Verification of the Radio Wave Programming Format

Transkript

1 Filozofická fakulta Univerzity Palackého Katedra žurnalistiky Bakalářská diplomová práce Ověření programového formátu Radia Wave Verification of the Radio Wave Programming Format Jitka MORÁVKOVÁ Vedoucí práce: Mgr. Alexander Mencl O l o m o u c

2 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, s použitím literatury a pramenů uvedených v bibliografii. Má práce obsahuje znaků (včetně mezer a poznámek pod čarou, bez příloh a seznamů). V Olomouci, 20. dubna

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Alexandru Menclovi za trpělivost a dobré rady při vypracovávání této práce. 3

4 OBSAH 1. Úvod Teoretická část Stručně k rozhlasovému vysílání v českém prostoru Právní rámec existence Českého rozhlasu Historie a současnost Radia Wave Historický nástin procesu diferenciace rozhlasových stanic s ohledem na české prostředí Rozhlasový formát Vymezení pojmu Jak lze určit programový formát Typologie programových formátů Další pojmy Programový formát Radia Wave Žánry v rozhlasovém vysílání Žánry publicistických sdělení v rozhlasovém vysílání Žánry současné hudby Upoutávka, jingle, reklama aj Metodologie Výzkumný proces Výzkumný vzorek výběrový soubor Techniky zkoumání vzorku; kódovací jednotka Analytická část Předpoklady a výzkumné otázky: Hypotézy Programové vysílací schéma Radia Wave Týdenní vysílací schéma Denní vysílací schéma Pořady Radia Wave Obsahová analýza vzorku vysílání Hudební žánry v playlistu Radia Wave Poměr české a zahraniční hudební tvorby Poměr mluveného slova a hudby Mluvené slovo ve vysílání Zodpovězení výzkumných otázek Určení jedinečného programového formátu Radia Wave Závěr Anotace Seznam použité literatury Seznam použité literatury Internetové články a zdroje Další zdroje Seznam vyobrazených tabulek a grafů Přílohy

5 1. Úvod Když byla v lednu roku 2005 spouštěna nová stanice Českého rozhlasu, zacílená na mladé posluchače, nikdo nečekal, kolik sporů a kontroverze přinese. ČRo 4 Radio Wave bylo pro svůj alternativní programový formát dlouho trnem v oku tradičně smýšlejícím členům Rady pro rozhlasové a televizní vysílání i samotnému generálnímu řediteli ČRo Václavu Kasíkovi. Po dalších vleklých sporech o legálnost existence stanice, vedené jako regionální studio, bylo vysílání Wave v létě 2008 na analogových vlnách zrušeno; dnes vysílá pouze digitálně a prostřednictvím Internetu. Myslím, že Radio Wave přineslo do českého éteru kromě konfliktů také svěží vzduch, který vhodně doplnil komerční variantu alternativního pražského rádia pro mladé posluchače Radio 1. Wave tak zaplnilo prázdný prostor, který Český rozhlas dlouho opomíjel. Zastřešení Radia Wave veřejnoprávními institucí s sebou ovšem nese jisté povinnosti a zvýšené nároky na tvorbu programového schématu: rádio musí vyplnit vysílací čas kvalitně, vyváženě, zároveň atraktivně a neotřele tak, aby cílové publikum zaujalo. Cílem této bakalářské práce bude zjistit, jakými prostředky vysílání Radio Wave své posluchače oslovuje, tedy jaký je programový formát Radia Wave a zda se realita vysílání shoduje s tím, co o svém zaměření rádio prohlašuje. Pro získání povědomí o rozhlasovém vysílání v českém prostředí nejprve stručně nastíním jeho historii, přiblížím vznik Radia Wave. Poté určím prostřednictvím odborných definic a rešerší základní pojem - programový formát. Dále budu sledovat formát Radia Wave tak, jak ho definují jeho tvůrci či rozhlasoví analytici. Z toho, co o svém formátu rádio tvrdí, nejprve vyvodím hypotézy, pak provedu kvantitativní obsahovou analýzu. Tu uplatním na žurnalistická sdělení a hudební žánry odvysílané během vybraného výzkumného vzorku souvislého týdne vysílání. Zjištěná data potom porovnám s hypotézami, které tak vyvrátím nebo potvrdím. Na základě získaných poznatků pak budu schopna určit programový formát Radia Wave. 5

6 2. Teoretická část 2.1 Stručně k rozhlasovému vysílání v českém prostoru Rozhlas je nejstarším elektronickým médiem 1. Pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno ve Spojených státech, a to v roce Rozhlas prošel za téměř sto let své existence velkým vývojem, měnila se i jeho role ve společnosti. Informační, publicistický a sociální význam byl do 60. let 20. století enormní, dnes rozhlas slouží ve více případech jako vedlejší, tzv. kulisové médium. 2 Jak vysvětluje De Fleur, 30. a 40. léta byla zlatými léty rozhlasu, v padesátých letech musel rozhlas začít bojovat o přízeň s dalším, rychle se rozvíjejícím elektronickým médiem televizí. 3 V Československu došlo ke spuštění pravidelného rozhlasového vysílání o tři roky později, než ve světě května Stanice Radiojournal vysílala nejprve pouze večer, postupně se délka vysílání prodlužovala. Z pořadů převažovaly ty hudební, od samého počátku ale československý rozhlas přinášel také pravidelné zpravodajství. V roce 1924 spustila vysílání první regionální stanice, a to v Brně. Následovala ji v roce 1929 stanice Ostrava. 4 Po období válečné okupace, kdy byl rozhlas v českých zemích podroben německé moci, přišla další doba útlaku následkem únorového převratu byl v dubnu 1948 rozhlas zestátněn, z Radiojournalu se stal Československý rozhlas. V tomto roce se zároveň začalo s plánovitým zřizováním studií v krajských městech. 5 Na konci padesátých let stát posílil kontrolu nad vysíláním, od roku 1959 řídil státní rozhlas Ústřední výbor KSČ. 6 V 70. letech tedy vysílaly tři stanice Hvězda, Vltava a stále vysílala stanice Praha. Takto, až na drobné změny, fungoval Československý rozhlas až do konce 80. let. Po Sametové revoluci došlo k odloučení Československého rozhlasu od státu. Samostatný Český rozhlas vznikl k 1. lednu 1992 na základě zákona 484/1991 Sb. a v tomto institucionálním uspořádání působí dodnes. 1 Média se tradičně dělí na klasická (např. noviny), elektronická (rozhlas, televize) a multimédia (Internet). 2 Schellmann Gaida 2004, str De Fleur Ballová 1996, str Votavová 1993, str VACKOVÁ, B. Média a veřejná služba. In Revue pro média [online]. Roč. 4, č. 7. Brno, Březen [cit ]. 6 Votavová 1993, str

7 Na začátku devadesátých let také došlo k zásadní změně české mediální krajiny po vzoru západoevropském: k přechodu na tzv. duální systém 7, který rozděluje rozhlasovou a televizní krajinu na dvě sféry: veřejnoprávní a komerční. Základní rozdíl mezi nimi je ve financování veřejnoprávní instituce získávají finanční prostředky především prostřednictvím koncesionářských poplatků, komerční rádia a televize jsou zcela finančně závislá na příjmech z reklamy a vlastní podnikatelské činnosti. Od způsobu financování se pak odvíjí celá řada faktorů, které ovlivňují obsah vysílání, výběr moderátorů, hudby atd. A to tak, aby stanice buď zaujala inzerenty, nebo aby dodržela zákon, stanovy a nařízení správních orgánů. U veřejnoprávního média se tak obecně předpokládá větší objektivita, protože koncesionáři si tak vlastně předplácejí objektivní zpravodajství; platí za pořad, který by měl být zacílen na jejich skupinu. Český rozhlas tak svou programovou skladbou plní společenskou zakázku a je vlastněn svými posluchači. 8 Český rozhlas v současné době zastřešuje čtyři celoplošné, dvanáct regionálních a šest speciálních stanic. Speciální stanice 9 provozují vysílání do zahraniční, online nebo pouze digitálně. Dále na území České republiky terestricky (analogově) vysílají tři komerční celoplošná rádia a přes osmdesát soukromých regionálních stanic. Komerční radia jsou vlastněna soukromými organizacemi a jejich příjmy vycházejí pouze z reklamy, sponzoringu apod. V jejich programové nabídce převládá hudební produkce Právní rámec existence Českého rozhlasu Na tomto místě je vhodné zařadit stručný výtah ze Zákona o Českém rozhlasu. Radio Wave je součástí instituce Český rozhlas, funguje tedy za stejných právních podmínek jako jiné veřejnoprávní stanice. Český rozhlas patří mezi tzv. média veřejné služby. Jeho vznik je iniciován ze zákona, přesněji Zákonem o Českém rozhlasu 484/1991 Sb. Český rozhlas (dále jen ČRo) je v něm definován jako právnická osoba, která hospodaří s vlastním majetkem. 7 Jak píše Schellmann, duální systém vysílání je v evropských zemích označení pro stav, kdy vedle sebe působí veřejný a soukromý sektor rozhlasového a televizního vysílání. Jde o symbiózu evropské tradice veřejnoprávního vysílání, s vysloveně tržním, komerčním pojetím vysílání, které vzniklo v USA. V České republice platí duální systém od roku Schellmann Gaida 2004, str Speciální rádia jsou v Článku 10. v odstavci 2. dokumentu Statut Českého rozhlasu, jenž byl vydán na základě zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, přiblížena takto: Speciální stanice jsou programově specificky zaměřené a zpravidla vznikají využitím možností nových technologií. 10 Schellmann Gaida 2004, str

8 Svou službu veřejnosti plní ČRo provozováním analogového a digitálního vysílání tak, aby zajistil pokrytí území České republiky nejméně třemi celoplošnými stanicemi 11 a dále rozhlasovými programy regionálních studií. Kromě toho má ČRo ze zákona povinnost zřizovat vlastní síť zpravodajů, vytvářet archivní zvukové fondy nebo vysílat do zahraničí 12. ČRo je povinen vytvářet a šířit objektivní zpravodajství a další publicistické, dokumentární, umělecké a zábavné pořady pro všechny skupiny obyvatel. Zda ČRo dodržuje zákon a službu veřejnosti, kontrolují nezávislé skupiny odborníků - Rada Českého rozhlasu a také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada pro RTV vysílání). ČRo je financován z koncesionářských poplatků 13 a z vlastní podnikatelské činnosti Historie a současnost Radia Wave Radio Wave patří dle strukturního rozdělení stanic Českého rozhlasu do skupiny speciálních stanic, před zářím 2008 náleželo k regionálním stanicím. Základní koncepce radia byla převzata z alternativního hudebního pořadu Radium, který od roku 2002 každý týden vysílala stanice ČRo 6 a jehož vedoucím dramaturgem byl následný ředitel Radia Wave Ladislav Lindner-Kyral. 15 Vznik studia Radia Wave byl z podnětu vedení Českého rozhlasu připravován od května 2005 pod provozní gescí ČRo 2 Praha na základě převzatého týmu redaktorů a externistů z ČRo 8 - Online. Nábor zaměstnanců pro novou stanici začal probíhat od listopadu 2005, ke konci roku pracovalo na stanici celkem devět zaměstnanců. Na spuštěném zkušebním vysílání 1. prosince 2005 se podílelo 30 externistů. 16 Dne 13. ledna 2006 ve hod. zahájil FM vysílač Praha - Cukrák na kmitočtu 100,7 MHz šíření nového programu regionálního studia ČRo 4 Rádio Wave. Radio Wave zároveň začalo vysílat na internetu, v digitálním multiplexu DVB-T a jako převzaté vysílání na satelitu a v rozvodech kabelových operátorů. Naplnila se tak deset let stará vize o vzniku nové stanice pro mladé posluchače na FM kmitočtu s pokrytím území s nejhustší koncentrací mládeže. Původní záměr vytvořit celoplošnou 11 Celoplošné vysílání je definováno jako vysílání pro nejméně 95% obyvatel České republiky. 12 K vysílání do zahraničí slouží stanice ČRo 7 Radio Praha, který má ze zákona povinnost mj. přispívat k propagaci dobrého jména České republiky. 13 Koncesionářské poplatky mají povinnost platit všechny domácnosti nebo firmy, které vlastní rozhlasový přijímač. K činí poplatky 45 Kč na domácnost nebo firmu. 14 Zákon o Českém rozhlase 484/1991 Sb. 15 Radium Frequent questions and anwers. [Online] c [cit ]. 16 KOTRBA, Š. Český rozhlas Radio Wave na vlně 100,7 FM. Příloha k usnesení Rady Českého rozhlasu ze dne [online]. 2. března 2007 [cit ]. 8

9 stanici vždy ztroskotal na nedostatku zkoordinovaných FM kmitočtů, Radio Wave tedy zůstalo regionálním studiem, které vysílalo pro Prahu a Středočeský kraj. 17 Až do roku 2005 v českém veřejnoprávním prostoru chyběla stanice pro posluchače věkové kategorie od 15 do 25 let. Český rozhlas nabízel pouze některé dětské pořady (např. Domino na ČRo 2 Praha, každý den od ), výše zmíněné Radium nebo každodenní hodinové vysílání na stanici ČRo 3 - Vltava pro mladé lidi a milovníky náročnější hudby, zejména alternativní hudby a world music, v pořadu Čajovna. Český rozhlas se tedy rozhodl spustit radio, které by rozšířilo službu veřejnosti směrem k mládeži a mladým lidem od 15 do 30 let a naplnilo tak lépe znění Zákona č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu. Ten říká o plnění veřejnoprávních povinností vůči všem věkovým kategoriím toto: (povinností je) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na (...) sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti. Existence Radia Wave přinesla řadu diskuzí o vhodnosti zvoleného formátu, o oprávnění své pozice ve veřejnoprávním médiu, o rozporech v naplňování funkce regionální stanice. Tyto výtky, které řešila Rada Českého rozhlasu i Rada pro RTV vysílání, vygradovaly v roce 2008 v otevřený spor o legálnost analogového vysílání Radia Wave. Programové schéma Radia Wave podle Rady nesplňovalo požadavky na regionální studio. Přestože byla Radiu Wave udělena v roce 2005 licence k regionálnímu analogovému vysílání legální cestou, Rada pro RTV vysílání vykázala Českému rozhlasu pokutu za právní nelegálnost vysílání Radia Wave a vyžádala, aby se spor vyřešil soudní cestou. Konflikt se zákonem nakonec ukončil Městský soud pro Prahu 10 s následujícím konečným prohlášením: Program regionálního studia podle zákona nemůže být zaměřen na určitou věkovou nebo sociální skupinu, jako je program ČRo4 - Radio Wave, ale musí skutečně reagovat na specifické potřeby obyvatel určitého 17 KOTRBA, Š. Český rozhlas Radio Wave na vlně 100,7 FM. Příloha k usnesení Rady Českého rozhlasu ze dne [online]. 2. března 2007 [cit ]. 9

10 geografického regionu, ať už náležejí k jakékoli věkové či jiné skupině. 18 Na základě tohoto rozsudku přistoupilo vedení ČRo ke zrušení radia na analogových vlnách a frekvence 100,7 byla vrácena středočeské stanici Regina. Od 1. září 2008 tak ČRo 4 - Radio Wave vysílá pouze na internetové adrese a v digitálním systému. Na podzim 2008 se radio dostalo do dalších sporů s Radou, když odvysílalo skladbu Swastika Eyes od skupiny Primal Scream. Rada po prozkoumání kontroverzního textu skladby prohlásila, že se jedná o propagaci fašismu a zvažovala udělení pokuty, či dokonce podání trestního oznámení. 19 K žádnému z těchto kroků nedošlo, ale tato kauza znovu oživila protestní hlasy některých členů Rady ČRo, kteří neviděli ve zvoleném alternativním formátu radia vhodnou cestu ke vzdělávání a rozšiřování kulturního povědomí mládeže. Programový ředitel ČRo Richard Medek se o posluchačích této stanice vyjádřil dokonce takto: Tato menšinová skupina podle mého názoru není budoucností tohoto národa, anebo jenom velice ojediněle, 20 což u mnoha skupin mladých lidí vyvolalo vlnu nevole, došlo k sepsání petic i k protestní akci před budovou rozhlasu dne 28. října 2008, kde se volalo po rezignaci Richarda Medka. 21 Přes tyto negativní ohlasy zatím k žádné změně v dramaturgii radia nedošlo a alternativní formát Radia Wave zatím Český rozhlas nezměnil. 2.4 Historický nástin procesu diferenciace rozhlasových stanic s ohledem na české prostředí V počátcích vzniku rozhlasu existoval pouze základní typ vysílání, který nebyl nijak ohraničený, rozhlas vysílal pro všechny kategorie publika současně. Promyšlená programová strategie a diferenciace různých typů formátů se poprvé objevila v USA v 50. letech 20. století. Právě v této době začal rozhlas bojovat o publikum s televizí a byl nucen upoutat osobitým způsobem. Počet rozhlasových stanic také stále narůstal a snahy zaujmout co nejširší a heterogenní publikum se staly neefektními. Cestu tedy rozhlas našel v přesném zacílení na konkrétní skupinu posluchačů. Publikum se tak stalo menší, zato však sociálně homogennější. 22 Vysílání zacílené na úžeji určené 18 Výňatek z rozsudku Městského soudu v Praze 10, č. Ca 236/2006, dostupné na 19 PROKOP, D. Rada Českého rozhlasu obvinila Rádio Wave z propagace fašismu [online]. 20. října 2008 [cit ]. 20 PROKOP, D. Rada Českého rozhlasu obvinila Rádio Wave z propagace fašismu [online]. 20. října 2008 [cit ]. 21 Před Českým rozhlasem se demonstrovalo [online]. 28. října 2008 [cit ]. 22 Bočák Rusnák 2008, str

11 publikum tak bylo v zásadě úspěšnější, stanice si mohla najít své loajální publikum, kterému přinášela přesně to, co ho zajímá a co chce slyšet. Prvním formátem, který se oddělil od obecného typu vysílání, bylo v polovině 50. let newyorské radio WNEW. Toto radio cíleně prodloužilo prostor, který byl ve vysílání poskytnut hudbě, a to na úkor mluveného slova. Tento směr, kterým se vydaly i další stanice, byl výhodný pro posluchače, kteří se již nemuseli plně soustředit na poslech a při jiných aktivitách mohli poslouchat hudbu, přerušovanou pouze krátkými mluvenými vstupy. 23 V následujících desetiletích se v západních zemích postupně vyvinula celá řada odlišných hudebních i mluvených formátů, které se snažily zaujmout různé věkové, sociální i etnické skupiny posluchačů různou hudební nabídkou či zpravodajstvím. V českém prostoru měla tato diferenciace oproti západnímu světu opožděný vývoj. Za éry totality zde totiž existovaly pouze stanice státního rozhlasu. U těch došlo k jakémusi primitivnímu zformátování v 60. letech 20. století, kdy se stanice Československého rozhlasu začaly orientovat na různé posluchače. Jan Tůma ve své studii o proměnách organizační struktury v rozhlase a změnách žánrové skladby vysílaného programu postihl zásadní moment, kdy se také v českém prostředí začaly diferencovat jakési pratypy rozhlasových formátů. Od doby prvotního univerzálního tvaru vysílání nastala změna, rozhlas se vydal cestou uvědomělé tvorby vysílacího schématu a koncepci charakteru stanice a programů formovaných pro určité cílové publikum. Jan Tůma říká, že na začátku 60. let 20. století dochází v evropském rozhlasovém vysílání k výraznému posílení akustičnosti tedy jakési cílevědomé,emancipaci specificky rozhlasového tvaru pořadů vůči literární (tedy psané) podobě pořadů. Dále uvádí, i v Československém rozhlasu v 60. letech dochází ke vzniku nové programové vlny, kterou nazývá imaginativní. Charakterizuje ji jako emancipaci rozhlasové tvorby, která poznamenala strukturu vysílání projevující se diferenciovanou koncepcí vysílacích okruhů (stanic), vybudováním hlavních redakcí se specifickým programovým posláním a jasným vymezením posluchačů. 24 Zatímco v USA a Západní Evropě spěl vývoj rozhlasových stanic dál, směrem ke stále větší diferenciaci, která vyústila ke vzniku desítek různých formátů, u nás se 23 McFarland 1997, str Tůma 2006, str

12 tento vývoj, naznačený v 60. letech, zastavil. 70. léta, poznamenaná režimem normalizace, přinesla striktní kontrolu nad rozhlasem a jeho programovým schématem, jehož vývoj tak stagnoval až do roku 1989 a v podstatě vůbec neodpovídal na poptávku posluchačů. Český prostor od 70. let poskytoval posluchačům pouze tři celostátní stanice, Hvězdu, Prahu a Vltavu, a několik regionálních studií. Hvězda byla zaměřena zpravodajsko-publicisticky, Praha se orientovala na publicistiku a zábavu a Vltava vysílala hudbu a pořady pro náročnější posluchače. M. Bočák tvrdí, že k pravému formátování rozhlasového vysílání, tedy k uvědomělému strukturování programu rozhlasové stanice, došlo v českých zemích až po roce Dokonce označuje devadesátá léta za předformátovou éru a přirovnává situaci u nás k 50. létům v USA, kdy se formáty teprve začaly vyvíjet. 25 To potvrzuje i stať hudebního publicisty a rozhlasového analytika J. Vlčka, kde se hovoří o počátcích formátů v České republice. Popisuje nástup prvních celoplošných komerčních stanic, které začaly nejprve konkurovat stanici ČRo 1 - Radiožurnál obecným formátem pro širokou cílovou skupinu, postupně však začaly snižovat podíl mluveného slova a vyprofilovaly se jako hudební stanice. Podle Vlčka si stanice byly ve svých programových schématech velmi podobné. Například v letech 1995 a 1996 vysílalo v Praze zhruba stejný hudební formát 5 stanic (Evropa 2, Bonton, City, Kiss a Zlatá Praha). V té době také existovaly specifické formáty, ale jednalo se o okrajové záležitosti s nízkou poslechovostí (brněnská stanice Hády, Radio Classic). 26 Když začal být na konci 90. let český rozhlasový trh přeplněn, stanice musely nutně pracovat na získání svého jedinečného image a s ním svého loajálního publika. Stanice si začaly konkurovat, začaly blíže specifikovat svůj formát a programové schéma; celá řada stanic se po roce 1999 např. přeformátovala na radia pro mladé posluchače. Současná situace na komerčním rozhlasovém trhu vypovídá o jisté diferenciaci formátů oproti situaci v 90. letech, formáty však jsou mnohem šířeji zaměřené, než je tomu např. na americkém trhu. Malý lexikon rozhlasových formátů tvrdí, že česká rádia jsou díky slabému trhu a velkému množství provozovatelů silně uniformní. Zjednodušeně lze říct, že se naše rádia dělí na mladá (různé druhy AC pro cílovou 25 Bočák Rusnák 2008, str VLČEK, J. Formát vysílání rozhlasových stanic a jeho proměny v ČR. In: Zpráva o stavu vysílání a činnosti rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání 1999 [online]. c2000 [cit ]. 12

13 skupinu let) a stará (Soft Rock, Oldies, Melodie, Country pro cílovou skupinu let). 27 Přesto lexikon dále uvádí příklady několika radií, které se profilují směrem k určitému formátu západního typu Rozhlasový formát Vymezení pojmu Základním cílem práce je určení a ověření formátu rozhlasové stanice Radio Wave. Splnění daného úkolu vyžaduje nejprve vymezit přesnou definici pojmu rozhlasový formát a vědět, jaké jsou jeho charakteristiky a jak jej lze určit. Pojem rozhlasový formát má mnoho významů, často se užívá nepřesně, v odborné literatuře neexistuje jednotné vymezení tohoto termínu. Pokusíme se nejprve uvést několik definice některých autorů a encyklopedií, poté se na základě těchto definic pokusíme o vymezení vlastní, se kterým budeme dále pracovat. Rozhlasový formát definuje J. Bartošek jako zaměření stanic na cílové skupiny posluchačů. Typ formátu je podle něj určující pro vysílací schéma stanice. Základní formátové typy rozděluje na: všeobecný typ, zpravodajský, zpravodajsko-hudební, vyprávěcí, telefonický, rodinný, pohodový, křesťanský, pro starší, střední či mladší publikum a hudební. 29 Toto rozdělení je samozřejmě poněkud zastaralé, což je následek proměny české rozhlasové krajiny, která za posledních dvanáct let prošla dynamickým vývojem, a to především na poli rozhlasových formátů. Podle slovníku slovenské rozhlasové tvorby je formát model rozhlasového programu na základě rámcově stanovených zobecňujících, typických znaků. Základním kritériem je např. cílová věková posluchačská skupina ve vazbě na převažující hudební žánr nebo typ mluveného slova. 30 Tato definice by mohla být uspokojivá, je však příliš stručná a vyhýbá se terminologickým problémům, které jsou nastíněny dále. Definice, kterou obsahuje stať J. Vlčka, tvrdí, že formát chápeme jako znak, pojmenovávající určitý produkt na základě zobecnění typických znaků vysílání. Jelikož každé elektronické médium si musí najít svůj prostor mezi ostatními médii a vyhovět 27 DRESLER, R. Malý lexikon rozhlasových formátů [online]. 25. března 2002 [cit ]. 28 Např. Radio Impuls je zde uvedeno jako formát Soft AC, Radio Šumava zastupuje formát Oldies, Radio Beat se profiluje jako Classic rock atd. (více podkapitola Typologie programových formátů). 29 Bartošek 1997, str Maršík 1999, str

14 potřebám diváků, lze oproti tomu konstatovat, že každý formát sice alespoň vzdáleně odpovídá některému z hlavních modelů, ale zároveň je neopakovatelný. Čím fragmentárnější je trh, tím více vznikají různé křížence základních formátů. 31 Z Vlčkova vymezení pojmu můžeme vysledovat dvojí pojetí rozhlasového formátu. Nutně musíme tedy rozlišovat 1) obecný formát, jakýsi vzorec, který se v praxi naplňuje určitým obsahem, 2) jedinečný formát, profil určité stanice, ke kterému po analýze vysílání a programových charakteristik můžeme rámcově přiřadit některý obecný formát. Tezi o dvojakosti definovaného pojmu dále rozšiřuje M. Bočák ve svých statích o problémech označení formát. Říká, že formát bývá definován jednak jako komplexní a konzistentní dramaturgický charakter elektronického média definovaný se zřetelem na co nejefektivnější oslovení cílové skupiny, který je vyústěním úsilí managamentu média o naplnění vlastní vize fungování jednotlivých složek programové struktury jako kompaktního celku. Tento pojem lze však podle něj chápat i v jeho druhém významu jako jasně a pevně definovanou koncepci konkrétní rozhlasového programu, která je vyvinutá konkrétním tvůrcem a mající konkrétního vlastníka, která zaručuje jeho rozeznatelnost ve vztahu k podobným produktům, zahrnující tentýž soubor produkčních praktik, určená k přitáhnutí určitého publika. 32 Ve svém druhém významu tudíž může být formát chápán jako prodejná šablona pro tvorbu určitého staničního programu, kterou si, jak dále Bočák píše, jeho tvůrci nechávají patentovat, získávají na ni autorská práva a dále s ní obchodují. 33 Dále si ve jeho stati můžeme povšimnout, že užívá pojmenování programový formát. Tento pojem totiž vystihuje přímý vztah formátu a programového schématu stanice a z pojmu rozhlasový formát jsou tak vyloučeny doprovodné jevy, např. image stanice. Termínu programový formát se bude držet i tato práce. Cenková ve své studii mluví o prodejních formátech (formát v druhém smyslu slova) v kontextu pouze komerčních médií. Píše, že formát se začal užívat při profilování komerčních rozhlasových stanic směrem k zesílení podílu vysílání jistého druhu populární hudby. Formát tak ze stanice vytváří komplexní rozhlasový produkt 31 VLČEK, J. Formáty rozhlasových stanic. In Zpráva o stavu vysílání a činnosti rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání 1998 [online]. c1999 [cit ]. 32 Bočák 2008, str Bočák upozorňuje, že slovo formát se také užívá jako pojmenování pro formu jednotlivého rozhlasového nebo televizního pořadu, např. různé formáty reality show, se kterými se také dále obchoduje. 14

15 s detailně propracovanou programovou strukturou a vlastní cílovou skupinou. 34 To, že formátování se týká především komerčních stanic, potvrzuje i Slovníček rozhlasových termínů: Základní dělení (rozhlasových formátů), převzaté z praxe USA, postihuje především komerční a soukromé stanice. Protože Radio Wave patří k veřejnoprávnímu rozhlasu, při svém vzniku nepřevzalo žádnou komerční šablonu formátu, ale vedení Českého rozhlasu vydalo podnět k vytvoření jedinečného formátu radia pro mladé posluchače s unikátní dramaturgií. Proto se v této práci lépe uplatní první z Bočákových definic, kdy se jako formát chápe dramaturgický charakter radia a jeho programové skladby, kterou se bude tato práce snažit zkoumat v analytické části. Tímto česká a slovenská odborná literatura končí, obsažnější studie o programových formátech rozhlasu poskytne pouze literatura zahraniční, kde má také nauka o formátech delší a rozvinutější tradici. Každé rozhlasové stanici náleží určitá programová struktura, které říkáme formát. Radia usilují o udržení této struktury delší dobu, aby posluchač věděl, co má od nich očekávat. (...) Klíčový faktor při výběru formátu u nové rozhlasové stanice je zaměření na určité cílové publikum. V této publikaci dále uvádí tři základní charakteristiky publika, které musí vznikající stanice vzít v úvahu: věk, pohlaví a etnickou příslušnost. 35 Další a obšírnější studie typů rozhlasových formátů přináší např. odborník na rozhlasové vysílání Michael C. Keith. Tyto zahraniční teze (např. důraz na etnickou příslušnost) však nemůžeme plně aplikovat na české prostředí které je, jak již bylo naznačeno, od toho zahraničního značně odlišné. Pro další výzkum v praktické části této práce bude rozhodující definice M. Bočáka, který se specializuje na problematiku formátů, jeho zkoumaní jsou také aktuální (stati jsou z roku 2005 a 2008). Z jeho definic může nadále vycházet i tato práce. Shrňme tedy, že termín programový formát pro nás bude znamenat jedinečnou, celkovou, dlouhodobou a promýšlenou strukturu programového schématu dané rozhlasové stanice vytvářenou s ohledem na její cílové publikum. Toto pojetí termínu bude pro práci klíčové, v závěru práce se tento jedinečný formát Radia Wave pokusíme 34 Cenková 2008, str Wells Hakanen 1997, str

16 určit; až následně se ho přirovnáme či přiřadíme k některému z typů obecných formátům Jak lze určit programový formát Programový formát je souhrnem prvků, definujících formu a obsah programu. Vznik formátu určité stanice se nazývá formátování tedy definování základních parametrů vysílání. Základním parametrem je především zaměření na cílovou skupinu posluchačů. Právě své cílové publikum se stanice snaží oslovit určitým charakterem programového vysílání: různým poměrem mezi mluveným slovem a hudbou, projevem moderátorů, žánry vysílané hudby, stářím hudebních skladeb a jejich zahraničním nebo domácím původem, typem a délkou zpravodajství či typem publicistických žánrů. Které z těchto prvků budou pro určení formátu v rámci této práce klíčové? O tom, jak lze určit rozhlasový formát určité stanice, se v odborné literatuře píše pouze zkratkovitě, spíše se dočteme o prvcích, z nichž se konečný formát skládá. Předmětem vytváření programového formátu je typologický výběr a uspořádání relací, výrazové prostředky moderátora a vizuální styl formy, kterou jsou jednotlivé programové typy podávány příjemci. 36 Toto tvrzení je však pro naši práci nedostatečné. Metodami monitoringu formátů se dále již nezabývá žádná odborná literatura, píše se však o nich v dokumentech z mediální praxe, připravovaných pro Radu pro RTV vysílání. Upřesnění parametrů různých typů formátu přináší jeden z těchto dokumentů. V licenčním řízení stanice, které žádají o udělení povolení k vysílání, musí Radě mimo jiné předložit návrh připravovaného formátu a s ním náčrt programové specifikace připravované stanice. Ten obsahuje následující položky: časový rozsah vysílání (počet hodin denně), základní programovou specifikaci (např. hudební kanál s krátkým zpravodajstvím), hudební formát (žánrové vymezení hudby), rozsah hudby domácí produkce v %, informace o zpravodajství (délka a intervaly relací), cílová věková skupina, podíl mluveného slova v %, speciální parametry (živé reportáže, pořady pro menšiny apod.) a hrubý nástin denního vysílacího schématu (chystané pořady). 37 Z výše jmenovaných prvků vysílání bychom tak mohli vyvodit, jaké parametry jsou při určování formátu rozhodující a s jakým formátem chce ta určitá stanice vyjít 36 Bočák Rusnák 2008, str Zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za rok 2008, str

17 na trh. Pokud chceme ale zjistit skutečný formát stanice, musíme to, co o sobě stanice tvrdí, v realitě ověřit. Monitoring formátů stanic, které již na rozhlasovém trhu působí, provádí pro Radu pro RTV vysílání odborní analytici. Jejich stati o formátech jsou přiložené k výročním zprávám Rady. Můžeme se tak dočíst, jakými prostředky zpětně zjišťuje Rada formáty radií. Rozhlasový analytik J. Vlček říká, že hlavním prvkem formátové analýzy musí být především srovnání předběžných průzkumů s přímým poslechem stanice. Dále pak ve své stati rozpracovává parametry, na které se je třeba při analýze zaměřit a které jsou určující při definici formátu. Jako výchozí prvek formátové definice dále uvádí oslovení cílové skupiny posluchačů. Zatímco na největších rozhlasových trzích např. v USA jsou cílové skupiny rozděleny do pětiletých bloků (15-19 let, let atd.), pro malý český trh je dostačující dělení na desetileté cílové skupiny (20-29 let, let). 38 Věková skupina posluchačů, pro které je rozhlasová stanice určena, je skutečně jedním ze zásadních prvků, podle kterého dokážeme formát určité stanice přiřadit k typu formátů, některé formáty dokonce nesou název podle svého cílového publika. Dalším faktorem, který by mohl být u cílového publika důležitý, je jeho příslušnost k určitému pohlaví. K tomuto J. Vlček říká, že tento činitel není zahrnut v žádné definici obecných formátů, ale stanice jej přesto využívají: Soustředěním na některou z těchto skupin (ženy nebo muže) si může rádio získat dostatečný prostor na rozhlasovém trhu, i když proti němu stojí stanice stejného formátu. 39 Samotné rozhlasové vysílání pak obsahuje dvě základní složky, které jsou důležité pro určení formátu: hudbu a mluvené slovo. Při definici formátu se tak stanoví typ mluveného slova, jeho kvalita žánry sdělení, jeho procentuální výskyt ve vysílání - jeho poměr vůči hudbě. V typologii formátů lze vysledovat jistou závislost věku posluchače na preferenci mluveného slova ve vysílání. V českých podmínkách je řadou průzkumů prokázáno, že zájem o mluvené slovo se proměňuje s věkem posluchače. Zhruba v pětatřiceti letech věku začíná recipient jevit v rádiu zájem o 38 VLČEK, J. Formáty rozhlasových stanic. In Zpráva o stavu vysílání a činnosti rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání 1998 [online]. c1999 [cit ]. 39 VLČEK, J. Formáty rozhlasových stanic. In Zpráva o stavu vysílání a činnosti rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání 1998 [online]. c1999 [cit ]. 17

18 zpravodajství, publicistiku, talk shows a další nehudební formáty. U věkových kategorií nad padesát let je již z rádia očekáváno především mluvené slovo. 40 Další charakteristikou je nastavení žánrové skladby vysílané hudby. Definice hudebních žánrů určité stanice bývá často v samotném názvu určitého typu formátu (např. AOR, Country formát viz podkapitola Typologie rozhlasových formátů). Výběr hudby, tak jako u mluveného slova, také úzce souvisí s cílovým publikem stanice, buď s jeho věkovou kategorií, nebo s jeho žánrovou preferencí. Dalším faktorem, který určuje formát, je poměr mezi domácí a zahraniční tvorbou. Formát, který se plně orientuje na českou hudbu, se velmi liší od formátů hrající pouze zahraniční tvorbu. Do určení formátu je třeba také zahrnout popis programového vysílacího schématu stanice. Shrňme, že pro určení formátu určité stanice pomocí analýzy vysílání v rámci této práce pro nás budou určující následující parametry: žánry vysílané hudby, poměr mezi domácí a zahraniční hudební tvorbou, poměr mezi mluveným slovem a hudbou, kvalita mluveného slova (žánrové rozlišení vysílaných sdělení) a dále programové schéma vysílání a pořady, které podrobíme deskripci. Bereme na vědomí, že tyto prvky nejsou kompletním výčtem parametrů, podle kterých lze určovat formát. Ovšem analýza všech prvků by zahrnovala úplný rozbor profilu stanice např. průzkum cílového publika atd., což je nad kompetencemi této práce. Proto bude analýza výše vyjmenovaných prvků pro práci postačující a formát určíme v jejich rámci Typologie programových formátů Programových formátů (typů komerčních formátových šablon ) dnes existuje velké množství, stále vznikají nové, kombinují se a variují, jiné zanikají. V Evropě vysílají tisíce rozhlasových stanic různého zaměření, ale dosud neexistuje jednotná evropská klasifikace programových formátů. 41 Oficiální a přesné rozdělení formátů v mediální teorii nenalezneme, musíme se tedy spolehnout na kusé informace z encyklopedií a na rešerše z mediální praxe. 40 VLČEK, J. Formáty rozhlasových stanic. In Zpráva o stavu vysílání a činnosti rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání 1998 [online]. c1999 [cit ]. 41 SEHNALOVÁ, R. Rádio na prahu nového tisíciletí. In Strategie [online]. 19. června 2000 [cit ]. 18

19 Slovníček termínů slovenské rozhlasové tvorby formáty hrubě člení na hudební a mluvené. 42 M. Bočák uvádí, že v angloamerické teorii se rozlišují tři základní typy rozhlasových formátů: 1) programové formáty s dominancí zpravodajství, rozhovorů a sportu, kde je velký důraz kladený na mluvené slovo 2) hudební programové formáty 3) jiné programové formáty. 43 Podrobnější rozdělení přináší Malý lexikon rozhlasových formátů. 44 Dělí je na obecné hudební formáty, žánrově vyhraněné hudební formáty, formáty mluveného slova a smíšené formáty. Toto dělení je vyhovující pro další práci, je dostatečně podrobné a postihuje i základní skupiny radií vyskytujících se v České republice. Uvedeme zde rešerše typů těchto formátů tak, jak je uvádí Malý lexikon rozhlasových formátů. Seznam není kompletní, jedná se pouze výběr těch nejzákladnějších typů: Obecné hudební formáty AC (Adult contemporary) - jedná se o nejběžnější formát jak v České republice, tak v zahraničí. Je orientován na střední věkovou skupinu posluchačů v produktivním věku (20 50 let). Tento široký formát se hudebně zaměřuje na osvědčené populární skladby posledních deseti až dvaceti let, z mluveného slova se převážně jedná o krátké moderátorské vstupy komentující odehrané skladby, soutěže či velmi stručné zpravodajství. Podle specifikace vysílané hudby (a tím pádem i cílového publika) lze od formátu AC dále vydělit: - Hot AC pro mladší posluchače (18-40 let), kde převažují nové skladby nebo skladby mladší patnácti let - Modern AC (nebo také Soft AC, let), který zařazuje ještě méně hudebních novinek než klasický AC a spoléhá na starší skladby populární hudby - Gold AC (30 60 let), který je určen starším posluchačům a je tím ovlivněn i výběr hudby, hrají se také písně z 50., 60. a 70. let, tzv. oldies, staré popové a rockové hity které jsou často pomalejšího tempa. 42 Maršík 1999, str Bočák Rusnák 2008, str DRESLER, R. Malý lexikon rozhlasových formátů [online]. 25. března 2002 [cit ]. 19

20 - Euro AC alternativní hudba (viz podkapitola 2.6 Programový formát Radia Wave). Oldies formát pro starší posluchače, který narozdíl od AC Gold ze svého záběru zcela vylučuje soudobé skladby a hraje pouze oldies. Cílová skupina let. Melodie/Schlager formát, který kombinuje Soft AC a Oldies, hraje staré melodie a současné popové hity. CHR (Contemporary Hits Radio) rádio pro mladé posluchače (14-24 let), který je založen na aktuálních hitparádových hitech (viz podkapitola 2.6 Programový formát Radia Wave). Dále se dělí na EHR (European hits radio), Dance CRH (diskotéková a taneční hudba) a Rock CHR (novinky z rockové scény). UC (Urban contemporary) v evropském prostředí je UC jakýmsi alternativním formátem ke komerčním stanicím rozhlasové krajiny pro cílovou skupinu let (viz 2.6 Programový formát Radia Wave). V americkém pojetí se však jedná o rádio hrající pouze černou hudbou r n b, hip-hop a soul; je ovšem poslouchána i bílou populací. Žánrově vyhraněné hudební formáty Tyto formáty nejsou vymezené vůči věkové kategorii posluchačů, ale vůči jejich hudebním preferencím; vysílají tak pouze hudbu jednoho nebo několika příbuzných žánrů, jako např.: Classic rock vysílá klasické a osvědčené hity z rockové scény posledních čtyřiceti let, pokrývá všechny subžánry rocku od soft rocku a komerčního rocku po hard rock. Cílová skupina let. Soft rock rockový formát se známými hity pomalejšího tempa. Cílová skupina let. AOR (Album orientated rock) formát zabývající se současnou rockovou scénou (viz podkapitola 2.6 Programový formát Radia Wave). Country formát - v České republice má svou specifickou formu. Díky dlouhé tradici trampingu zde mají country radia vybudovanou posluchačskou základnu, která je rozdílná od country posluchačů z jiných zemí, proto je zde odlišný i formát country 20

21 rádií. Podle J. Vlčka je zde neurčitý country formát nejúspěšnějším žánrově vyhraněným hudebním formátem. Cílová skupina let. Classic - vysílá pouze klasickou hudbu, někdy i jazz nebo world music. Cílová skupina let. Formáty mluveného slova Důraz je kladen na mluvené slovo, zpravodajství, publicistiku, v zahraničí tyto formáty zastupují také různé sportovní či náboženské stanice apod. 45 Hudební prvky se zde používají pouze jako předěly nebo jingly. Allnews - čistě zpravodajský formát Talk/News - kombinuje zpravodajské bloky v nejatraktivnějších vysílacích časech s diskuzemi a talk show v časech ostatních. Je v České republice zastoupen stanicí ČRo 6, ne však ve zcela čisté podobě. Smíšené formáty např.: Jsou to formáty, u kterých není určující složkou ani hudba ani mluvené slovo, Full service Rádia poskytující kompletní servis, tedy hudbu, zpravodajství, publicistiku a zábavu. Největší důraz je ovšem kladen na informační složku. Podle podílu zastoupení jednotlivých prvků můžou rádia inklinovat na jedné straně k některému z hudebních formátů (nejčastěji AC) nebo na druhé straně až k News/Talk formátu. Cílová skupina let, v českém prostředí tento formát zastupuje ČRo 1 Radiožurnál. Variety Všeobecný formát založený na blokovém programování, hudební bloky střídají bloky zábavné, diskusní pořady, talk show nebo publicistika. Někdy se o něm mluví jako o rodinném rádiu. K tomuto formátu se blíží stanice ČRo 2. Cílová skupina let. 46 Na závěr podkapitoly je třeba zdůraznit, že široká paleta programových formátů se vyskytuje pouze na velkých a rozvinutých rozhlasových trzích, jakým je např. trh v USA, Velké Británii nebo v Německu. Tato typologie přišla do České republiky právě 45 Maršík 1999, str DRESLER, R. Malý lexikon rozhlasových formátů [online]. 25. března 2002 [cit ]. 21

22 ze zahraničí, komerční formáty sem byly na konci 90. let uměle nasazeny a neprodělaly zde svůj přirozený vývoj vůči poptávce rozhlasového trhu. Český rozhlasový trh nemá potenciál takový, aby se zde mohly rozvinout všechny v zahraničí jinak běžné formáty (neexistuje zde např. čistý formát CHR nebo UC v americkém pojetí). Stanice s úzkým a speciálním žánrovým formátem by v současném komerčním prostředí těžko hledaly větší skupinu posluchačů tak, aby nebyly ztrátové. V českém prostoru v průběhu dvou minulých desetiletí vznikly některé stanice s výše uvedenými formáty, často se však jednalo spíše o kombinace více formátů s mnohem širší věkovou specifikací posluchačů. J. Vlček ve spojitosti s českými programovými formáty toto specifikum objasňuje: v českém prostoru existuje nutnost vzniku jakéhosi širokého formátu, která vychází právě z malé rozlohy zdejšího rozhlasového trhu. Tento formát Vlček nazývá jako univerzální pop formát, vycházející z AC, se široce definovanou cílovou věkovou skupinou a s mainstreamovým hudebním obsahem takovým, aby vyhovoval co největší skupině obyvatel od mladých generací až po nejstarší. Stanice takového formátu hledají bezpečnou střední cestu na rozhlasovém trhu; jedná se především o regionální rádia Další pojmy Ke splnění stanoveného cíle je třeba objasnit definice dalších pojmů, se kterými budeme operovat. K častým terminologickým záměnám dochází např. u slov pořad a program. Pojem rozhlasový pořad definuje Encyklopedie praktické žurnalistiky jako relativně samostatný a uzavřený prvek programu, který je od ostatních částí oddělen slovně (ohlášením, odhlášením), hudebním nebo jiným akustickým signálem (znělkou, gongem, pauzou, apod.) nebo skladebně (např. tematickým nebo žánrovým odlišením). (...) Rozhlasový pořad je základní stavební jednotkou rozhlasového programu, v němž je spjat s ostatními relacemi do uspořádaného celku, v jehož rámci se podílí na fungování celého systému programové tvorby příslušné rozhlasové stanice. 48 Pořad je tedy součástí většího celku programu. Rozhlasový program je pak celkové zaplnění vysílacího času stanice. Pojem rozhlasový program charakterizuje J. Maršík takto: V rozhlasové teorii je (rozhlasový program) charakterizován jako integrovaný celek a blíže vymezen jeho podstatnými 47 VLČEK, J. Formát vysílání rozhlasových stanic a jeho proměny v ČR. In: Zpráva o stavu vysílání a činnosti rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání 1999 [online]. c2000 [cit ]. 48 Osvaldová Halada 1999, str

23 znaky. 49 Maršík rozhlasový program chápe jako souhrn všech rozhlasových pořadů v určitém časovém úseku, k němuž tento pojem vztahujeme (např. odpolední program týdenní program, roční program). 50 Mezi pořadem a programem stojí programový blok, který vzniká, pokud je více pořadů spojeno do jednoho celku v rámci celkového programu. 51 Rozhlasový pořad je naplněn dílčími prvky. Takovým prvkem vysílání je např. hudební skladba, píseň. Píseň je jedním z nejstarších lidských hudebních projevů, má původ v lidové sféře. Je charakterizována jako kratší hudební celek, ve kterém vokál za doprovodu hudebních nástrojů zpívá text, často rýmovaný 52. Charakteristickým prvkem písně je střídání slok a refrénu opakující se části skladby. Písně jsou základní náplní rozhlasového vysílání, rozhlasové stanice hudebních formátů jich zahrají deset až patnáct za hodinu. Obliba písní u širokého publika souvisí s funkcí rozhlasu jako kulisového média. Každá píseň, především soudobé populární hudby, má svůj styl své žánrové zaměření (viz podkapitola Hudební žánry). Dalším pojmem, důležitým pro rozhlasové vysílání, je playlist. Playlist chápeme jako seznam titulů hudebních skladeb uváděných rozhlasovou stanicí v daném časovém úseku. Ve vysílání se také setkáme s reprízou pořadu, tzn. opětovné uvedení pořadu, který již byl v minulosti odvysílán Programový formát Radia Wave Jak již bylo naznačeno v předchozích podkapitolách, formát Radia Wave bude tato práce určovat jako jedinečný formát, hodnotit programovou skladbu podle výše daných kritérií. Až na závěr se ho pokusíme přiblížit některým ze známých komerčních formátů nebo jejich kombinaci. Nejprve se v této podkapitole zaměříme na to, jak Radio Wave prezentují lidé z jeho vedení či analytici Rady ČRo, poté blíže definujeme komerční formátové šablony, ke kterým bychom mohli Radio Wave v závěru práce přiblížit. Radio Wave vzniklo výslovně jako stanice pro mladou generaci, která vysílá nepřetržitě 24 hodin. V licenčním řízení bylo schváleno programové schéma zaměřené 49 Maršík 1995, str Maršík 1995, str Šmíd 1995, str Objevují se však i čistě instrumentální písně bez lidského hlasu či písně pouze vokální, samozřejmě i texty nerýmované 53 Šmíd 1995, str

24 na věkovou skupinu let. Cílová skupina byla specifikována jako mladí lidé, pohybující se okolo klubové scény, posluchači, pro které je hudba životním stylem, s vyšším IQ a větším přehledem než průměrný návštěvník venkovských diskoték. Takový posluchač většinou studuje gymnázium, střední či vysokou školu, běžně pracuje s počítačem a internetem, umí cizí jazyky. Zajímá se o svět okolo sebe, není pasivním konzumentem. 54 Zde můžeme vystopovat jistou specifikaci zvoleného formátu, který není v případě Radia Wave mainstreamový 55, ale bude se zakládat na jakési alternativě k českým komerčním rádiím, které se taktéž zaměřují na mladé posluchače. Z průzkumu, který pro Radu Českého rozhlasu vyhotovila firma Radio Projekt, vyplývá, že Radio Wave má skutečně nejsilnější posluchačskou základnu mezi mladými věkovými skupinami 56 : Tabulka 1 Procentuální zastoupení věkových skupin mezi posluchači Věková skupina Procentuální zastoupení let 26,7 % let 41,5 % let 24,2 % nad 40 let 7,6 % 57 Společenský profil posluchačů upřesnil Š. Kotrba ve své analýze, kterou provedl jako člen Rady Českého rozhlasu (viz Příloha 1). Z profilu je jasně zřetelné alternativní smýšlení představeného prototypu posluchače Radia Wave, s vyhraněným kulturním vkusem. Důraz je kladen zejména na fakt, že posluchači mají být z větší části z řad studentů. Programová nabídka a vysílací schéma radia se logicky bude snažit uspokojit zájmy mladých posluchačů. Jakými prostředky se toho snaží docílit? V prvé řadě tak činí zejména výběrem z alternativních žánrů hudby. Radio Wave na svých oficiálních stránkách píše: 54 KOTRBA, Š. Český rozhlas Radio Wave na vlně 100,7 FM. Příloha k usnesení Rady Českého rozhlasu ze dne [online]. 2. března 2007 [cit ]. 55 Slovo mainstream, z angl. main (hlavní) a stream (proud) se užívá jako označení pro převládající proud v různých druzích umění, pojem je spojen především s komerčními trendy populární kultury. 56 Další informace o věkové skladbě posluchačů poskytuje příloha k Výroční zprávě Rady Čro za rok 2008 (viz Příloha 3). 57 KOTRBA, Š. Český rozhlas Radio Wave na vlně 100,7 FM. Příloha k usnesení Rady Českého rozhlasu ze dne [online]. 2. března 2007 [cit ]. 24

25 Zaměřujeme se na posluchače, kteří hledají něco nekomerčního a netradičního, zajímají se o muziku, její jednotlivé žánry a její nové trendy. (...) Playlist Radia Wave tvoří především indie kytary, postrock 58, nu folk, elektro 59, kvalitní pop 60 a alternativní hip-hop. (...) Hudební nabídka by měla dobře uspokojit všechny ty, kterým český komerční éter nestačí. Rozhodujícím faktorem při nasazování novinek je pro nás kvalita hudby, nikoli prodejnost desek či umístění v hitparádě. 61 Další složkou vysílání je mluvené slovo. Š. Kotrba ve své analýze tvrdí, že základní poměr hudba/slovo je u tohoto rádia nastaven cca na 85/15 %. Mluvené slovo podle něj pak zastupují rozhovory, reportáže, pozvánky a další informace o kulturním dění, kulturní tipy. Totéž se dočteme i na stránkách radia: Nezapomínáme ani na aktivní sportovce. Přinášíme informace především o adrenalinových a alternativních sportech. Věnujeme se vědě, novým technologiím, módě a publicistice. (...) Kromě hudby má Radio Wave ve svém hledáčku divadlo, film, life-style, publicistiku a adrenalinové sporty, jako je např. skate, snowboarding, skoky do vody, B.A.S.E. jumping apod. Ve vysílání se pravidelně věnujeme charitativním projektům, mladé nekomerční kultuře, politickému dění doma i ve světě, cestování a outdoorovým aktivitám a módě. Poradíme vám na jaká divadelní představení se vydat, která výstava by vám neměla uniknout, a na kterém koncertě se rozhodně nebudete nudit. Radio Wave tedy tvrdí, že se věnuje mnoha tématům, které by mohly zajímat mladé posluchače. Předpokládáme, že těmto tématům budou logicky věnovány publicistické pořady s různými typy publicistických sdělení. Ve Výroční zprávě Rady ČRo za rok 2008 se dočítáme výsledky hodinové analýzy vysílání, které přibližují počty hodin věnovaných různým publicistickým tématům ve srovnání se žánrovým rozlišením hudby (viz Příloha 4). O poměru české a zahraniční hudební tvorby ve vysílání se stránky Radia Wave nezmiňují, neposkytují také informace o svém zaměření na ženské nebo mužské publikum. Tyto informace můžeme nalézt v analýzách Výročních zpráv Rady ČRo. 58 Postrock může být ztotožněn s pojmem alternative rock. 59 Pod pojmem elektro si můžeme představit veškerou alternativní elektronickou hudbu electropop, electronica, breakbeat, industrial apod. (viz podkapitola Žánry současné hudby). 60 Jako kvalitní pop bychom mohli označit pop, který neusiluje o komerční úspěch; píseň nekopíruje jednoduchá hudební schémata, snaží se být určitým způsobem progresivní. Takový pop může být ve vysílání zastoupen např. žánry indie pop, noise pop nebo electropop. 61 Radio Wave kdo jsme, co děláme [online]. c2009 [cit ]. 25