Doručování podle o.s.ř.

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Doručování podle o.s.ř. Bakalářská práce Autor: Vanda Dětinská Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Jan Hrdlička Praha Duben, 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma doručování podle o.s.ř. zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Mělníku dne

3 Poděkování: Chtěla bych upřímně poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce JUDr. Janu Hrdličkovi za ochotu, odborné vedení mé práce a za čas, který této práci věnoval.

4 Anotace Tématem bakalářské práce je doručování podle občanského soudního řádu. V první části práce se zaměřuji na historický vývoj a novelizace občanského soudního řádu a podrobněji se věnuji novelizaci z roku Dále se postupně zabývám zejména uvedením do problematiky, objasněním některých podstatných pojmů, orgány, jakými lze doručovat, samotnými příjemci a adresáty písemností. V další části se zaměřuji na typy doručování a podrobněji rozebírám problematiku doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datových schránek. Kapitoly sedmá, osmá a devátá jsou zaměřené na odepření přijetí písemností, neúčinnost doručení a průkazy doručení. Poslední kapitola nastiňuje otázku doručování do států evropské unie a států, které do evropské unie nepatří. Cílem této práce je obecné uvedení do problematiky doručování podle občanského soudního řádu se zaměřením na samostatnou podstatu doručování, jeho způsoby a na novelu občanského soudního řádu z roku Annotation The subject of my dissertation is a delivery service according to the Code of Civil Procedure. The first section focuses on the historical development and revision of the Code of Civil Procedure and in detail on the amendment of Subsequently I focus mainly on the introduction to the issue, clarifying some of the essential concepts, institutions through which the delivery service is possible, the beneficiaries and the addressees of documents. In the next section, I focus on the types of service with a close look at the problems of service through a public data network in data boxes. Chapters seven, eight and nine focus on the refusal of document, inefficiency of service delivery and delivery certificates. The last chapter outlines the issue of service to EU countries and countries that do not belong to the European Union. The aim of this work is a general introduction to the problems of service under the Code of Civil Procedure, focusing on the essence of the service itself, wals of service, and the amendment to the Code of Civil Procedure of 2009.

5 Obsah Úvod Doručování jako prostředek přenosu informací Novelizace o.s.ř Doručující orgány Soudní doručovatel Orgány justiční stráţe Soudní exekutor Provozovatelé poštovních sluţeb Příjemci soudních písemností Adresáti Adresa pro doručování Adresa pro doručování u fyzických osob Adresa pro doručování u právnických osob Adresa pro doručování u adresátů se zvláštním postavením Doručování zástupci účastníka řízení Typy doručování v civilním řízení Doručování do vlastních rukou s moţností uloţení Doručování do vlastních rukou bez moţnosti uloţení Doručování jiných písemností obyčejné doručování Doručovaní prostřednictvím veřejné datové sítě a datových schránek Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datových schránek Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu bez datových schránek Doručování vyhláškou nebo vyvěšením na úřední desce soudu Doručování prostřednictvím zástupce pro doručování Odepření přijetí písemnosti Neúčinnost doručení Průkaz doručení Druhy průkazů doručení Písemná doručenka Doručování do zahraničí Závěr Seznam použité literatury Přílohy

6 Úvod Ve své bakalářské práci Doručování podle o.s.ř., tedy podle občanského soudního řádu (dále o.s.ř.), se budu zabývat zejména systémem doručování, na základě jeho úpravy v zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a ve starších novelách tohoto zákona. Vedle obecného uvedení do problematiky doručování se zaměřím také na souhrnnou novelu provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. a aktuálně na systém doručování do datových schránek, který je zaveden právě touto novelou. Právě nový, ne příliš probádaný systém doručování mě vedl k výběru právě tohoto tématu, k jeho nástinu a pokusu o co nejlepší analýzu. Svou práci dělím do deseti základních kapitol a několika podkapitol: V první kapitole Doručování jako prostředek přenosu informací se zaměřím na to, co to vlastně doručování je a jaká je jeho podstata, dále na historii doručování a novelizace zákona č. 99/1963 Sb., které dosud proběhly. Ve druhé kapitole věnuji svou pozornost doručujícím orgánům, jejich výčtu a obecnému uvedení do kaţdého z nich. Bez těchto doručujících orgánů by nebylo doručování moţné, proto dostávají prostor samostatné kapitoly. Třetí kapitola přiblíţí příjemce soudních písemností. Zde uvádím výčet osob, které mohou, popř. nemohou přijímat dané písemnosti. Ve čtvrté kapitole Adresáti rozebírám význam termínu adresa pro doručování, tedy všechny moţné adresy pro doručování, jak uţ adresy fyzických osob, právnických osob, tak také osob, které jsou ve zvláštním postavení. V páté kapitole se věnuji doručování zástupci účastníka. Tedy postup a jednání v situaci, kdy je účastník řízení zastoupen například zákonným zástupcem, na základě plné moci, nebo na základě rozhodnutí soudu. V následující kapitole Typy doručování v civilním řízení je má pozornost zaměřena na všechny způsoby, jakými lze účastníkům řízení doručovat, zejména pak na doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datových schránek. Pro mne jedna nejzajímavějších částí této bakalářské práce. V sedmé kapitole se pak věnuji odepření přijetí písemností, a sice hlavně tomu, jak se bude podle občanského soudního řádu postupovat v případě, ţe adresát nebo příjemce z nějakého 6

7 důvodu odmítne písemnost převzít, odmítne prokázat totoţnost nebo odmítne poskytnout součinnost nezbytnou k doručení písemnosti. Osmá kapitola se týká neúčinnosti doručení, čili případů, kdy se účastník nemohl s písemností seznámit, a proto namítne neúčinnost jejího doručení. Zde se pokusím srovnat dřívější moţnosti namítnutí neúčinnosti podle ustanovení zákona č. 555/2004 Sb. s dnešními moţnostmi upravenými souhrnnou novelou. Devátá kapitola nastiňuje otázku průkazů doručení; v první podkapitole vyjmenuji všechny druhy průkazů a ve druhé se pak podrobněji věnuji písemné doručence. V závěrečné kapitole Doručování do zahraničí dostávají prostor postupy, které je nutné dodrţovat při doručování do zahraničí; stručně tedy postup při doručování do států Evropské unie a do států mimo Evropskou unii. Cílem této práce je obecné uvedení do problematiky doručování podle občanského soudního řádu se zaměřením na samostatnou podstatu doručování, jeho způsoby a na novelu občanského soudního řádu z roku Doufám, ţe se mi podaří veškeré tyto cíle naplnit. 7

8 1 Doručování jako prostředek přenosu informací Začněme tím, co vlastně doručování podle občanského soudního řádu, dále o.s.ř., je a co je jeho podstatou. Český občanský soudní řád prošel v roce 2009 určitými změnami, ale ani dnešní ani dřívější úprava konkrétně nedefinují pojem doručování. V publikaci Doručování v soudním řízení definují autoři Svoboda a kol. termín doručování takto: Soudním doručováním rozumíme zákonem stanovený postup, na jehoţ základě je soud povinen uzavřít, ţe doručovaná soudní písemnost byla dodána do dispozice adresáta. 1 Avšak nezáleţí na tom, zda si adresát opravdu písemnost převzal, či nikoliv. Stačí jen, ţe byla předána do dispozice adresáta, a to na jeho adresu pro doručování nebo do jeho datové schránky. Při doručování jde tedy o přenos informací mezi soudem a stranami řízení a dalšími osobami, které se řízení účastní. 1.1 Novelizace o.s.ř. Nahlédneme-li do historie doručování, zjistíme, ţe občanský soudní řád vycházel z velmi jednoduché úpravy doručování: hlavním doručovacím orgánem byla pošta, v některých případech mohl doručovat sám soud, případně bylo doručováno prostřednictvím národního výboru či orgánu veřejné bezpečnosti. Pouze ve výjimečných případech prostřednictvím ministerstva spravedlnosti. Doručovalo se do vlastních rukou (bez výjimky) nebo obyčejně. Obyčejné písemnosti, neboli ty, které nebyly určeny do vlastních rukou, bylo moţné předat jakékoliv osobě ţijící ve stejném domě nebo komukoliv ze spolupracovníků. Pokud nebylo moţné nikoho z nich zastihnout, písemnost byla uloţena na poště či u místního národního výboru. Adresát byl vyzván k vyzvednutí a písemnost byla povaţována za doručenou v den jejího uloţení. Písemnosti určené do vlastních rukou stanovil zákon nebo předseda senátu. Doručovalo se v podstatě kamkoli, kde bylo moţné adresáta zastihnout, nejčastěji do místa bydliště či pracoviště. Pokud však adresát zastiţen nebyl, na rozdíl od obyčejného doručování byl učiněn nový pokus; kdyţ ani ten nevyšel, písemnost byla uloţena, a to na poště nebo u místního 1 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení ISBN , str

9 národního výboru. K vyzvednutí byla stanovena třídenní lhůta. Uplynutím posledního dne této lhůty byla písemnost povaţována za doručenou. První úpravou v občanském soudním řádu byl zákon č. 519/1991 Sb., který však do oblasti doručování nijak zásadně nezasáhl: místní národní výbor byl změněn na orgán obce, orgán Veřejné bezpečnosti na policejní orgán a organizace na právnické osoby. Větší změna proběhla v oblasti doručování advokátům a komerčním právníkům. Dle novelizovaného ustanovení 48 o. s. ř. bylo moţné písemnosti určené advokátům nebo komerčním právníkům předat také koncipientům nebo jiným pracovníkům, kteří byli u advokáta nebo komerčního právníka pracovně činní, a byli tím pověřeni k přijímání zásilek. 2 Velmi zásadní změnu přinesla novelizace zákonem č. 30/2000 Sb., která ustanovila nové doručující orgány uţ jimi nebyla pouze pošta, ale také soudní doručovatelé, orgány justiční stráţe a policejní orgán. Právní úprava doručování byla rozdělena na doručování fyzickým osobám, právnickým osobám, státním orgánům, státu, advokátům, notářům, obcím a vyšším územně samosprávným celkům. 3 V případě fyzické osoby, která nebyla zastiţena v místě doručování, ačkoli se v místě doručení zdrţovala, bylo doručováno jiné dospělé osobě bydlící v témţe bytě nebo domě, eventuálně působící v témţe místě podnikání anebo zaměstnané na témţe pracovišti, byla-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Pokud ani touto cestou nebylo doručení moţné, písemnost se uloţila na dobu tří dnů a adresát byl vhodným způsobem vyzván k vyzvednutí. Nevyzvedl-li si adresát zásilku, povaţoval se poslední den třídenní lhůty za den doručení, i kdyţ se adresát o uloţení nedozvěděl. 4 U zásilek určených do vlastních rukou byla písemnost uloţena na deset dnů. Desátý den se povaţoval za den doručení. V případě právnických osob, které se nezdrţovaly na adrese svého sídla, a u nichţ nebyla stanovena jiná adresa pro doručování, byla písemnost doručována fyzické osobě oprávněné za příslušnou právnickou osobu jednat. Jestliţe nebylo moţné písemnost doručit ani takto a nepodařilo-li se tak ani při dalším pokusu o doručení na adresu uvedenou v obchodním či jiném rejstříku, byla písemnost povaţována za doručenou v den, kdy se vrátila zpět soudu. 5 2 ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, ISBN , s ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, ISBN , s Viz 46 o.s.ř. ve znění účinném od do ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, ISBN , s

10 Další novelizace nastala v roce 2002 zákonem č. 151/2002 Sb. s účinností od , kterým se měnily některé zákony v souvislosti s přijetím nové úpravy správního soudnictví. Tímto zákonem byli přidáni soudní exekutoři mezi doručující orgány a veřejná datová síť. Novela také zpřesňovala doručování správním úřadům a státu. Nejdůleţitější změna ale nastala ustanovením 50, který upravoval postup při doručování soudních písemností se zaměřením na odstranění formálních nedostatků, jako jsou náleţitosti doručenky a povinnost soudu odevzdat zásilku v zalepené obálce. Dále také novela vyloučila aplikaci obecných předpisů o dodání poštovních zásilek. 6 Nová ustanovení o.s.ř., která tak nyní musela podrobně regulovat to, co je obvykle regulováno v poštovních řádech, se okamţitě pro svou povahu ustanovení vhodných typicky do prováděcích předpisů stala terčem velké kritiky a následně se také v praxi minula účinkem, neboť ze strany drţitelů poštovní licence nebyla respektována. 7 V roce 2004 vznikla další novela, provedená zákonem č. 555/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela se kompletně zabývala doručováním: písemnost měla být soudem doručována při jednání nebo jiném soudním úkonu; nedošlo-li k doručení písemnosti tímto způsobem, nařídil předseda senátu, aby byla doručena prostřednictvím doručujícího orgánu nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. 8 Prostřednictvím veřejné datové sítě mohl soud písemnost doručit, jen pokud adresát soudu uvedl svou elektronickou adresu a pokud o to adresát soud poţádal nebo s ním vyslovil souhlas, dále musel uvést akreditovaného poskytovatele certifikačních sluţeb, který vydal jeho kvalifikovaný certifikát. Při doručování tímto způsobem soud vyzval adresáta, aby potvrdil soudu přijetí písemnosti do 3 dnů od odeslání, a to datovou zprávou opatřenou zaručeným elektronickým způsobem. 9 Doručujícími orgány byli soudní doručovatelé, orgány justiční stráţe, soudní exekutoři, provozovatelé poštovních sluţeb, orgány Policie České republiky, orgány Vězeňské sluţby České republiky, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, územní vojenské správy, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti. Občanský soudní řád doručoval fyzickým osobám, u kterých tento zákon upravuje zvláštní případy doručování, a sice fyzickým osobám v zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, osobám poţívajícím 6 Viz 50b o.s.ř. ve znění novely č. 151/2002 Sb. 7 ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, ISBN , s Viz 45 o.s.ř. ve znění novely č. 555/2004 Sb. 9 Viz 45f odst. 1 a 2 ve znění novely č. 555/2004 Sb. 10

11 diplomatické výsady nebo imunity, vojákům či policistům. Dále doručoval právnickým osobám, advokátům, notářům, soudním exekutorům, patentovým zástupcům, osobám vykonávajícím právní poradenství podle zvláštních předpisů, státu, úřadům pro zastupování státu ve věcech majetkových, správním úřadům, obcím a vyšším územním samosprávním celkům. Byla-li písemnost doručována v místě, které nebylo vedeno podle zvláštního právního předpisu jako místo pobytu fyzické osoby, bylo uloţení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů, nebo v případě písemnosti, která měla být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uloţení, neúčinné ledaţe fyzická osoba poţádala o doručování na adresu tohoto místa, nebo je jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdrţuje, podniká či pracuje, popřípadě jako jiné místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti; téţ pokud by se prokázalo, ţe se na tomto místě zdrţovala v den, kdy nebyla zastiţena, popřípadě kdykoli v době do 3 dnů, nebo, šlo-li o písemnost, která jí měla být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uloţení. 10 Byla-li písemnost doručována na adrese, která byla vedena podle zvláštního právního předpisu jako místo pobytu fyzické osoby, nebo na adrese, kterou fyzická osoba sdělila soudu a poţádala o doručování na ni, anebo na adrese, kterou fyzická osoba jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdrţuje, podniká anebo pracuje, popřípadě jako místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti, bylo uloţení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů, nebo, šlo-li o písemnost, která měla být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uloţení, neúčinné, jestliţe fyzická osoba soudu prokázala, ţe se v místě doručování nezdrţovala v den, kdy nebyla zastiţena, a v době do 3 dnů, nebo, šlo-li o písemnost, která měla být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uloţení. 11 U právnických osob soud písemnost předával doručujícímu orgánu, který právnickým osobám doručoval na adresu sídla zapsaného do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku nebo na adresu skutečného sídla, nebo pokud o to zaţádala, na jiné místo v České republice. Nebyl-li na adrese nikdo zastiţen, ani nikdo, kdo za ni mohl písemnost převzít, doručující orgán písemnost uloţil. Neúčinnost doručení nastala v případě, ţe právnická osoba prokázala, ţe v den, kdy nebyl zastiţen nikdo, kdo by za ni byl oprávněn písemnost převzít, a v době do 3 10 Viz 46 odst. 5 o.s.ř. ve znění novely č. 555/2004 Sb. 11 Viz 46 odst. 6 o.s.ř. ve znění novely č. 555/2004 Sb. 11

12 dnů, nebo šlo-li o písemnost určenou do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uloţení, ve skutečnosti sídlila jinde. 12 Dále pak novela stanovila, ţe v případě doručování při jednání nebo při jiném soudním úkonu, musí být skutečnost, ţe bylo doručováno při úkonu, uvedeno v protokolu, jehoţ náleţitosti novela stanovuje. Doručuje-li soud při úkonu, o kterém se nesepisuje protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, vyznačí se doručení na doručence, jejíţ náleţitosti také upravuje novela z roku Konečně se dostáváme k poslední, tedy nejnovější souhrnné novele č. 7/2009 Sb., která nabyla účinnosti k Tato novela přináší kompletně novou, poměrně přísnou úpravu doručování v občanském soudním řízení. Vychází především z předchozích ne příliš úspěšných novel, ve kterých největší problém představovala neodpovědnost adresáta za místo, kam bylo doručováno. Podstatou doručování i nadále zůstává předání písemnosti adresátovi. Velká změna nastala ve stylu doručování, protoţe uţ se nedoručují jen písemnosti, ale i elektronická data. 13 Tato novela zavedla úplně nový způsob doručování, a to doručování prostřednictvím datových schránek. Zřizovatelem a správcem datových schránek nebude soud, ale Ministerstvo vnitra. Prioritou je, aby soud doručoval písemnosti přímo při jednání nebo jiném soudním úkonu, avšak nepodaří-li se to, snaţí se soud doručovat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky účastníka; pokud účastník datovou schránku nemá, zaţádá soud, aby mu odesílal písemnosti na jeho elektronickou adresu. Není-li ţádný z těchto způsobů moţný, doručuje soud prostřednictvím doručujících orgánů, účastníků řízení nebo jejich zástupců. Nejnepříjemnější novinkou (min. pro jednu ze stran jednání) však je, ţe soud můţe poţadovat písemnost za doručenou i v případě, ţe se adresát na adrese nezdrţuje. Hlavním cílem této novely je zjednodušení procesních postupů; zrušení břemene soudů, protoţe aţ do této novely bylo na soudu, aby zjistil, kde se účastník zdrţuje, a pokud se mu to nepovedlo, ani a pomoci jiných úřadů a subjektů, musel ustanovit účastníkovi opatrovníka; dalším cílem je také zamezení průtahů v soudním řízení Viz 47 o.s.ř. ve znění novely č. 555/2004 Sb. 13 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení ISBN , s Dostupné z radu.html [cit ] 12

13 2 Doručující orgány Doručujícími orgány podle občanského soudního řádu jsou soudní doručovatelé, orgány Justiční stráţe, soudní exekutoři a provozovatelé poštovních sluţeb. Pokud však adresát nemůţe ze zvláštních důvodů přijímat písemnosti na své evidenční adrese, stanovuje tento zákon zvláštní typy doručovacích orgánů. Těmito doručujícími orgány jsou: Vězeňská sluţba České republiky, jde-li o doručování fyzickým osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě. Zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, jde-li o doručování fyzickým osobám umístěným v těchto zařízeních, např. v dětských domovech. Ústav pro výkon zabezpečení detence, jde-li o doručování fyzickým osobám umístněným v tomto zařízení. Krajská vojenská velitelství, jde-li o doručování vojákům v činné sluţbě a písemnost není moţné doručit jinak. Soud v tomto případě odesílá písemnosti nejdříve prostřednictvím doručujících orgánů, jako jsou soudní doručovatelé, orgány Justiční stráţe, soudní exekutoři a provozovatelé poštovních sluţeb. Pokud se doručení prostřednictvím těchto orgánů nezdaří z důvodu, ţe voják je momentálně v činné vojenské sluţbě, a proto se nezdrţuje na své adrese pro doručování, stává se doručujícím orgánem Krajské vojenské velitelství. Ministerstvo vnitra, jde-li o doručování příslušníkům Policie České republiky a písemnost není moţno doručit jinak; u tohoto způsobu platí stejný postup jako u předchozího, Ministerstvo vnitra se tedy stává doručovacím orgánem jen tehdy, je-li adresát mimo svou adresu pro doručování ze sluţebních důvodů. Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o doručování fyzickým osobám poţívajícím diplomatické výsady a imunity nebo osobám, které jsou v bytě toho, kdo poţívá diplomatické výsady a imunity či osobám, jimţ má být písemnost doručena v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou Viz 48 odst. 2 písm. a) aţ f) o.s.ř. 13

14 2.1 Soudní doručovatel Soudním doručovatelem je osoba, která je pověřená soudem k doručení písemnosti adresátovi. Jedná se o soudního zaměstnance, nikoliv však soudce, asistenty, ani vyšší soudní úředníky. 2.2 Orgány justiční stráže Orgánem justiční stráţe se rozumí příslušník vězeňské sluţby České republiky, který vykonává sluţbu justiční stráţe. Pro účely doručování je justiční stráţ samostatným doručujícím orgánem, který není součástí Vězeňské sluţby. Justiční stráţ můţe být také pověřena k pouhému doprovázení soudního doručovatele. Justiční stráţ nemůţe zajistit takovou efektivitu doručení jako soudní doručovatel, ale můţe alespoň s jistotou zjistit, zda se adresát v místě doručení zdrţuje či nikoli Soudní exekutor Soudní exekutor provádí doručování pouze v případě, ţe ho tím soud pověří. Podle 76 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, pověří-li soud exekutora, můţe exekutor provádět i jinou činnost, zejména doručovat písemnosti soudu a vykonávat činnost soudního vykonavatele podle zvláštního právního předpisu. V rámci další činnosti exekutor vykonává i jinou aktivitu, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. 17 Po souhrnné novele však občanský soudní řád nestanovuje podmínky, za kterých by mohl soud exekutorovi přikázat doručování, takţe nyní můţe soud exekutora pověřit kdykoli. Exekutor také můţe doručováním pověřit exekutorského koncipienta 18, exekutorského kandidáta 19 nebo další zaměstnance. 20 Exekutor však svou práci provádí pouze za odměnu. Podle 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., exekutorovi náleţí v souvislosti s výkonem exekuční činnosti náhrada hotových výdajů účelně vynaloţených v souvislosti s prováděním exekuce. Tato náhrada zahrnuje zejména soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, úhrady osobám 16 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení ISBN , s Viz 76 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. 18 Viz 21 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, exekutor můţe koncipienta písemně zmocnit k vykonání jednotlivých úkonů, které jsou předmětem exekuční činnosti nebo další činnosti. 19 Viz 25 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, exekutor můţe kandidáta zmocnit k jednotlivým úkonům, které jsou předmětem exekuční nebo další činnosti. 20 Viz 27 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, exekutor můţe zaměstnávat v pracovním poměru další zaměstnance. 14

15 provádějícím přepravu zásilek a další. 21 Dále exekutorovi také náleţí náhrada za promeškaný čas a náhrada za doručení písemnosti. 22 Takto tomu je v případě, ţe exekutor funguje jako doručující orgán pověřený soudem, ale pokud exekutor sám provádí svou exekutorskou činnost, činí také doručování sám nebo prostřednictvím pošty nebo jiné osoby, která provádí přepravu zásilek Provozovatelé poštovních služeb Provozovatelem poštovních sluţeb můţe být právnická nebo fyzická osoba, které byl udělen souhlas Ministerstvem dopravy a spojů na základě písemné ţádosti. 24 Pokud však někdo hodlá provozovat poštovní sluţby spočívající v dodání poštovních zásilek, jejichţ hmotnost je niţší neţ 350 g a jejichţ obsahem jsou písemné zprávy za cenu niţší, neţ je částka, kterou stanoví vláda nařízením, musí mít vedle souhlasu téţ poštovní licenci nebo zvláštní poštovní licenci. 25 Poštovní licenci také uděluje ministerstvo na základě ţádosti, a to pouze právnické osobě. Zvláštní poštovní licenci, kterou můţe získat jak fyzická, tak právnická osoba, ministerstvo uděluje v případech, kdy drţitel poštovní licence není schopen zajistit dodávání zpráv na celém území České republiky Příjemci soudních písemností Příjemcem doručované písemnosti můţe být jak osoba, která je sama adresátem, tak i osoba, která je oprávněná za adresáta převzít doručovanou soudní písemnost. Definovat okruh příjemců písemností je po souhrnné novele mnohem jednodušší, dříve byl výčet osob, které mohly za adresáta přijímat písemnost, uveden u kaţdého typu adresáta zvlášť. Písemnosti, které nebyly určeny do vlastních rukou, mohl převzít kdokoli, nyní je můţe převzít pouze sám adresát. Z toho vyplývá, ţe po souhrnné novele je okruh příjemců stejný jak u písemností určených do vlastních rukou, tak i u písemností, které do vlastních rukou určeny nejsou. 27 Za fyzické osoby jsou písemnost oprávněny přijmout osoby, které k tomu byly adresátem zmocněny písemnou plnou mocí udělenou před provozovatelem poštovních sluţeb. Za 21 Viz 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. 22 Viz 14 a 15 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb. 23 Viz 56 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. 24 Viz 17 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách. 25 Viz 18 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách. 26 Viz 26 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách. 27 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení ISBN , s

16 fyzické osoby podnikatele jsou oprávněny přijmout písemnost osoby, které k tomu byly zmocněny, nebo u nichţ je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátovi obvyklé. Za advokáty, notáře, soudní exekutory a patentové zástupce mohou téţ přijímat písemnosti pouze osoby, které k tomu byly zmocněny, nebo jejich zaměstnanci. Písemnost určenou advokátovi, který vykonává advokacii jako společník obchodní společnosti, mohou za něj přijmout statutární orgán, ostatní společníci, zaměstnanci společnosti a osoby, které k tomu byly zmocněny. Vykonává-li advokát advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti, můţe za něj písemnost přijmout jeho zaměstnavatel, jeho zaměstnanci a osoby, které jsou k tomu zmocněné. 28 Za právnické osoby mohou přijímat písemnosti jejich statutární orgán, předseda, zaměstnanec nebo člen, který tím byl pověřen, vedoucí závodu, vedoucí organizační sloţky, o níţ zákon stanoví, ţe se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci, které se týkají tohoto závodu nebo sloţky, popřípadě prokurista. 29 Tyto osoby však nemohou za právnické osoby jednat, pokud zákon stanoví jiné osoby. Kromě těchto osob můţou přejímat písemnosti také ty osoby, které k tomu byly zmocněny nebo ty osoby, vzhledem k jejichţ pracovnímu zařazení a vztahu k právnické osobě je to obvyklé. Pokud si však soud nebude jistý, ţe je osoba oprávněna soudní písemnost převzít, nebude pokládat svoji písemnost za doručenou. 30 Za stát můţe písemnost převzít zaměstnanec Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo organizační sloţka státu. Jedná-li za stát Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, bude přejímat písemnost zaměstnanec, pověřený generálním ředitelem. Jedná-li za stát organizační sloţka státu, bude písemnosti přijímat vedoucí organizační sloţky nebo jím pověřený zaměstnanec působící u této nebo jiné organizační sloţky státu. Za obec a za vyšší územně samosprávný celek přejímá písemnost ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn je zastupovat navenek, nebo jejich zaměstnanec, který tím byl touto osobou pověřen. 31 I pro obec a vyšší územně samosprávný celek platí totéţ, co u předchozích právnických osob, tedy ţe za ně mohou písemnosti přijímat i ty osoby, které jsou k tomu pověřeny, zmocněny a ty osoby, u nichţ je to vzhledem k jejich pracovnímu či jinému vztahu k adresátu písemnosti obvyklé. 28 Viz 50a o.s.ř. 29 Viz 21 o.s.ř. 30 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení ISBN , s Viz 21a a 21b o.s.ř. 16

17 4 Adresáti Protoţe nestačí, aby soudce rozsudek pouze vyhlásil, nýbrţ je ho třeba také předat účastníkům řízení, přináší souhrnná novela do občanského soudního řádu termín adresa pro doručování. K předání informací mezi účastníky řízení můţe dojít na různých místech a různými prostředky. Adresátovi je obecně doručováno přímo při jednání nebo jiném soudním úkonu nebo prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, tedy bez vyuţití doručujícího orgánu; pokud soud pouţije k doručování doručující orgán, musí vydat nařízení k doručení písemnosti. V tomto nařízení soud stanoví, jaký doručující orgán má doručení provést, osobu, které se má písemnost doručit, adresu, způsob doručení a informaci o tom, jestli je nebo není moţné písemnost uloţit v případě, ţe doručující orgán adresáta nezastihne. Nařízení k doručení soudce provede záznamem ve spise, čímţ také udělí pokyn k odeslání písemnosti adresátovi Adresa pro doručování Adresa pro doručování je místo, na které mají být odesílány soudní písemnosti a na kterém si má adresát svou písemnost převzít. Je tedy místem, prostřednictvím kterého soud komunikuje s účastníky soudního řízení. Adresát si můţe stanovit adresu, na kterou mu má soud písemnosti odesílat. Tato adresa musí být na území České republiky. Jestliţe je moţné písemnost doručit prostřednictvím datové sítě do datové schránky, upřednostní soud tuto moţnost a adresou pro doručování se stane tato datová schránka. 33 Dojde-li ke změnám skutečností významných pro doručování na adresátem sdělenou adresu, je adresát povinen bez zbytečného odkladu soudu tyto změny sdělit. Účinnost těchto změn nastává v okamţiku, kdy mu byly adresátem oznámeny. 34 Pokud však adresát zapomene svou změnu bydliště nahlásit soudu, budou mu písemnosti nadále posílány na adresu, na které se jiţ nezdrţuje. Kdyţ se o písemnostech adresát dozví, ale pozdě, nebude moci namítnout neúčinnost doručení, ačkoli se opravdu na adrese nezdrţoval, respektive namítne neúčinnost, ale soud tento návrh zamítne, neboť skutečnost, ţe se na adrese nezdrţoval, nemůţe být omluvitelným důvodem, protoţe je povinností změnu adresy bez zbytečného odkladu soudu nahlásit (viz kapitola 8, neúčinnost doručení). 32 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení ISBN , s ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, ISBN , s Viz 46a odst. 3 o.s.ř. 17

18 Přestoţe pojem adresa pro doručování zavedla aţ souhrnná novela o.s.ř., upravoval jiţ dříve občanský soudní řád, kam má být jednotlivým typům osob ze strany soudu doručováno. U fyzických osob to bylo místo jejich bytu, podnikání, pracoviště či jiného místa, kde mohla být osoba zastiţena. Právnickým osobám soud doručoval na adresu rejstříkového, popřípadě skutečného sídla. Dále pak tento zákon upravoval také zvláštní typy osob, kterým bylo doručováno: jednalo se o doručování advokátům, notářům, soudním exekutorům, patentovým zástupcům, osobám vykonávajícím právní poradenství podle zvláštních předpisů, státu, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, správním úřadům, obcím a vyšším územně samosprávným celkům Adresa pro doručování u fyzických osob Adresu pro doručování fyzickým osobám rozdělujeme na doručování fyzickým osobám nepodnikatelům a fyzickým osobám podnikatelům. Nejprve se tedy budu věnovat fyzickým osobám nepodnikatelům. Adresou pro doručování fyzickým osobám nepodnikatelům je podle zákona adresa pro doručování nahlášená do informačního systému evidence obyvatel a adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu. Souhrnná novela změnila také zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel. Zavedla moţnost, aby si fyzická osoba nechala do evidence zavést údaj o adrese, na kterou jí mají být písemnosti doručovány. 36 Soud se nejprve pokusí komunikovat s nepodnikající fyzickou osobou prostřednictvím její datové schránky; teprve pokud tuto schránku fyzická osoba nemá, bude jí soud doručovat na adresu, kterou si osoba zvolila. Pokud si adresu nezvolí, soud bude písemnosti doručovat na evidenční adresu, která je evidovaná v informačním systému evidence obyvatel. Adresát si také můţe zaţádat o změnu této adresy, na tu pak soud musí posílat písemnosti prvotně. Není-li v evidenci obyvatel taková adresa evidována, soud doručuje na adresu místa trvalého pobytu Tímto místem se rozumí adresa, kterou si občan České republiky sám vybere, obvykle je to místo trvalého pobytu rodičů, adresa jeho bytu nebo zaměstnání. V době narození je tímto místem adresa trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak. V případě, ţe ţádná z těchto adres není k dispozici, stává se místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímţ územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky, jestliţe se narodil 35 Viz o.s.ř. ve znění platném do souhrnné novely 36 ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, ISBN , s SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení ISBN , s. 61.

19 v zahraničí. 38 Pokud účastník poţádá o změnu své adresy, soud můţe tuto ţádost odmítnout, vylučuje-li to zákon nebo povaha věci. Toto rozhodnutí musí soud dát účastníkovi najevo, a to usnesením o zamítnutí návrhu. Usnesení soud odešle účastníkovi nejen na jeho evidenční adresu, ale i na adresu, kterou si sám pro doručování písemností zvolil. Pokud soud vyrozuměl účastníka jiţ při jednání, není doručování potřeba. Pošle-li účastník soudu dopis, na jehoţ záhlaví uvede svou adresu, stane se tato adresa automaticky adresou pro doručování, aniţ by to výslovně uvedl. 39 Zákon stanovuje i fyzické osoby, které si jinou neţ zákonnou adresu pro doručování zvolit nemůţou. Jsou jimi fyzické osoby ve výkonu trestu, jejichţ adresou pro doručování je adresa věznice, ve které vykonávají trest, dále osoby, které jsou ve výkonu ochranného opatření, v zabezpečovací detenci nebo v ústavní či ochranné výchově, jejichţ adresou pro doručování je adresa tohoto zařízení. 40 V případě, ţe je jisté, ţe se adresát na určité adrese zdrţuje, ale momentálně není k zastiţení, ukládá zákon moţnost zanechání výzvy nebo vhození do schránky, protoţe za doručení písemností se pokládá i dodání písemnosti do dispozice adresáta. Nyní se budu zabývat doručováním fyzickým osobám podnikatelům. Adresou pro doručování fyzické podnikající osobě se podle zákona rozumí: Adresa místa podnikání Adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy Adresa organizační sloţky podniku fyzické osoby podnikatele, má-li podnik svou organizační sloţku. 41 Tyto adresy jsou adresami alternativními. Jak uţ bylo uvedeno výše, zákon adresátovi umoţňuje zasílání na jinou adresu, pokud o to poţádá. To je však omezeno souhrnnou novelou, která říká, ţe pokud je účastník vybaven datovou schránkou, není moţný jiný způsob doručování neţ do této datové schránky. Co se týče alternativních adres, soudce si můţe vybrat kteroukoliv z nich, pokud všechny existují, ale je důleţité, aby si soudce vybral správně a zvolil tu adresu, u které předpokládá největší pravděpodobnost doručení. Tuto adresu by pak soud měl pouţívat i při dalším doručování, protoţe účastník bude očekávat, ţe mu soud bude doručovat i nadále, po celou dobu sporu na tutéţ adresu. Na adresu místa 38 ŠÍNOVÁ, Renáta, et al. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, ISBN , s SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení ISBN , s Viz 46b písm. c) a d) o.s.ř. 41 Viz 46b písm. b) o.s.ř. 19

20 podnikání můţe soud jako na alternativní adresu doručovat vţdy. U adresy zástupce pro doručování uvedené ve smlouvě uţ to není tak jednoznačné, protoţe této osobě se můţe cokoliv přihodit, můţe se přestěhovat, zemřít nebo zaniknout. Zástupce se stává zástupcem, kdyţ ho adresát označí ve smlouvě. Fyzická osoba podnikatel jiţ v době řešení sporu nemusí být podnikatelem, pak je třeba ji pokládat za obyčejnou fyzickou osobu a podle toho také stanovit její evidenční adresu. To je třeba dodrţet i v případě, ţe fyzická osoba podnikatel pouze přerušila svou podnikatelskou činnost na přechodnou dobu. Tato skutečnost musí být vyznačena v rejstříku podnikatelů Adresa pro doručování u právnických osob Rozlišujeme dvě skupiny právnických osob, a sice právnické osoby soukromého práva a právnické osoby veřejného práva, kterými jsou například správní úřady. Obě tyto skupiny mají vůči soudu stejné postavení, jen právnickým osobám veřejného práva zákon upravuje adresu pro doručování zvláštním způsobem. Právnické osoby, které jsou zřízeny zákonem, jsou zapsány v obchodním rejstříku, nebo organizační sloţka podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, jsou ihned vybaveny datovou schránkou. Jiné právnické osoby, které nespadají do výše uvedené skupiny, si datovou schránku mohou nechat zřídit na ţádost (viz kapitola ); pokud tyto osoby datovou schránku nemají, mohou si zvolit jinou adresu pro doručování, ale jestliţe právnická osoba jiţ datovou schránku má, bude jí soud prvotně doručovat na adresu příslušné datové schránky. Pokud právnická osoba tuto adresu dosud nemá, můţe jí soud doručovat prostřednictvím doručovacích orgánů na tyto adresy: Adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku Adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy Adresa sídla organizační sloţky, má-li právnická osoba organizační sloţku. 43 Adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku je adresa zapsaná do obchodního nebo jiného rejstříku, kterým můţe být například nadační rejstřík, rejstřík veřejných výzkumných institucí, 42 SVOBODA, Karel; SUK, Milan; ZEMAN, Pavel. Doručování v soudním řízení ISBN , s Viz 46b písm. e) o.s.ř. 20