46. skautské st edisko "Sfinx" Sokolovská 128 Praha 8 - Karlín. Dvacáté t etí íslo

Transkript

1 46. skautské st edisko "Sfinx" Sokolovská 128 Praha 8 - Karlín 2000 Dvacáté t etí íslo

2 Dvacáté t etí íslo 2 PRAŽÁK V MEMORIÁL O IMA OBHÁJKY VÍT ZSTVÍ Obvodní sraz Sešly jsme se p ed klubovnou v hod. P išly: An a, ertík, Vašek, Bára, Flint, Pája, Aranka, Pavlína a já, vedoucí: Šmudla a Bubák. Pak jsme se odebraly na Hlavní nádraží. Vlakem jsme odjely do Turnova. Odložily jsme si své t žké batohy a chvíli jsme ekaly. Pak jsme se vydaly na ty kilometrovou cestu (pozn. red. - no bylo to krapet víc). Batohy jsme nechaly na nádraží a mikrobus nám je odvezl. V hluboké tm jsme zahlédly sv tla mikrobusu. Zastavil u nás. Pán co ho ídil nám ekl, a si nastoupíme, že nás sveze do tábo išt. Tak jsme se svezly. Když jsme dorazily ke Staré Mlýnici, vid ly jsme na hromad své batohy. Vzaly jsme si je na záda a šly jsme kousek cesty lesem a byly jsme v tábo e. Tam už nás ekal teplý aj. Šly jsme do hangáru si ustlat, sníst ve e i, zalehnout a spát. Skauti a skautky p išli pozd ji. Ráno druhý den jsme posnídaly zbytky z ve e e. Potom jsme si šly vy istit zuby. P ipravily jsme si batoh a do n ho v ci, které byly pot eba jako: plášt nky a v ci na sch zku. Tak jsme se p ipravovaly na dlouhý b h po fáborkách. Po chvíli jsme m ly všechno hotovo. Mezitím, než jsme m ly p istoupit k prohlídce kroj, p ipravovaly jsme si scénku o Césarovi. No a kone n p išla ada na nás. Za kroje nám moc bod nestrhli. Po deseti minutách jsme vyb hly na cestu. Utíkaly jsme ze stanovišt na stanovišt. Stanoviš bylo celkem deset. Když jsme dob hly k devátému stanovišti, ekalo nás p ekvapení. Byla to hra, p i které se muselo chodit po provázcích, a když ses dotknul krepového papíru, vyhrál jsi. Kone n jsme dob hly do cíle. Bubák se nás zeptala, jaké to bylo. Lehly jsme si na karimatky a povídaly si. Po malém odpo inku jsme šly znovu nacvi ovat scénku. Najednou z ni eho nic za alo pršet, utíkaly jsme se schovat do hangáru. Za chvíli p estalo pršet. Nastal ve er velkého nap tí, kdo se stane vít zem sv tlušek a vl at. Nejprve jsme si zazpívali pár písni ek a pak za alo vyhlašování výsledk. Naše družinka zvít zila. Za toto báje né místo jsme dostaly: pytel, dv utory a malou lopatu. Zahrály jsme scénku a šly jsme spát. Ráno, když jsme se vzbudily, tak jsme všichni hráli hru. Potom jsme si sbalily, vydaly se na cestu na nádraží a jely jsme dom. P ed klubovnou už ekali rodi e. Výprava byla moc fajn. Lucka VÝB R Z KRONIK Sch zka sv tlušek Sešly se pom rn skoro všechny, protože nevím kdo tam byl. Byla tam: Sana, Lucka, já, Pavlína, Aranka, ertík a ješt n kdo, ale nevím kdo. Tohle byly d ti, které si pamatuju ur it. Vedoucí tam byly: Šmudla a Bubák a potom p išla ješt Dalí. Sch zku jsme zahájily pok ikem. Nejd ív jsme malovaly postavy z ve erní k nebo pohádek. Jenomže já jsem nakreslila Esmeraldu, ale to není postava ani z ve erní ku ani z pohádky ale z telenovely. Potom jsme si ukazovaly a hádaly ty postavy z ve erní k a pohádek. Potom jsme hrály, že Šmudla dala sklen nou láhev na st l a každý dostal 10 d ívek a dávaly jsme to na tu flašku a znervóz ovaly se. Potom jsme zakon ily sch zku pok ikem. Pája

3 Dvacáté t etí íslo 3 Sch zka skautek Dnes nás p išlo celkem deset: Knoflík, Bubu, Veve ice, Ká a, Bá í, Diana, Tomega, Lump, Jani ka a já. Když už bylo p t hodin, za aly jsme sch zku pok ikem. Hned, jak jsme zak i ely pok ik, jsme si vzaly své bat žky a šly na Maniny. První hra byla freesbee. To skon ilo dva nebo t i jedna. Potom Tomega dala každé družince obálku s polovinou obrázku. Když to ob družinky dod laly, vym nilo se to, aby to m la každá družinka spravedlivé. Pak následoval Kufr. Jani ka a Lumpík m ly papírky a my ostatní hádaly. Bohužel, já jsem m la nejmén. Jen ty i. Lump to zapsala a my jsme vzaly odpadky do kbelík a šly jsme do klubovny. Tam se hrála bezva hra. Nalámala se okoláda a potom se házelo dv mi kostkami a kdo hodil stejná ísla, musel ud lat ambulantní uzel, stoupnout si do kruhu, oblíct si bundu, uvázat p es hlavu mikinu a vzít si vidli kou okoládu. Po této h e následoval pok ik. Nakonec jsme se rozešly dom. Elík STARÉ DOBY V POVODÍ NILU Rodi ovská výprava Nut Egyp ané jsou tu s námi, proplouváme d jinami. Když k obloze vzhlížíme, bohyni Nut chválíme. Re Chonsu Chonsu, chonsu, chonsu vyhraje konec konc Šu Šu, šu, šu vyhraju ve vod i na suchu. B h slunce vám sílu dává, k úsp chu vám napomáhá. Re! Geb Geb se po ád staral, aby všechno vyhrál, A kdyby nevyhrál, tak se aspo zasmál Ha ha. Setkali jsme se v Všichni jsme šli kousek na metro k Invalidovn. Na druhé zastávce skauti, sv tlušky, vl ata a rodi e vyšli z metra. Pak p ijel autobus a rvali jsme se dovnit. Autobus projel okolo

4 Dvacáté t etí íslo 4 leteckého muzea a všichni sledovali, co je za plotem. Vystoupili jsme v Praze-Vino i a šli okolo malých domk. Na za átku vyhlásil eslo nep ítele a vysv tlil ho. Po chvilce n kdo zapískal a ekl íslo a všichni b želi se schovat. Po krátkém ase se podruhé zapískalo a všichni se slétli na vedoucího jako vosy na med. N kdo byl první, ale už nevím kdo. Když jsme došli na st elnici, dali jsme si batohy na lavi ky a stoly. Lída nám ekla, kde se m žeme napít a oh át. Zapískal se nástup a David nás rozd lil na ty i skupiny. Potom jsme vymysleli pok iky a zak i eli jsme náš pok ik. Po chvilce za ali sout že. V první ásti bylo za úkol zamotání faraóna a další. Nap íklad stavba pyramidy, p enesení faraóna. Po úkolech nastala polední p estávka, všichni sbírali nábojnice a ledacos, co zbylo po st elb. Pak jsme se najedli a napili. Pak se zapískalo a za aly výstupy. (Skautky a skauti m li své výstupy již p ed ob dem. Po ob d p edvád la vl ata.- Pozn. red.) Skautky si pro nás p ipravily povídku o kudlance a ekly pok ik. Vl ata m la první pomoc a my skauti jsme p ipravili hádací sout ž. Po p edstavení jsme se vydali se šátky do lesa a bojovali o faraónovy poklady s Peršany. Po dlouhém sbírání a bojování vyhrála skupina Nut s nejvíce body. P edposlední sout ž byla kreslení faraóna. (Faraóny, p esn ji e eno strážce faraónovy hrobky, jsme ale kreslili ješt v dopolední ásti) Když se dokreslili faraónové, dozv d li jsme se, že vyhráli Nutové s krásnou psí hlavou. Jako poslední a záv re ná sout ž bylo lušt ní hyeroglif a sestavení ódy. Jako vít z samoz ejm vyhráli Nuti a s nejvíce body získali diplom a sladkosti. Po skon ení jsme si zabalili a odešli tou stejnou cestou. Na zastávce jsme chvilku ekali a pak p ijel autobus a jeli jsme dom do Karlína. Vašek ÓDY NA FARAÓNA Nut Udatný Tutanchamóne, Králi všech král, jsi slunce jasné. Radost, poklad hojnost, A b h re poskytne tob. U hrobky cítíme hlubokou vd nost a hrdost. Rozjímejme! Šu Ó ty slavný Egyp ane, Vít zi nad Peršany. Ukládáme xspánku Celou rakev. AÍÍÍ! Chonsu Babylon stál uprost ed poušt, Vn m vládl zlomocný Chonsu. On dal svému synovi celý Washington. Querí um l ymyslet wládu uthóra. Wzdáváme yctu Wirtagramasakhamasahasaemasabako rtomosodosovi Geb Hv zdný vládce! Qílius Wálius Wólius Xélius Ybus Cestuje truchlícím mo em A tutanchámonovým údolím Na horu Yasu.

5 Dvacáté t etí íslo 5 TAK TAKHLE JE SMUTNÁ REALITA VŠEDNÍHO ŽIVOTA Byla oble ena celá v erném a m la na krátko st ižené vlasy. Šla do jednoho butiku. Strávila tam notnou dávku asu ve vybíráni oble eni, bot, parfému a podobn. Vyšla ven obt žkána spoustou tašek. Jediná pozitivní v c byla ta, že tašky byly z recyklovaného papíru. Její cesta dále pokra ovala k tramvajové zastávce. Když za ala nastupovat, rozhlédla se tak kolem, a když vid la, kdo všechno by s ní m l jet v tramvaji rad ji vystoupila a zastavila si TAXI. idi i taxíku nadiktovala pot ebné místo, kam chce dovést. Poté, co dorazili na místo, ona zaplatila taxiká ovi a on pokra oval v jízd. Nechala se dovést p ed obrovský d m spíše prosklený mrakodrap. Všude okolo se hemžilo spousta podobn oble ených lidí a všichni d lali, že mají strašn na sp ch. Sle na Marion vstoupila, ihned jí pozdravil jeden z len ochrany objektu. Ona se ani nepousmála a šla dál k výtah m. Nastoupila do jednoho z mnoha a jela do prvních pater tohoto proskleného pekla. Poté co vystoupila se odebrala do své kancelá e. Sekretá ka jí podala všechny pot ebné vzkazy až na jeden, který byl zapadlý pod stolem. Naše nejspíš úsp šná podnikatelka si p e etla vzkazy, p ehrála záznamy a usadila se za st l. Chvíli to vypadalo jako když pracuje, ale ve skute nosti brázdila po internetu po módních salónech. Po notné chvilce jí to p estalo bavit, tak si zavolala sekretá ku a nadiktovala jí n jaké v ci, co má za ídit, a ješt si ji poslala pro ob d. Když se sekretá ka vrátila s ob dem, tak prosila svojí šéfovou, aby jí pustila dom z práce d íve, že má doma nemocného p ítele. Sle na Marion odpov d la ne s tím, že jí to v bec nezajímá. Když se však sekretá ka rozbre ela, tak svolila pod podmínkou, že si as odpracuje. Za sekretá kou se zaklaply dve e a naše ernovláska z stala sama. Všude bylo naprosté ticho až na hu ení klimatizace. Sle na Marion se rozhodla, že p jde navštívit jeden ze svých oblíbených obchod. P i odchodu z kancelá e si všimla dopisu spadlého pod stolem. Zvedla jej a zjistila, že je adresován jí. Po p e tení dopisu se slzami v o ích opustila kancelá i budovu. V bec se nezastavovala a vb hla do silnice, kde ji srazilo auto. Poslední v c, kterou si pamatuje je, jak se okolo ní sbíhají lidé a jí se chce strašn spát a zavírají se jí o i. Po dvou dnech se probudila a zjistila, že leží v nemocnici. První co bylo, že se zvedne a že si musí zatelefonovat. Než jí n co doktor sta il íci, za ala se zvedat, ale zjistila, že nem že hýbat nohama. V první chvíli myslela, že se jí to zdálo, ale opak byl pravdou. Lehla si zpátky a za ala plakat. Teprve te si uv domila, k emu jsou jí všechny peníze a vymoženosti konce 20. století, když nem že chodit. Messner PRVNÍ TROJ E Na dálnici starý dub v aut sedí pravý blb signál sle n vlevo dává slzy v o ích to se stává Na p ídi je košík hub bloudí pátrá hledá rub po nocích na píš alu hrává i když na n j ona mává Na duši se tvo í strup tvor m zpívá v pat chlup uprost ed parku mladá tráva zasáhla ho t žká zpráva

6 Dvacáté t etí íslo 6 CITÁTY NA TÉMA ŠT STÍ Dnešní strana je p edposlední ástí seriálu citáty na téma, tak si jí ádn vychutnejte. Nabízí p ehršel citát na téma št stí. íká se, že je to jen muška zlatá. Myslím si, že ob as je to také liška podšitá nebo zmije jedovatá. Ale to už je spíš nešt stí, mladší trochu nepoveden jší a hlavn neoblíbený brat í ek našeho št stí. V život jste se již ur it setkali s ob ma z brat í k a ur it se v budoucnu setkáte op t. P eji vám všem tedy do budoucna, aby k vám ast ji zavítal ten starší s tím kratším jménem. Št stí je to jediné, co m žeme dávat, aniž bychom to m li. /F. Halen/ Kolísání kolem pevného bodu je život. Št stí je jistota, že tento pevný bod existuje. /A. Maurois/ Št stí nespo ívá ve št stí, ale v jeho dosahování. /F. M. Dostojevskij/ Nepot ebovat št stí-to je vaše št stí. /Seneca/ Každý chce být dít tem št st ny, nikdo otcem. /P. Janovic/ Nejpodivn jší rozdíl mezi št stím a radostí je ten, že št stí pat í do skupenství tuhého a radost do skupenství kapalného. /Salinger/ Nejv tší št stí je, když lov k ví, pro je neš asten. /F. M. Dostojevskij/ Št stí je vždy to, co za n j práv pokládáme. /J. Romains/ Tvou povinností je ud lat š astným sám sebe. Jsi-li š asten, u iníš š astnými i ostatní, nebo š astný m že kolem sebe vid t jenom š astné. /Epikúros/ Nejv tší št stí, to je vždycky to, za který nem žeš a nešt stí, který sis nezavinil. /Kainar/ Naše závist trvá déle než št stí t ch, kterým závidíme. /F. de la Rouchefoucauld/ Je velmi nesnadné nalézt št stí v sob a najít je jinde je nemožné. /S. Chamfort/ Aby byl lov k š astný, musí mu ke št stí ješt n co chyb t. /Helvétius/ Š astný není ten, kdo se druhým zdá, š astný je ten, kdo se sám pokládá za š astného. /Seneca/ Ten život je možné nazvat š astným, ve kterém dobré skutky následovaly tak hust, že mezi nimi nebyly mezery. /M. Aurelius/ Šík

7 Dvacáté t etí íslo 7 Stany: Ne poslední v cí pat ící do výzbroje jsou stany. Na víkend strávený v lét v p írod sta í spojit n kolik celt a ud lat p íst ešek, ale v zim nebo na horách to prost kv li m nícímu se po así a tím i zdraví prost bez stanu nejde. Ideální stan pro putování pustinou je lehký, nepromokavý, prostorný, jednoduše se staví i balí a sbalený má malý objem. Odolává i silnému v tru a dob e tepeln izoluje od okolního mrazivého sv ta. Nejjednodušší stan je jehlan, který se skládá ze dvou koso tvercových celt a jedné ty e, p ípadn i klacku. Jeho nevýhodou je nestabilita, malý vnit ní prostor a velké bo ní plochy, do kterých se m že opírat vítr. Dalším starším typem je á ko. Moc se už nepoužívá už proto, že není samonosné (vysv tlím až p i dalších druzích stan ). Nevýhodou t chto stan je, že se musí kotvit, což je problém na horách a na sn hu a také má velké plochy, do kterých se m že opírat vítr. Výhodou je, že na nich nem že nikde držet voda ani sníh. Dnes nejpoužívan jším tvarem stan je kopule už jenom kv li velkému vnit nímu prostoru. Další plus kopule - je samonosná, což znamená, že se nemusí nijak moc vypínat. Dob e se staví i za špatných podmínek, protože její sestavení je jednoduché. Tyto stany se skládají z t chto ástí: tropiko, neboli vn jší ást. U lepších stan je tropiko opat eno PU nebo AL zát rem a lepenými švy kv li odolnosti proti vod a v tru. Vnit ní stan je látky nebo jiných um lých materiál, které jsou prodyšné a má podlážku z vodoodpudivého nylonu. Dál jsou tu ty e vyrobené bu ze sklolaminátu nebo z duralových trubi ek. Tyto materiály jsou lehké a zárove dostate n pevné. Potom jsou kopule samonosné, uvnit nekulaté. Mají jednu nebo dv apsidy. Lepší jsou dv, protože v jedné se va í a jsou v ní v ci a druhá se používá jako vchod. Geodetické kopule - to jsou stany, které mají více ty í. Sice se déle staví, ale nejvíce odolávají v tru a jsou velice stabilní. Mají v tšinou tvar osmiúhelníku. Ministany alias rakvi ky - používají je nejvíce cyklisté, protože jsou malé a lehké. Stan má v tšinou jeden prut a n kolik kolík. Když nemají prut, íká se jim ž árák, neboli nepromokavý pytel na spacák. Vyrábí se ze šus ákoviny a jsou bu opat eny nepromokavým zát rem nebo membránou. Nevýhodou u PU zát ru je jejich neprodyšnost, takže se uvnit p kn zpotíte a m že se stát, že budete zevnit víc mok í než zvenku. Dobrý stan by m l mít švy zalepené nebo alespo zat ené speciální pastou. M l by ho dokázat postavit jeden lov k. Dále by se m l dát postavit i v siln jším v tru a t eba i v rukavicích. Se stanem by se m lo dát pohybovat, i když je postavený. Na táborech se nej ast ji používají stany s podsadou nebo tee-pee. Výhodou tee-pee je, že se v n m dá topit, nevýhodou je, že potom všechno na ichne kou em. Messner

8 Dvacáté t etí íslo 8 ZDOMIZES Po ase mi op t náleží ta est být autorem našeho Zdomizesu. P í inou toho, že autorkou t chto ádk není jako obvykle Tomega, je její vysoká školní zát ž. Jó, holt život vysokoškoláka i vysokoškola ky není žádný med. Vyslechn te si tedy dnešní novinky z domova i ze sv ta skautského i neskautského z pera nezatíženého(tedy voln se vznášejícího a okolním sv tem bezstarostn proplouvajícího) st edoškoláka Kájínek vtipn a trefn hodnotí práv prob hlý obvodní sraz, a se ho sám nezú astnil. Když jeli do Turnova, m li nohy do ix. A když jeli do Prahy, t šili se do vany V klubovn se pohodln rozvalil náš navlhlý hangár. U inil tak s takovou razancí, že všem ostatním zcela znemožnil jakýkoli pohyb v klubovn. Bobo píše po x letech do zábovky. Nerost pracuje Pro to neschne? -Tomega V ned li Šík a Messner za ínají s akcí Agrocenzus 2000 aneb tento den jsme upsali svou duši áblu. Po prvním odpoledni stráveném shán ním dotazovaných a vypl ováním dotazník se jdou kulturn osv žit do kina Aero. Pulp fiction-klasika co nikdy nezklame. Ješt p ed kinem stíhají navštívit Kachnu, dost ne ekan. Nerost pracuje. Pražským školák m za ínají prázdniny. Jednání MMF a SB je v plném proudu. Hned první den prázdnin se skautky + další zájemci a zájemkyn vydávají plavat. Po prohlédnutí Hloub tína zvenku navšt vujeme Podolí i vevnit. Nacházím ztracenou zábovku. Nerost pracuje Neuv iteln pochlapeni uklízí Šík s Messnerem celou naši klubovni ku (hlavn naho e na pat e, kde už je te asi týden zase neuv itelný binec) a ve st edu poté s istým sv domím odjížd jí do Plas k Šíkovi na chatu. V Praze za íná být mezitím docela dusno, zakou eno (z ho ících barikád), rozt íšt no (výlohy na Václaváku) a rozebráno (dlažba po celém m st ). Demonstranti se opravdu vyznamenali. Na chati ce je pohoda - houby, jablka, o echy. Jídlo, pití, co hrdlo rá í. Odpo inek se vším všudy návrat-plze -Praha:40 min. = very good stop! Ve er po návratu ze západu vyrážíme s Messnerem do Rock café na Pearl Jam revival. Kájínek není v Praze, tak jdeme jen dva. Nerost pracuje Job si lebedí nad uklizenou klubovni kou. V úterý se v klubovn objevuje Šimi a taky Job a taky Janík a Tomega taky a pak jdou taky pry a pak se taky vrátí. No a pak taky! St eda Špi ka po ádá olympijské hry Maniny Vít zným kontinentem se myslím stává Evropa. Ve tvrtek pak Pata staví draky. V pátek odjíždí Tomega na NPK a neví jestli se chce vrátit. A prší a prší. Messner, který zamýšlel, že se na NPK vydá na kole, nechává kolo doma a sebe taky. Job p ináší do klubovny svetr a líbezn si hnípe. Ned le Tomega se vrací z NPK živá a skoro zdravá. Úpln zdraví se z výletu do Špan l vrací David a eslo vyráží skauti po stopách Jana Žižky z Trocnova. Poté na Vítkov absolvují vytrvalostní b h v délce 1500m. tvrtek navšt vuji se spolužáky díky Klubu mladého diváka po dlouhé dob divadlo. A studio Rubín se nachází na Malostranském nám stí. Bezprost ední kontakt s herci ve sklep, kam se vejde cca 30 divák a p edstavení Tracyho tygr mohu všem maximáln doporu it Tomega se vrací z divadla (Huncleder na Vinohradech) a na stranách zábovky b duje nad zni ující gymnastikou.

9 Dvacáté t etí íslo 9 V sobotu se koná Rodi ovská výprava do P ezletic a vlastn také do Egypta, který sloužil jako nám t pro celou letošní rodi ovskou. Ú ast slušná, program i nálada také. Podrobnosti si m žete p e íst v tomto ísle. Ve er mí íme já, Kájínek a Messner do Akropole na Slune ní orchestr a 123 min. P.S.V.=p íjemn strávený ve er. Den poté mají vl ata Drakiádu v imicích a skautky jdou (tentokrát již skoro všechny) plavat do Podolí. Zajímavé události posledního íjnového týdne: Job se vrací ze Slovenska, Messner, Kájínek, Bubák a Nerost mají ve st edu svojí první prodlouženou. Ve tvrtek za ínají podzimní prázdniny. Skauti se vydávají na Podzimní výpravu k Šíkovi na chatu. Skautky mí í do Lišova. Výpravy se vícemén da í až na to, že si v tšina z nás p iváží dom a n jaký ten bacil navíc. V ned li je Job u esla v dom okraden o své kolo. Podrobnosti t te v ísle. Šík JAK TO VLASTN BYLO SE SFINGOU Všichni zajisté víte, že se naše st edisko jmenuje SFINX. Jist také víte, že sfinga pochází ze starov kého Egypta a že je to tvor s hlavou ženy a ok ídleným t lem lvice. Dále jist znáte její sochu, která stojí p ed jednou z egyptských pyramid. Ale slyšeli jste už celý p íb h ze starov kých bájí a pov stí, ve kterém se postava sfingy poprvé objevila. Jeho zkrácenou verzi si m žete p e íst v dnešním a p íštím ísle. Oidipús Oidipús byl synem krále Láija a jeho manželky Iokasty. Kdysi byl jeho otec na návšt v u krále Pelopa a unesl mu jeho syna. Ten ho za to proklel a p edpov d l mu, že ho jeho vlastní syn zabije. as b žel a b žel a král na tuto hrozbu úpln zapomn l. Až t sn p ed narozením prvního potomka mu ve v štírn p edpov d li, že ho jeho syn zabije a svou matku pojme za ženu. Král si ihned vzpomn l na starou kletbu a zalekl se. Rozhodl se, že vlastního syna nechá pohodit v horách. Propíchli mu nohy u kotník, provlékli jimi provaz a uložili, aby ho zanechal v pustých horách, kam lidská noha nevkro í. Pastý však nem l to srdce ud lat chlapci tak strašnou v c, a tak s ním došel do sousedního království krále Polyba. Král byl bezd tný a toužil po potomkovi. Pastý tak p edal dít jinému pastý ovi a ten ho odnesl až ke králi se slibem, že nic o jeho p vodu neprozradí. Ten odevzdal dít králi a ekl mu, že ho našel v horách, kde pásl své stádo. Král dít p ijal za vlastní a protože m l chlapec velmi napuchlé kotníky, za al mu íkat Oidipús. Chlapec rostl jako z vody a zanedlouho z n j byl mladý muž. Jednoho dne p i jedné hostin se pohádal z jedním z dvo an a ten mu v hn vu vyzradil, že královna a král nejsou jeho praví rodi e. Od té doby to Oidipovi vrtalo hlavou. Král a královna mu sice stále opakovali, že to není pravda, ale Oidipús o tom stále pochyboval. Jednoho dne navštívil ve m st v štírnu, aby zjistil, kdo jsou jeho praví rodi e. To se nedozv d l, ale bylo mu p edpov zeno, že zabije svého otce a matku si pak vezme za manželku. Proto se Oidipús rozhodl, že opustí domov a vydá se do sv ta. V il, že královna i král jsou jeho praví rodi e, a když se jim vzdálí, nem že se splnit ta hrozná v štba. Když p išel na rozcestí, vydal se na opa nou stranu, než byl jeho domov, a zamí il k Thébám. Ach kdyby jen tušil, jaké zlo postihlo jeho m sto! Objevila se tam obluda, podobná ok ídlené lvici s dív í hrudí a hlavou. Usadila se na skále p ed m stem a každý den zahubila jednoho lov ka. Té tajemné nestv e se íkalo Sfinx.

10 Dvacáté t etí íslo 10 Tato krvela ná obluda dávala lidem stále tuto hádanku: Má to lidský hlas, ráno to chodí o ty ech, v poledne o dvou a ve er o t ech nohách. Co je to? Ob ané se stále radili o smyslu té hádanky, ale nikdo ji nerozluštil. A Sfinx denn jednoho z nich pohltila nebo shodila do propasti pod skalou. Její hrozné ád ní m lo skon it teprve tehdy, až n kdo hádanku rozluští. V tutéž dobu, kdy se Oidipús ubíral do Théb, vyjížd l z Théb královský v z, na n mž sed l král s dv ma sluhy a vozatajem. Jeli do v štírny delfské, aby se zeptali, jak zbavit m sto hrozné Sfingy. V z ujížd l úzkým úvozem nedaleko rozcestí, kudy práv šel Oidipús. Byl zamyšlen, nebo m l v hlav stále jen tu hroznou v štbu, že zabije otce a svou matku dostane za manželku. Z myšlenek ho vyrušili hlasité nadávky Láijova vozataje, aby se uhnul z cesty: Což nevidíš, že tu je místo jen pro v z? Uhni se, sice skon íš pod kopyty koní! Ale Oidipús byl prchlivý a neposlechl. Ude il vozku holí a zabil ho. A byl by šel dál, ale jeden z muž na voze se po n m hnal a cht l ho uhodit. Oidipús se rozlítil a zabil úto níka a ješt jednoho muže, který ho chránil. T etí se dal na út k a zachránil se. Oidipús se potom ubíral dál a nijak si nebral k srdci, že zabil t i lidi. Byl p esv d en, že jednal správn, nebo tak u inil v sebeobran. Ach, netušil, netušil ubohý Oidipús, že mezi t mi zabitými byl i jeho otec Láijos, král thébský, kterého znal sotva z doslechu. Ten král, který dal p ed dvaceti lety pohodit v horách novorozen, aby se nesplnila v štba, že ho zabije vlastní syn. Pokra ování p íšt /p evzato z knihy Starov ké báje a pov sti od R. Mertlíka/ Šík METRO? Bylo nebylo. Ale spíš bylo, než nebylo.zkrátka poslyšte (po t te), co vám chci vypráv t (psát). Jel jsem jednou zam it jednu kuchy a jel jsem z domova.a bylo už pozd ve er a bylo zima a byl jsem unaven a v bec se mi tam necht lo. Takovou dálku až na Vinohradskou (ulice co vede z Václaváku nahoru). Né p íliš v dobré nálad jsem se vydal na cestu. Na autobus jsem došel notn obalen proti zim, našt stí bus jel záhy.a tak jsem se ním (s autobusem) a s panem idi em a n kolika málo cestujícími vydal na kone nou na holešárnu. P elezu na metro a ouha, metro prý nejede, hlásil n jaký mužský hlas.co te? Nestíhám, už takhle jsem to m l na knop. Tak hop na tramvaj, ale na kterou, te jsou ty objíž ky.žádná tramvaj na dohled.tak zase zpátky do metra a ekat a ekat. A jak jsem tak ekal, tak jsem p emýšlel o sm šnosti situace. Docela jsem se bavil, když jsem vid l lidi, jak jsou naštvaný a to jenom kv li tomu, že nejede metro. Najednou jsem si uv domil starou pravdu o tom, jak nejlíp n koho poznáš, až když ho ztratíš. Metrem jezdím každý den a beru to jako samoz ejmost, jednou nejede a hle najednou chybí. Za al jsem si sestavovat takový malý seznam v cí, co denn používám a hodn mi usnad ují život, a p itom si neuv domuji jejich hodnotnou pomoc m i ostatním lidem. Nap. všechny samohyby, dále ve ejné osv tlení (šel jste n kdo ulicí kde nesvítí sv tla? no nic p íjemného to není), jenom t eba asfalt (vzpome te na tábor, když zaprší, jak to tam vypadá a co teprve, když v tom tábo e bydlí milion lidí, to by byl hukot). Takovýchto v cí je f ra. Nevím, co to je, ale najednou si vážím chodníku, že po n m mohu jít a nemusím se brodit po kolena v bahn.jsem vd ný metru, že m ráno rozespalého a nevrlého dopraví bez remcání do práce. Takhle bych mohl pokra ovat ješt dlouho, ale to není d vod, pro vám to tady vykládám (píšu).zkuste si taky ud lat takový malý seznam a zkuste se nad tím trochu zamyslet. David

11 Dvacáté t etí íslo 11 ARTAK BÁRAK Út k z obklí ení (v nováno bývalému vl eti a jeho vl áckým lét m) Byla už skoro tma, když výprava dorazila na místo odpo inku. Bylo to relativn bezpe né a suché místo (dá-li se ovšem v jeskyni hovo it o suchém míst ). Všichni už p edem v d li, že na n jaký po ádný odpo inek, stejn jako mnoho p edchozích nocí, nedojde. Snažili se alespo ud lat si v tomto stísn ném prostoru trochu pohodlí, sotva na to, aby si každý mohl natáhnout nohy. Jist, v d li o prostorné komnat se šesti postelemi, ale po jedné návšt v jí m li plné zuby. Snad jen ten kdo má rád pach krve a rozkládajících se t l, by v ní mohl p espat. Bylo jednoduší najít tuto malou kom rku a do ní se nacpat. Po zav ení dve í se tu jeden mohl cítit jako v pokoji kdejakého hostince. Snad jen s tím rozdílem, že do pokoje pro dva se jich muselo vejít šest. Všichni te m li as na to, p emýšlet o p edchozích událostech. O tom, kdy naposledy spat ili sv tlo a vydali se za dobrodružstvím sem do této jeskyn. Lidé v okolí se báli na ní jen myslet a p išel-li n kdo s úmyslem jí prozkoumat, vždy ho odrazovali a dokládali svá slova stovkami t ch, kte í vešli a už se nikdy nevrátili. I t chto šest state ných p emlouvali, aby nevstupovali, ale pov sti o jeskyni plné bohatství byli siln jší než slova ustrašených sta ík. Te už v d li, že pravda je n kde uprost ed. N které komnaty v jeskyni opravdu p ekypují bohatstvím nesmírné hodnoty, avšak veškeré prostory jsou napln ny podivnými nestv rnými i neviditelnými bytostmi. Všudyp ítomný strach by je byl dávno zahnal zp t, kdyby už b h ví jak dlouho nazda b h nebloudili. Najednou byl slyšet hluk. Jakési podivné vzdálené bušení. To m že znamenat úpln všechno. Všichni se probrali a za ali se chystat k boji, jen kouzelník po ád meditoval a nejevil známky zneklidn ní. Gothmog uchopil svojí obrovskou sekeru a stoupl si nejblíže ke dve ím. Byli naprosto ticho. Když je nenajdou, mají šanci p ežít. Rány se blíží. Rozeznávají hluk jakoby vzdálených hlas. Snad tu jsou jen další dobrodruzi a ti nebudou mít chu se s nimi poušt t do boje. Ale co ty rány? Te je to úpln jasné, tam za dve mi se n co d je a blíží se to. Tulkas se narychlo šeptem pokouší s ostatními domluvit na n jakém plánu. Není však as. Bušení se zastaví p ede dve mi. Vysoký sk ehotavý hlas cosi zapiští a je TICHO. Všichni ekají. Za íná to být nesnesitelné. Tlumením dechu se málem dusí a spánky snad každou chvíli explodují. Radši otev ený boj než tohle. Mají nevýhodu zav ených dve í a mr avé kom rky. Odtud nem žou podniknout spole ný útok. Jak se však z tohoto obklí ení dostat? P ežijí to? Myšlenky ukon uje ten v eštivý hlas a jeho nesrozumitelný výk ik. Svist vzduchu a strašný náraz do dve í. Dve e snad musí být ve dví, ale zjiš ují opak. Otázka však je, jestli vydrží i nadále, a také co se vlastn d je a kdo na n úto í, protože alespo o tom, že to je útok, nemohlo být pochyb. Pro jen ten zatracený Glorfindel po ád medituje? Te když by jeho kouzla byla vhod. Druhý a snad ješt v tší náraz na dve e ohlušil prostor. Tentokrát však zámek povolil a dve e se pootev ely. Už je vid t cosi, co opatrn vstupuje do dve í. Gothmog neváhal a okamžit máchnul tím sm rem sekerou. Zasáhnul cíl a ten se bez hlesu svezl k zemi. To už se ale ozval strašný k ik a do dve í se hrne spousta dalších nep átel. Nestihnou však vstoupit. Sotva rozrazili dve e, vymrštil se kouzelník ze zem a vyk ikl ARTAK BÁRAK. Z o í mu vyšlehly modré blesky a ti, co jsou nejblíže, padají k zemi. Te se všichni mohou dostat ven. Glorfindel s Tulkasem vybíhají jako první. Za nimi b ží Sigor, Alon, Gothmog a naposledy vybíhá Peler. Snaží se vybavit si, jak to vypadalo za dve mi. Instinktivn uhýbají doleva a snaží se b žet tam, kde už byli. Nep átelé se jim však lepí na paty. Peler zastavuje za zatá kou a eká na n. Ví, že nemá šanci, ale dá ji ostatním. Už jsou tu. První se vlastní silou nabodl na jeho me, který jde jen t žko vyndat. Nep emýšlí. Zezadu k n mu p iskakuje Gothmog a sekerou usekne ruce t em, co se již sápou na Pelera. Spolu te brání ústup druh. Stoupli si vedle sebe a úpln uzav eli pr chod. Ohyzdných stvo ení, co se na n valí chodbou, neubývá. Kolem nich se vrší mrtvoly. Guthmog dostává n kolik zásah me em a rychle mu ubývají síly. Snaží se alespo nepodlehnout bolesti. V tom se proti n mu vyno uje postava v tší a mohutn jší než ostatní. V ruce drží palcát a s hrozivým k ikem se na n j vrhne. Máchne naprázdno sekerou, pokouší se couvnout, ale zakopl o ležící mrtvolu a padá na zem. Palcát s milimetrovou p esností dopadá na jeho t lo. Bolest ho úpln ochromila, vidí sv j rozdrcený bok a potrhané vnit nosti. Není schopen pohybu. Chce zak i et na Pelera aby utekl, ovšem druhá rána palcátem dopadá na jeho hlavu a ukon uje jeho život. Peler se nem že p es sedm protivník probojovat a když vidí strašnou smrt Guthmogovu oto í se a prchá zp t k ostatním. Než však ub hne t i kroky zasáhne ho n kdo zezadu do nohy. Upadne na zem a je mu jasné, že kon í.

12 Dvacáté t etí íslo 12 Nestihne se oto it a už cítí jak na n j doskakuje první sk et. Zalehne ho celou vahou a nesp chá s usmrcováním. No í do n j pomalu n kolikrát dýku dokud ob nezem e. Peler díky velké bolesti a ztrát krve pomalu upadá do bezv domí, z kterého se nikdy neprobere. Ostatní zatím dob hli do nevelké místnosti, kde zjistili, že jsou v pasti. Odtud se jinou cestou nemohou dostat. V dálce slyší ryk boje. Tulkas se vrací kus zp t podívat se za roh a p ibíhá se zprávou o smrti kamarád. Není as na lítost. Vše jim dojde až pak, p ežijí-li. Úto ící sk eti a jiná hav se blíží. Vp edu b ží potvora s palcátem a drží vysoko zvednutou rozdrcenou hlavu Gothmoga. Sigor je jeho bratr a pohled na odkapávající mozek p ed chvílí ješt živého bratra, ho p ivádí k nep í etnosti. Vyb hl smysl zbavený p ímo proti obrovské p esile. Jeho nápor byl veliký a zlost ohromná. Ne nadarmo byl považován za nejlepšího v zacházení s obouru ním me em. Jedinou ranou p esekl ve dví toho Gh la a pomstil tak smrt bratra. V ítil se jak vítr mezi sk ety a všude zanechával zmrza ená t la. Ostatní, vidouc jeho útok, vrhli se na n též. Sk eti byli najednou ve zmatku. Te, když ztratili velitele, nedokázali soust edit síly. Po ali odhazovat zbran a prchali zp t. Naši hrdinové je pronásledovali - propadli tomuto lovu. Cht li pomstít své druhy. Daleko vp edu byl Sigor a nevnímal nic než sv j me la nící po krvi. Tak se stalo, že se úpln ztratil svým druh m a dostal se do míst, kde nikdy p edtím nebyl. Blázniv se hnal za posledním sk etem a te, když stál nad jeho roz tvrcenou mrtvolou, po al si uv domovat realitu. Ohlédl se a vid l za sebou k ižovatku. V bec si nedokázal vzpomenout, odkud p ib hl. Nic mu nenapovídalo, ani když se po každé cest kousek vydal. Všude jen ty samé chodby, kterých jsou tu kilometry. Bylo mu divné, že nikde neslyší hluk bitvy. Že by b žel tak daleko? Vydal se tedy po jedné z cest, bedliv poslouchal a sledoval cestu. Me neustále p ed sebou. Jeho zbylí druhové nebyli tak zbrklí, a když pobili posledního sk eta, který nestihl utéct, za ali Sigora hledat. Nikdo ovšem nev d l, kam b žel. Doufali jen, že nenajdou jeho mrtvolu. Šli chodbou, kterou p ib hli. Prošli kolem t l Pelera a Guthmoga a pokra ovali na nejbližší k ižovatku. Tady našt stí Sigor nechal jasné stopy v podob mrtvých sk et, a tak nebyl problém vydat se tou správnou cestou. Šli dlouho, nalézajíc stále mén mrtvol i jen useknutých rukou nebo kus t l. Stopování se tak stávalo obtížn jší. Došli na rozcestí, kde již náhle nev d li kudykam. Rozd lit se za žádnou cenu necht li, a tak se posadili k odpo inku. Proklínali jeho zbrklost a doufali, že se t eba objeví sám. Sigor zatím dlouho krá el chodbou. Hodnou chvíli už se nemohl zbavit pocitu, jakoby ho n kdo sledoval. Najednou to bylo úpln jasné. N kdo za ním je. Jen není nikdo vid t ani slyšet. Nebo je blázen? O neviditelných slýchal jen v pohádkách, tady však již v il všemu. Cosi mu zahradilo cestu. Narazil me em do neviditelné p ekážky. Nemohl ho vyndat. Chvíli to bezúsp šn zkoušel, pak se oto il a cht l uprchnout. Narazil do další neviditelné st ny. Byl v pasti. Slyšel v hlav smích. Nesnesitelný smích. Nemohl se na nic soust edit, nic vymyslet - stále jen ten smích v hlav. Strašné, po ád sílí a Sigor myslí, že mu praskne hlava. Celý bez sebe za ne tlouct hlavou do té zatracené p ekážky. Hlava se mu snad rozsko í, ale smích po ád zesiluje. Po obli eji mu stéká krev. Vytahuje dýku a nap l šílený si eže uši - doufá, že nic neuslyší. To však nepomáhá a bolest, která se k tomu p idala, ho ješt víc zbavuje smysl. Te vidí už jen jednu cestu. Se strašlivým výk ikem si vráží dýku do srdce a v poslední k e i s ní ješt otá í. Umírá. Hrozný výk ik doznívá ješt chodbami a spolu s ním se nese doznívající smích. Všichni stojí na nohou a nepochybují o tom co slyšeli. Jejich kamarád musel zem ít hroznou smrtí. Te již zbývají jen t i - kouzelník Glorfindel, Tulkas a Alon. Ve stejný okamžik se ve všech chodbách rozsvítí sv tla a rozezní hlasy. Není kam utéct. Stoupnou si zády k sob a ekají. Už vidí tu záplavu nep átel. Mají už málo sil na obranu. Co budou d lat? Nep átelé se zastavují t icet metr od ústí všech chodeb. Vte iny ekání. Najednou n co zasviští a Alon zasažen dvanácti šípy do obou nohou klesá k zemi. Prosí své druhy, a ho tu nenechávají. Další zásah po šesti šípech do rukou. Alon nemá sil, chce zabít. To však nikdo se zbylých nedokáže. Sami jsou on m lí hr zou a nemohou se pohnout. Alon dostává zásah do oka a do krku. Trvá to d sn dlouho. Alon leží v kaluži krve a chroptí bolestí, ostatní se nemohou pohnout. Nic se ned je. Nesnesitelné ekání. Nev dí, kdo z nich dostane p íští zásah. Alonovi se z ran ine krev a bolest ho ochromuje. Tulkas ztrácí kontrolu a volá do ticha, a si pro n j jdou, a ho zabijí zblízka. Nic se neozývá. Alon p estává chropt t, z ejm již vykrvácel. Te se už musí n co stát. P es t icet šíp najednou se ješt zabodlo do Alonovi mrtvoly, jinak nic. Museli stát hodinu, aniž by se jen pohnuli. Pak se ozval hluk a z jedné chodby k nim vyšel další takový Gh l, jaký zabil Guthmoga. Došel až p ed Tulkase. Ten na nic ne ekal a vrhl se na n j. Me e zazvonili. Tulkas nebyl v boji špatný a tak m l brzy navrch. Zasáhl Gh la do ruky a ten jen tak tak odrážel jeho

13 Dvacáté t etí íslo 13 útoky. Už však nestihl Gh la zabít. Ze všech stran se vy ítili sk eti a vrhli se na n. Glorfindel jen stihl vyk iknout HYPERSFÉRA. Potom vše zaplavila tma. Kouzelník otev el o i. Byl na louce porostlé krásnými kv ty. Opodál byla vesnice, odkud p ed osmi dny vyrazili do jeskyn. Sev elo se mu srdce, když si vzpomn l na Tulkase, jak je práv zabíjen a na ostatní již mrtvé druhy. Vzteky by nejrad ji rozmlátil p l sv ta. Po tvá ích mu te ou slzy. Odchází sm rem k vesnici. eslo M J SLIB Nevím pro zrovna te m napadlo psát o slibu. Asi to je tím že rád vzpomínám na hezký v ci. Mám pocit že m j slibový ohe, který jsem m l s Kájínkem byl ten nejhez í. To má asi každý takovýhle pocit, když on práv skládá sv j skautky slib. My jsme ho skládali s Kájínkem v Nižboru na váno ní výprav. Takže také zárove hezký dárek ke skautským vánoc m. Za alo to tím, že v sobotu odpoledne jsme splnili poslední zkoušku a to je zkouška chování, která je ur it ta nejt žší. Pomalu se blížil ve er a rozd lování dárk, zpívání koled. Všechno se již chýlilo ke konci a všichni se chystali jít spát. Akorát nám bylo e eno, abychom si vzali kroje a teple se oblékli a šli ven. Cestou ke slibovému ohni si s námi povídal Manuál o slibu a co od n ho o ekáváme a podobn. Cesta byla docela dlouhá, ale bylo furt o em mluvit. Posledním úsekem byl velice prudký kopec. Poté co jsme vylezli na horizont se p ed námi rozev ela louka. Uprost ed ho el zapálený slavnostní ohe. U ohn byli všichni z našeho st ediska, kdo m li slib. Když jsme vytvo ili kruh tak nás Manuál vyzval ke složení skautského slibu. Po od íkání verš jsem m l nádherný pocit, takový bych p ál ur it každému. Potom nám Manuál podal slibové odznaky a pogratuloval nám a p ivítal nás mezi skauty, ale opravdovými skauty. Nakonec nám pogratulovali i ostatní. U ohn se ješt probírali v ci Nekone ného Kruhu, ale já tomu nev noval pozornost, protože moje myšlenky byly tou dobou n kde úpln jinde. Za n jakou chvíli se nás Manuál zeptal, jestli nechceme jít spát. My jsme souhlasili a za doprovodu Davida, esla a spousty dalších lidí jsme se odebrali do vytopené t ídy, kde jsme ulehli jako nemluv ata a s úsm vem na tvá i usnuli. Vše se odehrálo v Nižboru. Za spln ní slibu, pomoci, výchov a porozum ní bych cht l pod kovat Manuálovi, Davidovi, eslovi a ješt hodn velké spoust lidí. Díky. Doufám, že tento lánek dá motivaci a povzbuzení dalším len m oddílu, ale i st edisku v rozkv tu. Messner

14 Dvacáté t etí íslo 14 DOBRODRUŽSTVÍ FORGENA TONORA vydal jsem se na cestu ze zni eného m sta. No ale abych za al od za átku. Mé jméno je Forgen, Forgen Tonor a já jediný jsem p ežil útok na naše krásné m sto, zabili i mou milenku a mou rodinu. Odp ísáhl jsem nad jejím hrobem pomstu a také, že vyhledám toho, kdo jí zabil, a zabiji ho. O kom to vlastn mluvím? O Kertranech. Jsou to ti nejhorší tvorové, nep ál bych vám je potkat. Nemohl jsem tomu zabránit. Byl jsem zrovna na lovu, když zaúto ili. Je mi hrozn líto, že jsem nemohl zasáhnout do boje. Jak už jsem íkal, jsem na cest, abych se pomstil. Vjíždím do sousedního m sta Kartanu, kde se dozv d li, co se p ed malou chvílí stalo, a p ipravují se, kdyby cht li Kertrani zaúto it zas. Rad ji jenom projíždím, abych zbyte n nepoutal pozornost. Dojel jsem na rozcestí, nevím jestli mám jet do hlavního m sta nebo na hranice. Ale asi se rozhodnu až zítra ráno, protože se za íná stmívat. Slezl jsem z kon a šel jsem s ním do lesa. Rozd lal jsem si ohe, abych se trochu oh ál a sn dl svou ve e i. A potom p jdu spát. Doufám, že až se probudím, tak mi bude líp. Ráno jsem se probudil pod krásn modrým nebem. Ptá ci krásn zpívali, jakoby se v era nic nestalo. Po ád na to musím myslet. Ohe ješt h ál, párkrát jsem fouknul a už zase ho el. Rozd lal jsem si malou snídani, ale už budu muset vyrazit na cestu. Asi pojedu na hranice. T eba budu mít št stí a najdu jejich v dce a zabiji ho a bude konec drancování a vražd ní nevinných lidí. A potom budu mít klid a budu se moci usadit. Nasedl jsem na kon a vyrazil sm rem na hranice. Po necelé hodince jízdy jsem dorazil do m sta Farnaka. Zašel jsem si do hostince, abych spláchnul prach po cest a zeptal se, jestli je n kdo nevid l. Jakmile jsem vešel, celá hospoda ztichla. Šel jsem rovnou k hostinskému a poru il jsem si jeden džbánek medoviny. P isedl jsem si k jednomu starci v rohu a zeptal se ho, jestli neví n co o t ch potvorách. On mi dokonce ekl, kde mají sídlo. Neotálel jsem a vyrazil jsem na cestu k jejich hradu. Byl odsud zhruba patnáct mil. Moc dob e jsem v d l, že cesta je zrádná a nebezpe ná. Dojel jsem ke skalám, když se za alo stmívat. ekl jsem si, že je hloupost, abych jel dál. Tak jsem si rozd lal ohe, už jsem byl dost hladový a také unavený z jízdy. Šel jsem si brzy lehnout, abych byl ráno ilý. Probudil jsem se dost brzo, nasnídal se a vyrazil sm rem k hradu. Když jsem dorazil, uvid l jsem, že hrad je dob e st ežen. Tak jsem zjistil, že bude lepší, když po kám až se setmí. Zatím si to tu m žu ob íhnout. Den utekl jako nic. Obli ej jsem si zamazal hlínou, abych nebyl nápadný. Vyrazil jsem k hradu p es les. Nyní jsem vid l na stráže u hlavní brány. Tudy to nep jde. Vzpomn l jsem si na malé okénko, které nebylo tak vysoko. Za al jsem lízt, šlo to docela dob e. Nahlédl jsem dovnit a kupodivu tam nikdo nebyl, m l jsem št stí. Vlezl jsem dovnit, byl to n jaký sklad. Šel jsem ke dve ím a otev el jsem je. Na chodb nikdo nebyl. Tak jsem vyrazil sm rem, kde mohl být Markorjto, ten nejodporn jší tvor na sv t. Našel jsem ho a byl sám. Vešel jsem k n mu do místnosti, vytáhl jsem sv j me a ekl jsem: Oto se ty vrahu! On se oto il, fuj ten byl ale hnusnej. Sáhl po svém me i a za ali jsme se bít. Byl to vyrovnaný souboj, ale vít z mohl být jen jeden. Au, ízl mne do ruky. Vtom jsem si vzpomn l na svou milenku, tak jsem sebral veškerou sílu, co mi ješt zbyla, a ud lal jsem výpad. A on ho nevykryl. Probodl jsem ho. Byl konec všeho, spadl na zem a byl mrtev. Kone n, splnil jsem sv j slib. Hrad jsem podpálil a odešel jsem ke svému koni. Za alo svítat. Tak krásné ráno jsem už dlouho nevid l. N kdy odpoledne jsem dojel do Farnaka, kde už vše v d li. A také jsem se zde usadil. A toto je konec tohoto p íb hu. Šváb Charles Dickens - Hlída Tak vidíte, ekl jsem, jak vás vaše obrazotvornost klame. Já jsem se pozorn na ten zvonek díval a stražil na n j uši, a jestli jsem živý lov k a ne duch, tak ten zvonek v era p i mn nezvonil. Ur it ne, a ani nikdy jindy, leda když ho p irozenou cestou fyzikálních zákon rozezn lo hlášení ze stanice s vámi spojené. Zavrt l hlavou. V tomhle jsem se ješt nikdy nezmýlil, pane. Nikdy jsem si nespletl zvon ní p ízraku se zvon ním lov ka.

15 Dvacáté t etí íslo 15 JOBOVA ZV ST!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! POZOR ACHTUNG POZOR VARNING VIGYÁZAT ATTETION POZOR CUIDADO POZOR Vážení p átelé pomozte, prosím! V ned li mi n kdo ukradl u esla na chodb v dom horské kolo! Touto cestou si Vás troufám oslovit ku pomoci. Horské kolo jenž jsem vlastnil se bude pravd podobn zlod j snažit prodat do bazaru. Pomoc, kterou od Vás žádám, by se m la sestávat z pozorování okolí, pop ípad z návšt vy zastavárny i bazaru poblíž Vašich cest. Popis kola: rám zna ky DIAMOND BACK barvy šedomodrost íbrné metalízy; na rámu ty i otvory na p ipevn ní držáku lahve; na rámu v míst kontaktu s et zem je proti od ru ervená látková páska vidlice odpružená zn. RST šedivost íbrná metalíza s možností nastavení tvrdosti, po stranách od ená od stojanu na kolo, na jedné stran áste n stržený nápis RST p ehazova ka, Grip shift ( azení) zn.sram p esmyka, kliky, šlapky, st ed idítek zn. SHIMANO DEORE. LX idítka s hrazdi kou st íbrná skládaný p edstavec brzdy p ední i zadní žluté typu V BRAKE; pá ky brzdy st íbrné sedlo sv tle modré polstrované s bílím nápisem za ínající na S; sedlovka st íbrná s rychloupínacím zámkem pneumatiky zadní drapák, p ední silni ní lehký vzorek et z je nastaven n kolika lánky et zu zn. NARROW HG JAPAN ráfky dvoust nné st edy rychloupínací. P i nálezu kola postupujte takto: Tva te se že se vám kolo líbí, že o n j máte zájem. Nechejte si ho reservovat jdete si pro peníze, zeptat se, Zavolejte na linku 158 a laskavé policisty informujte o nálezu odcizeného kola. P ípad, mé trestní oznámení, je veden na místním odd lení Libe pod íslem Nebo informujte mne na tel V žádném p ípad v prodejn neprohlašujte To je ukradené kolo mého kamaráda! Pravd podobn by majitel bazaru kolo ihned uschoval a pozd ji by tvrdil, že o ni em neví. P i spat ení kola na ulici: Vy siln jší tvrd zakro te a kolo mi zajist te. A to bu prost ednictvím policie nebo p ímo. Vy slabší i v tší pacifisté (odp rci násilí) kontaktujte urychlen n koho siln jšího i Policii eské republiky. Dostanu- li kolo zp t uspo ádám na sv j ú et p im enou oslavu znovunalezení kola. Tomu z Vás, kdo mi p ímo dopom že k nálezu bicyklu, v ele pod kuji. Minimáln. Všem Vám p edem moc d kuji za Vaší drobnou detektivní práci. Job Zlod ji, zlod ji ve dne v noci chod ji /lidové r ení/

16 Dvacáté t etí íslo 16 Poda ilo se nám najít p ímý spoj do Algecirasu, odkud odplouvají lodi do Afriky. (P vodn jsme to cht li vzít n jak p es Madrid.) Máme asi šest hodin asu, tábo íme na autobusovém nádraží a vícemén organizovan podnikáme výpravy do sm nárny, pro lístky, na záchod (užíváme si, dokud to jde, a chodíme si mýt ruce a jablka jen tak z plezíru), na nákup a do m sta. Vyrazili jsme s Michalem k Sagrada Familia, dá se to od nádraží (u Arco Triomfo) v pohod dojít. Vstup je p íliš drahý (v p epo tu asi 160 K ). Samotná Gaudího katedrála je: 1) nedostav ná, 2) obrovská, 3) obklopená davy turist, 4) moc vtipná - zvl. zep edu, kde její portál není tak rozteklý a p eplácaný jako vzadu; p ipomíná, ale jen trošku, Völkerschlachtsdenkmal v Lipsku, 5) štíhlá a nemonumentální a 6) na katedrálu velmi hravá. V Barcelon je Internet Café! Spojení s domovem! Nejdu tam, ale ta myšlenka! Tak do Algecirasu. Blíž k Africe, fuj, fuj, fuj. Ješt m nepouští obava, do eho se to zas pouštím a jak to odtamtud proboha dojdu dom. Autobus klimatizován natolik, že všichni dostáváme rýmu. Jen já, liška podšitá, mám s sebou vevnit svetr a mikinu. Cha cha. Cena: Ptas/os., as: , tj. nepletu-li se 17,5 hod. Další noc v autobuse. Už mi opravdu hrabe, protože poslední týden p ed odjezdem jsem nespala z cestovní hore ky a z obav. To zní lépe než ze strachu (NED LE) Algeciras je kousek za Gibraltarem. Protože Gibraltar je hez í než Algeciras, popíšu ho p ednostn. Gibraltar je obrovská skála, jedine ná ve svém okolí, vypadá takhle:, no spíš, je bílá a pat í Angli an m. Údajn jsou na ní jakési opice, to jsme na tu dálku nemohli poznat. Možná to byli jenom Angli ani. Algeciras je p ístavním m stem, kde p ístav je od m sta odd len plotem a není asi možné se z toho p ístavu do m sta dostat. Nám se to aspo nepovedlo. Není tu nic moc k vid ní. V samotné p ístavní budov sedíme op t okolo batoh, mám pocit, že na patnácté mramorové podlaze od odjezdu. Záchody nám n jak povýchodn ly, a koli jsme na západní evropské výsp. Divná v c. Lístky Algeciras - Ceuta stojí 162 DM na 7 osob, to nám d lá 23,n co DM na jednoho. Protože jsem byla zmatená, nekoupila jsem zpáte ní, což by vyšlo o 10% levn ji. Jsou dva druhy trajekt, Ferry a

17 Dvacáté t etí íslo 17 Fast ferry. Fast ferry jsou asi o 40% dražší a jezdí asi o 1/2 hodiny kratší dobu, takže tím jet nemá v bec smysl. Zdá se ale, že normální Ferry zase jezdí jen ob as. Ur it v S nepatrným zpožd ním jsme v opustili p ístav v Algeciras a ve dorazili do špan lské Ceuty - první kroky v Africe. (Ceuta je špan lské m sto na africkém kontinent, splátka marockého dluhu v naturáliích) Ceuta vypadá daleko evropšt ji než celý Algeciras. Busem. 7 jsem dojeli na hranice. Kontrola na špan lské stran se nekonala. Prost jsme prošli až na stranu marockou (všechny kuplí e s formulá i jsme odmítli), tam už nám celníci ukázali cestu. Asi u dvou z ady okýnek se tla ila sm ska ze západní Evropy. My jsme využili rady LP (Lonely Planet, náš pr vodce - tady kniha) a vyslali Elišku (blond vlasy, dlouhé nohy, francouzština) jednat s celníkem. Výsledek: odbaveni za 15 minut u samostatného okýnka. M níme peníze. Ješt kontrola pas u závory a jsme už skute n na marocké p d. Za závorou stanovišt taxík. Po okolních kopcích pobíhají nebo pospávají Arabové - pašeráci? Zmateni tím, že už je 16 45, se snažíme s taxiká i usmlouvat cestu až do Chefchaouenu ( ti Šešauen), protože podle LP jede poslední autobus z Tetouanu do Ch. v 17 hod. Vyjednávání velmi zmatené, zvláš poté co jeden z nás nabízí za taxík 300 DH (dirham - marocká m na, 1DH = cca 3,60) a druhý 250 DH. Nervózní Arab kope do auta a k í í: Paranoia. Nakonec jedeme za 26 DH/os. do Tetouanu. V taxíku si uv domuji asový posun: v Maroku te není 17, ale 15 hod., ili spoj do Ch. bychom m li hrav stihnout. Taxík nás vyklopil kousek od autobusového nádraží - první setkání s arabským sv tem (nepo ítám-li taxiká e s paranoiou): v autobusové hala spousta Arab, dv lokálky (= místní obyvatelky) nám uvol ují místo, abychom m li kde složit batohy. Kupujeme lístky za 15 DH do Chefchaouenu. Z haly sestupujeme po schodech do krytého odjezdišt autobus, všude se válí odpadky, jako ostatn po celém Tetouanu, je tu tma. Hned jsme odchyceni autobusáky (= chlápky, kte í se motají kolem autobusu), batohy nám cpou do zavazadlového (dost špinavého) prostoru zvenku celkem luxusního busíku. Vevnit je to o dost horší, ale ekal jsem v Africe v tší hr zu. Ostatní z naší skupiny se ošklebují ( to je hnus ), ale myslím, že olezlý d da u dve í a odpadky na zemi jsou ten pravý folklór, kv li kterému jsem sem jel. Autobusem prolézají vlezlé d ti, prodávají okoládu a jogurty a pok ikují na m : Ronaldo. Z ejm se jim líbí m j trojkový ú es a oholená tvá. Na jeden autobus p ipadají celkem t i zam stnanci: idi - pokud zrovna nevtipkuje s kamarády, ídí; náhon í - na nádraží k i í Šauen, Šauen, Šauen (samoz ejm pokud jede práv do Chefchaouenu, k i et Šauen, když jede do Fesu, je blbost), dokud nenaplní autobus, rovná zrcátka, volá policajty, p i jízd pok ikuje na potenciální cestující na silnici a kasíruje lidi (nás zkásnul o 5 DH za batoh), t etí maník vypadá jako homeless a do taj jeho funkce jsem nepronikl. Spousta dalších lidí pomáhá autobusu vyjet z nádraží - mezi sloupy a dalšími busy není práv snadné projet. Po 18 hod. dorážíme do Chefchaouenu. Jsme vlastn v Maroku o den d ív, než jsme plánovali. Ptáme se na cestu, nejd íve policajta, pak dalších lokál, a mí íme nahoru nad m sto do kempu. 7 DH za osobu a 10 DH za stan/noc, pitná voda, pro n koho sprcha i teplá, záchody (pozd ji se p esv d íme, že to byl nejlepší kemp v Maroku), kolem prodava i hašiše. Va íme vydatnou ve e i a kone n spíme vleže. VSUVKA Tereza v autobuse: A nejlepší na skautech bylo, jak jsem jim chodili vyžírat špajz, když hlídka m la bob íka ml ení, takže nesm la ani pískat na píš alku. OBRÁZKY - 1) marocká vlajka (zelená hv zda na erveném pozadí) a marocký král Mohamed VI let, 2) jedna z v ží katedrály Sagrada Familia, 3) dve e jednoho domu v Chechaouenu Šárka a Manuál

18 Dvacáté t etí íslo 18 DRUHÉ TROJ E Na dálnici starý dub signál sle n vlevo dává i když na n j ona mává bloudí pátrá hledá rub Tvor m zpívá v pat chlup zasáhla ho t žká zpráva slzy v o ích to se stává na duši se tvo í strup blb Na p ídi je košík hub uprost ed parku mladá tráva po nocích na píš alu hrává v aut sedí pravý VÍTEK, SLOVENSKO A ROMSKÉ OSADY útržky RANKO ÚTOROK Jsem t sn p ed Košicemi. KOŠICE! Zatr sakr dneska ráno, vlak na který jsem ekal ty i hodiny mi ujel o p l minuty. Nu teraz je 13:40 a já si dávám v Prešov pivko. Chm. Od za átku. tzn. souvisleji V era ve dvanáct hodin a kus jsem opustil domov. A za al jsem stopovat Praha Olomouc, Olomouc Rožnov pod Radhošt m, Rožnov p. R. Žilina, Žilina Poprad. Tam jsem dojel v p l druhé ráno. Došel jsem na nádraží, kde jsem se rozhodl po kat na vlak s Karlem a Šimákem. Tento vlak mi tedy ujel o p l minuty. Stalo se to jako d sledek mého pohodá ství, nebo jsem si p íjemn ustlal v nejvyšším pat e nádraží. Zaspal jsem. K vlaku jsem dob hl ve chvilce když se rozjížd l a aktivní ajzlbo ák mne chytil a zamezil mi nasko ení. Tedy jsem jel vlakem osobním o p l hodinky pozd ji. Do Košic jsem dojel o hodinu a p l po klucích. Našel jsem autobus do Varha ovc, u hodného idi e jsem si schoval bat žek a vyrazil jsem do m sta. V ajovn jsem si dal dobrý ajík a na pošt jsem nakoupil známky a telefonní kartu, abych mohl psát své milé. Ve Varha ovcích jsem našel Karla. Byl trochu zmate ný a v deseti minutách mi sd lil, že se musím p esunout do Prešova a následn do Hermanovc i Svinie nebo ješt n kam jinam, to jsem si nezapamatoval a tedy jsem ekal velkou fatálku. Zkrátím to. Když jsem vystupoval v Hermanovcích nastupoval tam Šimi. Dál bylo vše v klídku. Tedy v rámci možnosti. Navštívili jsme cikánskou osadu ve Svini. Tamní zážitky si nechte vypráv t nebo si p e t te Šimák v lánek a prohlídn te si jeho fotky. Pokra ování možná p íšt jestli na to budu mít. Job

19 Dvacáté t etí íslo 19 POHODÁ I (2/4) aneb vcelku jednoduchý p íb h p ti mladých lidí b hem jednoho pražského letního dne Mirek se práv dosprchoval. V kuchyni pískala konvice s vodou na kávu. Vtom n kdo zazvonil na zvonek u dve í. Mirek projel ru níkem své dredy, hodil na sebe kra asy a b žel otev ít. Za dve mi stál Saša Ale jak vypadal. Ješt p edev írem m l vlasy až po ramena a dnes p ed Mirkem stál holohlavý gangster s náušnicí v uchu. Mirkovi trvalo dost dlouho než si uv domil, kdože to vlastn p išel. Tý bláho, cos to proved. Znáš to ne. Image je na nic. Bla, bla, bla, atd.. Moje máma vždycky íkala, že zm na je život, ale když jsem jí to v era p ipomínal málem jsem o ten sv j p išel. No poj dál. To je síla, vypravil ze sebe Mirek, stále nev ícn sledující p ítelovu novou vizáž. Neboj, zvykneš si. Mirek zalil hromádku kávy na dn šálku va ící vodou. Dáš si taky Kojaku? Ne, mám spíš hlad. Nezajdem n kam na ob d? Jo to bysme mohli. T eba támhle naproti k beránk m. Káva tak z stala nedopita. Hn dovlasá servírka práv p inášela jídelní lístek. Budete si p át pánové? Dali bysme si n co tak p knýho jako jste vy, spustil Saša. K jídlu nebo k pití? odpov d la servírka. Asi obojí ur it obojí. Saša mohl na sli né dívce o i nechat. Zde je jídelní lístek. Neznám vaše chut, a proto si ra te vybrat sami, ekla rázn servírka a odešla pro pití. To je kost, co? ozval se Saša. Ale Mirek ho skoro v bec nevnímal a sledoval za oknem projížd jící auta. Co je, ulet ly ti v ely? Ne to ne. Jen p emýšlím co budeme d lat odpoledne. No odpoledne, co bysme mohli d lat odpoledne. T eba chodit. Jak chodit? No t eba po Praze, vyrazil ze sebe Saša. To jako jenom chodit, jako po Praze, jako turisti jo. To nejde. Po Praze se musí chodit s pr vodcem, odv til Mirek. No tak já budu pr vodce. Ale jenom na hodinu, potom se vyst ídáme. Jo, tak jo. Chvíli poté, co ustala tato vysoce intelektuální debata si oba p átelé objednali a tok filozofických myšlenek vyst ídalo spokojené mlaskání nasycujících se strávník. Sle no, zaplatíme, halekal do ticha poloprázdné restaurace Saša. Dvakrát sví ková a dv piva to máme sto ty icetp t šedesát. Stopadesát. Sle no, necht la byste vyrazit na procházku po Praze se dv ma pr vodci? Bohužel, myslím že m j plat servírky by nesta il na zaplacení ani jednoho natož dvou pr vodc. A krom toho kon ím až v sedm a to už každý správný pr vodce spí, aby na erpal síly na nový den. Je mi líto. Sbohem. Oba mladíci z stali sed t a zírat otá ejíc hlavy za odcházející servírkou. Malou Stranou procházely davy turist, fotografy blikaly jeden za druhým. Nejv tší pozornost však na sebe poutal osam lý dredatý turista, který byl z ejm tak bohatý, že si mohl najmout vlastního pr vodce. Jeho pr vodce mával nad hlavou pivním táckem a hlasitou sm sicí angli tiny, n m iny a eštiny provád l svého zákazníka naším hlavním m stem. Takhle dorazili až na Karl v most. Byly asi t i hodiny. Podívej, jak ho dostanu, ukazoval Saša na zcela prope eného malí e, který na mostu prodával své obrazy. A Saša spustil: Moje holka má zítra narozky, cht l bych jí koupit n co fakt p knýho. Poté Saša d lal, že pe liv vybírá a už za al vytahovat z kapsy pen ženku. V poslední chvíli jí však zase zav el a z vít zoslavným úsm vem sd lil stánka i, a si svá díla nechá sám pro sebe. Mirek na to všechno nev ícn koukal, cht l n co íct, ale Sašovi záchvaty smíchu ho nepustily ke slovu. Vid l jsi, jak koukal? Jak jezevec, když mu zasypeš noru. To byl gól. Jejich putování pokra ovalo až na Starom stské nám stí. Pr vodcem te byl Mirek. Dívali se na pr vod apoštol na orloji a Saša se rozpovídal: Víš Mirku, myslím, že veškerý lidský bytí je o pohod. Podívej se tady na ty figurky s fo á kama. Najímají si drahý pr vodce, platí drahý zájezdy a marn si namlouvají, že je to p ivede do pohody. P itom my dva jsme te nejvíc v pohod z celýho tohohle placu. Ke št stí nepot ebuješ peníze, lásku nebo úsp ch. Úpln ti sta í pohoda a to ostatní už potom p ijde samo. Hele, koukej na támhletoho kostlivce s tím zvone kem. Ten je dobrej, co? opá il Mirek. Jo ten je vážn dobrej. Byl již skoro ve er, slune ní žár již pomalu uvadal a naši p átelé se práv nacházeli pod kon m, na kterém se veze Svatý Václav. Sašo, m už to pr vodcování nebaví, nep jdem dom, odrážel se od ko ského b icha Mirk v hlas. Co blbneš, ve er teprve za íná. Te je as se za ít bavit. Zvu t do kina a rozmysli si, kam ty potom pozveš m, rozhodl Saša. Asi za dvacet minut již stáli p ed chodem kina Illusion. Co to dávaj? Samotá e, co je eský, to je hezký. Již se blížili k okénku od pokladny, když se pr chodem za hlasitého klapotu podpatk p i ítila pohledná blondýna. Prosím vás pánové, nemohla bych

20 Dvacáté t etí íslo 20 vás p edb hnout. V sedm hodin mám sch zku se svým p ítelem. Ješt musím koupit lístky a trochu nestíhám. No jo, ale co za to, pravil Saša. Sle na celá nervózní vysypala na zem celý obsah své kabelky. Papírové kapesní ky, šminky, zrcátko, pen ženka, lízátko, poloprázdné žvýka ky a ranní noviny, to vše se te ocitlo na zemi p ed pokladnou kina Illusion. Nic víc nemám, tak d lejte a vybírejte, vyhrkla blondýnka. Mirek hbit sáhl po žvýka kách a Saša po jahodovém lízátku. Blondýna poté shrábla zbylý obsah své kabelky a vydala se kupovat lístky. Ihned po nákupu zase s klapotem odb hla. Saša vložil do pusy lízátko a p iblížil se k okénku. Prosil bych dva lístky n kam doprost ed. T eba támhle ta pátá ada sedadla 7,8. Šík T ETÍ TROJ E Na dálnici starý dub uprost ed parku mladá tráva tvor m zpívá v pat chlup po nocích na píš alu hrává V aut sedí pravý blb signál sle n vlevo dává na p ídi je košík hub zasáhla ho t žká zpráva Bloudí pátrá hledá rub slzy v o ích to se stává na duši se tvo í strup i když na n j ona mává Šík ŠOTEK První omluva náleží Svižníkovi, který vyhrál letošního Iron mana p ed Nerostem. Vít zem tedy nebyl Šváb jak jsme omylem uvedli v táborové p íloze minulého ísla. Sout ž Nová tvá ísla stále trvá. Uzáv rka vašich prací je opravdu až Ale rozhodn neplatí, abyste svá díla posílali na adresu správná adresa je samoz ejm jenom va-sik@post.cz. Omlouvám se za tuto zásadní chybu, která vznikla v naprostém pomatení smysl n kdy kolem p lnoci po n kolikahodinovém p episování n kolika lánk. Redakce: Václav Zeman - Šík, Petra Tome ková - Tomega, Michal Zikán - Manuál P isp li: Pavel Šochman - eslo, David Procházka, Pavel Ve erka - Messner, Vojt ch Ve erka - Šváb, Vašek Beneš, Eliška Benešová - Elík, Pavlína Bamb rková - Pája, Lucka, Šárka Lešnerová Redak ní va-sik@post.cz, michal.zikan@centrum.cz Náklad: 40 výtisk