Zápis z jednání představitelů některých včelařských sdružení a společností u tzv. kulatého stolu dne v Hulicích

Transkript

1 Zápis z jednání představitelů některých včelařských sdružení a společností u tzv. kulatého stolu dne v Hulicích Přítomni: dle prezenční listiny Před samotným jednáním přivítal všechny přítomné starosta obce Hulice Martin Kapek. Pohovořil o vzniku projektu Kraj blanických rytířů, jehož součástí je expozice Včelí svět. Projekt realizoval Český svaz ochránců přírody Vlašim ve spolupráci s městy a obcemi regionu. Byl financován z prostředků ČR a EU v celkové výši 15,4 mil. Kč. Podíl obce na financování projektu činil 20 %. Účastníci jednání si poté expozici s velkým zájmem prohlédli. Vlastní jednání pak zahájil předseda ČSV Václav Švamberk. Seznámil přítomné s hlavními body programu: Mor včelího plodu (MVP) Příprava změny vyhlášky č. 299/2003 Sb. Problematika plemenářské práce. Tajemník svazu Rudolf Peleška informoval účastníky o organizačním zajištění jednání. I. Mor včelího plodu Václav Švamberk (Český svaz včelařů, o. s. - ČSV) Osvětlil znaky onemocnění včel morem včelího plodu. Úpornost původce tohoto onemocnění způsobená existencí po desítky let životaschopných a velmi odolných spor znamená vysoká rizika reinfekcí při použití jiné než radikální metody boje s touto nemocí. Proto také za zcela chybnou (vzhledem k výraznému zvýšení rizik šíření této choroby provázenému velkými ztrátami včelstev, jejich opylovací činnosti a hlubokým poklesem produktivity včelařství) považujeme teorii o přirozené selekci moru odolných včelstev za podmínek trvalého infekčního tlaku. Zcela vylučujeme výchovu včelstev s odolností proti moru včelího plodu takovým způsobem. Na tuto bezesporu užitečnou vlastnost je včelstva možno šlechtit plemenným výběrem podle stupně vyvinutého čistícího pudu testem tzv. hygienického chování včel, aniž by to vedlo ke zvýšení rizik zhoršení nákazové situace. Také použití antibiotik je vyloučené. I přesto některé okolní země přiznávají použití tetracyklinů. Informoval o průběhu jednání ohledně změny vyhlášky č. 299/2003 Sb. a o podobě konečné verze této vyhlášky. Vyjádřil stanovisko ČSV ke změně této vyhlášky - ČSV má mnoho výhrad, zejména k limitům, za jakých dochází k likvidaci stanoviště (aktuálně bude 15 %). Není dobré ustupovat od radikálního boje s touto nemocí i vzhledem ke zkušenostem, které již máme, když v minulosti existoval limit dokonce 50 % klinického zamoření stanoviště, kdy se

2 teprve přistupovalo k likvidaci všech včelstev na stanovišti, což se naprosto neosvědčilo. Pro radikální metodu vedle úpornosti hovoří i relativně pomalé šíření této nebezpečné nemoci včel. Vyzval k diskusi na toto téma. Pavel Texl (Státní veterinární správa ČR - SVS) Informoval o článku o prevenci moru na webu SVS a o mapě ohnisek MVP. Stránky byly promítnuty účastníkům dataprojektorem. V okamžiku, kdy je vydáno mimořádné veterinární opatření, se objeví na mapě nové vyznačené ohnisko a nové ochranné pásmo. Mapa má i historické vyhledávání. Jde jistě o zlepšení informovanosti chovatelů včel. Jan Kolomý (Cech profesionálních včelařů - CPV) Všichni víme, že je třeba vyhlášku měnit. Cech má zájem o zdravé a výkonné včely. Nám chybí úprava pojmů. Co je to chovatel, co je oddělek, co je včelstvo, co je stanoviště. Mnoho chovatelů stojí mimo svaz, nejsou registrováni. Udělat plošný monitorig je problém. Na Slovensku se osvědčil systém, který zavedl kontrolu včelařů. Registrace z Hradištka má mnoho chyb. Chybí nám eradikační program. Vyzdvihl práci MVDr. Bohumila Pantůčka. Ludvík Bělohlávek (CPV) Jde o to, aby nedocházelo k rozšiřování MVP po republice. Dochází k nekontrolovaným přesunům včelstev, např. při prodejích z pozůstalostí. Proto nám chybí metody prevence tak, aby byli chráněni všichni chovatelé. S totální likvidací včelstev jsou problémy, likvidací MVP nekončí MVO. Včelaření s morem je velmi těžké, je lepší likvidace a včelaření se zdravými včelstvy. Na Slovensku se proškolují odborníci, obdobně jako u nás se proškolují prohlížitelé. Navíc mají jakési odborníky podobné našim důvěrníkům, kteří mají na starosti stanovené regiony. Nastolil možnost instalace veterinárních asistentů, kteří by problematiku MVP znali a v daném regionu mohli kontrolovat chovy a garantovat jejich stav. Ocenil SVS za to, že oslovila soukromé veterináře k pomoci při práci se včelstvy. K vyšetření měli je nutná plošnost. Pavel Texl (SVS) Reagoval chovatel je definován ve veterinárním zákoně, sankce za neregistrované chovatele jsou v plemenářských předpisech, kontroly chovů neprofesionálními osobami SVS vydalo stanovisko, chovatel takovou osobu nemusí do svého chovu pustit. Když se bude plošně vyšetřovat celá republika, asi se zjistí mnohem větší zamoření. A co dál? Reagoval přepokládané náklady celoplošného monitoringu by mohly dosáhnout 40 mil. Kč. Je však v každém případě třeba znát situaci, abychom s tím mohli něco smysluplně dělat. Můžeme plošné vyšetření udělat na etapy, např. do tří let. Až budeme znát situaci, můžeme přijmout opatření. Ta se mohou lišit v případě nutnosti podle regionálních podmínek. 2

3 Jaroslav Hrabák (ČSV) Doplnil k plošnému monitoringu o onemocnění jde, pokud je zjištěn původce a klinika. Vyšetření z měli není zatím klinicky validováno. Je třeba nastavit sledovací období. Leopold Matela (Pracovní skupina nástavkových včelařů CZ, o. s. PSNV) Víme, kolik je včelstev, víme, kolik je včelařů? Nemáme včelařské inspektory státní zaměstnance. Úkolem včelařských sdružení je vzdělávat, informovat, ale nemoci by měl mít na starosti stát. Máme postiženo 1 % stanovišť, 1 promile včelstev, ale z čeho tyto informace vycházejí? Naše evidence, ta co máme v ČSV, je jedna z nejpřesnějších možná i nejpřesnější v Evropě. Každá ZO ví i o nečlenech v jejím obvodu. Oldřich Doležal (ČSV) Na chovatele, kteří škodí, není nekompromisní postup ze strany SVS. Vyzval k prosazení změny zákona, tak aby ČSV měl přístup do evidence včel na Hradištku. Peníze na plošné vyšetření včelstev jsou, jen je najít. Vladimír Lněnička (ČSV) V Praze jsme řešili likvidaci stanoviště včelstev. Pražská veterinářka mohla nařídit utracení včelstev, ale nemohla nařídit likvidaci dalšího majetku. To je problém. Když se zjistí nenahlášené stanoviště, je chovatel sankcionován. Ale včelařům je to jedno. Vždycky se z problému nějak vyvléknou. Je třeba udělat automatické sankce. Pavel Texl (SVS) Když dojde udání, že je neevidovaný chovatel, SVS provede kontrolní zjištění, a pak se stanoví opatření. Chovatel se může jakkoli vymluvit. A my mu musíme dát čas k nápravě. Když to chovatel neudělá, následuje sankce. Sankce na místě, to nejde. Vše se musí zjistit v rámci správního řízení. Dali jsme dotaz do Hradištka a ptali jsme se na data za jednotlivé kraje - počet včelstev a včelařů v r ČSV má včelstev, Hradištko , počet včelařů v ČSV je , počet chovatelů na Hradišťku je Ty rozdíly jsou podle mne moc velké. 3

4 Jan Kolomý (CPV) Kdo chce chovat včely, musí informovat starostu, ten mu přidělí kód, musí prokázat původ včelstev. Je to jednoduché a platí to pro německé země od Jsou tu i pokuty. Mohli bychom se inspirovat. Evidence bude do dvou let na jiné úrovni, připravuje se novela zákona o zemědělství, kde budou stanoviště řešena. Když víme o nenahlášeném chovateli, jdeme na KVS a ten nám zjistí situaci, protože má přístup do evidence hospodářských zvířat. Jan Krabec (ČSV) Plošné vyšetření moru je nutné. Jsou velké rozdíly ve výskytu původce moru mezi okresy a kraji. V sousedním okrese Karlovy Vary se najednou objevilo 13 ohnisek MVP. Za dva roky byl mor i u nás těsně u hranic. Po dvou letech jsme sehnali peníze a nechali si vyšetřit měl na mor v okresu Tachov a vše bylo negativní. Teď po 5 letech se dělá kontrolní vyšetření měli z ochranného pásma v sousedním okrese KV. Totéž jako náš okres udělal Prostějov. Sehnali si peníze a u včelstev měli 130 pozitivních vzorků. Výsledek je takový, že po likvidaci byly tři vesnice bez včelstev. ČR není zamořena stejně a bohužel přemísťování včelstev znamená velké riziko. Pokud nebudeme znát situaci v republice, nehneme se dopředu. Eradikační plán je rozumná věc. Určitě by se našla cesta řešit věc většími vzorky. Je to na zvážení pro mikrobiology. Měli bychom být na to připraveni. Vytvořit týmy lidí, aby odběr vzorků byl dobře připravený. Vladimír Lněnička (ČSV) Navrhl spolupráci s hraničními zeměmi ohledně informací prostřednictvím map s ohnisky a ochrannými pásmy. Jaroslav Hrabák (ČSV) Náš okres Rokycany si také provedl plošné vyšetření z měli. Jak velký je směsný vzorek, je jedno. Pavel Texl (SVS) Když předložíte materiál, který bude řešit plošné vyšetření měli, budeme se tím zabývat. Oldřich Doležal (ČSV) Na Kutné Hoře se dělá plošné vyšetření, ale jen kdo chce. Plošné znamená, že všichni. 4

5 Ludvík Bělohlávek (CPV) jsme se přece dohodli, že nějaký materiál k plošnému vyšetření měli na mor bude. Kdo to zaplatí, kdo to bude dělat. Zatím není nic. Dnes jsme se tu sešli k problematice současného stavu vyhlášky, pálit nebo nepálit. Otázka monitoringu je věc jiná. Budu rád, když budeme moci vytvořit eradikační program. Vlastimil Dlab (ČSV) Ano, chceme se podílet na eradikačním plánu, základní materiál již existuje, budeme se nějakým termínem zabývat na PRV (možná připadá v úvahu konec prvního pololetí). Máme vzor, víme, co chceme. Můžeme pomoci sehnat nějaké peníze na ministerstvu. Ale hlavní nárokování by měla zajistit SVS. Byla by možnost nařídit vyšetření měli na mor, i když to zaplatí chovatel? Bylo by možno vybrat ve výběrovém řízení akreditovanou laboratoř, která by tuto zakázku udělala? Pavel Texl (SVS) Ano, pokud bude požadavek, lze v rámci metodiky kontroly zdraví uložit vyšetření chovateli s tím, že to bude placeno i chovatelem. František Kamler (Výzkumný ústav včelařský, s. r. o. - VÚVč) Ceny vzorku za vyšetření měli musíme zakalkulovat všechny naše provozní náklady. Cena je také otázka množství, dá se jít dolů. Závěr: Je třeba vypracovat materiál návrhu plošného monitoringu moru včelího plodu a v návaznosti na něj návrh eradikačního plánu. Pracovat by na tom měla komise pro zdraví včel RV ČSV, případně doplněná o další zástupce jiných sdružení. II. Plemenářská problematika Zahájil tento bod programu informací o včele tmavé. Bylo založeno občanské sdružení Svaz chovatelů včely tmavé, o. s. (SCHVT). Jeho stanovy jsou registrovány u MV ČR. Objevují se inzeráty s nabídkou prodeje plemene včely tmavé. Riziko zkřížení plemen tu je, a proto otvírám diskusi o možnosti chovu i jiného plemene, než je naše včela kraňská. Měli bychom chránit na našem území rozšířené plemeno včely kraňské. Promícháním by se dobré vlastnosti a zejména mírnost kraňky vytratily. Tím by se znemožnil chov včel na mnoha současných 5

6 českých stanovištích a chovatelům by vznikly velké ekonomické ztráty. Potom vzniká i otázka, kdo tyto škody zaplatí. Oldřich Doležal (ČSV) Dnes musíme chodit do včel vlivem léčení mnohem častěji. Proto potřebujeme chov včely kraňské chované právě pro mírnost. Prozatím byla informace, že je tu zatím jen občanské sdružení, které nemá za cíl včelu tmavou prosazovat jako uznané chovatelské sdružení. Dopoledně jsme se báli moru, teď včely tmavé. Jsem členem občanského sdružení SCHVT, nyní jsme ve stadiu schvalování uznaného chovatelského sdružení. Jedná se o včelu jako genetickou rezervu, dostali jsme i dotaci před 3 lety od MŽP. I funkcionáři svazu chovají buckfastky. O důsledcích křížení bychom mohli diskutovat. Občanské sdružení SCHVT nebylo ke kulatému stolu pozváno. Autochtonní včela je včela tmavá. Diskutabilní je, co je původní včela. S křížením kraňky se včelou tmavou máme z historie velmi špatné zkušenosti. Je rizikové. František Kamler (VÚVč) ČSV je uznané chovatelské sdružení včely kraňské pro celé území ČR. Pokud by někdo chtěl chovat včelu jiného plemene, muselo by se k tomu vyjádřit stávající uznané chovatelské sdružení. Uznané chovatelské sdružení registruje MZe ČR. Německo má zájem izolovaně chovat včelu tmavou. V Moderním včelaři vyšel inzerát na včelu buckfastskou a v článku byla informace, kde lze sehnat včelu tmavou. Já jsem chovatel matek, vkládám do toho mnoho energie a finančních prostředků a mám obavu, že se tu chystá likvidace podnikání chovatelů kraňky. Také tu hrozí, že i prostí chovatelé budou muset své včely přestěhovat ze zahrad u domů daleko do lesů, právě kvůli bodavým křížencům, kteří budou vznikat. Jedna věc je zachovat genofond, jedna věc je nabízet a šířit chov včely tmavé. Včela tmavá na severu je stále domácí. Jiné je to u nás ve střední Evropě. Jestli se to začne nabízet a šířit, pak to není o zachování genofondu, ale o tom, že se vrátíme do 50. let, kdy se vytěsňovaly hybridy, a šlechtila se včela mírná. ČR je na takové experimenty velmi malá. 6

7 Vždyť my nemáme definici kraňky, nemáme jistotu, že to, co tady chováme, je čistokrevná kraňka. Jan Kolomý (CPV) Když si chovatelé povídají o matkách, tak si říkají, od koho matku mají. Jsou pro ně důležití chovatelé, kteří chovy mají. Jsem proti rozšíření jiných plemen než včely kraňské. Oldřich Doležal (ČSV) Máme takových problémů, nepřidělávejme si ještě problémy se včelou tmavou, když těmto problémům můžeme zabránit. Ludvík Bělohlávek (CPV) Ať se udělá včelotěsná voliéra pro včelu tmavou. Při takovém hustém zavčelení a obydlení naší malé země, kdy je již nyní sousedských sporů dost, a přitom tu máme mírnou včelu kraňskou, si myslím, že chovat bodavé křížence nebude možné. Není to záměr? Jen proto, že je módní pořídit si včelu tmavou, můžeme mít v blízké budoucnosti velké problémy, které bychom pak napravovali desetiletí. František Texl (Sekce komerčních včelařů - SKV) Tím, že máme málo chovů, které inseminují, je tady riziko příbuzenské plemenitby. Zakázat se to nedá. Jde o to, že když tady budeme mít něco pod kontrolou, je to lepší, než když se to zakáže. Většinové stanovisko je udržet čistý chov včely kraňské. Musíme si uvědomit, že u nás jsou včely na zahradách u domů. V jiných zemích je způsob chovů jiný, hustota zavčelení velmi malá. Stanoviště izolovaná, vzdálená od obcí a měst. Proč opanovala republiku kraňka? Pro rychlý rozvoj a mírnost. Co má včela tmavá za klady? Pokud takové klady jako kraňka nemá, pak je třeba to včelařům říct, aby věděli, co kupují 7

8 a nebyli překvapeni. Tmavá včela je agresívnější a má pomalý jarní rozvoj. Kdo je ekonom, ten si to spočítá, ale ten, kdo bude chtít vyzkoušet něco nového, protože se o tom hodně mluví, ten bude zklamaný. Svaz chovatelů včely tmavé nesdružuje komerční včelaře, jde jen o zachování druhu. Jedna věc je získat legislativní rámec, druhá věc je, že jste jako PSNV vytvořili v Moderním včelaři náznak zakázaného ovoce a včelaři ho chtějí ochutnat. A už jsou zájemci o tuto včelu. Při nepromyšleném způsobu šíření plemene může dojít k tomu, že ostatní včelaři budou omezeni ve svém chovu, nebudou moci chovat včely tak jako dosud. Když píšeme v našem časopise o včele tmavé, neznamená to, že nabádáme k tomu, aby ji včelaři sháněli. František Texl (SKV) Doba se posouvá, dnes existuje skupina včelařů, kteří ale chtějí včelařit s jiným plemenem ne pro výnos medu, ale pro radost. Ale včela není králík v kotci, včelu jako hmyz omezit nelze. Leopold Matela (PSNV) Ať ČSV napíše ve svém časopise své názory na včelu tmavou. Říkáte, že nabádáme včelaře ke koupi včely tmavé, ale když se podívám do materiálu, který jsme obdrželi na začátku jednání, tak jde o obsah tvrzený z hlediska ČSV. Analýza postihuje všechny oblasti života včelařského, nikde tam nepíšeme, že jsou podporováni členové svazu. Není to výlučná analýza jen ČSV. Je to analýza českého včelařství jako celku. Jak dál, většina včelařů včelaří tak 20 let, ti neznají historii s včelou tmavou. Měl by být vytvořen tým lidí, který to posoudí a upozorní včelaře na objektivní rizika. 8

9 Josef Rotbauer (Apicentrum vzdělávání Václava Jakše, o. s. - AVVJ) Je třeba i upozornit MŽP na to, jaké důsledky může mít jím přiznaná podpora. Moderní včelař není žádná hlásná trouba včely tmavé. Někdo z redakce může udělat rozhovor s představitelem Svazu chovatelů včely tmavé. A zase redakce Včelařství by měla oslovit SCHVT, aby se vyjádřil, co svou činností sleduje. A upozornění MŽP na škody, které mohou svými podporami i v dobré víře, nadělat. A dohodnout v těchto případech spolupráci ohledně hodnocení účelu těchto dotací. Grant MŽP byl poskytnut na původní autochtonní včelu tmavou. Závěr: 1. Jednat na MZe ČR ve smyslu zákazu nebo omezení plošného šíření jiných plemen na území republiky. 2. Vypracovat stanovisko k rizikům chovu plemene včely tmavé. Provede chovatelské komise RV ČSV případně ve spolupráci se SCHVT. 3. Oslovit Svaz chovatelů včely tmavé, aby seznámil čtenáře Včelařství s cíli sdružení. 4. Jednat s MŽP za účelem vymezení určitých mantinelů při podpoře jiných plemen včel než je plošně chovaná včela kraňská. III. Pokrokoví včelaři dotazník Vladimír Lněnička (ČSV) Seznámil přítomné s myšlenkou zapojení pokrokových včelařů, kteří by byli schopni a ochotni propagovat včelařství prostřednictvím organizace exkurzí v provozu. Pro zájemce o zapojení byl vytvořen dotazník. Moc zájemců asi nebude. Dotazník dejme nejen na web, ale i do časopisu Včelařství. Když jich bude hodně, udělá se výběr. František Texl (SKV) V Rakousku také oslovili včelaře, kteří by mohli organizovat pro výpravy prohlídky. Ale je třeba mít pro tyto zájemce již dobré podmínky, zejména finanční. 9

10 Bedřich Svoboda (SOUV-VVC, o. p. s.) My jsme schopni přijmout ročně 30 výprav. IV. Diskuse Josef Rotbauer (AVVJ) Nevíme, kolik včelařských sdružení se včelařskou tematikou existuje. Chtělo by to zjistit. Robert Šmied (ČSV) Uděláme výzvu prostřednictvím webu nebo Včelařství, aby se přihlásili. Leopold Matela (PSNV) Navrhuje téma na příští kulatý stůl vzhled naší krajiny, používání pesticidů, pastva František Texl (SKV) Téma profesionálního a zájmového včelařství by si také zasloužilo pozornost. Josef Rotbauer (AVVJ) Bude nějaká diskuse o změnách stanov? Ano. Na posledním PRV ČSV bylo navrženo zřízení legislativní komise. Augustin Uváčik (ČSV) Včely on line je možno sledovat na internetu, kamery jsou umístěny ve včelách. V 15 hodin jednání předseda ČSV Václav Švamberk ukončil. Zapsala: Mgr. Jarmila Machová 10