Ministerstvo životního prostředí 2010 ISBN

Transkript

1 Investice do životního prostředí s Fondem soudržnosti v letech

2 Financováno z projektu Pomoc národním orgánům při přípravě a řízení projektů financovaných z Fondu soudržnosti v sektoru životního prostředí v České republice (CCI 2003/CZ/16/P/PA/005) Ministerstvo životního prostředí 2010 ISBN Brožura je vytištěna na papíru EKO Print, vyrobeném z recyklovaných vláken Foto: Petr Kuklík

3 Snižování rozdílů životní úrovně jednotlivých členských států je jedním z hlavních cílů fungování Evropské unie. K naplnění této ambiciózní mety byly vytvořeny různé finanční nástroje a Fond soudržnosti reprezentuje jeden z nich. Širší veřejnosti je možná méně známý vedle strukturálních fondů, jako jsou Evropský sociální fond nebo Evropský fond pro regionální rozvoj, což však nikterak nezmenšuje jeho význam. Fond soudržnosti, který nepatřil mezi strukturální fondy, byl koncipován především na podporu projektů v oblastech životního prostředí a tzv. transevropských dopravních sítí a stal se důležitým finančním nástrojem, jenž napomohl jejich dalšímu rozvoji. Ostatně zkvalitnění stěžejních dopravních sítí a jejich následné napojení na síť celoevropskou je jedním ze základních pilířů fungování jednotného evropského trhu a značnou měrou přispívá také ke zvýšení konkurenceschopnosti členských států v rámci Evropské unie. V oblasti životního prostředí se pak jedná především o závazek vyplývající z evropských směrnic týkajících se dodržení standardů EU v oblasti zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a splnění přísných požadavků na nakládání s odpadními vodami. A právě tyto cíle zásadně ovlivnily výběr projektů pro čerpání z Fondu soudržnosti. Česká republika začala využívat finanční prostředky z EU již před téměř deseti lety a to v rámci předvstupního nástroje ISPA, který následně po vstupu ČR do EU plynule přešel do Fondu soudržnosti. Za tu dobu se podařilo kvalitně připravit téměř čtyři desítky projektů z oblasti životního prostředí. Řada z těchto projektů je v současné době již úspěšně ukončena a u dalších probíhají dokončovací práce. Jsem přesvědčen, že alokované finanční prostředky jsou použity na podporu užitečných projektů. A právě o těchto projektech je brožura, kterou nyní držíte v ruce. V této souvislosti nemohu rovněž opomenout úlohu jednotlivých partnerských subjektů, jež mají svůj neoddiskutovatelný podíl na úspěšném fungování Fondu soudržnosti. Ať už se jedná o Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí nebo Státní fond životního prostředí ČR. Závěrem je nutno zdůraznit, že účinná ochrana životního prostředí a efektivní doprava budou zcela jistě důležitými tématy celoevropské diskuze blízké i vzdálenější budoucnosti a proto i povědomí o úspěšně realizovaných projektech v těchto oblastech může v této debatě sehrát svou pozitivní roli. Pavel Drobil ministr životního prostředí 1

4 Obsah Informace o Fondu soudržnosti Projekty ISPA a FS v sektoru životního prostředí Řekli o Fondu soudržnosti Víte, že? Seznam zkratek ČOV ČS EO ES EHS FS ISPA PCO RO ŘOFS SFŽP ČR ZS - Čistírna odpadních vod - Čerpací stanice - Ekvivalentní obyvatel - je definovaný produkcí látkového znečištění 60 g BSK5 (biochemická spotřeba kyslíku) za den - Evropské společenství - Evropské hospodářské společenství - Fond soudržnosti - Instrument for Structural Policies Pre-Accession (Nástroj předvstupních strukturálních politik) - Platební a certifikační orgán - Realizační orgán - Řídicí orgán Fondu soudržnosti - Státní fond životního prostředí České republiky - Zprostředkující subjekt 2

5 Informace o Fondu soudržnosti Fond soudržnosti (FS) byl založen na základě nařízení Rady (ES) č. 1164/94 ze dne 16. května 1994 za účelem poskytování pomoci na projekty v oblasti životního prostředí a transevropských sítí v sektoru dopravní infrastruktury. Právním základem pro založení FS je pak článek 130d Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství. Rozsáhlé investice v těchto sektorech jsou velmi důležité z pohledu začleňování priorit Evropské unie (EU) v rámci strategie udržitelného rozvoje při naplňování cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Dle nastavených pravidel FS umožňuje financování až 85 % způsobilých výdajů na velké projekty z oblasti životního prostředí a dopravy. Aby členský stát mohl získat finanční prostředky z FS, musí splňovat následující kritéria: hrubý národní produkt (HNP) na 1 obyvatele měřený paritou kupní síly je nižší než 90 % průměru EU, členský stát realizuje program splňující podmínky hospodářské konvergence v souladu s článkem 104c Smlouvy o EU. V letech měl FS k dispozici téměř 16 mld. eur (v cenách roku 2004). Více než polovina těchto prostředků (8,5 mld. eur) byla vyhrazena pro nové členské státy, které v roce 2004 vstoupily do EU. Mezi zeměmi způsobilými pro čerpání pomoci z FS jsou od 1. května 2004 Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. V sektoru životního prostředí činila hrubá alokace finančních prostředků pro Českou republiku na léta téměř 375 mil. eur. Celková hrubá alokace pro projekty ISPA a Fondu soudržnosti v oblasti životního prostředí v České republice je necelých 600 mil. eur. Působnost Fondu soudržnosti FS se nezaměřil specificky na regionální politiku (neposkytl podporu na úrovni regionů), a proto nepatřil mezi tzv. strukturální fondy. Pomoc z tohoto fondu byla v praxi doplňující a byla poskytnuta na národní úrovni. Přesto je v současném programovém období již patrná snaha o začlenění FS do programování strukturální pomoci v zájmu dosažení větší součinnosti intervence jednotlivých fondů. Konkrétní případ představuje například Operační program Životní prostředí, který poskytuje podporu vybraným projektům jak z FS, tak z Evropského fondu regionálního rozvoje. Oba fondy jsou vzájemně komplementární a o zdroji podpory rozhoduje tematické zaměření předkládaného projektu. Oproti programovému období tak dochází k zásadnímu posunu. 3

6 Informace o Fondu soudržnosti Fond soudržnosti a Česká republika Česká republika (ČR) se stala členem EU dne 1. května 2004, nicméně příprava na čerpání finančních prostředků z FS probíhala již dříve. ČR využívala pomoci z finančního nástroje ISPA (Instrument for Structural Policies Pre-Accession), který byl určen kandidátským zemím již od roku 2000 do doby vstupu do EU. Zaměření a postupy pro financování projektů ISPA byly analogické s FS. Po přistoupení do EU mohla implementace projektů schválených v režimu ISPA plynule přejít do režimu FS. Bližší informace o postupném schvalování projektů v jednotlivých letech a o čerpání prostředků FS jsou prezentovány v následujících grafech. Věcná náplň projektů Počet projektů 20 Alokace (mil. eur) Alokace (mil. eur) ČOV ČOV kanalizace monitoring pitná spalovna + kanalizace vod voda odpadů Pozn: Z grafu je patrné, kolik projektů bylo v jednotlivých oblastech implementováno (pravá osa) a zároveň kolik činí alokace FS na jednotlivé oblasti (levá osa). Z grafu je patrné, že nejvíce byly podporovány vodohospodářské projekty, a to kanalizace v kombinaci s ČOV, celkem 22 projektů. 4

7 Informace o Fondu soudržnosti Schválené projekty v období Celková alokace (mil. eur) Počet schválených projektů Celková alokace (mil. eur) Roky Pozn: Z grafu je patrné, kolik prostředků z FS bylo v daném roce alokováno schváleným projektům (levá osa) a kolik projektů bylo v daném roce schváleno (pravá osa). Prostředky FS - alokace a skutečné čerpání Roky Skutečné čerpání Nárůst alokace Prostředky FS (v mil. eur) Pozn: Z grafu je patrný postupný nárůst alokace prostředků FS konkrétním projektům a časový posun, se kterým byla a stále je schválená alokace skutečně čerpána. V roce 2011 se předpokládá dočerpání zbývajících prostředků. Zároveň je patrné, že u prvních projektů došlo ke skutečnému čerpání až v roce

8 Informace o Fondu soudržnosti Implementace projektů na národní úrovni organizační zajištění Řídicí orgán Fondu soudržnosti (ŘOFS) Orgán odpovědný za celkové řízení a koordinaci aktivit FS uvnitř členského státu (sektor životního prostředí i dopravy). ŘOFS bylo usnesením vlády ČR č. 102 ze dne 23. ledna 2002 jmenováno Ministerstvo pro místní rozvoj. Zprostředkující subjekt (ZS) Orgán, na který jsou delegovány některé povinnosti Řídicího orgánu, a který jménem Řídicího orgánu centrálně řídí implementaci všech projektů v daném sektoru. V sektoru životního prostředí plní roli ZS Ministerstvo životního prostředí. Realizační orgán (RO) Orgán odpovědný za vlastní implementaci konkrétních projektů ve spolupráci s konečnými příjemci. V sektoru životního prostředí plní tuto roli Státní fond životního prostředí ČR. Rozdělení povinností mezi ZS a RO detailně upravuje tzv. delegační dohoda uzavřená mezi oběma subjekty. U projektů ISPA schválených v roce 2000 plnilo tuto roli Centrum pro regionální rozvoj ČR. Platební a certifikační orgán (PCO) Ústřední orgán státní správy zodpovědný za celkové finanční řízení prostředků poskytnutých ČR ze strukturálních fondů a FS. Výkonem činnosti PCO byl rozhodnutím ministra financí, vydaným na základě usnesení vlády č. 102 ze dne , pověřen odbor národního fondu Ministerstva financí. 6

9 Rozšíření kanalizační sítě v Ostravě (CCI 2000/CZ/16/P/PE/001) Výstavba kanalizační sítě v Brně (CCI 2000/CZ/16/P/PE/002) Dostavba systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod v Podkrušnohorské oblasti (CCI 2001/CZ/16/P/PE/004) Intenzifikace a rekonstrukce ČOV a kanalizační sítě města Jihlava (CCI 2001/CZ/16/P/PE/005) Dobudování a rekonstrukce kanalizační sítě města Olomouc (CCI 2001/CZ/16/P/PE/008) Ochrana vod v povodí řeky Dyje (CCI 01/CZ/16/P/PE/009) Nakládání s odpadními vodami a zásobování pitnou vodou v regionu Jesenicka (CCI 2002/CZ/16/P/PE/010) Čistá řeka Bečva (CCI 2002/CZ/16/P/PE/012) Komplexní monitoring a hodnocení stavu hydrosféry (CCI 2000/CZ/16/P/PE/003) Zajištění standardů Evropské unie ve vodárenské soustavě Jižní Čechy (CCI 2002/CZ/16/P/PE/013) Rekonstrukce stokové sítě Žďár nad Sázavou (CCI 2002/CZ/16/P/PE/014) Nakládání s odpady v Brně (CCI 2003/CZ/16/P/PE/016) Znojmo - rekonstrukce kanalizace (CCI 2003/CZ/16/P/PE/017) Karviná - rozšíření kanalizace (CCI 2004/CZ/16/C/PE/001) Příbram - úprava ČOV (CCI 2004/CZ/16/C/PE/002) Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzeň (CCI 2004/CZ/16/C/PE/003) Rekonstrukce úpravny vody a čistírny odpadních vod a rekonstrukce a dokončení kanalizace v povodí Lužické Nisy (CCI 2004/CZ/16/C/PE/004) Karlovy Vary - regionální vodohospodářský projekt (CCI 2004/CZ/16/C/PE/005) Klatovy - čisté město (CCI 2004/CZ/16/C/PE/007) Rozšíření kanalizace v aglomeraci Beroun (CCI 2004/CZ/16/C/PE/008) Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy - 1. fáze (CCI 2004/CZ/16/C/PE/014) Odkanalizování a čištění odpadních vod v povodí řeky Radbuzy (CCI 2004/CZ/16/C/PE/015) Břeclavsko - rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v povodí řeky Dyje (CCI 2004/CZ/16/C/PE/016) Olomouc - kanalizace - II. Etapa (CCI 004/CZ/16/C/PE/017) Střední Pomoraví/Hodonínsko (CCI 005/CZ/16/C/PE/001) Šlapanicko - Čistá Říčka a Rakovec (CCI 2005/CZ/16/C/PE/002) Novostavba veřejné splaškové kanalizace a objektu ČOV v Kravařích (CCI 2005/CZ/16/C/PE/004) Labe-Loučná (CCI 2005/CZ/16/C/PE/006) Zajištění kvality pitné vody ve vodárenské soustavě jihozápadní Moravy - region Třebíčsko (CCI 2005/CZ/16/C/PE/008) Mladoboleslavsko - čištění a odkanalizování odpadních vod (CCI 2005/CZ/16/C/PE/010) Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v okrese Vyškov (CCI 2005/CZ/16/C/PE/014) Zlepšení kvality vod v oblasti soutoku řek Bečvy a Moravy (CCI 2005/CZ/16/C/PE/016) Čistá horní Úpa (CCI 2005/CZ/16/C/PE/020) Cidlina (CCI 2005/CZ/16/C/PE/021) Rekonstrukce stávajících a výstavba nových stok a zajištění množství a jakosti pitné vody v regionu Jihlavsko (CCI 2005/CZ/16/C/PE/003) Revitalizace povodí Olše (CCI 2005/CZ/16/C/PE/011) Náprava stavu kanalizační soustavy aglomerace Táborsko (CCI 2005/CZ/16/C/PE/012) Čisté horní Labe (CCI 2005/CZ/16/C/PE/022) 7

10 Rozšíření kanalizační sítě v Ostravě 2000/CZ/16/P/PE/001 Statutární město Ostrava Kč 67 Předmětem projektu bylo vybudování okolo 17 km kanalizačních sběračů v okrajových částech Ostravy, které umožní připojení těchto částí na centrální ČOV a kolektor v centru města o délce 1,6 km, umožňující umístění a bezvýkopové udržování sítí a rozvodů energií a médií. Výstavba kanalizační sítě v Brně 2000/CZ/16/P/PE/002 Statutární město Brno eur 63 Projekt byl složen ze tří podprojektů. První bylo odkanalizování historické části města, které obnáší výstavbu kolektorů v délce cca 1,9 km. Druhou částí bylo dokončení základní sítě kanalizačních řadů v ulicích Tkalcovská, Merhautova a Táborská. Poslední částí projektu byla rekonstrukce kanalizace v Líšni. 8

11 Dostavba systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod v Podkrušnohorské oblasti 2001/CZ/16/P/PE/004 Severočeská vodárenská společnost, a. s eur 65 V rámci projektu byla rekonstruována úpravna vody Hradiště, vodovodní řad Železnice Bílina v délce cca 6,2 km, ČOV Jirkov s navrženou kapacitou EO, ČOV Klášterec nad Ohří s navrženou kapacitou EO, ČOV Kadaň s předpokládanou kapacitou EO, ČOV Chomutov Odlice s předpokládanou kapacitou EO a ČOV Žatec s navrženou kapacitou EO. Poslední částí projektu byla rekonstrukce kanalizační sítě Ústí nad Labem, přičemž celková délka nově budovaných a rekonstruovaných úseků kanalizace bude 10,5 km. Intenzifikace a rekonstrukce ČOV a kanalizační sítě města Jihlava 2001/CZ/16/P/PE/005 Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko eur 65 V rámci projektu byly předpokládány tři vzájemně související etapy díla. Intenzifikace ČOV Jihlava s projektovanou kapacitou EO, modernizace stokové sítě města Jihlavy, která obnášela rekonstrukci i budování nové kanalizace včetně čerpacích stanic a také výstavbu nového vírového separátoru a dešťové zdrže. Poslední etapou bylo připojení kanalizace Antonínův důl a Pávov na ČOV Jihlava. 9

12 Dobudování a rekonstrukce kanalizační sítě města Olomouc 2001/CZ/16/P/PE/008 Statutární město Olomouc eur 70 Projekt zahrnoval částečnou rekonstrukci stávajícího a částečně vybudování nového kanalizačního systému. V části Slavonín Nemilany bylo vybudováno cca 15 km stok a délka veřejných částí domovních přípojek činila okolo 8,8 km. Další etapou byla rekonstrukce a prodloužení sběrače G včetně jedné odlehčovací komory, přičemž délka veřejných částí domovních přípojek byla cca 0,5 km. Dále projekt zahrnoval rekonstrukci sběrače F, kde délka stoky byla cca 2,0 km a délka veřejných částí domovních přípojek byla 0,7 km. Poslední částí je vybudování kanalizačního sběrače B XVIII, jehož celková délka byla cca 2 km a délka veřejných přípojek byla cca 0,6 km. Ochrana vod v povodí řeky Dyje 2001/CZ/16/P/PE/009 Svaz VKMO, s. r. o eur 68 Projekt zahrnoval rekonstrukci kanalizace, výstavbu nové kanalizace a ČOV v okresech Blanensko, Šlapanicko, Třebíčsko a Žďársko. Celkový počet obyvatel v těchto aglomeracích je Celková délka kanalizace byla cca 63 km, z toho cca 58 km bylo nově vybudováno. Procento populace v daných aglomeracích napojené na kanalizační síť vzroste z 83 na 92 %. 10

13 Nakládání s odpadními vodami a zásobování pitnou vodou v regionu Jesenicka 2002/CZ/16/P/PE/010 Vodovody a kanalizace Jesenicka, a. s eur 60 Projekt zahrnoval výstavbu nového kanalizačního systému v obcích Lipová - Lázně a Bělá pod Pradědem, doplnění kanalizačního systému v Jeseníku a České Vsi, rekonstrukci vybraných nevyhovujících úseků stok, zejména z důvodu jejich netěsnosti a doplnění a rekonstrukci vodovodní sítě ve všech obcích, většinou v souběhu s budovanou nebo rekonstruovanou kanalizací. Samostatnou část tvoří rekonstrukce a modernizace ČOV v České Vsi, která je společná pro všechny zúčastněné obce. Po dokončení bude zajištěno čištění odpadních vod z 92 % jesenické aglomerace (Jeseník, Lipová-Lázně, Bělá pod Pradědem, Česká Ves). Čistá řeka Bečva 2002/CZ/16/P/PE/012 Sdružení obcí mikroregionu Vsetínsko eur 70 Projekt řešil odkanalizování a čištění odpadních vod v městech a obcích mikroregionu Vsetínsko. Konkrétně se projekt týká obcí Zašová, Vsetín, Velké Karlovice, Karolinka, Halenkov, Nový Hrozenkov, Hovězí, Lidečko, Horní Lideč, Horní Bečva, Rožnov pod Radhoštěm, Zubří, Vigantice a Dolní Bečva. V malých městech byla navržena převážně splašková kanalizace, ve městech byla provedena dostavba a rekonstrukce jednotných stokových systémů. Všechny nové a rekonstruované ČOV byly navrženy z důvodu splnění přísných emisních limitů v souladu s českou a EU legislativou. Navazující investicí je druhá etapa nazvaná Čistá řeka Bečva II. 11

14 Komplexní monitoring a hodnocení stavu hydrosféry 2000/CZ/16/P/PE/003 Český hydrometeorologický ústav Kč 75 Žadatelem byl Český hydrometeorologický ústav, který byl pověřen Ministerstvem životního prostředí ke sledování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod v ČR podle vodního zákona. Účelem projektu bylo rekonstruovat státní monitorovací sítě podzemních vod, část monitorovací sítě povrchových vod a dovybavit ústav výpočetní technikou tak, aby monitorování a hodnocení splňovalo požadavky dané směrnicemi ES, zejména Směrnice 2000/60/ES, ustanovující rámec pro činnosti v oblasti vodní politiky. Zajištění standardů Evropské unie ve vodárenské soustavě Jižní Čechy 2002/CZ/16/P/PE/013 Jihočeský vodárenský svaz eur 65 Projekt se skládal ze dvou podprojektů. První z nich zajistil rekonstrukci kalového hospodářství úpravny vod sanací nádrží Plav tak, aby bylo zajištěno zahuštění kalu z primárních nádrží a z filtrů na kompostovatelný odpad. Zpracovávané množství bude 208 m 3 /den. Druhý podprojekt zajistil zabezpečení kvality vody během přepravy dálkovými řady tím, že byl sanován vnitřní povrch ocelového potrubí dálkových řadů v délce cca 42,2 km. 12

15 Rekonstrukce stokové sítě Žďár nad Sázavou 2002/CZ/16/P/PE/014 Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko eur 70 Tento projekt byl složen ze dvou podprojektů. První z nich zahrnoval rekonstrukci sběrače A v délce cca 1,8 km z celkové délky cca 4,6 km. Dále došlo k úpravě vnitřního povrchu potrubí v délce 0,8 km. Druhá část zahrnula rekonstrukci kanalizační sítě Sídliště Žďár nad Sázavou III. v délce cca 8 km. Dále došlo k rekonstrukci veřejných částí domovních přípojek v délce cca 7,3 km a přípojek uličních vpustí v délce cca 1,7 km. Nakládání s odpady v Brně 2003/CZ/16/P/PE/016 SAKO Brno, a. s eur 68 Projekt se skládá z rekonstrukce Spalovny komunálního odpadu v Brně. Především bude realizována rekonstrukce kotlů na spalování směsného komunálního odpadu a vybraných druhů průmyslového odpadu, zhotovení dotřiďovací linky na tun obalových odpadů za rok, instalace parní turbíny se vzduchovou kondenzací pro dodávky elektrické energie do veřejné sítě, rekonstrukce škvárového hospodářství a instalace nového systému čištění spalin a chemické úpravny vody. 13

16 Znojmo - rekonstrukce kanalizace 2003/CZ/16/P/PE/017 Zájmové sdružení obcí Vodovody a kanalizace Znojemsko eur 70 Projekt řešil rekonstrukci části kanalizační sítě ve městě Znojmě, která byla ve velmi špatném technickém stavu a kapacitně nevyhovovala. Celkově bylo zrekonstruováno cca 25 km kanalizačních stok, z toho cca 20 km výkopovou technologií a cca 5 km bezvýkopovou technologií. Součástí stavby byla rovněž rekonstrukce dešťových oddělovačů a výstavba 2 dešťových zdrží. Karviná rozšíření kanalizace 2004/CZ/16/C/PE/001 město Karviná eur 80 Cílem projektu bylo bezpečné odvádění všech splaškových vod z města Karviná do stávající ČOV, jejíž kapacita hydraulicky a účinností čištění vyhovuje legislativě ČR a EU. Napojeny byly do té doby neodkanalizované části města, byl kapacitně posílen stávající stokový systém s cílem omezit na stokové síti odlehčování do toků za dešťových událostí a odvádět větší podíl srážkových vod do ČOV a v ní jej podle platné legislativy čistit, a to ve stávající biologické ČOV využitím její hydraulické kapacity a nově též v rekonstruované mechanické části staré ČOV Karviná. Současně byla plánována rekonstrukce otevřeného koryta Olšinského náhonu na kapacitu nutnou pro odvádění odlehčovaných vod ze stokové sítě do povrchových recipientů a následně do řeky Olše. 14

17 Příbram úprava ČOV 2004/CZ/16/C/PE/002 město Příbram eur 71 Projekt zahrnoval rekonstrukci a modernizaci stávající mechanicko-biologické ČOV Příbram, která nevyhovovala požadavkům na čištění městských odpadních vod. Rekonstruovaná ČOV má kapacitu EO. V rámci projektu byla provedena rekonstrukce hrubého a mechanického předčištění, byly provedeny úpravy aktivačních nádrží a dosazovacích nádrží a bylo zřízeno dočištění odpadních vod. Bylo rekonstruováno kalové hospodářství a doplněny potřebné společné provozní objekty. Nově byl vybudován systém měření a regulace provozu. Doplnění vodohospodářské infrastruktury města Plzeň 2004/CZ/16/C/PE/003 město Plzeň eur 75 Cílem projektu bylo zvýšení kvality dodávek pitné vody, zejména snížení obsahu železa, zajištění zásobování vodou v přiměřeném objemu a za příznivého tlaku, zlepšení jímání odpadních vod, zvýšení počtu obyvatel připojených k zařízení pro jímání a čištění odpadních vod, zlepšení obecného stavu hydraulické kapacity existující kanalizační sítě a zvýšení objemu odpadních vod přiměřeně čištěných v ČOV. Navržený projekt byl složen z několika částí a obsahoval následující díla: vodní zásobovací komplex Lobzy, vodní zásobovací komplex Vinice, kanalizace Valcha, kanalizace Radčice, Křimice, Lochotín, retenční nádrž Gera a retenční nádrž Bolevec. 15

18 Rekonstrukce úpravny vody a čistírny odpadních vod a rekonstrukce a dokončení kanalizace v povodí Lužické Nisy 2004/CZ/16/C/PE/004 Severočeská vodárenská společnost, a. s eur 72 Projekt zahrnoval rekonstrukci úpravny vody Souš, rekonstrukci ČOV Liberec a rekonstrukci a dokončení kanalizace v aglomeraci Liberec-Jablonec. Rekonstruováno bylo 3,7 km kanalizační sítě a dále bylo vybudováno 8,4 km nové kanalizační sítě pro napojení nových obyvatel. Cílem realizace projektu bylo uvést vodohospodářskou infrastrukturu do souladu s evropskou legislativou a novou legislativou ČR, tj. v souvislosti se skupinami opatření č. 2 - Odpadní voda a č. 3 - Kanalizační systém především dosáhnout splnění kvalitativních ukazatelů definovaných příslušnou legislativou. Karlovy Vary regionální vodohospodářský projekt 2004/CZ/16/C/PE/005 Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech eur 73 Regionální vodohospodářský projekt řešil návrh na úpravu a dostavbu kanalizační sítě a modernizaci ČOV v karlovarském regionu, konkrétně v obcích Karlovy Vary, Ostrov, Nová Role, Jáchymov, Chodov a Horní Slavkov. Projekt v jednotlivých městech byl zaměřen na dosažení limitů pro dusík a fosfor u ČOV nad EO, zajištění dosažení limitů pro dusík za všech běžných klimatických podmínek u ČOV, zajištění likvidace kalu u ČOV nad EO a vybudování kvalitních sběrných systémů, kterými budou odpadní vody odváděny na stávající či modernizované ČOV v celkové délce téměř 15 km. 16

19 Klatovy čisté město 2004/CZ/16/C/PE/007 město Klatovy Kč 70 Projekt byl složen z pěti podprojektů. Část Kanalizace a vodovod Klatovy město spočívala v rekonstrukci úseků jednotné kanalizační sítě v celkové délce 8,1 km a rekonstrukci vybraných úseků vodovodní sítě v městském jádru. Část Kanalizace Klatovy Luby zahrnovala dostavbu nové splaškové kanalizační sítě v celkové délce cca 3,5 km na stávající kanalizační systém včetně 1 čerpací stanice. Část Kanalizace Klatovy Sobětice zahrnovala výstavbu nové splaškové kanalizační sítě v celkové délce 3,0 km. Část Kanalizace a vodovod Klatovy Štěpánovice obsahoval výstavbu nové splaškové kanalizační sítě v celkové délce cca 5,5 km a její propojení přečerpáním s městskou kanalizací Klatovy včetně 2 čerpacích stanic, dále pak řešil nový vodovodní přivaděč Klatovy - Štěpánovice s výstavbou nového VDJ a rekonstrukci vybraných úseků vodovodní sítě. Poslední částí byla Kanalizace Klatovy - Tajanov, Kal, která spočívala ve výstavbě nové splaškové kanalizační sítě v celkové délce 3,3 km a jejím propojení přečerpáním na městskou kanalizaci Klatovy včetně 1 čerpací stanice. Rozšíření kanalizace v aglomeraci Beroun 2004/CZ/16/C/PE/008 město Beroun Kč 65 Jde o samostatný projekt ve Středočeském kraji v aglomeraci Beroun, která zahrnuje města Beroun a Králův Dvůr. Cílem projektu bylo dokončit kanalizační systém v rámci aglomerace tak, aby odpadní vody v celé aglomeraci byly odváděny do existující městské ČOV v Berouně. V rámci projektu bylo vybudováno 16,3 km kanalizační sítě, připojeno nových obyvatel ke stávající kanalizační síti v Berouně a obyvatel k nové kanalizační síti v Králově Dvoře. 17

20 Zlepšení kvality vod horního povodí řeky Moravy 1. fáze 2004/CZ/16/C/PE/014 Vodohospodářská zařízení Šumperk, a. s Kč 75 Ve Starém Městě byla realizována rekonstrukce větší části stávající stokové sítě v délce cca 4 km a dostavba nových větví v délce cca 4,8 km a výstavba vodovodu v celkové délce řadů včetně odbočení cca 2,7 km. Místní ČOV byla rekonstruována na kapacitu EO. Ve městě Šumperku se uskutečnila rekonstrukce stávající stokové sítě, rekonstrukce kanalizace v celkové délce stok a odbočení cca 0,8 km, dešťové zdrže a dokončení rekonstrukce ČOV (VI. etapa). V obci Vikýřovice došlo k výstavbě splaškové kanalizace. V obci Sobotín se uskutečnila výstavba splaškové kanalizace a v obci Kouty nad Desnou byla rekonstruována úpravna vody. Odkanalizování a čištění odpadních vod v povodí řeky Radbuzy 2004/CZ/16/C/PE/015 Mikroregion Radbuza, svazek obcí Kč 75 V oblasti řešení povodí řeky Radbuzy v současné době žije obyvatel a pouze 66 % obyvatelstva je napojeno na veřejnou splaškovou kanalizaci. Po realizaci projektu bude na splaškovou kanalizaci napojeno 95 % obyvatelstva. Ve městech a obcích nad obyvatel v mikroregionu Radbuza žije celkově obyvatel a po realizaci projektu budou splaškové vody odváděny na čištění od obyvatel, tj. 83 %. V oblasti realizace projektu bylo vybudováno cca 27 km nové splaškové kanalizace, cca 18 km kombinované kanalizace a 23 přečerpávajících stanic. Rovněž byla provedena rekonstrukce cca 13 km stávající kombinované kanalizace a provedena rekonstrukce a intenzifikace na 8 ČOV. Nově bude napojeno obyvatel. 18

21 Břeclavsko rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v povodí řeky Dyje 2004/CZ/16/C/PE/016 Vodovody a kanalizace Břeclav, a. s eur 79 Cílem projektu bylo uvést stávající ČOV v aglomeracích nad EO do souladu se směrnicí 91/271/EHS k čištění městských odpadních vod. V jednom případě byla postavena nová ČOV. Navíc byla postavena nová kanalizační síť o délce asi 25 km, která připojí dalších obyvatel a asi 18 km poškozené kanalizace bude opraveno. Podprojekt na pitnou vodu zahrnuje propojení skupinového vodovodu Lednice se skupinovým vodovodem Dolní Dunajovice a modernizaci úpravny pitné vody v Lednici. Olomouc kanalizace - II. Etapa 2004/CZ/16/C/PE/017 Statutární město Olomouc Kč 72 Celý projekt je rozdělen na 9 samostatných podprojektů. Drtivá většina stavebních prací se váže na položení kanalizačního potrubí v otevřených rýhách. V rámci projektu byly prováděny i práce spojené s úpravou a výstavbou otevřeného koryta toku, retenční nádrže, propustků a mostů. Poměrně značný objem prací byl spojen rovněž s obnovou nebo výstavbou komunikací. Konkrétními stavbami byly odkanalizování části povodí sběrače E, kanalizace městské části Olomouc Chomoutov, odkanalizování povodí sběrače BXIX, kanalizace městské části Olomouc Topolany, kanalizace městské části Olomouc Nedvězí, kanalizace Olomouc, městská část Nové Sady, ul. Dolní Novosadská, odkanalizování části povodí sběračů G a F, prodloužení sběrače A II, rekonstrukce a dobudování sběrače H. 19

22 Střední Pomoraví / Hodonínsko 2005/CZ/16/C/PE/001 Vodovody a kanalizace Hodonín, a. s eur 74 V povodí Moravy leží 8 měst a 73 obcí o celkovém počtu přibližně 140 tis. obyvatel na rozloze 110 tis. ha. Řešené území zahrnuje celé obce nebo části 11 obcí a měst. V oblasti zásobování vodou se projekt významně dotkl obyvatel, což reprezentuje 79 % všech obyvatel střední části povodí Moravy, na úseku čištění městských odpadních vod se dotkl obyvatel. Konkrétně se jedná o rekonstrukci stávajících ČOV Bzenec, Strážnice, Hodonín, Veselí nad Moravou a Ratíškovice a vybudování potřebného rozsahu kanalizačních sítí. Dále došlo k rekonstrukci a intenzifikaci úpravny vody a rekonstrukci prameniště. Šlapanicko Čistá Říčka a Rakovec 2005/CZ/16/C/PE/002 Svazek obcí pro vodovody a kanalizace Šlapanicko eur 79 Projekt zahrnoval vybudování nové splaškové kanalizace v obcích Tvarožná, Sivice, Pozořice, Kovalovice, Viničné Šumice, Velatice a Mokrá-Horákov, splaškového kanalizačního sběrače FIII, FIII-2 a odboček pro domovní přípojky připojovaných nemovitostí. V předmětné lokalitě bylo nově vybudováno cca 57 km kanalizační sítě a na tento systém bylo připojeno téměr 9 tis. EO. Odpadní vody z obcí budou nově vybudovaným splaškovým kanalizačním systémem odváděny na nově rekonstruovanou ČOV v Brně-Modřicích. Projekt navazoval a byl doplňkem zvyšujícím přidanou hodnotu stávajícího projektu ISPA Ochrana vody v povodí řeky Dyje. 20

23 Novostavba veřejné splaškové kanalizace a objektu ČOV v Kravařích 2005/CZ/16/C/PE/004 město Kravaře eur 80 Projekt řeší výstavbu splaškové kanalizace a ČOV, která byla navržena jako mechanicko-biologická. V rámci projektu dojde k vybudování mechanického předčištění, biologické linky, kalového hospodářství včetně potřebných provozních objektů a napojení na inženýrské sítě. Celkem bude položeno okolo 26 km gravitačních stok, 1,7 km tlakových stok, cca 8 km odboček pro domovní přípojky a budou postaveny 4 čerpacích stanice. Na kanalizaci bude napojeno obyvatel. Labe Loučná 2005/CZ/16/C/PE/006 Vodovody a kanalizace Pardubice, a. s eur 62 Projekt se skládá z dobudování kanalizace, úprav čerpacích stanic, vybudování nových splaškových sběračů, výstavby stoky pro odlehčení dešťových vod a vybudování protipovodňových opatření. Jednotlivé stavby jsou realizovány v městských částech města Pardubice, v obci Živanice, v aglomeraci Holice, Dašice, Opatovice nad Labem, obci Nemošovice a Ostřešany. Celkem bude v rámci projektu připojeno na jednotlivé ČOV dodatečných cca EO. 21

24 Zajištění kvality pitné vody ve vodárenské soustavě jihozápadní Moravy region Třebíčsko 2005/CZ/16/C/PE/008 Vodovody a kanalizace, svazek obcí eur 69 Jedná se o skupinu 5 podprojektů se zaměřením na rekonstrukci stávajícího systému dodávky pitné vody. Skupina projektů je realizovaná v aglomeraci Třebíč, která zahrnuje města Třebíč, Moravský Krumlov, Moravské Budějovice, Jemnice a dalších 90 obcí. Jednotlivé podprojekty zahrnují rekonstrukci úpravny vody Štítary, rekonstrukci vodovodního přivaděče Častohostice Třebíč, rekonstrukci vodovodního přivaděče Ovčírna Třebíč, rekonstrukci akumulace ČS Ovčírna a rekonstrukci vodojemu Baliny, Pocoucov a Týn, rekonstrukci vodovodního přivaděče Heraltice - Třebíč a rekonstrukci vodojemu Borovina a Zon. V rámci projektu bude také probíhat on-line monitoring kvality vody při výrobě a dopravě ke spotřebiteli pro operativní řešení vzniklých poruch a minimalizovat jejich dopad na odběratele. Mladoboleslavsko čištění a odkanalizování odpadních vod 005/CZ/16/C/PE/010 Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a. s eur 64 Projekt se skládá z šesti podprojektů. Pět podprojektů řeší dostavbu kanalizace ve městech Mladoboleslavska a šestý řeší intenzifikaci stávající ČOV I. Mladá Boleslav. U dostaveb kanalizací je realizováno celkem 22,7 km gravitačních kanalizačních stok a dvanáct čerpacích stanic odpadních vod. Kanalizace je dostavována ve městě Mladá Boleslav-Debř, Kosmonosích, Benátkách nad Jizerou, Bělé pod Bezdězem, Bakově nad Jizerou. V Mladé Boleslavi je intenzifikována stávající ČOV I. na cílovou kapacitu EO, přičemž práce probíhají za provozu stávající ČOV. 22

25 Rekonstrukce a výstavba vodohospodářské infrastruktury v okrese Vyškov 2005/CZ/16/C/PE/014 Vodovody a kanalizace Vyškov, a. s eur 66 Záměr se skládá ze skupiny 5 podprojektů (Rousínov, Slavkov u Brna, Bučovice, Vyškov, Hrušky), jejichž cílem je ochrana zdrojů pitné vody prostřednictvím zajištění systematického odkanalizování řešených oblastí, a tudíž i snížení vypouštěného znečištění do povrchových toků. S tím souvisí i navýšení kapacity ČOV. V rámci projektu bylo vybudováno téměř 20 km nové kanalizační sítě a téměř 6 km bylo rekonstruováno. Nově bylo na kanalizační systém připojeno obyvatel. Zlepšení kvality vod v oblasti soutoku řek Bečvy a Moravy 2005/CZ/16/C/PE/016 Vodovody a kanalizace Přerov, a. s eur 61 Projekt řeší odvádění a zlepšení čištění odpadních vod a zamezení nekontrolovaných úniků vod ze stávajících stokových sítí. V rámci projektu se jedná o skupinu čtyř podprojektů. Prvním byla rekonstrukce a dostavba kanalizace Kojetín, přičemž k rekonstrukci je navrženo cca 5,6 km a 1,4 km veřejné části domovních přípojek a stavba nové kanalizace je navržena v délce cca 3 km a výstavba veřejné části domovních přípojek v délce cca 1 km. Počet nově napojených obyvatel je 852. Druhým projektem byla kanalizace Hranice IV Drahotuše, kde celková délka je 8,3 km a 2,2 km veřejné části domovních přípojek a bylo vybudováno 6 čerpacích stanic. Počet nově napojených obyvatel je Třetím podprojektem byla rekonstrukce stokové sítě Přerov. Posledním podprojektem byla rekonstrukce ČOV Lipník. 23

26 Čistá horní Úpa 2005/CZ/16/C/PE/020 Vodovody a kanalizace Trutnov, a. s Kč 65 Projekt zahrnuje řešení problematiky zneškodnění odpadních vod města Trutnova a jeho místních částí. Konkrétně se jedná o výstavbu kanalizačního systému v okrajových částech města Trutnova a rekonstrukci nevyhovujících úseků hlavního sběrače, dostavbu a sanaci v Mladých Bukách, výstavbu kanalizace ve Svobodě nad Úpou, odkanalizování stávající bytové zástavby v Janských Lázních, napojení vybraných lokalit obce Horní Maršov na stávající stokovou síť. Veškeré odpadní vody byly svedeny do existující centrální ČOV v Bohuslavicích, která byla také rekonstruována. Realizací projektu došlo k navýšení počtu obyvatel a sníží se podíl balastních vod na přítoku do ČOV. V rámci projektu bylo vybudováno téměř 30 km nové kanalizační sítě. Cidlina 2005/CZ/16/C/PE/021 Vodohospodářská a obchodní společnost, a. s eur 67 Tento projekt řeší zlepšení kvality vod v řece Cidlině a jejich přítocích Javorce a Bystřici a dále pak v Libáňském potoce. Cílem projektu je zlepšení kvality vody v povodí řeky Cidliny, zkvalitnění životního prostředí v regionu Jičínsko a naplnění požadavků Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod v oblasti pokryté tímto projektem. Celá skupina projektů spadá do regionu Jičínsko a sestává z podprojektů zahrnujících rekonstrukci a dostavbu kanalizace a intenzifikaci ČOV v aglomeracích Jičín a Lázně Bělohrad a v obcích Miletín, Ostroměř, Pecka a Libáň. 24

27 Rekonstrukce stávajících a výstavba nových stok a zajištění množství a jakosti pitné vody v regionu Jihlavsko 2005/CZ/16/C/PE/003 Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko Kč 67 Tento projekt svým rozsahem v oblasti čištění odpadních vod ve městě Jihlava a přilehlých městských částech navazuje na projekt Intenzifikace a rekonstrukce ČOV a kanalizační sítě města Jihlava. Projekt je členěn na dva podprojekty, a to na rekonstrukci stávajících a výstavbu nových kanalizačních stok a zajištění dostatečného množství a jakosti pitné vody v regionu Jihlavsko. První část projektu koncepčně řeší odvádění odpadních vod na ČOV a je v souladu s prioritním cílem efektivního zneškodnění odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí v souladu s požadavky směrnice Rady 91/271/EHS. Druhá část projektu řeší zajištění dostatečného množství a jakosti pitné vody a zvýšení zásobního systému zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Revitalizace povodí Olše 2005/CZ/16/C/PE/011 Slezský vodohospodářský svazek eur 73 Jedná se o skupinu 8 podprojektů na území obcí Mosty u Jablunkova, Jablunkov, Návsí, Bystřice, Vendryně, Třinec, Český Těšín a Těrlicko. Cílem projektu je rozšíření kanalizační sítě včetně výstavby ČOV za účelem zvýšení procenta napojení obyvatelstva na odkanalizování a čištění odpadních vod, které odpovídá požadavkům evropské a národní legislativy. Projekt přispěje ke snížení znečištění povrchových a podzemních vod eliminací nevyhovujících žump a přímých výtoků, které budou nahrazeny adekvátní kanalizační sítí napojenou na ČOV. Projekt umožní napojení obyvatel na kanalizaci, čímž se zvýší procento napojení v dané oblasti z 55 na 80 %. 25

28 Náprava stavu kanalizační soustavy aglomerace Táborsko 2005/CZ/16/C/PE/012 Vodárenská společnost Táborsko, s. r. o Kč 54 Záměrem projektu je odstranit konkrétní nedostatky odkanalizování aglomerace Táborsko, přičemž příslušná opatření jsou řešena v rámci jednotlivých podprojektů. V rámci projektu bude vybudováno cca 6 km kanalizačních stok, z toho cca 1 km kanalizační štoly a rekonstruováno cca 18 km kanalizačních tok, z toho 0,4 km kanalizační štoly. Nově bude na kanalizaci s ČOV napojeno obyvatel. Dále bude rekonstruováno 7,4 km vodovodních sítí a bude vybudována kumulační kapacita m 3 na kanalizační síti. Čisté horní Labe 2005/CZ/16/C/PE/022 město Vrchlabí eur 74 Tento projekt řeší dokončení kanalizačního systému aglomerace Vrchlabí a odvedení odpadních vod na ČOV Vrchlabí. Je navržena jednotná kanalizační síť v centrální zástavbě a oddělená síť v okrajových částech. V historické části bude provedena rekonstrukce zastaralé nevyhovující kanalizace a v okrajových částech bude doplněna stoková síť v plném rozsahu. Bude celkem realizováno cca 38,5 km kanalizační stoky a 6,75 km kanalizačních přípojek (odboček) na veřejných částech prostranství. Součástí navržené dostavby kanalizace je stavba tří odlehčovacích komor a dvou vírových separátorů. 26

29 Řekli o Fondu soudržnosti... Blížíme se ke konci jedné z velmi úspěšných etap, kdy bilancujeme projekty schválené Evropskou komisí mezi lety , které velmi výrazně přispěly ke zlepšení stavu životního prostředí v ČR. Fond soudržnosti značně pomohl k plnění požadavků vyplývajících z členství ČR v Evropské unii, zejména směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Je nutné si říci, že cesta k získání evropských dotací nebyla vždy snadná. Aktivní spolupráce všech zúčastněných subjektů vedla k tomu, že projekty byly a jsou úspěšně realizovány a jejich pozitivní efekt pocítí nejen obyvatelé dotčených aglomerací, ale také budoucí generace. Věřím, že i naše další společná práce na cestě ke zlepšení životního prostředí bude oceněna skrze úspěšně realizované projekty předložené do Operačního programu Životní prostředí. Rut Bízková 1. náměstkyně ministra Ministerstvo životního prostředí Daniel Braun 1. náměstek ministra Ministerstvo pro místní rozvoj Průběh čerpání a realizace projektů spolufinancovaných v České republice z Fondu soudržnosti lze charakterizovat zastřešující symbolikou myslíme evropsky, pracujeme česky, čerpáme úspěšně. Z Fondu soudržnosti je v současné době již vyčerpáno 84 % prostředků tj. přes 1 mld. eur z celkových 1,2 mld. eur, tj. přes 34 mld. Kč. Před námi je však dokončení a vypořádání 17 projektů v průběhu příštího roku. Zbývá 6 projektů, které by měly být definitivně uzavřeny do poloviny roku Bylo již odvedeno velké množství práce na všech úrovních. Došli jsme k naplnění cílů jednotlivých ukončených projektů směřujících do všech regionů v České republice. Je však nutné zdůraznit, že naše práce dnes tímto nekončí, ale pokračuje dál. V programovém období byly v rámci Fondu soudržnosti implementovány velké infrastrukturní projekty v oblastech dopravy a životního prostředí, k jejichž spolufinancování byly k dispozici evropské finanční prostředky z Fondu soudržnosti ve výši eur, které na rozdíl od finančních prostředků strukturálních fondů bylo možné využít až do konce roku 2010, resp Všechny prostředky byly alokovány na celkem 60 projektů, 38 v oblasti životního prostředí, 13 v oblasti dopravy, 8 na technickou podporu a 1 na povodně. Ke konci září 2010 bylo dokončeno a finančně vypořádáno 27 projektů a na účet Platebního a certifikačního orgánu bylo z Evropské komise převedeno již ,35 eur, tj. 84 % alokace FS. Jedná se o nezanedbatelné množství finančních prostředků, které významně přispěly ke zlepšení stavu životního prostředí a v oblasti dopravy. Jan Gregor náměstek ministra Ministerstvo financí Libor Michálek ředitel Státní fond životního prostředí ČR Státní fond životního prostředí ČR se podílel nejen na přípravě a implementaci projektů Fondu soudržnosti, ale z vlastních zdrojů tyto projekty také spolufinancoval. Celkem v letech přispěl téměř 700 mil. Kč. Užitek z realizovaných projektů má nejen životní prostředí, ale i místní ekonomika. Jsem rád, že díky dobré práci našich projektových manažerů proběhla implementace programu bez problémů. Byla to pro nás také výborná zkušenost a příprava na administraci mnohem rozsáhlejšího programu - Operačního programu Životní prostředí. 27

30 Víte, že? Z Fondu soudržnosti v oblasti životního prostředí: bylo rekonstruováno 6 úpraven vody bylo rekonstruováno a nově vystavěno celkem 139 km vodovodů byla zrekonstruována a nově vystavěna kanalizace v délce km bylo vybudováno celkem 14 nových čistíren odpadních vod bude zrekonstruováno na požadované standardy celkem 53 stávajících čistíren se realizoval významný projekt umožňující sledovat kvalitu podzemních a povrchových vod po celém území ČR se dokončuje významný projekt v oblasti nakládání s komunálním odpadem (třídění a spalování nevyužitelných zbytků) 28

31

32 Další informace naleznete na