sestry Leonidy tec Cruz otce Manjona Adam Chmielowski don Giovanni Calabria dona Oriona Matka Tereza

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "sestry Leonidy tec Cruz otce Manjona Adam Chmielowski don Giovanni Calabria dona Oriona Matka Tereza"

Ondřej Jaroš
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 podzim 2009 číslo 4 Vážené pracovnice, vážení pracovníci, setkáváme se nad posledním číslem Listů v tomto roce. Nacházíme se v době adventní. Mnoho z nás bude muset místo času na ztišení vyplňovat papíry, uklízet, shánět dárky a dělat mnoho dalších nezbytných aktivit, které za nás nikdo neudělá. Tak Nám všem přeji radost v srdci, kterou nám tento svět nemůže vzít a do příštího roku vše dobré až nejlepší. Miroslav Doležel pastorační asistent OCH Blansko

2 Dějiny sociální služby Ve 20. století, v sekularizovaném, přetechnizovaném a multikulturním, globalizovaném světě vyvstaly nové podoby charitativní služby. Jako cílové skupiny jsou dnes ti, co co žijí na okraji společnosti: bývalí i současní vězni, prostituti a prostitutky, Romové, osoby společensky nepřizpůsobivé, alkoholici, narkomani, gambleři, imigranti aj. Na začátku 20. století byly založeny ve Francii Sestry z Kalvárie, které se starají o nevyléčitelně nemocné. Dále ve Francii působí dílo sestry Leonidy, která zasvětila život vězeňkyním a odsouzeným k smrti V Portugalsku byl činný otec Cruz, byl stále na cestě do nejchudších krajin a hledal osoby nejodstrčenější. Ve Španělsku působila postava otce Manjona, který se stává apoštolem andaluských cikánů, zřizuje pro ně kongregaci a umírá mezi nimi. V Polsku žil Adam Chmielowski známý pod jménem bratr Albert, který založil dvě kongregace pro apoštolát mezi nejnižšími vrstvami města. V Itálii zakládá don Giovanni Calabria na začátku 20. století Dům hodných dětí, jak bude později nazván na pomoc nejchudším mezi chudými. Dále postava dona Oriona, který zakládá Syny Boží prozřetelnosti. Sirotčince, hospice, střediska sociální péče, návštěvy v domácnostech. Dále dílny, zemědělské statky, školy ve kterých se vzdělává dělnická mládež. Jednou z největších ikon charitní práce ve 20. století je Matka Tereza z Kalkaty. Narodila se ve Skopje v Albánii roku V roce 1950 zakládá Misionářky lásky. Jejím cílem je svobodně se věnovat nejchudším z chudých a takto hlásat Boží království. Mateřincem její kongregace se stává dům jednoho 2

3 muslima. Roku 1963 zakládá bratry Misionáře lásky. Ti měli přicházet tam, kam jejích 1500 sester přijít nemohlo. Otevřela také dům pro umírající v Kalkatě. Pracuje na vymýcení malomocenství a otvírá dům pro děti opuštěné na ulicích Indie. Dětem, chudým a všem, kdo trpí a jsou osamoceni nabídni vždycky milý úsměv; nevěnuj jim jen svou péči, ale i srdce. Chceme-li, aby v nás chudí viděli Krista, musíme nejdříve my vidět Krista v nich. Zamyšlení na téma... Vánoční drama Originální Vánoce nebyly žádnou idylou. Považte jenom, že kvůli nějakému hloupému byrokratickému výnosu a nesmyslné statistice musel se Josef s Marií vydat na dosti dalekou cestu zrovna v době, která se jim tak nehodila. Jet na oslu je nepředstavitelně nepohodlné i pro zdravého mladého muže. Natož pro křehkou ženu ve vysokém stupni těhotenství. Představme si všechnu tu starost, jak dopadne cesta do Betléma, zda se ubytují, zda se stihnou vrátit, aby se dítě narodilo doma. Uvažme, jak složité asi bylo zařídit alespoň to nejnutnější, pokud by se dítě narodilo cestou. I kdyby měli ledacos s sebou, byli tehdejší poutníci odkázáni v nejběžnějších potřebách na pomoc neznámých lidí. Velkým problémem muselo být i sehnat dostatek teplé vody na koupel novorozence. A pak ten neklid kolem děťátka, sběh lidí. A další cesta, která nevedla domů, ale do ciziny Jen blázen mohl by toto nazvat idylou. Bylo to obrovské lidské a zároveň i Boží drama. Tak, jak se odvíjí náš život, promlouvá k nám obraz Vánoc různě. Jinak ho vidíme v dobách klidných a šťastných, jinak v dobách těžkých, jinak v 3

4 mládí, jinak ve stáří, jinak ve zdraví, jinak v nemoci, jinak, když rodina žije harmonicky, jinak když není úplná Vždy k nám ale vánoční obraz mluví. Proto je třeba se do něho podívat, ano, vždy se postavit před tuto velkou Boží zvěst. Vánoce jsou vždy štědré a vždy nám dají dobré dary, pokud nepropadneme hloupé představě, že už to všechno známe a že se jen stereotypně opakují. Vánoce jsou vždycky nové a vždy mluví k našemu životu. Pokaždé nám připomenou něco jiného. Jednou nám připomenou potřeby nuzných a zdůrazní tím i naše štěstí, podruhé nám dají posilu v těžkostech a připomenou nám, že vzájemná láska a láska Boží je bohatstvím, které převáží hmotnou tíseň i lidský žal. Převzato z Intervijů s...? V prvním rozhovoru si představíme pracovnici, kterou sice uživatelé našich služeb na první pohled nemusí poznat. Je totiž skryta v charitních strukturách a ví mnoho o chodu charity a těší se blízkosti nejvyššího vedení organizace. Dovolujeme si představit Renatu Musilovou, asistentku paní ředitelky. Mohla bys prosím na začátek říci něco o sobě?co vlastně musí mít člověk za vzdělání, aby se stal asistentkou ředitelky? Vystudovala jsem obor pedagog volného času na universitě v Českých Budějovicích. Hned po studiu jsem nastoupila do Charity jako koordinátor dobrovolníků. Poté raketová kariéra na ekonomickém úseku OCH, och a v současné době jsem na pozici levé ruky PŘ. Ve volném čase honím děti po lese, nebo po brigádách. Někteří mě mohli shlédnout v novinách Rovnost jako tajného ruského agenta. Jinak na post asistentky je potřeba spíš než vysoké vzdělání kapka humoru a hlavně kopec trpělivosti. 4

5 V čem vidíš přínos charitní činnosti pro okolí i pro tebe osobně? Pro mě mimo jiné (poznání nových dobrých vtipných kolegyň a kolegů, ) zdroj obživy, učení se novým věcem, zdokonalování se ve starých věcech, očekávání dosud skrývaných věcí. Pro okolí: jídlo pro hladové, oblečení pro neoblečené, radost pro opuštěné, rada pro bezradné, práce pro nezaměstnané, doprovod pro bojácné, utišení bolesti pro nemocné. Blíží se vánoční svátky, co pro tebe znamenají? Spěch. Plno úkolů, tzn. roznášení betlémského světla, příprava živého betlému atd. A když je klid tak radost. A mám velkou radost, když se mně podaří udělat radost někomu jinému a potom znamenají i pohodu. Co bys popřála pracovníkům k nadcházejícím svátkům? Když řeknu málo práce, tak to zní blbě? Tak méně času stráveného u papírů a více času pro konání přímé péče (dobra) a hodně fyzických sil ve Vašem úsilí a Boží požehnání. Papež a charitní pracovník V úvodu posledních Listů jsem sliboval informace o papežské návštěvě. Ovšem od té doby bylo napsáno tolik článků, že by moje snaha byla mlácení prázdné slámy. Proto dovolte několik postřehů. V září proběhla papežská návštěva České republiky. Někteří z Vás se aktivně podíleli na zajištění mše v Brně, za což Vám patří velký dík. Podíváme-li se na ohlasy návštěvy, můžeme konstatovat jednoznačně pozitivní dojem, který papež v ČR zanechal. Z ohlasů charitních pracovníků vyplývá, že nejsilnější zážitky byly z bezprostředního kontaktu s papežem, mnozí se cítili posíleni a načerpali sílu do dalších dní. Osoba současného pontifika má pro nás charitní pracovníky další důležitý aspekt. Jasně deklaroval svou encyklikou Deus caritas est, že mu otázka charitní práce leží na srdci. 5

6 Ale co má společného pracovník Oblastní charity Blansko a papežské úvahy o charitní práci? Velmi mnoho, protože naše oblastní charita je zřízena brněnským biskupem a ten, jak víme, je podřízen papeži. Jsme tedy nezanedbatelnou strukturou církve. Nedávno se uskutečnilo v Římě plenární zasedání Papežské rady Cor Unum (tato rada má na starosti podporovat charitu a rozdělovat papežské dary), jejímž tématem bylo Postupy formace charitních pracovníků. Proč bylo zvoleno toto téma vysvětlil mons. Giovanni Pietro Dal Toso: Protože je to ústřední téma, o němž Svatý otec mluvil ve své encyklice Deus caritas est, když vyzval ke stále lepší formaci srdce. Toto se mi zdá být klíčovým bodem pro náš cíl: stanovit jaké jsou základní prvky formace srdce. Z tohoto důvodu jsme loňské zasedání věnovali tématu formace a letos toto téma chceme zúžit a stanovit některé zásadní prvky pro formační postupy, konkrétní prvky pro formaci těch, kdo pracují v charitativních organizacích. Doufejme, že se k nám závěry zasedání brzy dostanou a budeme moci čerpat z aktuálních trendů ohledně formace charitních pracovníků u nás i ve světě. Pro vnitřní potřebu vydává Oblastní Charita Blansko, Komenského 19, Blansko. Neprodejné. Kontakt: miroslav.dolezel@caritas.cz

Podobné dokumenty

Pastoračník. Naděje neklame! Ke své životní cestě potřebujeme menší i větší naděje, které nás den co den udržují při životě. (Benedikt XVI.

Pastoračník. Naděje neklame! Ke své životní cestě potřebujeme menší i větší naděje, které nás den co den udržují při životě. (Benedikt XVI. Pastoračník Oblastní charity Jihlava číslo 1, únor 2012 Ke své životní cestě potřebujeme menší i větší naděje, které nás den co den udržují při životě. (Benedikt XVI.) Milí kolegové, první číslo v roce