Kde se vzala lada. Kde se vzala lada Lado významný krajinný prvek Lazecký mlýn Pro děti

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kde se vzala lada. Kde se vzala lada Lado významný krajinný prvek Lazecký mlýn Pro děti"

Transkript

1 o projektu napište nám mapa ke stažení Kde se vzala lada Lado významný krajinný prvek Lazecký mlýn Pro děti Lado u Lazeckého mlýna patří mezi jedno z posledních kvalitních lučních společenstev v celém povodí Litavky. Lokalita však neodvozuje své pojmenování od ladných tvarů zdejší krajiny, nýbrž od pojmenování neobdělávané, ladem ležící, půdy. Dlouhodobé obhospodařování lučních porostů, zejména pravidelné kosení a využívání pro pastvu, dalo vzniknout cenným, druhově pestrým ekosystémům. Plocha okolních luk se však v minulých desetiletích zmenšila, dílem byly odvodněny a s těmito zásahy nenávratně zmizela i společenstva rostlin a živočichů na ně navázaná. Zdejší lado je jejich posledním útočištěm. Kde se vzala lada Systém zemědělství, který ponechával část pozemků nevyužitých jako tzv. přílohu, aby se mohla obnovit jejich úrodnost, umožnil lidem trvalé usídlení. Také následný trojpolní systém byl založen na tzv. úhoru, tedy nutnosti ponechat část polí bez osetí. Lada se jim říkalo, pokud půda odpočívala déle než rok. Úhor z české krajiny postupně mizel od počátku 19. století, kdy se na velkostatcích začalo uplatňovat střídavé hospodaření. K definitivnímu rozvrácení systému políček členěných remízky a ponechávajícího část půdy ladem došlo až v 50. letech 20. století v rámci kolektivizace zemědělství. Odvodňování a rozorávání luk v údolních nivách navíc zlikvidovalo většinu stabilizačních prvků v zemědělské krajině. Místní názvy však dřívější způsoby obhospodařování připomínají. Také vesnice Lazec, v jejímž katastrálním území se louka nachází, přišla ke svému jménu obdobným způsobem. Láz je slovo stejného významu jako lado, tedy označuje nezoraný pozemek v místě po vykáceném lese. Žárové zemědělství poskytovalo vysoké výnosy, ale první pravěcí zemědělci potřebovali k neustálé migraci za novou půdou velké území. Pole vznikala na 12:05:45]

2 místech, kde lidé pokáceli a spálili stromy. Po vyčerpání půdy zemědělci místo opouštěli. Přílohové zemědělství umožnilo v neolitu trvalé usídlení. Po dvou až třech letech pěstování obilovin na téže ploše se půda ponechávala tři až sedm let přirozenému zatravnění a využívala se pro pastvu, les se však kvůli orbě nesměl znovu obnovit. Trojpolní soustava hospodaření se u nás prosazuje od 12. století. Kromě zavádění dokonalejšího zemědělského nářadí je založena na jednoduchém principu pole, která vydala dvojí úrodu, byla třetím rokem obhospodařována jako úhor, tedy hnojena, orána a využívána k pastvě. Vyšší efektivita umožnila zakládání nových osad i vznik měst. Střídavé hospodaření v 19. století opustilo úhorové systémy a bylo postaveno na promyšleném střídání plodin na orné půdě. Úhor byl nahrazen hnojením. Zemědělství se změnilo v odbornou disciplínu, zahrnující produkci statkových i průmyslových hnojiv, provádění meliorace půdy a zavádění nových nástrojů a strojů. Lado významný krajinný prvek Vlhké prostředí této lokality svědčí mnoha druhům rostlin, včetně chráněného upolínu nejvyššího a prstnatce májového. Pozorovat zde můžeme i trsy silně ohroženého kosatce sibiřského. Když se však přestala louka obhospodařovat, hrozí postupná změna k lužnímu lesu a s ní i vymizení zmíněných rostlin. Aby byla lokalita i její druhová rozmanitost zachována, nelze s loukou nakládat libovolně. Opětovné zorání by louku nevratně poškodilo, jak je vidět na ostrůvku porostlém olšemi, kam se po rozorání na počátku devadesátých let kosatce již nevrátily. Aby se zde louka mohla obnovit, bylo by třeba mladou olšinu vykácet. Lučnímu porostu prospívá kosení, které brání hromadění živin, růstu náletových dřevin, ale také přílišnému zamokření luk. Podporuje také druhovou rozmanitost rostlin. Vhodné by bylo provádět střídavou seč. To znamená, že by vždy část porostu nebyla vůbec kosena nebo by byla pokosena až na podzim, aby se v ponechaném porostu mohly dokončit vývojové cykly na louce žijícího hmyzu i rostlin. Lado spolu s lesoparkem tvoří tzv. biocentrum, jehož smyslem je zachovat rozmanitost přírodních ekosystémů a stabilizačně působit na okolní narušenou krajinu. Upolín nejvyšší Trollius altissimus Jeho zářivě žluté hlavičky jsou na mokřadních loukách, kde od května do června kvete, nepřehlédnutelné. Kvůli nim se na Podbrdsku proto upolínům říkalo bubliny". Tato vytrvalá bylina z čeledi pryskyřníkovitých patří k ohroženým druhům naší květeny. Fotografie RNDr. Rudolf Hlaváček Prstnatec májový Dactylorhiza majalis Na kdysi hojném výskytu této vstavačovité rostliny se negativně projevily meliorace, rekultivace krajiny a přeměny vlhkých luk na ornou a stavební půdu. Kvete od května do června a květenství tvoří hustý mnohokvětý klas. 12:05:45]

3 Fotografie RNDr. Rudolf Hlaváček Kosatec sibiřský Iris sibirica Této až jeden metr vysoké bylině se daří na lokalitách střídavě vlhkých luk se silně kolísající podzemní vodou. Modrofialové květy zdobí její zelené trsy od května do června. Patří mezi silně ohrožené druhy, a proto je trhání květů či vykopávání oddenků zakázáno. Fotografie Mgr. David Fischer Lazecký mlýn Lazec, který je dnes částí Příbrami, je na konci 13. století zmiňován jako Láz. Od roku 1579 se obec nazývá zdrobněním jména tedy Lazec. V tomto roce udělil císař Rudolf II. Habsburský Příbrami titul královského horního města. Toto privilegium se týkalo i Lazce, který byl součástí města, později pátou čtvrtí, spolu s mlýny a samotami. Provozování vodních mlýnů na řece Litavce má tradici již od středověku, ale především novověk je obdobím rozkvětu mlynářského řemesla. V roce 1654 bylo při Litavce prý 11 mlýnů, soupis z roku 1930 uvádí dokonce 53 vodních děl mlýnů, pil a hamrů. Ani jim se však nevyhnuly změny poměrů v zemědělství po roce 1948, kdy bylo likvidováno soukromé hospodaření. Mnohé mlýny byly vlastníkům, často provozujícím živnost po několik generací, zabaveny. Mlýnům se často říkalo podle majitelů. K ladu za silnicí na Lazec přiléhá parcela s číslem popisným 42, o kterém je záznam z roku 1535 v souvislosti s mlynářem Janem, který koupil louku za Březovým vrchem. Počátkem 17. století zde mlynářství provozoval Václav z Pucherny, po kterém se mlýnu říká Puchernovský. Zdejší mlýn měl jedno kolo na svrchní vodu. Mlýny poháněné vodním kolem jsou v Čechách 12:05:45]

4 bezpečně doloženy od počátku 12. století. Mlýn využívající energii přirozeného vodního toku využívá kolo zvané lopatník. Mlýn na svrchní vodu využívá tzv. korečník, tedy vodní kolo, na které je voda přiváděna zvláštním náhonem a dopadá na něj shora. K síle toku přidává i tíha vody a korečník tak využívá energii vody účinněji. Vítám tě u prvního panelu. Znám tady kolem říčky Litavky každou rybu, kytku nebo tůňku. Mohu ti ledacos prozradit i o minulosti lesoparku. Ale budeš si muset taky trochu lámat hlavu! Co by tak mohlo být lado? Vyber, kdo má pravdu. Co dělat a co nedělat, aby se vzácným rostlinám dařilo na 12:05:45]

5 louce i nadále? Jen tři rady jsou správné. Vyberte, které to jsou, a písmena popořadě přečtená složí dokončení věty: Louky je třeba... MÁ Louka je vlhká a potřebuje odvodnit. CH Louku je třeba pravidelně kosit. PO Louka se musí zorat a osít. RÁ Květy chráněných a ohrožených druhů rostlin nesmíme trhat. NIT Louce nevadí, když se na ní po pokosení dopásá dobytek. RAT Louka se musí nechat zarůst stromy. Město Příbram, 2010, Ochrana fauny CR Text a koncepce: Mgr. Klára Smolíková Ilustrace: Mgr. Jan Smolík, 2009 Odborné korektury: Hornické muzeum Příbram Design: 12:05:45]

6 o projektu napište nám mapa ke stažení Lokality závislé na vodě Kvetoucí bažinka Zelený mokřad Hmyz a mokřady Netopýři Pro děti Cesta nás vede po levém břehu Litavky, takže pravobřežní louky jen občas zahlédneme mezi stromy. Ani zde však nenajdeme všechny zajímavé lokality hned u cesty. Lokality závislé na vodě Po dávných hledačích zlata zůstaly ve zdejší krajině kromě mohylovitých kopečků i jámy. Ty postupem času zaplavila voda a některé z nich byly dodatečně zformovány do soustavy rybníčků. Vznikly tak podmínky vhodné pro mokřadní společenstva. Nejcennější rostlinou zde je chráněná vachta trojlistá, kterou můžeme najít vpravo pod hrází rybníka pár desítek metrů vzdáleného od našeho stanoviště ve směru od řeky. Příkré břehy rybníka sice rostlinstvu příliš nepřejí, ale ve vachtové bažince pod hrází najdeme řadu vlhkomilných rostlin. Vachta trojlistá je zde ale ohrožena vzrůstajícími dřevinami, které její stanoviště příliš zastiňují. I jinde v lesoparku se s pestrými mokřadními porosty setkáme spíše v zamokřených sníženinách než na březích větších nádrží. Na dalších mokřadních plochách upoutá orobinec širokolistý sousedící s ostřicí štíhlou nebo přeslička poříční. Pro tyto rostliny je typický nejen vysoký vzrůst, ale také rychlé rozrůstání porostu pomocí oddenků. Mezi zelenou záplavou počátkem léta zasvítí květy kosatce žlutého. Kvetoucí bažinka Pro mokřady je důležité, aby byly po většinu roku vodou zaplaveny nebo alespoň vodou nasyceny dostatečně dlouho. Jinak se zde nevyvine mokřadní rostlinstvo. Jedním z typů sladkovodního mokřadu je bažina, jejíž vodou prosycená půda může být, navzdory pojmenování, doslova kvetoucí zahradou. Vachta trojlistá V dobách, kdy lidé ponechávali mokřady svému osudu a nesnažili se každý metr čtvereční odvodnit a přeměnit na zemědělskou půdu, byla vachta rostlinou hojně rozšířenou a využívanou. Známy byly její léčebné účinky při žaludečních potížích a nechutenství, kvůli hořké chuti se jí dokonce říkalo hořký jetel. 12:05:54]

7 zmíněnému bylinnému likéru. Kdysi se přidávala do piva a do dnešních dnů je nezbytnou přísadou Becherovky. Zásluhou Hydrobotanického ústavu v Třeboni lze dnes vachtu trojlistou pěstovat uměle ať už pro okrasné účely nebo kvůli Volně rostoucí rostliny je přísně zakázáno trhat. Bílé květy uspořádané v hustém a přímém hroznu můžeme spatřit od května do června, kdy tato jinak nenápadná mokřadní bylina kvete, příležitostí pro toto pozorování však mnoho nemáme. Na příbramském a březnickém Podbrdsku byl její výskyt v posledních dvaceti letech zaznamenán jen na třech lokalitách, v samotných Brdech pouze na jediné. Blatouch bahenní Často se již s prvními listy na lodyze objevuje několik květů, které časně, zpravidla v dubnu, rozkvétají. Blatouch vyžaduje vlhká až mokrá stanoviště. Než se z mírných otrav mnoha lidí zjistilo, že rostlina je jedovatá, trhaly se mladé listy blatouchu do jarních zeleninových salátů a šťáva z květů se užívala k barvení másla. Pomněnka bahenní Od května až do začátku podzimu nás v blízkosti vachtové bažinky přivítají také kvetoucí pomněnky. Květy jsou zprvu růžové, pak světle modré se žlutým středem. Lidově se jí proto říkalo žabí nebo rybí očko. Pro pomněnku bahenní je charakteristická čtyřhranná lodyha. Řeřišnice hořká Čas bílých květů řeřišnice přichází na přelomu jara a léta. Jak už jméno napovídá, rostlina chutná mírně nahořkle až pálivě. Dříve lidé zjara vyhledávali její nať, protože představovala cenný zdroj vitamínu C. Likvidace pramenišť, ale také nadměrný sběr, při kterém byla navíc rostlina bezohledně trhána i s oddenky, však mnohde její populace výrazně snížily. Zelený mokřad Z plochy zamokřených území lidé neustále ukrajují. Buď se snaží mokřady vysušit, případně zavézt nějakým materiálem, včetně odpadu, nebo naopak zaplavit. Jenže ani pole ani rybníky nemohou poskytnou útočiště mokřadním druhům a mizející lokality nezastoupí ani v dalších úkolech. Mokřady jsou totiž po deštných 12:05:54]

8 pralesech a korálových útesech územím s největší biologickou aktivitou, dokáží snížit následky povodní a účinně vstřebávat znečištění. V lesoparku se na malých plochách setkáme s několika typickými mokřadními druhy. Není bez zajímavosti, že přirozené procesy, které v takových společenstvech probíhají, účinně odstraňují organické znečištění i škodlivé látky z vody, a proto jsou vysazovány do kořenových čističek. Orobinec širokolistý Jeho porosty mohou být až dva a půl metru vysoké. Díky typickému tvaru květenství si vysloužil mnoho názvů palička, doutník, cigáro, bednářská stýle. Lidé dříve jeho oddenky hojně využívali v kuchyni, chmýr ze zralých palic pak sloužil jako náplň peřin nebo polštářů, z listů se pletly rohože, košíky, klobouky nebo je bečváři používali jako těsnicí materiál při výrobě sudů. Ostřice štíhlá Vytrvalá, vzpřímeně rostoucí bylina dosahuje výšky 30 až 150 centimetrů, takže tvoří výrazné porosty. Na dotek drsná lodyha je ostře tříhranná. Ostřice patří do čeledi šáchorovitých, mezi které se řadí také v Egyptě rostoucí šáchor papírodárný, známý jako surovina k výrobě papyru. Přeslička poříční Dává přednost slunným stanovištím a špatně snáší jejich vysoušení. Z její lodyhy vyrůstají větve, stejně jako tomu bylo u obřích stromových přesliček v období prvohor. V současnosti může při vhodných podmínkách dosáhnout výšky až 150 centimetrů. Kosatec žlutý Na rozdíl od chráněného kosatce sibiřského rostoucího v prostoru lazeckého lada je výskyt tohoto druhu u nás v současné době hojný. Najdeme ho na březích stojatých a mírně tekoucích vod nebo na místech zaplavovaných. Hmyz a mokřady Na mizení mokřadů se také podepsala lidská nevraživost vůči komárům. Velké množství hmyzu potřebuje ke 12:05:54]

9 svému rozmnožování vodní prostředí. Odvodnění takovýchto stanovišť sice vedlo k poklesu hmyzích populací, ale s nimi se z krajiny vytratilo i mnoho druhů zvířat. Když z krajiny zmizí mokřady schopné zadržovat vodu, dochází častěji k povodním a s nimi jde ruku v ruce kalamitní množení komárů. Komár pisklavý Živí se sice nektarem, ale samičky potřebují kvůli zdárnému vývoji vajíček také krev. Vajíčka kladou do vody, kde se díky plovákům vznášejí na hladině. Také komáří larvy a kukly žijí ve vlhkém prostředí nebo přímo ve stojaté vodě. Larvy mají na předposledním zadečkovém článku dlouhou dýchací trubičku, kterou se zavěšují k hladině. Zakuklí se po třech svlékáních a narozdíl od většiny ostatního hmyzu jsou komáří kukly pohyblivé. Pakomár kouřový Vzhledem připomíná komáry, ale narozdíl od nich dospělí pakomáři nesají krev a ani žádnou jinou potravu. Samička po nakladení vajíček hyne. Larvy pakomárů se vyvíjejí u dna rybníků a živí se mikroorganismy, aby dosáhly patřičného vzrůstu a mohly se zakuklit. Když je kukla plně vyvinutá, začne stoupat k hladině. Nejtěžší je pro ni překonat povrchové napětí vody. Na vzduchu dospělec protrhne schránku, vyleze, usuší křídla a vzlétne. Netopýři v lesoparku Díky svému životnímu cyklu jsou komáři a pakomáři potravou ryb, obojživelníků, ptáků, ale také netopýrů. Přestože jsou netopýři po hlodavcích druhou nejpočetnější skupinou našich savců, vzhledem k jejich nočnímu způsobu života se s nimi většina lidí vůbec nesetká. Jejich ultrazvukové signály navíc není lidské ucho schopno zachytit a do oblasti slyšitelné i pro člověka se proto převádějí pomocí zvláštních detektorů. Komára zaznamená netopýr na velkou vzdálenost díky echolokaci. Od komára se totiž odrazí ultrazvukové signály, které netopýr vytváří chvěním hlasivek v hrtanu. Netopýr vodní I když populací netopýrů znepokojivě ubývá, netopýrům vodním se daří a dnes jsou jedním z nejhojnějších druhů. Loví menší vodní hmyz, zejména komáry a pakomáry. Za noc jich jeden jedinec spořádá až 200. V létě využívá k úkrytu dutiny stromů rostoucích v blízkosti vodních ploch. Za zimoviště si často vybírá opuštěné štoly či jeskyně a to mnohdy ve vzdálenosti až sto kilometrů od svého letního působiště. Netopýr rezavý Netopýr s výrazně rezavou, krátkou a hustou srstí je jedním z našich největších netopýrů. Přes léto vyhledává stanoviště v blízkosti vod a na lov se vydává velmi záhy ještě před setměním. Obratně manévruje jak nad vodní plochou, tak nad korunami stromů. Na zimu se stahuje do skalních štěrbin, ale i do skulin, které nalezne na budovách. 12:05:54]

10 Mokřady zadržují a čistí vodu a na čistou vodu si my ledňáčci potrpíme. Tak se pusťte do úkolů! Jožin z bažin vám představí oblíbené květinky. Ale pozor! Nedá se mu moc věřit! Bubliny se Jožinovi pomíchaly. Poznáte, kam která patří? 12:05:54]

11 Město Příbram, 2010, Ochrana fauny CR Text a koncepce: Mgr. Klára Smolíková Ilustrace: Mgr. Jan Smolík, 2009 Odborné korektury: Hornické muzeum Příbram Design: 12:05:54]

12 o projektu napište nám mapa ke stažení Životodárná tůň Areál zdraví Regulace koryta řeky Pro děti Po levé ruce už nás vítá lesopark, takže bychom snadno přehlédli malou tůňku, která přímo pod námi pulzuje životem, zatímco nešťastnou říčku Litavku za našimi zády svírá betonové koryto. Životodárná tůň Tůň v sousedství lučního lada vypadá sice nenápadně, ale pro mnoho živočišných druhů představuje nesmírně cenné stanoviště nezbytné pro jejich rozmnožování. Čím je tedy tento typ vodní plochy jedinečný? V mělké nádržce se voda, která je doplňována průsaky a srážkami, snadno prohřívá. Pozvolné břehy porostlé vegetací poskytují drobným živočichům cenné úkryty a neohrožují je zde ryby, které dominují ostatním rybníkům v lesoparku. Ryby totiž představují pro obojživelníky a zejména jejich larvy jednak potravní konkurenty a jednak velmi nebezpečné predátory, kteří požírají nejen jejich vajíčka a larvy, ale zejména v případě čolků i dospělé jedince. Přikrmování ryb zhoršuje kvalitu vody a velcí kapři a býložravé druhy navíc likvidují litorální porosty, popřípadě kalí svým rytím ve dně vodu a znemožňují tak rozvoj vodních rostlin. Obojživelníci Voda je pro rozmnožování obojživelníků nezbytná, protože vývoj larev těchto živočichů probíhá ve vodním prostředí. Na souš se mohou vydat teprve tehdy, když se úspěšně završí celý jejich reprodukční cyklus od vajíčka po dokonalou zmenšeninu dospělého jedince. Čolci Čolci k rozmnožování využívají stojaté vody, nejlépe zarostlé litorální vegetací (a to jak ponořenou = submerzní, tak vynořenou = emerzní). Vzhledem ke zranitelnosti dospělců a zejména pak jejich larev se s nimi dnes již prakticky nesetkáme ve větších vodních nádržích, které jsou vesměs využívány k chovu ryb a zarostlé mělčiny v nich již nemají místo. Čolci zimují v úkrytech na souši, některé druhy i ve vodě. Páření a kladení snůšek probíhá zhruba od začátku března do konce dubna a to výhradně ve vodě. Dospělí čolci pak po nějakou dobu ještě setrvávají ve vodě a poté vyhledávají suchozemské prostředí. 12:05:59]

13 Samička nakladená vajíčka pečlivě po jednom lepí pomocí zadních nožek do listů vodních rostlin. Vylíhlé larvy jsou od počátku dravé (stejně jako jejich rodiče) a živí se převážně drobnými bezobratlými živočichy, i když ty vzrostlejší nepohrdnou ani drobnými obratlovci, včetně svých menších sourozenců. K proměně (metamorfóze) v malé čolky dochází v závislosti na mnoha faktorech, jakými jsou druh čolka, nadmořská výška, teplota vody, počasí nebo dostupnost a množství potravy v období zhruba od června do počátku září. Po metamorfóze žijí na souši. Pohlavně dospívají zhruba po třech letech. V suchozemské fázi života obývají čolci vlhká stanoviště, kde se živí drobným hmyzem, pavouky, svinkami a malými červy. Do vody opět vstupují buďto za účelem zimování, popřípadě až brzy na jaře zplodit novou čolčí generaci. Na území lesoparku byl zaznamenán výskyt dvou silně ohrožených druhů čolka obecného a čolka horského. Samci obou druhů mění v době rozmnožování velmi výrazně svůj vzhled zatímco u čolka obecného se jim vytvoří na hřbetě i ocase vysoký kožní hřeben, samci čolků horských mají často až jasně modré zbarvení s nízkým, žlutočerným hřebínkem, táhnoucím se středem zad od zátylku až ke špičce ocasu. Břišní strana těla je u čolka horského výrazně žlutooranžově až sytě oranžově zbarvena, u čolka obecného nevýrazně žlutooranžová, někdy se skvrnami. Samičky obou druhů jsou méně nápadné, bez kožních hřebenů a ani jejich zbarvení se ve srovnání se suchozemskou fází života příliš nemění. Ropuchy V lesoparku byl prozatím potvrzen výskyt ropuchy obecné. Ropuchy obývají především suchozemské prostředí a to často ve značné vzdálenosti od vodních nádrží, kde se hromadně soustřeďují pouze v době páření a kladení snůšek, což bývá nejčastěji v průběhu měsíců března až dubna. Pokud musejí ropuchy při přesunu k vodním nádržím překonávat silnice, jsou jejich populace často decimovány projíždějícími automobily. Samička klade velké množství vajíček, která jsou pospojována do dvou dlouhých šňůrek a zachycována blízko pod hladinou ve vodní vegetaci či potopených větvích. Tak mohou být snůšky lépe vystaveny slunečním paprskům a jejich vývoj probíhá v prohřáté vodě úspěšněji a rychleji. Jedna samička může naklást najednou až několik tisíc vajíček, ze kterých se zhruba za dva týdny vylíhnou pulci, pohybující se po nádržích v obrovských černých hejnech. Metamorfóza pulců probíhá u ropuchy obecné nejčastěji během června, kdy miniaturní ropušky v obrovských počtech opouštějí vodu - dospělosti se však dožívá pouze mizivé procento z nich. Na souši se ropuchy živí červy, plži, svinkami, pavouky a hmyzem. Na lov se vydávají v noci, přes den jsou ukryty v děrách či pod kameny. Skokani Na území lesoparku se můžeme setkat se třemi druhy skokanů skokanem hnědým, skokanem zeleným a v posledních letech se zde nově objevil i skokan štíhlý. Zatímco skokan hnědý a skokan štíhlý obývají kromě období kladení snůšek suchozemské prostředí, tráví skokan zelený většinu svého života ve vodě nebo její bezprostřední blízkosti. Skokan hnědý a skokan zelený zimují většinou ve vodě, a to jak v potocích, tak na dně nádrží. V tomto období pokrývají spotřebu kyslíku pouze tzv. kožním dýcháním, což jim umožňuje tenká a bohatě prokrvená pokožka. Specifické hlasové projevy samečků ohlašují dobu páření, která probíhá u skokanů hnědých a skokanů štíhlých časně na jaře, mnohdy ještě před úplným roztátím sněhu a ledu. Samice pak kladou do sluncem prohřátých mělčin vajíčka v kulovitých shlucích, které po nakladení silně nabobtnají a v průběhu vývoje vyplouvají ode dna k hladině. Zatímco 12:05:59]

14 skokani hnědí kladou snůšky hromadně, a ty pak tvoří na hladině velké kompaktní koláče, přichycují samice skokanů štíhlých snůšky jednotlivě k vegetaci nebo ponořeným větvím, a ty jsou pak stéblem nebo větvičkou jakoby propíchnuty. Jak už jméno napovídá, skokani mají silně vyvinuté zadní nohy, což jim umožňuje například v případě skokana štíhlého skákat až do vzdálenosti větší než jeden metr, ale také dobře plavat a potápět se. Kromě mnoha dalších negativních faktorů jsou skokani v současné době ohrožováni vysušováním krajiny a zejména pak neustálým úbytkem vhodných reprodukčních ploch, kde by jejich larvy nebyly ohroženy hlavně předimenzovanou rybí obsádkou. Vegetace Původně vlhké louky, jakou je zdejší kosatcové lado, zabíraly dříve podstatně větší území jak směrem k Lazci, tak směrem do prostoru dnešního lesoparku. Dnes zdejší lado, na jehož okraji tůňka leží, představuje jeden z posledních kvalitních porostů v nivě Litavky. Tůňka zarůstá zblochanem vzplývavým, mokřadní travou z čeledi lipnicovitých. Tato vytrvalá, řídce trsnatá tráva byla lidmi dříve vyhledávána, protože poskytuje jedlé obilky. Ty se vařily a připravovala se z nich kaše, také je bylo možno semlít na mouku, ze které se pekl chleba. Zařazovali je do jídelníčku už staří Slované a ještě v 19. století měly velký význam. Protože se přes polské přístavy dokonce vyvážely, říkalo se jim polská kaše. Plazi V prostoru lada se můžeme setkat také s některými druhy plazů. Kromě ještěrky obecné, slepýše křehkého a užovky obojkévé je zde prokázán i výskyt kriticky ohrožené zmije obecné. Navzdory obecným představám o zmijích jako obyvatelích vyprahlých prosluněných strání jim vlhké prostředí rozhodně nevadí naopak zdejší luční lado pro ně představuje ideální stanoviště. I když je zmije obecná jediným jedovatým hadem žijícím u nás a budí tak ve většině lidí až panickou hrůzu, je to had velice plachý a před člověkem se vždy raději skryje. Uštknutí tak hrozí pouze ve výjimečných případech, kdy na hada šlápneme. Pro zdravého dospělého člověka by navíc uštknutí zmijí nemělo představovat významnější problém. Jiná je ovšem situace u malých dětí, lidí starých nebo nemocných. Areál zdraví Parkové a příměstské lesy kolem Příbrami se začaly intenzivně projednávat koncem roku Za plánem vybudovat zelený prstenec kolem města stála především snaha zajistit pracujícím lidem dostupné rekreační oblasti. 12:05:59]

15 Rozhodnutí o vybudování rekreačních zón ovlivnila také plánovaná rekultivace, tedy ozelenění starých hald a výsypek patřících Rudným dolům Příbram. Vybudování areálu parkového lesa v údolí Litavky bylo zahrnuto do první etapy. V roce 1976 bylo vydáno stavební povolení a během následujících tří let byl areál lesoparku Litavka budován a to z velké části občany v rámci takzvané akce Z. Z našeho pohledu pravá strana údolí byla zalesněna s využitím stávajícího lesa a vodní plochy upraveny tak, aby vyhovovaly sportovnímu rybaření. Na protilehlé straně údolí vznikla odpočinková centra s mnoha převážně dřevěnými prvky, dnes je zachováno pouze dětské hřiště vedle Stadionu Na Litavce. Používaná je centrální komunikace vedoucí lesoparkem podél Litavky, stále je čitelný původní systém procházkových chodníků. V sedmdesátých letech postavené mosty a brody přes řeku najdeme dnes (2008) značně poničené. Ne všechny plánované stavby byly realizovány. Pouze na papíře naštěstí zůstalo koupaliště, které mělo vzniknout přímo před námi, v prostoru lazeckého lada. Regulace koryta řeky Po vybudování rekreačního areálu zdejšího lesoparku se dodatečně přistoupilo k úpravám kolem Stadionu Na Litavce. Kvůli rozšíření parkoviště a obavám ze zatopení hrací plochy bylo v roce 1980 v tomto úseku koryto Litavky regulováno a přeloženo dál od hřiště. Přímo za námi tedy vidíme vodu ženoucí se betonovým korytem. Napřímením toku se rychlost proudu prudce zvyšuje a roste nebezpečí vzniku povodní. V regulovaném korytě se ztrácí samočisticí schopnost toku a výrazně se zde snižuje druhová rozmanitosti rostlinných i živočišných druhů. Bez kamenů, kořenů stromů, náplavových ostrůvků, zákrutů a tůněk se ve vodě ani v její bezprostřední blízkosti pokryté betonovými panely životu nedaří. Seřaď obrázky podle toho, jak se obojživelník postupně vyvíjí. Z písmen vyluštíš jeho název. Obojživelníci projdou během života několika velmi odlišnými podobami. E Před opuštěním vody mizí žábry a k dýchání slouží plíce. O Z vajíčka se vylíhne larva. K Čolek se vydává na souš. Č Vajíčko samička ukryje mezi listy vodních rostlin. Ale na obrázku je snůška žabích vajíček. Samička čolka snáší vajíčka jednotlivě. L Pulec roste, dýchá žábrami a vyvíjejí se mu končetiny. Město Příbram, 2010, Ochrana fauny CR Text: Mgr. David Fischer, Mgr. Klára Smolíková Ilustrace: Mgr. Jan Smolík, 2009 Odborné korektury: Hornické muzeum Příbram Design: 12:05:59]

16 o projektu napište nám mapa ke stažení Výsadby a nálety Stromy původní Stromy nepůvodní Bohatství ukryté pod zemí Rekultivace a kulturní krajina Ptáci lesní Pro děti Co je původní? Lesopark je prostředí vytvořené člověkem, ale již dávno před jeho založením zde lidé káceli a zase vysazovali stromy, kosili trávu kolem řeky a vyháněli zvířata na pastvu, horníci přeskupovali tuny vytěženého materiálu. Má smysl vracet se k původnímu stavu? Výsadby a nálety Než se naši předkové vložili do výsadby dřevin, pokrývaly většinu území středních Čech světlé listnaté háje. Nejběžnějšími stromy byly jednoznačně buky a duby, dále pak habry, lípy nebo javory, ale také jehličnatá jedle. Každá dřevina byla pro člověka něčím užitečná. Břízu potřebovali koláři, javory truh láři, dubové dřevo sloužilo na výrobu sudů, jedlové na šindele, měkké dřevo lípy zpracovávali řezbáři a jejích květů si cenili včelaři. Dřevo se proto ve středověku těžilo tzv. toulavým způsobem, což znamenalo vyhledávání jednotlivých kmenů, nejlépe v blízkosti cest. Na těchto vytěžených místech se les buď přirozeně obnovil nálety, nebo na jeho místě vznikla pastvina. Protože však byl neustále hlad po dříví palivovém, nechávaly se v lese pařezy. Když obrazily, jejich výmladky se setnuly. Z původních druhů tento režim nejlépe snášel habr, což vedlo k jeho většímu rozšíření. K převrat nému zásahu do skladby našich lesů došlo až ve druhé polovině 18. století. Špatný stav lesů a nedostatek dřeva vedl ke změnám lesního hospodářství. Původní dřeviny začaly být nahrazovány cizokrajnými druhy. Dřeviny však nebyly vysazovány pouze z důvodů hospodářských, v této době se přistupuje i k záměrné výsadbě exotických stromů v parcích. Stromy původní Druhy, které se na lokalitě vyskytují přirozeně, nazýváme původní. Pro Středočeských kraj, v rámci kterého patří okres Příbram k nejlesnatějším, je typický dubovo-bukový lesní vegetační stupeň, který nejvíce vyhovuje buku lesnímu či dubu zimnímu. Takové dřeviny je zde třeba podporovat výsadbou nebo umožnit jejich obnovu samovolným náletem. 12:06:06]

17 Výjimku tvoří lokality vlhkých lučin, situované především na pravém břehu Litavky. Na těchto místech dřeviny, ať už vysazené nebo nálety rozšířené, původní či nepůvodní, ničí cennou květenu. Bohatá luční společenstva zaslouží ochranu a péči, zejména pravidelné sečení. Návrat lesa by znamenal vymizení chráněných a ohrožených rostlin. Buk lesní Tato dřevina přirozeně rostla téměř po celé Evropě a její současný výskyt je jen zlomkem původního stavu. Typické bukové porosty byly během posledních 200 let zásahem člověka vystřídány smrčinami. Když dnes narazíme na několik buků uprostřed husté a temné smrčiny, jsme překvapeni, jak se najednou les prosvětlí a osvěží. Buk se dožívá až 400 let. Dub zimní Dlouhověkého stromu, který je běžný ve střední a jižní Evropě, si lidé odpradávna cenili kvůli jeho tvrdému a odolnému dřevu. Pražené žaludy se ve zlých dobách používaly místo kávy nebo se rozemlely na náhražkovou mouku. Od dubu letního jej rozeznáme podle listů, jejichž čepel klínovitě sbíhá k dlouhému řapíku, a tak se říká, že má dlouhé kalhoty. Listy dubu letního tvoří podél krátkého řapíku ouška, kterým se říká krátké kalhotky nebo též pumpky. Stromy nepůvodní V prostoru lesoparku se v současnosti potkáme s množstvím nepůvodních jehličnatých i listnatých stromů zavlečených sem z jiných lokalit, zemí a dokonce i z jiných kontinentů. Některé exotické dřeviny, kupříkladu borovice černá nebo dub červený, zde byly vysazeny z důvodu okrasných. Borovice černá Do Čech byla dovezena na sklonku 18. století, přirozeně roste v jižní, východní a střední Evropě, nejseverněji však v Rakousku, vyskytuje se také v severní Africe a Malé Asii. V současnosti je vysazována také kvůli své odolnosti, protože snáší i takové lokality, jakými jsou území rekultivovaná po těžbě. Strom, který se může dožít až 1000 let, v českých lesích nahrazuje původní borovici lesní.. 12:06:06]

18 Dub červený Do evropských parků začal být vysazován ve druhé polovině 18. století, původem je tato dřevina ze Severní Ameriky. Přestože se jedná o exotickou dřevinu, dokáže se ve zdejších podmínkách samostatně šířit. Oproti původním dubům dubu letnímu a zimnímu se však listy dubu červeného špatně rozkládají a vrstva opadlého listí zabraňuje klíčení rostlin. Bohatství ukryté pod zemí Na relativně malém příbramském území lidé po staletí dobývali ložiska nerostných surovin a hornická a hutnická činnost se nesmazatelně podepsala na krajinném rázu i stavu životního prostředí. Přestože těžba utichla, tempo, kterým lidé krajinu tvarují, nezvolňuje. Ve srovnání s horečnou aktivitou moderních lidí postupují geologické pochody tempem hlemýždím. Příbramské doly leží na okraji Barrandienu tvořeného původně mořskými usazeninami. Ty byly deformovány v období prvohorního hercynského vrásnění, způsobeného srážkou superkontinentů Eurameriky a Gondwany. Vlivem tohoto horotvorného procesu se v sedimentech objevily strmě ukloněné pukliny, do kterých mohly vstoupit vyvřelé horniny. Jak do puklin pronikaly horké, silně mineralizované vody rudných roztoků, docházelo k přeměně okolních hornin a na okrajích puklin krystalizovaly jednotlivé minerály. Výsledkem těchto procesů je zrudnění. Lesopark leží v rudném pásmu, které obsahuje převážně polymetalické rudy, což znamená, že se zde vyskytuje více kovů. Z ložisek, která vznikala miliony let, dokázali lidé během několika málo století jen v oblasti Bohutína a Březových Hor vytěžit 21,5 milionů tun rudniny a získat z ní 450 tisíc tun olova a přes tun stříbra. Po období hloubení dolů a vršení hald nyní přichází fáze rekultivace. Rekultivace a kulturní krajina 12:06:06]

19 Lesopark Litavka nám nechává zapomenout na staletí dobývání nerostného bohatství v této oblasti. Neprocházíme měsíční krajinou bez života, ale rekreační oblastí, kde se hornická minulost potkává s ostrůvky původních biotopů i s místy tradičně zemědělsky obhospodařovanými. Další změny přinesly ne vždy šťastné rekultivační zásahy. Jsme v krajině s člověkem natolik provázané, že záleží jen na naší péči, zda v ní zůstanou místní rostlinné živočišné druhy, zda nepřevládnou druhy nepůvodní či dokonce invazní a zda díky pravidelnému kosení bude zachována bylinná pestrost vlhkých luk. Na malé ploše se zde setkává kulturní krajina těžební, zemědělská a sídelní. Pátrání po osudech tohoto území nám může pomoci v rozhodování, jak nalézt nový rovnovážný stav. Nejde jen o to, aby lesopark vypadal jako skutečná příroda, ale aby jí skutečně byl. Ptáci lesní V lesoparku žije na čtyři desítky druhů ptáků. Někteří z nich jsou nepřehlédnutelní, jako třeba výrazně černobíle zbarvená straka s dlouhým ocasem, která se nebojí lovit v otevřené krajině, i když si hnízdo staví ve větvích. Další druhy, třeba sojku, zase nepřeslechneme. Ptáci a stromy se navzájem potřebují a s druhovou pestrostí lesa stoupá i počet ptačích druhů v něm žijících. Sojka obecná Podobně jako veverky zahrabává do země žaludy, čímž napomáhá šíření dubů, ale živí se také dalšími lesními plody, hmyzem, červy či drobnými obratlovci. K hnízdění si vybírá vidlice větších větví. Ostražitý pták umí napodobovat řadu ptačích a zvířecích zvuků, takže její hlasové projevy zní občas jako mňoukání, jindy hvízdání nebo skřehotání. Strakapoud velký Na tohoto šplhavého ptáka nás obvykle upozorní jeho bubnování. Silným zobákem hloubí otvory do kmene stromů, kde hledá potravu. V takto vybudovaných dutinách si ale zároveň staví hnízda. Opuštěné dutiny strakapoudů potom využívají další zvířata - třeba netopýři. Strakapoud dává přednost lesům listnatým nebo smíšeným. Sýkora koňadra Drobný pták vyhledává k hnízdění malé dutinky. Mimo dobu hnízdění se koňadra spolu s jinými sýkorami sdružuje v hejna. Běžně ji potkáme nejen v lesích, ale i v zahradách. Živí se převážně hmyzem, a tak přirozeně snižuje počet nežádoucích lesních škůdců. Na podzim a v zimě vyhledává semena či pupeny. Všechno tu vypadá tak přirozeně! Ani se nechce věřit, že krajinu kolem nás vymodelovaly ruce lidí, které navršily kopečky nebo vysadily stromy. Pojď pátrat, co je zde původního a co ne! Kdo zasadil tyhle stromy? Přiřaďte k sazenicím obrázky vzrostlých stromů a složte v tomto pořadí dvojice 12:06:06]

20 písmen. Vyluštíte, jak se říká stromům či keřům, které se bez zásahu člověka rozšířily na nová stanoviště. Město Příbram, 2010, Ochrana fauny CR Text a koncepce: Mgr. Klára Smolíková Ilustrace: Mgr. Jan Smolík, 2009 Odborné korektury: Hornické muzeum Příbram Design: 12:06:06]

21 o projektu napište nám mapa ke stažení Zelený rybník Vliv člověka na vodní ekosystém Vodní rostliny Invazní druhy rostlin a živočichů Pro děti Rybníček před námi vypadá půvabně. Příliš mnoha druhům však takové prostředí nevyhovuje. Zelený rybník Soustava rybníků na této straně údolí Litavky byla budována spolu s celým areálem lesoparku zejména s ohledem na sportovní rybáře. Vodní plochy těchto nádrží, které využívají terénu zvlněného těžbou, dotvářejí příjemnou kulisu pro návštěvníky parku. Z hlediska druhové rozmanitosti jsou to však stanoviště chudá. Strmé břehy bez pozvolných mělčin porostlých vegetací nejsou příznivé pro život a rozmnožování vodního hmyzu, obojživelníků ani ptáků. Hladinu tak po většinu roku brázdí pouze kachny divoké, které se tu prodírají zeleným pokryvem. Dojem hrachové polévky způsobují plovoucí vodní rostliny okřehek menší a závitka mnohokořenná. Kachna divoká Tato u nás nejrozšířenější kachna je známá také pod jménem březňačka, protože v měsíci březnu jako první ze všech našich kachen začíná hnízdit. Na jaře v době námluv můžeme pozorovat značný rozdíl ve zbarvení samic a samců, zatímco v létě kačeři přepelichají a od samiček se liší jen světlejší barvou zobáku. Při námluvách se však sameček předvede vynikne jeho bílý obojek, lahvově zelená hlava a žlutý zobák. Kačeny březňačky vyhledávají pro umístění hnízda klidná a bezpečná místa v blízkosti vod, na ostrůvcích nebo přímo v rákosinách, někdy zvolí i místa neobvyklá třeba v dutinách stromů. Mláďata, která se z vajíček vyklubou po měsíci sezení, jsou nekrmivá a samice je pouze doprovází. I když se mladé kachničky s oblibou potápějí celé, dospělé kachny pouze zanoří hlavu pod hladinu a zadek zvednou kolmo vzhůru. Tomu se říká, že panáčkují. Kachny mají pestrý jídelníček, ve kterém je zastoupena rostlinná i živočišná složka semena, listy, plži, hmyz, pulci nebo žáby. 12:06:12]

22 Naše republika leží na hranici území, odkud se kachny stěhují na zimu jižněji a kde zůstávají, proto je u nás můžeme spatřit i v zimních měsících. Snadno si zvyknou na lidi a nechají se krmit suchým pečivem. Kachnám by se nemělo nikdy dávat pečivo čerstvé, protože jim může způsobit zažívací potíže. Vliv člověka na vodní ekosystém Vody jsou přirozeně obohacovány o živiny výplachem z půdy a rozkladem uhynulých organismů. Problémem je nadměrná eutrofizace vod způsobená lidskou činností. Obrovský přísun živin způsobují splachy z přehnojovaných zemědělských ploch, přikrmování rybí obsádky i nevhodně řešená kanalizace. Pokud jsou obsádky ryb vysoké, nasazené ryby vyžírají zooplankton i další bezobratlé a tím likvidují jednak přirozenou potravu pro ostatní živočichy a jednak filtrátory drobných řas (ty se pak v nádržích masivně množí a způsobují známou zelenou barvu vody). Ryby navíc buďto přímo likvidují vodní rostliny (býložravé druhy, jako je např. amur bílý) nebo při vyhledávání potravy ve dně poškozují oddenky a kořenové systémy rostlin (zejména kapr). Pozvolné břehy porostlé vegetací může také významně poškodit nevhodné odbahnění nádrže. Rybniční hospodaření má tak za následek vysoký úbytek vodních a pobřežních rostlin i na nich vázaných živočichů. Část rostlin, které přežít dokáží, jako třeba vodní mor kanadský, navíc do naši původní květeny nepatří. Vhodným ochranářským řešením v areálu lesoparku by proto bylo snížení rybí obsádky a využití nádrží k chovu v povodí Litavky původních druhů, jakou je třeba střevle potoční. Obecnou zásadou je nehnojit a nepřikrmovat, aby se nezvyšovala trofie vod. Žádoucím zásahem by bylo dobudování několika menších tůněk. Vodní rostliny Okřehek menší Drobná rostlina se hojně vyskytuje v rybnících, tůních, slepých ramenech či odvodňovacích kanálech s pomalu tekoucí vodou. Je potravou býložravých ryb a kachen, ale také útočištěm drobných korýšů a larev. Ve vodách bohatých na živiny tvoří rozsáhlé kolonie, doslova zelené koberce, které brání přístupu světla do vody. Okřehek je volně plovoucí rostlinou, která není přichycená ke dnu. Často tvoří společenstvo se závitkou mnohokořennou, ve kterém na jaře a na podzim převažuje okřehek menší, v létě pak závitka mnohokořenná. Závitka mnohokořenná Na první pohled je závitka zaměnitelná s okřehkem, který má však pouze jeden kořínek na listu. Závitka je také nepatrně větší a kulatější, zespoda tmavě nachová. I tato vodní rostlina je u nás hojně rozšířená na hladinách stojatých vod od nížin do podhůří. Vodní mor kanadský Vytrvalá vodní rostlina koření ve dně nebo se volně vznáší. U nás roste ve stojatých a mírně tekoucích vodách od nížin do podhůří, ale na rozdíl od své domoviny se zde rozmnožuje pouze vegetativně. Husté odnože 12:06:12]

23 táhnoucí se ode dna až na hladinu poskytují rybám přirozené úkryty. Používá se jako akvarijní rostlina a traduje se, že se takto tento invazní druh dostal i do Evropy v Británii ho prý někdo v osmdesátých letech 19. století vyhodil z akvária. U nás byl druh poprvé zaznamenán roku 1879 a o sto let později byl této severoamerické vodní rostliny plný bezmála každý druhý rybník. Pak se její postup zastavil, dnes roste roztroušeně. Invazní druhy rostlin a živočichů Druhy, které vznikly v dané oblasti bez přispění člověka nebo se do ní dostaly nezávisle na činnosti člověka, označujeme jako druhy původní. Už od dob neolitu je člověk významným činitelem, který úmyslně či neúmyslně napomáhá rozšiřovat rostliny a živočichy mimo jejich původní oblasti. Takové, na území nepůvodní druhy, se nazývají druhy zavlečené. Problém nastává, když se zavlečený druh na novém území aklimatizuje a začne se nekontrolovatelně šířit, vzrůstá počet jeho lokalit a velikost populací. Takové druhy se označují jako invazní. Jejichž šíření nahrává například změna péče o krajinu. Invazní druh rozvrací celé ekosystémy, často vytlačuje původní druhy s podobnou funkcí. To je příklad i zde v lesoparku rostoucí netýkavky malokvěté původem z Asie, která vytlačuje naši netýkavku nedůtklivou. Netýkavka malokvětá Roste roztroušeně po celém lesoparku, nevytváří zde však velké porosty, které by utlačovaly přirozenou bylinnou vegetaci. Rozmnožuje se především vystřelováním semen, jejchž šíření napomáhají vodní toky. Zprvu byl tento druh netýkavky pěstován převážně v botanických zahradách, ve druhé polovině 19. století ale začal zplaňovat. Ve 30. až 40. letech 20. století začíná invaze druhu do přirozených lesních porostů. Náprstník červený Výskyt této statné a prudce jedovaté rostliny byl zaznamenán v lemu Litavky. I když působí dojmem přirozeného výskytu, na celém našem území je druhem nepůvodním, který se k nám rozšířil na konci 19. století ze západní Evropy. Šíření tohoto invazního druhu napomáhá jeho vysazování v zahradách. Dnes ho můžeme potkat na lesních loučkách, pasekách a světlinách, zejména od června do srpna, kdy kvete, ho nepřehlédnete. Norek americký Tento invazní druh žije prakticky podél celé Litavky a jeho výskyt i v oblasti lesoparku lze považovat za prakticky jistý. Původně žil pouze na severoamerickém 12:06:12]

24 kontinentu, ale z kožešinových farem se rozšířil na mnoho míst v Evropě včetně Česka. Norci jsou blízce příbuzní tchořům, kromě zbarvení se od nich liší např. malými plovacími blánami mezi prsty předních i zadních končetin. Jejich stopy jsou mnohem menší než stopy vydry, se kterou soupeří o stejnou ekologickou niku a jsou na nich zřetelně patrné otisky pěti drápků. Tato šelma představuje obrovskou hrozbu pro naše původní druhy živočichů, ať již se jedná o ryby, raky, obojživelníky, plazy či drobné savce nebo o ptactvo žijící v okolí rybníků a vodních toků. V takovémhle rybníčku já ryby nelovím, vždyť pod hladinu není vůbec vidět! Ale určitě se tady spolu porozhlédneme. Když se z rybníčka vynoří vodník, je celý zelený. Ale proč? Mám to tady zarostlé, že ani sluníčko pod hladinu nepronikne. Brekeke! A ještě k tomu mi ryby roztrhaly atlas vodních rostlin. Pomozte vodníkovi opravit atlas vodních rostlin. Poznáte která je která? Okřehek menší, vodní mor kanadský, závitka mnohokořenná. Město Příbram, 2010, Ochrana fauny CR Text: Mgr. Klára Smolíková, Mgr. David Fischer Ilustrace: Mgr. Jan Smolík, 2009 Odborné korektury: Hornické muzeum Příbram Design: 12:06:12]

25 o projektu napište nám mapa ke stažení Říční niva Stromy a louky kolem Litavky Ptáci žijící v blízkosti Litavky Pro děti Na tomto zastavení opět obrátíme pozornost k řece, která dala vzniknout nivě, a rozmanitému životu na březích. Říční niva Zatímco při vstupu do lesoparku u stadionu jsme Litavku spoutanou betonovým korytem sotva poznávali, v jeho jižní části proudí řeka volněji. V zákrutech, tůňkách a tišinách přirozeného toku pulzuje život. Do úzké nivy Litavky, tedy do té části území, kterou řeka ovlivňuje, sytí vodou a nanáší na ni nánosy, počítáme nejen samotné koryto, ale též břehový lem rozšiřující se až do podoby lužního lesa či vlhkých luk. Přirozená říční niva je vodní zásobárnou, pojme větší objem vody při zvýšených průtocích a zároveň v době s nízkými srážkami zásobuje vodou samotnou řeku. Vzhledem k charakteru podhorské říčky má Litavka větší sklon k rozvodnění, k němuž dochází buďto na jaře při tání sněhu nebo při velkých deštích v druhé polovině léta. Udržet co nejvíce vody tam, kam spadla, tedy v říční nivě je tou nejlepší prevencí před ničivými povodněmi v níže položeném území. Stromy a louky kolem Litavky Než se na tomto území usídlil člověk, převládal v říční nivě Litavky lužní les, který vyžaduje vysokou hladinu podzemní vody a čeká na pravidelné záplavy. Světlomilné byliny v takových lesích rozkvétají časně zjara, protože po olistění stromů se v bylinném patře daří spíše stínomilným druhům. Narozdíl od ptáků představoval lužní les pro naše předky území těžko využitelné. Proto neprostupnou džungli plnou malých močálů a hmyzu lidé odvodňovali a odlesňovali. Pravidelným kosením vznikly druhově bohaté vlhké louky. Změna nastala až s kolektivním zemědělstvím po 2. světové válce, kdy luční pozemky přestaly být obhospodařovány a pozvolna se změnily na luční lada. Plochy těchto historických luk lemovaných zejména olšemi se zachovaly na druhém břehu Litavky. Porosty olší lepkavých lemují hojně také samotný tok Litavky a účinně zpevňují její břehy. Olše jsou také zdrojem potravy pro rozmanité ptactvo jemuž poskytují přirozené útočiště. Olšiny tu zpestřují další druhy dřevin, zejména javor klen a mléč, dub letní a jasan ztepilý, vrba křehká a v křovinném patru bez černý. 12:06:18]

26 Olše lepkavá Rychle rostoucí strom z čeledi břízovitých u nás roste hojně a to zejména v blízkosti vod. Kořenový systém se rozvíjí do plochy, takže olše může růst i na trvale zamokřených stanovištích. Snadno ji poznáme podle plodenství - jehněd. Listy se na podzim nezbarvují, ale opadávají zelené. Javor klen a javor mléč Křídlaté dvounažky jsou typickým poznávacím znamením javorovitých. Tato jejich semena mohou doletět poměrně daleko, navíc mají vysokou klíčivost, takže ve směru po větru od javorového stromu roste vždy mnoho semenáčků. Zatímco na klenu vyrůstají dvojnažky, které svírají téměř pravý úhel, dvojnažky javoru mléče jsou semknuté v úhlu tupém. Listové řapíky javoru mléče, který má poměrně vysoké nároky na vláhu, po utržení roní bílé mléko. Jasan ztepilý Strom dává přednost vlhkým, výživným půdám, ale nesnese stojatou vodu. Vysazuje se na zpevnění břehů vodních ploch i svahů, protože díky bohatě rozvětveným kořenům netrpí vývraty. Slouží také jako okrasná dřevina. Zatímco nenápadné květy brzy opadávají, svazky zelených křídlatých nažek jsou jeho výrazným znakem. Listy se na podzim barví do světle žluta. Vrba křehká Častěji než na břehu Litavky se vrby vyskytují v blízkosti starých odvodňovacích struh v pravobřežní části lesoparku. Rychle rostoucí dřevina je náročná na světlo a vlhkost půdy, ale odolná vůči mrazu. Vysazuje se ke zpevňování břehů podél potoků, ale její proutí, jak už jméno křehká napovídá, není příliš hodnotné, protože se snadno láme. Ptáci žijící v blízkosti Litavky V blízkosti vodních toků se daří mnoha druhům ptáků, které přitahuje kombinace dostatku potravy, zejména hmyzu, a množství úkrytů v břehových porostech. I kolem Litavky můžeme zaslechnout, jak se z keřů ozývá zpěv pěnic a cvrčilek. S koncem léta však zejména hmyzožraví ptáci odlétají do teplejších krajů. Budníček menší Jméno budníček si tento pták vysloužil tím, že se hnízda, která samečci budují při zemi z trávy a listí, podobají krytým kulatým budkám. Samičky přilétají ze zimovišť s asi čtrnáctidenním zpožděním. Všechny druhy budníčků jsou tažné. Budníčci menší odlétají od srpna do října, ale zimují často již ve Středomoří. Cvrčilka zelená 12:06:18]

27 Drobný hmyzožravý pták hnízdí v mokrých lukách s vrbovým křovím, kde si v nejhustší rostlinné spleti staví hluboké hnízdo z listů trav. Jednotvárně zvonivé cvrčení připomínající kobylku vyluzuje sameček schovaný někde v podmáčeném křoví. Cvrčilka zelená je tažný pták, začátkem září odlétá do severní až tropické Afriky a ze zimovišť přilétá koncem dubna. Pěnice hnědokřídlá Tento tažný pták přilétá z Afriky a Arabského poloostrova poměrně pozdě na přelomu dubna a května, protože hnízdo staví ve výšce okolo půl metru, potřebuje, aby vegetace byla v plném růstu. Živí se hmyzem do velikosti vážky a bobulemi. Při zpěvu na sebe často upozorní tím, že při něm vyletuje do vzduchu. Pěnkava obecná Svá mláďata krmí výlučně hmyzem, ale dospělí jedinci se živí i semeny rostlin. Hnízda si pěnkavy staví v hustých křovinách nebo na stromech, u kmene nebo v rozsoše větví. Zvenku bývá hnízdo maskováno lišejníky, takže na stromové kůře dokonale splývá s podkladem. Naše pěnkavy jsou převážně tažné, jejich zimoviště leží v jihozápadní Evropě. Vyber, u jaké řeky se bude lépe dařit ptákům. Nezapomeň, co ti radí pěnice! 12:06:18]

28 Město Příbram, 2010, Ochrana fauny CR Text a koncepce: Mgr. Klára Smolíková Ilustrace: Mgr. Jan Smolík, 2009 Odborné korektury: Hornické muzeum Příbram Design: 12:06:18]

29 o projektu napište nám mapa ke stažení Řeka Litavka Litavka v lesoparku Litavská stezka Bájný úprk podél Litavky Ryby v Litavce Pro děti Procházíme lesoparkem, který se jmenuje podle řeky Litavky. Je na čase se u říčního toku zastavit a zaposlouchat se do jeho vyprávění. Řeka Litavka V těchto místech vypadá Litavka jako malý a nevýznamný potok, ale řeku nelze poznat z jediného místa, kterým protéká. Už samo pojmenování odvozené od staročeského L utava odkazuje na řeku divokou a lítou. Novější výklad ztotožňuje slovní základ jména řeky lit se slovesem lít, rozlévat, které odkazují na pravidelné rozvodnění toku a jeho rozlívání z břehů. Vysoko položená pramenná oblast způsobuje, že má Litavka vodu velmi nestálou s častými srážkovými přívaly až povodněmi. Rozvodnila se i při povodních v srpnu 2002, kdy zaplavila nedaleký fotbalový stadion Na Litavce. Litavka pramení v Brdech severně od Rožmitálu pod Třemšínem v 765 m n.m., v místech kvůli vojenskému prostoru nepřístupných. Nejprve protéká horskou krajinou s masivem lesů a rozlehlými stráněmi a její čistý tok napájí vodárenské nádrže. Za Lázem pak řeku obklopuje široce otevřená téměř lužní krajina. Stojíme v místech, ve kterých se údolí Litavky postupně zužuje a zařezává. V koridoru Litavského údolí od Bohutína po Bratkovice čeká řeku velmi proměnlivá krajina. Volně meandrující tok vstupuje do zdejšího lesoparku a těsně míjí rekultivovaný odval pod Vysokopeckým rybníkem i březinu na odvalu u Kovohutí Příbram. V okolí Příbrami, ale také Berouna je však její povodí značně zasažené stavebními úpravami především ze 70. a 80. let 20. století. Než se v Berouně vlije Litavka do Berounky, dosáhne její tok délky 54 kilometrů. Litavka v lesoparku Páteří lesoparku je koryto Litavky. Vlevo od nás, v místech od fotbalového stadionu Na Litavce k silnici na Lazec až po zahrádkářskou kolonii pod Březovými Horami, teče v betonovém korytě s několika nízkými prahovými stupni. Již v minulosti byla zřejmě trasa vodoteče v této lokalitě napřímena. Samotným lesoparkem však voda proudí přírodním korytem, dále od nás směrem k hrázi Vysokopeckého rybníka dokonce půvabně meandrujícím. Lidskému oku lahodí a mnoha živočichům vyhovují břehy lemované olšinami. Po třiceti letech od zbudování rekreačního parku však na říčce zbyly místy poškozené mosty a rozvalené brody. Betonové panely, které dno v 12:06:24]

30 některých místech přechodu zpevňovaly, voda podemlela a dnes brání rybám v migraci. Na území lesoparku vodu v Litavce obohacuje několik drobných přítoků. Nedaleko od nás je to regulovaný potok vytékající z Vokačovského rybníka, rychle proudící v napřímeném korytě s lichoběžníkovým profilem ve kterém chybějí klidnější zóny. Litavská stezka Procházet kdysi zalesněnou českou krajinou nebylo jednoduché a říčními údolími se dařilo proniknout i do zdánlivě neprostupného území. Litavská stezka vedla již před třemi tisíci lety od míst, kde dnes stojí Beroun, proti proudu Litavky až k Bohutínu. Od Rožmitálu pak poutníci pokračovali podél řeky Skalice až k Otavě. Tato obchodní cesta hrála důležitou roli při výměnném obchodě na území středních Čech a její význam vzrostl se vznikem rýžovišť drahých kovů podél Litavky. Fotoarchiv Hornického muzea Příbram: Busta arcibiskupa Arnošta z Pardubic Poloha Příbrami napůl cesty mezi hlavním městem Prahou a jihozápadním pohraničím zaručovala cestě podél Litavky využití i ve středověku. V době panování Karla IV. proto dal pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic postavit na místě dřevěné tvrze kamenný hrádek, který měl sloužit nejen jemu, ale také k ochraně přepravy zboží po stezce a k přenocování poutníků. Tento hrádek je jádrem dnešního Zámečku Ernestina. V Příbrami se navíc Litavská stezka do 15. století setkávala se Zlatou stezkou, významnou severojižní tepnou pro dopravu soli z rakouského Pasova. Zatímco trasa Zlaté stezky se odklonila dále na východ, cesta údolím Litavky si svou funkci uchovala pro dalších pět století. Fotoarchiv Hornického muzea Příbram: Věžová stavba Zámečku Ernestina (vlevo) na rytině M. Küssela podle kresby B. Šlajera, otištěné roku 1665 v knize B. Balbína s názvem Diva Montis Sancti Bájný úprk podél Litavky Cesta podél Litavky do zdejších míst přivedla nejen obchodníky a prospektory, kteří pátrali po drahých kovech. Starodávná stezka inspirovala i dobové kronikáře. Václav Hájek z Libočan si při psaní Kroniky české neváhal vymýšlet detaily, které nemohl znát, a navíc si vypůjčoval motivy z cizích legend. Například těžbu stříbra, která za jeho časů na Březových Horách už několik staletí probíhala, neváhal zařadit mezi splněná Libušina proroctví. Také se zde v podrobném líčení dočteme, že se psal rok 847, když se Litavskou stezkou vydali rozlícení březohorští horníci na trestnou výpravu do Neumětel, poté kdy se doslechli, že si na ně tamní vladyka Horymír stěžoval u knížete Křesomysla, že jejich podnikání způsobuje úpadek zemědělství v kraji. Zkázou svého panství rozzuřený Horymír pak sedá na svého koně Šemíka a vydává se opět podél Litavky, aby se pomstil. Poté co zapálí domy březohorských horníků, žene se vladyka na Šemíkovi zpět přes Neumětely až na Vyšehrad. Houževnatý kůň, který se po litavské cestě přemísťoval s neuvěřitelnou rychlostí, totiž vnukl podle Hájka Horymírovi nápad: Na Vyšehrad dorazí v tak krátkém čase, že ani kníže neuvěří, že mohl být v noci u Příbrami. Jenže horníci se oklamat nenechali a Horymír byl odsouzen k smrti. Z Vyšehradu se ale v poslední chvíli zachránil mohutným skokem v sedle věrného Šemíka a ten jej pak odvezl zpátky do Neumětel. Co na tom, že Hájek si Horymíra i s koněm počátkem 16. století vymyslel, když tak dramaticky oživili existující 12:06:24]

31 Litavskou stezku a březohorské doly? Ryby v Litavce V oblasti lesoparku žije v Litavce poměrně značné množství druhů ryb, nicméně pouze malé procento jich do toku tohoto charakteru skutečně patří z chovných nádrží totiž uniká do koryta řada druhů, jako je např. úhoř říční, okoun říční, lín obecný, plotice obecná či štika obecná, což jsou druhy v mnoha případech pro daný tok vyloženě nežádoucí. Naopak se v tomto úseku řeky již nesetkáme s řadou druhů stanovištně původních, jako je např. vranka obecná, střevle potoční nebo zástupce třidy mihulí mihule potoční. Kromě znečištění vody i výše zmiňovaných nežádoucích druhů ryb jejich vymizení způsobily zejména nevhodné úpravy toku, zahrnující dlouhé úseky, ve kterých voda teče betonovým korytem, doplněným o soustavu vysokých prahů jak můžeme vidět např. v místech kolem Stadionu Na Litavce nebo např. mezi obcemi Láz a Bohutín. Z původních druhů, které se v Litavce v úseku parku ještě udržely, tak můžeme zastihnout pouze pstruha obecného potočního (je sem ale vysazován rybáři), jelce tlouště a ojediněle mřenku mramorovanou. Pstruh obecný potoční Tato štíhlá ryba se přizpůsobí mnoha prostředím, vyžaduje však málo znečištěnou vodu s vysokým obsahem kyslíku. K životu pstruzi potřebují, aby jim říční tok poskytoval dostatek úkrytů (např. v kořenových systémech stromů, pod podemletými břehy atd.). Vhodná mělčí místa zvaná trdliště, kde je možné údery ocasní ploutve vyhloubit v substrátu jamku, pstruzi hledají v období tření. Cestou na trdliště jsou schopni překonat i četné překážky. V dnešní době je ale bohužel populací, kde se pstruzi přirozeně rozmnožují, již velmi málo a většina těchto ryb v našich tocích pochází z umělých výtěrů a je sem pravidelně vysazována rybářskými sdruženími. Pstruh se živí živočišnou potravou, tvořenou larvami jepic, chrostíků, pošvatek a pakomárů i náletovým hmyzem. S rostoucí velikostí rozšiřuje svůj jídelníček i např. o menší ryby, jakými jsou střevle, vranky či tloušti. Plotice obecná V České republice je tato nedravá sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých velmi hojná. Může žít ve stojatých i tekoucích vodách. Poměrně dobře snáší také vodu mírně znečištěnou. Nejčastěji se zdržuje na rozhraní mírného proudu a tišiny. Má v oblibě také vnější oblouky toku. Plotice žije v hejnech, zvláště mladé ryby se sdružují do velmi početných hejn, aby se tak chránily před dravci, pro které by se vzhledem k jejich velikosti mohly stát kořistí. Zprvu se živí především planktonem, dospělí jedinci pak rostlinami i drobnými živočichy. Jelec tloušť Tloušť je původní a typickou rybou našich řek a potoků. Postává rád blízko břehů, zejména pod převislými větvemi.větší jedinci se zdržují raději v šeru hlubších tůní. Ryba je známá celoroční aktivitou, snad jen s výjimkou období největších mrazů. Potrava tlouště je neuvěřitelně pestrá. Živí se veškerou dostupnou rostlinnou i živočišnou potravou. Žere larvy vodního hmyzu, suchozemský hmyz i drobnější ryby. Po povodních si tloušti pochutnají na uhynulých zvířatech unášených proudem od žížal a slimáků až po utopené myši. Potravu drtí silnými požerákovými zuby, které zpracují i krunýře raků. 12:06:24]

32 Mřenka mramorovaná Drobná ryba s hadovitým tělem je ve srovnání s ploticemi či tloušti daleko náročnější na kvalitu vody a vyžaduje přirozený biotop. V důsledku znečišťování toků její početnost výrazně poklesla, a proto je celoročně hájena. Mřenka se živí drobnými živočichy, které vyhledává u dna. Sama se skrývá pod kameny nebo kořeny. Aktivní je spíše v nočních hodinách. Tady se mi to líbí. Zkusím si chytit nějakou rybičku. Nějak se nám tu propletly řeky. Zkus je rozmotat, ať víš, kde která pramení. Litavka Labe Vltava Krkonoše Brdy Šumava Město Příbram, 2010, Ochrana fauny CR Text: Mgr. Klára Smolíková, Mgr. David Fischer Ilustrace: Mgr. Jan Smolík, 2009 Odborné korektury: Hornické muzeum Příbram Design: 12:06:24]

33 o projektu napište nám mapa ke stažení Keltové Středověké rýžování zlata Zimostrázek alpský Trávy na vrcholcích sejpů Pro děti Březový háj prorostl sejpové pole, ale kopečky navrstvené hlušiny pod ním nezmizely. Můžeme si u nich zavzpomínat na starověké a středověké hledače zlata. Pravěk Sejpy Fotoarchiv Hornického muzea Příbram, upravila G. Hánová Do historie dobývání kovů v místech kolem řeky Litavky vstoupili lidé zřejmě již v mladší době bronzové před více jak třemi tisíci lety. Tehdy bylo Příbramsko člověkem poprvé významněji kolonizováno. Klima bylo sice v té době o něco příznivější než dnes, přesto nebylo zemědělství a dobytkářství zřejmě jediným impulzem ke kolonizaci této krajiny. Doklady metalurgie na Plešivci, hromadné i jednotlivé nálezy bronzových předmětů, slitky surové mědi či vzácně i čistého olova, stejně jako jejich prvkové analýzy naznačují, že prospektoři v okolí Příbrami objevili zdroje měděných rud, které následně využívali. Při té příležitosti zřejmě narazili i na zlato, jak naznačuje zlatá spirálka, nalezená v jednom hrobě v Oborách. Keltové Ani z doby mnohem pozdější nemáme z Příbramska přímé důkazy o využívání zdejší nerostných surovin, včetně zlata. To se týká i Keltů. Byli zručnými řemeslníky a prosluli právě zpracováním kovů, jak z našeho regionu dokládají nálezy z oppida na Hrazanech, či na sídlišti v Příbrami-Brodu. Stopy po dobývání kovů však vesměs překryla pozdější středověká hornická činnost. A tak jen nepřímé doklady ve formě prvkových analýz hotových výrobků ukazují, že Keltové zdejší ložiska zlata, stříbra, olova a mědi znali. Rovněž se předpokládá, že na Litavce rýžovali zlato. Zlaté keltské šperky a mince zvané duhovky pocházely především z vyrýžovaných 12:06:30]

34 Fotoarchiv Hornického muzea Příbram zlatinek a valounků, neboť rýžování se dalo provozovat bez vysokých nákladů. Keltové používali žlaby vystlané ovčí kožešinou či svazky konopných vláken nebo opatřené hlubokými zářezy, kde se zlato zachytávalo. Poté se materiál dočišťoval na rýžovací pánvích, nebo v necičkách, ze kterých se získávalo surové zlato. Mimo území Čech se našly i důkazy o keltské důlní činnosti (např. v Rakousku). Středověké rýžování zlata Těžba mezi Bohutínem a Březovými Horami, tedy v místech dnešního lesoparku, je tedy prokazatelně doložena až od století. Území s bohatým výskytem rud s obsahem stříbra, olova, zinku a dalších kovů navíc lákalo zlatonosnou řekou Litavkou. Zdejší říční náplavy jsou důkladně převrstveny rukama mnohých hledačů zlata a vyrýžovaným místům se říká dodnes jamky vysokopecké, lázské, bohutínské nebo lazecké. Řada nepravidelných hrbolů v lesním porostu je tvořena přesypy po rýžování, které skrývají zpracovanou a propláchnutou zeminu. Rýžovníci ji v kupách zanechali na březích řeky a kolem jejích přítoků. V místech rýžovišť kopali také dnes již částečně zasypané jámy, kterými pronikali ke zlatonosným náplavům, a strouhy, které přiváděly vodu k promývacím zařízením. Rýžování probíhalo tak, že se materiál propíral v misce s vodou ve vodních příkopech. V nich se hornina čeřila rýžovnickými hrabicemi, aby se těžší šupinky drahého kovu oddělily od lehčího písku. Přestože ještě dnes můžeme na říčce vyrýžovat zlatinku, náplavy jsou již dávno vyčerpané. Zimostrázek alpský Pokud nekvete či nemá plody, můžeme zimostrázek alpský snadno přehlédnout a zaměnit ho s nekvetoucími keříky brusinky. Vodítkem pro odlišení těchto podobných druhů je zejména tvar listů. Nízkým vždyzeleným keříkům zimostrázku vyhovuje vysýchavá půda a v době květu od dubna do června se můžeme těšit z jeho vonných květů barvy bílé až bledě žluté s červeným přívěskem, někdy též růžovočervených. Plodem je tobolka. Ohrožený a zákonem chráněný zimstrázek alpský roste na kamenitých svazích v západní části republiky, kam zasahují některé horské a podhorské prvky z Alp. Vyskytuje se například na Podbrdsku, Horažďovicku či v okolí Strakonic, západní břeh Vltavy překračuje jen ojediněle. Trávy na vrcholcích sejpů Čeleď lipnicovitých rostlin označovaná jako trávy roste po celém světě a dokázala se přizpůsobit životu na rozmanitých stanovištích. Nadzemní stonek se nazývá stéblo. Listy jsou úzké a dlouhé, drobné květy se skládají v klásky. Opylení obstará vítr. Plody zvané obilky mohou být velmi lehké, jako například u metličky křivolaké. Metlička křivolaká Nenáročná tráva z čeledi lipnicovitých se u nás vyskytuje poměrně hojně od nížin až po horská stanoviště. Kvete od června do července. Přezimuje částečně v zeleném stavu, čímž umožňuje zimní pastvu zvěře. Psineček obecný Ve vyšších polohách patří k našim nejrozšířenějším travním druhům, najdeme 12:06:30]

35 ho na loukách, pastvinách, mezích, okrajích cest i ve světlých lesích. Roste na chudších půdách, kvete od června do srpna. Asi byste nevěřili, že v těchto místech kdysi vypukla zlatá horečka. Středověcí hledači zlata důkladně propátrali koryto Litavky i okolní náplavy. Každý na to šel jinak, ale hromada vyrýžovaného písku a štěrku zůstává po obou! Který z nich používá necky a který pánev? Nabereš materiál i s vodou a kroužíš, aby se zlatinky usadily pěkně u dna! Trochu to sklopíš, naděláš do nich příčky na zachycení zlata a už rýžuješ! Město Příbram, 2010, Ochrana fauny CR Text: Mgr. Klára Smolíková, Mgr. Rastislav Korený Ilustrace: Mgr. Jan Smolík, 2009 Odborné korektury: Hornické muzeum Příbram Design: 12:06:30]

36 o projektu napište nám mapa ke stažení Lanovka Těžba a doprava Terén zvlněný těžbou Kulturní jehličnatý les Pro děti Mohylovité kopečky rozseté kolem cesty neskrývají dávné hroby, ale po těžbě převrstvenou zeminu. I podivné betonové pilíře lemující cestu souvisí s hornickou minulostí. Lanovka Fotoarchiv Hornického muzea Příbram Jen pár metrů od cesty se na vyvýšených místech lesoparku rýsují podivné čtveřice betonových soklů, důkladně zapuštěných do země. Některé z nich posloužily při výstavbě rekreačního parku jako základna pro dřevěné altány, dnes již částečně poničené. Na starých fotografiích místo jen stěží poznáváme na nezalesněném zvlněném terénu se v pravidelných rozestupech vypínají stožáry lanové dráhy. Největší rozmach stříbrorudného báňského podniku nastal ve 2. polovině 19. století, kdy se v březohorském rudním revíru vytěžilo 97,7 % celé rakousko uherské produkce stříbra a olova. V té době báňský podnik vykazoval nejvyšší zisky, a to od 0,6 do 1,4 milionu zlatých za rok.tento příznivý rozvoj citelně zasáhly od poloviny 90. let 19. století důsledky hluboké hospodářské krize, do níž se dostalo zdejší hornictví poklesem ceny stříbra, olova a dalších kovů na světových trzích. Báňský podnik bylo třeba inovovat a modernizovat. Jedním z mnoha kroků bylo nahrazení koňských potahů lanovou dráhou v roce Ta přepravovala rudu z bohutínského Rudolfova dolu (dolu Generála Štefánika) do březohorské úpravny poblíž dolu Vojtěch. V opačném směru se přiváželo uhlí pro potřeby bohutínské kotelny. Lanová dráha byla dlouhá metrů a vozík uvezl 420 kg rudnin nebo 160 kg uhlí. V provozu byla do roku 1970, kdy byla po ničivém požáru pohonné stanice na Březových Horách její činnost ukončena. V samotném bohutínském ložisku se přestalo těžit v roce 1979, v březohorském dokonce ještě o rok dříve. Těžba a doprava Převážení vytěžené rudniny ke zpracování nebylo jen tak. Povozy obstarávali formani z okolních vesnic. Trvalo dlouho, než se náklad z krytých vozů vyložil, proto se začaly používat otevřené vozy, které se vysypávaly pomocí zvedáků. 12:06:36]

37 Když se ve třicátých letech 20. století začalo řešit, čím koňské potahy nahradit, nebyla lanovka jedinou variantou. Zvažovala se i doprava rudnin nákladními auty nebo úzkokolejnou dráhou. Vlak byl zavržen kvůli vysokým pořizovacím nákladům a automobily kvůli poruchovosti. Lanovka fungovala 35 let. Když ji roku 1970 poničil požár, její zařízení bylo demontováno a rudninu z bohutínského dolu odvážela do březohorské úpravny nákladní auta. Fotoarchiv Hornického muzea Příbram Terén zvlněný těžbou Milióny let byl reliéf Země modelován pouze přírodními pochody, které souvisely s pohyby zemské kůry, kolísáním podnebí a vývojem biosféry. Příbramskou pahorkatinu formovaly nejen dávné horotvorné procesy, ale během čtvrtohor také působení řeky Litavky, jejíž voda neúnavně vymílá koryto, prohlubuje údolí, okusuje říční břehy a dál po proudu unáší splaveniny. Od počátku zemědělství však vzrůstá vliv lidské společnosti na členitost terénu. Na Příbramsku jsou významné především změny související s Fotoarchiv Hornického muzea intenzivní a dlouhodobou těžební činností. Příbram V prostoru lesoparku tak podél toku Litavky potkáváme nevelké pahorky, převážně z písku a štěrku, které tvarem připomínají mohyly. Těmto haldám prorýžovaného materiálu se říká sejpy nebo hrůbata. Tento druh odvalů, mělké jámy a strouhy tu zůstaly po středověkém ručním rýžování. Dále od toku se na této straně řeky terén zvedá dlouhým pásmem hlušiny, která sem byla navezena během pozdější těžební činnosti z nedalekého dolu. Kulturní jehličnatý les Údolí Litavky mezi Bohutínem a Příbramí bylo v době výstavby lanovky výrazně odlesněné. Kam zmizely dávné hvozdy? Úbytek lesních porostů zprvu souvisel s nástupem zemědělství v neolitu a se širokým využíváním dřeva zejména na topení a stavby. Lesy ovšem po staletí mizely z této oblasti také kvůli těžbě rud a jejich zpracování. Zejména pro účely hutnictví se již ve 20. letech 18. století dřeva nedostávalo a muselo se dovážet ze sousedního dobříšského panství. Do 18. století lidé jen zřídka obnovovali lesní plochy. Pak se stalo vysazování stromů nezbytností. Začal se hledat vhodný druh, který by umožnil rychle zvýšit produkci dřeva a zlepšit nedobrý stav lesů devastovaných nadměrnými těžbami, k nimž zde docházelo už od středověku. Takovým stromem se zdál být smrk ztepilý. Úbytek lesů byl zastaven, dokonce jich začalo přibývat. Rozsáhlé smrkové porosty však nejsou ideálním řešením. Kulturní jehličnatý les najdete i v těchto místech. Při dolesňování této části lesoparku byly před více než třiceti lety vysázeny kromě smrku i další jehličnany borovice lesní a modřín opadavý. Rychle rostoucí jehličnany však neodpovídají přirozené skladbě lesů, které byly převážně tvořeny listnatými stromy, zejména bukem a dubem a na ně navázanými dalšími keři, bylinami a živými organismy. Místo původního a pro střední Čechy typického opadavého listnatého lesa zde máme hustý a pustý jehličnatý porost. Smrk ztepilý Je nejdůležitější evropskou hospodářskou dřevinou. Dobře a rychle roste, poměrně snadno se rozmnožuje a dobře se ujímá i při výsadbě na holinách. Stejnověké smrkové lesy jsou sice z hlediska těžby výhodné, jsou však závislé na péči člověka. Původní podmáčené smrčiny najdeme jen v nejvyšších polohách Brd, kde smrk 12:06:36]

38 doplňuje jen jeřáb a v bylinném patře především borůvky a brusinky. Smrkové dřevo je lehké, pružné, pevné a snadno opracovatelné. Má široké upotřebení jako stavební a důlní dřevo, k výrobě nábytku i jako dřevo palivové. Borovice lesní Tato světlomilná dřevina se umí přizpůsobit nejrozmanitějším podmínkám. Udrží se i na skalách, kde svými kořeny proniká do puklin. Velmi často je pěstována v kulturních lesích a v parcích. Dřevo borovice je měkké, pružné, lehké a bohaté na pryskyřici, a proto trvanlivé ve vodě. Využívalo se především na stavbu lodí, na výdřevy v dolech a na pražce. Modřín opadavý Tato horská dřevina, která často tvoří hranici lesa, je sice druhem na našem území (od Hrubého Jeseníku dále na východ) původním, přirozený modřínový porost ovšem v současné době už nenajdeme. Zvláštností modřínu je, že se jeho jehlice s podzimem zbarví dožluta a pak opadají. Modřín je považován za nejhodnotnější domácí jehličnaté dřevo všestranně upotřebitelné. Používá se při výrobě nábytku, obložení stěn či jako stavební dřevo. Dříve se z něj vyráběly bedny a kola. 12:06:36]

39 Tmavý jehličnatý les není nic pro mě. Raději se nebudu od řeky moc vzdalovat. Ty se ale můžeš za pomoci úkolu trochu projet! V lese jsou ukryté betonové základy pro stožáry lanovky, která zde jezdila ještě před 40 lety. Co se vozilo ve vozících? Město Příbram, 2010, Ochrana fauny CR Text a koncepce: Mgr. Klára Smolíková Ilustrace: Mgr. Jan Smolík, 2009 Odborné korektury: Hornické muzeum Příbram Design: 12:06:36]

40 o projektu napište nám mapa ke stažení Obec Vysoká Pec Podbrdsko Hormistr Jan Antonín Alis Rudolfka Pro děti Lesopark i město Příbram jsme nechali za zády a vstoupili na území staré hornické obce Bohutína. Stojíme na hrázi Vysokopeckého rybníka, napájeného vodou řeky Litavky. Vysokopecký rybník zvaný Pecovák byl patrně založen na počátku 18. století pro potřeby železářské pece a hamru, ale do povědomí vstoupil až později, v souvislosti s rozmachem stříbrorudné těžby. Nádrž, kterou přestavěl mezi roky 1768 až 1770 rybníkář Matěj Blažek, se stala nejstarším z báňských rybníků zapojených do unikátního vodního systému. Ten byl budován a vylepšován až do poloviny 19. století. Jeho úkolem bylo zajistit vysoké dodávky vody pro potřeby báňského průmyslu, který ji využíval jako pohonný i užitkový zdroj. Kapacitu báňských rybníků proto navyšovala také srážková voda, kterou z okolních svahů sbíraly umělé kanály. Ještě koncem 18. století byl vybudován nedaleký Vokačovský rybník. Od roku 1997 je vypuštěný. V dalším století přibyl rybník Lázský, Pilský a Hutnický. Vodní díla v oblasti historického báňského revíru Příbramska sestávala z pěti velkých báňských rybníků o celkové objemové kapacitě 3 mil. m³ s roční dodávkou 15 mil. m³. Systém vodních děl byl též zásobárnou pitné vody, oživoval a dotvářel krajinu, stal se také domovem mnoha rostlinných a živočišných druhů. V 60. letech 20. století skončil provoz a údržba náhonových a sběrných struh, jejichž celková délka dosahovala téměř 90 kilometrů. Od té doby koryta bohužel pozvolna zarůstají. Na fotografii část struh mezi Lázem a Bohutínem. Obec Vysoká Pec Malebná obec Bohutín se skládá ze čtyř částí: Bohutín, Havírna, Tisová a Vysoká Pec. Jak už jméno Vysokopeckého rybníka napovídá, ocitli jsme se v části Vysoká Pec. Původní vysokou pec, 12:06:42]

41 která stávala v místech pod rybníkem, už dnes vidět nemůžeme. Místo ní nás vítá klidná vodní plocha lemovaná rybáři a zastíněná vzrostlými stromy. Až se zdráháme uvěřit, že zdejší území po staletí formovala intenzivní práce místních horníků a hutníků. Ilustrace Jan Čáka I když je dnes veškerá místní těžba zastavena, krajina si v sobě otisky hornické minulosti stále uchovává. Ostatně právě kvůli bohatým rudným ložiskům a hutnickému zpracování vytěžené rudniny sem lidé odpradávna přicházeli. Usedlíky se však stali až řemeslníci, kteří si na počátku 18. století postavili své domky kolem železné hutě a hamru. Přestože to bylo město Příbram, kdo zde, nedaleko vesnice Bohutín, železářský závod zřídilo, v roce 1720 vznikla z této hamernické kolonie nová obec nesoucí jméno Vysoká Pec. Podbrdsko železné srdce Království Českého Století osmnácté bylo doslova hladové po železe. Proto i město Příbram hledalo způsoby, jak na novou poptávku rodícího se průmyslu reagovat. Jedním z kroků bylo zřízení zdejší vysoké pece. Oproti dřívějším pecím zvaným dýmačky byla vysoká pec výraznou technologickou novinkou. Jak už název napovídá, nová pec ve tvaru jehlanu či komolého kužele byla vyšší a měla větší objem. K dosahování vyšších teplot přispívaly i měchy poháněné vodními koly. Hamr nebo-li vodní kovárna, kde se vytavené železo zkujňovalo, byl v této době nedílnou součástí železáren a i zde byl vystavěn roku 1705, tedy pouhé dva roky po výstavbě vysoké pece. Tavila se zde a zpracovávala železná ruda z blízkých nalezišť z Matějské štoly v Příbrami, z Hatí, ze Žežic, ale i ze Ševčinské a Řimbabské žíly. Příznivé roky skončily po půl století. Kromě sedmileté války se na útlumu odrazil výrazný nedostatek dřeva v okolních lesích. Železo se neprodávalo, lidé odešli. V roce 1766 se huť připomíná jako rozpadlá a v roce 1784 rozhodlo město Příbram o jejím zboření. Ilustrace Jan Smolík Vysoká pec umožnila zpracování většího množství vsázky tvořené rudou, palivem a struskotvornými přísadami, které se průběžně naváží do kuželovité šachty. Zespodu je do pece vháněn proud vzduchu. Jak materiál klesá do spodní části pece, dostává se do oblasti stále vyšších teplot. Z pece se pravidelně vypouští struska a surové železo. Hormistr Jan Antonín Alis Ve Vysoké Peci se roku 1732 narodil Jan Antonín Alis, syn Františka Alise, příbramského šichtmistra a jeho manželky Alžběty. Jan Antonín odešel záhy do Kutné Hory. Zpět ho přivedlo jmenování novým hormistrem a huťmistrem a nelehký úkol pozvednout upadající a zadlužené příbramské hornictví. Alis jako skvělý organizátor dokázal prosadit novou strategii a to dobývání rud z hlubších partií bohutínského a 12:06:42]

42 březohorského ložiska. Ze ztrátového báňského závodu se jakoby zázrakem stal jeden z nejproduktivnějších podniků rakouského mocnářství a stoupající výtěžky stříbra a olova se projevily na prosperitě celé Příbrami. Pro nově zakládané hluboké doly bylo zapotřebí velkého množství vody, které by pohánělo vodotěžné stroje. Proto Alis přistoupil k vybudování Vokačovského rybníka. Alisovy reformy se osvědčily, a tak mohl roku 1799 odejít na zasloužený odpočinek. Jan Antonín Alis umírá v roce Portrét Jana Antonína Alise se nezachoval. Na rytině z 18. století si můžeme prohlédnout hormistra ve slavnostní uniformě. Fotoarchiv Hornického muzea Příbram Vokačovský rybník zvaný také Drozďák byl vystavěný v letech a pojmenován podle tehdejších důlních dozorců nad vodním hospodářstvím Vokáče a Drozda. V současné době je rybník vypuštěn a hráz překopána. Fotoarchiv Hornického muzea Příbram Důlní vodu z revíru bohutínského i březohorského odváděla Dědičná štola, dříve zvaná Císaře Josefa II., jejíž ražba trvala sedmdesát let ( ), a která u Trhových Dušník ústí do říčky Litavky. Délka Dědičné štoly činí 7,8 km, s navazujícími odbočkami 21,9 km. Fotografie Ing. Karel Škvor Rudolfka Jan Antonín Alis nastartoval více než stoleté období prosperity příbramského báňského průmyslu. Prvním dolem, který byl z jeho iniciativy roku 1779 zaražen, byl březohorský důl Vojtěch. Po téměř sto letech se rozhodlo o vyhloubení dolu vysokopeckého. Nejprve jej slavnostně pojmenovali jménem korunního prince Rudolfa. Fotoarchiv Hornického muzea Příbram Na fotografii si můžete pohlédnout, jak Rudolfův důl vypadal v roce Označení Rudolfka se vžilo i pro železobetonovou těžní věž, kterou můžete vidět z hráze rybníka dnes. Nebylo to však poslední pojmenování. Po 1. světové válce byl důl přejmenován na Bohutín II, posléze dostal jméno Generál Štefánik a od roku 1953 mu přidělili jméno 25. únor. Na fotografii je zachycen stav na počátku 20. let 20. století. Fotoarchiv Hornického muzea Příbram 12:06:42]

43 Ještě v době, kdy se důl jmenoval Štefánik, se rozhodlo o jeho modernizaci a elektrifikaci. Na fotografii vid me 37,5 metru vysokou věž postavenou roku 1949, do které byl zabudován nový elektrický těžní stroj. K dvoupatrové strojovně vede výtah a schodiště umístěné v mohutnějším dutém pilíři. Přesto postupně došlo k vydobytí bohutínského ložiska a v roce 1979 byla těžba rud v Bohutíně ukončena. Fotoarchiv Hornického muzea Příbram V současnosti voda z Vysokopeckého rybníka slouží například pro potřeby příbramské teplárny. Nádrž je využívána ke koupání a sportovnímu rybaření. Dobře vypečené! Mňami, mňam... Podle jaké pece se rybník jmenuje? Vyber, kdo má pravdu. Město Příbram, 2010, Ochrana fauny CR Text a koncepce: Mgr. Klára Smolíková Ilustrace: Mgr. Jan Smolík, 2009 Odborné korektury: Hornické muzeum Příbram Design: 12:06:42]

44 o projektu napište nám mapa ke stažení Lesopark Litavka je v Příbrami již léta lidově známý pod zkráceným názvem Lesopark. Občané města často a rádi využívají tuto oblast rozkládající se podél toku říčky Litavky k rekreaci v přírodě. Výchozím místem je jim parkoviště u fotbalového stadionu FK Příbram a nebo z osady s názvem Vysoká Pec od Vysokopeckého rybníka. Centrem lesoparku prochází hlavní mlatová cesta, ze které vybíhá síť pěšin do lesních zákoutí, k nivním lukám, k říčce, i rybníčkům skrytým mezi stromy. Při procházkách zde můžete obdivovat květy vzácných upolínů nebo kostaců. Nad říčkou jako modrý smaragd občas zableskne peří ledňáčka. Pozorné oko pozná i místa, kde se před tisíci lety rýžovalo zlato, a i mnohé další. Jedná se o zákoutí zajímavé z hlediska přírodovědného i historického. Město Příbram proto ve spolupráci s občanským sdružením Ochrana fauny, za vydatné spolupráce Hornického muzea Příbram shromáždilo zajímavé údaje z historie i současnosti lesoparku a předkládá veřejnosti virtuální naučnou stezku, jako návnadu k objevování tajemství tohoto jedinečného místa. Rádi bychom v nejbližší době navázali na tento projekt vytvořením skutečné naučné stezky přímo v lesoparku Litavka. Na projektu se podíleli: Text a koncepce: Mgr. Klára Smolíková, Ilustrace: Mgr. Jan Smolík, Námět a koordinace projektu: Ing. Petr Bílek, Ing. Petr Walenka, Odborná spolupráce: Mgr. David Fischer, RNDr. Rudolf Hlaváček, Ing. Milan Karda, Mgr. Rastislav Korený, RNDr. Ondřej Sedláček, Design: Martin Andrle, Technická podpora: Ing. Martin Fousek Město Příbram, 2010, Ochrana fauny CR Text a koncepce: Mgr. Klára Smolíková Ilustrace: Mgr. Jan Smolík, 2009 Odborné korektury: Hornické muzeum Příbram Design: 12:06:47]

45

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_008 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 TÉMA: Stromy (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 1 Anotace: Výukový materiál prezentace seznamuje žáky s listnatými stromy Jazyk: Český jazyk Očekávaný výstup:

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

Co prozradí žáby zpěvem?

Co prozradí žáby zpěvem? Co prozradí žáby zpěvem? ( Obojživelníci Vysočiny a jejich biotopy ) Jaromír Maštera Autoři většiny fotografií: Jaromír Maštera a Jan Dvořák Co prozradí žáby svým zpěvem? 1) Je jaro! zima definitivně skončila

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_03 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Autor: Pavlína Sedláková NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS _ 09 Vzdělávací oblast:

Více

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Český svaz ochránců přírody Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Obojživelníci a jejich funkce v přírodě Ukazatelé čistoty vod a prostředí Jako první reagují na změny životního prostředí Patří do potravy

Více

STOPAR I. stupeň Teoretická část ryby: Úhoř říční Štika obecná Pstruh obecný Okoun říční obojživelníci:

STOPAR I. stupeň Teoretická část ryby: Úhoř říční Štika obecná Pstruh obecný Okoun říční obojživelníci: STOPAR I. stupeň Teoretická část Správně pojmenuješ 40 obratlovců a znáš o nich základní údaje. Obratlovci: kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci ryby: Dýchají žábrami. Rozmnožují

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

Chráněné rostliny a živočichové Květnice

Chráněné rostliny a živočichové Květnice Chráněné rostliny a živočichové Květnice Oměj vlčí Zvonek boloňský Roste ve vlhkost zadržujících, avšak dobře odvodňovaných půdách na horských loukách. Jeho tmavě zelené listy postrádají palisty. Tyto

Více

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN. SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE

Více

Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti

Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti Tůně pro Arboretum Janovka Projekt: Tůně pro Arboretum Janovka Podpořil v r. 2013 Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti PLÁN Vybudování tůní a úprava potoka v lokalitě plánovaného Arboreta Janovka.

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ107/1400/213149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č materiálu: VY_52_INOVACE_033 Irena

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

14. Mokřad na Panských Nových Dvorech

14. Mokřad na Panských Nových Dvorech 14. Mokřad na Panských Nových Dvorech Pod pojmem mokřad si můžeme představit území zatopené vodou stále či jen po určité období roku nebo území s půdou, která je stále nasycená podzemní vodou. Jedná se

Více

Terestrické biotopy obojživelníků

Terestrické biotopy obojživelníků Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo

Více

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea)

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) Velmi statný strom dosahující 30 35 m výšky, s nepravidelnou korunou se silnými větvemi, kmen má válcovitý s hrubou, šedohnědou, podélně a hluboko trhlinatou borkou. Listy má

Více

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologie Třída: Sekunda Očekávané výstupy Žák: Vyjmenuje společné znaky strunatců Rozlišuje a porovnává základní vnější a vnitřní stavbu vybraných

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

Život ve vodě a u vody

Život ve vodě a u vody Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.28 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Druh učebního materiálu Prezentace Power Point

Druh učebního materiálu Prezentace Power Point VY_32_INOVACE_10_05_PŘ Téma Rostliny a živočichové v okolí našich domovů Anotace Osvojování poznatků o rostlinách a živočiších Autor Mgr. Martina Mašterová Jazyk čeština Očekávaný výstup Žak si prohlubuje

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

7. EKOSYSTÉM RYBNÍKA

7. EKOSYSTÉM RYBNÍKA 7. EKOSYSTÉM RYBNÍKA Budování rybníků přispělo k vytvoření mokřadního biotopu, nepostradatelného pro mnoho živočišných druhů. Význam rybníků stoupl zejména v nedávné minulosti, kdy docházelo k regulaci

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_018 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK

SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK SEZNAM PROGRAMŮ LETÁK VYDRA TAJEMNÁ KRÁLOVNA ŘEK Tento program má za cíl seznámit žáky s druhem živočicha, se kterým se v přírodě často nesetkávají vydrou říční. Žáci uvidí vydry naživo, dozví se o hlavních

Více

VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Jasan ztepilý Jasan ztepilý Fraxinus excelsior L. Strom vysoký s přímým kmenem, s řídkou,

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4 Sada číslo 1 Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity:

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady: 6 Ověřeno ve výuce: 7.5.2012 Třída: 1. Datum:16.4. 2012 1 Pole, les, louka, u rybníku

Více

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Plazi Jméno a příjmení: Tomáš Vyhnal Třída: 5 Školní rok: 2013/14 Garant / konzultant:mgr. Marcela Sasková Datum odevzdání: 31. 3. 2014 1 ČESTNÉ

Více

VY_52_INOVACE_CVSC2_13_4A

VY_52_INOVACE_CVSC2_13_4A VY_52_INOVACE_CVSC2_13_4A Anotace: Pracovní list je určen pro práci ve dvojicích. Žáci se učí účinně spolupracovat při rozhodování o umístění tvrzení do jednotlivých kategorií týkajících se významu vody

Více

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

1. Celkový pohled na lesní část, olšina s porostem ostřice třeslicovité.

1. Celkový pohled na lesní část, olšina s porostem ostřice třeslicovité. 7. Přírodní rezervace Novodvorský močál Na jihovýchodním okraji Panských Nových Dvorů tam, kde začíná lesní komplex bývalého vojenského lesa a kde byl kdysi rybník, vzniklo samovolnou sukcesí (vývojem)

Více

VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26

VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26 VY_32_INOVACE_20_LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

Podpora populace užovky stromové

Podpora populace užovky stromové KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné

Více

Lesy v Ceské Republice

Lesy v Ceské Republice Les kolem nás Lesy v Ceské Republice -Největší zastoupení mezi stromy na počet jedinců mají jehličnaté stromy, v přirozeném přírůstku mají větší zastoupení listnaté stromy. Druhové sloţení lesů v ČR: 1)Smrk

Více

VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26

VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 VY_32_INOVACE_07_ČÁP BÍLÝ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

JARNÍ KVĚTINY -texty + test k prezentaci

JARNÍ KVĚTINY -texty + test k prezentaci JARNÍ KVĚTINY -texty + test k prezentaci VY _52_ INOVACE_18 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Prvouka Ročník: první - třetí Jarní květiny texty + opakovací testík k prezentaci Sněženku

Více

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4 Obr.3 Obr.2 KAPRAĎOROSTY Obr.1 Obr.4 2011 Mgr. Božena Závodná Kapradiny, přesličky a plavuně jsou vývojově dokonalejší skupinou rostlin než mechorosty. Kapradiny, přesličky a plavuně mají vytvořeny kořeny,

Více

PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3

PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3 Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3 Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová

Více

Zásady budování drobných vodních ploch

Zásady budování drobných vodních ploch Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků

Více

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26

VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Obojživelníci bývalého VVP Pístov

Obojživelníci bývalého VVP Pístov Obojživelníci bývalého VVP Pístov a péče o jejich biotopy Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2010 Foto: J.Maštera, J.Dvořák, A.Zedníková Pístovské mokřady Rančířovský tankodrom

Více

Obojživelníci. rekonstrukce života v karbonském močálu fosilní krytolebec

Obojživelníci. rekonstrukce života v karbonském močálu fosilní krytolebec OBOJŽIVELNÍCI Obojživelníci stará skupina obratlovců(známí od prvohor - devon, asi 350 mil. let), která se vyvinula z lalokoploutvých ryb první obratlovci, kteří osídlili souš - nejstaršími obojživelníky

Více

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole Projekt pro školní rok 2011/2012 Charakteristika projektu: Projekt bude rozvíjet environmentální výchovu, v souvislosti se čtyřmi

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_027

Více

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Třída: PLAZI Na území České republiky žije celkem 11 druhů plazů ze tří řádů. Z řádu želvy je u nás původní jen jediný

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.20.Bi.Obojzivelnici Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 18.

Více

Název materiálu: Vodní ptáci

Název materiálu: Vodní ptáci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Zelená brána Černé země

Zelená brána Černé země směr Evropa francie Text a foto: Markéta a Michael Foktovi Zelená brána Černé země Dříve tu lidé žili kvůli rašelině, dnes tady díky její těžbě hnízdí ptáci. Během tisíců let vystřídaly zdejší lesy porosty

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_014

Více

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19 Základní škola a Mateřská škola Vrbovec 671 24 Vrbovec 143, tel. 515230171, IČO 750038, E mail: zs.vrbovec@zn.orgman.cz SVĚT POZNÁNÍ Číslo projektu CZ.1 07/1.4. 00/21. 1205 Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE

Více

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 15 Modřín Ing. Hana

Více

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 6. ročníku. opakovat základní učivo 6. ročníku: - stavba a funkce rostlinné a živočišné buňky - bezobratlí: vývoj orgánových soustav (nervová, trávicí, oběhová ), základní skupiny (žahavci,

Více

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační

Více

MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních

Více

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská

Více

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU) DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ ZVÍŘAT ZVÍŘATA JSOU VŠUDE KOLEM NÁS! Zvířata žijí na souši, ve vzduchu i ve vodě. Chodí, plazí se, běhají, skáčou, létají a plavou, ať je den, nebo noc. SAVCI Na planetě žije více

Více

VY_52_INOVACE_84 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Topol osika

VY_52_INOVACE_84 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Topol osika VY_52_INOVACE_84 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Topol osika Topol osika (osika obecná) Populus tremula L. Strom středních rozměrů se

Více

7. EKOSYSTÉM RYBNÍKA

7. EKOSYSTÉM RYBNÍKA 7. EKOSYSTÉM RYBNÍKA Budování rybníků přispělo k vytvoření mokřadního biotopu, nepostradatelného pro mnoho živočišných druhů. Význam rybníků stoupl zejména v nedávné minulosti, kdy docházelo k regulaci

Více

Biologická olympiáda, 47. ročník, školní rok 2012 2013, okresní kolo kategorie D. Bentál

Biologická olympiáda, 47. ročník, školní rok 2012 2013, okresní kolo kategorie D. Bentál Biologická olympiáda, 47. ročník, školní rok 2012 2013, okresní kolo kategorie D TEORETICKÁ ČÁST test 1. Jedna z rostlin, které můžeš najít při vycházce k rybníku, má zajímavý tvar plodů. a) Zakroužkuj

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

VY_32_INOVACE_03_POTÁPKA ROHÁČ_26

VY_32_INOVACE_03_POTÁPKA ROHÁČ_26 VY_32_INOVACE_03_POTÁPKA ROHÁČ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci Šablona č. 01.31 Přírodopis iomy a jejich savci notace: Pracovní list s úkoly, které se týkají výskytu savců na Zemi. utor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci řeší úkoly v pracovním listu. Přiřazují

Více

Ing. Vladimír Polívka, Ing. Igor Němec Z 5 REKULTIVACE ODVALU DOLU TUCHLOVICE

Ing. Vladimír Polívka, Ing. Igor Němec Z 5 REKULTIVACE ODVALU DOLU TUCHLOVICE Ing. Vladimír Polívka, Ing. Igor Němec Z 5 REKULTIVACE ODVALU DOLU TUCHLOVICE 1. Z historie dolu Tuchlovice V 30. letech minulého století bylo prokázáno geologickým průzkumem, že západní část dobývacího

Více

10. EKOSYSTÉM SMÍŠENÉHO LESA

10. EKOSYSTÉM SMÍŠENÉHO LESA 10. EKOSYSTÉM SMÍŠENÉHO LESA Mladecko je právě díky lesním porostům vyhledávanou rekreační oblastí. Poslední desáté zastavení seznamuje návštěvníky s rostlinami i živočichy typickými pro tento ekosystém.

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace

Více

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA PRVOUKA - 2. RNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Začíná škola Cestou do školy?

Více

DŘEVO pracovní list II.

DŘEVO pracovní list II. DŘEVO pracovní list II. Autor : Marie Provázková Stručný popis : Pracovní list seznamující žáky s druhy dřeva, jeho stavbou a využitím. Obsahuje různé typy úkolů - doplňovačky, přivazovačku,výpočtovou

Více

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku Opavský září 2013 přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku V Žimrovicích se nebojí velkých projektů Projekt Český les na ZŠ Vávrovice Černýš hajní posel

Více

VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY

VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY VODNÍ A POBŘEŽNÍ EKOSYSTÉMY Vodní ekosystémy: Ekosystémy stojatých vod - přirozené (jezera, slepá ramena, tůně, plesa) - umělé (rybniční soustavy, přehrady, zatopené lomy a štěrkovny, odkalovací nádrže

Více

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY

EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ. 5. třída ZŠ BŘEŢANY EVROPA JEDEN ZE SVĚTADÍLŮ VODSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ A OBYVATELÉ 5. třída ZŠ BŘEŢANY Evropa VODSTVO Slané vody Evropu oblévají slané oceánské vody Atlantského a Severního ledového oceánu. Součástí těchto oceánů

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis II. ročník KUBA. referát. Petra REŠLOVÁ Jana ŠVEJDOVÁ

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis II. ročník KUBA. referát. Petra REŠLOVÁ Jana ŠVEJDOVÁ Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis II. ročník KUBA referát Jméno a příjmení: Karolína RÝDLOVÁ Petra REŠLOVÁ Jana ŠVEJDOVÁ Třída: 6. O Datum: 10. 12. 2014 Kuba 1. Obecná charakteristika ostrova

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody Číslo Název 118 NPR Hrabanovská černava Zbytek polabské černavy s typickými společenstvy 1933 Horní a střední Labe 132 PR Chropotínský háj Zbytek

Více

Povrchová voda. Název miniprojektu: Povrchová voda. Škola: Základní škola náměstí E. Beneše, Varnsdorf. Školní rok: 2014 / 2015

Povrchová voda. Název miniprojektu: Povrchová voda. Škola: Základní škola náměstí E. Beneše, Varnsdorf. Školní rok: 2014 / 2015 Název miniprojektu: Povrchová voda Škola: Základní škola náměstí E. Beneše, Varnsdorf Školní rok: 2014 / 2015 Vedoucí kroužku: Bc. Lucie Šeráková Povrchová voda Obsah 1. Úvod....... 2 2. Rybníky... 3 2.1

Více

JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO?

JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO? JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO? Ot. Březiny 682, 675 71 Náměšť nad Oslavou VOBORNÍK PŘEMYSL ABSTRAKT: Les nízký se u LČR,s.p. Lesní správě Znojmo vyskytuje na plochách okolo 2.500ha

Více

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Mírný pás Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Podnebí Střídání čtyř ročních období Mírný pás Stepi ROSTLINY Stepi Pšenice Duté stéblo s kolénky. Plod obilka s výraznou rýhou. Kukuřice

Více

JARNÍ ROSTLINY. VY _52_ INOVACE_17 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Prvouka Ročník: první - třetí

JARNÍ ROSTLINY. VY _52_ INOVACE_17 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Prvouka Ročník: první - třetí JARNÍ ROSTLINY VY _52_ INOVACE_17 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Prvouka Ročník: první - třetí Sněženka podsněžník Sněženku nazýváme poslem jara. Její drobné bílé kvítky rozkvétají

Více

V LESE ŽIVOČICHOVÉ AZ KVÍZ

V LESE ŽIVOČICHOVÉ AZ KVÍZ V LESE ŽIVOČICHOVÉ AZ KVÍZ Zahrej si AZ kvíz. Pod každým písmem je schovaná otázka. Pokud na ni odpovíš správně, můžeš si vymalovat políčko barvou, jakou si zvolíš. Pokud odpovíš správně, může na otázku

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: č. materiálu: VY_52_INOVACE_015 Irena Prexlová Třída/ročník: Datum

Více