VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ MACUR INFORMATIKA MODUL 01 POČÍTAČOVÉ A OPERAČNÍ SYSTÉMY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ MACUR INFORMATIKA MODUL 01 POČÍTAČOVÉ A OPERAČNÍ SYSTÉMY"

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ MACUR INFORMATIKA MODUL 01 POČÍTAČOVÉ A OPERAČNÍ SYSTÉMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 Informatika Modul 01 Počítačové a operační systémy Jiří Macur, 2004

3 Obsah OBSAH Vstupní informace k modulu...5 Cíle...5 Požadované znalosti...5 Doba potřebná ke studiu...5 Klíčová slova...5 Použitá terminologie...5 Metodický návod na práci s textem Úvod Úkoly operačního systému Základní komponenty počítačových systémů Stručný přehled typů systémů Konstrukce a struktury počítačového systému Základní architektura počítače Instrukční cyklus a instrukční tabulka Struktura procesoru a jeho instrukce Komunikace procesoru s pamětí, vnitřní sběrnice, cache Periferní zařízení Vstupně výstupní sběrnice a porty Mechanismus přerušení Mechanismus přímého přístupu do paměti Programová obsluha zařízení Paměťové struktury Mechanismy ochrany Architektura osobních počítačů Vnitřní a vnější sběrnice Procesory Operační paměť BIOS Diskové paměti Univerzální rozhraní PC Subsystémy operačního systému Správa procesů Vlákna Správa operační paměti Virtuální paměť Souborový systém Alokační jednotky disku, souborový systém FAT Souborový systém NTFS Správa zařízení Systém ochrany a bezpečnosti Architektura a služby operačního systému...42

4 Informatika Modul 01 Počítačové a operační systémy 5 Vlastnosti operačního systému Windows XP Vlastnosti operačního systému Linux Autotest Závěr Shrnutí Klíč k autotestu Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplňkové studijní literatury Odkazy na další studijní zdroje a prameny... 52

5 Vstupní informace k modulu Vstupní informace k modulu Cíle Čtenář by měl získat přehled o základních principech, na nichž je založena architektura současných osobních počítačů jak po technické stránce (hardware), tak zejména po stránce programové (software). Text je určen pro studenty technicky orientovaných oborů mimo oblast informačních technologií. Požadované znalosti K přečtení a porozumění tomuto textu jsou potřebné základní znalosti z informatiky v rozsahu vyučovaném běžně na středních školách. Zejména je očekávána dovednost uživatelské práce s operačním systémem typu Windows a/nebo Unix. Doba potřebná ke studiu Je velmi individuální podle znalostí čtenáře. Pro velmi skromné znalosti je uvedená doba cca 6 hodin. Klíčová slova Architektura počítače, operační systém, procesor, operační paměť, sběrnice, I/O zařízení, I/O řadič, proces, vlákno, virtuální paměť, souborový systém, Windows XP, Linux Použitá terminologie Diskutovaná problematika se rychle vyvíjí, proto je česká terminologie značně neustálená. V textu je většinou uváděna i ekvivalentní anglická terminologie spolu s příslušnými zkratkami. Metodický návod na práci s textem Text je určen zejména pro všeobecné pochopení stěžejních principů, které se dnes uplatňují v základní technické a programové výbavě osobních počítačů hlavního proudu výpočetní techniky. Předpokládá se, že text doplní a uspořádá fragmentární znalosti, kterými čtenář již disponuje. Není vhodné se s textem seznamovat encyklopedickým způsobem, spíše přemýšlet nad obecnými principy tak, jak si je vynutil technologický pokrok, a jejich možnými alternativami, které se neprosadily často pouze z komerčních důvodů. Čtenář by se neměl nechat odradit některými složitějšími a konkrétnějšími odstavci. Většinou jsou uvedeny proto, že kvůli těmto konkrétnějším konstrukcím - 5 -

6 Informatika Modul 01 Počítačové a operační systémy a postupům vznikla obecná řešení, která by bez uvedení kontextu působila zbytečně složitým dojmem. Je třeba mít na paměti, že technické a programové prostředky se vyvíjejí ve vzájemné symbióze, a nelze je tedy studovat odděleně

7 Úvod 1 Úvod 1.1 Úkoly operačního systému Operační systém je základní programové vybavení, které je prostředníkem mezi uživatelem počítače a technickými prostředky počítače (hardware). Z hlediska používání počítače je dnes zcela nezbytnou součástí, bez níž nelze s počítačem pracovat. Hlavním úkolem operačního systému je spouštět a řídit běh uživatelských programů, usnadnit uživateli práci s počítačem a přitom využít co nejefektivněji technické prostředky počítače. Pro efektivní práci s operačním systémem je pro uživatele výhodné mít zběžný přehled i o technickém vybavení počítače a jeho základních funkcích. V opačném případě je obtížné provádět konfiguraci a přizpůsobení operačního systému vlastním potřebám. 1.2 Základní komponenty počítačových systémů Při popisu práce počítače musíme vycházet z obecnějšího pohledu na celý systém. Jeho součásti jsou pak následující: Hardware (procesory, paměti, vstupní/výstupní zařízení). Operační systém řídí a koordinuje využívání hardware ze strany různých uživatelských programů a jejich uživatelů. Aplikační programy definují způsob, kterým jsou prostředky počítače využity pro řešení uživatelských úloh (programy kancelářské, obchodní, databázové, vývoj nových programů, CAD, hry apod.). Uživatelé lidé, počítače a jiné stroje. Uživatel 1 Uživatel 2 Uživatel n Textový editor Databázový systém Hra Aplikační (a systémové) programy Operační systém Hardware Obr. 2.1 Schéma počítačového systému - 7 -

8 Informatika Modul 01 Počítačové a operační systémy 1.3 Stručný přehled typů systémů První sálové počítače (mainframes) disponovaly velmi primitivním operačním systémem, který umožňoval obsluze pouze postupné (sekvenční) spouštění uživatelských programů. Po skončení jednoho programu byl operační systém schopen zavést pomocí obsluhy další program obvykle z papírových medií (děrné štítky a pásky) do operační paměti, kde ho mohl procesor vykonat (job). Sálové počítače s možností dávkového spouštění více programů (multiprogrammed systems) umožňovaly paralelní zavedení programů do operační paměti. Operační systém pak přepínal procesor mezi jednotlivými sekcemi paměti s různými joby (processor multiplexing). Operační systém Job 1 Job 2 Job n Obr. 2.2 Schéma obsazení operační paměti Operační systém provozovaný na tomto typu systémů již musel zajišťovat následující úkoly: Plánování a přidělování procesoru různým jobům (CPU scheduling) operační systém musel vyhodnotit, který job je připraven k převzetí řízení (podle priority a okamžitého stavu). Správa paměti (memory management) nutnost rozdělit operační paměť do disjunktních bloků pro jednotlivé joby. Obsluha vstupních/výstupních zařízení (I/O device drivers) výhradně prostřednictvím operačního systému jednotlivé joby nemohou pracovat s technickými prostředky přímo. Hrozí totiž riziko současných požadavků na jedno zařízení ze strany více jobů. Zamykání vstupních/výstupních zařízení (I/O device allocation) mechanismus zabraňující požadavkům na zařízení v době, kdy je využíváno jiným jobem. Systémy sdíleného času (Time Sharing Systems) již umožňovaly interaktivní práci (on-line) více uživatelům. Pracovaly vesměs s diskovými pamětmi, které umožnily automatizaci spouštění programů a přenášení jobů mezi operační pamětí a diskem (swapping). Uživatel mohl zadávat příkazy operačnímu systému pomocí univerzální klávesnice a sledovat data a stavy jobů na monitoru. Stolní systémy, osobní počítače (desktop systems) určené pro jednoho uživatele. Standardní interaktivní zařízení jsou doplněna o polohovací zařízení (myš). Provozovaný operační systém je orientován zejména na uživatelské po

9 Úvod hodlí a rychlou odezvu. Zpočátku jsou kvůli vyššímu výkonu potlačeny funkce zajišťující společnou práci více uživatelů a bezpečnost procesů a dat. S rostoucím výkonem hardware osobních počítačů se postupně vracejí do jejich operačních systémů vlastnosti, které byly dříve nutné pouze pro velké sálové počítače. Paralelní systémy obsahují více procesorů. Podle organizace jejich přidělování jednotlivým jobům jsou rozděleny na Symetrické (symmetric multiprocessing) každému procesoru je přidělena identická kopie operačního systému. Tato kopie pak řídí přepínání procesoru mezi jednotlivými joby v operační paměti. Paměť je sdílena všemi procesory. Tento typ paralelismu podporuje většina moderních operačních systémů. Asymetrické (asymmetric multiprocessing) každému procesoru je přidělován speciální job vybraný řídicím procesorem (master procesor). Používáno pouze u speciálních vysoce výkonných supersystémů. Distribuované systémy tvořené procesory volně spojenými obvykle prostřednictvím počítačové sítě. Každý procesor má k dispozici vlastní operační paměť a další zařízení. Systémy umožňují rozložení zátěže, uživatelskou komunikaci, sdílení prostředků. Podle typu řízení se dělí na systémy peer-to-peer (přímá komunikace dvou rovnoprávných systémů) a klient-server (s privilegovaným serverem komunikují a vyžadují služby klientské systémy). Klastry (clustered systems) umožňují distribuovaným systémům sdílení paměti (disků). Jsou používány zejména pro zvýšení spolehlivosti. V asymetrické variantě provádí aplikaci vždy právě jeden systém (server), v případě potřeby (poruchy) přebírá činnost jiný systém v klastru. V symetrické variantě provádějí všechny systémy aplikaci paralelně. Systémy reálného času (real time systems) garantují vykonání speciálních úloh v definovaném časovém intervalu. Používají se například při řízení vědeckých experimentů v lékařství, robotice apod. V hardwarové variantě obvykle nepoužívají žádná zařízení s neurčitou odezvou (disky). V softwarové variantě jsou používány v systémech virtuální reality, řízení technologických procesů apod. Kapesní systémy (handheld systems) osobní asistenti a plánovače (Personal Digital Assistent PDA), celulární telefony. Disponují omezeným množstvím paměti pomalejšími procesory a maloformátovým displejem. Operační systém se musí přizpůsobit značným omezením

10 Informatika Modul 01 Počítačové a operační systémy 2 Konstrukce a struktury počítačového systému Architektura současných počítačů je velmi složitá. Opírá se sice o určitá obecná teoretická východiska, ale i ta jsou pro účely tohoto textu příliš komplikovaná. Proto si základní principy vysvětlíme na silně zjednodušeném modelu počítače. 2.1 Základní architektura počítače Základními komponenty našeho modelu tvoří procesor (CPU Central Processing Unit) a operační paměť (RAM Random Access Memory). Obě komponenty spolu oboustranně komunikují: procesor nejenže požaduje od operační paměti informace, ale zároveň je tam také ukládá. Abychom pochopili činnost počítače, vyjdeme ze struktury operační paměti. Paměť je rozdělena na posloupnost elementárních informačních buněk pro jednoduchost představovaných v našem modelu bajty. Každá buňka má přiřazeno pevné identifikační číslo, tzv. adresu. Adresy tvoří souvislý sled celých čísel. Obsah buněk bajtů na jednotlivých adresách je samozřejmě tvořen uspořádanou osmicí bitů s nějakou hodnotou např Záměrně je adresa i její obsah znázorněn ve dvojkové (binární) soustavě. Počítač samozřejmě jinou soustavu nepoužívá. Běžně se však tyto informace v dokumentech vyjadřují spíše hexadecimálně. Adresa Obsah Procesor Paměť Obr. 2.1 základní komponenty počítače

11 Konstrukce a struktury počítačového systému Protože lze na obsah bajtu pohlížet jako na číslo vyjádřené ve dvojkové (binární) soustavě, můžeme také říci, že obsah bajtu je číslem v rozsahu 0 255, tj. v úvahu připadá celkem 2 8 možností obsahu bajtu. Z konstrukčního hlediska je dvojková soustava nejvýhodnější, a proto jsou všechny typy informací v počítači (ve skutečnosti tedy i adresa a její obsah) realizovány pomocí nul a jedniček. Pro nás je však vyjadřování v této soustavě příliš obšírné. Proto používáme stručnější zápis v jiných soustavách, zejména v šestnáctkové (hexadecimální) pro její zřejmé výhody (úspornost vyjádření hodnoty bajtu dvěma ciframi, snadná konverze z primární dvojkové soustavy). V textech popisujících adresy a obsah paměti se tedy obvykle setkáme s šestnáctkovou, ale i osmičkovou nebo desítkovou soustavou, všechny údaje jsou však ekvivalentní a skutečná realizace v počítači je vždy dvojková Snadnost vyjádření obsahu bajtu v šestnáctkové soustavě ilustruje obrázek. Předpokládáme, že čtenář je obe známen s vyjádřením čísla v různých D 9 soustavách, zde např BIN =D9 HEX =217 DEC =331 OCT Adresa bajtu je celým číslem a na obsah bajtu lze také pohlížet jako na celé číslo. Přesto jsou oba údaje velmi rozdílné a je důležité, abychom je nezaměňovali Instrukční cyklus a instrukční tabulka Předpokládejme, že procesor je zkonstruován tak, aby si po zapnutí vyžádal na paměti obsah bajtu s adresou rovnou nule. Paměť poskytne obsah tohoto bajtu, který procesor považuje za označení tzv. instrukce nějaké elementární činnosti, kterou budeme diskutovat níže. Instrukci vykoná a vyžádá si na paměti další bajt s bezprostředně následující adresou (=1). Podle obsahu bajtu opět provede elementární operaci instrukci. Tímto způsobem prochází celou operační paměť. Procesor v našem modelu je tedy zkonstruován tak, aby uměl provést 256 různých elementární činností, přičemž každá má svůj číselný identifikátor tím je právě obsah bajtu, který si procesor přečte z paměti. Popis instrukcí spolu s jejich identifikátory se nazývá instrukční tabulka. Obecně je instrukční tabulka pro každý typ procesoru jiná. Uvedenou posloupnost operací, které procesor vykonává, nazýváme instrukční cyklus: 1. vyžádání informace z definované adresy paměti vyvolávací fáze (fetching) 2. nalezení instrukce podle přijaté informaci dekódovací fáze (decoding) 3. vykonání zjištěné instrukce prováděcí fáze (performing) Struktura procesoru a jeho instrukce Abychom si mohli objasnit podstatu elementárních operací instrukcí procesoru, musíme alespoň velmi zjednodušeně popsat jeho schéma:

12 Informatika Modul 01 Počítačové a operační systémy instrukce operační paměť data Řídicí jednotka registr stavu registr zásobníku registr instrukcí Aritmetickologická jednotka registr n registr C registr B registr A procesor Obr. 2.2 zjednodušené schéma procesoru Stěžejní strukturou v procesoru jsou pro nás tzv. registry. Můžeme si je představit jako vnitřní paměť procesoru o několika bajtech. Každý registr má své označení (jakousi formu adresy) v poněkud nesystematické podobě několika písmen abecedy (např. AX, BX, SP apod.). Registry lze rozdělit do dvou skupin: obecné (datové) registry a řídicí registry s pevně daným významem. Nad datovými registry procesor typicky provádí aritmetické a logické operace. Je to daleko efektivnější, než provádět tyto operace přímo s bajty v operační paměti rychlost přístupu procesoru ke svým registrům na stejném čipu je totiž řádově vyšší než k buňkám relativně nezávislé paměti. Nyní se již můžeme vrátit k instrukcím procesoru, které lze roztřídit do několika skupin: Aritmetické instrukce s obecnými registry umí procesor provádět například početní operace na jejich obsah nahlíží jako na čísla (operandy), která umí sečítat, odečítat, násobit a dělit. Výsledek ukládá obvykle do jiných registrů, než byly registry s operandy instrukce. Výsledek může zabírat větší prostor než operand (např. v případě násobení) pak je uložen ve více registrech. Logické instrukce na obsah obecných registrů a jejich jednotlivé bity lze pohlížet jako na hodnoty logických proměnných a provádět s nimi základní logické operace (logický součet, součin, negaci apod.). Do této skupiny instrukcí patří také operace, které mění pořadí bitů v registru (rotace a posuvy). Přesunové instrukce viděli jsme, že některé typy instrukcí procesor provádí nad svými registry. Potřebujeme proto instrukce, které obsah obecných registrů přesouvají do operační paměti na stanovené adresy nebo naopak plní datové registry obsahem definovaných adres. Je zřejmé, že jednoduchá aritmetická operace může vyžadovat více instrukcí: potřebná data načíst z operační paměti do registrů, provést aritmetický úkon a výsledek přesunout z registrů zpět do operační paměti. Instrukce skoku v našem modelu by procesor postupně vyvolával obsahy bajtů na rostoucích adresách a jednou by nevyhnutelně dorazil na konec operační paměti. Procesor se však ve vykonávání instrukčních cyklů nikdy nemůže zastavit. Nevyhnutelně proto musí existovat instrukce, která procesoru přikáže, aby následující instrukce nebyla vyvolána z následující adresy, ale z libovolné

13 Konstrukce a struktury počítačového systému jiné adresy v paměti. Tento typ instrukcí je realizován pomocí speciálního registru, tzv. čítače instrukcí. Tento registr obsahuje adresu v operační paměti, z níž bude realizován příští instrukční cyklus procesoru. Standardní instrukce v rámci instrukčního cyklu zvyšují obsah registru instrukcí automaticky na adresu další buňky v operační paměti obsahující instrukci. Instrukce skoku registr instrukcí prostě naplní nějakou obecnou adresou v paměti. Uvedený typ instrukcí je často spojen s vyhodnocením určitých okolností souvisejících s obsahem registrů. Skok se např. provede pouze v případě, že je požadovaná podmínka splněna. Tento typ instrukcí se používá pro realizaci větvení algoritmu. Vstupně výstupní instrukce jsou obdobou přesunových instrukcí. Přesouvají obsah registrů do připojených periferních zařízení, resp. daty získanými z periferií počítače plní registry procesoru. Uvedený popis ještě upřesníme v části věnované vnějším zařízením. Řídicí instrukce pracují zejména se stavovým registrem procesoru. Zde má každý bit předem určený význam. Některé bity obsahují příznaky, které kvalitativně popisují průběh provádění předešlých instrukcí (např. zda došlo ke specifické chybě). Nastavením jiných bitů v registru lze změnit režim práce procesoru, ovlivnit provádění instrukcí apod. Ve schématu procesoru vidíme ještě registr zásobníku. Jeho význam je úzce spjat s prováděním podprogramů často se opakujících sekvencí instrukcí. Pokud procesor provádí program (vykonává instrukce podle obsahu buněk v operační paměti) a pomocí instrukce skoku začne v určité chvíli provádět podprogram, je třeba okamžitý stav procesoru někde uchovat, aby ho bylo možné opět obnovit po ukončení podprogramu a pokračovat ve vykonávání původního programu. Stav procesoru definovaný obsahem jeho registrů se v takovém případě uloží do operační paměti od adresy, kterou obsahuje registr zásobníku. Po uložení stavu se zásobník nastaví na další volnou adresu v operační paměti tak, aby bylo možné uložit stav i v případě skoku do dalšího vnořeného podprogramu. Při ukončování podprogramů dochází k inverzní operaci: registry procesoru se naplní obsahem paměti z adresy určené registrem zásobníku tím se však obnoví také čítač instrukcí a procesor pokračuje v činnosti, kterou prováděl před skokem do podprogramu. Registr zásobníku se rovněž vrátí na původní hodnotu. V uvedeném výkladu si pozorný čtenář mohl všimnout, že mnoho instrukcí potřebuje doplňující operandy a nelze je tedy provést v jednom instrukčním cyklu. Např. při dekódování instrukce skoku procesor ví, že si musí z paměti vyzvednout ještě adresu, kterou naplní čítač instrukcí. Automaticky tedy pokračuje fází 1 instrukčního cyklu vyvoláním obsahu další buňky v paměti a tento obsah považuje za adresu skoku. Nakonec provede 3. fázi, tj. vlastní vykonání instrukce skoku. V paměti jsou tedy uloženy nejen kódy instrukcí, ale i data (v tomto případě operand instrukce). Ze samotného obsahu buňky paměti však není nijak patrné, zda se jedná o kód instrukce nebo o data to je rozhodnuto až při běhu programu, kdy procesor interpretuje obsah buňky podle okamžitého kontextu. Vlivem nepřesné práce programátorů nebo jinou chybou se může stát, že procesor vyvolá buňku obsahující data, avšak pokusí se na ni nahlížet jako na instrukci další chování procesoru je pak nepředvídatelné a může skončit krachem systé- Všimněte si, že tímto způsobem je počet úrovní vnoření závislý pouze na velikosti dostupné paměti. A ještě pozornější by mohl namítnout, že stačí nejprve naplnit registry hodnotami parametrů, a pak provést instrukci, která nalezne hodnoty operandů v registrech. I tak se to někdy dělá

14 Informatika Modul 01 Počítačové a operační systémy mu. Tento typ chyb je důsledkem tzv. Von Neumannovy architektury počítače, kdy lze v téže operační paměti ukládat jak data, tak kódy instrukcí. Vzhledem k důležitosti dodnes používané koncepce geniálního matematika, uvedeme stručně její znění: Nověji až osm bajtů 64-bitové procesory Intel Itanium, AMD Opteron. A aby to nebylo tak jednoduché, i 32-bitový procesor Pentium 4 čte z paměti najednou 64 bitů. Počítač sestává z procesoru, paměti a vstupně výstupních zařízení. Struktura počítače je nezávislá na řešeném problému. Paměť sestává ze stejných buněk. Přístup k jejich obsahu se děje prostřednictvím adres buněk. Buňky paměti obsahují jak instrukce, tak data rozlišitelná pouze pomocí kontextu. Program sestává ze sekvence instrukcí vykonávaných postupně s výjimkou skoků. Adresy, instrukce i data jsou v počítači uložena v binární podobě. Moderní procesory v počítačích typu PC pracují s buňkami paměti, které obsahují čtyři bajty. V jednom instrukčním cyklu obdrží procesor tedy z operační paměti 32 bitů. Z toho rovněž plyne, že je výhodné, aby velikost registrů procesoru byla rovněž čtyřbajtová. Proto hovoříme o 32-bitových procesorech Komunikace procesoru s pamětí, vnitřní sběrnice, cache V počítači se komunikace (výměna informací) relativně nezávislých komponent realizuje prostřednictvím sběrnice (angl. bus). Zjednodušeně můžeme sběrnici považovat za množinu vodičů elektrických signálů doplněnou o komunikační protokol systém pravidel, které určují, jaký tvar signálů v jakém čase se může na sběrnici vyskytnout a jaký je jejich význam. Schéma vnitřní sběrnice, kterou komunikuje procesor s operační pamětí, může vypadat např. následovně: Interní sběrnice (bus) CPU RAM data adresa řízení Obr. 2.3 části vnitřní sběrnice Ve vyvolávací fázi instrukčního cyklu procesor nastaví na definovaných vodičích sběrnice adresu požadované buňky. Každý vodič přitom přenáší právě jeden bit. Hodnota bitu je definována úrovní elektrického napětí na vodiči. Máli tato část sběrnice 20 vodičů, lze na nich nastavit 2 20 možných adres, tj. paměť může mít maximálně buněk. Buňky navíc by nebylo možné prostřednictvím sběrnice adresovat. Stav adresové části sběrnice tedy mění pouze procesor (je v roli vysilače), paměť tento stav pouze čte (role přijímače). Počet vodičů v této části sběrnice se nazývá šířka adresové části sběrnice. Například procesor Pentium III má šířku adresové sběrnice 32 bitů, horní mez kapacity operační paměti je tedy teoreticky 2 32 bajtů, tj. 4 GB

15 Konstrukce a struktury počítačového systému Z adresové části sběrnice si paměť přečte adresu, vyhledá obsah odpovídající buňky a nastaví na datových vodičích sběrnice jednotlivé bity obsahu buňky. Procesor v roli přijímače dat si tedy na datové části sběrnice přečte požadovaný obsah. Počet datových vodičů zpravidla odpovídá velikosti paměťové buňky, která může být přenesena v jednom instrukčním cyklu. 32-bitový procesor je tedy připojen ke sběrnici s šířkou datové části 32 bitů (např. procesor Pentium 4 má však pro urychlení tuto část sběrnice širokou 64 bitů, přesto používá 32-bitové registry, jedná se tedy o 32-bitový procesor). Při přesunových instrukcích procesor zapisuje do paměti data. Pak kromě nastavení adresy nastavuje i datovou část sběrnice. Vidíme, že adresová část sběrnice je jednosměrná, nastavuje ji vždy procesor, datová část je obousměrná, nastavuje ji podle typu přenosu paměť nebo procesor. Vodiče řídicí části sběrnice obsahují bity se specifickým významem. Řídí např. směr přenosu dat a zejména synchronizují komunikační partnery. Musíme si uvědomit, že komunikace se odehrává velkou rychlostí a signály na sběrnici se tudíž velmi rychle mění. Řídicí signály hrají stěžejní roli jako příznak, že bity na adresové, resp. datové části sběrnice jsou již nastaveny a ustáleny a lze je přečíst. Jiný příznak pak potvrdí, že informace již byla přečtena a lze ji nahradit novou informací. Pokud uvedené řídicí synchronizační příznaky na sběrnici nastavují komunikační partneři, nazývá se tento způsob komunikace asynchronní. Na vnitřní sběrnici se však používá synchronní způsob, kdy řídicí bity nenastavují komunikační partneři, ale nezávislé hodiny sběrnice. Signální příznaky jsou tudíž periodické a zařízení připojená ke sběrnici musí stihnout své povinnost vysilače, resp. přijímače v časových intervalech vymezených hodinami. Frekvence hodin vnitřní sběrnice je důležitým výkonovým parametrem počítače. Rychlost vnitřní sběrnice neodpovídá frekvenci vykonávaných instrukcí. Viděli jsme, že některé instrukce vyžadují více cyklů a naopak při dnešních šířkách sběrnice je možné kumulovat více operací do jednoho cyklu komunikace procesoru s pamětí. Navíc se uplatňuje mechanismus cache, který dovoluje, aby se obsah paměti dostal k procesoru rychleji. Vyrovnávací paměť (cache) procesoru je velmi rychlá paměť, s níž může procesor komunikovat mnohonásobně rychleji než se standardní operační pamětí. Je zkonstruovaná tak, aby se v době, kdy procesor provádí nebo dekóduje instrukce a nekomunikuje s pamětí, plnila obsahem blízkých adres operační paměti. V případě požadavku procesoru na paměť se informace přečte z cache, pouze v případě, že tam není přítomna (např. při instrukcích skoku), použije se přímá komunikace s operační pamětí. Cache je přítomna přímo na čipu procesoru a u moderních procesorů je její kapacita desítky kilobajtů (např. 64KB). Ve skutečnosti se obvykle používá cache dvou úrovní, výše uvedená integrovaná cache první úrovně L1 je menší a rychlejší, cache druhé úrovně L2 je realizována externí rychlou pamětí s kapacitou až 512 KB. V současnosti dosluhují vnitřní sběrnice s frekvencí hodin 66MHz a používají se rychlosti až 200 MHz. Rychlost sběrnice 800 MHz, která je inzerována u dražších základních desek s Pentiem 4, je taktována hodinami 200 MHz, avšak v jednom cyklu hodin mohou proběhnout až čtyři přenosy dat Periferní zařízení Náš model počítače sice vysvětluje, co se odehrává v jeho hlavních komponentách mění se stav procesoru a operační paměti, avšak musíme mít k dispozici

16 Informatika Modul 01 Počítačové a operační systémy mechanismus, jak tento stav sledovat a ovlivňovat. I představa běhu programu v podobě postupného vykonávání instrukcí uložených v operační paměti předpokládá, že existuje možnost efektivního naplnění paměti relevantními instrukcemi programem. Nástroje umožňující zasahovat do struktury procesor paměť a zpřístupňovat její stav nazýváme periferní zařízení (peripheral devices). Pro popis jeho činnosti opět zvolíme velmi zjednodušený model. Uvažujme nejprve klávesnici, pomocí které lze měnit nezávisle na procesoru obsah operační paměti. Pohyby kláves vytvářejí mechanickou informaci, která je pro hlavní komponenty počítače neakceptovatelná. Proto musí existovat měnič informace specifické pro periferní zařízení na binární formu kompatibilní s obsahem paměti. Toto zařízení se nazývá řadič (také adaptér, resp. controller). RAM CPU Řadič Řadič Obr. 2.4 model připojení periferních zařízení Představme si, že v našem modelu řadič klávesnice převede stisknutí klávesy na obsah bajtu tak, že pro každou klávesu je tento obsah jiný. Zároveň je řadič schopen zapsat tento bajt do paměti na pevně stanovenou adresu. Aby bylo možné tímto způsobem ovlivnit stav počítače, musí v něm probíhat program, který občas vyhodnotí data z pevně stanovené adresy vyhrazené pro klávesnici. Fragment programu, který zjistí, zda se na klávesnici něco změnilo (obvykle speciální podprogram) nazýváme ovladač (driver). Klávesnice je vstupní zařízení (input device). Produkuje informace, která vstupují zvnějšku do systému počítače. Příkladem výstupního periferního zařízení (output device) může být monitor. Informuje nás o stavu počítače, aniž by do něj zasahoval. Optická informace poskytovaná monitorem opět vyžaduje řadič (grafický adaptér), který tentokrát pracuje obráceně: obsahy bajtů na pevně stanovených adresách paměti mění na znaky vykreslované monitorem, nebo na barvu jednotlivých bodů na obrazovce podle stanovených pravidel. Zatímco pro klávesnici nám stačí vyhradit jeden nebo několik málo bajtů, jejichž obsah odpovídá mechanické činnosti na klávesnici, k poskytování grafické informace potřebujeme podstatně vyšší kapacitu paměti. V nejčastěji používaném modelu odpovídá barvě jednoho bodu (pixelu) na obrazovce trojice bajtů tak, že mezi souřadnicemi pixelu a adresou této trojice je jednoznačný vztah. Ovladač (grafický driver) monitoru pak musí naplnit značně velkou část paměti obsahem, který řadič neustále graficky interpretuje

17 Konstrukce a struktury počítačového systému Příkladem vstupně výstupního zařízení je disková paměť. Permanentní magnetickou informaci na povrchu disku převádí řadič na binární informaci, kterou lze zapsat do paměti. Probíhat však může i opačný přenos zápisu informace z paměti na magnetické médium. Toto zařízení je však v dnešní době pro počítače natolik důležité, že se mu budeme věnovat v samostatné kapitole Vstupně výstupní sběrnice a porty Uvedený model periferních zařízení je velmi hrubý. Komunikace řadičů s operační pamětí by v tomto modelu byla značně problematická, nesměla by totiž ovlivňovat přístup procesoru k paměti. Navíc musí existovat možnost komunikace procesoru s řadičem tak, aby bylo možné činnost řadiče kontrolovat a konfigurovat. Proto obsahuje počítač ještě jeden druh paměti, která je připojena k procesoru prostřednictvím tzv. vstupně výstupní sběrnice (I/O bus). Sběrnice má rovněž adresovou, datovou a řídicí část, rozdíl však tkví v realizaci paměti, která je k ní připojena. Jednotlivé buňky paměti se nazývají I/O porty a jsou realizovány přímo na řadičích periferních zařízení. Tato paměť neobsahuje samozřejmě instrukce pro procesor, je určena pouze pro data. Data lze přenášet mezi porty a registry procesoru prostřednictvím vstupně výstupních instrukcí, které již byly zmíněny. Adresový prostor této paměti nemusí být souvislý, požadovaná adresa portu je součástí I/O instrukce. Obr. 2.5 I/O porty obsazené řadičem klávesnice v PC Mechanismus přerušení Každé periferní zařízení je tedy připojeno k počítači prostřednictvím řadiče, který pracuje paralelně s procesorem. Data získaná z periferního zařízení si vstupní řadič ukládá do lokální paměti (I/O portů), k nimž má procesor přístup prostřednictvím I/O sběrnice a I/O instrukcí. Naopak výstupní řadič předává na výstupní zařízení informaci vytvořenou z dat, kterou zapsal procesor do jeho I/O portů. Vzhledem k tomu, že řadiče a periferní zařízení pracují relativně nezávisle na procesoru, je třeba vyřešit problém synchronizace uvedených komponent. Obvykle je periferní zařízení daleko pomalejší než procesor. V případě vstupu z klávesnice by např. program musel neustále sledovat porty klávesnice, zda již neobsahují potřebnou informaci (i takové řešení tzv. čekací smyčka je někdy potřebné). Daleko efektivnější je však nechat procesor vykonávat program a informovat ho až v okamžiku, kdy má data k dispozici. K tomu slouží tzv. mechanismus přerušení:

18 Informatika Modul 01 Počítačové a operační systémy 1. Řadič informuje procesor požadavkem na přerušení (interrupt request IRQ). Procesor identifikuje řadič, který žádá o přerušení, prostřednictvím speciálního čísla, unikátního pro každý řadič v počítači. 2. Procesor provede instrukci skoku do speciálního obslužného podprogramu (driveru), jehož adresa je uložena v paměti v tzv. tabulce přerušení (každému číslu přerušení odpovídá adresa driveru). 3. Procesor vykoná obslužný podprogram zařízení (např. přečte data z I/O portu, vyhodnotí, zda při operaci se zařízením nedošlo k chybě, výsledek zapíše do operační paměti). 4. Procesor pokračuje v původně prováděném programu. Procesor i I/O sběrnice jsou samozřejmě zkonstruovány tak, aby měl celý postup vydatnou technickou podporu. Jak tabulka přerušení, tak obslužné drivery zařízení, jsou součástí operačního systému. Uživatelské programy tedy při používání periferních zařízení využívají operační systém. Obr. 2.6 příklad přiřazení čísel přerušení řadičům v PC Samozřejmě je možné speciálními instrukcemi přerušení činnosti procesoru od libovolného řadiče v případě potřeby zablokovat. Například může být nevhodné přerušit provádění obslužného driveru jiného nebo dokonce téhož zařízení Mechanismus přímého přístupu do paměti Přímý přístup do paměti (DMA Direct Memory Access) umožňuje řadiči zapisovat/číst přímo do/z operační paměti větší množství dat bez účasti procesoru podle modelu na obr Tato operace však často není příliš výhodná, neboť v době transportu dat nemá procesor k paměti potřebný přístup a navíc vyžaduje spoluúčast speciálního řadiče DMA. Schematicky pracuje tento mechanismus např. u floppy disku následovně: 1. Driver zařízení nastaví řadič floppy disku (prostřednictvím jeho portů) na přenos n bajtů dat ze specifikovaného místa disku do paměti od specifikované adresy A. 2. Řadič disku nastaví řadič DMA do potřebného režimu přenosu n bajtů od adresy A

19 Konstrukce a struktury počítačového systému 3. Řadič disku zasílá jednotlivé bajty dat z disku řadiči DMA. 4. Řadič DMA ukládá data do operační paměti, jejíž adresu od A postupně zvyšuje. 5. Po přenesení n bajtů vyvolá řadič DMA přerušení, aby informoval procesor o skončení operace. Uvedený mechanismus se vzhledem ke komplikovanosti a zranitelnosti používá pouze u některých zařízení. Řadič, který hodlá přenos DMA používat, musí mít přiřazeno rovněž unikátní číslo DMA, které ho při přenosu identifikuje. Obr. 2.7 příklad přiřazení čísel DMA řadičům v PC Vidíme, že v běžném PC používá DMA mechanismus relativně málo zařízení, dlouho nebyl výhodný ani v případě přenosu dat z běžných pevných disků. V současné době se však u pevných disků již opět používá přímý přístup do paměti pomocí tzv. rozhraní Ultra DMA (někdy také Ultra ATA viz dále) Programová obsluha zařízení V moderních operačních systémech je přímý přístup z uživatelských programů k periferním zařízením zakázán. Pokud potřebuje program provést vstup nebo výstup dat na zařízení, provede skok do speciálního podprogramu volá službu operačního systému. Operační systém vyhodnotí požadavek, nastaví řadič požadovaného zařízení pro příslušnou operaci a vrátí řízení zpět uživatelskému programu. Při přerušení signalizujícím, že požadovaná operace skončila, je vyvolán obslužný driver, který zajistí přesun například dat z portů řadiče zařízení na požadované místo v paměti, kde jsou k dispozici uživatelskému programu. Vidíme, že obsluha zařízení může mít dvě fáze přípravnou, která operaci zahájí, a obsluhu přerušení. Obě lze považovat za součástí driveru ovladače zařízení. Obsluha zařízení může být dvojího typu: Synchronní při požadavku programu na operaci s periferním zařízením je řízení předáno operačnímu systému, který vrátí řízení zpět až po dokončení operace. Asynchronní při požadavku programu na operaci s periferním zařízením je řízení předáno operačnímu systému, který vrátí řízení zpět ihned

20 Informatika Modul 01 Počítačové a operační systémy po přípravné fázi. Dokončení operace proběhne již nezávisle na programu, který požadavek vyvolal. 2.3 Paměťové struktury V počítači používáme řadu různých koncepčních typů pamětí. Setkali jsme se již s hlavní operační pamětí, s registry procesoru, dvěma úrovněmi cache, I/O porty. Uvedené paměti jsou závislé na elektrické energii (volatile memory), po vypnutí počítače se jejich obsah ztrácí. Jsou rychlé, spolehlivé (neobsahují zranitelné mechanické součásti) a drahé. Proto jsou pro permanentí ukládání velkého množství dat dosud používány periferní paměti, zejména v podobě magnetických disků. Připomínáme, že disk je tvořen jednou nebo více pevnými kovovými nebo skleněnými plotnami pokrytými tenkou vrstvou magnetického záznamového materiálu. Informace na disku je organizována do stop a sektorů, při více površích také cylindrů. Informace mezi operační pamětí a diskem je vždy přenášena prostřednictvím řadiče po celých sektorech, které obvykle obsahují 512 bajtů. Obr. 2.8 Schéma diskové paměti Vidíme, že všechny hlavičky disku jsou navzájem pevně spojeny, takže se všechny nacházejí nad stejnou stopou různých povrchů (cylindr). Pro rychlý přenos dat z/do požadovaných sektorů je pak velmi důležitý algoritmus, který určí, v jakém pořadí se budou požadované sektory vyhledávat tak, aby byl přesun hlaviček minimální. Součástí moderních disků je rovněž disková cache elektronická vyrovnávací paměť, která je plněna obsahem sektorů, které budou pravděpodobně požadovány v blízké budoucnosti. Typy pamětí lze klasifikovat např. podle rychlosti přenosu dat k procesoru, ceny, stálosti uložených dat. V tomto smyslu pak následující obrázek znázorňuje hierarchii paměťových struktur v počítači

Paměti. Paměť je zařízení, které slouží k ukládání programů a dat, s nimiž počítač pracuje

Paměti. Paměť je zařízení, které slouží k ukládání programů a dat, s nimiž počítač pracuje Paměti Paměť je zařízení, které slouží k ukládání programů a dat, s nimiž počítač pracuje Paměti počítače lze rozdělit do tří základních skupin: registry paměťová místa na čipu procesoru jsou používány

Více

2.8 Procesory. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu

2.8 Procesory. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

Paměti Josef Horálek

Paměti Josef Horálek Paměti Josef Horálek Paměť = Paměť je pro počítač životní nutností = mikroprocesor z ní čte programy, kterými je řízen a také do ní ukládá výsledky své práce = Paměti v zásadě můžeme rozdělit na: = Primární

Více

Architektura Intel Atom

Architektura Intel Atom Architektura Intel Atom Štěpán Sojka 5. prosince 2008 1 Úvod Hlavní rysem Atomu je podpora platformy x86, která umožňuje spouštět a běžně používat řadu let vyvíjené aplikace, na které jsou uživatelé zvyklí

Více

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC Informační systémy 2 Obsah: Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC ROM RAM Paměti typu CACHE IS2-4 1 Dnešní info: Informační systémy 2 03 Informační systémy

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Číslo šablony: 3 CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Paměti EEPROM (1) Paměti EEPROM (2) Paměti Flash (1) Paměti EEPROM (3) Paměti Flash (2) Paměti Flash (3)

Paměti EEPROM (1) Paměti EEPROM (2) Paměti Flash (1) Paměti EEPROM (3) Paměti Flash (2) Paměti Flash (3) Paměti EEPROM (1) EEPROM Electrically EPROM Mají podobné chování jako paměti EPROM, tj. jedná se o statické, energeticky nezávislé paměti, které je možné naprogramovat a později z nich informace vymazat

Více

OPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace

OPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace Moorův zákon (polovina 60. let) : Výpočetní výkon a počet tranzistorů na jeden CPU chip integrovaného obvodu mikroprocesoru se každý jeden až dva roky zdvojnásobí; cena se zmenší na polovinu. Paralelismus

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_15_HARDWARE_S1 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

DUM č. 6 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů

DUM č. 6 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů projekt GML Brno Docens DUM č. 6 v sadě 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů Autor: Roman Hrdlička Datum: 28.11.2013 Ročník: 1A, 1B, 1C Anotace DUMu: přehled interních sběrnic a vstup-výstupních interface

Více

Metody připojování periferií BI-MPP Přednáška 1

Metody připojování periferií BI-MPP Přednáška 1 Metody připojování periferií BI-MPP Přednáška 1 Ing. Miroslav Skrbek, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Miroslav Skrbek 2010,2011

Více

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 2 Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz 16 10 17 45 tel.: 48 535 2442 Obsah:

Více

Výkonnost mikroprocesoru ovlivňují nejvíce dvě hlediska - architektura mikroprocesoru a tzv. taktovací frekvence procesoru.

Výkonnost mikroprocesoru ovlivňují nejvíce dvě hlediska - architektura mikroprocesoru a tzv. taktovací frekvence procesoru. Úvod Mikroprocesor Mikroprocesor je srdcem počítače. Provádí veškeré výpočty a operace. Je to složitý integrovaný obvod, uložený do vhodného pouzdra. Dnešní mikroprocesory vyžadují pro spolehlivou činnost

Více

Architektury počítačů a procesorů

Architektury počítačů a procesorů Kapitola 3 Architektury počítačů a procesorů 3.1 Von Neumannova (a harvardská) architektura Von Neumann 1. počítač se skládá z funkčních jednotek - paměť, řadič, aritmetická jednotka, vstupní a výstupní

Více

Základní pojmy informačních technologií

Základní pojmy informačních technologií Základní pojmy informačních technologií Informační technologie (IT): technologie sloužící k práci s daty a informacemi počítače, programy, počítač. sítě Hardware (HW): jednoduše to, na co si můžeme sáhnout.

Více

Přednášky o výpočetní technice. Hardware teoreticky. Adam Dominec 2010

Přednášky o výpočetní technice. Hardware teoreticky. Adam Dominec 2010 Přednášky o výpočetní technice Hardware teoreticky Adam Dominec 2010 Rozvržení Historie Procesor Paměť Základní deska přednášky o výpočetní technice Počítací stroje Mechanické počítačky se rozvíjely už

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Petr

Více

KAPITOLA 1 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

KAPITOLA 1 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KAPITOLA 1 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KLÍČOVÉ POJMY technické vybavení počítače uchování dat vstupní a výstupní zařízení, paměti, data v počítači počítačové sítě sociální

Více

Architektura počítačů

Architektura počítačů Architektura počítačů Studijní materiál pro předmět Architektury počítačů Ing. Petr Olivka katedra informatiky FEI VŠB-TU Ostrava email: petr.olivka@vsb.cz Ostrava, 2010 1 1 Architektura počítačů Pojem

Více

HW počítače co se nalézá uvnitř počítačové skříně

HW počítače co se nalézá uvnitř počítačové skříně ZVT HW počítače co se nalézá uvnitř počítačové skříně HW vybavení PC Hardware Vnitřní (uvnitř počítačové skříně) Vnější ( ) Základní HW základní jednotka + zobrazovací zařízení + klávesnice + (myš) Vnější

Více

Vstupně - výstupní moduly

Vstupně - výstupní moduly Vstupně - výstupní moduly Přídavná zařízení sloužící ke vstupu a výstupu dat bo k uchovávání a archivaci dat Nejsou připojována ke sběrnici přímo, ale prostřednictvím vstupně-výstupních modulů ( ů ). Hlavní

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Jana Kubcová Název

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika Zaměření: technika

Více

Sběrnice. Parametry sběrnic: a. Přenosová rychlost - určuje max. počet bitů přenesených za 1 sekundu [b/s]

Sběrnice. Parametry sběrnic: a. Přenosová rychlost - určuje max. počet bitů přenesených za 1 sekundu [b/s] Sběrnice Sběrnice je soustava vodičů, které zajišťují propojení jednotlivých obvodů počítače. Používají se k přenosu dat, adres, řídicích a stavových signálů. Sběrnice v PC jsou uspořádaný hierarchicky

Více

Základní deska (mainboard)

Základní deska (mainboard) Základní deska (mainboard) Základní deska je nejdůležitější části sestavy počítače. Zajišťuje přenos dat mezi všemi díly a jejich vzájemnou komunikaci. Pomocí konektorů umožňuje pevné přichycení (grafická

Více

3. Maturitní otázka PC komponenty 1. Počítačová skříň 2. Základní deska

3. Maturitní otázka PC komponenty 1. Počítačová skříň 2. Základní deska 3. Maturitní otázka Počítač, jeho komponenty a periferní zařízení (principy fungování, digitální záznam informací, propojení počítače s dalšími (digitálními) zařízeními) Počítač je elektronické zařízení,

Více

Základní deska (motherboard, mainboard)

Základní deska (motherboard, mainboard) Základní deska (motherboard, mainboard) Jedná se o desku velkou cca 30 x 25 cm s plošnými spoji s množstvím konektorů a slotů připravených pro vložení konkrétních komponent (operační paměť, procesor, grafická

Více

G R A F I C K É K A R T Y

G R A F I C K É K A R T Y G R A F I C K É K A R T Y Grafická karta nebo také videoadaptér je součást počítače, která se stará o grafický výstup na monitor, TV obrazovku či jinou zobrazovací jednotku. Režimy grafických karet TEXTOVÝ

Více

Osobní počítač. Zpracoval: ict Aktualizace: 10. 11. 2011

Osobní počítač. Zpracoval: ict Aktualizace: 10. 11. 2011 Osobní počítač Zpracoval: ict Aktualizace: 10. 11. 2011 Charakteristika PC Osobní počítač (personal computer - PC) je nástroj člověka pro zpracovávání informací Vyznačuje se schopností samostatně pracovat

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 3. ročník učebního oboru Elektrikář Přílohy. bez příloh. Identifikační údaje školy

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 3. ročník učebního oboru Elektrikář Přílohy. bez příloh. Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Anotace Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

CHARAKTERISTIKY MODELŮ PC

CHARAKTERISTIKY MODELŮ PC CHARAKTERISTIKY MODELŮ PC Historie: červenec 1980 skupina 12 pracovníků firmy IBM byla pověřena vývojem osobního počítače 12. srpna 1981 byl počítač veřejně prezentován do konce r. 1983 400 000 prodaných

Více

Komunikace mikroprocesoru s okolím Josef Horálek

Komunikace mikroprocesoru s okolím Josef Horálek Komunikace mikroprocesoru s okolím Josef Horálek Základní deska (mainboard) = Fyzicky jde o desku plošného spoje s mnoha elektronickými obvody a konektory připojení dalších periferií = Obvody desky určeny

Více

Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek

Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek Z čeho vycházíme = Vycházíme z Von Neumannovy architektury = Celý počítač se tak skládá z pěti koncepčních bloků: = Operační paměť = Programový řadič = Aritmeticko-logická

Více

2.9 Vnitřní paměti. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu

2.9 Vnitřní paměti. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Ing. Martin Baričák. Název šablony Název DUMu. Předmět Druh učebního materiálu Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

Informatika -- 8. ročník

Informatika -- 8. ročník Informatika -- 8. ročník stručné zápisy z Informatiky VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete na www.dosli.cz.

Více

Architektura počítače

Architektura počítače Architektura počítače Výpočetní systém HIERARCHICKÁ STRUKTURA Úroveň aplikačních programů Úroveň obecných funkčních programů Úroveň vyšších programovacích jazyků a prostředí Úroveň základních programovacích

Více

Technické prostředky počítačové techniky

Technické prostředky počítačové techniky Počítač - stroj, který podle předem připravených instrukcí zpracovává data Základní části: centrální procesorová jednotka (schopná řídit se posloupností instrukcí a ovládat další části počítače) zařízení

Více

PROCESOR. Typy procesorů

PROCESOR. Typy procesorů PROCESOR Procesor je ústřední výkonnou jednotkou počítače, která čte z paměti instrukce a na jejich základě vykonává program. Primárním úkolem procesoru je řídit činnost ostatních částí počítače včetně

Více

Obsah. Kapitola 1 Skříně počítačů 15. Kapitola 2 Základní deska (mainboard) 19. Kapitola 3 Napájecí zdroj 25. Úvod 11

Obsah. Kapitola 1 Skříně počítačů 15. Kapitola 2 Základní deska (mainboard) 19. Kapitola 3 Napájecí zdroj 25. Úvod 11 Obsah Úvod 11 Informace o použitém hardwaru 12 Několik poznámek k Windows 13 Windows XP 13 Windows Vista 13 Kapitola 1 Skříně počítačů 15 Typy skříní 15 Desktop 15 Tower (věžová provedení) 15 Rozměry skříní

Více

Mikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001

Mikrokontroléry. Doplňující text pro POS K. D. 2001 Mikrokontroléry Doplňující text pro POS K. D. 2001 Úvod Mikrokontroléry, jinak též označované jako jednočipové mikropočítače, obsahují v jediném pouzdře všechny podstatné části mikropočítače: Řadič a aritmetickou

Více

Principy činnosti sběrnic

Principy činnosti sběrnic Cíl přednášky: Ukázat, jak se vyvíjely architektury počítačů v souvislosti s architekturami sběrnic. Zařadit konkrétní typy sběrnic do vývojových etap výpočetních systémů. Ukázat, jak jsou tyto principy

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Petr

Více

Obecný popis základní jednotky

Obecný popis základní jednotky Obecný popis základní jednotky Základní součástí počítačové sestavy je skříň. Zatímco bez monitoru či klávesnice by principiálně počítač jako takový mohl fungovat, skříň je neodmyslitelná, tj. je nejdůležitějším

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 1. Hardware.

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 1. Hardware. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název a adresa školy: Integrovaná střední škola Cheb, Obrněné brigády 6, 350 11 Cheb Číslo projektu:

Více

Paměti Rambus DRAM (RDRAM) Paměti Flash Paměti SGRAM

Paměti Rambus DRAM (RDRAM) Paměti Flash Paměti SGRAM Paměti Rambus DRAM (RDRAM) Paměti Flash Paměti SGRAM 1 Požadavky na RDRAM - začátky Nové DRAM musí zajistit desetinásobné zvýšení šířky pásma srovnání výkonu procesoru a paměti. Náklady na výrobu a prodej

Více

Výstavba PC. Vývoj trhu osobních počítačů

Výstavba PC. Vývoj trhu osobních počítačů Výstavba PC Vývoj trhu osobních počítačů Osobní počítač? Sálový počítač (Mainframe) IBM System/370 model 168 (1972) Minipočítač DEC PDP-11/70 (1975) Od 60. let počítač byl buď velký sálový nebo mini, stroj,

Více

Procesor Intel Pentium (1) Procesor Intel Pentium (3) Procesor Intel Pentium Pro (1) Procesor Intel Pentium (2)

Procesor Intel Pentium (1) Procesor Intel Pentium (3) Procesor Intel Pentium Pro (1) Procesor Intel Pentium (2) Procesor Intel Pentium (1) 32-bitová vnitřní architektura s 64-bitovou datovou sběrnicí Superskalární procesor: obsahuje více než jednu (dvě) frontu pro zřetězené zpracování instrukcí (značeny u, v) poskytuje

Více

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 1.3 2/14

ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ. Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 1.3 2/14 ZÁKLADY PROGRAMOVÁNÍ Mgr. Vladislav BEDNÁŘ 2013 1.3 2/14 Co je vhodné vědět, než si vybereme programovací jazyk a začneme programovat roboty. 1 / 14 0:40 1.3. Vliv hardware počítače na programování Vliv

Více

Procesor. Hardware - komponenty počítačů Procesory

Procesor. Hardware - komponenty počítačů Procesory Procesor Jedna z nejdůležitějších součástek počítače = mozek počítače, bez něhož není počítač schopen vykonávat žádné operace. Procesor v počítači plní funkci centrální jednotky (CPU - Central Processing

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 3. ročník učebního oboru Elektrikář Přílohy. bez příloh. Identifikační údaje školy

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 3. ročník učebního oboru Elektrikář Přílohy. bez příloh. Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Anotace Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Hardware ZÁKLADNÍ JEDNOTKA

Hardware ZÁKLADNÍ JEDNOTKA Hardware ZÁKLADNÍ JEDNOTKA RNDr. Jan Preclík, Ph.D. Ing. Dalibor Vích Jiráskovo gymnázium Náchod Skříň počítače case druhy Desktop Midi tower Middle tower Big tower Hardware - základní jednotka 2 Základní

Více

Strojový kód. Instrukce počítače

Strojový kód. Instrukce počítače Strojový kód Strojový kód (Machine code) je program vyjádřený v počítači jako posloupnost instrukcí procesoru (posloupnost bajtů, resp. bitů). Z hlediska uživatele je strojový kód nesrozumitelný, z hlediska

Více

Úvod do architektur personálních počítačů

Úvod do architektur personálních počítačů Úvod do architektur personálních počítačů 1 Cíl přednášky Popsat principy proudového zpracování informace. Popsat principy zřetězeného zpracování instrukcí. Zabývat se způsoby uplatnění tohoto principu

Více

Cíl přednášky: Obsah přednášky:

Cíl přednášky: Obsah přednášky: Architektury počítačů na bázi sběrnice PCI Cíl přednášky: Vysvětlit principy architektur PC na bázi sběrnice PCI. Obsah přednášky: Základní architektury PC na bázi PCI. Funkce northbridge a southbridge.

Více

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií VY_32_INOVACE_31_02 Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Inovace výuky

Více

Základní deska (1) Parametry procesoru (2) Parametry procesoru (1) Označována také jako mainboard, motherboard

Základní deska (1) Parametry procesoru (2) Parametry procesoru (1) Označována také jako mainboard, motherboard Základní deska (1) Označována také jako mainboard, motherboard Deska plošného spoje tvořící základ celého počítače Zpravidla obsahuje: procesor (mikroprocesor) patici pro numerický koprocesor (resp. osazený

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_12_HARDWARE_S1 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Logická organizace paměti Josef Horálek

Logická organizace paměti Josef Horálek Logická organizace paměti Josef Horálek Logická organizace paměti = Paměť využívají = uživatelské aplikace = operační systém = bios HW zařízení = uloženy adresy I/O zařízení atd. = Logická organizace paměti

Více

Rozhraní SCSI. Rozhraní SCSI. Architektura SCSI

Rozhraní SCSI. Rozhraní SCSI. Architektura SCSI 1 Architektura SCSI 2 ParalelnírozhraníSCSI Sběrnice typu multimaster. Max. 8 resp. 16 zařízení. Různé elektrické provedení SE (Single Ended) HVD (High Voltage Differential) LVD (Low Voltage Differential)

Více

Hardware. Z čeho se skládá počítač

Hardware. Z čeho se skládá počítač Hardware Z čeho se skládá počítač Základní jednotka (někdy také stanice) obsahuje: výstupní zobrazovací zařízení CRT nebo LCD monitor počítačová myš vlastní počítač obsahující všechny základní i přídavné

Více

O autorovi 6 O odborném redaktorovi 7 Úvod 21 Laptop nebo notebook? 21 Co je cílem této knihy 22 Webové stránky autora 23 Osobní poznámka 23

O autorovi 6 O odborném redaktorovi 7 Úvod 21 Laptop nebo notebook? 21 Co je cílem této knihy 22 Webové stránky autora 23 Osobní poznámka 23 Obsah O autorovi 6 O odborném redaktorovi 7 Úvod 21 Laptop nebo notebook? 21 Co je cílem této knihy 22 Webové stránky autora 23 Osobní poznámka 23 KAPITOLA 1 Obecně o přenosných systémech 25 Definice přenosného

Více

Intel 80486 (2) Intel 80486 (1) Intel 80486 (3) Intel 80486 (4) Intel 80486 (6) Intel 80486 (5) Nezřetězené zpracování instrukcí:

Intel 80486 (2) Intel 80486 (1) Intel 80486 (3) Intel 80486 (4) Intel 80486 (6) Intel 80486 (5) Nezřetězené zpracování instrukcí: Intel 80486 (1) Vyroben v roce 1989 Prodáván pod oficiálním názvem 80486DX Plně 32bitový procesor Na svém čipu má integrován: - zmodernizovaný procesor 80386 - numerický koprocesor 80387 - L1 (interní)

Více

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC

Sběrnicová struktura PC Procesory PC funkce, vlastnosti Interní počítačové paměti PC Informatika 2 Technické prostředky počítačové techniky - 2 Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz 16 10 17 45 tel.: 48 535 2442 Obsah:

Více

1 Paměť a číselné soustavy

1 Paměť a číselné soustavy Úvod 1 Paměť a číselné soustavy Počítač používá různé typy pamětí. Odlišují se svou funkcí, velikostí, rychlostí zápisu a čtení, schopností udržet data v paměti. Úkolem paměti je zpřístupňovat data dle

Více

Témata profilové maturitní zkoušky

Témata profilové maturitní zkoušky Střední průmyslová škola elektrotechniky, informatiky a řemesel, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace Témata profilové maturitní zkoušky Obor: Elektrotechnika Třída: E4A Školní rok: 2010/2011

Více

Informatika teorie. Vladimír Hradecký

Informatika teorie. Vladimír Hradecký Informatika teorie Vladimír Hradecký Z historie vývoje počítačů První počítač v podobě elektrického stroje v době 2.sv. války název ENIAC v USA elektronky velikost několik místností Vývoj počítačů elektronky

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_13_HARDWARE_S1 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Jak do počítače. aneb. Co je vlastně uvnitř

Jak do počítače. aneb. Co je vlastně uvnitř Jak do počítače aneb Co je vlastně uvnitř Po odkrytí svrchních desek uvidíme... Von Neumannovo schéma Řadič ALU Vstupně/výstupní zař. Operační paměť Počítač je zařízení, které vstupní údaje transformuje

Více

PB002 Základy informačních technologií

PB002 Základy informačních technologií Operační systémy 25. září 2012 Struktura přednašky 1 Číselné soustavy 2 Reprezentace čísel 3 Operační systémy historie 4 OS - základní složky 5 Procesy Číselné soustavy 1 Dle základu: dvojková, osmičková,

Více

Paměti Rambus DRAM (RDRAM) Paměti Flash Paměti SGRAM

Paměti Rambus DRAM (RDRAM) Paměti Flash Paměti SGRAM Paměti Rambus DRAM (RDRAM) Paměti Flash Paměti SGRAM 1 Požadavky na RDRAM - začátky Nové DRAM musí zajistit desetinásobné (?) zvýšení šířky pásma srovnání výkonu procesoru a paměti. Náklady na výrobu a

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu / Druh CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT

Více

Vstup řetězce z klávesnice

Vstup řetězce z klávesnice Vstup řetězce z klávesnice Funkce DOSu 0xA vstup: DS:DX struktura co bude vyplněna řetězcem i jeho načtenou délkou Výstup: naplněná struktura formát struktury po byte: XX YY Z1 z2 Z3 ZX XX maximální délka

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Jana

Více

Paměti operační paměti

Paměti operační paměti Paměti operační paměti Autor: Kulhánek Zdeněk Škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, příspěvková organizace Kód: VY_32_INOVACE_ICT_828 1.11.2012

Více

Cílem kapitoly je seznámit studenta s pamětmi. Jejich minulostí, současností a hlavnímu parametry.

Cílem kapitoly je seznámit studenta s pamětmi. Jejich minulostí, současností a hlavnímu parametry. Paměti Cílem kapitoly je seznámit studenta s pamětmi. Jejich minulostí, současností a hlavnímu parametry. Klíčové pojmy: paměť, RAM, rozdělení pamětí, ROM, vnitřní paměť, vnější paměť. Úvod Operační paměť

Více

Stručný obsah KAPITOLA 1 KAPITOLA 2 KAPITOLA 3 KAPITOLA 4 KAPITOLA 5 KAPITOLA 6 KAPITOLA 7 KAPITOLA 8 KAPITOLA 9 KAPITOLA 10 KAPITOLA 11 KAPITOLA 12

Stručný obsah KAPITOLA 1 KAPITOLA 2 KAPITOLA 3 KAPITOLA 4 KAPITOLA 5 KAPITOLA 6 KAPITOLA 7 KAPITOLA 8 KAPITOLA 9 KAPITOLA 10 KAPITOLA 11 KAPITOLA 12 Stručný obsah KAPITOLA 1 Prohlídka počítače 23 KAPITOLA 2 Mikroprocesory 49 KAPITOLA 3 RAM 103 KAPITOLA 4 BIOS a CMOS 133 KAPITOLA 5 Rozšiřující sběrnice 165 KAPITOLA 6 Základní desky 209 KAPITOLA 7 Zdroje

Více

Operační paměti počítačů PC

Operační paměti počítačů PC Operační paměti počítačů PC Dynamické paměti RAM operační č paměť je realizována čipy dynamických pamětí RAM DRAM informace uchovávána jako náboj na kondenzátoru nutnost náboj pravidelně obnovovat (refresh)

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0951 HARDWARE PC Fungování a složení počítačů IBM PC Mgr. Jana Kubcová

Více

Systémová sběrnice, souvislost architektury počítače a systémové

Systémová sběrnice, souvislost architektury počítače a systémové Systémová sběrnice, souvislost architektury počítače a systémové sběrnice, principy činnosti Některé aspekty V/V sběrnic Cíl přednášky: Ukázat, jak se vyvíjely architektury počítačů v souvislosti s architekturami

Více

Ing. Igor Kopetschke TUL, NTI

Ing. Igor Kopetschke TUL, NTI ALGORITMY A DATOVÉ STRUKTURY 1. Organizace dat v paměti, datové typy Ing. Igor Kopetschke TUL, NTI http://www.nti.tul.cz Jednotlivé body Ukládání a a organizace dat Vnitřní paměť Vnější paměť Přístup k

Více

Informatika pro 8. ročník. Hardware

Informatika pro 8. ročník. Hardware Informatika pro 8. ročník Hardware 3 druhy počítačů Vstupní a výstupní zařízení Další vstupní a výstupní zařízení Nezapomeňte Máme tři druhy počítačů: stolní notebook all-in-one Zařízení, která odesílají

Více

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií

Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií VY_32_INOVACE_31_04 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední

Více

Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací.

Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací. Trochu teorie Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací. Každá spuštěná aplikace má alespoň jeden proces

Více

Seriové ATA, principy, vlastnosti

Seriové ATA, principy, vlastnosti Seriové ATA, principy, vlastnosti Snahy o zvyšování rychlosti v komunikaci s periferními zařízeními jsou velmi problematicky naplnitelné jedním z omezujících faktorů je fyzická konstrukce rozhraní a kabelů.

Více

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, Hluboká nad Vltavou Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 CZ.1.07/1.5.00/34.0448 1 Hardware

Více

Vnější paměti. Vnější paměti. Dělení podle materiálu a fyzikálních principů

Vnější paměti. Vnější paměti. Dělení podle materiálu a fyzikálních principů Vnější paměti Cílem této kapitoly je seznámit s principy činnosti a základní stavbou vnějších pamětí, které jsou nezbytné pro práci počítače a dlouhodobé uchování dat. Klíčové pojmy: Paměťové médium, přenosová

Více

Základní deska (mainboard, motherboard)

Základní deska (mainboard, motherboard) Základní deska (mainboard, motherboard) Hlavním účelem základní desky je propojit jednotlivé součástky počítače do fungujícího celku a integrovaným součástem na základní desce poskytnout elektrické napájení.

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014

Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2013/2014 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: TECHNIKA

Více

PCMCIA(Personal Computer Memory Card PCMCIA (3) PCMCIA (2) PCMCIA (4)

PCMCIA(Personal Computer Memory Card PCMCIA (3) PCMCIA (2) PCMCIA (4) PCMCIA (1) PCMCIA(Personal Computer Memory Card International Association) - sdružení založené v roce 1989 Úkolem PCMCIA bylo zavést standard pro rozšiřující karty (a jimi využívané sloty) používané zejména

Více

EXTERNÍ PAMĚŤOVÁ MÉDIA

EXTERNÍ PAMĚŤOVÁ MÉDIA EXTERNÍ PAMĚŤOVÁ MÉDIA Páskové paměti Páskové paměti jsou typickým sekvenčním zařízením, to znamená, že pokud je potřeba zpřístupnit libovolnou informaci na pásce, je nutné, aby nejdříve byly přečteny

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Sběrnice (bus) Sběrnice. Typy sběrnic, charakteristika, použití

Sběrnice (bus) Sběrnice. Typy sběrnic, charakteristika, použití Sběrnice. Typy sběrnic, charakteristika, použití Sběrnice (bus) Pod pojmem sběrnice obecně rozumíme soustavu vodičů, která umožňuje přenos signálů mezi jednotlivými částmi počítače. Pomocí těchto vodičů

Více

Hospodářská informatika

Hospodářská informatika Hospodářská informatika HINFL, HINFK Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

Složení počítače. HARDWARE -veškeré fyzicky existující technické vybavení počítače 12 -MONITOR

Složení počítače. HARDWARE -veškeré fyzicky existující technické vybavení počítače 12 -MONITOR Složení počítače Složení počítače HARDWARE -veškeré fyzicky existující technické vybavení počítače 1 -MONITOR 2 -ZÁKLADNÍ DESKA 3 -PROCESOR 4 -ATA/SATA KONEKTORY 5 -OPERAČNÍ PAMĚŤ 6 -ROZŠIŘUJÍÍ SLOTY 7

Více

Shrnutí předcházející přednášky

Shrnutí předcházející přednášky Shrnutí předcházející přednášky Von Neumannova architektura počítače, princip činnosti počítače, základníčásti, charakteristika operační paměti, CPU, řadiče, ALU, střadače, registrů Operační paměť - organizace,

Více

Souborové systémy. Architektura disku

Souborové systémy. Architektura disku Souborové systémy Architektura disku Disk je tvořen několika plotnami s jedním nebo dvěma povrchy, na každém povrchu je několik soustředných kružnic (cylindrů) a na každém několik úseků (sektorů). Příklad

Více

Z{kladní struktura počítače

Z{kladní struktura počítače Z{kladní struktura počítače Cílem této kapitoly je sezn{mit se s různými strukturami počítače, které využív{ výpočetní technika v současnosti. Klíčové pojmy: Von Neumannova struktura počítače, Harvardská

Více

DUM č. 10 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů

DUM č. 10 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů Autor: Roman Hrdlička Datum: 04.12.2013 Ročník: 1A, 1B, 1C Anotace DUMu: jak fungují vnitřní paměti, typy ROM a RAM pamětí,

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 1. Hardware.

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 1. Hardware. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název a adresa školy: Integrovaná střední škola Cheb, Obrněné brigády 6, 350 11 Cheb Číslo projektu:

Více