Frymburský. zpravodaj Ročník 24 leden 2011 číslo 285 měsíčník úřadu městyse

Transkript

1 Frymburský zpravodaj Ročník 24 leden 2011 číslo 285 měsíčník úřadu městyse S lítostí Vám musíme oznámit, že následující jako vždy zajímavé články z historie Frymburku a okolí jsou poslední, které nám pan František Schusser pro lednový zpravodaj nového roku připravil. Bohužel nás dne navždy opustil. Proto při čtení těchto řádků vzpomeňme na jeho dlouholetou spolupráci a velký přínos při poznávání historie našeho okolí. Pane Schussere, děkujeme! FRYMBURK A OKOLÍ V KRAJINĚ ČASU (1) KDYŽ DO KRAJINY PŘIŠEL ČLOVĚK Když jsem psal téměř dvě stovky článků z minulosti Frymburku, byly to vesměs střepy a úlomky. Postupně mne oslovilo několik občanů i majitelů rekreačních objektů se žádostí, zda bych se tyhle puzzle nepokusil složit v několik souvislých článků, ve kterých by si mohly číst nejen děti, ale i starci jako já co zde prožili svůj život. Po roce příprav se snažím těmto přáním vyhovět. Jedním z prvních autorů, který se zabýval rekonstrukcí hydrografických poměrů v oblasti dnešního Frymburku byl W. Daniel, který zde předpokládal do nadmořské výšky 800 metrů jezero, které bylo 44 km dlouhé, 7 až 22 km široké a dosahovalo hloubky 80 až sto metrů. Převážně bylo odvodňováno na jih do povodí Dunaje a jen zčásti do koryta dnešní Vltavy u dnešní Čertovy stěny. Jezero prý zaniklo prolomením skalní hráze. Tato hypotéza má mnoho odpůrců. Například L. Puffer předpokládá, že ve vrchní křídě byl prostor dnešního Frymburku zalit mořem a F. Machatschek soudí, že v mladším terciéru bylo údolí Vltavy nad Frymburkem odvodňováno na sever k dnešní Blanici. Všechny tyto hypotézy se však v zásadě shodují v tom, že mezi Čertovou stěnou a horou Luč nakonec přívaly vody prolomily zvětralou přírodní hráz a třetihorní jezero se pomalu vyprázdnilo a zanechalo po sobě dnešní Vltavu s četnými přítoky. O tvářnosti vegetace nás nejlépe informuje řada paleobotanických studií. Silné ochlazení doby ledové v okolí dnešního Frymburku zcela zdecimovalo původní bohatou a teplomilnou třetihorní flóru, tvořenou zejména teplomilnými dřevinami a zatlačilo ji daleko na jih. V době ledové převládala kolem dnešní Vltavy u Frymburku chladnomilná stepní a tundrová vegetace s nízkými keříky severských vrb a bříz. V mírnějších obdobích zde byly háje bříz a borovic. Poslední doba ledová - würmský glaciál - pozvolně odezněla zhruba před deseti tisíciletími a tehdy se krajina v okolí dnešního Frymburku podobala dnešní severské lesotundře. Porosty dřevin tvořily dle pylových analýz především vrby, břízy, borovice, limba a kleč. V té době došlo i k prvnímu podstatnému ovlivnění vegetace květenou alpské oblasti. Zásadní klimatické změny, ke kterým posléze docházelo, lze charakterizovat jako postupné kolísavé oteplování a zvlhčování. Zhruba před 9000 lety se v okolí dnešního Frymburku postupně objevují relativně teplomilnější dřeviny, především líska, která v následujícím období zcela převzala vládu a spolu s borovicí a příměsí olše a břízy tvořila hlavní složku krajiny. V dalším období, které lze charakterizovat jako příchod prvních lovců a rybářů do okolí Frymburku, výrazně stoupá v lesích podíl dubu, jilmu a lípy. Pomalu sem začíná pronikat i buk, smrk a jedle a spolu s nimi i některé druhy alpské květeny. V této druhé vlně alpské migrace byla zdejší květena obohacena například o řeřišnici trojlistou, kamzičník rakouský, dřípatku horskou, ale i o vzácný šafrán bělokvětý.

2 2 Doktor Slavomil Vencl z Archeologického ústavu v Praze prokázal, že vltavské údolí nad Frymburkem bylo osídleno již ve střední době kamenné, v mezolitu, tedy v sedmém a šestém tisíciletí před našim letopočtem. Profesor Vratislav Čapek charakterizuje toto období jako závěrečnou fázi paleolitického přisvojovacího hospodářství, kdy člověk používá luk a šíp, objevuje oheň a vyrábí drobné nástroje, dokládající používání kombinovaných nástrojů. Tábořiště lovců, rybářů a sběračů, stará téměř devět tisíc let, ukázala, že tito mezolitičtí lidé v blízkosti dnešního Frymburku užívali k lovu zvěře luky a šípy, oštěpy a vrhací hole a k rybolovu harpuny a kostěné udice. Antonín Beneš, který o tomto nálezu psal i ve Frymburském zpravodaji, uvádí, že: Znali proutěné vrše a sítě, čluny dlabané z jednoho kusu kmene a lyže. Menší skupiny lovců, rybářů a sběračů se pohybovaly v nevelkém prostoru mezi dnešním Frymburkem a Horní Planou, především na levém břehu Vltavy. Bioarcheolog Jaromír Beneš uvádí, že: Za mimořádný objev posledních deseti let lze označit identifikaci asi l5 lokalit na břehu dnešní lipenské přehrady. I když jejich horská poloha ve střední Evropě není nijak mimořádná, je jejich původně náhodné zjištění připomínkou, že jejich podrobná topografie nás teprve čeká. Tito první obyvatelé v okolí dnešního Frymburku si stavěli chýše a chatrče s ohništěm. Oheň býval otevřený a sloužil k vaření, vytápění i jako zdroj světla.tito lidé žili jen z lovu, rybolovu a sběru a kočovný způsob života nesl sebou rozdělení úkolů a prací i vzájemnou pomoc. Vyráběli nástroje, zbraně a oděvy společně a jen pro svou skupinu. Neexistovala u nich ještě směna výrobků ani zemědělství. FRYMBURK A OKOLÍ V KRAJINĚ ČASU (2) ODKUD PŘIŠLI A HRANIČNÍ TVRZ Na otázku Odkud přišli? dává částečnou odpověď S. Vencl ve svém článku Mezolitické osídlení na Šumavě, kde píše: Vodopisně leží sledovaná oblast těsně při labsko - dunajském rozvodí. Například na jih od Frymburku, od Přední Výtoně, se prameny přítoků Horského potoka, ústícího do dunajského přítoku Mühlu, nacházejí 1,5 km od Vltavy, přičemž relativní převýšení nečinilo ani 80 metrů. Pro evropské mezolitiky neznamenal tedy přechod rozvodí, které na jih od Přední Výtoně leží jen v nadmořské výšce 790 metrů, žádný problém. Lze soudit, že kontakt mezolitiků z horního Povltaví s Podunajím nečinil větší obtíž. Dunaj teče ve vzdálenosti sotva třicet kilometrů od Vltavy, tedy ve vzdálenosti takřka jednodenního pochodu. Kolekce kusů mezolitické štípané industrie z 15 nalezišť v okolí Frymburku představuje výsledek mnoha desítek hodin průzkumů a sběrů, které z největší části prováděl Z. Petr se svými přáteli v letech l983 až Hustá síť krátkodobých až sezónních stanic vyjadřuje pohyblivost, intenzitu a trvání mezolitického osídlení. Bezprostředně přiléhající oblasti jsou Horní Rakousko a Bavorsko. Území celého Horního Rakouska je zatím nálezově sterilní, zatímco v Bavorsku se mezolitické lokality kumulují hlavně v okolí Dunaje. Geograficky zřejmě nejbližší mezolitické nálezy pocházejí ze severního okolí Pasova a zejména z hrany dunajského údolí jihovýchodně od Řezna. Dá se tedy předpokládat, že mezolitičtí obyvatelé přišli k dnešnímu Frymburku od Dunaje a to z území mezi Pasovem a Řeznem, což představuje vzdálenost jen 50 až 150 km. Zda přišli rozvodím u Přední Výtoně nelze vyloučit. O osídlení bezprostředního okolí Frymburku na konci 12. a začátku 13. století svědčí i archeologický nález u dnešní chatové osady Lojzovy Paseky. Byly zde nalezeny střepy, pocházející z keramických zásobnic, které byly zdobeny šroubovicemi, vlnicemi a mřížkovým kruhem. Pravděpodobně se jedná o zbytek sídliště, které dnes leží pod hladinou lipenské přehrady. Samotný Frymburk leží na prastaré zemské stezce, která vedla z rakouského Obermühlu přes Neufelden a Haslach k frymburskému brodu přes Vltavu a dále na Náhlov k dnešnímu Malšínu, kde u hory Thurmberg, což znamená věžiště či tvrziště, se spojila s jinou zemskou stezkou z Lince a Vyššího Brodu. Obě stezky, jak od Frymburku, tak i od Vyššího Brodu, od Thurmbergu společně pokračovaly přes Běleň a Zátoň, kde byl Nižní Brod a nad ním hradiště. V roce l231 nalézáme panství Vítka z Krumlova v Horním Rakousku a například Haslach získali Vítkovci od pasovského biskupství. V německé kronice Dolní Vltavice se uvádí, že okolo roku 1250 byla zemská hranice českého království na Vltavě a teprve v letech l256 až 1258 byla zemská hranice přesunuta na hřeben Tomášského pohoří. Tento údaj jsem si potvrdil nejen v Atlasu československých dějin, ale i u mnoha německy píšících historiků o této krajině. V tomto případě by strážní hrad, či tvrz, u frymburského brodu před rokem 1256 byl zemským strážním hradem a jeho existence již ve 12. století by měla své vážné opodstatnění. V blízkosti Frymburku bylo asi od roku 1234 jedno osídlení písemně potvrzené dříve než hrad Rožmberk a klášter Vyšší Brod. Antonín Profous uvádí, že v roce l234 patřily Hruštice premonstrátům z kláštera v Milevsku, který byl založen již v letech 1184 až Významný letopisec vyšebrodského kláštera Dr. Valentin Schmidt v Heimatstimmen 1923 poznamenal, že: Friedberg byl strážní hrad nad vltavským brodem již roku 1198 připomínaný. Dále píše, že hrad, či spíše tvrz Friedberg stál tam, kde již dříve byl založen friedberský trh. Skládal se z jedné čtyřúhelníkové věže, kdy spodní stavba byla vysoká jako dům z kamene a bez oken. Ve značné výšce, dosažitelné jen s pomocí strážce,

3 3 se nachází vchod. Stával na vršku nad řekou a stráň, která se skláněla do údolí, byla pokryta skalními úlomky, balvany a keři. Vojtěch Král nakreslil k Sedláčkovým Hradům, zámkům a tvrzím v Budějovickém kraji mapu, kde na místě dnešního Frymburku je zakreslena stará tvrz, o níž píše profesor August Sedláček, že až do konce 14. věku rozeznávalo se od ostatních zboží rožmberských také zboží frymburské. Bývalý okresní archivář v politickém okrese Kaplice Bedřich Benetka uvedl: Ve Frymburku vznikla tržní osada při celnici, jež byla u brodu přes Vltavu. Nad brodem strměla strážní věž a na ostrohu vznikla osada. Ještě před druhou světovou válkou se zde tato ulice nazývala Thurmgasse. Pan Benetka jako první spojil brod, tvrz a celnici. Tím jen podpořil mé úvahy o tom, že frymburská tvrz byla před rokem 1250 opravdu tvrzí při zemské hranici. Při podrobném studiu knihy Bohmerwaldheimat Erinne rungen an der Moldau, staré katastrální mapy Frymburku a i v terénu jsem si upřesnil, že stará frymburská tvrz stávala se vší pravděpodobností v místech, kde je dnes dům čp. 71 nebo o trochu výše na místě novostavby domu čp. 73. V neposlední řadě tudy před napuštěním přehrady vedla stará cesta od mostu z Frýdavy na frymburské tržiště. František Schusser ZPRÁVY Z RADNICE Plynofikace Koncem roku získal investor energetický koncern E.ON a.s. stavební povolení na budování vedení trasy a uložení plynového potrubí ve Frymburku. Trasa povede z východní části tzv. Rybízárny, odtud pod hřištěm, přes hlavní komunikaci podél bytovek na tzv. Rafandě, přes park žen a poté komunikací okolo zdravotního střediska, kulturního domu, areálu školy až k Wellness Hotelu. Po dohodě investor stanovil objekty podél trasy, které v této etapě mohou být připojeny na toto základní vedení. Všichni, jichž se to týká, obdrželi od úřadu městyse toto sdělení (i s mapou trasy vedení), resp. tuto informaci s potřebnými instrukcemi. Tuto etapu č.1 plynofikace městyse základní vedení uhradí investor E.ON ze svých prostředků. Letos dojde k zpracování projektové dokumentace a doufám i získání stavebního povolení pro etapu č.2, tedy celkovou plynofikaci celého městyse. Jako zásadní problém se jeví způsob, jakým bychom tuto druhou etapu plynofikace proinvestovali. Těžko můžeme čekat, že by to uhradil celé městys, nicméně budeme hledat možnosti jakéhosi sdružení prostředků či jiný způsob. Až samotná projektová dokumentace nám dá jasnou odpověď, co to vše bude stát a kudy a kdy tedy plyn povedeme myslím jednotlivé části Frymburka. Rozhodující přirozeně bude i samotný zájem občanů, subjektů - majitelů objektů o tento energetický zdroj. Úklid chodníků Řada občanů, i těch našich, zaregistrovala nový populární a mediálně nazývaný Kuberův chodníkový zákon. Kuberův dle předkladatele (senátora a dříve primátora Teplic). Trochu si dovolím okomentovat tento produkt našeho zákonodárného sboru z pohledu jeho hluboké asociality. Tento zákon přesně vystihuje současný morální úpadek a marasmus této společnosti, která spíše a zcela oficiálně podněcuje nepřátelství, závist, strach, touhu po senzacích, prostě lidi rozděluje, odděluje je od svého města, obce. Nevím, zda tento obecný trend je proto, jak se tvrdí, že to sami lidé, čtenáři, diváci vlastně tolik chtějí a proto media takto informují, takto pracují, v tomto duchu žijí. Ano, zabývám se tou stránkou zákona, která opět lidi ve městech, obcích rozděluje a štve proti sobě. Vy všichni ve Frymburku víte, že i chodníky uklízí naše pracovní skupina a vždy tomu i tak bylo a já Vás žádám, nepodléhejte přitroublému zákonu a snažte se nám s úklidem sněhu dle svých možností pomáhat. Nejen, že budete mít uklizený chodník a protáhnete si svalstvo, ale stejně tak budete mít i dobrý pocit, že jste udělali něco pro své městečko, něco pro sebe i pro druhé. Dotace muzeum - oprava domu č.p 5 na náměstí Určitě velký důvod radosti můžeme mít ze skutečnosti, že mezi vánočními svátky dorazila částka přesahující 10 mil. Kč jako celkové a definitivní vyúčtování dotace, grantu na muzeum, resp. rekonstrukci domu č.p.5 na náměstí. Objekt je postaven, zkolaudován a řádně k danému účelu využíván. Kontrolní proces vedený kontrolním oddělením Úřadu Regionální rady soudržnosti Jihozápad celý projekt shledal v pořádku a uvolnil námi předinvestované prostředky. Stav, dispozice i účel objektu tak, jak stanoveno obecně platnými podmínkami musí být takto zachován po dobu pěti let. Ples městyse se bude konat opět ve Wellness Hotelu Frymburk, tentokrát v hlavním sále. Předprodej vstupenek zahájíme na Úřadu městyse Frymburk v kanceláři poplatků. Cena vstupenky: 150,-Kč K dispozici bude 200 míst. K tanci a poslechu bude hrát skupina AGRIA. Ples začne ve hodin předtančením tanečního centra Move 21.

4 4 Blahopřejeme! V měsíci lednu blahopřejeme těmto spoluobčanům: Gajdošová Antonie 87 let Mejtský František 72 let Konečná Justina 86 let Vršanová Růžena 72 let Janáčková Karolina 85 let Perfoll Rudolf 71 let Pospíšilová Jaruše 83 let Vršan Jan 71 let Kubinec Vincent 83 let Urban Jaroslav 71 let Vallová Antonie 76 let Štěpánová Marta 70 let Žáková Terezie 75 let V měsíci lednu 2011 bude pracovnice ÚM přítomna na radnici v sobotu od 8.00 do hodin. Zasedání ZM se bude konat ve středu od hodin. Oto Řezáč - starosta T E C H N I C K Ý S E D M I B O J Vážení sportovní přátelé! Dne bylo provedeno rozlosování dvojic přihlášených do Technického sedmiboje. Do čtrnáctého ročníku se přihlásilo 21 dvojic. Při losování byly použity dva výkonnostní koše, dle výsledků v předchozím ročníku sedmiboje. K těmto dvojicím pak byly nalosovány další. Složení jednotlivých skupin vypadá následovně: Skupina č. 1 Berit, Schneider; Tomka, Mertl; Petričák, Kaňa; Lučan, Bouchal,; Luhanová, Suchánková Skupina č. 2 : Šisler nejst., Šisler nejml.; Valeš, Salzer; Grohman J., Janáček M.; Petričák, Hruška; Koch, Hadraba Skupina č.3 : Malina, Bula; Šuník ml., Skipala; Malák, Koucký; Grohman M., Juhaňák J.; Vítek, Budík Skupina č.4 : Račák D., Šisler ml.; Štěpán, Šulc; Šuník st., Bodvanský; Rillich, Račák M.; Juhaňák M., Michal R. Utkání skupiny 1 se konají dne , utkání skupiny 2 dne , utkání skupiny 3 dne a utkání skupiny 4 dne Utkání se konají v tělocvičně ZŠ v uvedené dny od 08, 00 hodin. Vítězná dvojice z každé skupiny postoupí do finálové skupiny. Dvojice z druhých míst postoupí do baráže k Matušovi st.a ml. Barážová skupina se uskuteční dne a vítěz této baráže doplní finálovou skupinu. Utkání této skupiny se budou konat Navíc v letošním roce se uskuteční superfinále, ve kterém se utkají první tři dvojice z frymburského sedmiboje a první dvě dvojice z větřnínského sedmiboje. Toto superfinále se uskuteční v sobotu Všechny skupiny začínají v TV ZŠ od 08, 00 hodin. Sportu zdar! M.Flígr

5 5 Komerční banka a.s. Pobočka Vyšší Brod Pracovnice KB Vám bude k dispozici ve dnech: vždy od do hodin Tel. číslo na pobočku Vyšší Brod Vánoční nohejbalový turnaj o pohár Pepína uspořádal Nohejbalový klub Frymburk v tělocvičně ZŠ 28. ročník vánočního turnaje. Sedm tříčlenných družstev hrálo po jedenácté o pohár "Pepína" a zápasy, kdy se spolu v turnaji utkala všechna družstva, určily toto pořadí: 1. místo ÚM Frymburk - Malina, Šisler, Račák Milan ( po dlouhé době vítěz, který neztratil ani set ) 2. místo NC Větřní - Koch, Hruška, Soukup 3. místo NC Frymburk Šuník Jan ml, Račák Dušan, Mertl Václav 4. místo NC Lakovna - Vařil, Hadraba, Šebesta 5. Místo NC Frymburk II - Novák, Štěpán, Mondek 6. místo JPS Frymburk - Petričák, Ribár, Alt 7. místo Smeč Tým Bejdák, Kubát, Lučan Nejlepším blokařem turnaje se stal František Malina z vítězného družstva Úřadu městyse Frymburk, smečařem pak Petr Hruška z družstva NC Větřní a hráčem v poli Novák Josef ml. zvaný Bob, kvůli kterému teď budeme asi muset změnit naši jednotku lenivosti zvanou jeden Bob. Všem, kteří se podíleli na uspořádání turnaje pak patří poděkování hráčů a diváků, kteří doufají, že tento tradiční vánoční turnaj v naší obci nezanikne. Juhaňák František Poděkování Wellness Hotelu Frymburk Děkujeme vedení a provozu Wellness Hotelu Frymburk za uspořádání DOKOPNÉ pro naše mladé fotbalisty z FC Šumava Frymburk. František Malina, Ivan Rillich Poděkování do školky Děkujeme paní učitelce Janáčkové a paní učitelce Hradské ze třídy Berušek z MŠ za krásnou vánoční besídku s posezením, kterou s našimi dětmi pro nás, rodiče, připravily. Výsledkem byl nádherně prožitý podvečer s dětmi, které si pak rozbalily i dárečky pod vánočním stromečkem. Oceňujeme úsilí přípravy a práci s dětmi, kterou musely pro to vše vynaložit. S poděkováním rodiče

6 6 Informace pro žadatele o dávky státní sociální podpory Změna provozu sběrných a kontaktních míst SSP V průběhu minulých let došlo v oblasti dávek státní sociální podpory k řadě změn. Došlo ke změnám v druzích dávek, v podmínkách pro stanovení nároku na dávky, v důsledku toho i ke změnám počtu žadatelů o dávky státní sociální podpory. Tento trend bude v roce 2011 dále pokračovat. V souvislosti s těmito skutečnostmi byly důkladně zvažovány podmínky pro zachování sběrných a kontaktních míst státní sociální podpory, bylo přihlédnuto k počtu klientů, kteří tato pracoviště navštěvují, byly sledovány dopravní možnosti pro klienty, kteří sběrná a kontaktní místa využívali. Skutečnost je taková, že sběrná místa státní sociální podpory, tj. pracoviště ve Velešíně, Křemži a Frymburku, sloužila v uplynulých letech výhradně pro vydávání tiskopisů, přebírání žádostí a podávání informací. Tato místa, jak bylo prověřeno, nebyla zejména v posledním roce využívána tolik, jak tomu bylo ještě před několika lety. Kontaktní místa státní sociální podpory jsou pracovišti, která umožňují nejen příjem a výdej formulářů, ale i zpracování žádostí, se všemi náležitostmi. I na kontaktních místech však došlo v průběhu let ke snížení počtu žadatelů o dávky a tím i k potřebě provedení určitých organizačních změn. Proto, počínaje dnem došlo rozhodnutím ředitele Úřadu práce v Českém Krumlově na pracovištích státní sociální podpory k těmto provozním změnám: Sběrná místa ve Velešíně, Křemži a Frymburku budou uzavřena. Potřebné formuláře naleznou klienti nejen na pracovištích státní sociální podpory v Českém Krumlově, Kaplici, Horní Plané a Vyšším Brodě, ale i na internetové adrese: Kontaktní místa SSP v Horní Plané a ve Vyšším Brodě budou pro veřejnost otevřena takto: Horní Planá: pondělí 8,30 17,00 středa 8,30 17,00 Vyšší Brod: pondělí 10,00 16,00 Středa 10,00 16,00 Provoz kontaktního místa SSP v Kaplici zůstává nezměněn. Informace o dávkách státní sociální podpory, včetně potřebných formulářů naleznou klienti na internetových stránkách pro možnost získání přehledu o podmínkách nároku v oblasti dávek státní sociální podpory, včetně možnosti orientačního vyzkoušení podle aktuálních podmínek v rodině, slouží Aktuální informace Úřadu práce v Českém Krumlově naleznou klienti státní sociální podpory i na internetových stránkách: http: //portal.mpsv.cz/sz/local/ck. Vydává Úřad městyse ve Frymburku 1x za měsíc Řídí redakční rada: O. Řezáč, M. Badáňová Zodpovědný redaktor: M. Šuníková, tel Tisk Úřad městyse Frymburk, počet výtisků 530 www. frymburk.info