Střední pedagogická a Střední zdravotnická škola svaté Anežky České v Odrách
|
|
- Dušan Vávra
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Střední pedagogická a Střední zdravotnická škola svaté Anežky České v Odrách OSUDY ČESKO-NĚMECKÝCH RODIN NA ODERSKU Vedoucí práce: Mgr. Monika Badejová, Mgr. Ludmila Ondrová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ODRY 2011/2012
2 Prohlášení Prohlašujeme, že jsme projekt vypracovali kolektivně a použili jen uvedených pramenů a literatury. Poděkování Chtěli bychom poděkovat všem, kteří se nějakým způsobem zasloužili o úspěšné dokončení tohoto projektu. Poděkování patří těmto lidem: Hertě Stachové, Milanu Konrádovi, Zitě Petruskové, Elfrídě Říčánkové, Janu Jakubíkovi a Olze Fojtíkové, kteří se nebáli svěřit se svou nelehkou minulostí. Dále Sr. Iris, Mgr. Veronice Pavelkové za zprostředkování návštěv u výše jmenovaných. Děkujeme také poskytovatelům cenných archivních dokumentů, v kterých jsme nalezli mnoho nezbytných informací. Patří mezi ně Zdeněk Mateiciuc se svým soukromým archivem v Odrách, PhDr. Zdeněk Orlita, Ph.D. z Oderského muzea a pracovníci Státního okresního archivu Nový Jičín. V neposlední řadě děkujeme otci Petru Fichnovi za ubytování a duchovní podporu na faře v Budišově nad Budišovkou. Na závěr bychom chtěli poděkovat vedoucím našeho projektu - Mgr. Monice Badejové a Mgr. Ludmile Ondrové, které se o nás obětavě staraly, poskytovaly nám cenné rady.
3 Obsah OBSAH... 3 ÚVOD HISTORIE MĚSTA ODER ODERSKÝ ZÁMEK OPTIMIT BAŤA OSVOBOZENÍ ODER NĚMCI V ODRÁCH ROK ODSUN NĚMECKÉHO OBYVATELSTVA OSIDLOVÁNÍ ORGANIZOVANÝ TRANSFER (VYSÍDLENÍ) TRANSFER PRO ODRY INTERNAČNÍ TÁBORY INTERNAČNÍ TÁBOR ODRY VÍTOVKA TOŠOVICE SITUACE ČECHŮ A NĚMCŮ NA ODERSKU PO ROCE PRAKTICKÁ ČÁST ÚVOD DO PRAKTICKÉ ČÁSTI ZITA PETRUSKOVÁ ELFRÍDA ŘIČÁNKOVÁ MILAN KONRÁD OLGA FOJTÍKOVÁ.... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA JAN JAKUBÍK DOKUMENT: HERTA STACH SEDLÁČKOVÁ, PAMĚTNICE NÁVŠTĚVA STÁTNÍHO OKRESNÍHO ARCHÍVU V NOVÉM JIČÍNĚ
4 6.8. DOMOV DUCHODCU SETKÁNÍ SE ŽÁKY NAŠÍ ŠKOLY DIDAKTICKÁ LEKCE Č DIDAKTICKÁ LEKCE Č DOJMY STUDENTU 55 ZÁVĚR PRAMENY A LITERATURA SEZNAM PŘÍLOH:... 61
5 Úvod Naše práce Vám chce přiblížit problematiku českoněmeckých rodin na Odersku, seznámit Vás s osudy rodin složených z odlišných národů. Není záměrem posuzovat tuto tématiku, ale spíše se pokusit a objasnit již pozapomenutá fakta českoněmecké otázky s přihlédnutím k českoněmeckým rodinám na Odersku po roce Toto téma je pro všechny velice choulostivé, a málokdo v něm vidí světlou stránku. Naše skupina se rozhodla objasnit historii, kterou si již téměř nikdo nepamatuje. Už při prvních kontaktech s lidmi, se kterými jsme se setkali, jsme zjistili, že to nebude jednoduchý úkol. Pamětníkům není příjemné mluvit o své minulosti, a proto to nebyla snadná práce. Tato práce se nezabývá pouze osudy českoněmeckých rodin při i po odsunu, ale také událostmi související s odsunem v Odrách, historií Vítovky a Tošovicemi - okolními vesnicemi Oder, dějinami a historii obyvatel. Naše práce nestaví pouze na informacích získaných z příběhů rodin, ale také z historických knih a prací. Dále jsme se zaměřili na obecné informace o odsunu, internačním táboře a zajímavostí, které nás upoutaly v rámci historie Oder. V rámci praktické části jsme náš projekt hlavně zaměřili na možnosti využití tématu v oblasti občanské výchovy, práva, multikulturní výchovy, v rámci realizace didaktických lekcí, které svou praktičností budou prospěšné v těchto oblastech. Naší snahou bylo, aby práce neobsahovala jen historické nahlédnutí do minulosti, ale také nahlédnutí do přítomnosti a budoucnosti. 5
6 1 Historie města Oder Město Odry, dříve slovanská osada Vyhnanov, leží na obou březích řeky Odry. První zmínka vychází již z 12. století. Odry dnes mají přibližně obyvatel. Přibližně 2000 obyvatel žije v přilehlých obcích Dobešov, Kaménka, Klokočůvek, Loučky, Pohoř, Tošovice, Veselí a Vítovka. 1 (Příloha č. 1 foto Oder kdysi) První páni Oder, dle zachovalých listin, byli pánové ze Šternberka. Dále bylo panství v držení pánů z Lideřova a Fulštejnu, a pak pánů ze Zvole. 2 Původně byl kraj i město pouze české. Nejprve se všichni obyvatelé živili zemědělstvím. Postupem času však začal převládat obchod a řemeslo. V Odrách se sdružovaly cechy, o čemž svědčí zachované znaky a pečetě. Byl to cech obuvnický, krejčovský, jirchářský, masařský, smíšené umění, tkalcovský, pekařský a plátenický. 3 Prvními německými přistěhovalci byli hledači drahých kovů, které si povolalo panstvo. V Odrách se hledalo zlato a stříbro. Panstvo přistěhovalce podporovalo, neboť díky zalidňování získávali finanční příjmy. Po bitvě na Bílé hoře bylo vypuzeno české panstvo, a většina protestantských obyvatel se vystěhovala. Po třicetileté válce se v kraji začal využívat hlavně německý jazyk. Germanizace Marie Terezie a Josefa II. dokončila téměř celé poněmčení Oder. Zbytek českého obyvatelstva se takovému náporu těžko bránil. 4 V 19. století byla založena dvoutřídní německá škola, později rozšířená na čtyřtřídní a pětitřídní. V roce 1878 zde byla zřízená soukromá dívčí obecná a měšťanská škola v místním klášteře. V roce 1922 již v Odrách existovalo 6 německých škol a jedna česká. 1-4 FOJTÍK, B.: Odry v minulosti a přítomnosti, s
7 Obětavé jednání a zákroky dospěly k tomu, že se začala stavět nová základní česká škola. Němcivyužili myšlenky stavby školy pro sebe. Chtěli konkurovat, proto taky začali stavět novou školu. 5 V roce 1903 se za nemocnicí začala stavět budova okresního soudu i s věznicí. Činnost okresního soudu byla pro nedostatek soudů pozastavena a soudní okres byl přesunut k Vítkovu, který jednou týdně úřadoval v Odrách. Město mělo svou vlastní četnickou stanici, městský úřad, notáře a advokáta. Odry byly hospodářským a průmyslovým střediskem s tradiční textilní výrobou a sídlem velkostatku. Ve městě dále byla továrna na sukno, hedvábnické zboží, vatu, obuvnické svršky a strojní řemeny. Dále pak pivovar, sladovna, lihovar, výrobna likéru a marmelád, mlýn, pekárna, výrobna sodové vody a ovocných šťáv, mlýn s pilou, mlékárna, cihelna, výrobna cementu, hotely, spořitelna, záložna, družstvo, konzum, pošta, železniční zastávku, nemocnice, chorobinec, chudobinec, lékaři, zvěrolékaři. 1.1 Oderský zámek Poprvé byly Odry označené jako město v roce 1357 za vlastnictví Alberta ze Šternberka. Jemu, nebo synovci Petrovi, pozdějšímu vlastníkovi Oder, se připisuje vybudování hradu, který byl později přestavěný na zámek. Hrad se nacházel na pravém břehu řeky Odry nedaleko kostela. V letech hrad náležel Lackovi z Kravař, poté dalším z jeho rodu. Hrad byl od města oddělen příkopem a zůstal ve své stálé podobě až do doby, kdy jej dostal rod Zvolenských. Ti jej přestavěli do podoby renesančního zámku. Byla to čtyř křídlová stavba, uzavírající obdélníkový dvůr s arkádovým ochozem. V roce 1612 vzešlo poprvé označení stavby jako zámku. Po Pražanech z Bílova, kteří zámek zadlužili, padlo celé panství do dražby. V té jej odkoupil Jan Wintz, jehož rodu zámek náležel, až do doby 1716, kdy je vystřídal František Leopold Lichnovský z Voštic, a renesanční stavbu přestavěl do barokního stylu. Při přestavbě vznikla dvoupatrová budova, ke které náležel čestný dvůr. Nejcennější částí byla kaple Zvěstování Panny Marie. 5 Tamtéž, s
8 Původní příkop byl upraven na francouzskou zahradu, která vedla až ke straně náměstí. Zahradu od města oddělili zdí. V době 1809, kdy zámek patřil Marii Terezii Schlabrendorfové se z něj stala vojenská nemocnice. Po převzetí sestry Charloat a jejího muže byl zámek znovu upraven do podoby klasicismu. Nejpodstatnější úpravou bylo odstranění příkopu i zdi obepínající zahradu. Celé okolí zámku dostalo podobu anglického parku, později byl připojen k náměstí. Dále se vybudovala chodba pojící zámek s farou i kostelem. V roce 1945 byl zámek poškozen a následně hned opraven. Začal sloužit kulturním potřebám města. Byla zde knihovna, hudební škola, městský archiv a další zámek vyhořel a následně byl odstřelen. V 70. a 80. létech 20st. byl na místě zámku vybudován Obchodní dům, kolem kterého zůstaly zbytky zámeckého parku. 6 (v přílohách č. 2 a 3 jsou snímky zámku) 1.2 Optimit Stále výraznějším podnikem se stávala továrna na výrobu gumo-textilního zboží Optimit. Původně byl závod umístěn v pronajatém domě na bývalé Školní ulici. V roce 1870 firma koupila pozemek na nynějším místě u cesty do Louček a postavila tovární budovu v gotickém slohu. Vedení závodu převzal Arnold Schafer, který výrobu gumového zboží zavedl na základě chemicko-technickém. V roce 1917 byla továrna prohlášená za válečně důležitý podnik a využívaná Němci pro válečné účely (v přílohách č, 4 6 jsou snímky Optimitu). 1.3 Baťa Dalším významným podnikem se stala firma Baťa. Prodejna byla otevřena v domě Karla Walzka. Po dobu války přeměnil majitel prodejnu v soukromou obuvnickou živnost. Část inventáře firmy Baťa byl v roce 1939 odvezen, část byla prodána Walzlovi. Po konci války byla prodejna znovu otevřená. Veškerý inventář firmy musel být znovu obnoven. V roce 1945 pracovalo v dílně až 15 obuvníků, většinou Němci, kteří byli v roce 1946 odsunuti. 6 MUSIL F.: Zanikléhrady, zámky a tvrze, s
9 1.4 Osvobození Oder Při úpadku německé moci v roce 1945 putovala německá vojska přes Odry do Opavy, kde měla zastavit postupující Rudou armádu. Hnali za sebou nakradený dobytek, protože byli hladoví a vyčerpaní. Bylo velmi zřejmé, že Němci nechtějí opustit město bez boje, byla urychleně dodělávaná obrana města. Někteří němečtí obyvatelé začali vyjednávat s veliteli, aby město bylo vydáno bez boje. Hlavní velitel Schörner odmítl a nařídil evakuaci zbytku obyvatelstva. Někteří neuposlechli rozkaz a ukryli se v okolních lesích a lomu. V neděli dne 6. května 1945 odpoledne zahájili Rusové dělostřelbu a odstřelovali město bez přestávky až do ranních hodin. Němci se museli stáhnout do lesů a v pondělí 7. května 1945 obsadila Rudá armáda město bez větších bojů. K ostřejšímu střetnutí došlo až za městem, ale i tam byli Němci brzo zahnáni. 30 hodin bojů zanechalo mnoho škod. Všechny mosty přes řeku byly zničeny při ústupu Němců. Po válce zde zbyly samé střepy, ruiny, všude se nacházely mrtvoly lidí a zvířat. Lidé si uvědomili, že musí začít pracovat. Na náměstí se sešlo 15 občanů Oder a rozdělili si práci. Každý se rozhodl pomoci v tom, čemu rozuměl. Byli povolání němečtí komunisté a antifašisté, kteří utvořili pracovní čety. Začalo se s odklizením mrtvol, sutin, s opravou elektrického vedení. Všichni pracovali bez přestávky, bez ohledu na to je-li den nebo noc. Díky tomu byla 9. května na nejdůležitějších místech voda a elektřina. Čtvrtého dne po osvobození přišla pomoc ze Spálova, byly utvořeny milice, které ihned začaly pomáhat. Největší problém byl se sháněním potravy. Veškeré jídlo se shromažďovalo do obchodu, který byl majetkem Národního výboru. Byly natištěny jednoduché potravinové lístky, na které se měly vydávat potraviny. Ale potraviny nebylo z čeho vydávat, neboť nebyly žádné zásoby a to ani v Novém Jičíně, ani v Opavě. První příděl dostaly Odry začátkem července. Zásobování se zlepšilo až v srpnu. Stavební práce stále probíhaly. Pomalu se začal zlepšovat vzhled města. Celkem bylo zjištěno, že ze 778 budov bylo 757 poškozených a jen 21 neporušených. Celkový odhad škod činil 12 milionůkčs.mimořádné výdaje spojené s koncem války po roce 1945:Oderská spořitelna vydala 107,995,95 Kčs, za opravy válečných škod 379,261,65 Kč, za výplaty pro internační tábor ,10 Kč aza výplaty z národního majetku 312,604,80 Kč. 9
10 1.5 Němci v Odrách rok 1945 V květnu roku 1945 obsadila město Odry Rudá armáda. V letních měsících tohoto roku se začalo uskutečňovat násilné vyhánění německého obyvatelstva bez jakéhokoliv podkladu. Na podzim komunistétoto vyhánění představovali jako dobrovolné odchody a urychlování vystěhování německých občanů, kterým bylo vyhověno. S sebou si směli vzít jídlo na 7 dní a zavazadla o hmotnosti 30 kg. Na tomto vyhánění se podíleli hlavně nově přistěhovaní obyvatelé silně protiněmeckého charakteru. Všem Němcům(kromě těch, kteří se v roce 1938 hlásili k československé příslušnosti) bylo odebráno československého občanství. Kvůli zásobování pak vznikla kategorie Němců,která dostávala zásoby na příděl. Později se snížila možnost sňatku s německými osobami. Platy Němců bylo možno vést jen bezhotovostně. Neměli právo volit, čí být zvoleni a byli vyjmuti z veřejných služeb. Učit německy bylo zakázáno, děti německé příslušnosti mohly chodit do školy české, alepouze v případě ověření žádosti rodičů. Němci, kteří pobývali na svobodě,byli označení bílou páskou na rukávě s písmenem N. Nemohli cestovat přes hranice a nesměli navštěvovat veřejné prostory. Slovo Němec se začalo psát s malým písmenem n. Byly stanoveny podmínky určující přidělování práce pro Němce. Pracovní povinnosti se vztahovaly na ty, kteří přišli očeskoslovenské státní občanství ve věkových kategoriích: muži od let, ženy od let. Po zřízení soupisu obyvatel přichystaných k vysídlení začalnárodní výbor Odry předávat soudu osoby, které se provinily proti republice. Výbor dále pokračoval konfiskacemi majetku, který poté spadal pod státní správu. Na seznamu osob k , kterým byl majetek zabavován, bylo v Odrách 730 osob. Konfiskoval se veškerý majetek, kromě potřeb nutných k běžnému životu či majetek užívaný k zaměstnání. Majetek se nezabavoval pouze prokázaným antifašistům a občanům československé národnosti, kteří byli manžely či dětmi Němců. Cennosti převzal Národní výbor.německé evangelické a starokatolické církvi byl zabaven veškerý majetek. Těmto církvím byla také činnost ukončena. Církvi římskokatolické mohl majetek zůstat, kromě věcí německých kněží. Jim byly ponechané pouze potřeby jako knihy, nádoby a roucha. 10
11 2 Odsun německého obyvatelstva Odsun je nucené vysídlení Němců z ČSR, Polska a Maďarska na základě zákonného rozhodnutí Postupimské konference z Pro oblast Moravy a Slezska se to týkalo hlavně německé národnosti. V českém prostředí se to potvrdilo dekretem prezidenta Edvarda Beneše. V rámci odsunu proběhly dvě fáze- spontánní a připravená. První fáze je nazývána v odborných publikacích a dokumentech jako divoký odsun, ten bývá odsuzován pro uplatňování principu kolektivní viny, přesto je všeobecně považován za nezvratitelný historický fakt. Druhá fáze již byla organizována státními orgány. V českém Slezsku a na přilehlém územímoravy žilo podle sčítání lidu z roku 1930 přes Němců. Většina z nich (přes ) byla v letech vystěhována do pozdější Spolkové republiky Německa. Násilně při odsunu zahynulo asi 5600 osob a na jeho následky více než Němců (tyto čísla nejsou plně spolehlivé, z důvodu neúplnosti v archivních materiálech o divokém odsunu. Dokumenty z tohoto období byly skartovány mezi lety ). 2.1 Osidlování Roku 1945 začalo osidlování Oder. Mnoho občanů poslechlo výzvy z rozhlasu a odešlo do pohraničí. Lidé začali chodit po stovkách, aby pomohli vybudovat nové město. Koncem roku byly Odry už skoro celé osídlené. Část nových občanů pracovala v Optimitu, zbytek pracoval v zemědělství, živnostnictví a ve státní správě. 2.2 Organizovaný transfer (vysídlení) Organizovaný transfer zahrnoval podmínky, kterými se museli řídit němečtí občané a občané, kteří se hlásili k německé národnosti. Podmínky pro vysídlení se nevztahovaly na: 1) Příslušníky čs. vojenských jednotek německé národnosti, pokud nebylo úředně dáno, že se jim československé státní občanství nezachovává 2) Osoby, které prokázaly, že si podaly do žádost o zachování čs. státního občanství, pokud bylo schváleno 11
12 3) Manželky i nezletilé děti čs. státních občanů, pokud požádaly o vrácení čs. Státního občanství 4) Němce, kteří ve v době ohrožení republiky přihlásili v úředním hlášení za Čechy nebo Slováky 5) Děti do 14 let úplně osiřelé 6) Osoby přes 55 let, které se po dobu okupace chovaly slušně, nezávadně 7) Prokazatelné antifašisty. 7 Nejdříve měly být odsunuty osoby, které představovaly nebezpečí, a také osoby z míst, ve kterých byl zaznamenán průbojný charakter. Dále měly následovat osoby z oblastí osídlené převahou slovanského obyvatelstva a ze zemědělských a průmyslových zón. Zaměstnanci německé národnosti,tzv. nepostradatelní specialisté a odborníci byli zařazeni k odsunu až později. 2.3 Transfer pro Odry Transfer pro Odry byl z důvodu velkého počtu německých obyvatel proveden urychleně.v únoru Okresní národní výbor vopavě,sdělil Němcům datum transferu. Z Oder mělo být odsunuto 3288 osob, z toho 216 zůstalo, aby byli postavení před soud. Sedm dní před vysídlením byli Němci umístěni do sběrného střediska. Zde se také prováděly poslední kontroly německého obyvatelstva (vážení zavazadel, které mohly mít hmotnost jen 30 kg). Němcům bylo na základě přepravního listu přiděleno místo, kam odejdou (americká nebo sovětská zóna v Německu). Transfer trval od dubna do října Z Oder bylo vypraveno 11 transportů.(přílohy tabulka č. 16 čísla transportů a počet vysídlených) Pokud se stalo, že měl být někdo vysídlen a zároveň trestněstíhán, řešilo se přednostně stíhání a odsun až později.v těchto dobách se začíná objevovat problém nedostatku pracovních sil, který vysídlování komplikoval a pozastavoval. Někteří Němci proto byli posílání na různá pracovní místa. Němci (antifašisté), kteří veřejně vystupovali proti nacismu, měli být z vysídlovacích opatření vyjmuti. Za antifašisty se považovali ti, kterým bylo uděleno české státní občanství a dále ti, kteří: 7 CIBULKA, J.: Situace Německých obyvatel Oderska v letech s
13 1) byli vězněni z politických či rasových důvodů, nebo byli pro věrnost republice pronásledováni 2) vedli během okupace a před ní boj proti nacismu a za ČSR 3) byli příslušníky čs. nebo spojeneckých vojsk, partyzánských oddílů, nebo byli v jejich službách 4) nebyli členy nacistických organizací, přesto, že k tomu byli nuceni. 8 Tito antifašisté se směli rozhodnout,zda se chtějí do Německa odstěhovat. Nebyli dáni na nucené práce a zásobování potravin probíhalo jako u Čechů.Podle vlády však i antifašistéměli opustit republiku.: Prohlášení komunisty Bárty z hlediska bezpečnosti státu je lepší vyvézt deset nevinných, než si ponechat jednoho zarytého nepřítele. Tak i přes dobrovolnost o rozhodnutí vystěhování, někteří museli ze země odejít. Antifašisté si mohli odvést aspoň částečný majetek, ale musely zde zůstat: 1) Cenné předměty (kovy, šperky předměty uměleckého, kulturními charakteru, sbírky známek ) 2) Lékařské přístroje, léky motorová vozidla 3) Počítací a rozmnožovací stroje 4) Domácí a užitkové zvířectvo 5) Potraviny (s sebou pro vlastní potřebu na 14 dní) 6) Zbraně, střelivo, listiny historického významu Přeprava se od převozu běžných Němců také lišila. Nakonec se uskutečnily 3 transporty. Na Odersku se vyskytoval velký počet smíšených manželství. Podle dekretu se vdané ženy a nezletilé děti smíšených rodin hodnotily zvlášť a neplatily pro ně vysídlovací podmínky. Německé manželky mohly žádat o státní občanství ČSR, kterým se vyjmuly z opatření proti Němcům. Pokud se o občanství přihlásily do , bylo jim vyhověno. České manželky Němců se situovaly jinak. Bylo s nimi zacházeno jako s Němkami. Situace se hodnotila podle toho, zda zůstala za okupace Češkou, nebo se hlásila k německé národnosti. 8 Tamtéž, s
14 Vláda, protože nechtěla umísťovat Čechy do transportů, navrhovala, aby se smíšené rodiny rozváděly. I tak, ale kvůli okolnostem, některé manželky Češky musely zemi opouštět.(příloha tabulky č. 17 Smíšená manželství v okolí Oder) 2.4 Internační tábory Internační tábor neboli později Internační a pracovní středisko bylo zařízení pro osoby šetřené z trestných přestupků. Později tento tábor účinkoval, jako sběrné či pracovní střediskopro soustřeďování Němců a kolaborantů, kteří byli později přichystáni na odsun. Protože věznice byly přeplněny zajištěnými nacisty a kolaboranty, byli často i vyšetřovanci mimořádných lidových soudů umisťováni v internačních táborech, postupně pak předáváni věznicím. Internovaní pracovali buď uvnitř tábora, nebo na pracích veřejně prospěšných za odměnu, z níž si platili pobyt a stravu. Kolem celého tábora vedl ostnatý, drátěný plot a u vchodu byla strážnice. Počet internovaných se každý měsíc evidoval.správu tábora vedl velitel, který podléhal zemskému veliteli. Velitelé střediska byli později souzeni, z důvodu přestupků a zločinů, které byly páchány a zjištěny na lidech umístěných v tomto zařízení.koncem roku 1946 byla internační střediska likvidována, chovanci předáni do věznic nebo do sběrných středisek pro odsun Internační tábor Odry Po osvobození z nacistické okupace byly na Opavsku zřizovány internační tábory v sídle sousedních okresů v Opavě, Odrách a ve Vítkově. Dozor nad táborem převzali příslušníci SNB, tím byl vyřešen kompetenční spor mezi Státní národní bezpečností a Okresním národním výborem o správu a dozor nad tábory. Vybavení tábora bylo při nejmenším nevyhovující. Dalším nedostatkem střediska byla nekvalitní strava. Vše napovídalo špatnému zdravotnímu stavu internovaných. Zprávy z nemocnice v Odrách také zaznamenávají případy, které dokazují násilnosti praktikované na Němcích (např. průstřel lebky z ), ale ve zprávě z tábora, nebyly o střelbě na obyvatele žádné zmínky. 10 Internovaní Němci byli rozděleni do sedmi tříd: 9-10 fond Internační tábor Odry, archiv Nový Jičín 14
15 1) Odkomandovaní 2) Internovaní, kteří se mimo tábor stravují a mimo něj i nocují 3) Internovaní, kteří se mimo tábor stravují, ale nocují v něm 4) Internovaní, kteří pracují mimo tábor, stravují se v táboře 5) Internovaní pobývající v nemocnici 6) Internovaní nemocní, kteří jsou v táboře a stravují se v něm 7) Internovaní pracující v táboře a stravující se také v táboře. 11 Mnozí byli posíláni na práci na různá místa (Jakubčovice, Spálov, Hynčice). Pracovali v zemědělství, kamenolomech, železárnách, ženy měly na starost práce v lese, draní peří, umývání oken, a práci ve firmách. Všichni měli průkazy, do kterých se vpisovala pracovní doba. Na základě těchto průkazů je zjištěno, že pracovní předpisy byly porušovány a to hlavně v rozsahu délky pracovních dob. Neschopným práce pak byla udělena svoboda a byli převáženi do Německa. Internovaní muži posílali své rodině na svobodě vydělané peníze. K žilo v táboře přes 900 Němců. Internační tábor si vedl přesnou dvojjazyčnou evidenci osob, jejich práci, seznam jejich majetku a osobní listy. Nejzajímavějším příkladem je seznam internovaných s uvedeným povoláním, popřípadě i členstvím v německé organizaci NSDAP a dalších německých organizací jmen žen a z toho 170 v NSDAP, 391 jmen mužů a z toho 200 v NSDAP. Byl také vypracován pracovní řád a evidence strážných. Finanční ohodnocení strážných se pohybovalo v rozmezí od 250 do 3000 Kčs. Tábor si vedl i pravidelné hlášení strážných. Denní hlášení strážných obsahovala strohá vyjádření k popisu dne a opakující se informace o dozoru nad vězni při různých pracích vně i uvnitř města. Příklady denních hlášení hlášení vše v pořádku. 11 CIBULKA, J.: Situace Německých obyvatel Oderska v letech s. 33., 12 Fond internační tábor Odry, zápisy hlášení 15
16 2. hlášení ve 2 hodiny ráno byli zadrženi dva civilisté (Polské národnosti), poněvadž znásilnili 16tiletou dívku a byli předáni ruskému velitelství. 4. hlášení hlavní hlídka byla upozorněna civilistou na dělový granát na koupališti. Byl zneškodněn odstřelením. 5. hlášení v 15. hodin hlásil Ruský důstojník, že jim byla cestou z Fulneku do Oder prostřílena benzinová cisterna a žádal o hledání pachatele. Jelikož jeho údaje byly značně nejasné, nebylo možné po pachateli pátrat. 8. a 9. hlášení Rudá armáda prochází městem, zesíleny hlídky ve dne i v noci. 11. hlášení z Za továrnou Optimit byl zakopán jeden pošlý kůň. Dva ze tří ukradených koní v Jakubčovicích byli zabaveni v Dobešově a vráceni majiteli v Jakubčovicích. 12. hlášení ze Hlášeno plenění Ruských vojáku, na místo vyslána ruská hlídka, která nahlásila, že vojáci utekli s ukradenými věcmi. 14. hlášení t Strážník Žitník František potrestán 1 týdnem kasárenského vězení. Při pochůzce městem seděl a bavil se s civilními osobami. 23. hlášení z Zneškodnění většího množství min a dělových nábojů. Hlášení většího počtu dělových nábojů na lesní cestě, vedle statku v Odrách. Začátkem roku 1946 se režimtábora upravil podle nových pravidel. Úprava obnášela: 1) Vykání Němcům 2) Výplaty za jeden den činily 2 Kč. 3) Pracovní doba měla 8 hodin denně s poledními pauzami. Při začátcích odsunu se pracovní středisko stalo sběrným střediskem. Někteří internování byli přesunuti do střediska v Opavě, jiní do Vítkova a ostatní byli propuštěni, nebo odsunuti Tamtéž, s , fond Internační Tábor Odry, archiv Nový Jičín 16
17 2.6 Statistické údaje o počtu obyvatel na Odersku Statistické údaje o počtu obyvatel na Odersku jsme čerpali z údajů místního kronikáře Grygara a jeho poznámek (Poznámky kronikáře). Tabulky (přílohy č )obsahují počty obyvatel z let Není to přehled pouze českého, ale také německého, rakouského a jiného obyvatelstva. V příloze číslo 20 je zapsán počet domů a celkový počet obyvatelv roce 1869 a Příloha č. 21 zahrnuje statistiky počtu obyvatel, ve kterých byly uvedeny také děti do 14 let, z čehož vyplývá, že osoba starší 14ti let byla považována za dospělou. Roku 1948 se v Odrách nacházeli také Rakušané. Zajímavostí bylo, že sčítání probíhalo každý měsíc. V příloze číslo 22 nás zaujalo, že v roce 1947 počet českého obyvatelstva rychle stoupal, zatím co počet německého a rakouského obyvatelstva zůstal téměřnezměněn. Je to důsledek odsunu německého obyvatelstva a přísunu nových obyvatel českého a slovenského původu. Příloha číslo 23 obsahuje sčítání obyvatel. Je zde patrné, že české obyvatelstvo stoupalo, zatím co německé obyvatelstvo klesalo, což bylo způsobeno odsunem. V roce 1948 se Odry staly plně komunistickým městem a německá otázka se přestala řešit. Obyvatelstvo bylo povětšinou českého původu. 17
18 3Vítovka Vítovka je ves v sousedství Oder s plochou 188ha. Do roku 1949 se nazývala Vitberk, poté Vítovka, německy Werdenberg. Vítovka má ve znaku koně, který skáče přes potok. Byla založena hrabětem Gottliebem Lichnovským v roce Původně bylo postaveno 24 domů a hostinec. Ten měl nakázáno podávat pouze místní pálenky a produkty. Koncem 18. století si osadníci začali stěžovat u Krajského úřadu. Chtěli prodávat pivo z okolních pivnic, ale bylo povoleno prodávat pouze vlastní. Soud tedy rozhodl: bude-li do vsi přivezeno pivo, musí se zaplatit odškodné 25 dukátů pod hrozbou exekuce. Vítovka původně spadala pod Tošovice, osamostatnila se v roce Roku 1912 byla dostavěna jednotřídka, která spolupracovala se školou v Loučkách a následně se roku 1914 osamostatnila. Po roce 1918 se ve vsi také nacházela česká menšina, do té doby byla obec zcela německá. V roce 1930 byla obec připojena k Odrám. Obec byla osvobozena dne Rudou armádou v 11 hodin dopoledne.v závěrečných bojích nebyly způsobené větší škody. Do obce dopadlo celkem 14 dělostřeleckých granátů. Ihned po osvobození se ujala vedení obce správní komise a řídila všechny záležitosti obce do konce roku Německé obyvatelstvo bylo vysídleno. První noví obyvatelé se nastěhovali v červenci 1945 ze Slovácka, Valašska, částečně ze Spálova a několik ze Slovenska. Soukromí zemědělci měli v 50. letech 20. století jen 31 ha orné půdy, zbytek patřil JZD. Místní národní výbor byl ustanoven v únoru Do roku 1954 se zde vystřídalo 5 předsedů. Všichni se snažili pracovat podle svých sil a schopností pro obnovu a zvelebení obce. Rada MNV měla pouze tři členy, protože počet obyvatel byl menší než 200. Byla opravena škola, zbrojnice i cesty. Bylo zřízeno hřiště a koupaliště. Od 1. ledna 1963 byla obec Vítovka sloučena jako osada s obcí Odry v jeden katastrální celek s označením Odry-osada Vítovka. 18
19 Archivní materiál z obce Vítovka byl většinou zničen v roce Zachovaly se jen trosky. Obecné informace o obyvatelích z let se nacházejí v přílozeč Fond Místní národní výbor Vítovka , archiv Nový Jičín 19
20 4Tošovice Tošovice jsou malou, původně německou vesnicí v sousedství Oder, s plochou 772ha. Jsouvzpomínkou na šlechtice Tase. Německy se Tošovice nazývaly Taschendorf. V roce 1374 Albert ze Šternberka osvobodil vesnice, které patřily Oderskému panství od práva úmrtí, což znamenalo, že oderští měšťané mohli odkazovat majetek příbuzným (rychtářů se to netýkalo). V roce 1548 byl v Tošovicích rychtářem Hans Schuster.V roce 1571 se v Odrách projednávaly stížnosti vesnic, které patřily k Oderskému panství. Tošovice si stěžovaly na robotu ve dvoře, v Loučkách a na nových pozemcích. Nejvýznamnější a zároveň nejstarší památkou v Tošovicích je kostel. Další významnou památkou je tošovický mlýn, který ležel na Kamenném potoku a patřil rychtě.před rokem 1806 se vyučovalo v dřevěné pastýřské chatě. V témž roce byla postavena školní budova a pak v roce 1910 nová škola. V 17. století došlo k nepokojům zemědělců, kvůli robotám. Spory ukončeny dohodou. Robota vyměněna za plat. Koncem 19. století byli starosty obce Herzmanští. Jeden ze starostů kandidoval do říšské rady, za Opavský a Krnovský okres. Obec byla osvobozena Rudou armádou dne 5. května Při bojích padlo 17 vojáků: 8rudoarmějců a 9 Němců. Rudoarmějci byli pochováni na různých místech v Tošovicích (hřbitov, zahrady, statky). Všechny ostatkybyly podějiodvezeny na ústřední hřbitov do Opavy. Němci byli pochováni na velkostatku za stájemi. Škody na majetcích a budovách byly poměrně malé. Několik budov bylo poškozeno dělovými granáty, střechy byly poškozeny téměř všechny. Noví osídlenci byli Valaši a obyvatelé zlipníka nad Bečvou. Většina pracovala v zemědělství a část v průmyslovém podniku Optimit a Romo. Místní národní výbor byl ustanoven 10. února Předsedou se stal Ladislav Hrček ze strany KSČ. Nové zbytky archivního materiálu se našly na půdě hasičského skladiště. Tabulka počtu obyvatel a domů v těchto letech obsahuje příloha č
Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych)
Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pedagog. Přemysl Pitter Bez lásky, bez lidskosti,
VíceNázev projektu: Multimédia na Ukrajinské
Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759
VícePříběhy našich sousedů. Božena Klusáková. Scénář k hlasové reportáži. Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger
Příběhy našich sousedů Božena Klusáková Scénář k hlasové reportáži Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger Pedagogické vedení: Mgr. Radka Hodačová Škola: ZŠ Jana Ámose
VíceStopy totality- pan Jiří Šoustar
Stopy totality- pan Jiří Šoustar Mládí Narodil se 21.dubna 1925 v Bobrové. Chodil do obecné školy v Bobrové. Jeho otec se jmenoval Cyril Šoustar. Pracoval jako pekař. Jeho matka Jindřiška Šoustarová pracovala
VíceVlčice u Javorníka. Identifikační údaje. Stručný popis. Olomoucký kraj 17 2' 46.7''
Vlčice u Javorníka Identifikační údaje Lokalita Vlčice u Javorníka Obec Vlčice Okres Jeseník Kraj Olomoucký kraj Katastrální území Vlčice u Javorníka, kód: 783811 GPS souřadnice 50 20' 47.5'' 17 2' 46.7''
Více2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU:
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.17.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny, test-
VíceScénář k rozhlasové reportáži
Scénář k rozhlasové reportáži Zpracovali: žáci třídy 9.A+B Rozálie Augustinová, Karel Finkous, Riana Řepová a Jan Motyčka pod pedagogickým vedením Mgr. Terezy Benešové Základní škola, Mladá Boleslav, Komenského
VíceVÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK
VÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK V áclav Ignác Stratílek se narodil 31. 7. 1873 jako syn Petra Stratílka (1844 1904), mistra kočárnického a sedlářského. Řemeslu se vyučil v továrně na příbory v Moravské Třebové.
VícePO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ
PO VÁLCE 1945 1948 PREZIDENTEM OPĚT EDVARD BENEŠ ODDĚLILA SE PODKARPATSKÁ RUS A PŘIČLENILA SE K SOVĚTSKÉMU SVAZU ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA 1946
Více1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 6. Proč se při soudu postavili obyvatelé vesnice proti panu Havelkovi?
G Šternberk 1 1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 2. Kdy byl pan Havelka odsouzen a na jak dlouho? 3. Jaký vliv mělo na pana Havelku jeho uvěznění? 4. Vstoupil pan Havelka do
VíceŠkrtni všechny nesprávné odpovědi.
1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?
VíceScénář. Otázka: Jak jste prožil své mládí?
Scénář Otázka: Jak jste prožil své mládí? Pan Hylena: Bylo to takový zajímavý, teda, opravdu a jde o to, že nás bylo 8 dětí doma. Já jsem prostřední. Narodil jsem se v Křivsoudově, 45. A potom jsme se
VícePaměťnároda. Helena Medková
Paměťnároda Helena Medková 1946 Narodila se v roce 1946 v Praze. Její rodiče ji již od malička vedli k hudbě. Hrála na klavír a její sestra na housle. Studovala na konzervatoři a poté na Akademii múzických
VíceTragický osud dvou kamarádek
Tragický osud dvou kamarádek Když jsme počátkem května připravovali články o blovických obětech 2. světové války, popisovali jsme osudy mnoha lidí. Vůbec jsme tenkrát netušili, že dvě zemřelé dívky se
VícePříběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z
Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z tým: Ondřej Bednárik, Vojta Deliš, Jan Hlavsa, Ondřej Chalupka, Šimon Kuchynka, Jana Roubová zleva: O. Chalupka, O. Bednárik, Jarmila Erbanová,
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0103. Dějepis. Mgr.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceMAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI
MAMINKA MOJÍ BABIČKY * Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI LUKÁŠ URBAN 2013-2014 OBSAH ÚVOD 3 ŽIVOT 4 POVOLÁNÍ 4 STĚHOVÁNÍ 4 NÁŠ DŮM 5 ZDROJE 6 PŘÍLOHY ÚVOD Každou neděli k nám chodí na odpoledne babiččina
VíceOpakování Mnichovská dohoda Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov.
Opakování Mnichovská dohoda 29.9.1938 Německu připadly Sudety, Polsku připadlo Těšínsko a část s. Slov., Maďarsko získalo část J. Slov. a Podkarpatské Rusi. ČSR přišla o cca 30% svého území s 1 450 000
VícePořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30
Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy
VíceNázev lekce: BOJ ZA PRAVDU. Téma: DOBRO A ZLO. Klíčové kategorie: politika, historie, svoboda slova, společnost, média, válka
Název lekce: BOJ ZA PRAVDU Téma: DOBRO A ZLO Klíčové kategorie: politika, historie, svoboda slova, společnost, média, válka Předmět: Občanský výchova, Dějepis, Právo, Rodinná výchova, Psychologie Obtížnost:
Více2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Anotace: Prověřovací test z dějin- válečná a poválečná léta. Zdroj textu: vlastní
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.35.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny: prověřovací
VíceKARL WILHELM TORNOW JABLONEC NAD NISOU PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE
ODKAZ NA DOKUMENT https://www.youtube.com/watch?v=oat4ofcbf28&t=11s Filmový dokument rozkrývá příběh sudetského Němce Karla Tornowa, truhlářského mistra, který díky zásahu českých lidí zůstal v Československu
VíceDRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA Osvobozování začalo od východu a trvalo zhruba 7 měsíců. Začalo v září 1944 KARPATSKO-DUKELSKOU OPERACÍ, ve
VícePříběhy pamětníků 2015
Příběhy pamětníků 2015 Foto: Vypracovali: Vladimír H., Michael Jiří K., Adéla K., Edit K., Veronika O., žáci ZŠ Brána Nová Paka pod dozorem p. učitelky Lenky Čančíkové. Edit 1- ÚVOD a dětství: Znělka pořadu
Více- Zprávy
www.prachatickonews.cz - Zprávy "Řekla nám to Dagmar Lieblová, která přežila koncentrák..." PRACHATICE - 16. února 2012-9:36 - Přízemí i balkony prachatického městského divadla zaplnila ve středu 15. února
VíceJiří Kuře Král (* 1934)
Jiří Kuře Král (* 1934) vypracovali: Josef Crkal, Hana Landová Žofie Nováková Radka Staňková Tomáš Taybner Základní škola Mladá Boleslav, Komenského náměstí 91 pedagogické vedení: PhDr. Adam Krupička,
VíceSvět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389
Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět
VíceRodinný archiv Valentů Inventář
Státní oblastní archiv v Plzni 5.oddělení Rodinný archiv Valentů 1850 1943 Inventář č. EL NAD: 20254 Číslo AP: 599 Ladislava Váňová Klatovy 2006 2 OBSAH Str. Úvod I. Vývoj původce archivního souboru...
VíceNEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO
NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO Tamara Čopová Jiří Čechák Natálie Havlová Filip Wlodarczyk a Mgr. Zdeněk Brila Náš žákovský tým osmé třídy Základní a mateřské školy Jaroslava Seiferta
VíceŠkola má od roku 1895, kdy byla založena, bohatou historii. Seznamte se s tím nejdůležitějším, co se v ní událo...
historie Škola má od roku 1895, kdy byla založena, bohatou historii. Seznamte se s tím nejdůležitějším, co se v ní událo... Stručný přehled 15. září 1895 Školní rok 1895/96 byl zahájen v nové školní budově,
VíceH T-W. Helena Tomanová-Weisová Výhled z Hradčan Argo
H T-W Helena Tomanová-Weisová Výhled z Hradčan Argo H el e na Tom a nová-weisová Spisovatelka, herečka a rozhlasová redaktorka Helena Tomanová-Weisová své mládí prožila v dnes už zaniklém světě česko-
VíceBLAŽENA HOKROVÁ. Životopis. Isabela Bouzková, Klára Němečková, Sofie Solarová, Johana Kastnerová, Ester Sarkisova
BLAŽENA HOKROVÁ Životopis Isabela Bouzková, Klára Němečková, Sofie Solarová, Johana Kastnerová, Ester Sarkisova Blažena Hokrová se narodila 22. 11. 1926 jako nejmladší z pěti dětí. Rodným místem jí byla
Více620 let městyse Spálov
620 let městyse Spálov V červenci 2014 slavil městys Spálov 620 let od svého založení. Při této příležitosti měli občané městyse a další návštěvníci možnost zhlédnout v sokolovně výstavu mapující dějiny
VícePLUTONIOVÁ DÁMA PLUTONIOVÁ DÁMA. narozena v Ústí nad Labem, zemřela v Providence
PLUTONIOVÁ DÁMA PLUTONIOVÁ DÁMA LILLI HORNIG, narozena 22. 3. 1921 v Ústí nad Labem, zemřela 17. 11. 2017 v Providence (USA, Rhode Island) 56 Neznámí hrdinové 5 sazba.indd 56 06.02.18 16:21 Lilli Hornig
VícePříběhy našich sousedů
Příběhy našich sousedů Růžena Šorejsová Scénář k rozhlasové reportáži Vytvořili: studenti kvarty Pavel Rak, Jan Dlask, Václav Fanta, Hynek Schwarzer Pedagogické vedení: Petr Mazánek Gymnázium Mnichovo
VíceMALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ
PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U
VíceII. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ
II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby okupace Československa, II. světové války a následné vlády KSČ. Učebnice:
Více130 let školy v Nové Vsi u Světlé
130 let školy v Nové Vsi u Světlé 1. období 1885-1976 Škola Nová školní budova nahradila školu postavenou v roce 1837 na místě č. p. 58 (dnes Bohemia Machine). O stavbě nové budovy pro dvoutřídní školu
VíceS T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U
S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V V C H E B U Název archivní pomůcky: Rodinný archiv Swetliků, Cheb Časové rozmezí: 1941-1945 Druh archivní pomůcky: inventář Číslo listu JAF: 549 Evidenční číslo pomůcky:
VícePrvní republika.notebook. January 23, 2014
VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,
VíceVýukový materiál. Číslo DUMu/Název DUMu: VY_52_INOVACE_04_11_Válečná a poválečná léta
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.288 Název projektu: Učíme lépe a moderněji OP VK 1.4 Výukový materiál Číslo DUMu/Název DUMu:
VíceNejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík
Nejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík Věková kategorie 14 18 let 1. MÍSTO Autorka: Kateřina Mazancová (České Budějovice) Název: Babiččin zachránce (Retro hity) 2. MÍSTO Autorka: Tereza
Více28/X 1920 oslaven slavnostní schůzí obecního zastupitelstva v nově otevřené zasedací síni, z níž zaslán telegram panu presidentu Masarykovi.
Po válce Poměry poválečné neuklidňovaly se tak rychle, jak jsme si zprvu myslili. Když nastal mír, domnívali jsme se, že je konec všem svízelům. Duševní život ovšem je docela jiný v svobodné republice,
VíceVZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. III/2/Př VY_32_INOVACE_P16. Pořadové číslo: 16. Datum vytvoření: Datum ověření: 11.6.
VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL Název: Autor: Sada: Testové úkoly Mgr. Anna Hessová III/2/Př VY_32_INOVACE_P16 Pořadové číslo: 16. Datum vytvoření: 9.6.2012 Datum ověření: 11.6.2012 Vzdělávací oblast (předmět): Vlastivěda
VíceLudmila Kubíčková rozená Třesohlavá - Hluboš (*1928)
Zpracovali: Burdová Monika, Havlíčková Zuzana, Kraftová Anna, Pečenka Tomáš, Šíp Josef Pedagog: Mgr. Romana Křížová Škola: Základní škola, Příbram VII, Bratří Čapků 279 Ludmila Kubíčková rozená Třesohlavá
VíceMigrace Českých bratří do Dolního Slezska
Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý
VíceGYMNÁZIUM BRNO-BYSTRC
Autoři Iva Černá Tereza Černá Veronika Nevřivá Michaela Obrovská Jan Procházka Alžběta Rádsetoulalová Tereza Smékalová Natálie Tejkalová Pedagogické vedení PhDr. Jana Henzlová Spolubojovníci ve válce proti
VíceHistorie české správy
Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu
VíceHistorie v kostce. Z historie obce Trstěnice
Historie v kostce Z historie obce Trstěnice Obec Trstěnice leží vzdušnou čarou 4 km jihozápadně od Mariánských Lázní, v nadmořské výšce 550, na hlavní silnici E 21 spojující města Cheb a Plzeň. První písemná
VíceTabulka přípravy učební jednotky (lekce) Zločiny proti lidskosti za 2. světové války. Základní znalosti o 2. světové válce
Tabulka přípravy učební jednotky (lekce) Název učební jednotky (téma) Zločiny proti lidskosti za 2. světové války Stručná anotace učební jednotky Učební jednotka se věnuje zločinům proti lidskosti za 2.
VíceMiroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945
Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech
VícePamátný strom. projekt Náš region
Památný strom projekt Náš region Představuji se vám Jmenuji se JAVOR KLEN Narodil jsem se před 190 lety. Adresa: východní okraj města poblíž cesty ke klášteru, ulice Antonína Dvořáka 773, Králíky Výška:
Vícenarodil se nám syn, jmenuje se Josef."
1 1928 J. Č.: " Narodil jsem se 18. května roku 1928 v Roztokách u Jilemnice v Podkrkonoší.Tak k 18. květnu je v kalendáři bylo napsáno: Otelila se nám Bělka, narodil se nám syn, jmenuje se Josef." 1938
Více75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014
75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014 Potřeba zajišťování likvidace nalezené válečné munice vznikla ihned po skončení první světové války zároveň se vznikem samostatného československého
VíceSchindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ
Schindlerova továrna Továrna života Továrna života - obnova území opuštěného průmyslového komplexu uprostřed obce Brněnec. Prostory areálu by se mohly stát živým centrem obce, ale i naší soudobé historie
VíceS T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V C H E B
S T Á T N Í O K R E S N Í A R C H I V C H E B Název archivní pomůcky: Americká vojenská správa Cheb Časové rozmezí: 1945 Druh archivní pomůcky: inventář Číslo listu JAF: 573 Evidenční číslo pomůcky: 1440
VíceSILVER A PARDUBICE. Pernerova 274
PARDUBICE Pernerova 274 Do domu, který dnes již nestojí, přišel krátce po seskoku Alfréd Bartoš za svojí matkou Antonií Bartošovou (roz. Kuželovou, nar. 24. 3. 1896). Poskytovala mu nepravidelné útočiště.
VíceVY_32_INOVACE_19_VYHLAZENÍ LIDIC_35
VY_32_INOVACE_19_VYHLAZENÍ LIDIC_35 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400
VíceAnna Čtveráková. Střípky z žití
1 Anna Čtveráková Střípky z žití 2 Seznamka na pohřbu Zemřel nám šéf po dost dlouhé nemoci a já jsem se měla výhledově stát jeho nástupkyní. Jely jsme s kolegyněmi na pohřeb a já jsem byla pověřena pronést
VíceVladimír Ráček ČLOVĚK, KŘESŤAN, PÉTÉPÁK
Vladimír Ráček ČLOVĚK, KŘESŤAN, PÉTÉPÁK Mládí Vladimír Ráček se narodil ve Křoví, 18. května 1927. Vyrůstal na venkově, kde měli malé hospodářství. Chodil do obecné školy ve Křoví a později do měšťanky
VíceProjekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
Více(1953) EL NAD č.: 18 AP.: 7
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Rokycany Archiv obce Borek - Obecní úřad Borek u Rokycan 1807-1945 (1953) Inventář EL NAD č.: 18 AP.: 7 prom. hist. Petros Cironis Rokycany 1962 Obsah
Vícedějepis, devátý ročník Sada:
Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Inovace
VíceJunáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na
1940 Dne 28. 10. 1940 vydal K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě nařízení o rozpuštění Junáka. Dne 4. 11. 1940 nacisté přepadli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek.
VíceNáš Domov 21/2016. Leden 2016
Náš Domov 21/2016 Leden 2016 1 Leden narozeniny budou slavit Tarantová Věra 03.01.1924 92 let Jarolímková Anežka 12.01.1929 87 let Ekr Jiří 16.01.1931 85 let Nosek Miloslav 19.01.1933 83 let Vojtěchová
VíceProjekt. Historie Židů a současná situace na Blízkém východě. Dílna. Židovské Brno, Pavel Hass
Projekt Historie Židů a současná situace na Blízkém východě Dílna Židovské Brno, Pavel Hass 19.5.-23.5.2008 ZŠ Kotlářská, Brno Zpracovala Mgr. Yvona Dvořáková 1. Evokace (obr. č.1, 2, 3) Zamysleme se nad
VíceČíslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 5.9.2013
VíceAntonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( )
ANTONYJ SUROŽSKIJ (1914-2003) se narodil jako syn ruského diplomata ve švýcarském Lausanne. Ke křesťanství se obrátil, když mu bylo 15 let, vystudoval medicínu a stal se lékařem. V roce 1939 složil mnišské
VíceKonec druhé světové války na Kodaňské ulici ve Vršovicích František Janouch (ročník 1931) Přestěhovali jsme se do nového bytu někdy koncem roku 1934,
Konec druhé světové války na Kodaňské ulici ve Vršovicích František Janouch (ročník 1931) Přestěhovali jsme se do nového bytu někdy koncem roku 1934, když mi byly necelé čtyři roky. Byl to krásný, secesní
VíceAntonín Pachl se svou třídou ve školním roce 1938/1939
TONDO, UTÍKEJ! Byl slunečný zimní den, pondělí 18. prosince 1939. Děti ze Zlína šly tak jako vždy do školy, do Komenského měšťanské školy. Nikdo z nich však netušil, že by se dnes mohlo stát něco neobvyklého.
VíceVY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu:
VY_32_INOVACE_10_ TOMÁŠ BAŤA Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400
VíceLegenda o svaté Ane ce České
Legenda o svaté Ane ce České Pracovní list k výtvarné soutěži pro děti a mládež (kategorie I, děti ve věku 6 10 let) Život svaté Anežky Anežka Přemyslovna se díky svému příkladnému životu a činům stala
Více17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII
17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát
VíceNapsal a nakreslil : SZLIN (Kata Szép)
16 16 Napsal a nakreslil : SZLIN (Kata Szép) Čečensko chtělo být nezávislé na Rusku. To se nepodařilo smírnou cestou, a tak v r.1994 začala první čečenská válka. 17 60 000 ruských vojáků vtáhlo do Čečenska.
VíceMusely jsme, byly dvě holky. Jedna musela venku pomoct hospodařit jeden tejden a ta druhá byla v kuchyně. Jít na pole, krmit dobytek.
Scénář k rozhlasové nahrávce Paní Hermina Musilová, rozená Schebestová, se narodila 3. dubna 1928. ve Stonařově. Tehdy byl Stonařov převážně německou obcí, jen asi čtvrtinu obce tvořili obyvatelé české
VíceKonec 2.sv. války Osvobození Československa obnova republiky. odsun
Sociální práce v historickém kontextu Konec 2.sv. války Osvobození Československa obnova republiky. odsun Jan Dočkal Konec války v Evropě Pokračující válka v Tichomoří Průběh kapitulace 4.května - Severní
VíceMístní správní komise Bohuslav (1929)
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Místní správní komise Bohuslav (1929) 1945-1946 Inventář Číslo EL NAD: 527 Evidenční číslo pomůcky: 61 Jana Zímová Tachov 2006 Obsah Úvod...3-7
VíceABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ
Základní škola T. G. Masaryka Blatná, okr. Strakonice ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ Autor práce: Tereza Fořtová, IX. tř. Vedoucí práce: Mgr. Blanka Posavádová Školní rok: 2012/2013 Úvod Zámek Blatná
VíceČíslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Regionální kultura, vy_32_inovace_ma_34_13
VíceFotoreportáž: Mongolové v Čechách a Program dobrovolných návratů
srpen 2009 Fotoreportáž: Mongolové v Čechách a Program dobrovolných návratů Jérémie Jung Abstrakt: Fotoreportáž o české mongolské komunitě v době hospodářské krize. Mnoho Mongolů využilo Program dobrovolných
VíceFond 134: Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava
Fond 134: Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava Archivní fond 134: Německé soudy v protektorátě vznikl spojením písemností německý soudů, státních zastupitelství a věznic působících v Protektorátě
VíceTo se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni.
1 Pro svůj projekt jsem si vybrala svoji maminku. Je jí 37 let, pochází z Podkrkonoší z malé vesničky Havlovice, kde od šesti do dvanácti let navštěvovala tamní mateřkou a základní školu. Ve dvanácti letech
VíceOBEC CHOUSTNÍK MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE CHOUSTNÍK NA OBDOBÍ
OBEC CHOUSTNÍK MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBCE CHOUSTNÍK NA OBDOBÍ 2016-2022 Schváleno Zastupitelstvem obce Choustník dne 14.12.2015 Jan Kubart starosta Mgr. Radim Jindra místostarosta 1 Obsah programu
VíceCZ.1.07/1.4.00/21.1920
MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum
VíceOBNOVENÍ ČESKOSLOVENSKA
OBNOVENÍ ČESKOSLOVENSKA http://simonak.eu/index.php?stranka=pages/h_k/5_5.htm http://i.lidovky.cz/09/102/lngal/pks2e7562_odsun.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/czechoslovakia_location_map.svg/
VíceVelké a malé příběhy moderních dějin
Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum
VíceVY_32_INOVACE_DEJ_26. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského Dostupné z Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
VY_32_INOVACE_DEJ_26 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: prosinec 2012 Ročník: 2., příp. 3. Tematická
Více22. Němci byli u Stalingradu poraženi, protože Rudá armáda měla lepší zbraně. 23. V červnu 1944 se spojenci vylodili v Normandii. 24.
Válečný poklad Hra slouží k procvičení znalostí z našich dějin. Každý žák obdrží hrací kartu s válečným pokladem. Učitel si připraví 10 tvrzení související s probranými tématy z našich dějin. Tvrzení učitel
VíceRADNICE. Dne 16.června 1538 však vznikl v mincovně požár, při kterém vyhořela radnice a 15 domů v jejím okolí.
RADNICE Radnice v Jáchymově je vynikajícím dokladem pozdně gotického renesančního stavitelství z l. poloviny 16.století. Přes všechny pozdější stavební úpravy si zachovala původní dispozici pozdně gotické
VícePříběhy našich sousedů Ing. EVA DOBŠÍKOVÁ
Příběhy našich sousedů Ing. EVA DOBŠÍKOVÁ Scénář k audioreportáži Tým: Zdena Kopřivová, Ester Balážová, Tereza Micová Vyučující: Bc. Bíziková Kamila Škola: ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 7. dubna 2014
VíceNárodní škola Zhůří EL NAD č.: AP č.: 502
Státní okresní archiv Klatovy Národní škola Zhůří 1946-1952 Inventář EL NAD č.: 1421 AP č.: 502 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceVY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI
VY_32_INOVACE_D5_20_15 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:
VíceHistorie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část
Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most
VíceAhoj deti, Uvidíme, jak ti to půjde. A tak jsem tady.
POSÁZAVSKÉ KUKÁTKO ANEB JAK SE STAVEL HRAD Ahoj deti, rád bych se vám všem představil. Jsem malý skřítek, šibal všech šibalů a věčný neposeda. Protože jsem se narodil v lese ze ztraceného kukaččího vajíčka,
VíceZa svobodu a demokracii
Za svobodu a demokracii (Příběh jednoho masarykovského důstojníka z doby nacistické okupace) Těsně po okupaci Československa důstojníci generálního štábu pečlivě zvažovali, kdo odejde a kdo zůstane. A
VíceHistorie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 3. část
Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most
Více