politika EU VŠFS KS integrace LS

Transkript

1 Společná obchodní politika EU VŠFS KS Mezinárodn rodní ekonomická integrace LS

2 Cíl l konzultace Seznámit studenty s vybranou společnou politikou EU. Dosud byla pozornost věnována společné měnové politice. 2

3 OSNOVA 1. Vybrané problémy společné obchodní politiky EU 2.Vybrané problémy exportní politiky zemí EU 3

4 Literatura Kučerová, Irah: Evropská unie: hospodářské politiky. Karolinum Praha ISBN

5 ad 1 Vybrané problémy SOP EU 1.1 Úvod do SOP 1.2 Cíle, podstata a nástroje SOP 1.3 Společné preference vůči třetím zemím 5

6 ad Úvod Vnitrounijní obchod (Intra-Community Trade) mezi ČZ EU. Principy JVT EU dodávky (vývoz) a zásilky (dovoz) jejich H zjišťuje INTRASTAT vnitřní statistický systém). Obchod s třetími zeměmi (vnější obchod External-Community Trade). Realizace v rámci SOP EU a na základě dohod různého typu, které uzavírají ES s jedním státem či skupinou států. Podklady z celních dokumentů EUROSTAT statistický úřad EU. 6

7 ad pokračov Právní úprava obchodních vztahů s třetími zeměmi mezinárodní právo veřejné a právo komunitární. Prameny mezinárodního práva veřejného: Dohoda o zřízení WTO uděluje ES výjimku ze zásady nediskriminace ES není povinno aplikovat pravidla a zásady platné pro vnitrooblastní obchod na obchodní vztahy s třetími zeměmi. 7

8 ad pokračov Dohody doprovázející Dohodu o WTO GATT 1994, GATS, Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs). Další mezinárodní smlouvy (ujednání o mezinárodním obchodu textilem, bilaterální obchodní dohody). 8

9 ad pokračov Z hlediska komunitárního práva se na obchodní vztahy se třetími zeměmi aplikuje: komunitární právo primární (zakládací smlouvy o ES) komunitární právo sekundární (prováděcí akty k primárnímu komunitárnímu právu judikatury ESD. 9

10 Ad pokračov Společnázahrani zahraničněobchodn obchodní politika: Společná obchodní politika Asociační politiky Rozvojové politiky Přidružení zámořských zemí a území. My: Společná obchodní politika. 10

11 ad 1.2 Cíle, C podstata a nástroje SOP SOP je založena na celní unii, která působí dovnitř EU (zákaz vývozních a dovozních cel a všech dávek s rovnocenným účinkem mezi ČS) vně společné celní sazby ve vztahu ke třetím zemím (významný pilíř SOP). 11

12 ad pokračov SOP se opírá o další pilíře: nejen společný celní sazebník, ale i společná ochrana vnitřního trhu, společné preference vůči třetím zemím a společné vystup navenek. 12

13 ad pokračov Celní území ES není totožné s územím ES - voda, vzduch, CU ES/Andorra, Turecko, Monako, San Marino. Cíle SOP: přispět ve společném zájmu k harmonickému rozvoji a liberalizaci světového obchodu (SO). Přechodné období do vybud CU tj. do konce r tzv. Harmonizace podpor exportu do třetích zemí tak, aby nebyla narušena soutěž mezi podniky Společenství. 13

14 ad pokračov Od SOP výlučnou pravomocí EHS. Výlučnost: uplatň jednotných zásad při úpravě celních sazeb uzavírání celních a obchodních dohod sjednoc liberalizačních opatření formulaci vývozní politiky přijímání obchodních ochranných opatření. 14

15 ad pokračov Výlučnost znamená i rozhod a sjednávání obchodních dohod na nadnárodní úrovni. 15

16 ad pokračov Definice SOP není v primárním právu (Smlouva o ES) obsažena. Vymezení je ale v posudku Evropského soudního dvora z r v souvislosti s Dohodou o WTO. Užší a širší pojetí obchodu. Užší: obchod zbožím + službami; širší: navíc platby, investice, obchodní a hospodářská spolupráce. 16

17 ad pokračov SOP + rozvojová politika = základem integrované zahraničně obchodní politiky EU vůči třetím zemím. Výlučná pravomoc orgánů ES není ale absolutní v omezeném rozsahu vstupují i orgány členských států. 17

18 ad pokračov ES v rámci SOP klasické nástroje MOP: podle povahy, resp. cíle opatření tarifní (cla a dávky s obdobným účinkem) netarifní především kvantitativní restrikce. 18

19 ad pokračov Podle subjektu přijímajícího opatření: autonomní opatření smluvní opatření. Společný celní sazebník zajišťuje jednotnou aplikaci SOP. Aplikuje se na dovozy zboží ze třetích zemí na území celní unie. 19

20 ad 1.3 Společné preference vůči i třett etím m zemím Všeobecný systém preferencí (GSP) příklad systému preferencí pro asi 150 RZ (včetně zemí SNS). Celní výhody EU jednostranně a nerecipročně. Snížení nebo zrušení cel pro hotové výrobky a polotovary, někdy i suroviny dovážené z těchto zemí. 20

21 ad pokračov Jedná se o autonomní opatření EU, rozsah i podmínky poskytovaných celních preferencí se vůči jednotlivým zemím liší. Ekonomické a mimoekonomické podmínky. 21

22 ad pokračov Možnost vytváření tzv. neúplných zón VO a neúplných CU (integrace na základě průmyslových výrobků, eventuálně služeb). Netýká se obchodu se zemědělskými produkty. Příčina: vysoké dotace v zemědělství. 22

23 ad pokračov Alžírsko, Egypt, Jordánsko, Libanon, Sýrie, ACP, BJR Makedonie - neúplné. ACP: volný přístup na vnitřní trh EU, stabilizace příjmů. Existují dohody o úplné ZVO (viz. dále). 23

24 ad pokračov Zóna volného obchodu úplná - komplexní charakter (politická, ekonomická část). Nyní: Faerské ostrovy, Izrael, Maroko, Palestinská území, Tunisko, JAR, Mexiko. 24

25 ad pokračov Tři typy dohod Asociační (60. léta) Evropské (90. léta) Euro-středomořské (Barcelona 1995). Společný cíl - vytvoření ZVO: Asociační Kypr (platnost ); Norsko vstoupila v platnost

26 ad pokračov Evropské Estonsko + Lotyšsko (platnost ), ČSFR (platnost ), Prozatímní dohoda o obchodu mezi ČSFR, ES a ESUO (platnost ), Rumunsko (platnost ). Eurodohoda ČR: podpis 10/93, platnost

27 ad pokračov Euro-středomořské např. Maroko (platnost ), Palestinská území ( , platnost ). 27

28 ad pokračov Specifická Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (EU + ESVO Norsko, Island a Lichtenštejnsko, Švýcarsko oficiálně nikoli, reálně ano). Nevystupuje jako CU nepoužívá SCS. Cíl: volný pohyb Z, S, osob a K. Volný pohyb Z (produkty vyrobené v signatářských zemích) průmyslové výrobky ano, zemědělské nikoli. 28

29 ad pokračov Volný pohyb služeb ano, limity v oblasti dopravy. Volný pohyb osob: osoby ano, společnosti musí být v souladu s legislativou signatářů a musí mít sídlo v signatářských zemích. Volný pohyb kapitálu ano, možnost určitých restrikcí v signatářských zemích. 29

30 ad pokračov Další oblasti společných úprav: Soutěžní politika aplikace legislativy ES. Ochrana spotřebitele (v souladu s pravidly EU). Sociální politika (ochrana pracovníků při práci, uplatň základních principů sociální politiky EU). Životní prostředí (pravidla EU). 30

31 ad pokračov Statistika (standardy Eurostat). Institucionální zabezpečení: Rada EHP obdoba ER (15/25+3); Společný výbor EHP; Společný parlamentní výbor + Konzultativní výbor EHP diskuse s Hospodářským a sociálním výborem EU a Výborem regionů EU. Nová legislativa příloha k DPH. 31

32 ad pokračov Celní unie: Andorra, Turecko, Monako, San Marino. Z hlediska působnosti SCS nemusí být celní území ES totožné s územím ES. 32

33 ad 2 Vybrané problémy proexportní politiky zemí EU 2.1 Vybrané problémy proexportní politiky zemí EU 2.2 Implikace pro ČR 33

34 ad 2.1 Vybrané problémy proexportní politiky zemí EU Opatření v oblasti podpory vývozu Smlouva o ES požadavek komunitární harmonizace systémů podpor vývozu poskytovaných ČS EU nesmí být narušena soutěž mezi podnikatelskými subjekty z EU. 34

35 ad pokračov První případ: podnikatelský subjekt z ČZ EU exportuje na vnitřní trh nečlenské země EU. Zde není v konfliktu s jiným subjektem z ČZ EU. Eventuální problém není předmětem zájmu Evropské komise, měl by být předmětem zájmu příslušného národního úřadu pro hospodářskou soutěž. 35

36 ad pokračov Druhý případ: podnikatelský subjekt z ČZ EU exportuje na vnitřní trh nečlenské země EU. Zde se dostane do konfliktu s jiným podnikatelským subjektem z ČZ EU a to z důvodu exportní podpory. Řeší Evropská komise. 36

37 ad pokračov Podpora exportu v EU není centralizována; limity: finanční možnosti ČZ a dodrž legislativních principů v EU (soutěžní politika); Jednotlivé ČZ aplikují v rozdílné míře a dle svých možností 5 základních skupin nástrojů na podporu exportu. 37

38 ad pokračov Marketingové služby a zahraniční centra a zastoupení 1. podpora prezentace v zahraničí 2. poskyt informací, datových souborů, analýz a studií 3. zajišť kooperačních příležitostí. 38

39 ad pokračov Exportní úvěry dotace úroků převzetí eventuálních závazků odložená splatnost vystavení garancí. 39

40 ad pokračov Pojišť exportu 1. zajištění možnosti pojištění vývozu na komerční bázi 2. dtto na částečně komerční bázi. 40

41 ad pokračov Realizace investic přímo ovlivňujících exportní výkonnost 1. infrastruktura 2. vzdělání. 41

42 ad pokračov Podpora exportu prostřednictvím institucí EU především EK 1. reprezentace na mezinárodních setkáních, včetně mezinárodních organizací, hájení pozic a zájmů podnikatelských subjektů z ČZ EU 2. sled zájmů podnikatelských subjektů z EU při jednáních s nečlenskými státy EU. 42

43 ad 2.2 Implikace pro ČR Změny OP ČR po vstupu do EU ZVO s EHP (EU + 3) obchod s průmyslovými výrobky plně liberalizován k po vstupu do EU prakticky beze změny; zemědělské produkty nikoli (možnost kompenzací u ryb, mořských produktů Norsko, Island); 43

44 ad pokračov Státy ESVO v EHP nepřebírají legislativu ES v oblasti rybářství nepodílejí se na společné rybolovné politice. Konec ZVO s pobaltskými státy a CU ČR SR. Pět zemí odchází z CEFTA. Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko dohody B+R do Relativně malé problémy ve vztahu k B a R (válcované materiály, textil). 44

45 ad pokračov Překážky v obchodě s Chorvatskem (fáze asymetrické liberalizace CH EU). SNS Konec dohod o obchodní a ekonomické spolupráci (ČR bilaterální obchodní dohody s 10 z 12 ČZ SNS mimo Arménii a Gruzii, kde dohody byly podepsány, ale nevstoupily v platnost). 45

46 ad pokračov Dohoda o partnerství a spolupráci ES SSSR (1989) neúčastní se Bělorusko, Tádžikistán, Turkmenistán Zhoršení přístupu na český trh (SCS EU). RF ropa, zemní plyn komerční báze zemní plyn - dodávky tranzit EU uplatňuje nulové sazby. 46

47 ad pokračov Severní Amerika pozitivní i negativní dopady, možný vznik kompenzací pro USA vstupem do EU pro ČR zrušen Všeobecný systém preferencí na dovozy ze zemí OECD ČR využívala výjimečně certifikační procedura Dohoda o vzájemném uznávání certifikátů EU USA. 47

48 ad pokračov zemědělské produkty (USA vývozci zhoršení přístupu na trhy ČR tarifní i netarifní opatření, cenová konkurence subvencovaná produkce EU) investice prostor pro USA nebude redukován, tato oblast řízena na národní úrovni. 48

49 ad pokračov Střední a Jižní Amerika EU širší dohody o spolupráci s integračními seskupeními Mercosur a Andským společenstvím, dále s Mexikem a Chile. ČR bilaterální obchodní dohody s 16 zeměmi LA a 4 zeměmi Karibské oblasti. nutno počítat s plošným rozšířením dohod kvalitativní rozšíření vztahů perspektivní prohloubení vztahů. 49

50 ad pokračov ZVO EU s Mexikem a Chile asymetrická liberalizace, dodatečná cla. Preferenční dohody EU s LA (asymetricky ve prospěch LA. Země Afriky a Blízkého východu Euro-středomořské dohody např. Maroko, Jordánsko, Egypt, Libanon, Izrael, Palestinská samospráva. 50

51 ad pokračov u dovozu průmyslových výrobků 0%, postupná liberalizace u vývozu. Konec ZVO Izrael ČR. Účast v Euro-středomořském partnerství. Rada pro spolupráci v Zálivu (Saudská Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn. Omán) ZVO. Subsaharská Afrika preferenční dohoda. 51

52 ad pokračov JAR Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a JAR (ZVO) z roku Asijské země rámcové dohody regulují příliv zboží do EU - textil na rozdíl od českých dohod jsou přesněji specifikovány. 52

53 ad pokračov Austrálie, Nový Zéland velmi liberální podmínky, bez zásadních změn určité zlepšení vyjednávací pozice Ministerské konzultace EU Austrálie. 53