Plán rozvoje sociálních služeb na Vltavotýnsku

Transkript

1 Plán rozvoje sociálních služeb na Vltavotýnsku Komunitní plánování sociálních služeb Pokraèování komunitního plánování na Vltavotýnsku Jihoèeský kraj Akce Pokraèování komunitního plánování na Vltavotýnsku je spolufinancována Evropskou unií a Jihoèeským krajem v rámci Spoleèného regionálního operaèního programu grantové schéma 3.2 na podporu sociální integrace v Jihoèeském kraji.

2 Obsah Úvod 2 1 Postup a organizace prací KPSS 3 2 Sociodemografická analýza mikroregionu Vltavotýnsko 6 3. Anketa pro veřejnost Sociální služby Sociodemografická studie prioritních oblastí s výhledem do roku 2010 a popis stávajících zdrojů SWOT analýzy prioritních oblastí Plán rozvoje sociálních služeb Informační zdroje o sociálních službách na Vltavotýnsku Monitorování, hodnocení a aktualizace komunitního plánu Použitá literatura a webové stránky 103 1

3 Úvod Plán rozvoje sociálních služeb na Vltavotýnsku byl vytvářen metodou komunitního plánování. Komunitní plánování sociálních služeb (KPSS) je plánování sociálních služeb na místní a regionální úrovni. Hlavním charakteristickým znakem komunitního plánování je zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká - obce (popř. kraje), poskytovatelů sociálních služeb, uživatelů sociálních služeb i široké veřejnosti. Principem je partnerství, dialog a vyjednávání, cílem je dosažení výsledku, který přijímá a podporuje většina účastníků. KPSS zajišťuje efektivní fungování sociálních služeb, umožňuje účelně využívat finanční prostředky a zajišťuje dostatek projektových námětů pro vyhledávání a využívání finančních prostředků z grantů Ministerstva práce a sociálních věcí, Jihočeského kraje, Evropské unie. Služby jsou pak dostupné, jsou na kvalitativně vyšší úrovni, reagují na aktuální potřeby uživatelů, jsou transparentní, finanční prostředky jsou vynakládány efektivně. Při komunitním plánování sociálních služeb je stejně důležité vytvoření plánu sociálních služeb, jako samotný proces plánování, jehož se zúčastňuje velké množství lidí. Proces vytváření plánu sociálních služeb současně zvyšuje informovanost obyvatel obcí o sociálních službách a podporuje místní partnerství a demokracii. Součástí komunitního plánování sociálních služeb je tvorba komunitního plánu, tj. plánu rozvoje sociálních služeb. Na komunitní plán sociálních služeb (plán rozvoje sociálních služeb) v mikroregionu navazuje Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje. Plán rozvoje sociálních služeb na Vltavotýnsku (komunitní plán) obsahuje: Sociodemografickou analýzu (statistická data o obyvatelstvu - demografický a sociální vývoj, zákonitosti vývoje populace, podmínky, v nichž k vývoji populace dochází) Přehled sociálních služeb v mikroregionu Vltavotýnsko a finančních toků v sociálních službách Průzkum veřejného mínění - ankety zjišťující potřebnost a kvalitu sociálních služeb mezi obyvateli mikroregionu a uživateli sociálních služeb Plán projektových záměrů (aktivit) v sociálních službách a v oblastech, které podporují sociální služby. Plán je rozdělen podle prioritních oblastí na jednotlivá opatření a aktivity Způsob monitorování realizace aktivit obsažených v komunitním plánu sociálních služeb Vymezení plánu rozvoje sociálních služeb (komunitního plánu) Plán rozvoje sociálních služeb na Vltavotýnsku je vzájemnou dohodou účastníků procesu komunitního plánování o budoucí podobě sociálních služeb na Vltavotýnsku. Jako podklad pro rozvoj sociálních služeb na území města Týn nad Vltavou ho na svém zasedání dne schválilo zastupitelstvo města Týn nad Vltavou. Dále byl schválen dne Shromážděním starostů Sdružení měst a obcí Vltava. Za realizaci jednotlivých aktivit jsou zodpovědné osoby a instituce uvedené jako jejich realizátoři. 2

4 1. Postup a organizace prací KPSS Projekt Pokračování komunitního plánování na Vltavotýnsku navázal na aktivity komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) z let ve městě Týn nad Vltavou. Přehled aktivit komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) v Týně nad Vltavou v letech Rok Seznámení veřejnosti s projektem Odstraňování bariér v Týně nad Vltavou KPSS časopis Vltavín 2. Anketa s názvem Bariéry a sociální služby v Týně nad Vltavou 3. Akce Vozíčkář na zkušené - soupis bariér + film 4. Dokument Odstraňování bariér v Týně nad Vltavou KPSS Přehled poskytovatelů sociálních služeb 6. Dětská výtvarná a literární soutěž, 1. ročník akce Život je hra - ve spolupráci s MěDDM Rok 2004 Pokračování komunitního plánování v Týně nad Vltavou: 1. Problematika drog v Týně nad Vltavou - Dokument Problematika drog v Týně nad Vltavou - Vytvořeny internetové stránky KPSS 2004 ( kde byly zveřejněny informace o projektech KPSS. Tato internetová stránka sloužila jako informační zdroj i KPSS, bylo možné ji využít k zaslání diskusních příspěvků a byl zde zveřejněn Adresář protidrogové prevence - seznam osob a zařízení řešící protidrogovou prevenci. Na webových stránkách Týn nad Vltavou probíhala v sekci Diskusní skupiny diskuse na téma Drogy v Týně nad Vltavou. - Ankety - Zájmy o volnočasové aktivity ve městě (šetření mezi mládeží) - Anketa pro rodiče Protidrogová prevence - ve spolupráci s Farní charitou - Průzkum mezi školními dětmi Využití volného času - Literární a výtvarná soutěž Volný čas a zdravý život - ve spolupráci s MěDDM - Přehled poskytovatelů sociálních služeb v oblasti protidrogové prevence 2. Sociální služby poskytované seniorům - Anketa pro seniory Jaké jsou skutečné potřeby seniorů při poskytování sociálních služeb - ve spolupráci s Farní charitou 3. Potřebnost sociálního bydlení - Dokument - soupis možností umístění sociálního bydlení ve městě - Možnosti financování vzniku sociálního bydlení - Vznik chráněného bydlení U sv. Kateřiny 4. Odstraňování bariér - Zpracována projektová dokumentace pro realizaci bezbariérové trasy o délce 1435 m z Čihovic na Malou Stranu v Týně nad Vltavou. - Byly realizovány stavební úpravy a opravy komunikací (např. okolí autobusového nádraží, ulice Na Trubách, Hlinecké sídliště, bezbariérový přístup výtahem do chráněného bydlení U sv. Kateřiny) - Soutěžní den pro děti Život je hra - 2. ročník - ve spolupráci s MěDDM 3

5 Rok 2005 Vznikla funkce koordinátora KPSS pro město Týn nad Vltavou (Mgr. Jana Kučerová). 1. Byly provedeny ankety o sociálních službách - pro zastupitele města, pro romskou menšinu, řízené rozhovory se seniory 2. Podpora realizace projektu - vznik nízkoprahového zařízení pro mládež BONGO - realizátor Farní charita 3. Smlouva o partnerství mezi městem Týn nad Vltavou a SMO Vltava o spolupráci na KPSS 4. Realizace projektu Bezbariérová trasa Malá Strana - Čihovice z roku Soutěžní den pro děti Život je hra - 3. ročník - organizátor MěDDM 6. Příprava projektu Pokračování komunitního plánování na Vltavotýnsku Zahájení a práce na projektu Pokračování komunitního plánování na Vltavotýnsku V červenci 2006 byl zahájen projekt Pokračování komunitního plánování na Vltavotýnsku. Na jeho začátku vypracovali realizátoři projektu plány práce a plán informační kampaně. Řídící skupina určila prioritní oblasti a dobu, po kterou se bude plán zpracovávat. Byla zahájena spolupráce se starosty obcí a poskytovateli sociálních služeb v mikroregionu. Uskutečnilo se první setkání s veřejností s cílem vysvětlit záměry a cíle komunitního plánování. Realizátoři se zaměřili na aktualizaci a zpracování sociálně demografické analýzy a na zpracování specifických analýz pro jednotlivé prioritní oblasti KPSS. Od října začaly svou činnost pracovní skupiny, uskutečnila se anketa pro veřejnost a následovaly dotazníkové akce pro různé skupiny uživatelů sociálních služeb. Proběhly řízené rozhovory s poskytovateli služeb a se starosty obcí mikroregionu. Byly analyzovány finanční toky v sociálních službách (poskytovatelé, obce). Veřejnost byla seznámena s výsledky anket a řízených rozhovorů i se zpracovanou sociodemografickou analýzou, která byla k dispozici pro připomínkování. Pracovní skupiny postupně stanovily priority jednotlivých oblastí a začaly vypracovávat návrhy aktivit. Řídící skupina se pravidelně scházela a průběh procesu koordinovala. V závěrečné fázi projektu byl připravován tisk komunitního plánu, proběhlo také další veřejné setkání ke komunitnímu plánování - veřejnost mohla připomínkovat komunitní plán. Poté následovalo zapracování připomínek veřejnosti, projednání a připomínkování plánu v zastupitelstvu města Týn nad Vltavou a příprava tisku konečné verze komunitního plánu. Komunitní plán sociálních služeb na Vltavotýnsku byl schválen členy Sdružení měst a obcí Vltava. Členové projektového týmu Hlavní manažer projektu: Ing. Miroslav Jiříček Manažer komunitního plánování: Mgr. Jana Kučerová Asistent projektu: Petra Maňhalová Metodik: Bc. Daniel Rosecký Externí hodnotitel: Mgr. Ivan Úlehla Členové triády Mgr. Jan Šesták (poskytovatel) Mgr. Jana Kučerová (zadavatel) Božena Poláčková (uživatel) Řídící skupina Úkolem řídící skupiny je vedení procesu komunitního plánování, tvoří ji zástupci rozšířené triády (zadavatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb). Členové řídící skupiny: Mgr. Karel Hájek - starosta města Týn nad Vltavou Pavel Tomší - místostarosta města Týn nad Vltavou Ing. Miroslav Jiříček - starosta obce Chrášťany, předseda SMO Vltava Ing. Petr Rohlena - vedoucí odboru OHSŠ MěÚ v Týně nad Vltavou Marta Bezlerová - vedoucí odboru sociálních věcí MěÚ v Týně nad Vltavou Mgr. Jan Šesták - ředitel Domova sv. Anežky o.p.s. v Týně nad Vltavou 4

6 Bc. Daniela Laschová - ředitelka Farní charity Týn nad Vltavou Naděžda Podhorcová - Pečovatelská služba Týn nad Vltavou Edita Cíchová - kurátorka pro děti a mládež MěÚ v Týně nad Vltavou Ing. Petr Rohlena st., předseda správní rady Domova sv. Anežky, o.p.s. v Týně nad Vltavou Božena Poláčková Helena Petříková Pracovní skupiny Jsou tvořeny týmy dobrovolníků - zástupci zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb z mikroregionu Vltavotýnsko. Obsahem činnosti pracovních skupin byla práce na přípravě projektu, zpracování podnětů a připomínek, návrhy priorit a jednotlivých aktivit komunitního plánu. Sociální služby poskytované seniorům: Garant - Bc. Daniela Laschová Problematika lidí se zdravotním postižením a jiných specifických skupin: Garant - Mgr. Jan Šesták Sociální služby pro lidi ohrožené soc. vyloučením, soc. patologickými jevy: Garant - Mgr. Jana Kučerová Koordinace pracovník samosprávy, potřebnost a dostupnost soc. služeb v malých obcích Problematika obcí: obce potřebnost a dostupnost sociálních služeb v obcích (sociální služby a potřeby obyvatel v obcích mikroregionu) Garant - Ing. Miroslav Jiříček Zpracovatel projektu Sdružení měst a obcí Vltava (SMO Vltava) IČO: Sídlo svazku: OÚ Chrášťany, Chrášťany čp. 79, Tel.: (OÚ Chrášťany) Financování projektu Projekt Pokračování komunitního plánování na Vltavotýnsku je spolufinancován Evropskou unií a Jihočeským krajem v rámci Společného regionálního operačního programu - GS 3.2 na podporu sociální integrace v Jihočeském kraji. Partnerem projektu je město Týn nad Vltavou. 5

7 2. Sociodemografická analýza mikroregionu Vltavotýnsko 2.1 Vymezení mikroregionu Vltavotýnsko Mikroregion Vltavotýnsko se nachází v centrální oblasti jižních Čech, poblíž soutoku řek Vltavy a Lužnice. Jeho územní hranice jsou totožné s hranicemi obce s rozšířenou působností (dále SO ORP) Týn nad Vltavou. Mikroregion sousedí s pěti obcemi s rozšířenou působností Jihočeského kraje: Písek, Milevsko, Tábor, Soběslav a České Budějovice. Většina jeho území se nachází na severu Českobudějovického okresu na hranicích s okresy Písek a Tábor. Rozloha území: ha - tj. 2,6 % rozlohy celého Jihočeského kraje. V porovnání s ostatními obcemi s rozšířenou působností je Vltavotýnsko druhý nejmenší mikroregion v Jihočeském kraji, menší je pouze správní obvod obce s rozšířenou působností Vodňany. Vltavotýnsko získalo své jméno podle jednoho z nejstarších sídel jižních Čech, města Týna nad Vltavou. Týnská osada (označení hrazeného místa, pevnosti) vznikla pravděpodobně již v 11. století, když se území mezi Lužnicí a Vltavou dostalo do majetku pražského biskupství. Díky své výhodné poloze při vodní cestě a vltavskému brodu se z osady záhy stalo významné ekonomické a obchodní středisko, jehož existenci dokládá první písemná zpráva z roku Obce mikroregionu Vltavotýnsko s přehledem o jejich doložitelném stáří Název obce 1. písemná zmínka Bečice 1396 Čenkov u Bechyně 1412 Dobšice 1437 Dolní Bukovsko 1323 Dražíč 1379 Hartmanice 1219 Horní Kněžeklady 1318 Hosty 1268 Chrášťany 1352 Modrá Hůrka 1354 Temelín 1381 Týn nad Vltavou 1229 Všemyslice 1352 Žimutice

8 Přehled jednotlivých obcí Vltavotýnska - počet obyvatel a výměra Obec Části obce Obyv. Obyv.celkem Výměra (ha) Bečice Bečice Čenkov u Bechyně Čenkov u Bechyně ,53 Dobšice Dobšice Bzí 50 Dolní Bukovsko Horní Bukovsko 103 Dolní Bukovsko Hvozdno 33 Pelejovice Popovice 31 Radonice 87 Sedlíkovice 49 Březí 13 Dražíč 174 Dražíč Chlum ,69 Nepomuk - Karlov 31 Vranov 12 Hartmanice Hartmanice Dolní Kněžeklady 32 Horní Kněžeklady Horní Kněžeklady Štipoklasy 46 Hosty Hosty Doubrava 63 Doubravka 119 Chrášťany Chrášťany 378 Koloměřice Pašovice 21 Modrá Hůrka Modrá Hůrka 50 Pořežánky 25 Březí u Týna n/vlt. 0 Knín 7 Kočín 80 Křťenov 0 Temelín Lhota pod Horami 128 Litoradlice Podhájí 0 Sedlec 60 Temelín 386 Zvěrkovice 86 Hněvkovice 80 Koloděje n/luž. 148 Týn nad Vltavou Netěchovice 92 Nuzice 113 Předčice Týn nad Vltavou Vesce 46 Bohunice 169 Všemyslice Neznašov 537 Slavětice Všemyslice 113 Všeteč 124 Hrušov 22 Krakovčice 32 Pořežany 113 Žimutice Smilovice Sobětice 33 Třitim 20 Tuchonice 30 7

9 2.2 Obyvatelstvo mikroregionu Vltavotýnsko - SO ORP Týn nad Vltavou SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností V roce 2005 měl mikroregion Vltavotýnsko celkem obyvatel ve 14 obcích a 44 osadách. Počet obyvatel města Týn nad Vltavou (dle údajů z roku 2005) je obyvatel, počet obyvatel ostatních obcí mikroregionu je celkem Týn nad Vltavou je městem s největším počtem obyvatel na Vltavotýnsku, proto je přirozeným centrem mikroregionu. Počet obyvatel v mikroregionu přesahují pouze dvě obce - Dolní Bukovsko (1 491) a Týn nad Vltavou (8 420). Méně než 1000 obyvatel mají obce Dražíč (213), Chrášťany (708), Temelín (789), Všemyslice (962), Žimutice (571). Méně než 200 obyvatel mají dále obce Bečice (107), Dobšice (113), Hartmanice (164), Horní Kněžeklady (112), Hosty (152). Nejmenší obec Čenkov u Bechyně má celkem 50 obyvatel. Čenkov u Bechyně a Modrá Hůrka jsou jediné obce mikroregionu, které mají počet obyvatel menší než 100. Počet obyvatel města Týn nad Vltavou s porovnáním s ostatními obcemi mikroregionu Vltavotýnsko Zdroj: ČSÚ Věková skladba obyvatel Věková skladba obyvatelstva Týna nad Vltavou a spádového obvodu koresponduje s celkově mladou populací Jihočeského kraje. Průměrný věk obyvatel Jihočeského kraje byl 38,5 roku, což je o 0,4 roku méně než v ČR. Je na třetím místě v hodnocení demografického vývoje v Jihočeském kraji s přírustkem 1,2 osoby / rok a průměrným věkem 37,5 roku, a to za SO Kaplice (přírůstek +3,0; průměrný věk 36,8 roku) a SO Český Krumlov (+2,0; 37,8). Pro srovnání - nejnižší úrověň demografického vývoje je v SO Blatná (-3,6 osob; 40,5 roků). SO - správní obvod Charakteristika obcí Vltavotýnska z hlediska věkové struktury obyvatel Obec Počet obyv. Z toho Předprod. Produktivní věk Poprod. muži ženy věk muži ženy věk Bečice Čenkov u Bechyně Dobšice Dolní Bukovsko Dražíč Hartmanice Horní Kněžeklady Hosty Chrášťany Modrá Hůrka Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice Žimutice Celkem Zdroj: ČSÚ 2005, 2006 Rozvoj Vltavotýnska

10 Průměrný věk obyvatelstva Týn nad Vltavou 36, 25 36,51 Mikroregion ,71 Počet obyvatel podle věku k v mikroregionu Vltavotýnsko Zdroj: ČSÚ 2007 Z grafu je zřejmé, že nejvíce obyvatel v mikroregionu je ve věkové skupině let. Počet lidí, kteří dosáhli v roce 2006 věku 30 let je 264, stejný počet je i lidí, kterým bylo 33 let v roce jsou to nejpočetněji zastoupené ročníky na Vltavotýnsku. 9

11 2.2.2 Počet obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu Vltavotýnska v letech (stav k ) Porovnání s ostatními SO ORP v Jihočeském kraji SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností V polovině 90. let se nárůst počtu obyvatel v Jihočeském kraji zastavil a v dalších letech docházelo střídavě k mírnému poklesu nebo nárůstu. Z toho vyplývá, že přírůstek počtu obyvatel v Jihočeském kraji v posledních deseti letech byl menší než 2,4 tisíce. Z jednotlivých SO ORP v Jihočeském kraji vzrostl počet obyvatel nejvíce právě v SO Týn nad Vltavou (o 7,8 %). K nárůstu došlo také v dalších 8 SO ORP v Jihočeském kraji, k nejvýraznějšímu poklesu pak v SO Blatná (o 5,2%). Počet obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu Vltavotýnsko Za posledních pět let je počet obyvatel v obcích stabilní nebo mírně klesá, viditelný nárůst je v obci Temelín a ve městě Týn nad Vltavou, kde za poslední dobu vzrostl počet obyvatel o 359 obyvatel. Nejvyšší relativní úbytky zaznamenala obec Dražíč, kde počet obyvatel klesl od roku 2000 o 35 obyvatel. Bečice Rok Počet obyvatel Věk 0-14 Věk Věk Věk 65 a více celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy Čenkov u Bechyně Rok Počet obyvatel Věk 0-14 Věk Věk Věk 65 a více celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy

12 Dobšice Rok Počet obyvatel celkem z toho ženy Věk 0-14 celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk 65 a více celkem z toho ženy Dolní Bukovsko Rok Počet obyvatel celkem z toho ženy Věk 0-14 celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk 65 a více celkem z toho ženy Dražíč Rok Počet obyvatel celkem z toho ženy Věk 0-14 celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk 65 a více celkem z toho ženy Hartmanice Rok Počet obyvatel celkem z toho ženy Věk 0-14 celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk 65 a více celkem z toho ženy

13 Horní Kněžeklady Rok Počet obyvatel celkem z toho ženy Věk 0-14 celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk 65 a více celkem z toho ženy Hosty Rok Počet obyvatel celkem z toho ženy Věk 0-14 celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk 65 a více celkem z toho ženy Chrášťany Rok Počet obyvatel celkem z toho ženy Věk 0-14 celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk 65 a více celkem z toho ženy Modrá Hůrka Rok Počet obyvatel celkem z toho ženy Věk 0-14 celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk 65 a více celkem z toho ženy

14 Temelín Rok Počet obyvatel celkem z toho ženy Věk 0-14 celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk 65 a více celkem z toho ženy Týn nad Vltavou Rok Počet obyvatel celkem z toho ženy Věk 0-14 celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk 65 a více celkem z toho ženy Všemyslice Rok Počet obyvatel celkem z toho ženy Věk 0-14 celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk 65 a více celkem z toho ženy Žimutice Rok Počet obyvatel celkem z toho ženy Věk 0-14 celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk celkem z toho ženy Věk 65 a více celkem z toho ženy Zdroj: ČSÚ

15 Počet obyvatel v mikroregionu Vltavotýnsko (SO ORP Týn nad Vltavou) v letech Počet obyvatel k z toho muži podle pohlaví ženy let z toho ve věku let a více let Index stáří (%) 62,3 62,7 64, ,6 70,3 70,2 71,4 71, Zdroj: ČSÚ 2005 V mikroregionu Vltavotýnsko je relativní přírůstek obyvatel mírně zvýšený. Největší podíl má samotné město Týn nad Vltavou, kde došlo mezi sčítáními lidu v roce 1991 a 2001 k výraznému nárůstu počtu obyvatel z na Tento trend pokračuje a koncem roku 2005 měl Týn nad Vltavou již obyvatel. Index stáří vyjadřuje poměr mezi obyvatelstvem starším 60 let a osobami mladšími 14 let, tento ukazatel charakterizuje stáří populace. Z uvedené tabulky je zřejmé, že v mikroregionu Vltavotýnsko dosahuje tento index nižších hodnot. V roce 2001 byl index stáří 70,2, což je velmi nízká hodnota ve srovnání s Jihočeským krajem (109) a s Českou republikou (113). I přes nízké hodnoty indexu stáří dochází k postupnému zvyšování, od roku se zvýšil z 62,3-74,9. Je proto nezbytné přikládat význam nárůstu věkové skupiny seniorů, tedy referenční skupiny s pravděpodobnou potřebou sociální pomoci. Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Vltavotýnsko (SO ORP Týn nad Vltavou) v letech Z grafu je zřejmé, že počet obyvatel v mikroregionu Vltavotýnsko mírně vzrůstá. 14

16 Počet obyvatel mikroregionu Vltavotýnsko v letech porovnání mikroregionu Vltavotýnsko s ostatními obcemi mikroregionu mimo města Týn nad Vltavou rok obce mikroregionu mimo města Týn n.vlt mikroregion Vltavotýnsko město Týn nad Vlt Zdroj: ČSÚ 2005 Sňatky a rozvody v SO ORP Týn nad Vltavou v letech SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností Sňatky celkem neuvedeno 56 v tom ženich v tom nevěsta z toho svobodný rozvedený ovdovělý svobodná rozvedená ovdovělá ženich ve věku let ženich ve věku let nevěsta ve věku let nevěsta ve věku let Počet sňatků na 1000 obyvatel 5,2 5,0 5,9 5,3 4,1 5,9 3,9 3,0 4,5 neuvedeno 4,0 Rozvody celkem v tom podle délky trvání manželství Počet rozvodů s nezletilými dětmi 0-1 rok roky let let a více let

17 Počet rozvodů na 1000 obyvatel 3,0 3,3 3,2 3,6 2,4 3,1 2,9 2,8 3,5. 3,7 Počet rozvodů na 100 sňatků 58,6 65,2 54,3 68,5 58,9 51,9 73,6 92,7 78,7. 92,9 Počty sňatků v mikroregionu Vltavotýnsko se snižují - z maximální hodnoty 81 sňatků klesl počet sňatků na 56 v roce 2005, nejnižší počet byl ve sledovaném období v roce celkem 52 sňatků. Výši počtu sňatků na Vltavotýnsku ovlivňuje i věková struktura obyvatelstva: do Týna nad Vltavou se v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín přistěhovalo velké množství mladých párů s malými dětmi, nebo párů, které uzavíraly sňatek v polovině 90. let 20. století. Pokles počtu sňatků může ovlivňovat i trend současné společnosti, kdy mladé páry odkládají sňatky nebo žijí v partnerském vztahu bez manželství. Počty rozvodů v mikroregionu jsou celkem stabilní, přibližně od rozvodů ročně, kolísá počet rozvodů s nezletilými dětmi: z maximálního počtu 40 rozvodů s nezletilými dětmi v roce 1996 došlo pak v roce 2001 k poklesu na 21, v roce 2005 stoupl počet rozvodů manželství, kde byly nezletilé děti, na 39. Porovnání počtu narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel Týna nad Vltavou v letech Počet nově narozených dětí v Týně nad Vltavou mírně narůstá. V roce 2005 se narodilo o 11 dětí více než v roce 2004, kdy to bylo pouze 87, v roce 2006 se narodilo 98 dětí. Počet zemřelých v Týně nad Vltavou je stabilizovaný: 68 obyvatel v letech 2003, 2004, v roce obyvatel. Na konci roku 2006 tak měl Týn nad Vltavou obyvatel a jejich průměrný věk je 36,62 roku, což je o 2 roky více než v roce 2000, kdy to bylo 34,70 roku. 16

18 2.2.3 Věkové složení mikroregionu Vltavotýnsko ve srovnání s ostatními regiony Jihočeského kraje (rok 2001) Správní obvody Jihočeského kraje se svým věkovým složením v některých případech výrazně liší. Nejvyšší zastoupení dětské složky v obyvatelstvu vykázal v roce 2001 správní obvod Týn nad Vltavou (19,6%) jako důsledek předcházející vysoké porodnosti. Podobně tomu bylo v obvodě Kaplice (18,1%) a Český Krumlov (17,9%). Nejnižší podíly dětí vykazují vnitrozemské správní obvody Blatná (15,8%), Milevsko (16,0%) a Písek (16,1%). Věková skupina zahrnující obyvatelstvo ve věku let byla nejvíce zastoupena ve správních obvodech Kaplice (68,4%), Český Krumlov (66,7%) a Prachatice (66,5%). Nejnižší podíly obyvatel ve věku let mají obvody Týn nad Vltavou (63,2%), Třeboň (63,8%) a Blatná (63,9%). Největší rozdíly mezi správními obvody jsou u podílů obyvatelstva ve věku 60 a více let. Na jedné straně jsou obvody s vysokými podíly jako Blatná (20,3%), Milevsko (20,0%) nebo Písek (19,8%), na druhé straně obvody s nízkými ukazateli jako Kaplice (13,6%), Český Krumlov (15,4%) nebo Prachatice (15,7%). O příznivějším věkovém složení obyvatelstva kraje než je věkové složení českého státu svědčí tzv. ukazatel mládí vyjadřující počet dětí ve věku 0-14 let na 100 obyvatel starších 60 let. V roce 1970 byl index mládí v České republice 115,7, v Jihočeském kraji111,9 a v obvodu Týn nad Vltavou 93,5 - tedy nižší než je hodnota kraje a republiky. V roce 2001 byl index mládí v obvodě Týn nad Vltavou 113,6 výrazně vyšší než je hodnota kraje (91,8) a republiky (89,7). Ukazatel index mládí byl v roce 2001 nejpříznivější ve správním obvodu Kaplice (133,0), ale také v obvodu Český Krumlov (116,6) a Týn nad Vltavou (113,6) vyjadřující tak příznivý vztah nejmladší a nejstarší věkové složky obyvatelstva příslušných státních obvodů. Proti nim stojí obvody, jejichž ukazatel index mládí svědčí o starých populací, neboť mají nízké ukazatele jako je tomu u obvodu Blatná (77,7), Milevsko (80,1) nebo Písek (81,1). Vývoj indexu mládí v letech (Index mládí vyjadřuje počet dětí ve věku 0-14 let na 100 obyvatel starších 60 let) Zdroj: Státní správa, ročník XV, č.14 (týdeník vlády ČR, vydavatel MV ČR) Pohyb obyvatelstva Město Týn nad Vltavou dosahovalo v devadesátých letech 20. století a v prvních letech 21.století stabilizace stavů především přírůstky přirozenou měnou, tedy více dětí se zde narodilo, než kolik lidí zemřelo. I migrační pohyb nebyl ztrátový, více lidí se přistěhovalo, než vystěhovalo. Je nutno podotknout, že migrace je současně i přímým ukazatelem atraktivity obce pro bydlení a odráží i kvalitu životního prostředí a situaci na trhu práce. Je i nepřímým ukazatelem intenzity bytové výstavby. Pokud je kladné migrační saldo spojeno s novou výstavbou, pak dojde i v dalších letech k zlepšení demografické vitality. Pokud nová výstavba stagnuje, jde z velké části o migrační přírůstky obyvatel na konci ekonomické aktivity a postproduktivního věku (využití rekreačního fondu), které nepovedou k zlepšení demografické skladby obce. 17

19 Pohyb obyvatelstva v mikroregionu Vltavotýnsko ( ) Počet (úbytek) obyvatel Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldo Přírůstek (úbytek) celkem Počet obyvatel V letech vzrostl počet obyvatel mikroregionu. Ročně se počet obyvatel zvyšuje asi o sto lidí. Na této situaci se podílí přirozený přírůstek obyvatel (vyšší míra porodnosti vzhledem k míře úmrtnosti) a vysoké migrační saldo (počet přistěhovaných občanů je vyšší než počet odstěhovaných). Následující tabulka porovnává pohyb obyvatelstva ve stejném časovém období s republikovým a krajským průměrem, další tabulka porovnává pohyb obyvatelstva mikroregionu Vltavotýnsko s ostatními regiony Jihočeského kraje. Pohyb obyvatelstva v mikroregionu Vltavotýnsko ve srovnání s obcemi ČR a obcemi Jihočeského kraje (na obyvatel ročně) Oblast Míra porodnosti Míra úmrtnosti Přirozený přírůstek (úbytek) Míra přistěhovalectví Míra vystěhovalectví Migrační saldo Celkový přírůstek (úbytek) ČR 9,8 11,07-1,28 19,29 18,56 0,74-0,54 Jihočeský kraj 10 10,7-0,7 22,2 21,09 1,11 0,41 Správní obvod Týn nad Vltavou 11,59 10,21 1,38 30,72 25,13 5,59 6,97 Pohyb obyvatelstva podle správních obvodů obcí Jihočeského kraje Správní obvod obce s rozšířenou působností Míra porodnosti Míra úmrtnosti Přirozený přírůstek (úbytek) Míra přistěhovalectví Míra vystěhovalectví Migrační saldo Přírůstek (úbytek) celkem Milevsko 9,35 11,12-1,77 15,11 18,22-3,11-4,88 Blatná 9,02 12,37-3,35 19,3 20,04-0,74-4,1 Strakonice 9,48 11,75-2,27 19, ,82-3,09 Dačice 10,51 11,91-1,4 22,14 22,19-0,04-1,44 Písek 9,81 12,02-2,21 19,24 18,25 0,99-1,22 Tábor 9,45 10,7-1,25 21,54 21,34 0,2-1,05 Vodňany 10,31 13,11-2,79 23,83 22,07 1,75-1,04 Třeboň 9,87 11,36-1,49 22,53 21,95 0,59-0,9 Soběslav 9,66 12,6-2,95 22,79 20,37 2,42-0,53 Celkem 10 10,7-0,7 22,2 21,09 1,11 0,41 Prachatice 10,83 9,69 1,15 23,11 23,61-0,5 0,65 Vimperk 10,51 11,7-1,19 26,33 24,45 1,89 0,7 Jindřichův Hradec 10,55 10,3 0,25 23,73 22,28 1,45 1,69 České Budějovice 9,63 9,8-0,17 21,16 18,73 2,44 2,27 Trhové Sviny 9,89 12,2-2,32 25,99 21,26 4,73 2,41 Český Krumlov 11,32 9,25 2,06 25,5 24,87 0,63 2,69 Kaplice 11,05 7,95 3,1 30, ,35 4,45 Týn nad Vltavou 11,59 10,21 1,38 30,72 25,13 5,59 6,97 Zdroj: Obyvatelstvo, byty a domácnosti 2001 (Český statistický úřad, 2003) Státní správa, ročník XV,č.14 (týdeník vlády ČR, vydavatel MV ČR) Statistický průvodce obcemi jižních Čech 2003 (ČSÚ, 2003) 18

20 Ze 17 správních obvodů Jihočeského kraje má správní obvod Týn nad Vltavou nejvyšší porodnost a nejvyšší migrační saldo, procento přistěhovaných obyvatel je výrazně vyšší než procento vystěhovávajících se. Vzhledem k těmto dvěma faktorům měl v úhrnu let správní obvod Týn nad Vltavou nejvyšší celkovou bilanci pohybu obyvatelstva (+6,97 obyvatel ročně na 1000 bydlících). Pohyb obyvatelstva v mikroregionu Vltavotýnsko v letech Změna v počtu obyvatel Změna v počtu obyvatel na 1000 obyvatel celková přirozená stěhováním celková 16,4 7,3-2,8 1,8-3,6-2,2 přirozená 1,6 1,8-0,4-0,4 0,3-0,9 stěhováním 14,8 5,5-2,4 2,2-3,9-1,3 Změna v počtu obyvatel Změna v počtu obyvatel na 1000 obyvatel celková přirozená stěhováním celková -5,7 12,1 7,7 9,3 přirozená 0,6 3,5-0,4 0,5 stěhováním -6,3 8,6 8,1 8,8 Zdroj: ČSÚ 2005 V roce 1995 a 1996 se pohyb obyvatelstva v mikroregionu zvýšil stěhováním vzhledem k výstavbě Jaderné elektrárny Temelín (JETE). Postupně se pohyb obyvatelstva stabilizoval a od roku se pohyb obyvatel opět začíná zvyšovat. Růst počtu obyvatel města rovněž souvisí s poměrně dobrou infrastrukturní vybaveností města a především s přítomností významného regionálního zaměstnavatele, kterým je JETE. 19

21 Porovnání narozených a zemřelých obyvatel v mikroregionu Vltavotýnsko v r Zdroj: ČSÚ 2005 Ve městě Týn nad Vltavou je počet narozených obyvatel stabilní (93-97 obyvatel), počet zemřelých také (58-68 obyvatel). Celkový počet narozených obyvatel je vyšší než počet zemřelých obyvatel. V ostatních obcích mikroregionu je počet narozených obyvatel stabilní (40-50 obyvatel), počet zemřelých obyvatel také (70-84 obyvatel). Celkový počet narozených obyvatel je v obcích mikroregionu nižší než počet zemřelých obyvatel. SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností Zdroj: ČSÚ

22 Narození v SO ORP Týn nad Vltavou v letech 1995 až 2005 SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností Živě narození celkem svobodná z toho podle vdaná rodinného stavu matky rozvedená ovdovělá z toho podle věku matky z toho podle pořadí dítěte Počet narozených mimo manželství (v %) Živě narození na 1000 obyvatel Zdroj: ČSÚ 2005 do 19 let let let a více let první druhé třetí čtvrté a vyšší pořadí ,9 15,5 7,3 16,9 10,1 16,8 14,4 15,4 23, ,4 11,8 10 9,9 9,4 8,3 10, ,4 Stoupá počet narozených dětí svobodným matkám, počet dětí narozených mimo manželství se zvýšil z 11,9% v roce 1995 na 29% v roce Zvyšuje se i věk matek, které mají první dítě, ukazuje se i snížení počtu matek mladších 19 let - v roce 1995 to bylo 18 mladých matek, v roce 2005 je v této věkové kategorii 7 matek, v letech pouze 4 matky. Poměr narozených a zemřelých obyvatel - Týn nad Vltavou a ostatní obce mikroregionu Zdroj: ČSÚ

23 Počet narozených obyvatel ve městě Týn nad Vltavou je v letech průměrně 96 dětí, počet narozených dětí se po menším poklesu v roce 2004 opět zvyšuje. V ostatních obcích mikroregionu je počet narozených dětí stabilní, dosahuje až 49 narozených dětí ročně. Počet zemřelých je v obcích mikroregionu větší než ve městě Týn nad Vltavou, průměrný počet zemřelých v obcích je 70, počet zemřelých v Týně nad Vltavou se pohybuje okolo průměru 61. Změna počtu obyvatel celkem v mikroregionu Vltavotýnsko Zdroj: ČSÚ 2005 Celková změna počtu obyvatel ve městě Týn nad Vltavou se výrazně zvýšila v letech , poté začala klesat a od roku 2004 se opět začala zvyšovat. V ostatních obcích mikroregionu je celková změna obyvatel poměrně stabilní. 22

24 Změna počtu obyvatel celkem - porovnání města Týn nad Vltavou s ostatními obcemi mikroregionu Vltavotýnsko Zdroj: ČSÚ Obyvatelstvo podle národnosti Národnost Týn nad Vltavou (údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001) Obyvatelé počet Národnost Obyvatelé počet obyvatelstvo úhrnem německá 11 česká ruská 26 moravská 31 ukrajinská 18 slezská 1 vietnamská 0 slovenská 149 polská 5 romská 0 ostatní 34 Zdroj: Statistický průvodce obcemi jižních Čech (ČSÚ 2001) V roce 2001 při Sčítání lidu domů a bytů uvádělo v Týně nad Vltavou jinou národnost než českou celkem 243 lidí. K romské národnosti se při sčítání lidu nepřihlásil žádný občan. V obci Čenkov u Bechyně a v obci Bečice jsou zaznamenáni pouze občané s českou národností, v obci Dražíč, Hosty, Modrá Hůrka je uvedena jiná národnost u jednoho obyvatele, Horní Kněžeklady - 2, Hartmanice -3, Dobšice - 4, Žimutice - 7, Temelín - 11, Chrášťany - 15, Dolní Bukovsko - 17, Všemyslice - 31 občanů s jinou národností. Při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 se v podrobných vysvětlivkách ke Sčítacímu listu osob u otázky o národnosti uvádělo: Údaj o národnosti vyplní každý podle svého rozhodnutí. Národností se rozumí příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Pro určení národnosti není rozhodující mateřská řeč ani řeč, kterou občan převážně používá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí. Hlásí-li se k více národnostem nebo k žádné, budiž to zaznamenáno. Národnost dětí do 15 let se řídí podle rodičů. Zdroj: Obyvatelstvo podle vzdělání Vzdělanost obyvatelstva je stále častěji hodnocena nejen jako kulturní charakteristika populace, ale také jako ekonomický faktor. V České republice byla zjišťována již v roce 1910, 1921 a 1930, a to jako znalost čtení a psaní nebo alespoň znalost čtení, a to už ve školním věku. Od roku 1950 je však již zjišťována jako dosažený stupeň školního vzdělání obyvatel starších 15 let a jako takový je pak hodnocena. 23

25 Měření hladiny vzdělání se provádí řadou ukazatelů, z nich prakticky nejužívanější je podíl obyvatel starších 15 let s různě dosaženými stupni vzdělání, nebo jako agregovaný stupeň index vzdělání, což je počet obyvatel s úplným středoškolským a úplným vysokoškolským vzděláním připadajícím na 100 obyvatel starších 25 let. Index vzdělání měl v kraji hodnotu 44,2 proti 45,3 v úhrnu republiky. Obvod Týn nad Vltavou měl hodnotu pouze 37,7. V mikroregionu Vltavotýnsko zůstávají od konce 90. let příslušné podíly pod republikovým průměrem, u vysokoškolsky vzdělané populace hluboko pod tímto průměrem (viz následující tabulky). Vzdělanost - mikroregion Vltavotýnsko (obyvatelstvo starší 15 let, počet osob, r. 2001) Základní Střední odborné Úplné střední Vysokoškolské Nezjištěno počet osob Vzdělanost - správní obvod Týn nad Vltavou ve srovnání s ČR a krajem (obyvatelstvo starší 15 let, r v %) Základní Střední odborné Úplné střední Vysokoškolské Index vzdělání ČR 23, ,4 8,9 45,3 Jihočeský kraj 23,6 38,9 28,5 7,8 44,2 Obvod Týn nad Vltavou 24,9 42,9 25,7 5,5 37,7 Zdroj: Státní správa, ročník XV, č.14 (týdeník vlády ČR, vydavatel MV ČR) 2.3 Trh práce v mikroregionu Vltavotýnsko Zaměstnavateli v oblasti jsou převážně střední a malé podniky. Více jak sto zaměstnanců vykazuje pět podniků, k největším z nich patří ČEZ, a.s., Jaderná elektrárna Temelín (méně než zaměstnanců v roce 2004). Specifickým subjektem je Jaderná elektrárna Temelín, která svým provozem přispívá významným podílem k zajištění zaměstnanosti v oblasti. Leží na vrcholové plošině o nadmořské výšce 503 m n. m. a zaujímá plochu (oplocená část) přibližně 123 ha. Její vliv na životní prostředí (ovlivnění krajinného rázu, zábor zemědělských pozemků aj.) i na život obyvatel (vysídlení obcí v těsné blízkosti stavby, nová bytová výstavba v Týně nad Vltavou díky zvýšení počtu obyvatel v 80. letech 20. století) je viditelný. Vltavotýnsko bylo oblastí s převažující zemědělskou výrobou zaměřenou na obilnářství a pěstování technických plodin (řepka olejná), v živočišné výrobě pak na chov skotu s masnou a mléčnou produkcí a chov prasat. V současnosti dochází k postupnému útlumu zemědělské výroby a transformaci na drobné a střední podnikání v nejrůznějších oborech průmyslu (nábytkářská výroba, stavebnictví, výroba stavebních hmot, potravinářská a kovodělná výroba) a služeb (obchodní, ubytovací, restaurační a ostatní služby). 24

26 Větší výrobní podniky průmyslového charakteru jsou soustředěny převážně v Týně nad Vltavou, popř. v Dolním Bukovsku a Chrášťanech, např. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. Dolní Bukovsko, Mikrona Holding s.r.o. Týn nad Vltavou, Jihočeská strojírenská s.r.o. Týn nad Vltavou a Wienerberger cihelna Týn nad Vltavou, Richmont - CZ, a.s. Nezanedbatelné postavení mají i činnosti spojené s lesní výrobou a chov ryb, ke kterému je využívána řada vodních ploch. Pro osoby se zdravotním postižením existují na Vltavotýnsku tři speciální pracoviště, chráněná dílna Rumpold-T, s. r. o. (demontáž televizorů), chráněná dílna Tiskárna Vltavín, s. r. o. (kartonážní výroba) a Domov sv. Anežky, o. p. s., který dále poskytuje sociální služby lidem se zdravotním, mentálním nebo kombinovaným postižením, rekvalifikační kurzy, poradenství, chráněné dílny, volnočasové programy pro děti a dospělé s postižením atd. Ekonomická aktivita obyvatel v mikroregionu Vltavotýnsko (k ) Správní obvod Zaměstnaní Nezaměstnaní Týn nad Vltavou Ekonomicky aktivní celkem celkem Vyjíždějící za prací % z počtu zaměstnaných ,7 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je součet zaměstnaných a nezaměstnaných osob Sociální profil obyvatel zásadně ovlivňuje rozsah ekonomicky aktivního obyvatelstva a jeho skutečná zaměstnanost. V roce 2001 bylo 79,60% ekonomicky aktivních obyvatel z celkového počtu obyvatel mikroregionu. Ekonomická aktivita obyvatel v mikroregionu ve srovnání s ČR a krajem (k ) Oblast Počet ekonom. aktivních na 100 obyvatel ve věku let Vyjíždějící za prací mimo obec trvalého pobytu ČR 78,60% 39,30% Jihočeský kraj 78,50% 42,60% Správní obvod Týn nad Vltavou 79,60% 50,70% Z uvedených tabulek vyplývá, že počet ekonomicky aktivních osob na 100 obyvatel v produkčním věku je v SO ORP Týn nad Vltavou vyšší než je republikový a krajský průměr. Některé správní obvody neposkytují pro své ekonomicky činné obyvatelstvo dostatek pracovních příležitostí, takže jejich bydlící obyvatelé musí za zaměstnáním vyjíždět z obce bydliště do jiné obce. Celokrajský ukazatel vyjížďkovosti je 42,6%, celostátní 39,3%. Nejvyšší procento zaměstnanců vyjíždějících z obce bydliště za její hranice byl ve správních obvodech Trhové Sviny (58,0%), Soběslav (52,1%) a Týn nad Vltavou (50,7%), nejmenší vyjížďkovost je v obvodu Č.Budějovice (36,2%). Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v mikroregionu Vltavotýnsko podle hlavních odvětví ( ) Zemědělství, lesnictví a rybolov Průmysl Stavebnictví Ostatní odvětví Nezjištěné odvětví 9,90% 32,40% 13,40% 39,20% 5,10% 25

27 Nezaměstnanost v mikroregionu Vltavotýnsko Přehled uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti k v letech Obec Ekonom. akt. obyvatelstvo Počet uchazečů Míra nezaměstnanosti v% Bečice ,1 2,1 0 8,51 0 Čenkov u Bechyně ,17 0 4,2 Dobšice ,9 4,8 5,45 9,09 5,45 Dolní Bukovsko ,5 7,3 5,67 7,8 5,67 Dražíč ,2 10,1 9,35 6,54 4,7 Hartmanice ,3 5,3 4,88 8,54 4,88 Horní Kněžeklady ,3 12,5 4,56 4,55 2,27 Hosty ,9 5,5 7,89 10,53 9,21 Chrášťany ,3 5,26 7,6 6,14 Modrá Hůrka ,7 11,5 6, ,33 Temelín ,7 5,4 6,59 7,45 7,74 Týn nad Vltavou ,6 6 6,28 7,18 5,54 Všemyslice ,2 6,41 7,58 8,02 Žimutice ,3 2,55 4,36 6,18 Celkem ,5 6,18 6,34 7,63 6,2 Zdroj: Úřad práce České Budějovice Míra nezaměstnanosti v % v letech ČR 8,9 9,8 10,3 10,3 8,9 mikroregion 5,5 6,18 6,34 7,63 6,2 JČ kraj 6,0 6,7 7,0 7,2 6,7 okres ČB 4,64 4,7 4,6 4,7 4,6 Zdroj:Úřad práce České Budějovice Ve srovnání s Českou republikou je míra nezaměstnanosti na Vltavotýnsku nižší. Vltavotýnsko spadá do okresu České Budějovice, kde je míra nezaměstnanosti ve srovnání s Jihočeským krajem nízká. V rámci okresu České Budějovice má ale Vltavotýnsko nejvyšší nezaměstnanost. Porovnání míry nezaměstnanosti v mikroregionu Vltavotýnsko

28 Z grafu je patrné, že nezaměstnanost regionu Vltavotýnsko od roku stoupla o 2,13 %, což kopíruje míru nezaměstnanosti v České republice. V roce 2005 míra nezaměstnanosti klesla v celé České republice, tato skutečnost se objevila i v mikroregionu Vltavotýnsko, kde klesla v roce 2005 míra nezaměstnanosti na 6,2%. Struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání v mikroregionu Vltavotýnsko k Počet evidovaných uchazečů celkem: 435 z toho - ženy 216 z toho - osoby se zdravotním postižením 107 Vzdělanostní struktura: z toho - bez vzdělání + základní vzdělání. 127 z toho - vyučení (SŠ bez maturity) 212 z toho - ÚS,ÚSO (SŠ s maturitou)+voš 87 z toho - VŠ 9 Věková struktura: do 19 let let let let let let a více 8 Délka evid. nezaměstnanosti uchazečů na ÚP : do 3 měsíců měsíců 70 nad 6 měsíců 219 z toho - déle než 1 rok 161 Počet volných míst celkem v mikroregionu: 57 Struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání ve městě Týn nad Vltavou k Počet evidovaných uchazečů celkem: 247 z toho - ženy 150 z toho - osoby se zdravotním postižením 64 Vzdělanostní struktura: z toho - bez vzdělání + základní vzděl. 80 z toho - vyučení (SŠ bez maturity) 101 z toho - ÚS,ÚSO (SŠ s maturitou)+voš 59 z toho - VŠ 7 Věková struktura: do 19 let let let let let let a více 4 Délka evid. nezaměstnanosti uchazečů na ÚP : do 3 měsíců měsíců 38 nad 6 měsíců 138 z toho - déle než 1 rok 95 Počet volných míst celkem ve městě: 41 Zdroj: Úřad práce České Budějovice 27

29 Evidovaní uchazeči o zaměstnání k Celkem % Počet uchazečů k Mladiství do 18 let 1 OZP-zdravotně znevýhodnění 9 27,1 % OZP-ČID 109 OZP-plně invalidní 0 26 evidence měsíců, 30 evidence delší než 24 měsíců 50 letí a starší % Dlouhodobé nezaměstnaní (déle než 6 měsíců) % Zdroj: Úřad práce České Budějovice Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu České Budějovice v roce 2006 Ve srovnání čtyř sledovaných regionů okresu vykazovaly nejvyšší nezaměstnanost mikroregiony Týn nad Vltavou a Nové Hrady, oba 5,6%, následují Trhové Sviny 4,2% a nejnižší nezaměstnanost byla v mikroregionu Č. Budějovice 3,9%. Nejvyšší měsíční průměrnou míru nezaměstnanosti v roce 2006 zaznamenal mikroregion Týn nad Vltavou - 6,0% (tj. o 1,8% více než byl průměr okresu) a Nové Hrady - 5,1% (o 0,9% více než průměr okresu). Podíl počtu evidovaných uchazečů majících trvalé bydliště v jednom z devíti měst v okrese činil 65,9% z celkové nezaměstnanosti, 34,1% uchazečů tedy bydlí ve venkovských sídlech. Ve srovnání s rokem 2005 se jedná o cca 8 procentní pokles podílu u městského nezaměstnaného obyvatelstva. Průmyslové regiony okresu Č. Budějovice a Týn nad Vltavou patřily stále z hlediska poptávky zaměstnavatelů k nejvýznamnějším. Ve městě Č. Budějovice bylo a zřejmě i do budoucna nadále bude evidováno nejvíce pracovních příležitostí v rámci okresu. V Týně nad Vltavou, ve druhém největším městě okresu, však v posledních letech ubývají pracovní příležitosti a i nezaměstnanost v roce 2006 byla v tomto regionu nejvyšší. Nová místa u zaměstnavatelů jsou vytvářena spíše sporadicky. Určitým řešením pro zvýšení zaměstnanosti v regionu se jeví vybudování průmyslové zóny v areálu zdejších opuštěných kasáren. V současné době je pro toto území zpracovávána studie další využitelnosti. 28

30 Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu České Budějovice v letech Z grafu je zřejmé, že nezaměstnanost v mikroregionu Vltavotýnsko je ve srovnání s ostatními mikroregiony poměrně vysoká. Přesto také v mikroregionu Vltavotýnsko došlo během roku 2006 ke snížení nezaměstnanosti. Zdroj: Úřad práce České Budějovice 2.4 Domovní a bytový fond mikroregionu Vltavotýnsko, vybavenost obcí V roce 2001 bylo ve správním obvodě Týn nad Vltavou domů, z nich bylo trvale obydlených a neobydlených. V rámci jihočeského kraje patří Týn nad Vltavou mezi regiony s průměrným podílem neobydlených domů (28,8%). V letech se počet neobydlených domů v Jihočeském kraji zvýšil o 44,2%, kdežto v celostátním měřítku činilo zvýšení 28,9%. Správní obvod Týn nad Vltavou měl průměrný přírůstek neobydlených domů (37,2%). Ve stejné době bylo ve správním obvodě Týn nad Vltavou bytů, z toho obydlených a neobydlených. V období byly nejvyšší relativní přírůstky trvale obydlených bytů v obvodě Týn nad Vltavou (+11,7%). Od roku 1961 do roku 2001 se počet obydlených bytů zvýšil v Jihočeském kraji o 39,4% což byl vyšší vzestup než v celostátním průměru 34,5%. K tomu přispěla i příznivá bytová výstavba v letech , která znamenala v kraji přírůstek 4,7% trvale obydlených bytů proti 3,3% v rámci celé republiky. Vybavenost obcí mikroregionu Vltavotýnsko obec školka škola zdravotnické zařízení pošta prodejna Bečice Čenkov u Bechyně Dobšice Dolní Bukovsko ANO ANO ANO ANO ANO Dražíč ANO Hartmanice ANO Horní Kněžeklady Hosty ANO Chrášťany ANO ANO - ANO ANO Modrá Hůrka ANO Temelín ANO ANO ANO ANO ANO Týn nad Vltavou ANO ANO ANO ANO ANO Všemyslice ANO ANO - - ANO Žimutice ANO ANO - ANO ANO Zdroj: Český statistický úřad, Obecní úřady Statistický průvodce obcemi jižních Čech 2003 (ČSÚ 2003) 29