Jednací a hlasovací řád

Transkript

1 Jednací a hlasovací řád verze: Společenství vlastníků jednotek Baranova 10 - Praha 3 I. Prezence 1) Vlastník jednotky je povinen provést prezenci v čase uvedeném na pozvánce na schůzi shromáždění, nejpozději však do zahájení shromáždění. 2) Vlastník jednotky je povinen při prezenci na požádání prokázat svou totožnost občanským průkazem nebo jiným vhodným způsobem. 3) Vlastník jednotky se může zúčastnit schůze shromáždění osobně, prostřednictvím svého statutárního orgánu nebo prostřednictvím zástupce (zmocněnce) na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Zástupce vlastníka jednotky na základě plné moci je povinen před zahájením shromáždění odevzdat při prezenci písemnou plnou moc, z níž vyplývá rozsah a doba zástupcova oprávnění (viz. vzory plných mocí SVJ). 4) Vlastník jednotky či zmocněnec potvrdí svou přítomnost podpisem do listiny přítomných. 5) Po podepsání listiny přítomných může vlastník či zmocněnec jednotky obdržet hlasovací lístky (to neplatí, pokud se hlasuje aklamací) a může být uveden na příslušné místo v jednací místnosti. Vlastník jednotky je povinen zaujmout místo v jednací místnosti podle pokynů pořadatele. 6) Pokud vlastník jednotky opustí jednání před ukončením shromáždění, aniž by to u prezenčního místa oznámil, bude se mít za to, že je jednání přítomen a jeho hlasy budou zařazeny v zápisu z jednání shromáždění ve skupině neplatné hlasy". II. Jednání shromáždění 1) Hosté mohou být na jednání shromáždění přítomni, o jejich přítomnosti se hlasuje pouze tehdy, je-li vznesena vůči jejich účasti námitka. 2) Předseda výboru SVJ nebo jím pověřený zástupce zahájí jednání schůze shromáždění. 3) Člen výboru, který řídil prezenci, oznámí přítomným vlastníkům jednotek kontrolu počtu hlasů a zda je shromáždění usnášení schopné podle zákona č. 72/1994 Sb. Není-li shromáždění usnášení schopné ani po uplynutí 60 minut od jeho zahájení, svolá výbor dle Stanov náhradní shromáždění, tak aby se konalo do tří týdnů ode dne, kdy se mělo konat shromáždění původně svolané. Náhradní shromáždění musí mít nezměněný pořad jednání. 4) Předseda výboru SVJ nebo jím pověřený zástupce přednese návrh osoby řídící shromáždění (dále jen předsedající) a skrutátory. 5) Předsedající přednese návrh na zapisovatele shromáždění. 6) Předsedající může přednést návrh člena(ů) návrhové komise shromáždění. 7) Předsedající shromáždění přednese návrh programu schůze shromáždění. 8) Zvolený předsedající shromáždění řídí dále jednání podle zákona o vlastnictví bytů, tohoto jednacího řádu a v souladu s programem uvedeným na pozvánce na shromáždění. 9) Volbu orgánů společenství vlastníků jednotek řídí předsedající. 10) Po vyčerpání programu jednání ohlásí předseda konec jednání shromáždění. 11) Shromáždění musí jednat věcně dle schváleného programu a dodržovat jednací řád. Jestliže jednání někdo narušuje (nevěcné jednání, nedodržení časového limitu, invektivy apod.), může předsedající shromáždění navrhnout hlasování o ukončení a rozpuštění schůze shromáždění. O tom se učiní záznam do zápisu. Pak se pokračuje písemně analogicky dle Stanov čl. XII.; odst. 1) bez nutnosti úředního ověření podpisů vlastníků. 1

2 III. Uplatňování požadavků a návrhů vlastníka jednotky 1) Vlastník jednotky uplatňuje svá práva, například právo požadovat a dostat vysvětlení záležitostí týkajících se společenství, které jsou předmětem jednání shromáždění. Dále může uplatňovat své pozměňovací návrhy, protinávrhy, návrhy na zamítnutí a návrhy na vypuštění části návrhu, a to tím, že je písemně předloží před nebo během jednání shromáždění předsedajícímu, zapisovateli nebo jejich zástupci (např. členovi návrhové komise). Na písemném požadavku do rozpravy musí být uvedeno číslo bodu programu, příjmení, jméno a podpis vlastníka jednotky. Své právo může též vlastník uplatnit během projednávání daného bodu před ukončením rozpravy a po dokončení diskuse všech vlastníků, kteří se přihlásili předem, a to zdvižením ruky. Dále může vlastník uplatnit faktické (zpřesnění faktů) a technické (procedurální) poznámky. 2) Člen společenství může v rozpravě přednášet k projednávané věci dílčí pozměňovací návrhy a návrhy na vypuštění části návrhu, dále pak celkové protinávrhy a návrhy na zamítnutí týkající se návrhu usnesení a má z nich být zřejmé, na čem se má shromáždění usnést. Veškeré návrhy i protinávrhy se předkládají písemně v listinné nebo elektronické podobě, popř. mohou být navrhovatelem nadiktovány zapisovateli či návrhové komisi. Předsedající může požádat člena společenství, aby svůj návrh zpřesnil. 3) Předsedající posoudí uplatněné požadavky vlastníků jednotek uplatněné podle odstavce 1) tohoto článku a v případě oprávněnosti je zařadí k projednání a to tak, aby všechny byly předneseny před hlasováním o usnesení k bodu programu, kterého se požadavky bezprostředně týkají. 4) Požadavky, na kterých nebude uvedeno číslo bodu programu, příjmení, jméno a podpis vlastníka jednotky, nebude předsedající předkládat k projednání. 5) Netýká-li se vlastníkem jednotky uplatňovaný požadavek bezprostředně žádného bodu oznámeného programu jednání, nechá předsedající hlasovat o projednávání požadavku v nejbližší vhodnou dobu, to je po ukončení právě projednávaného bodu programu. 6) Neuzná-li předsedající oprávněnost požadavku vlastníka jednotky podle odstavce 1) tohoto článku, oznámí své rozhodnutí a jeho zdůvodnění v nejbližší vhodnou dobu, to je po ukončení právě projednávaného bodu programu. 7) Před každým hlasováním o usnesení poskytne předsedající dostatečnou dobu pro uplatnění práv vlastníka jednotky podle odstavce 1) tohoto článku. Navrhovatelé by měli hovořit k věci, neodchylovat se od tématu, nevybočovat projevem z mezí slušnosti. Pokud by navrhovatel nereagoval na dvojí upozornění k nápravě, může mu být předsedou slovo odejmuto. Každý vlastník má na své vyjádření během rozpravy max. 3 minuty, přičemž k dané problematice mu může být uděleno slovo max. 2x. 8) Předsedající vyzývá k hlasování větou ukončuji rozpravu a zahajuji hlasování. 9) Společenství rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Bod programu, který návrh obsahuje, se projednává jako celek a hlasuje se o něm jako o celku. Pokud však byly předloženy dílčí pozměňující návrhy nebo návrhy na vypuštění části návrhu, musí se o nich hlasovat předem a odděleně. O těchto návrzích se hlasuje v obráceném pořadí, než jak byly předloženy. Teprve pak může být hlasováno o návrhu jako celku. 10) Před finálním hlasováním jako celku je nutno zopakovat přesné konečné znění návrhu. Při hlasování se hlasuje nejprve o návrhu předkladatele či navrhovatele v původním znění, případně se schválenými dílčími pozměňovacími návrhy či návrhy na vypuštění části návrhu. Po schválení tohoto návrhu, se ostatní celkové protinávrhy či návrhy na zamítnutí považují za nepřijaté a hlasování je ukončeno. Pokud tento návrh neprojde, tak se hlasuje o celkových protinávrzích či návrzích na zamítnutí od vlastníků jednotek ve stejném pořadí, v jakém byly postupně předneseny. 2

3 IV. Hlasování 1) Podle zákona čís. 72/1994 Sb., rozhoduje shromáždění prostou většinou hlasů přítomných vlastníků jednotek, není-li k rozhodnutí zapotřebí kvalifikované většiny. Kvalifikovanou většinou se rozumí počet hlasů uvedených v článku IV. odst. 2. Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu; spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (tedy pouze jeden hlas). Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, se po dalším objasnění řešeného problému hlasuje znovu. Je-li výsledkem tohoto opětovného hlasování rovnost hlasů nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl. 2) Kvalifikovaná většina je zapotřebí pro rozhodnutí o: a) volbě členů výboru nebo pověřeného vlastníka, revizora nebo kontrolní komise dle zákona 72/1994 Sb., 9, odst. 12, je třeba, aby na schůzi shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů. Člen výboru nebo pověřený vlastník, revizor nebo kontrolní komise jsou zvoleni, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina hlasů všech vlastníků; b) přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka podle zákona 72/1994 Sb., 4; o schválení nebo o změně stanov; o uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám a o rozdělení zisku z hospodaření společenství je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů; c) k přijetí usnesení o namontování měřičů spotřeby vody a měřičů spotřeby tepla je zapotřebí souhlasu ¾ většiny členů společenství; d) k přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. 3) Vlastník jednotky hlasuje zvednutí ruky nebo tak, že na hlasovacím lístku určeném pro projednávané usnesení označí křížkem odpověď do příslušného rámečku. 4) Hlasovací lístky, které nebudou vyplněny podle odstavce 3 tohoto článku, budou posuzovány jako neplatné hlasy. Neplatný hlas je rovněž u vlastníka jednotky, který se prezentoval na počátku shromáždění, ale při daném hlasování již není přítomen. 5) K hlasování vyzývá vlastníky jednotek předsedající podle stanoveného programu jednání shromáždění, pokud nestanoví jednací a hlasovací řád jinak. Po přiměřené době k vyplnění hlasovacího lístku předsedající vyzve skrutátory k vybírání hlasovacích lístků. Poté ukončí hlasování výzvou skrutátorům ke sčítání hlasů. 6) Při hlasování zdvižením ruky předsedající ihned vyzve skrutátory ke sčítání hlasů. Jakmile jsou hlasy sečteny, ukončí hlasování. 7) Nepředá-li vlastník jednotky příslušnému skrutátorovi svůj hlas před ukončením hlasování, bude toto považováno za zdržení se hlasování a počítáno jako neplatný hlas. Stejně se postupuje u vlastníka, který je přítomen, ale nijak nereaguje při hlasování anebo je v rámci schůze shromáždění krátkodobě nepřítomen. 8) Předsedající oznámí přijetí či nepřijetí projednávaného usnesení okamžitě po zjištění hlavního skrutátora, jak hlasovala prostá většina dle odst. 1. tohoto článku či kvalifikovaná, resp. tříčtvrtinová většina dle odst. 2. tohoto článku, či všichni vlastníci ve smyslu 11 odst. 5 zákona 72/1994 Sb. Poté bude předsedající pokračovat v programu jednání. 9) Celkové výsledky hlasování jednotlivých usnesení budou uvedeny průběžně v zápisu ze shromáždění. Zápis musí být následně uveřejněn na vývěsce SVJ, uložen na webových stránkách SVJ a též ve Sbírce listin Společenství u Městského soudu v Praze. 3

4 V. Zvláštní způsob rozhodování ve společenství 1) V případech, kdy je dle zákona 72/1994 Sb. potřebný souhlas všech členů, případně tříčtvrtinové většiny členů společenství ( 11, odst. 5 a 13, odst. 3), anebo v případech, kdy v mezidobí mezi dvěma shromážděními je nutné udělat nějaké rozhodnutí, které je v kompetenci nejvyššího orgánu společenství anebo výbor deleguje svoji kompetenci na rozhodnutí tohoto orgánu může být tento souhlas či rozhodnutí vyjádřen jednotlivými členy společenství také mimo schůzi shromáždění písemně na jedné listině či na více listinách anebo na hlasovacích lístcích, které obsahují označení záležitosti, k níž je souhlas vydáván, příjmení, jméno a datum s podpisy nepřítomných členů společenství (viz. dále Stanovy čl. XII, odst. 1 a 2). VI. Volba orgánů společenství 1. Vlastníci jednotek volí podle zákona č. 72/1994 Sb., 9, odst. 12, na shromáždění členy výboru společenství a podle Stanov, část třetí, čl. VII., odst. 2 kontrolní komisi či revizora. 2. Členové orgánů společenství jsou voleni na dobu pěti let. 3. Právo volit mají všichni vlastníci jednotek, kteří disponují vlastnickým právem k jednotce ke dni konání shromáždění. 4. Člen orgánu společenství musí splňovat všeobecné podmínky podle Stanov, část třetí, čl. VI., odst. 2 a 3., a respektovat zákonný zákaz konkurence dle obchodního zákoníku. 5. Kandidáty na členy orgánu společenství navrhují vlastníci jednotek buď písemně před jednáním shromáždění nebo ústně na samotném jednání shromáždění. Kandidát musí projevit výslovný souhlas se svou kandidaturou. 6. Registrovaní kandidáti jsou uvedeni příjmením, jménem, titulem a číslem svého bytu na volebním lístku, a to v abecedním pořádku. 7. Volba členů orgánů společenství se provádí na shromáždění buď aklamací po jednotlivých členech nebo přímou volbou s tajným hlasováním. K platnosti zvolení je třeba, aby na schůzi shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů. Člen orgánu společenství nebo pověřený vlastník je zvolen, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina hlasů všech vlastníků. 8. Provádí-li se volba členů orgánu společenství prostřednictvím přímé volby s tajným hlasováním, pak je to prostřednictvím hlasovacího lístku, v takovém případě neplatí ustanovení o váze hlasu dle podílu na společných prostorách. 9. Při hlasování každý volič upraví svůj hlasovací lístek tak, že křížkem označí nejméně jednoho kandidáta, kterému dává svůj hlas, maximálně však tolik kandidátů, kolik má dle Stanov daný orgán počet členů. Neplatným je hlas, jestliže na hlasovacím lístku je označeno více kandidátů než kolik má členů daný orgán společenství dle Stanov. 10. V prvním kole hlasování se provádí volba ze všech kandidátů na volebním lístku. Zvoleni jsou kandidáti (kandidát), kteří získali nejvyšší počet hlasů, jestliže současně získali nadpoloviční většinu hlasů všech vlastníků jednotek. 11. V případě, že podle článku VI., odst. 10 jednacího a hlasovacího řádu nebyl zvolen žádný člen výboru nebo pro rovnost počtu hlasů na předních místech nelze rozhodnout o zvolení příslušných kandidátů, provede se druhé kolo hlasování. 12. Do druhého kola hlasování postupuje nejvýše tolik kandidátů jaký počet členů má daný orgán společenství ve Stanovách a kteří získali nejvyšší počet hlasů. 13. V případě, že pro rovnost hlasů nelze jednoznačně určit počet postupujících kandidátů podle článku VI., odst. 12., postupuje nejblíže vyšší počet kandidátů, kteří získali nejvyšší - rovný počet hlasů. 4

5 14. Volí se tak dlouho, dokud nejsou platně zvoleni všichni členové orgánu společenství, maximálně však bude uskutečněno pět kol hlasování. Po marném uplynutí všech kol se bude mít za to, že orgán společenství ani žádný jeho člen nebyli platně zvoleni. Shromáždění v takovém případě pověří některého vlastníka jednotky výkonem funkce výboru, tzn. zvolí pověřeného vlastníka. Jinak platí ustanovení zákona 72/1992 Sb., 9; odst O výsledku voleb sepíše předsedající protokol, který podepíší všichni skrutátoři. Protokol obdrží: jedno vyhotovení výbor či kontrolní komise, jedno vyhotovení - ukládá se do dokumentace společenství. 16. Procedura odvolání členů orgánů společenství volených vlastníky jednotek je analogická s procesem volby. Odvolání člena orgánu může být iniciováno zejména vlastníky jednotek či ostatními členy orgánu společenství. 17. Důvodem pro iniciování odvolání mohou být především tyto skutečnosti: -ztráta důvěry voličů - vlastníků jednotek, -závažné nebo opakované porušení povinností člena výboru či oprávněných zájmů společenství, -konkurenční jednání a -neomluvená nečinnost po dobu nejméně šesti měsíců. 18. Člen voleného orgánu společenství může během funkčního období odstoupit. Odstoupení musí být oznámeno písemně orgánu společenství jehož je členem. Jeho funkce končí dnem, kdy tento orgán odstoupení na své schůzi projednal, nejpozději však uplynutím 30 dnů ode dne doručení oznámení o odstoupení. Pověřený vlastník musí své odstoupení z funkce písemně oznámit shromáždění. Účinky jeho odstoupení nastávají dnem následujícím po nejbližší schůzi shromáždění, nejpozději však uplynutím 60 dnů ode dne doručení oznámení o odstoupení. 19. Za člena výboru nebo pověřeného vlastníka anebo člena kontrolní komise, který odstoupí, byl odvolán nebo zemřel, provede shromáždění novou volbu, a to do šedesáti dnů po ukončení jejich činnosti ve funkci. VII. Organizační a technické záležitosti 1. Po každém shromáždění musí být vyhotovena složka obsahující : - zápis s usnesením a přehledem hlasování, - prezenční listinu s podpisy vlastníků/zástupců, - plné moci, - pozvánku, - program, - LV vyhotovený k datu konání shromáždění, - případně další přílohy. 2. Z jednání po schválení je možno pořizovat audio/video záznam, který slouží k provedení přesnějšího zápisu z jednání. VIII. Závěrečné ustanovení Tento jednací a hlasovací řád byl schválen na 2. schůzi shromáždění společenství vlastníků jednotek dne a téhož dne nabyl účinnosti, ve znění změn přijatých 6. schůzí shromáždění SVJ dne