Průvodce "Průvodce Jičín"

Transkript

1 Dovolená 2016 Hrad zřícenina hradu Trosky 50 30'59.47"N 15 13'50.59"E Trosky - jednoznačně nejvýraznější dominanta Českého ráje, která se nachází cca v polovině cesty mezi Jičínem a Turnovem. V letech byl Čeňkem z Vartenberka mezi dvěma čedičovými vrcholky postaven hrad s věžemi Panna a Baba. Hlavní palác se nacházel pod věží Panna. Po smrti Čeňka z Vartenberka připadl hrad králi Václavu IV, který jej věnoval pánům z Bergova. V následných letech hrad střídal majitele a za dob Lobkoviců pozbyl na významu, v polovině 17. století byl již zříceninou. Turisté mohou Trosky navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Přístupná je vyhlídka pod věží Panna, před několika lety bylo vybudováno i dřevěné schodiště k vrchoku věže Baba. K Troskám je možno dojít po červené značce ve směru Dolní Mlýn - Valdštejn, po značce modré ve směru Malechovice žst. - Borek žst., nebo po značce zelené ve směru Sobotka - Ktová žst, Rovensko pod Troskami. Kdo přijede autem může zaparkovat na odstavném parkovišti pod hradem duben, říjen... soboty, neděle a svátky... 9:00-16:00 květen - srpen... denně mimo pondělí... 9:00-17:30 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 září... denně mimo pondělí... 9:00-16:00 Vstupné: dospělí Kč děti 6-15 let, senioři nad 65 let Kč studenti let (s platným studentským průkazem) Kč držitelé průkazů ZTP a ZTP/P Kč rodinné, tj. 2 dospělí + 2 (3) děti do 15 let Kč děti do 6 let, průvodce držitele průkazu ZTP/P... 0 Kč čtyřnohý přítel pes Kč Aktuální info o provozní době, akcích, novinkách a vstupném je k získání zde: Na virtuální prohlídku zříceniny hradu Trosky a krásného okolí se můžeme podívat zde: Podhradí: Věž Baba Další informace najdete zde: Prachovské skály Rezervace 50 27'58.58"N 15 17'6.10"E Přírodní rezervace vyhlášena v roce Skalní město vzniklo usazením pískovců a slínovců na dně druhohorního moře a stalo se tak součástí českého křídového masívu. V okolí je prehistorické naleziště, svědčící o osídlení v 10. až 7. stol. př.n.l. Rezervací vede mnoho turisticky značených cest vedoucích roklemi, obklopenými pískovcovými stěnami a Krásnými vyhlídkami. Prachovské skály jsou vyhledávaným cílem turistů i horolezců. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: Hrad Valečov 50 30'37.91"N 15 1'34.03"E Zřícenina hradu Valečov se nachází na Zlaté stezce Českého ráje východně od Mnichova Hradiště. Historie hradu spadá do počátku 14. století, prvně je písemně zmiňován v letech Valečov je přístupný v květnu a červnu denně kromě pondělí a v červenci a srpnu každý den. Dřevěné části hradu se nedochovaly, ze skalních obydlí lze nejvíce vidět z nového paláce a skalního vězení, odkud se dá nahlédnout do podzemní hladomorny. přístup k hradní zřícenině je možný od parkoviště nad obcí Boseň, nebo po zelené zn. od Branžeže a po žluté z Kněžmostu. K získání je zde Turistická známka č Valečov. Aktuální info o vstupném, otevírací době, historii hradu, atd je k získání zde: Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Drábské světničky Zřícenina 50 31'50.45"N 15 2'17.27"E Zbytky skalního hradu Drábské světničky, které dnes tvoří malebný labyrint, se nacházejí na okraji rozsáhlé pískovcové plošiny Mužský nad osadou Dneboh východně od Mnichova Hradiště. Drábské světničky jsou jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v nádherné krajině Českého ráje. Sedm mohutných pískovcových bloků využili dávní zakladatelé pro vybudování opevněného sídla. Mezery mezi nimi byly vyplněny dřevěnými konstrukcemi, na horním okraji skal byly vybudovány roubené hradby. Vstup střežila velká dřevěná věž, která byla hlavní dominantou hradu. Byly tady ještě další dvě dřevěné věže po nichž však žádné stopy nezůstaly. Jádro hradu tvořily do měkkého pískovce vytesané světničky, umístěné v různých výškových úrovních a pospojované můstky a plošinami. Hrad jich obsahoval asi 30. Nejzajímavější skalní prostorou byla kaple s tesanou lavicí a oltářem, doplněná o sakristii. Světničky vytesané do skal sloužily především jako zásobárny, žilo se v dřevěných obydlích. Většina těchto světniček je nyní přístupná po schodech, můstcích a ochozech. Skalní hrad byl osídlen cca do poloviny 15. století. Dnes se z vrcholů skal nabízí krásný výhled na Kokořínsko, Bezděz, České Středohoří, Ralsko, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše a Kozákovský hřbet. K drábským světničkám je možno dojít po modré značce od parkoviště u obce Dneboh, tato trasa je cca 500 metrů dlouhá, ale celkem prudká. Druhou variantou je možnost dojet autem ke Krásné vyhlídce a dále jít cca 1 500m po červené značce, tato cesta je delší, ale nabízí krásné výhledy a průchod 125 metrů dlouhou skalní soutězkou zvanou Studený průchod. Turistická známka č Drábské světničky je k získání v restauraci Na krásné vyhlídce. Další informace najdete zde: Jičín - Valdická brána Rozhledna 50 26'12.44"N 15 21'12.13"E Valdická brána - dominanta Valdštejnova náměstí v Jičíně. Je jedinou ze tří dochovaných bran, které byly součástí původních městských zděných hradeb (pozn. redakce: součástí opevnění města). Do dnes známé podoby byla Valdická brána dostavěna kolem roku 1568 (pozn. redakce: na příkaz šlechtického rodu Trčků z Lípy, ale jak dokládají kusy zdiva, při stavbě byly využity zbytky starší brány z konce 14. století). Výška věže je necelých 53 metrů, vyhlídkový ochoz se nalézá ve výšce 32 metrů. Z ochozu věže, na který vede 156 schodů se nabízí krásné rozhledy na město Jičín, Veliš, Prachovské skály, Brada, Zebín, Tábor, Bradlec, Kumburk, Krkonoše a k východu na Podkrkonoší a Zvičinu... Vstupné: dospělí: 25,00 CZK dětské, studenti, senioři: 15,00 CZK duben a září Út - Pá 10:00-16:00 So - Ne 10:00-18:00 květen - srpen Po - Ne 10:00-18:00 Na virtuální prohlídku výhledů z Valdické brány, směrem k západu přes Valdštejnovo náměstí, se můžeme podívat zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Další informace najdete zde: Prachovské skály - vyhlídka Českého ráje Vyhlídka 50 27'59.87"N 15 17'22.74"E Název místa Vyhlídka Českého ráje vypovída za vše... prostě nádhera. Z vyhlídky se nabízí výhledy na celý amfiteátr skal, Prachovskou jehlu, Madonu, skály Plecháče. V dálce jsou vidět Trosky, Vyskeř, Mužský, ale i Ještěd a při velmi dobré viditelnosti (jako na foto) Ralsko, Bezděz, České Středohoří a Lužické hory. K Vyhlídce Českého ráje nás dovede odbočka od žlutě značeného malého okruhu. Dříve byla tato vyhlídka nazývána Hraběnčina vyhlídka. Další informace najdete zde: Hruboskalsko Skalní útvar 50 33'1.89"N 15 10'46.98"E Hruboskalsko jsou pískovcové skalní věže, které najdeme v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti Český ráj, jihovýchodním směrem od města Turnov. Tyto skalní útvary se zvedají nedaleko lázeňského městečka Sedmihorky. Toto malebné skalní město vzniklo destrukcí okrajové části pískovcové Hruboskalské vrchoviny. Zdejší pískovcové skály jsou oblíbeným místem horolezců. Skalní město se rozkládá na ploše 120 hektarů a člení se na několik menších celků a to Dračí skály se zajímavou Zámeckou roklí, Kapelníka, Maják a v neposlední řadě na Údolíčko. Výška zdejších sklaních věží je 60 metrů. Zvětráváním pískovců tu můžeme vidět zajímavé sklaní útvary jako skalní brány, tunely, výklenky a převisy. Hojně navštěvované místo je rozsedlina nazvaná Myší díra. Turisty vyhledávaným místem je také uměle vytvořené Adamovo lože v Jeskyni milenců. Hruboskalsko poskytuje celou řádku malebných vyhlídek a nejnavštěvovanější je vyhlídka na Mariánské skále. Z této vyhlídky můžeme vidět zámek Hrubá skála, který stojí na okraji skal a dohlédneme za příznivého počasí k Troskám a Kozákovu. Dole pod Mariánskou skálou je symbolický hřbitov horolezců. Nejvyhledávanější turistická tras k návštěvě Hruboskalska vede z lázní Sedmihorky na Hrubou skálu mezi Dračími skalami. Oblastí Hruboskalsko prochazí také zančena turistická tras známá pod názvem Zlatá stezka Českého ráje. Trasa této turistické cesta vede kolem arboreta Bukovina. Bylo založeno v roce 1860 až 1862 původně jako botanická zahrada jejíž rozloha činila 3 hektary. V arboretu roste 35 stromů přivezených ze Severní Ameriky. Turistická Zlatá stezka také prochází kolem významných historických památek a to kolem zámku Hrubá Skála, hradu Valdštejna a v neposlední řadě kolem památky lidové architektury Kopicův statek. Nedaleko statku byly do pískovcových skal vytesány různé plastiky. V oblasti Hrobuskalska se v pískovém podkladu daří především borovým lesům a v chladnějších místech pak rostou smrky. Na svazích kopců můžeme vidět bučiny a v nižších polohách, kde více vlhko pak rostou olšiny. Oblast Hruboskalska je protkána celou sítí značených turistických tras, které jsou určeny jak k rodinným výletům tak na své si tu přijdou i náročnější turisté. Další informace najdete zde: Lázně Sedmihorky 50 33'10.70"N 15 11'46.04"E Lázně Sedmihorky, nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách byly založeny roku 1841 MUDr. Antonínem Šlechtou, nadšeným zastáncem vodoléčebných metod Vincence Priesnitze. Antonín Šlechta získal lékařský diplom v roce 1836 a stal se ihned domácím lékařem v rodině hraběte Desfoursa, majitele panství Hrubý Rohozec. Ještě téhož roku mu byl nabídnut úřad městského lékaře v Turnově, který přijal. Při své všestranné lékařské činnosti se počal zabývat myšlenkou na založení lázeňského ústavu v okolí Turnova. Podnětem k jeho záměrům mu byla krásná romantická krajina turnovského okolí, s hojností studené pramenité vody s jejichž léčebnými účinky uvažoval. Schválení a souhlas se svým úmyslem získal od tehdejších vědeckých kapacit, včetně profesorů pražské lékařské fakulty. Pod jejich záštitou se dr.šlechtovi podařilo uskutečnit svůj záměr. Nedořešená zůstala otázka umístění lázeňského ústavu. V této záležitosti se obrátil na tehdejšího majitele hruboskalského panství, Aloise Lexu, rytíře z Aehrentalu, který dal dr. Šlechtovi na vůli, aby si vybral k založení vodoléčebného ústavu některé z nejkrásnějších míst na jeho panství. Volba padla na polesí wartenbergské pod Hrubou skálou, kde byl velký počet lesních pramenů s velmi studenou vodou, jejichž průměrná teplota byla uváděna 6,8 st. R, tj. 8, 5 oc., podle nyní používané stupnice. Volbu tohoto místa podpořily i dobré přístupové možnosti po dokončení stavby Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 císařské silnice Turnov- Jičín (1832). S účinnou pomocí majitele panství bylo polesí Wartenberg přestavováno na lázeňské domy od roku Práce však pokročily tak, že se do zdejších budov mohl nastěhovat první chudičký lázeňský personál se svým "šéfem" dr. Šlechtou již 28. července V témže období naordinoval svoji vodoléčebnou metodu prvním sedmi lázeňským hostím. Komplex zahájil zkušební provoz a dostal název Bad Wartenberg. (V té době převládaly i na vyloženě českém území ještě německé názvy, protože země Českého království byly součástí dosud silné a zdánlivě tehdy neotřesitelné habsburské říše.) K oficiálnímu otevření lázní pak došlo až 15.května Čtyřicátá a padesátá léta 19. století se vyznačovala zvýšeným národně uvědomovacím procesem, samozřejmě také v českém prostředí. Trvale většího významu nabývala rodná řeč a její prosazení na území českého království. Tak se brzy prosadilo, že i Bad Wartenberg přijal půvabný a libozvučný název Sedmihorky (zásobárnou místních pramenů bylo - jak se uvádělo - sedm vršků, hůrek či horek). A základní pramen už také dávno nesl název "Sedmihorka" (připomíná se dokonce již v r.1702). Pramen "Sedmihorka", jinak po majiteli panství také "Aloisův", dodával veškerou vodu pro potřebu lázní. Lázeňské počátky byly velice skromné pro nedostatek provozních a ubytovacích prostorů i nedostatečného zařízení. V roce 1841 bylo v nových lázních léčeno pouze sedm osob, o rok později již padesát osm pacientů. Návštěvnost postupně stoupala tak, jak se šířila dobrá pověst o tomto léčebném zařízení. V druhé polovině existence lázní vedených dr.šlechtou dosáhla velmi slušné úrovně kolem 500 osob ročně. Lázně se těšily přízni nejen obyvatelstva rakouské monarchie, ale i vysoce postavených hostů z cizích zemí, z Ruska, Německa, ale i z Turecka a Švédska. Častými hosty byli přátelé a známí rodiny Aehrenthálů. Mimo německy mluvících hostů, pobývala v Sedmihorkách stále početnější část českých hostů, významných vlasteneckých osobností veřejného a kulturního života, které k sobě dr. Šlechta zval. Za všechny vzpomeňme alespoň Jana Nerudu, Elišku Krásnohorskou, nejpřednější členky zemského českého divadla a Národního divadla herečky paní Otylii Sklenářovou - Malou a Marii Hübnerovou, J. Bittnera s Marií Bittnerovou -vynikající dramatickou umělkyni, Jindřicha Mošnu a Eduarda Vojana, historika Jaroslava Golla, Josefa Jiřího Kolára, malíře Hanuše Schweigera, spisovatele Gustava Pflegra-Moravského, který umístil částečně do Sedmihorek děj svého posledního románu Paní fabrikantová. Bývala to společnost veselá, v níž nechyběl smích, žerty, veselé scénky, které zpestřovaly jejich pobyt v lázních. Dokladem toho je dochovaný žertovný obrázek na Jana Nerudu - starý básník si za keřem se zájmem prohlíží koupající se dívku. Obrázek namaloval F. Kolár, absolvent pražské malířské akademie, později vynikající herec Národního divadla. Čeští lázeňští hosté, nadšeni nevšední krásou okolní krajiny, počali ji v sedmdesátých letech 19.století nazývat Českým rájem. Tento název se později vžil nejen pro krajinu Hruboskalskou, ale pro širokou oblast od Jičína, přes Turnov až k Mnichovu Hradišti a na Maloskalsko. Lázeňské prostranství mělo parkovou úpravu a květinovou výzdobu. Uprostřed proti portálu kolonády byl původně vodotrysk, později zde na podstavci s vytékající vodou stála busta dr.šlechty od J. Myslbeka. Ta se po 2.sv. válce, kdy Sedmihorky přešly do správy Ústřední rady odborů musela na dlouhá léta přestěhovat do prostor mezi ubytovnami Zámeček a Pramen, protože původ dr. Šlechty (pocházel z textilního rodu průmyslníků) nekorespondoval s tehdejší socialistickou ideologií. Na své původní místo se busta vrátila až po rekonstrukci kolonády v r Přímo v kolonádě byl uprostřed umístěn v podobě pomníčku Janský pramen, pojmenovaný po majiteli panství. U silnice pod starým lázeňským domem (nyní dům Pramen) byl umístěn pomníček s tekoucí vodou, označený jako Elizabetina studna, pojmenovaná druhým jménem manželky majitele panství. Nad starým lázeňským domem bylo místo pro tělocvik a pro hry. Hruboskalské lesy byly v širokém pásmu kolem Hrubé skály ohrazeny oborou, která procházela i nad lázeňskými budovami.tam byla v oboře vrata, kterými se vcházelo do lesa na tzv.pramenní cestu (nyní turistická Angrova stezka) vedoucí k četným lesním pramenům. Václav Durych ve své knize z Českého ráje vydané v roce 1886 popisuje léčebné procedury v sedmihorských lázních. Uvádí, že nejdůležitějším způsobem léčení, bylo léčení studenou vodou. Léčilo se však i vzduchem, tělocvikem a dietou, vše podle lékařského vyšetření a předpisu, přičemž se přihlíželo k povaze, pohlaví, věku a tělesné kondici pacienta. Voda se používala zevním i vnitřním způsobem. Zevně se voda používala koupelemi celého těla nebo jen polovičními, omýváním, třením, sprchami, sedací či parní lázní. Vnitřní používání stanovil lékař dle stavu nemocného. Denně se předepisovalo průměrně až dvacet malých skleniček, někdo však měl povoleno vypít pouze pět, jiný až třicet pět skleniček vody.velmi důležitými byly lázně vzduchové. Pacient, který šel do vzduchové lázně se musel podrobit osprchování nebo proceduře opleskávání. Potom nahý, jen s přehozeným prostěradlem a hlavou pokrytou slaměným širákem se vydal na procházku do lesa. Vzduchové lázně se používalo jen v suchém a teplém počasí dvě hodiny před polednem. Před započetím vzduchové lázně zarazil lázeňský v parku červenobílý prapor jako znamení ženám, že do dvanácté hodiny je pro ně dotyčná část lesa uzavřena. Dr.Šlechta zkušebně vyhradil též vzduchovou lázeň pro ženy, své rozhodnutí však brzy zrušil, poněvadž to prý nedělalo dobrotu. MUDr. A. Šlechta zemřel 2. ledna Byl znám nejen pro svůj lékařský věhlas, ale i pro svoji milou a dobrosrdečnou povahu, pro kterou byl všemi hosty ctěn. Na jeho památku mu dali jeho vděční přátelé a lázeňští hosté postavit v centru Sedmihorek bustu. Jejím autorem byl významný český sochař a autor sochy sv. Václava na náměstí téhož jména v Praze - Josef V. Myslbek. Pomník dr. Šlechtovi byl odhalen na svátek sv. Antonína Přesto, že v lázních společně žily dvě národnostní skupiny hostů, z nichž každá žila vlastním společenským životem, dovedl si získat přízeň a úctu obou. Za své celoživotní zásluhy byl vysoce hodnocen v lékařských kruzích. Již za svého života získal mnoho vyznamenání a řádů a to i zahraničních. Mj. se stal rytířem rakouského řádu Železné koruny, byl povýšen do šlechtického stavu a jmenován c.k.vládním radou. S časem se měnily i léčebné metody, podle názoru lékaře, který právě v Sedmihorkách po smrti dr. Šlechty pracoval. K léčení se začala používat i rašelina z nedalekého rašeliniště Bezedná, která však svým složením neodpovídala léčebným potřebám. Proto se údajně počala dovážet rašelina ze Železnice, což ovšem podstatně prodražovalo léčebný proces. Je patrné, že po úmrtí zakladatele lázní se počalo experimentovat a Sedmihorky ztratily svůj původní charakter vodoléčebných lázní. Posledním z lékařů v Sedmihorkách byl MUDr. Tadra, který však musel po vyhlášení mobilizace 1914 nastoupit vojenskou službu v rakouské armádě. Za daných okolností nebyla naděje na další pokračování v lázeňské léčbě. To byl Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 po sedmdesáti třech letech definitivní konec léčebných lázní v Sedmihorkách. I nadále se využívalo bývalých lázeňských objektů k ubytování letních hostů, jen označení se změnilo na klimatické lázně. V současné době fungují Lázně Sedmihorky s celým svým areálem jako hotelové zařízení s dostatkem společenských a kongresových prostor. Jsou přirozenou branou do Českého ráje a hruboskalského skalního města. V současné době funguje celý areál jako hotel s nabídku služeb balneo cetra. Nejedná se klasický lázeňský provoz. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: Jičín - Aquapark, koupaliště Kníže Aquapark 50 26'36.02"N 15 20'59.78"E Jičínský aqupark, resp. koupaliště Kníže bylo vybudováno v místech bývalého zanedbaného koupaliště ze třicátých let. Rekonstrukce areálu byla ukončena v průběhu srpna Návštěvníkům je k dispozici plavecký bazén se čtyřmi drahami o délce 25 metrů, tobogán dlouhý 69 metrů a převýšemím 9 metrů, dvojskluzavka dlouhá 15 metrů a malá široká skluzavka dlouhá 7 metrů. Dále chrliče vody, masážní sedátka, perličková lůžka, vodní gejzír a pro nejmenší dětský bazén s vodním hříbkem. Aktuální info o otevírací době, vstupném, atd. je zde: Další informace najdete zde: Jičín - Aqua Centrum, plavecký bazén Aquapark 50 26'25.40"N 15 21'47.48"E Jičínské Aqua Centrum slouží veřejnosti od roku 1998, nachází se v areálu sportovních zařízení. V areálu se nachází plavecký bazén o délce 25 x 8 metrů s teplotou vody C, dětský bazén o délce 12,5 x 8 metrů s teplotou vody C. Dále tobogan dlouhý 96 metrů, dětské brouzdaliště s umělou říčkou a vodním hřibem. Skokanský bazén, divokou řeku, výřivky,.. Využít je možno dále saunu, solárium, masáže. Aktuální ceny vstupného a otevírací doba je možno ověřit na webu: www. sport- jicin.cz/ aquacentrum/ Kontakt: Sportovní zařízení města Jičín Revoluční Jičín tel.: posta@sport-jicin.cz webu: Další informace najdete zde: Jičín - Valdštejnský zámek, muzeum Muzeum 50 26'10.46"N 15 21'8.17"E Jičínský zámek je spolu s Valdickou bránou a kostelem sv. Jakuba dominantou Valdštejnova náměstí. Historie místa spadá do doby, kdy si Mikuláš Trčka z Lípy v domě čp. 1 zřídil sídlo, které bylo v letech Zikmundem Smiřickým přestavěno na dvoupatrový renesanční zámek. V roce 1620 byl objekt poničen výbuchem střelného prachu. Největší přestavbu uskutečnil Albrecht z Valdštejna, který dal zámek, v letech , barokně upravit. Průčelí zámku bylo jednotně empírově upraveno do roku V průčelním křídle zámku se nachází Porotní sál s portréty rodiny Schlicků a tzv. sál protinapoleonské koalice. Jeho význam vyzdvihuje skutečnost, že se v něm v roce 1813 sešli zástupci Rakouska, Ruska a Německa a uzavřeli tu Svatou alianci. Dnes v zámecké budově sídlí Regionální muzeum, galerie a základní umělecká škola. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Únor út - ne 10:00-16:00 Březen - Červen út - ne 9:00-17:00 Červenec - Srpen po - ne 9:00-18:30 Září - Leden út - ne 9:00-17:00 Kontakt: tel/fax: muzeumhry@muzeumhry.cz web: Na virtuální prohlídku části areálu zámku se můžeme podívat zde: Další informace najdete zde: Adamovo lože Zajímavost 50 32'51.32"N 15 11'18.53"E František Adam z Valdštejna, rytíř maltézského řádu, který bojoval v létech v tureckých válkách, pobýval později u svého bratra Josefa na Hrubé skále v soutěsce. Nedaleko zámku nechal zřídit "Venušinu sluj". Turnovský sochař Chládek vytesal na jeho objednávku do skály oltář lásky, vedle kterého stála nahá milenecká dvojice, a byl zakončen soškou Amora. Naproti byla vytesána široká pohovka, pod níž se choulí dva lvi, dnes již jako všechny ostatní reliéfy těžko rozeznatelní. Místo bylo v minulém století často navštěvováno mileneckými dvojicemi a dostalo jméno "Adamovo lože". Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: Valečovské skalní světničky Hradiště 50 30'34.78"N 15 1'39.94"E Mnoho návštěvníků hradu Valečova ani netuší, že se jen pár metrů od zajímavé zříceniny nachází unikátní vesnice, která se svou rozlohou a počtem objektů řadí mezi opravdové rarity jak v česku, tak ve střední Evropě. V pískovcových blocích, ze kterých možná za pár milionů let vznikne skalní město, jsou vytesány místnosti, které svým obyvatelům sloužily jako obytné místnosti, chlévy a obydlí pro domácí zvířata, skladiště nebo dílny. Poslední z nich byly obydleny ještě v roce Z původní skalní vesnice je dnes patrných celkem 28 objektů v různém stavu. Kdy tato vesnice vznikla se nedá přesně určit. Pravděpodobné je, že se jednalo o obydlí čeledi sloužící na hradě a stážců hradu. Také zde v husitských dobách bývalo opevněné zimoviště vojsk. Když byl hrad na počátku 18. století opuštěn, nastěhovala se do skalních obydlí chudina. Okolní obyvatelé tyto nové usedlíky nazývali "skaláci". Celkem zde žilo sedm několikačlenných rodin. Obytné světničky mívaly dřevěné podlahy. Do skalních otvorů byly osazeny dveře a okna. Byly v nich také kamna a pece na pečení chleba. Konec skalní vesnici připravily c.k. úřady v Mnichově Hradišti na konci 19.století. Pod záminkou cholerové epidemie, která v Evropě v roce 1892 řádila, nechali obyvatele nuceně vystěhovat do chudobinců v nedaleké obci Boseň a obydlí byla "důkladně" poničena. Skalní světničky jsou volně přístupné. Občas zde přespí i nějaký ten tramp. Místo ale rozhodně stojí za návštěvu. Těžko si dnes dokážeme představit, v jakých podmínkách zde původní obyvatelé žili. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 Skalní světničky a okolí hradu Valečov vůbec se stávají častým cílem filmařů. Natáčely se zde například film "Poklad hraběte Chamaré" a pohádka "Rumplcimprcampr". Přímo bývalou skalní vesnicí prochází červená a zelená turistická značka. Po červené značce se sem můžete dostat z Mnichova Hradiště nebo z Podkosti u hradu Kost přes masív Mužského. Zelená značka začíná pod hradem Valečov a vede kolem Komárovského rybníka na Rozcestí Chrby, kde se setkává znovu s červenou značkou. Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: Rovensko pod Troskami - dřevěná zvonice Zvonice 50 32'27.84"N 15 15'32.64"E Známou dřevěnou zvonici z roku 1630 najdeme v Rovensku v místní čísti na Týně. Její předchůdkyně byla vybudována již kolem roku 1370, za třicetileté války však byla zničena požárem. Na jejím místě během roku místní občané postavili zvonici novou, tu kterou známe dnes. Srdcem zvonice jsou tři tzv. Rebelantské zvony, sv. Jan Křtitel, sv. Václav a sv. Jiří, které jsou obráceny vzhůru. Význam zvonů dokládá i to, že byly ušetřeny zrekvírování pro válečné účely. Ke zvonici vede modrá turistická značka z rovenského náměstí. červen-září: út - so 9:00-12:00 a 13:00-17:00, ne a státní svátky 12:00-16:00 říjen - květen: pouze po objednávce, tel Zvonění je možno vidět každou neděli a ve státní svátek v 12:00. Vstupné: dosp. 20,- v době zvonění - 30,- děti 10,- v době zvonění Další informace najdete zde: Jičín - Rumcajsova ševcovna Muzeum 50 26'8.88"N 15 21'13.39"E Rumcajsova ševcovna se nachází na levé straně ulice Pod Koštofránkem, tj mezi autobusovým nádražím a Valdickou bránou. V expozici, která je věnována spisovateli Václavu Čtvrtkovi a malíři Radku Pilařovi, zejména děti najdou nejen Rumcajse s Mankou a synkem Cipískem, ale i Mančinu Zahrádku, Cipískovu zoologickou zahradu a pravou ševcovskou dílnu. duben až polovina září: 9:00-17:00, s koncem festivalu Jičín-město pohádky se ševcovna uzavírá Vstupné: dospělí 15,-Kč děti 10-15let, studenti, důchodci 10,- Kč děti 3-10 let 5,-Kč Na virtuální prohlídku ševcovny se můžeme podívat zde: Další informace najdete zde: Prachov - Muzeum přírody Český ráj Muzeum 50 27'55.04"N 15 18'19.76"E Muzeum přírody Český ráj je součástí Turistického centra na Prachově v místě kde se dříve říkalo U kiosků. Muzeum bylo založeno Nabízí stálou expozici Příroda Prachovských skal, Českého Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 ráje a Jičínska. Aktuální info o provozní době, akcích a novinkách jsou k získání na webu Muzea, viz: Provozní doba: květen - září každý den 9:00-17:00 v období od 15.3 do 30.4 a říjen SO a NE 9:00-16:00 Vstupné: základní 25 Kč děti, studenti, důchodci 15 Kč rodinné tj. 2 a Kč Kontakt: Muzeum přírody Český ráj Prachov Jičín Tel: mpcr@seznam.cz web: Další informace najdete zde: Jičín - Valdštejnovo náměstí Náměstí 50 26'12.77"N 15 21'6.37"E Přirozeným centrem Jičína je historické Valdštejnovo náměstí. Dominantní částí náměstí je strana jižní s budovou zámku, kterou v rohu doplňuje Valdická bránou s kostelem sv. Jakuba. V prostoru obdélníkového náměstí, které je ze všech stran ohraničeno domy s podloubím, se nalézají další tři chráněné objekty: Korunovační studna, Mariánský sloup a kašna se sochou Amfitrité. Náměstí je každoročně centrem konání tradiční zářijové akce Jičín - město pohádky. Na virtuální prohlídku Valdštejnova se můžeme podívat zde: Další informace najdete zde: Turnov - Regionální turistické informační centrum Infocentrum 50 35'14.89"N 15 9'29.09"E Turnovské Regionální turistické informační centrum, kde návštěvník obdrží veškeré informace o městě a okolí se nachází na náměstí Českého ráje v rohovém domě čp. 26 naproti kostelu. Od 1. července - do 31. srpna září - červen Pondělí - pátek Pondělí - pátek Sobota Sobota Neděle Kontakt: Regionální turistické informační centrum Turnov Nám. Českého ráje Turnov Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 tel: fax: web: Další informace najdete zde: Pecka - náměstí Náměstí 50 28'47.84"N 15 36'29.37"E Na náměstí pod panoramatem stejnojmenného hradu Pecka najdeme několik zajímavých památek. Jedná se zejména o Morový sloup od F. Petrše z r.1720, na zábradlí kolem sloupu stojí osm soch svatých. Nedaleko sloupu se nachází funkční raně barokní kašna. Atmosféru náměstí dotváří několik měšťanských domů z první pol. 19. stol., v jeho okolí je dochována řada roubených chalup. Turistický význam náměstí dokládá křížení všech čtyř značek KČT - červené, žluté, modré, zelené a cyklotras č a Další informace najdete zde: Arboretum Bukovina - sezónní informační středisko Správy CHKO Český ráj Infocentrum 50 32'54.02"N 15 11'5.64"E Informační středisko Správy CHKO Český ráj se nachází v altánu v Arboretu Bukovina. Tento objekt postavený ve švýcarském stylu z hrázděného zdiva je z hlediska památkového součástí zámku Hrubá skála. Arboretum samotné je založené v duchu romantického anglického parku a jedno z nejstarších v republice. Spolu s altánem tvoří důstojný prostor s možností příjemné relaxace v tichém lesním prostředí. Jsou zde také umělecky pojaté lavičky a socha Dobrý duch arboreta. Největším stromem je zde jedle obrovská dosahující padesáti metrů výšky, na její obejmutí je třeba tří dospělých lidí. K zajímavostem patří strom liliovník tulipánokvětý. K novinkám, které jsme pro návštěvníky v tomto roce připravili patří: hravě pojatá výstava šišek z celého světa aneb čím hrají šiškovou válku indiáni? výstava - vycpaní ptáci internetové připojení informace ve třech světových jazycích s přírodovědecky vzdělaným průvodcem regionální výrobky s certifikátem Regionální produkt Český ráj - hrnčířské výrobky, sklo, výrobky z orobince, proutí, děvět druhů piva a moštů motýlí louka osivo a informace o motýlích loukách samozřejmostí je nabídka map, známek a tištěných průvodců sazenice našich i cizích dřevin regionální literatura fotografické knihy s tematikou Českého ráje průvodcovské služby po arboretu, ale také po geologických a dalších přírodovědeckých zajímavostech v okolí Kvalitu poskytovaných služeb garantuje občanské sdružení Motýlí louka, provozovatel informačního střediska. Kontakt: , Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 rybník Věžák - informační středisko Správy CHKO Český ráj Infocentrum 50 30'58.27"N 15 11'9.72"E Sezónní informační středisko Správy CHKO Český ráj, kde návštěvník obdrží veškeré informace o Českém ráji, se nachází u rybníku Věžák květen - červen červenec - srpen září so - ne každý den so - ne 10:00-17:00 10:00-17:00 10:00-17:00 Další informace najdete zde: turistické rozcestí Drábské světničky Rozcestí 50 31'52.61"N 15 1'56.28"E Turistický rozcestník, který se nachází u známé turistické lokality Drábské světničky, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po červené ve směru Příhrazy - Valečov a po modré ve směru Hynšta - Zásadka. Drábské světničky jsou samostatně popsány u tohoto příspěvku: Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11