nebudou, zpražil Gerhard Schröder Česko čtvrtý den po bujaře oslavovaném vstupu do EU. To nám to pěkně začíná! Když premiér Špidla dřívě prohlásil, že zdroje tu jsou, málokdo tušil, že myslí naše peněženky. Nyní nám to potvrdil i německý kancléř. Vytváří se zajímavý koloběh: česká vláda zvýší daně česká vláda zaplatí unijní příspěvky Brusel sem pošle něco nazpět. To jsou ty slavné unijní dotace. Budeme rádi, pokud zpátky dostaneme alespoň to, co jsme odevzdali. Jestliže se ale Brusel rozhodne použít naše peníze třeba na stavbu čističky vod kdesi v Litvě, máme smůlu. C est la vie. luq Komentář Portálu: Zeman Terminátorem? I will be back! Já se vrátím! hřměl v polovině osmdesátých let svalovec Arnold alias Terminátor na pokoutně získaných videokazetách nevalné kvality. Všichni jsme tomu tehdy věřili. A Arnie nezklamal. (Do politiky) už se nevrátím, věštil bezmála o dvacet let později bývalý prognostik a premiér Zeman. Téměř nikdo tomu nevěřil. A Miloš... nezklamal! Poťouchle pompézně se vrací na scénu. Lekce vyhazovu a úprk zadními dveřmi při hradních volbách pronikly hluboko pod hroší kůži, avšak centrální nervový systém ochromily jen dočasně. Ač jsme si v to již ani netroufali doufat, Miloš Zeman je opravdu zde. Vše rozjel mediálně přitažlivým mariášem. Co karta, to jeden zrádce z řad ČSSD, jenž jej potopil při prezidentském hlasování. Taková esa jako Špidla, Gross, Zaorálek, ale i Dostál už se třesou. Mají se čeho obávat? Možná by i měli, jenže Miloš sbalil své karty zpět do štůsku a uložil na bezpečné místo kdesi ve hvozdech Vysočiny. Zatím to vypadá, že triumfální Arnieho návraty nebudou napodobeny, ale co můžeme vědět, vždyť odchody takového Jana Rumla z politiky již také vytváří téměř nekonečnou ságu. Lukáš Kovanda, šéfredaktor Portálu Den daňové svobody DDS 2003 foto Jiří Vitek Patnáctého června budeme mít příležitost oslavit Den daňové svobody. Ten pomyslně rozděluje rok na dvě části. V první skoropolovině rozhoduje stát o tom, jak naloží s námi vytvořeným produktem, v druhé části jsme to my sami. Lze si to představit i takto: pokud bychom chtěli mít splnění daňové povinnosti, kterou na nás stát uvalil, co nejdříve za sebou a od prvního ledna odevzdávali vše, co vyprodukujeme, dokud by nás berní úředník neosvobodil razítkem splněno, trvalo by nám to letos celých 166 dní. Tento ukazatel přehledným a nekomplikovaným způsobem popisuje míru státních zásahů do fungování ekonomiky. Stát, jak víme, žádné své vlastní prostředky nemá. Každou korunu, již chce vydat, musí odebrat těm, kteří ji vyprodukují. Vybrané prostředky pak přerozdělí jiným. K čemu takové jednání vede? Předně se zdá být nespravedlivé, protože bere těm, kteří skrze dobrovolnou směnu uspokojují přání ostatních, a dává lidem, kteří nejhlasitěji křičí. Každopádně je však ekonomicky zhoubné, neboť oslabuje motivaci starat se o vlastní život a naopak podněcuje k životu na úkor ostatních. A nejen to. Každý zásah státu do ekonomiky narušuje koordinační funkci trhu. Podnikatelé, kteří se ve své činnosti řídí strukturou existujících a odhadovaných cen a provádějí ekonomickou kalkulaci, jsou závislí na tom, že ceny odrážejí skutečnou vzácnost jednotlivých vstupů, jež oni používají. Jestliže jsou ceny státními zásahy narušeny, přestávají plnit svou funkci a začíná se plýtvat. Čím větší zásahy jsou, tím větší je plýtvání a tím více se vzdalujeme bohatství, které bychom jinak mohli mít. A jak je tomu jinde ve světě? Toto srovnaní pro nás příznivě nevyznívá. Je sice pravda, že některé bohaté země, jako Švédsko, Dánsko, Francie a Rakousko, mají míru přerozdělení ještě vyšší, avšak není to pravidlem. Vlády Spojených států, Japonska, Kanady, Austrálie či Nového Zélandu přerozdělují v průměru dokonce o čtvrtinu méně než vláda česká. Našimi vzory by navíc měly být spíše země, které se mezi ty bohaté teprve propracovávají. Takové srovnání např. s Jižní Koreou, kde oslavili Den daňové svobody přesně na apríla či Irskem, kde tomu tak bylo ke konci dubna nás pak v ohledu na naši budoucí prosperitu naplňovat optimismem rozhodně nemůže. David Lipka, analytik Liberálního institutu 6

7 politika: hurá do eu! Političkou dočasně (určitě ne jako sovětská vojska) Jana Bobošíková M noho let jsem jako novinářka zpovídala politiky. Bylo mi někdy smutno z toho, jak se ti, co tvrdili, že normální je nelhat, kroutili, mlžili a vědomě říkali nepravdy. Jak ti oficiálně pravicoví se zaklínali neviditelnou rukou trhu, vysvětlovali, proč není možné privatizovat banky, a že je lepší dát továrnu za korunu, než ji řádně prodat. A ti, co zvítězili s politikou skoro úplně nalevo, pak přemýšleli o spoluúčasti pacientů a prodávali všechno, co v republice ještě zbylo. Pochopila jsem, že pro takové politiky není důležité být vpravo nebo vlevo, ale zejména být u toho. Důvody se vždycky najdou a hlavně dají se popsat mnoha slovy o službě vlasti, osobním nasazení, morálním kreditu a podobně. Ty skutečné motivy, o kterých se mlčí, jsou nadstandardní, v občanském životě pro mnohé nedosažitelné finanční podmínky, pocit moci a nadřazenosti, pocit osobního uspokojení. A právě tyto motivy vedou řadu našich politiků k touze udržet se v téhle branži co nejdéle a vnutit občanům, že politika je profese jako každá jiná. A u některých celoživotní. Ostatně, co je lepším důchodem než poslanecký či senátorský plat. Podle mě jde o zásadní omyl! Profese je lékař, prodavačka, soustružník, manažer nebo učitel. Politik to je služba a poslání. Tedy ne profese a ne doživotní trafika. Často jsem se v duchu sama sebe ptala, zda to nejde jinak. Jestli není správnější do politiky vstoupit jen tehdy, když je člověk ve svém oboru profesionál, který se má z politiky kam vrátit, a nemusí se tedy politického křesla držet zuby nehty za cenu špinavých kompromisů. Jestli není správnější zabývat se věcmi veřejnými až tehdy, když člověka neoslňuje např. post místopředsedy nějakého parlamentního výboru jen pro to, že tak má čtyři roky zajištěné leasingové splátky na auto z funkčního příplatku. V tomto směru se je co učit od komunálních političek a politiků v těch nejmenších obcích. Dají si úkoly: já tu břízu nepopílím!, tady autobusovou zastávku nezruší! A potom, dokud svůj úkol nesplní, za něj v zastupitelstvech obcí bojují do posledního dechu. Mnohdy bezplatně, bez ohledu na spoustu volného času, který své práci věnují, prostě pro to, aby pomohli lidem, se kterými žijí. V dějinách každé země jsou období, kdy je třeba bez ohledu na osobní prospěch přiložit ruku k dílu. Jsem přesvědčena, že takové období právě prožíváme. Česká republika se dostává do úplně jiné situace, než kterou jsme znali doposud. Její začlenění do evropských struktur přinese řadu nových situací, řadu problémů, se kterými se budeme denně potýkat. Proto je čas zkusit politiku opravdu velmi jinak, zkusit ji jako skutečnou konkrétní službu občanům v konkrétní nové situaci. Využít odborných znalostí pro splnění jednoho jediného úkolu: zajistit České republice v Evropské unii rovnoprávné postavení s ostatními státy a českým obcím co největší množství zdrojů na jejich rozvoj a snížení nezaměstnanosti. Je o mně známo, že když mě vyhodí dveřmi, vrátím se oknem. A Evropský parlament má oken snad dost. Mým heslem je: do Evropské unie s rovnými zády. A to dodržím. autorka je kandidátkou Nezávislých pro volby do EP 7

8 rozhovor: hurá do eu! EU cíleně zdevastovala české zemědělství Rozhovor s Vladimírem Železným, lídrem eurokandidátky hnutí Nezávislí Co se stane, když vaše hnutí překročí ve volbách do Evropského parlamentu (EP) pětiprocentní rubikon? To je magická hranice. Bude to velmi zřetelný signál pro naši politickou scénu. Signál znepokojivý, protože přicházíme trochu jako mimozemšťané, jako Marťani. Ale jsme poučení Marťani, velmi zřetelně vnímáme frustraci lidí z donekonečna zacykleného politického establishmentu, který již začíná unavovat. Osobně trávím tři až čtyři dny týdně na Znojemsku, i v té poslední vesnici, a při rozhovorech s voliči intuitivně cítím, že je tu prázdná nika. Nejsou pro vás volby do EP pouze takovým lakmusovým papírkem, který má pomoci zjistit, zda tu niku, to prázdné místo na politickém trhu, lze zaplnit? Nesměřují vaše cíle a zájmy spíše do Česka než do Evropy? To by byl nákladný a náročný lakmusový test. My bereme volby do EP smrtelně vážně, máme totiž pocit, že zde bylo našimi přístupovými dohodami, tak jak jsme je podepsali, zaděláno na velký malér do budoucna. Chceme tento malér zmírňovat. Vy nejste členem Nezávislých. Hodláte se přesto nějak podílet na vnitřní politice tohoto uskupení? Nesporně hodlám svými zkušenostmi nebo úvahami participovat na tvorbě hnutí. Myslím, že je to moje povinnost. Povinnost senátora, který byl za toto hnutí zvolen. Co říkáte na to, že pan Horák (bývalý předseda Nezávislých) nechce pana Zwyrteka (současný předseda Nezávislých od listopadu 2003) pustit na webové stránky hnutí, že mu zamezuje v přístupu k nim. Značí to na rozštěp v hnutí? To jsou drobné tahanice, které nastupují vždy, když po dlouhém období pod jedním vedením přichází vedení jiné, nové a dynamické. Staré vedení pak činí takové drobné pošetilé kroky, aby to převzetí moci bylo zpomaleno nebo zkomplikováno. Nevidím v tom zásadní problém. Myslím, že se ta věc vyřeší velmi rychle. Na březnovém sněmu došlo ke změnám ve vnitřním řádu hnutí, k zpřísňování jednotlivých aspektů chodu tohoto uskupení. Nestává se z hnutí postupně standardní politická strana? Myslím si, že ještě ne. Jsme stále jakýmsi hybridem. Je jasné, že jako účastníci voleb do EP nemůžeme fungovat na zcela volných, nahodilých principech. Nicméně se domnívám, že znamením hnutí má být jisté rozvolnění stranické disciplíny, nikoliv volná struktura. Není pro Vás hnutí Nezávislých pouze jakousi servisní organizací, jež Vám dává možnost kandidatury bez vsupu do politické strany či pracného shánění podpisů na kandidátku? Ne, to věru není servisní organizace. Je to jasně definovaná společnost lidí v podobě hnutí, která má jasné zásady a jasný program. Jde o celostátní strukturu, která má dva základní cíle. Prvním je mnohem preciznější reflexe potřeb měst a obcí, jelikož základem demokracie a na to dnes při tvorbě centralizovaného státu s přebujelou byrokracií čítající na úředníků poněkud zapomínáme je právě obec. Druhým a stejně významným posláním tohoto hnutí je uvedení nových, svěžích a kreativních tváří do politiky, jelikož tato země zmírá nedostatkem politické kreativity. Souhlasíte s programem Nezávislých do posledního slova? Ano, souhlasím s tím, co bylo dnes odprezentováno. (Tisková konference Nezávislých, 20. dubna 2004.) Prezentovaný program však navazuje na předchozí program a pan Zwyrtek prohlásil, že například otázka podpory progresivního zdanění či plošných sociálních dávek zůstává beze změn. Jste Vy osobně pro progresivní zdanění? Já nejsem pro progresivní zdanění. A co plošné sociální dávky? Ty mi vadí podstatně méně než progresivní zdanění, jelikož plošné vyplácení dávek vyjde levněji než diferenciace, komu dávky přiřknout a komu ne, při neplošném vyplácení. Co si myslíte o ODS? Budete zřejmě vnímán spíše jako politik pravice než levice......my nechceme být v této fázi ani politiky pravice, ani levice. Kdybychom chtěli být, tak konvertujeme to hnutí na stranu a třeba řekneme, že jsme pravý střed. Pravice, levice, střed to jsou pomíjivé výrazy, které lze u nás aplikovat už pouze teoreticky. Chceme spíše řešit konkrétní problémy přebujelého státu či deficitu demokracie na úrovni obce. Budeme také proto například požadovat transformaci Senátu tak, aby přímo reprezentoval regiony. Hovořím z vlastní zkušenosti: bez jakékoliv stranické příslušnosti jsem jako mimozemšťan přistál na Znojemsku, v mimořádně obtížném a rozporném regionu, kde jih preferuje komunisty, zatímco sever křesťanské demokraty. Velmi komplikované pole. Přesto tam přistál člověk se jménem Železný a dokázal přesvědčit, kdo má reprezentovat v Senátu tento region. Nesouvisí to více s něčím jiným? Máte velmi výlučnou mediální politiku. Každá strana musí vždy investovat čas a peníze do zviditelňování svých funkcionářů, Vy jste byl vidět mnoho let ve svém televizním pořadu a pro mnohé jste jedním ze symbolů devadesátých let společně s Havlem, Klausem a Zemanem. Nepomohlo Vám ve volbách spíše toto? Samozřejmě, že můžete říct: vystupoval jste každou sobotu v televizi, měl jste svých 26 minut. Teď mi ale, prosím, vel- 8

9 rozhovor: hurá do eu! mi upřímně odpovězte na otázku: který politik v Česku, jehož byste posadil živě, zdůrazňuji živě, a samotného, bez moderátora, jenž je úžasnou pomocí a berličkou, by dokázal v této one-man-show odpovídat srozumitelně na dotazy diváků? Není to ale spíše práce novináře? Není v tom Vaše výhoda znalosti novinářské praxe? Právě novinář často překládá věci, které řekli politici tak, aby tomu rozuměli normální lidé. Nesporně, ale, prosím, uznejte jedno: že v tom překladu jsem se nikdy nedopouštěl minimálně jednoho vulgarizace. Ano, zjednodušování ano, ale to musí umět i politik. Politik musí umět rozlišit své auditorium, musí vědět, zda mluví před stranickými souputníky, na odborném semináři politologů nebo k zoufalým lidem z malé obce někde na Znojemsku. Nemůže mluvit stále stejným jazykem. Nebude mu ani nikdo věřit, nebude-li mu rozumět. Chci se zeptat, pane senátore, nebo pane galeristo, nebo pane vinaři, nebo pane filantrope, čím se cítíte víc? Cítím se občanem této země, který nerezignuje na povinnost a schopnost hovořit do věcí veřejných, a současně osobností, která, aniž je to příliš vidět, koná věci, jež jsou od srdce a jimiž se člověk nemá příliš chlubit. Podle paní Bobošíkové bude její případná aktivita v EP spočívat nikoliv v tom, že by vstoupila do nějaké frakce, ale spíše v soustředění se na práci ve výborech, na práci pro ČR. Budete mít podobný přístup? V zásadě ano. My ovšem samozřejmě do nějaké frakce vstoupíme. Otázka je, jakou si zvolíme a zda budeme vůbec schopni koordinovat, jestli ta frakce bude jedna nebo jich bude více. To zatím nevím. Musíme počkat po volbách, co se s tím tělesem EP stane z hlediska těch frakcí, kam se hne či posune, co s ním udělá nástup poslanců z deseti nových zemí. To dnes nikdo neumí spočítat. Jaký je Váš názor na práci europoslance. Pan Bureš mi asi před rokem a půl předal vizitku Kandidát na prezidenta a také řekl, že ČR nepotřebuje v EU dvacet čtyři poslanců, ale spíše čtyři sta oddaných úředníků. Já nesouhlasím. Zapomíná se na neuvěřitelné pravomoci, které europoslanec má. Na pravomoci vůči komisariátu, na pravomoci vůči daleko většímu počtu úředníků, než je oněch čtyři sta. Kromě zemědělské politiky, kterou přímo řídí Rada, spadají do působnosti europoslance všechny další důležité unijní položky: strukturální fondy, kohezní fond, pomocné grantové fondy a další. Europoslanec má kontrolu nad těmito finančními toky a může rozhodnout, jelikož má to nejcennější informaci, kde ty peníze leží zda ty prostředky půjdou zatraceně zas do toho Portugalska nebo do Lille a podobně. Lille je mimochodem město, které má na jednoho obyvatele svého regionu nejvíce prostředků z EU. Já jsem v Lille byl a studoval tamní postupy, což je mimořádně zajímavé. Kdyby mi někdo v ČR přinesl projekt, který v Lille bez problémů nasál a vyluxoval peníze z Bruselu, domníval bych se, že takto ujetý projekt nemá šanci. Přesto v Lille dokázali ty peníze vyluxovat... Možná bude právě toto jednou z nových politik... Možná ano, čím bláznivější nebo kreativnější nápad, tím snáze získatelné peníze. (smích) Takže......takže úkolem europoslance tedy je sledovat, kontrolovat, zajišťovat a křičet, proč ty peníze nejdou do ČR, ale jinam. Musí rovněž sledovat rozvoj nových evropských institucí, neboť umístění libovolné instituce EU znamená nebývalý rozkvět daného regionu. Například v Bruggách sídlí manažerská univerzita EU. Pokud by český europoslanec vyhrál tradičně tvrdý souboj o umístění nějaké podobné univerzity třeba na Znojemsko, bude to znamenat rozvoj infrastruktury regionu, jelikož euroúředník je zvyklý jezdit na dobrých silnicích. Protože euroúředník rád pije dobrou vodu, postaví se v okolí čističky a nakonec ještě vznikne rychlodráha letiště Schwechat Znojmo. Určitě nebude problém to vše profinancovat. Myslíte, že vládní kampaň ke vstupu do EU byla košér? Říkám Vám otevřeně, byla hodně treife. Použil jste slovo košér a ja použiji slovo treife. Treife znamená nečistý. Ta kampaň zamlčela řadu věcí. Například se vykřikovalo, že po dobu sedmi let od vstupu u nás cizinec nebude moci kupovat půdu. Ale stačí, aby se dotyčný pouze přihlásil k trvalému pobytu, a bude moci. foto Jiří Vitek 9

10 rozhovor: hurá do eu! Právě jsem byl na projednávání zákona o Europolu v Senátu a pouze jediný senátor......určitě to byl pan Kubera......se dovolil zeptat pana Grosse, kdo bude Europol vůbec kontrolovat. Pan ministr vnitra řekl něco, na co jen tak nezapomenu, že to prý bude Evropský soudní dvůr, ale že si není jistý, protože tu informaci nemá. Nestává se z toho rituál, že Bruselu vše odkýveme bez znalosti věci? Ano, to je první problém, přijímáme normy, které bychom s ohledem na civilizovanou Evropu neměli přijímat. Mnohem závažnějším problémem je ale fakt, že vládní garnitura na každou takovou normu naváže neuvěřitelný počet neharmonizačních opatření. Proč neharmonizujeme jen to, co opravdu musíme? A vůbec, přijímat něco pod pohrůžkou pokut jen proto, že to EU k určitému datu vyžaduje to je normální vydírání! (vzrušeně) Náš vstup do EU nejenom, že byl obdařen obelhanou kampaní, ale navíc byl využit k vydírání některých vnitropolitických kruhů, jež vůbec nesouvisejí s naším vstupem. To je základní problém. A co říkáte na zemědělskou politiku EU? Například na to, že každý velkostatek, každý zemědělský podnik musí odesílat měsíční zprávy o stavu zásob do Bruselu. Třeba prasata ano, číslovaná prasata prezident Klaus prohlásil, že to se nemuselo posílat ani do Moskvy To je jenom nejmenší, takový úsměvný problém, ačkoliv to výkaznictví je jistě nekonečné a zatěžující. Za mnohem závažnější problém považuji devastaci českého zemědělství, které bylo naším posledním konkurenceschopným oborem. EU se nikdy příliš nezajímala o naše strojírenství nebo dokonce o elektronický průmysl, to nebyly konkurenceschopné obory. Proč nás EU nepřijala již v roce 1996, kdy jsme byli na úrovni, na které jsou dnes některé nově přijaté země? Protože bylo zapotřebí učinit odklad a působit mnoha faktory na dramatický pokles konkurenceschopnosti našeho zemědělství. Dramatický byl zejména tlak, který EU připravila. Domníváte se, že to byla náhoda, nebo to mohlo být cílené? Byla to mimořádně cílená politika. První šok, který jsme uštědřili západní Evropě po pádu opony, bylo naše zemědělství. Ačkoliv bylo komunisty v šedesátých letech hrubě zmasakrováno združstevněním a znárodněním, došlo k historickému paradoxu: začaly vznikat velkofarmy amerického typu z hlediska rozsahu a později i z hlediska efektivity. Tunu pšenice dokázaly vyrobit za 180 korun. Neuvěřitelné. Mohli jsme se vysmívat Rakousku s jeho malými a úzkými políčky, s jeho dědickým právem prvorozeného syna. Naše zemědělství bylo superkonkurenceschopným oborem. Když pak po revoluci přijeli rakouští sedláci, ano, viděli bordel a nepořádek podél cest, ale když přijeli na ten statek, na tu farmu, spadla jim čelist. Naše cukrovarnictví bylo číslo jedna na světě a podívejte se na přístupové smlouvy kvótní politika EU nejvíce zmasakrovala cukrovarnictví. To dostalo největší ťafku. Na druhém místě pak vinařství. Myslíte si tedy, že. To byla cílená politika proti konkurenci, to byla politika, kterou jsme neprohlédli! (velmi vzrušeně) Hlupácky jsme také přijali čtvrtinové dotace, takže na Znojemsku na hranicích máte třeba kopec z jedné strany český, z druhé strany rakouský. Ten kopec má v překladu i stejné jméno. Na jedné straně pracuje český vinař, na druhé vinař rakouský. Mávají na sebe, každé ráno se pozdraví Grüss Gott! Rakušan přitom dostane dotaci od EU v plné výši, zatímco Čech pouze 25 procent z této sumy. Zkuste v takové situaci obstát konkurenčně! K nám pak dovážíme levné rakouské mošty, které jsou neuvěřitelně předotované a český vinař si musí stále odříkat. To je absurdita! To je nemrav nemravný! A do této situace bylo uvedeno celé naše zemědělství. Ale největší svinstvo je ještě něco jiného: původně měla tato opatření platit pouze do roku 2006, jenže pět měsíců před podpisem přístupových smluv najednou seděl proti Teličkovi (tehdy hlavní vyjednávač ČR pro vstup do EU, dnes eurokomisař) nějaký usmívající se chlápek z Bruselu, jenž mu řekl: my jsme si to rozmysleli, bude to platit do roku Takže se také domníváte, že si náš eurokomisař své místo sám předobjednal svojí pasivitou? Předobjednal si jej v negociacích! Problémem je, že vyjednávači měli při misi průměrný plat kolem 2500 eur a přitom viděli, že úředníci v EP či eurokomisaři mají třeba až 8000 eur měsíčně. Dovodili si, že pokud nebudou příliš zlobit, může je čekat nejen finančně velmi krásná kariéra. Není to také důvod, proč přístupové podmínky vypadají tak, jak vypadají? Nesporně. Nesporně je tam rozsáhlý okruh úředníků, kteří si v přístupových jednáních vyjednali velmi zajímavou budoucí kariéru, velmi zajímavý budoucí život. Například jenom legislativa EU týkající se vinařství čítá 7500 stran, teď to studuji. Sedm tisíc stran se zabývá tímto nepatrným segmentem! Tím se muselo živit opravdu velmi dobře mnoho a mnoho euroúředníků pouze tímto zanedbatelným segmentem! Změňme na závěr téma, něco oddechového: Vy máte ohromující sbírku českého umění dvacátého století já jsem založil ohromující sbírku, říkejme tomu raději tak, nechci se k vlastnickým vztahům nyní vyjadřovat dobrá, Vy jste založil tuto sbírku, ale rozhodl jste se ji ukončit rokem Proč? S výjimkou několika málo jmen, s výjimkou Karla Nepraše, mladého ducha Bédi Dlouhého či Adrieny Šimotové a dalších, byl ten rok zlomový. Ukázalo se, že je normalizace schopná zastavit ten výbuch kreativity šedesátých let. Zmínění autoři měli silnou vnitřní rezistenci, odolali tlakům a protáhli svoji kreativitu i do další dekády. Sedmdesátá léta byla nejhorší. V osmdesátých letech došlo k určitému nadechnutí, po nástupu Gorbačova už bylo jasné, že to praskne, byť asi nejdříve někde jinde a ne u nás. Přesto již osmdesátá léta nebyla v tomto směru tak zlomová. ptal se Martin Erva 10

11 politika: hurá do eu! V Evropské unii nemůže fungovat demokracie Petr Mach Od vstupu do EU bude náš parlament svobodně rozhodovat asi jen o polovině zákonů. Druhá polovina zákonů v členských zemích Evropské unie již není schvalována procesem, v němž poslanci, kteří jsou pro, hlasují pro, a poslanci, kteří jsou proti, hlasují proti. Zákony jsou místo toho implementovány, což znamená, že poslanci jen přepisují direktivy Evropské unie. Neschválení evropských směrnic znamená porušení mezinárodních smluv následované sankcí. Lze proto konstatovat, že politika v členských zemích EU odráží vůli voličů méně než politika v demokratických státech, které nejsou členy EU. Z toho plyne, že členství v EU znamená méně demokracie. Nižší vliv občanů na legislativu Základem demokracie je možnost střídání vlád. Komu se v roce 1996 nelíbila vláda pravice, mohl zvolit levici. Levice začala prosazovat podstatně jinou politiku. Komu se v roce 2006 nebude líbit vláda levice, může sice volit pravici, ale na politice se to projeví podstatně méně. Mnohé ryze politické otázky nebudou předmětem politické soutěže. Debata v parlamentu o tom, zda mají být restaurace zatíženy DPH ve výši 5 nebo 6 nebo 7 % je zbytečná, protože EU požaduje minimálně 15 %. Debata o tom, kde vyhlásit ptačí rezervace je zbytečná, rezervace určí EU. Debata o dotacích pro farmáře je zbytečná, jejich výše je určená Evropskou unií atd. Podléhání směrnicím nadřazeného nadnárodního orgánu znamená oslabení vazby mezi volební vůlí občana a konečným politickým rozhodnutím. Lze jistě namítnout, že i tuto legislativu přicházející z EU můžeme od května ovlivňovat. Změna politického charakteru evropské poloviny legislativy závisí na změně celkové reprezentace v Evropské unii. Levicová reprezentace může být teoreticky nahrazena pravicovou a naopak. Od května máme své zástupce ve všech rozhodovacích orgánech EU. Podstata je ale v tom, že na rozdíl od států, které nebudou v EU, budeme my moci být přehlasováni. Demokracie aplikovaná na evropské úrovni nezabrání tomu, aby na českém území existovaly zákony, které by zde nikdy nevstoupily v platnost, pokud by byla zachována suverenita České republiky. Z definice platí, že v nadnárodní federaci neodpovídá legislativa platná na území členského státu nutně většinové vůli voličů v tomto státu bez ohledu na to, nakolik demokraticky je na nadnárodní úrovni rozhodováno. To nutně činí takovýto demokratický model rozhodování neschopným plnit roli, kterou od něj občané očekávají. Hluboce pravdivá je proto teze Václava Klause, že demokracie nemůže fungovat v širší entitě, než je suverénní stát. Nelze se zaštiťovat tím, že vstup do EU jsme demokraticky schválili v referendu. Jedním rozhodnutím nelze legitimizovat veškerá rozhodnutí budoucí. Demokracie je proces a nikoliv generální plná moc. Občané v referendu podepsali bianco šek, když zavázali Českou republiku akceptovat veškerou dosavadní i budoucí legislativu Evropské unie. Legislativu EU však nelze považovat jednou provždy za demokratickou na základě tohoto jednorázového, byť demokratického rozhodnutí. EU směřuje k rozpadu Situace, kdy se legislativa platná na určitém teritoriu dlouhodobě odchyluje od vůle místních občanů, je situace nestabilní, která obsahuje latentní tlak na změnu uspořádání. Nikde proto není zaručeno, že evropské národy budou bezvýhradně přijímat evropskou legislativu napořád. autor působí jako poradce prezidenta Václava Klause 11

12 politika: hurá do eu! Začněte odpočítávat kolaps Má vstup do Evropské unie smysl a kam nás může přivést? Benjamin Kuras Deset, devět, osm a tak dál, však to znáte. A víc než deset let to už nemůže trvat, než se Evropská unie zhroutí a rozsype. Ani snad ne následkem rozšíření jako spíše prohlubování neboli těsnějšího utahování svěrací kazajky. Abychom pochopili, jak a proč (a mohli se na to připravit, když už na tom nemůžeme nic změnit), musíme si nejprve odvyknout ztotožňovat Evropskou unii s Evropou. Evropa přežije, podobně jako přežila všechny glajchšalty předchozí: zhroucením nosných struktur své civilizace a dalším pracným a zdlouhavým pokusem o jejich rekonstrukci z ruin. Jenže to bude s jedním důležitým rozdílem. V dřívějších glajchšaltech někde na kraji přežíval nějaký koutek, který myslel a fungoval jinak a z něhož se evropská civilizace mohla zachraňovat nebo křísit. Tentokrát to postihne Evropu celou, a to včetně přilehlých ostrovů. Zapomenutý zákon Kolaps unie není vize politologická či prognostická, nýbrž dramatická. Vychází ze zákona příčin a následků toho stěžejního přirozeného zákona, který hýbe vesmírem, ale který evropští zákonodárci v tom horečnatém chrlení nepřirozených zákonů přestali vnímat, ačkoli mele s neomylnou setrvačností k snadno předvídatelnému konci. Tou setrvačností je v případě unie starý dobrý princip stále těsnějšího sjednocování, tentokrát rozjetý maastrichtskou smlouvou, která obsahuje všechny příčiny nevyhnutelného ko-? lapsu. Ty už prosakují do všech koutů občanovy existence a jsou tak propletené, že se dají těžko postřehnout. Chceme-li však rozpoznat, která příčina působí který účinek, musíme se o jejich oddělení a identifikaci pokusit. Izolujme si je tedy do těchto kategorií: 1. právní, 2. politické a bezpečnostní, 3. ekonomické a 4. demografické a etnické. Příčiny právní Evropská unie se z demokracie přeměnila v jurokracii vládu právníků a pro právníky. Vymýšlení, vydávání, kontrolování, vykládání a trestní vykonávání zákonů a nařízení se stalo nejrychleji rostoucím profesním oborem, který je vzorem neproduktivnosti. Od té doby, co noví členové přijali 97 tisíc stran zákonů, které si dosud nestačili přečíst, vzniklo 23 tisíc stran zákonů nových, což v překladech do 11 jazyků činí 253 tisíc stránek. K nim přibylo 304 tisíc stran dodatků a vysvětlivek. Dalších 40 tisíc stránek mají jen dokumenty rozpočtu. Celková emise dokumentů unie loni čítá přes dva miliony stran. Žádný občan či firma ze dne na den neví, co smí, musí a nesmí. Každá musí za velké peníze zaměstnávat neproduktivní poradce, jejichž jediným úkolem je sledovat nová nařízení unie, aby věděla, zda to, co dělá, je ještě legální. Každou chvíli se každé firmě stane, že musí rušit nebo měnit celou výrobu nebo zavést na vlastní výdaje nová opatření a kontroly. Žádný stát nikdy v dějinách neměl tak komplikovaný právní systém. Z historie však víme, že jakmile zákony přestanou být přirozeně dodržitelné, hroutí se Plynojem na vesnici? Ne, budova Evropského parlamentu ve Štrasburku. 12

13 politika: hurá do eu! smysl pro základní právní řád. Zvlášť když své vlastní zákony porušuje i sama unie. Viz postupnou likvidaci skotské rybářské flotily, které se pod tvrdými pokutami zakazuje lovit ve vlastních vodách, kde však smějí lovit všichni ostatní, především Španělé, jejichž flotila za miliardové subvence roste stejným tempem, jako umírá flotila skotská. Unie tím okázale porušuje článek 12 své vlastní smlouvy, který zakazuje diskriminaci na základě národnosti. Příčiny politické a bezpečnostní Politici jsou především zákonodárci. A zdroj zákonodárství unie se občanovi vzdaluje z dohledu. Už dnes je většinou mimo dosah voličského vlivu, ústava mu jej odnese do nedohledna. Z politiků se stávají úředníčci schvalující zákony, na jejichž tvorbě se nepodíleli a jejichž nastolení nemohou zabránit. Občan o politiku ztrácí zájem s vědomím, že na ní nic nezmění. Desítkám úřadů, od daňových, obchodních a zdravotních až po obecní, se uděluje právo sledovat občanův soukromý život včetně telefonátů, internetových komunikací, zdravotního stavu, společenských styků a spotřebních zvyků. Pod rouškou protiteroristických opatření si vlády osobují moc rušit podle svého uvážení jakákoliv občanská práva. Kamery v ulicích rostou jako houby po dešti. Sílí řady státem placených špehů, kteří informace o občanech zpracovávají do celistvých elektronických záznamů. Blížíme se stavu, kdy o každém občanovi budou všechno vědět vzdálení vykonavatelé totální moci, o nichž on nebude vědět nic. Unfair ekonomická politika vůči třetímu světu posiluje jeho závist, nenávist a touhu Evropu pokořit a vyždímat sílícím terorismem, ale i přibývajícími přistěhovalci, kteří se do evropské společnosti neintegrují. Příčiny demografické a etnické Celou Evropou tiká časovaná puma věkového složení obyvatelstva, jež stárne takovým tempem, že brzy budeme mít víc unavených starců než lidí v produktivním věku, kteří by vydělávali na jejich důchody. Evropská unie se ji snaží zneškodnit populární teorií nutnosti imigrace z třetího světa, především rychle se množících muslimů. Praktickým výsledkem je však jen posílení odcizených a rozzlobených etnik, jejichž současný růst se odhaduje do deseti let na polovinu obyvatelstva všech evropských velkoměst. Závěr Evropská unie nemá žádnou strategii ani vůli nastíněný vývoj zvrátit. Jako by se těšila, že z ní někdo sejme to kiplingovské bělochovo břímě odpovědnosti za svět dnes spíš známé pod jménem imperialismus. Ale jak jste si přečetli na začátku, je to vize dramatická. Takže jestli chcete, můžete ji brát jako zábavu. Poznámka: Článek vyšel též v MF Dnes autor je novinář, dramatik a spisovatel Příčiny ekonomické Pod tíhou a nákladností regulací a nařízení krachují drobní podnikatelé a jejich trh přebírají nadnárodní megafirmy. Nezaměstnanost produktivního sektoru sílí a zaměstnanost se uměle vytváří neproduktivními pracovními místy ve veřejném sektoru. Tak například v Británii vznikají už osm let tempem 500 týdně. Evropa se dostala do spirály, v níž neustále klesající počet produktivních subvencuje ze svých daní neustále rostoucí počet neproduktivních. Stále více firem likviduje pracovní místa pro Evropany a zadává výrobu levnějším pracovním silám v Indii nebo v Číně. Přistěhovalectví, které kdysi bývalo zdrojem ekonomického oživení, se naopak proměňuje v ekonomickou zátěž, protože sílí počet přistěhovalců pracovně nevyužitelných. 13

14 politika: hurá do eu! Komunacismus a hegemonismus v Evropské unii Lukáš Petřík Tak už máme, co jsme chtěli! Na prvního máje jsme oslavili vstup do lidově-demokratické, čili völkisch, Evropské unie. Jak symbolické! První máj byl vždy svátkem socialistů, jak těch nacionálních (nacistů), tak i internacionálních (komunistů). Rudý a hnědý totalitarismus se v EU slil ve zvláště odpornou eurototalitární omáčku, z níž je každému svobodychtivému člověku zle. Zdá se vám takovéto odsouzení EU příliš příkré? Nenechte se mýlit, je silně opodstatněné. Vždyť první dočasně úspěšné evropské sjednocení ve 20. století byla Hitlerova Nová Evropa. To by tak nevadilo, řeknete si, ale současná EU na Hitlera v lecčems navazuje, aniž by si to samozřejmě chtěla přiznat. Je to například jednotný hospodářský prostor s celní unií, stabilní měnové kurzy ústící v zavedení celoevropské měny, vedoucí ke stejné daňové politice, harmonizace pracovně právních předpisů a dlouhodobé plánování v průmyslu, zemědělství a lesnictví. Ovšem také společná bezpečnostní a zahraniční politika namířená proti USA. 1 Že toto vše nakonec dospěje k naprosté EUnifikaci a glajchšaltaci je nasnadě. Dle Arendtové nebyl Hitler navíc typickým nacionalistou. Opovrhoval buržoazním nacionalismem a tvrdil, že budoucnost mají jen větší celky než národy a národní státy, tedy Nová Evropa. 2 Současní Evropané se snaží ustavit podobný celek jako soudruh Hitler, pravda, zatím nenásilnou cestou. Ein Volk, ein Reich, ein Euro, ein Brüssel. Z druhé strany existuje velká inspirace Sovětským svazem, kde byl poprvé v novodobých dějinách uskutečněn ideál internacionalismu, alespoň na papíře. Jeden ze zakladatelů Sovětského svazu, Lev Davidovič Trockij, prohlásil: Úkolem evropského proletariátu není zachovat na věky hranice, nýbrž je naopak revolučním způsobem zrušit. Žádný status quo, nýbrž Spojené socialistické státy evropské. 3 Toto by ostatně mohla být opět shoda náhod, kdyby tímto nebyli inspirováni vůdčí architekti evropské integrace Joschka Fischer, Lionel Jospin a Gerhard Schröder. Rovněž tak Tony Blair byl aktivním členem socialistické kampaně za jaderné odzbrojení, která, jak víme, byla řízena z Mosky. 4 Proč ale podporují integraci pravicoví neogaullisté a německá CDU/CSU? Odpověď je nasnadě. Pokračují v tradiční rozpínavé politice jinými prostředky. Když Evropu nedokázal ovládnout Napoleon, ani Hitler, proč by ji nemohli Němci a Francouzi ovládnout společnými silami? Mnoho věcí tomu nasvědčuje. To, když Němci a Francouzi prosadili, že nebudou muset zaplatit jimi tak vehementně prosazované sankce ko- munacitárního práva za neplnění maastrichtských kritérií, která nakonec ve své velmocenské aroganci porušili, silně přípomíná myšlenku jednoho z prvních kritiků totalitarismu G. Orwella, že všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější. Současný návrh Ústavy pro Evropu rovněž nahrává velmocenským choutkám Francie a Německa. Jde tu jen o snahu prosadit svou hegemonii plíživou totalitarizací s lidskou tváří kvazidemokratickou cestou. Nebezpečí je právě v tom, že... hrozící nová totalizace Evropy pod praporem unifikace není jediný, ani zdaleka nejhorší útok na lidskou svobodu a důstoj-nost, jaké dnes svět zažívá. Je dokonce jeden z těch snesi-telnějších. 5 Nejedná se zde o integraci vnucovanou násilím, ale prostřednictvím měkké síly ovládnutí médií a cílené propagandy. Jak praví klasik: tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou. Např. za informační kampaň k referendu do EU pořádanou naší euroservilní, národní zájmy zrazující vládou by se jistě nemusel stydět ani Joseph Goebbels. U naší vlády byla patrná inspirace demagogií irského referenda o smlouvě v Nice ve stylu EU si rozvracet nedáme!. Jaký ale existuje lék proti europropagandě v intelektuální rovině? Léčbu Klausem jsem v otázce EU shledal příliš nedostatečnou. Jak je vidět, zvolil jsem intenzivnější léčbu Kurasem. Na závěr tradiční hádanka z čítanky evropské integrace. Kdo, myslíte, pronesl tuto větu?: Spíše než Čech jsem Evropan a socialista." a) Václav Havel (bývalý prezident, Evropan), b) Vladimír Špidla (současný premiér, Evropan), c) Emanuel Moravec (bývalý nacistický ministr školství kolaborantské protektorátní vlády, Evropan) [c) je opět správně, ač se nedá zdaleka vyloučit ani možnost a) a b)] 1/ Drulák, Petr: Vývoj teorií evropské integrace, In: Geneze a současnost evropské integrace, Acta oeconomica č. 5, VŠE Praha 2000, s / Arendtová, Hannah: Původ totalitarismu III., Praha 1996, srov. Hitler, Adolf: Monology ve vůdcově hlavním stanu , Praha / Trockij, Lev D.: Zrazená revoluce, Doplněk Brno 1995, s / Mach, Petr: Úskalí evropské integrace, Praha 2002, s. 69; srov. Kuras, Benjamin: Celoevropská ztráta paměti, In: Pryč s prašivkami, Praha 2001, s. 77 5/ Kuras, Benjamin: Sekl se Orwell o dvacet let? Svoboda a totalita v 21. století, 2003, b. m., strojopis, s. 6 14

15 politika: blízkovýchodní otazníky Dávejme si pozor Lukáš Kovanda D oubling time obyvatel muslimských zemí je pouhých dvacet let! Zatímco Evropa vymírá, čtenářů koránu bude již za dvacet let dvakrát tolik! Přesně v souladu s Alláhovým učením: průměrná muslimka má za život třeba šest či sedm dětí. Pomalá infiltrace muslimů do Evropy je již dnes realitou: Arábií inspirované písně v rádiích i na špičkách hitparád, kebaby a gyrosy na každém rohu a třeba v Německu přijde na fotbal více Turků než Němců. Nic proti skvělým gyrosům či Turkům jako takovým, ale červíček hlodá. Hrají v íránských rádiích Madonnu? Zřejmě ne. Muslimové jsou v dnešní době, ať už chceme, nebo ne, naši nepřátelé. Pokud zemře větší počet Američanů v New Yorku nebo Evropanů v Madridu, řada z nich se svíjí v extatických křečích plných zvrácené radosti ve všech ulicích i uličkách blízkovýchodních měst i vesniček. Opravdu nepříjemné. Řešení? Je třeba oplácet podobnou kartou, jedině tak se můžeme chránit. Nelze donekonečna tlachat o kosmopolitně multikulturních světlých zítřcích. Musíme však postupovat opatrně, abychom se sami nepřipravovali o hlavní vymoženost, již oproti muslimům máme o relativní svobodu. Zákazy arabských písniček či zamezování v prodeji gyrosů by v našem světě pouze zvýšily chuť na zakázané ovoce. Rozuzlením problému je nekompromisní imigrantská politika včetně přísného monitorování příchozích z rizikových zemí a omezení jejich práv a svobod. Ano, zachovat naši svobodu lze pouze tak, že připravíme o svobodu naše potenciální nepřátele. Pokud se oni budou dožadovat jakýchsi svých práv, podporováni jistě šikem levicových pseudohumanistů, kteří byli vždy katalyzátory těch nejhorších tragédií, neposlouchejme je! Můžou být rádi, že jim poskytujeme azyl, Evropan by v jejich zemi už třeba visel na kandelábru či by mu právě řezali hlavu. Nárůst počtu muslimských obyvatel je opravdu varováním, vždyť to nemusí tak dlouho trvat a v Evropském parlamentu se objeví nějaká muslimská strana či frakce. A bude sílit a sílit, najednou se její předseda stane i předsedou Komise a bruselské orgány se začnou stěhovat třeba do Damašku. Demokracie je neuvěřitelně zranitelná. Dávejme si pozor. Jasín: bývalý boss teroristů z Hamásu 15

16 politika: blízkovýchodní otazníky Je dobře, když Izrael zabíjí zabijáky Vavřinec Kryzánek Ariel Šaron K dyž izraelská armáda provedla v březnu ( ) a dubnu ( ) dva úspěšné atentáty na vůdce organizace Hamás, která je mezinárodně hodnocena jako teroristická skupina, reakce světových médií a politiků byly smíšené. Ahmad Jasín i jeho nástupce Abdal Azíz Rantísí přitom otevřeně volali po likvidaci Izraele a jejich organizace je zodpovědná za smrt stovek izraelských civilistů. Zabití těchto teroristů první třídy odsoudila jak Francie a EU, tak Velká Británie. Papež Jan Pavel II. to označil za nehumánní. Kritické hlasy zejména z různých koutů Evropy označovaly akce jako zbytečné, neboť prý dlouhodobě nic neřeší a jen dále rozohňují palestinské vášně. Navíc také nahrávají islámským fundamentalistům, protože jim pomáhají získat si sympatie pasivní a mírumilovné části muslimů. Za prvé, není sporu o tom, že atentáty byly spravedlivé, pokud je zhodnotíme v kontextu statutu obou stran. Izrael je nejsvobodnější zemí na Blízkém východě a do značné míry hájí individuální práva. Hamás je teroristická síť, jejímž cílem je likvidace státu Izrael, a vůdci Hamásu jsou odpovědní za útoky proti Izraeli. O nehumánnosti takového činu nemůže být vůbec řeč. Je pravdou, že Izrael musí při svých činech zohlednit (a nepochybně to dělá), jaký dopad budou mít na islámské obyvatelstvo v okolních státech. Izrael by se měl snažit vysvětlit svoje kroky a získat si pasivní muslimy na svou stranu. Pokud ale jde o muslimské radikály, kteří mu přísahali válku, nebo zfanatizovaný dav, jenž je následuje, tak se Izrael o popularitu mezi těmito skupinami starat nemusí. Jediné emoce, které by se v nich měl snažit vyvolat, jsou strach a beznaděj. Aby toho dosáhl, musí jednat s pocitem morální jistoty a dávat jej najevo. Jen tak totiž bude zřejmé, že nejde o izolované chaotické akce, ale o dlouhodobý konzistentní postoj. Přes silná slova, která se ozývají od muslimských radikálů, jako že je smrt jejich vůdců jen posílí, porážka, byť dílčí, zůstává porážkou. Jak píše Daniel Pipes 1, postavení Palestinců se od nástupu Ariela Šarona do úřadu izraelského premiéra silně zhoršilo. Izolace Palestiny vedla k prudkému ekonomickému propadu. Podle Palestinské samosprávy přes osmdesát procent Palestinců žije pod hranicí chudoby, což je čtyřikrát více než před novou vlnou palestinského teroru koncem roku Podle studie Světové banky klesly zdejší investice v roce 2002 na méně něž desetinu objemu roku Šaronova politika přináší Palestincům jasnou zprávu, že terorismus vůči Izraeli je poškodí ještě více než Izrael samotný. Jsou zde zákonitosti vedení války, které přetrvaly staletí neměnné, protože lidská povaha je neměnná v čase a prostoru: mír následuje pouze po úplné porážce nepřítele, ne z velkorysosti poskytnuté neschopným, ale stále nepokořeným nepřátelům, shrnuje historik Victor D. Hanson 2. Jestliže Izrael přes appeasement Evropy a slabou podporu Spojených států vytrvá, Palestinci si začnou uvědomovat bezvýchodnost svého postavení stále jasněji. Existují zřetelné známky, že mnozí si ji uvědomují již dnes. Po Jasínově smrti volalo šedesát prominentních Palestinců veřejně v novinách po zdrženlivosti, protože násilí by mohlo vyprovokovat odpověď Izraele, jež by narušila možnost vzniku samostatného palestinského státu. Bohužel ani postavení Izraele není jednoznačné, zejména Šaronův záměr stáhnout se z pásma Gazy dodává palestinským teroristům novou naději. Pokud jde o dlouhodobé mírové řešení sporu mezi Izraelem a Palestinci, tak je nezbytné, aby na palestinské straně stálo vedení, které není spojeno s teroristy a bude tedy mít kredibilitu pro mírová jednání. Čím méně bude zkušených vůdců mezi teroristy a čím větší strach a nejistota mezi nimi bude panovat, tím větší šance bude mít mírové křídlo prosadit se v čele Palestinců. Muslimové, kteří stojí o mír a klid na Blízkém východě, by měli vítat, že Izrael neustupuje před zabijáky, ale zabíjí je. 1/ Pipes, Daniel: Anti-Israel Terror Backfires, 2/ Hanson, Victor Davis: Finish It Or Forget It, Private%20Papers/Finish_It_Forget_It.html 16

17 ekonomika Penzijní reforma je nevyhnutelná Michal Jelínek P řed nedávnem kritizovala OECD českou vládu za katastrofickou situaci našeho penzijního systému a varovala před jeho dlouhodobou neudržitelností. Česká republika má jeden z nejhorších penzijních systémů ze všech kandidátských zemí EU postavený prakticky výhradně na mezigenerační solidaritě, tedy na přerozdělování státem. Tento systém vznikl již v první polovině minulého století, kdy byla zcela jiná demografická situace. Průměrný věk dožití a podíl obyvatelstva v důchodovém věku vzhledem k aktivnímu obyvatelstvu byl nižší než dnes a tudíž byl nižší i podíl příjemců starobních důchodů vůči pracujícímu obyvatelstvu. V důsledku dnešního demografického vývoje (hovoří se o tzv. stárnutí populace) však vzniká finanční nerovnováha, kterou může stát řešit snížením výdajů penzijního systému, zvýšením příjmů penzijního systému nebo přechodem na systém fondový. Snížení výdajů penzijního systému Snížení výdajů státu na starobní důchody lze dosáhnout dvěma způsoby. Buďto stát přímo sníží výši starobních důchodů, nebo posune věk odchodu do důchodu, čímž sníží počet příjemců těchto důchodů. Druhou cestou se vydala česká vláda. Je to opatření v dané situaci zcela logické, ovšem má pouze krátkodobý charakter. Vláda přece nemůže donekonečna zvyšovat věk odchodu do důchodu. Snižovat výši starobních důchodů je pak pro vládu velmi nepopularní řešení, zejména pro sociálně demokratickou vládu, která neustále hovoří o budování sociálního státu. Přechod na fondový systém Po vyloučení obou předchozích variant zbývá pouze přechod na fondový (kapitálový) systém. Tento ekonomy velmi doporučovaný systém má své příznivce zejména mezi liberály a konzervativci a odpůrce zvláště mezi socialisty. Dnes se však již všichni shodnou, že bez tohoto opatření je penzijní systém v kterékoliv vyspělé zemi dlouhodobě neudržitelný. Dohady se tedy vedou o způsobu jeho fungování a o přechodu ze systému průběžně financovaného. Fondový systém funguje na základě osobních kapitálových účtů, na které si jedinec spoří během svého aktivního života. To mu umožňuje individuálně si stanovit jak výši svého starobního důchodu, tak věk odchodu do důchodu. Pokud se totiž jedinec rozhodne, že ve svých např. 45 letech má již naspořeno dost a nechce dále pracovat, může odejít do penze. Systém je tedy postaven na základech individuální odpovědnosti a svobody. Nic jako minimální věk odchodu do důchodu stanovený státem tento systém nezná. Státu naopak odpadá velmi náročná agenda penzijního systému a zároveň se snížuje míra přerozdělování HDP státem. Zvýšení příjmů penzijního svstému Zvýšení příjmů do penzijního systému lze dosáhnout opět dvěma způsoby. Buďto zvýšíme socialní pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, nebo budeme do systému nalévat peníze z jiných zdrojů příjmů státního rozpočtu. Druhá varianta je dnes politicky neprůchodná, nutno dodat naštěstí", a zvýšení socialního pojištění by znamenalo katastrofu pro českou ekonomiku. Již dnes neúměrně vysoké zatížení práce vytváří obrovskou bariéru k dodatečnému zaměstnávání, ať už pro české nebo zahraniční firmy, a s jeho zvýšením by došlo pouze k dalšímu růstu nezaměstnanosti. Zvýšení příjmů penzijního systému je tudíž nemyslitelné. 17

18 rozhovor: s lopatami do eu Dobré, že máme alespoň ty lopaty, u sousedů ještě hrabou rukama Rozhovor s Martinem Jahnem, generálním ředitelem agentury CzechInvest Co děláte nejraději ve volném čase? Kam se chodíte odreagovat? Je to spíše tenisový kurt nebo bar? Tenisový kurt a potom bar. V nejlepším případě. Viděl jste poslední dobou nějaký zajímavý film? Nedávno jsem byl na Lost in Translation. To je fakt výborný film; je zajímavý zvláště pro ty, kteří byli v Japonsku nebo znají japonskou mentalitu. Přejděme teď k Vaší práci. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) Martin Jahn lovině roku a platíme přitom za celý rok, ale i pokud bude ten čistý finanční přínos menší, i pokud budeme čistí plátci, což je možné, neviděl bych to jako tragédii. Nesmíme zapomínat také na to, že v počátku se budeme teprve učit čerpat z těch fondů. Myslíte si, že když je uzavřený pracovní trh, uzavřený volný pohyb osob, jelikož ještě nevstupujeme do schengenu, má náš vstup do EU pozitivní dopady? je orgánem, který má koordinovat dle nové metodiky získávání peněz ze strukturálních fondů EU. Ztížilo práci agentury CzechInvest, že MMR propustilo před časem část zaměstnanců, kteří měli na starost právě strukturální fondy? Nevím, manuály implementace v operačních programech průmyslu a podnikání se tvoří nezávisle na MMR. S profesním obsahem těch programů nemá MMR co dělat; stejně si všechny implementační agentury ty manuály píšou samy. Takže tady se nás to v podstatě nedotklo.problémy jsou zejména se zákonem o zadávání veřejných zakázek, který neprošel, a podobně. Já si myslím, že ty práce se u nás odbývají hodně nezávisle na MMR. Pan Kalousek společně s olomouckým hejtmanem Janem Březinou (oba KDU-ČSL) uspořádali v dubnu v Poslanecké sněmovně tiskovou konferenci, kde vyzvali kraje, aby začaly samy pracovat na metodikách získávání peněz, aby přejímali část práce centrálních orgánů. Myslíte si, že je to reálné? To nevím, ta diskuse do určité míry stále probíhá. Rozhodně jsou věci, které se dají řešit výlučně na krajské úrovni. Pokud si ale vezmu podporu podnikání, jež se do velké míry odvíjí i sektorálně a musí se odvíjet plošně v celé České republice, tak tam to jako reálné nevidím. Nemyslím si, že by bylo možné převést podporu podnikání jednotlivě na kraje. Stát naší velikosti musí mít jednu centrálně řízenou a organizovanou podporu podnikání. Už takhle jsme dost malá země a ještě abychom se drobili do krajů Samozřejmě, kraje budou mít velkou úlohu v čerpání z fondů. Zejména z těch, které se týkají infrastruktury a podobně. ČR platí ze státního rozpočtu členský příspěvek do EU ve výši dvaadvacet miliard korun. O jedenácti miliardách již víme, že je získáme zpět na některé projekty. Domníváte se, že to zvládneme nějakým způsobem doprojektovat, nebo že budeme čistými plátci? Tak za prvé: přínos EU pro Českou republiku bych neměřil penězi, které z ní dostaneme. Je dobré mít přístup ke strukturálním fondům a penězům z EU a využít je maximálně, ale to nebyl důvod vstupu. Prostě být součástí jednotného trhu má pro ČR mnohem větší efekt. Za druhé: ano, vstupujeme v po- Určitě, když se podíváme na to, čemu rozumím. Zahraniční investice, které podle mě mají pozitivní efekt na českou ekonomiku, sem plynuly právě z důvodu našeho očekávaného členství v EU a budou sem plynout samozřejmě i nyní, když už jsme členským státem. Devadesát procent naší produkce jde do EU, to je ten základní faktor. To, že je omezen pohyb osob, mi, z mého sobeckého pohledu, až tak nevadí, protože já nemám zájem, aby ti lidé odcházeli ven. Naopak, já spíš potřebuji dovézt ještě nějaké lidi, aby tu byli lidé vzdělaní. Takže mně osobně a z mého pohledu tyto věci rozhodně nevadí. Je pro Vás EU projektem, který má zvýšit HDP členských států, nebo je to nějaká vyšší myšlenka, k níž se má směřovat? Pro mě je EU určitý prostředek k dosažení vyšší konkurenceschopnosti evropského kontinentu vůči Americe a Asii. Je otázkou, zda k tomu přispívá, nebo ne. Osobně si myslím, že prostě sjednocení do jednoho celku je základem pro to, abychom byli více konkurenceschopní. To je pro mě to nejpodstatnější. Když jsme u té konkurenceschopnosti: není také řešením vsadit ještě více na politiku investičních pobídek, zrušit daně z úroků a daně z dividend? Nebylo by tady pak těch investorů a podniků více? Tyto aspekty se často vytrhávají z kontextu. Někdo vytrhává pobídky a někdo jiný zase daň z příjmu nebo jakékoliv daně. Pobídky nebo příliv investic se budou odvíjet od toho, jaké tady budou podmínky pro podnikání. Když budete mít nulové daně, ale nebudete mít vzdělané lidi, nebo nebudete mít infrastrukturu, tak stejně nikdo nepřijde. Také se to odvíjí od toho, zda Česká republika investice potřebuje, nebo ne. Před pěti, šesty lety jsme je strašlivě potřebovali. Zachvilku nebudeme potřebovat nic, už se budeme prostě blížit k saturaci. Odvíjí se to také od potřeb země: některé země potřebují investice víc a jiné méně. Třeba v dnešní době je takové Slovensko potřebuje strašně moc, Rumunsko ještě víc, ale Švédsko či Finsko zase mnohem méně. Také to závisí na tom, jaké daně má konkurence. Pokud budou mít všichni nulové daně, tak jsme pak na stejné rovině a zase se budeme o investice přetahovat něčím jiným. 18

19 rozhovor: s lopatami do eu V průhlednosti právního prostředí jsme se umístili mezi Čínou a Ruskem. Tedy za Ruskem a před Čínou. Odrazuje mnoho investorů právě nečitelné právní prostředí? Poslanec Jiří Pospíšil (ODS) navrhl novelu zákona, která má snížit dobu vzniku firmy a náklady na její vznik. Pomůže to právnímu prostředí? Nedostatečná transparentnost způsobuje problémy do určité míry. Ten návrh pana poslance Pospíšila považujeme za velice dobrý a doufáme, že projde. Jinak, když se podíváte dobře, tak Česká republika i Čína jsou na tom strašně špatně, co se týče právního prostředí. A přesto je Čína největší příjemce investic v Asii a my jsme největší příjemce investic ve střední a východní Evropě. zájem s univerzitami spolupracovat. A univerzity budou mít zase důvod přinášet nový software a updatovat hardware. Bude to forma spolupráce, kde firmy budou do určité míry dotovat nebo sponzorovat studenty. Vnímám to jako jednu z příležitostí pro Českou republiku danou právě zahraničními investicemi. Zvýšená spolupráce mezi firmami a univerzitami je opravdu potřebná. Naštěstí máme dobrý základ, na kterém můžeme stavět. Jiné země z regionu nemají tento základ. My máme alespoň ty lopaty a na nich můžeme stavět. Vedle nemají ani ty lopaty, tam hrabou ještě rukama. Co považujete za největší úspěch CzechInvestu, nebo svůj, za poslední rok? Určitě DHL. K 2. lednu 2004 vznikla pod Ministerstvem průmyslu a obchodu Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Nový, jednotný subjekt, jehož úkolem je poskytovat podporu podnikatelům v ČR, vzniká sloučením Agentury pro rozvoj podnikání (ARP) a Agentury pro rozvoj průmyslu ČR (CzechIndustry) s Českou agenturou pro zahraniční investice (CzechInvest). Generálním ředitelem nové agentury byl jmenován dosavadní ředitel CzechInvestu Martin Jahn. Čím, myslíte, že to je? Ono to není s tím právním prostředím v ostatních zemích o mnoho lepší, to za prvé. Za druhé, zase zopakuji ty klasické důvody: lokalita, pracovní síla, obecně kvalitní technické vzdělání, průmyslová tradice, infrastruktura. To jsou věci, které jsou nesmírně důležité. A pokud tyto jsou dobré, tak to právní prostředí prostě již nemá takovou možnost to nějak zvrátit. Základem dobrého prostředí pro investice je vzdělaná pracovní síla. Neměly by tedy firmy mít větší vliv na tvorbu již třeba osnov na školách? Neměly by více vstupovat do vzdělávacího procesu? Já myslím, že se to už trošku děje. Na několika příkladech se již podařilo ukázat, že vysoké školy změnily svá kurikula na základě požadavků firem. Snažíme se v tom být aktivní, snažíme se přispívat k tomu, aby se to dělo čím dál tím víc. Podpořit tuto spolupráci mezi vysokými školami a podniky je do budoucna to nejdůležitější a je potřeba na tom intenzívně pracovat. My se pohybujeme směrem k těm investicím s vyšší přidanou hodnotou a tou nejlepší pobídkou pak bude právě dostupnost kvalifikované pracovní síly. To je důležitější než všechno ostatní. Během těch tří, pěti let tomu tak bude? Jeden můj známý, jenž pracuje jako programátor, mi říkal, že to, co se u nás učí na vysokých školách v programování, tak to je práce s lopatou proti tomu, co oni pak musí dělat v realitě. Do určité míry ano, do určité míry ne. Není to komplexně tak špatné, ale je potřeba s tím začít, něco zásadního dělat. Právě tím, že tady teď ti investoři budou, tak budou mít Mnoho Slováků, mám mezi nimi hodně přátel, se obává toho, že se u nich nyní budou montovat jen auta, a že to nepovede k vychovávání vzdělaných lidí. Myslíte si, že DHL je lepší investice než třeba rozsáhlá investice automobilky Hyundai u Žiliny? Jak pro co, každá z těch investic zaměstná jiný typ lidí a já to potřebuji mít vyvážené. Slovensko je, myslím si, v závislosti na autoprůmyslu už příliš daleko. My se snažíme o diverzifikaci, přičemž autoprůmyslu už máme hodně. Dvacet procent exportu, dvacet procent výroby, to je dobré. My se proto snažíme jít jinam. Ani mi tudíž příliš nevadí, že jsme přišli o Hyundai. Autoprůmysl máme hodně silný a teď budujeme jiné sektory. Musíte budovat na základě diverzifikace, musíte zaměstnávat lidi. A to, myslím si, se nám velmi daří. Úspěch nespočívá v tom objemu investic, ale v jejich diverzifikaci, v tom, že jsou to jednou auta, pak třeba elektrotechnika, dřevozpracující průmysl nebo služby. Nechci říkat, že máme více štěstí než rozumu, ale prostě, pokud máme z něčeho globálně radost, tak je to ta diverzifikace investic. Automobilka Hyundai se do poslední chvíle rozhodovala mezi Slovenskem a Polskem. A přitom si už několik let vychovává lidi v Bratislavě, kde sponzoruje výzkumný ústav při jedné vysoké škole. Nehrála tedy tak trochu divadlo? Možná to bylo rozhodnuté dopředu a zbytek se dělal jen kvůli lepším podmínkám. V žádném případě ne, to jsem neslyšel. Nevěřím tomu. ptal se Martin Erva 19

20 rozhovor: komunistické nebezpečí Starej frajer Masaryk Rozhovor s Milanem Paumerem Proč jste se vlastně rozhodli jít do odboje proti komunismu? Druhá světová válka skončila, a tak jsme pozorovali, co se bude dít se sovětskou a americkou armádou; jak se to všechno vyvine. Pak jsme zjistili, že jsme nemohli být osvobozeni americkou armádou, že jsme museli čekat, až rudí bratři přijdou a sovětská armáda nás osvobodí. Začali jsme také zjišťovat, co je sovětská armáda a komunismus zač. Chtěli jsme se dostat do československé armády, protože vojenský život se nám líbil, ale kluci Mašínovi se tam dostat nemohli. Jenom kvůli tomu, že jejich otec působil v nekomunistickém odboji a spolupracoval s odbojem západním. Nakonec jsme pochopili, že pro nás v komunistickém Československu žádná budoucnost nekvete. Řekli jsme si, že se tomu musíme postavit čelem. Bylo nás pět a dělali jsme ze začátku takové celkem malé projekty. Třeba na prvního máje jsme rozhazovali po silnici napínáčky a hřebíky, když mladí komunisté jezdili po městě na kole. Pak jsme si uvědomili, že tohle není nic moc, že je potřeba něco tvrdšího, komunistický režim se mezitím začal pěkně vybarvovat. Tak jsme si řekli, že si musíme sehnat zbraně. Tyhle akce jsme dělali, protože jsme očekávali, že nastane revoluce. To bylo v roce 1951, kdy mi kluci Mašínové řekli, abych se k nim dostavil do bytu. Byl tam také Zbyněk Janatů a od rána od osmi do devíti do večera jsme poslouchali rádio, které by nám dalo avízo, že se děje nějaké povstání v Praze. To ale nevyšlo, nevím, co se stalo. Bráchové Mašínovi také nevědí, proč to vlasně selhalo. Kdo měl být do toho povstání zapojen? No, kluci, ti měli nějakého známého generála Vaňka a ten měl tohle zorganizovat. Bývala by do toho byla zapojená celá pěší divize někde z Budějovic. Měl ten Vaněk i nějaký kontakt na Západ? To já nevím, já ho nikdy nepotkal. Jak to vypadá s bratry Mašíny dnes? Komunikujete spolu? Je možné, že by se mohli někdy vrátit? 20 MILAN PAUMER (*1931) Člen skupiny vedené bratry Mašínovými, která se v roce 1953 prostřílela přes NDR do Západního Berlína. V padesátých letech stíhán za řadu trestných činů, například za sabotáž, vraždu či vyzvědačství. V roce 1995 bylo stíhání kvůli promlčení zastaveno. Paumer žil po útěku v USA, v roce 2001 se vrátil do České republiky. Natrvalo by se asi nevrátili, protože mají v Americe své rodiny. Ale přijeli by se podívat rádi, ale nemůžou, protože by jim mohlo hrozit stíhání. Podívejte se na případ Hučína. My jsme bojovali proti komunismu, ale ten komunismus tady ještě je, sice s lidskou tváří, ale je to komunismus. Ukazoval jste mi Vaše fotografie z Koreje v uniformě americké armády, v čem tam spočívala Vaše činnost? Když jsme se po úniku přes Západní Berlín konečně dostali do americké armády, tak nám samozřejmě dali výcvik pro ty tzv. Special Forces; dostali jsme parašutistický a demolition výcvik. Podstoupili jsme kurzy přežití v přírodě, horolezectví a lyžování. Po výcviku mě hned povolali do Koreje a kluci Mašínovi jeli do Evropy. Ti to měli trochu lehčí. Když jsem přijel do Koreje, sloužil jsem u minometu, tak už bylo příměří. Alespoň jsem se tam seznámil s korejskou kulturou, jak žijou ti Koreánci. Měli jsme v armádě jihokorejské vojáky a nakonec se ukázalo, že ti kluci korejský jsou dobří vojáci. Všechno brali velice vážně, byli velice bystří a rychlí, to ti kluci americký takhle pohotoví nebyli. Když jsme se bavili o Koreji, jaký jste měl názor na válku ve Vietnamu. Jak jste to ve Státech prožíval? Protože jsem přišel z komunistické části světa, tak jsme tohleto všechno chápali a říkali jsme si, že ti Američané jsou prozíraví. Obyčejným Američanům se to příliš nelíbilo, viděli jen, že jejich armáda jde bojovat proti komunismu. Oni ale vlastně opravdu nevěděli, co ten komunismus je. Brali to tak, že se tam bude střílet, že američtí kluci budou ve válce a můžou přijít o život. Byl jsem pro to, aby tam armáda setrvala, než se situace vyřeší. Jaký jste měl názor na americké protiválečné hnutí, hnutí hippies a jim podobné? To byli mladí lidé, kteří tomu vůbec nerozuměli. Co si myslíte o tom, jak jsme se vypořádali s komunistickou minulostí? Ptáte se správně jak jsme se vypořádali. Jenže my jsme se vůbec s ničím nevypořádali. Tady je zákon o zločinnosti

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice

Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice Z modelového exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, který se zaměřil na politické nálady občanů ČR, Pražanů a obyvatel Brna a Ostravy

Více

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Češi za největší problém naší země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější

Více

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie)

- ŠIROKÝ předmětem je stát, polit.instituce a i politická teorie (systémy, historie) Otázka: Základní problematika politických stran Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kateřina Novotná význam, systém, dělení; teorie vstupu člověka do politiky, politické zájmy; liberalismus x

Více

080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE

080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Factum Invenio, s.r.o., Těšnov 5, 110 00 Praha 1,tel: +420 224 805 650, fax: +420 224 805 628, email: info@factum.cz, www.factum.cz 080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Dobrý

Více

Volební preference v pěti největších krajích ČR

Volební preference v pěti největších krajích ČR Volební preference v pěti největších krajích ČR V Praze vítězí TOP 09, v Ústeckém kraji KSČM a v Moravskoslezském, Jihomoravském a Středočeském kraji ČSSD Před nadcházejícími volbami, kdy ještě nejsou

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory.

Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Jak se tvoří grafy a jeden krásný příklad z Exekutorské komory. Obrázky silně působí na mozek. Vidět tohle: se velmi rychle pochopí a pamatuje. Lépe než slova "pokleslo o třicet procent" Trochu profesionálněji

Více

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Spolu s rozšiřováním pouští

Více

Filip Jakš Zuzana Roithová Jan Fischer

Filip Jakš Zuzana Roithová Jan Fischer V lednu proběhly v České republice první přímé prezidentské volby. Předvolební přípravy i průběh voleb pečlivě sledovali také žáci naší školy. Přečtěte si, co o tom všem napsali: Filip Jakš: V pátek 11.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti

Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti Za důvěryhodného považuje bývalého premiéra Jiřího Paroubka, který po odchodu z ČSSD stanul v čele

Více

Být člověkem před zákonem

Být člověkem před zákonem Vaše občanská práva Být člověkem před zákonem Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance : Anglie Belgie Bulharsko

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

ÚVODNÍ SLOVO Jiřího Paroubka na 8. kongresu PES (pondělí 7. 12. 2009, 9.00 hod)

ÚVODNÍ SLOVO Jiřího Paroubka na 8. kongresu PES (pondělí 7. 12. 2009, 9.00 hod) ÚVODNÍ SLOVO Jiřího Paroubka na 8. kongresu PES (pondělí 7. 12. 2009, 9.00 hod) Vážení přátelé, Dámy a pánové, soudružky a soudruzi, vážení hosté, nejprve mi dovolte, abych vás, delegáty kongresu, představitele

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

Autodopravci upozorňují na problém s německou minimální mzdou... 2. D1 bude pro řidiče bezpečnější... 3

Autodopravci upozorňují na problém s německou minimální mzdou... 2. D1 bude pro řidiče bezpečnější... 3 PŘEHLED ZPRÁV Autodopravci upozorňují na problém s německou minimální mzdou... 2 D1 bude pro řidiče bezpečnější... 3 Opatrně na zúžené D1, do prázdnin je zavřený sjezd na Jihlavu... 3 Dálnice SRN: od roku

Více

140.187 Str. 1 DOTAZNÍK CESES

140.187 Str. 1 DOTAZNÍK CESES . Str. DOTAZNÍK CESES Rád(a) bych Vám položil(a) několik otázek na téma Vaší budoucnosti a budoucnosti naší země. Nejdříve bych se rád(a) zeptal(a) na Vaši budoucnost.. Zkuste si, prosím, představit, jak

Více

ČSSD by si mohla vybírat

ČSSD by si mohla vybírat 4. dubna 2013 ČSSD by si mohla vybírat Vládu by ČSSD mohla vytvořit s účastí, podporou nebo tolerancí TOP 09 a Starostů (104 mandátů), KSČM (102 mandátů) nebo ODS (101 mandátů). Volební model, který ppm

Více

FINANCOVÁNÍ PŘÍMÉ VOLBY PREZIDENTA VE VYBRANÝCH ZEMÍCH. Jan Němec, Klára Kabická, Pavla Tichá

FINANCOVÁNÍ PŘÍMÉ VOLBY PREZIDENTA VE VYBRANÝCH ZEMÍCH. Jan Němec, Klára Kabická, Pavla Tichá FINANCOVÁNÍ PŘÍMÉ VOLBY PREZIDENTA VE VYBRANÝCH ZEMÍCH Jan Němec, Klára Kabická, Pavla Tichá Studie č. 1.218 květen 2011 PI 1.218 2 Obsah: PŘÍMÁ VOLBA PREZIDENTA A REGULACE VOLEBNÍ KAMPANĚ... 3 BULHARSKO...

Více

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2014

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2014 STEM VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 201 V červnovém volebním modelu STEM by se do Poslanecké sněmovny nedostalo hnutí Úsvit, sněmovna by tak byla složena ze šesti stran. Poslední tři měsíce před prázdninami

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Anežka Mičková, těší mě.

Anežka Mičková, těší mě. Anežka Mičková, těší mě. Profese finančního poradce je v České republice ještě v plenkách. Vždyť finanční poradci začali mít u nás význam až po revoluci v 89 roce, kdy se otevřel trh a lidé si měli z čeho

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Nemáte Žádné Reference?

Nemáte Žádné Reference? Nemáte Žádné Reference? Pak mám pro vás dobrou zprávu. Každý začíná s tím, že žádné nemá. Všichni ale musíme odněkud začít. Z vlastní zkušenosti se mi nesčetněkrát potvrdilo, že když umístíte reference,

Více

Sborník článků, projevů, prohlášení, rozhovorů, ale i vybraných

Sborník článků, projevů, prohlášení, rozhovorů, ale i vybraných PŘEDMLUVA PŘEDMLUVA Sborník článků, projevů, prohlášení, rozhovorů, ale i vybraných dopisů prezidenta republiky, nazvaný Rok desátý, je již desátou publikací tohoto typu. V této řadě a s tímto názvem je

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny Prezentace na semináři: Perspektivy EU a eurozóny Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Obsah prezentace 1. Současná eurozóna 2. Interní

Více

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové!

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Od hostů se očekává zdravice. Jsem velmi ráda, že vás

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky Tomáš Julínek ministr zdravotnictví Etapy reformy Reforma svéprávného pacienta Reforma pro ohroženého pojištěnce Pro současnost 2007-2010 Odpovídá ministr Julínek

Více

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU

Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU Projev předsedy vlády ČR na Národním fóru k budoucnosti EU 26. dubna 2013 autor: Petr Nečas zdroj: Parlamentnilisty.cz Vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, vážený pane předsedo Evropské

Více

Pracující důchodci v Česku

Pracující důchodci v Česku Pracující důchodci v Česku 22. 9. 2015 ČT 1 19:00 Události Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka Skoro devadesát procent českých seniorů nepracuje a spoléhá jenom na podporu státu. Důvodem není podle nové

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ŽENEVA, Palác národů, 21. července 2005 (Informační služba OSN) - Následující text obsahuje hlavní informace z dnešní tiskové konference Antónia

Více

MEMBER OF THE EUROPEAN PARLIAMENT

MEMBER OF THE EUROPEAN PARLIAMENT Vážená paní ředitelko/vážený pane řediteli, Praha 18. 9. 2014 aktivní zapojení naší země do evropské integrace představuje pro náš stát tu nejlepší cestu k stabilitě a prosperitě. Věřím tomu přesto, že

Více

1. programový seminář pražských Mladých sociálních demokratů, Mladých lidovců a Mladých zelených

1. programový seminář pražských Mladých sociálních demokratů, Mladých lidovců a Mladých zelených OFICIÁLNÍ ZÁZNAM 1. programový seminář pražských Mladých sociálních demokratů, Mladých lidovců a Mladých zelených konaný v Lidovém domě (Steinerově sále), ulici Hybernská 1033/7, 110 00 Praha 1 dne 4.

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

Popis volebního systému - schéma: volební systém -

Popis volebního systému - schéma: volební systém - Popis volebního systému - schéma: volební systém - Navrhovaný volební systém vychází z postulátu, že všechny moc patří lidu. Státní moc je rozdělena na 4 samostatné pilíře státní moci, které jsou na sobě

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008. Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! KRESBA: Milan KOCMÁNEK.

PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008. Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! KRESBA: Milan KOCMÁNEK. TÝDENÍK PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008 Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! Vonásek k tabuli Milan Kocmánek & Leopold Králík 2 Já nevím, co pořád chtějí. Jestli je

Více

Popularita politiků TISKOVÁ ZPRÁVA

Popularita politiků TISKOVÁ ZPRÁVA TISKOVÁ ZPRÁVA Popularita politiků Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 84 129, 13 E-mail: glasova@soc.cas.cz Technické parametry Výzkum:

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Závěrečná zpráva VOLBY DO PS 2010 - Jihomoravský kraj Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi Praha,

Více

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně

Více

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

Orley Clark Ashenfelter profesor ekonomie na Princeton University v USA byl hostem pořadu ČT24.

Orley Clark Ashenfelter profesor ekonomie na Princeton University v USA byl hostem pořadu ČT24. Co se děje v ČR?! Orley Clark Ashenfelter profesor ekonomie na Princeton University v USA byl hostem pořadu ČT24. Na otázku, zda má Česko přistoupit do měnové unie a přijmout Euro odpověděl: Tuto otázku

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Základní právní pojmy III/2 VY_32_INOVACE_184 3 Název školy Registrační číslo projektu Název

Více

Test obecné finanční gramotnosti

Test obecné finanční gramotnosti Test obecné finanční gramotnosti Finanční inteligence je něco, co se ve škole nenaučíte. A přitom je to obor stejně důležitý ne-li důležitější než algebra v matematice nebo historie literatury v češtině.

Více

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada...

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada... OBSAH: ÚVOD............................................................ 1 kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD............................................... 3 Základní koncept řízení porad................................................

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací

Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Výsledky. Sociologicko-politologický průzkum. Filip Žáček a Philip Ridgill sexta

Výsledky. Sociologicko-politologický průzkum. Filip Žáček a Philip Ridgill sexta Výsledky Sociologicko-politologický průzkum Filip Žáček a Philip Ridgill sexta Základní informace o výzkumu Výzkum probíhal v době předčasných Parlamentních voleb do Poslacké sněmovny ČR (-. Říjen, 0)

Více

Parlamentní republika

Parlamentní republika Parlamentní republika Parlament - z fr. parler = mluvit, hovořit -ústřední orgán s celostátní působností - zástupci voleni lidem - v USA kongres, v Německu Bundestag Republika - z lat. res publica = věc

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Diplomová práce. Ekonomika a financování školství. Economy and fuding of education.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ. Diplomová práce. Ekonomika a financování školství. Economy and fuding of education. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Diplomová práce Ekonomika a financování školství Economy and fuding of education Lumír Hodina Plzeň 2014 Prohlašují, že jsem diplomovou práci na téma

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků S e n á t n í n á v r h ZÁKON ze dne o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních

Více

Sociální nerovnosti a spravedlnost

Sociální nerovnosti a spravedlnost Sociologický ústav Akademie věd České republiky STEM - Středisko empirických výzkumů Jilská 1, 110 00 Praha 1 KARTY K DOTAZNÍKU Sociální nerovnosti a spravedlnost A 1 Podstatné 2 Velmi důležité 3 Důležité

Více

Statut poslanců Evropského parlamentu

Statut poslanců Evropského parlamentu Statut poslanců Evropského parlamentu JUDr. Jan Pulda, LL.M. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie PI 1.200 srpen 2009 PI 1.200 2 Obsah: A) SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

VÍŠ, CO JE TO BANKA?

VÍŠ, CO JE TO BANKA? VÍŠ, CO JE TO BANKA? Plán vyučovací hodiny (č. 5) TÉMA VYUČOVACÍ HODINY: Víš, co je to banka? VĚK ŽÁKŮ: využití podle úrovně žáků (doporučení 6. až 8. třída) ČASOVÁ DOTACE: 45 minut POTŘEBNÉ MATERIÁLY:

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 VY_32_INOVACE_ZSV_1_4_ZIK_02_NACISTICKE_NEMEC

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2013: LEPŠÍ ZNÁMKY NEŢ ZA ROK 2012 DOSTALA OD VEŘEJNOSTI

VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2013: LEPŠÍ ZNÁMKY NEŢ ZA ROK 2012 DOSTALA OD VEŘEJNOSTI INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/01 VYDÁNO DNE 10.. 01 VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 01: LEPŠÍ ZNÁMKY NEŢ ZA ROK 01 DOSTALA OD VEŘEJNOSTI NAPROSTÁ VĚTŠINA HODNOCENÝCH OBLASTÍ. Změny na politické scéně,

Více

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová

Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová Proměny představ českých občanů o ideálním zaměstnání v letech 1997 až 2005 1 Naděžda Čadová Úvod Česká republika prošla v období mezi roky 1997 a 2005 mnoha změnami ve sféře politické i ekonomické. V

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

ZAČÍNÁME INTERNETOVÝ START-UP V ČR

ZAČÍNÁME INTERNETOVÝ START-UP V ČR ZAČÍNÁME INTERNETOVÝ START-UP V ČR 51 TIPŮ Jarek Mikeš Mikeš, Jaroslav Publikováno 1.5.2013, první vydání ISBN: 978-80-260-4302-7 Česká republika, Brno Twitter: @koolazz_cz jarekmikes@gmail.com www.jarek-mikes.cz

Více

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká

Moderní žena myslí na budoucnost. Jan Diviš Kateřina Dalecká Moderní žena myslí na budoucnost Jan Diviš Kateřina Dalecká Na úvod pár zajímavých statistik Data z r. 2004 Naděje dožití věk Muži Ženy 30 43,66 49,67 40 34,21 39,92 50 25,32 30,51 60 17,59 21,64 - střední

Více

Schéma vzdělávání ODS

Schéma vzdělávání ODS STRATEGIE ÚSPĚCHU MOTTO»Žijeme ve světě tvrdé konkurence ekonomických, profesních, společenských a politických zájmů a názorů. V tomto světě může uspět pouze ten, kdo je na konkurenci dobře připraven psychicky,

Více

Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení školy

Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení školy Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Klíčové kompetence vedoucího pracovníka v procesu řízení

Více

NÁVOD JAK NA TO. autor: Josef Cvrček. www.vydelavej-focenim.cz

NÁVOD JAK NA TO. autor: Josef Cvrček. www.vydelavej-focenim.cz NÁVOD JAK NA TO autor: Josef Cvrček www.vydelavej-focenim.cz Důležité upozornění Pokud chcete z tohoto návodu dostat, co nejvíce, doporučuji se NEJPRVE podívat na video, které tento návod doprovází. Ve

Více

Ve své seminární práci bych se chtěla zabývat homosexuální minoritou, jejím postavením ve společnosti a registrovaným partnerstvím.

Ve své seminární práci bych se chtěla zabývat homosexuální minoritou, jejím postavením ve společnosti a registrovaným partnerstvím. Seminární práce zpracovaná v rámci cyklu seminářů Ženská práva jsou lidská práva pořádaného Nezávislým sociálně ekologickým hnutím (NESEHNUTÍ Brno) http://zenskaprava.ecn.cz/ Název: Společnost a registrované

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Evropská komise uznala výhrady vůči aplikaci německého zákona o minimální mzdě... 2. Německá minimální mzda čelí infringementu...

Evropská komise uznala výhrady vůči aplikaci německého zákona o minimální mzdě... 2. Německá minimální mzda čelí infringementu... PŘEHLED ZPRÁV Evropská komise uznala výhrady vůči aplikaci německého zákona o minimální mzdě... 2 Německá minimální mzda čelí infringementu... 2 Německá minimální mzda dopravců narazila u EK... 3 Procesy

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Vaše občanská práva Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

Modul 4: Budoucnost Evropského sociálního modelu

Modul 4: Budoucnost Evropského sociálního modelu Modul 4: Budoucnost Evropského sociálního modelu Je zřejmé, že národohospodářské systémy evropských států se musí vyrovnat s velkými změnami. Ty vyplývají jednak z globalizace, čili rozšíření tržního hospodářství

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více