Blízký východ III. Státy Arabského poloostrova, Irák, Írán a Afghánistán

Transkript

1 Blízký východ III. Státy Arabského poloostrova, Irák, Írán a Afghánistán

2 STÁTY ARABSKÉHO POLOOSTROVA rozlehlá pustina, na ploše 2000 x 2500 km žije 40 mil. ob., převážně při Perském zálivu a v oázách, nebo v horách Jemenu a Ománu (srážky) až do 60. let pastevci, rychlá urbanizace (nyní drtivá většina ob. ve městech) homogenní ob., sjednoceno jazykem (arabština) a náboženstvím(vahábité, ale v již. Jemenu (zajdité) a v Bahr. šíité) kolébka islámu, ale jako jeho centrum až po 1. sv. válce státy pod nadvládou Osmanskéříše, později různé formy závislosti na Británii donedávna kmenová společenství, národní povědomí se buduje

3 jak vznikaly státy? 1932 Saúdská Arábie - pův. král. Nedžd, dynastie Saúdů Bahrajn od r pod GB, 1971 samostatnost Katar - stejné, ale do r Osmanskéříše Kuvajt - od r. 1962, do té doby Osman. ř. a GB Omán - do r nezávislost, brit. protektorát, autokratická vláda SAE - nadvláda Ománu, GB 1820, federace Jemen GB v Adenu, do r Osm. říše, samostatnost na GB, JLDR, sjednocení, r obč. válka, porážka již. Jemenu

4 EKONOMIKA 40% svět. zásob ropy a 30 % těžby S. Arábie 430 Írán 180 SAE 115 Kuvajt 100 Omán 40 Jemen 40 Katar 23 SA 25 % svět. zásob ropy, Kuvajt 13 %, SAE 4 % prudký rozvoj ekonomiky, zaostává rozvoj vzdělání, občanská práva podle HDP/ob.(tis. USD): SAE 22,5 Katar 15, Kuvajt 10, SA 8, Bahrajn, Omán 6, Jemen 0,6 PETRODOLARY!!!

5 EKONOMIKA A OBYVATELSTVO nízký podíl zemědělství, vysoký podíl těžby, snaha o diverzifikaci ekonomiky nejortodoxnější režimy světa - SA a Omán do 60. let otroctví, život podle šaríi dodnes Obyvatelstvo: vysoký podíl cizinců na obyv., od 40 % SA až po 75 % SAE - hlavně z Pákistánu a Indie, Palestinci (bez jakýchkoliv obč. práv a výhod) vysoký pp obyv. - Jemen až 5 % ročně - problémy s uplatněním prac. sil

6 SAÚDSKÁ ARÁBIE role regionální velmoci, nábož. centrum sunnitů, podpora nábož. hnutí, Palestinců v oblasti, významný spojenec USA snaha o diverzifikaci ek. základny(ropa-plyn, hliník, stavba lodí, montáže aut) významný náboženský cest. ruch - letiště v Džiddě soběstačnost v zeměď., vývoz pšenice - velmi nákladné ropná pole na SV země, ropovody do Bejrútu, Basry, Bahrajnu, projekt na ropovod do Indie přes Omán pod mořem

7

8

9 Omán - podobné rysy jako SA, zaostalost, ortodox. režim, kontroluje Hormuzskou úžinu, větší závislost na ropě, rybolov 25 % EAO Bahrajn (+Katar) - centrum bankovnictví, hliníkárny, stále 65 % HDP z ropy, ale jako jediný nevyváží surovou ropu SAE - federace 7 abs. monarchií - emírátů, pův. měly být i Katar a Bahr., nejmenší závislost na ropě, Abú Dabí - ropa, Dubaj - obchod, mez. letiště, veletrhy, doky, významný rozvoj cest. ruchu v 90. letech, ost. emíráty jen 15 % HDP Kuvajt - býval nejbohatší, do války v Zálivu, demokratizační pokusy Jemen - pohnutá historie, nejchudší stát, rychle se rozvíjí těžba ropy, stále kmenová spol., přístav Aden, šíité x sunnité

10 IRÁK dědic svět. kultur, Bagdád dlouho centrem kalífů součást Osm. říše, od r samostatnost od r strana BAAS, Saddám Husajn od r Arabové, Kurdové, šíité (Qom, Nedžef) 6 % svět. zásob ropy - Kirkúk, Kurdistán a u Per. zál., od r jen 20 mil. ročně pro humanitární účely závlahové zeměď. - datle, rýže, tabák, bavlna, ječmen, zelenina agrese proti sousedům ( Írán, Kuvajt) a proti menšinám (Kurdové, šíité v již. Iráku), podpora terorismu

11

12

13

14

15

16

17 ÍRÁN 60 mil. ob., 1,2 mil km, vysoká závislost na ropě země velkých rozdílů (přírodních i ekonomických) dědic kultury starých Peršanů, nikdy nebyl evr. kolonií, jen polokolonií mezi Ruskem a GB (1908) Peršané (farsí) - jen 45 % ob., Azerové 20 %, Kurdové 9 %, Galikové, Lurové, 10 %, Arabové 5 %, koč. kmeny (Balúčové apod.) šíité, imámité, dynastie Pahlaví od r do r. 1979, od r islámská republika v době šáha tzv. Bílá revoluce (necitlivé pozápadnění, sociálně necitlivé)

18

19

20 Mohamed Mohammed Ahmadínežád Réza Ajjatoláh Pahlaví současný Chomejní poslední prezident ( ) íránský Íránské šáh islámské do r republiky

21 Co nabízí režim po roce 1979? místo sociálně spravedlivého řádu režim nabízí: masovou nezaměstnanost, represivní morálkou a sociální nespravedlnost zemi ovládá 200 ajatolláhů a 15 velkých ajatolláhů duchovní krmí davy ne chlebem, ale symboly ve volbách 1997, 2000 zvítězili reformisté v roce 2005 zvítězil konzervativec Ahmadínežád Ekonomika 85 % HDP z ropy, hlavně Chúzestán, ek. závislá na vývoji cen ropy zbrojní výroba, montáž aut, tradiční výr. koberců, výr. hnojiv zěměď. nepokrývá spotřebu potravin, význ. chov skotu a ovcí špatná dopr. infrastruktura, rop. terminály (Chárag) export ropy a text. zboží, Japonsko, státy EU, ne USA, Rusko oblasti: Teheránská, Isfahánská, Azerbajdžán, Chúzestán

22

23

24

25

26 AFGHÁNISTÁN

27 Přírodní podmínky izolovaný vnitr. stát, hornatý povrch, úrodná údolí, vzájemně izol. suché kontinent. podn., málo vody, step, poušť, v horách jehl. lesy Historický vývoj pozůstatky budhismu, součást Persie, sam. království v pol. 18. st., 3 britsko-afh. války v l , nárazníková stát mezi Ruskem a brit. Indií (Váchánský koridor) republika, 1978-komunisté, 1989-odchod vojsk SSSR boj mezi mudžahedíny a Nadžibulláhem (SSSR), vítězství mudž. v r. 1992, vznik Tálibanu, 1999-dobytí Kábulu, nedobytá zůstává jen obl. S Afgh. (severní aliance Dóstuma) po zásah Spojenců, posttalibanské období

28

29

30

31

32

33 Afgh. jako centrum pěstování opia a podpory světového terotismu velmi špatné demogr. charakteristiky rozvrácená ekonomika, ale jsou zde velká ložiska z. plynu a ostat. nerostů nejasná bezpečnostní situace, vztahy mezi hl. národnostmi (Paštúni jako zastánci Talibanu)

34

35

36