Íránská islámská revoluce Sofie Zuchowicz FMV VŠE 2SM

Transkript

1 Íránská islámská revoluce 1979 Sofie Zuchowicz FMV VŠE 2SM

2 Obsah 1. Základní fakta o Íránu 2. Historie 3. Šíitský islám 4. Situace před revolucí 5. Příčiny revoluce 6. Průběh revoluce 7. Důsledky revoluce pro Íránce 8. Důsledky pro region a svět 9. Zdroje

3 Základní fakta o Íránu Úplný název: Džomhúríje islamíje Írán Íránská islámská republika Rozloha: km2 Počet obyvatel: (2007) (zhruba 50,9% mužů a 49,1% žen) Hlavní město: Tehran (Teherán) Státní zřízení: islámská republika (hlavou státu je prezident ale dominantní postavení -> duchovní vůdce rahbar) HDI: 0,77 (střední) -> 84. na světě v roce 2011 Úřední jazyk: perština (fársí) Administrativní dělení: 30 provincií (ostánů) Členství v mezinárodních organizacích: OSN, OPEC, WTO (pozorovatel) Náboženství: šíitští muslimové 90 %, sunnitští muslimové 8 %, křesťané, židé, zoroastriáni

4 Historie Bohatá historie a starobylé kulturní tradice Dnešní Írán na území bývalé Persie Významné starověké dynastie Achajmenovců, Arsakovců nebo Sasánovců, v islámské éře zejména Safíjovců Dnešní podoba Íránu se utvářela po arabské invazi v 7. století -> obyvatelé se stali muslimy, ale zůstali Peršany a novou víru šíitského islámu persifikovali V minulosti Persie velmocenské postavení, ale moderní doba jí nepřála, prohrála obě války s Ruskem i krátký střet s Velkou Británií a načas se stala polokolonií rozdělenou mezi tyto dvě velmoci Autoritativní režim posledního šáha M. Rezá Pahlavího usiloval o urychlení přechodu od polofeudálních poměrů ke kapitalistické moderně (bílá revoluce, 1963) s cílem dostat Írán zpět na vedoucí mocnost regionu

5 Šíitský islám Jedním z dvou hlavních proudů islámu Stoupenci ší'iy Představují menšinu v rámci islámského světa (10 15 % z celkové muslimské populace) majoritní skupiny v Íránu, Ázerbájdžánu, Bahrajnu a Iráku Za legitimní vůdce muslimské obce (ummy) považují jen potomky Muhammadovy rodiny v linii počínající jeho bratrancem a zetěm Alím ibn Abú Tálibem V průběhu let se ší'a rozdělila do mnoha větví Šíitský islám tradičně k politice nedůvěřivý Šíitský klérus ve velké míře vyznává kvietismus systematickou distanci od politiky V 19. století upevnění principu tzv. následování (taqlíd) každý věřící si svobodně vybírá duchovního, jež je schopen interpretovat právní a rituální otázky věřících pluralita teologických názorů Studium uznaných znalců a jejich závislost na masách konzervatismus, ale i pomalý vývoj a přizpůsobení modernímu životu díky neustálé interpretaci Právě ajatolláh Ruholláh Chomejní prosadil nejradikálnější interpretaci šíitského práva v moderní historii šíismu Teorie opatrovnictví právního znalce (velájat-e faqíh) vyvinul ji v exilu v Iráku

6 Situace před revolucí Šáh Muhamad Rezá Pahlaví nastoupil k moci po válce, poté co Britové a SSSR svrhli jeho otce Rézu Chána Od 50. let odstartoval rozsáhlý a velice odvážný plán na reorganizaci země, jež byla na ekonomické a sociální úrovni středověku Spojeno také s násilnou sekularizací (prozápadně orietovaný Šáh se inspiroval myšlenkami Ataturka) Velká většina dnešní íránské infrastruktury, jsou pozůstatky z Šáhovy vlády R znárodnil veškerý ropní průmysl, čím si poprvé popudil proti sobě velké mezinárodní koncerny, hlavně Británii V 60. letech začal Šáh svou tzv. Bílou revoluci měla být bez krveprolití Pozemková reforma -> více nepřátel -> omezil pozemkové vlastnictví jednotlivců (velká část v rukou duchovních Zdravotnictví a školství -> spolu se svou manželkou plány pro rozvoj dětí a mládeže -> zavedli povinnou školní docházku pro chlapce i dívky Rozvoj ženských práv přiznání volebního práva další pobouření duchovních V oblasti zahraniční politiky Írán regionální velmocí

7 Příčiny revoluce Hlavní skupiny nespokojených se Šáhovým režimem 1. černí náboženská opozice - proti svobodám, západnímu stylu života, liberalizaci, proti Izraeli, USA a Západu obecně, za islám (= za legitimizaci jejich samovlády), vedl ji Chomejní z exilu, nedříve z iráckého Nadžafu a pak z Francie 2. červení - komunistická opozice - proti monarchii, za znárodnění, vládu proletariátu, atd. 3. liberálové - za ještě větší svobody, za celkovou liberalizaci společnosti a demokracii V revoluci bojovaly vedle sebe skupiny s diametrálně odlišnými názory vyhrál ten nejagresivnější Špatná hospodářská situace Policejní praktiky režimu tajná policie SAVAK V 70. letech ropná krize Šáh uzavřel kohoutky 4 násobné zvýšení cen ropy a celosvětovou krizi recese i v Íránu inflace a nespokojenost lidí rostla, společně s nespokojeností Británie a USA

8 Průběh revoluce Proti Šáhovi propagandistická a mnohdy lživá kampaň na všech frontách, doma i v zahraničí Nejpropracovanější ji měli islamisté Chomejní obviňoval Šáha z nejrůznějších zločinů a nazýval jej přímo ďáblem - zaprodal Írán Západu, vyplenil jeho bohatství, zavedl západní způsob života, který je zdrojem zkaženosti mravů apod. Na podzim roku 1977 propukly první studentské demonstrace, rozšířily se po celém Teheránu Posledním stádiem revoluce - pouliční boje projevila se tvář Chomejnistů, jež měli podporu Kaddáfího z Lybie a hlavně Palestinských teroristů Hlavním požadavkem vnitřně heterogenní opozice: Rezignace Šáha Propuštění politických vězňů Návrat Rúholláha Chomejního z pařížského exilu

9 Průběh revoluce Stále větší tlak na vládu a vzrůstající počet obětí pouličních protestů 16. ledna 1979 Šáh odlétá do Spojených států Chomejní se do Teheránu vrací 1. února 1979 po 15 letech exilu Spolu s radou šíitského duchovenstva se stal de facto neomezeným vládcem země Obratně eliminoval opozici z řad levice Revoluce pak zvítězila 11. února, kdy padl zbytek vlády Šáhpura Bachtjára, posledního premiéra Jeho Veličenstva skončily přes rok trvající násilné demonstrace revolučně naladěné protimonarchistické mládeže a stoupenců demokracie i stávky ropných dělníků a zchudlého venkovského obyvatelstva Chomejní prosadil referendum o proklamaci islámské republiky; prvním prezidentem zvolen umírněný intelektuál Abú al-hasan Baní Sadr v červnu 1981 Chomejní příkaz k Sadrově zatčení Dne 2. října 1981 nová volba prezidenta - loajální Chomejního žák Alí Chameneí v podstatě loutkový prezident

10 Důsledky revoluce pro Íránce Islámská revoluce podle historiků ovlivnila svět stejně, jako Velká francouzská nebo bolševický převrat v Rusku Ze dne na den totální změna politického režimu, systému i ideologie Obyčejní lidé si od revoluce slibovali hlavně sociální spravedlnost, oslabení vlivu cizích mocností v zemi a paradoxně větší svobodu Zpočátku nebyla myšlena jako vysloveně islámská; pojmenována až po těch, co zvítězili Chomejního Teorie opatrovnictví právního znalce nejuznávanější klerik může vzít na sebe zodpovědnost a legitimitu spravovat politické záležitosti komunity Až po revoluci mnozí zjistili co se stalo Šáh pouze nahrazen Chomejním a absolutismus zůstal, dokonce v horší formě Násilná likvidace opozice Agresivní asimilační politika vůči etnickým i náboženským menšinám Nepříjemné zasahování do osobního života lidí - nejvíce postiženou skupinou byly ženy Paradoxně úroveň vzdělanosti žen po revoluci stoupla povinné zahalování a oddělené školy Korupce narostla do enormních rozměrů Existence zakázaných, ale žádaných produktů kvete černý trh (alkohol, zakázaná hudba/filmy)

11 Důsledky revoluce pro Íránce V důsledku své agresivní politiky a rétoriky uzavření do politické, kulturní i ekonomické izolace Konstantou zahraniční politiky Íránu - nepřátelství vůči Spojeným státům a také značné ochlazení vztahů se sousedními sunnitskými zeměmi irácko-íránská válka ekonomický dopad Obecně se v Íránu ropou a plynem plýtvá; naproti tomu vláda investuje miliardy do jaderného výzkumu dopad na americko-íránské vztahy Naštěstí se země v posledních letech otevřela technologicky V Íránu je 70 % lidí pod 30 let mladí touží po vzdělání, zkušenostech, dobré práci, seberealizaci, zábavě a normálních mezilidských vztazích mezi chlapci a dívkami, jež státní ideologie zakazuje i trestá roste zvídavost o proklínanou západní kulturu Životní úroveň a kupní síla Íránců od revoluce snížila Proklamované odstranění třídních rozdílů neproběhlo propast mezi bohatými a chudými se ještě více prohloubila všudypřítomná korupce Téměř veškerá ekonomika kontrolována státem a stát do ní neinvestuje Po volbách Ahmadínedžád změnil rétoriku - do popředí nukleární program, boj proti Izraeli, popírání holokaustu a provokaci USA a Západu, nebo nesmyslné pruhy na chodníku pro muže a ženy (pravděpodobně pro odlákání pozornosti od skutečných problémů)

12 Důsledky pro svět a region Těsně po revoluci pomalý, ale zhoubný proces náboženská kolonizace cílem vyvézt revoluci po celém Blízkém východě byly zakládány legální i nelegální organizace cíl sjednotit, finančně podpořit, vyzbrojit a radikalizovat hlavně šíitské skupiny v odboji proti vládám zemí Perského Zálivu Takhle vytvořen třeba Hizballáh v Libanonu - pak budovaly pobočky a buňky po celém světě Stabilita v regionu hluboce narušena Krátce po revoluci vypukla irácko-íránská válka kromě ideologických pohnutek šlo o kontrolu důležitých bodů Perského zálivu a ropných zdrojů Írán začal důsledně realizovat koncepci "vývozu revoluce cílem vytlačit Američany a obecně vliv Západu (politický i kulturní) z regionu Írán chtěl nahradit tento vliv samým sebou a zabezpečit svou nadvládu v celém regionu, což by mělo ekonomické a ideologické důsledky neomezenou kontrolu Íránu nad ropnými zdroji a cestami vývozu (Perský záliv) další radikalizaci a vyzbrojování šíitských frakcí a případně rozšíření teokratického systému vlády do jiných zemí v zálivu a posílení islamismu v umírněnějších státech Nastolený konzervativní směr íránské politiky pokračuje do současnosti, ale od 90. let dochází k uvolňování režimu

13 Zdroje FROUZOVÁ, Magdaléna. Závoj a džíny: ženy v islámském světě. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2005, ISBN Děkuji za pozornost!