Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti

Transkript

1 Tůně pro Arboretum Janovka Projekt: Tůně pro Arboretum Janovka Podpořil v r Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti

2 PLÁN Vybudování tůní a úprava potoka v lokalitě plánovaného Arboreta Janovka. Přeměna ladem ležícího pozemku na pozemek s rozmanitou vegetací umožňující vzrůstající rozšiřování biodiverzity. Zajištění zázemí pro následný rozvoj arboreta dřevin naší přírody (výsadba vodomilných dřevin a vodních rostlin, útočiště pro obojživelníky a drobné ryby, rozšíření napajedel pro ostatní živočichy, zejména ptactvo, voda na zavlažování, aj.). Estetické sladění vodního zdroje a volné krajiny. Vznik prostoru pro následnou mnohaletou osvětu a vzdělávání. Místo realizace: Janovka u Velkého Šenova

3 Předpokládané rozměry d (m) h (m) Plocha hladiny (m 2 ) Malá tůň 3-4 0,8 1, Velká tůň 5-6 1,0 1, Voda v krajině Tůně Lidé se snaží využívat co největší část krajiny, a proto místa, která se příliš nehodila k hospodaření, přetvářejí, aby je bylo možné zhodnotit jinak. Postupně tak z krajiny zmizelo mnoho rozptýlené zeleně, podmáčených luk, tůněk či mokřadů. Většinou si ani neuvědomujeme, že v místech, kde je dnes pole, byla dříve pestrá mozaika políček, luk, mezí, stromů, mokřadů či slepých ramen. Až teprve prudký úbytek dříve běžných rostlinných a živočišných druhů a katastrofální povodně donutily člověka chránit zbytky původních společenstev a zamýšlet se nad tím, jak vrátit do krajiny původní prvky. Jistě to každý z nás podvědomě cítí, že je zapotřebí obnovit v krajině drobné vodní plochy a na ně navazující zeleň. Tůně jsou terénní prohlubně zaplněné vodou, které se liší od malých vodních nádrží tím, že nejsou vypustitelné a nejsou vytvářeny vzdutím vody za hrází. Hlavní význam tůní spočívá ve zvyšování biologické rozmanitosti krajiny a ve zvyšování retenční kapacity území. Uměle můžeme vytvářet tůně zejména hloubením, je však potřeba budovat u tůní mírný sklon svahů kvůli stabilitě břehů, rozvinutí pobřežní vegetace a také z bezpečnostních důvodů. Přirozené stabilní břehy nepotřebují opevňovat, a tak se snižují náklady na jejich budování. To má význam také z toho důvodu, že tůně mají omezenou životnost, neboť se přirozeně zazemňují. zdroj: internet

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18 Informační tabule

19 Tůně Tůně jsou drobné vodní nádrže přirozeného nebo umělého původu. Nejzajímavější tůně nalézáme v nivě nížinných řek, která bývá na jaře zaplavována. Vyskytují se zde na mrtvých nebo slepých ramenech řek a mohou být stálé (permanentní) nebo periodické (jarní, letní, podzimní). Voda je zaplavuje buďto vrchem (při povodni) nebo jsou zásobovány vodou infiltrací řeky přes mezilehlé půdní horizonty (zase při povodni, viz obr. 1), tedy obvykle jenom na jaře (potamotelmy). Malé tůňky vznikají i v puklinách či prohlubinách skal (litothelmy - řecky lithia kámen, telmo tůň). Mikronádržky pak ve vykotlaných dutinách stromů (dendrotelmy) nebo mezi listy rostlin (fytotelmy). Životní podmínky v těchto tůních jsou velmi nestále a extrémní, přesto i zde je život. Můžeme zde najít zástupce prvoků, vířníků, hlístic, larvy a kukly komárů, pakomárců, pakomárů, larvy pestřenek a želvušky. Řada těchto živočichů je schopna přežít dlouhodobou dehydrataci tkání a orgánů v klidovém stavu s nízkou úrovní metabolismu v anabióze. Jakmile se podmínky zlepší (je dostatek vody) pokračují v normálním životě. Stálé tůně mají průměrnou maximální hloubku 2 metry a bohatě vytvořenou litorální zónu (prosvětlená část stojatých vod), profundál (hlubinná oblast stojatých vod) téměř vždy chybí. Při zmenšování objemu vody dochází ke zvyšování kolísání teploty vody (malá tepelná kapacita), zvyšování koncentrace rozpuštěných i nerozpuštěných látek a rychlému úbytku kyslíku. Ve stálých mělkých tůních s prohřátou vodou se vodním a bažinným rostlinám daří. Postupně však dochází k zazemňování a tůň pomalu zarůstá. V první fázi zarůstá rákosinami, později se mění na vlhkou louku. Ze živočichů jsou zde kromě prvoků, vířníků a korýšů také hojné skupiny hmyzu (vážky, komáři, pakomáři, chrostíci, ovádi, brouci, motýli, ploštice a blanokřídlí) a měkkýšů, zdroj: internet

20 Obyvatelé stále tůně 1 znakoplavka 5 larva motýlice, 9 okružák ploský 2 klešťanka 6 larva šídla 10 plovatka bahenní 3 jehlanka 7 vodomil 4 splešťule 8 bahenka živorodá zdroj: internet

21 vodoměrka bruslařka vážka šídlo jepice motýlice čolek zdroj: internet rosnička

22 blatouch kotvice leknín orobinec rákos puškvorec rdesno lakušník pažitka zdroj: internet