VÝVOJ ARCHITEKTURY. VŠTE bez bariér. Ing. arch. Aleš Valder České Budějovice

Transkript

1 VÝVOJ ARCHITEKTURY VŠTE bez bariér Ing. arch. Aleš Valder 2013 České Budějovice 1

2 Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1. vydání ISBN Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2013 Vydala: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, České Budějovice Za obsahovou a jazykovou správnost odpovídají autoři a garanti příslušných předmětů. 2

3 1.Vymezení pojmů, kategorií, počátky architektury 2.Stavby starověku 3.Řecká, helénistická a etruská architektura 4.Římská a byzantská architektura 5.Předrománská a románská architektura 6.Gotická architektura 7.Renesanční architektura 8.Barokní architektura 9.Klasicismus, empír 10.Romantismus, neoslohy, secese. 11.Moderna 12.Funkcionalismus, neoklasicismus 13.Postmoderna a současné trendy 3

4 1. Vymezení pojmů, kategorií, počátky architektury KLÍČOVÉ POJMY Architektura, prostor, hmota, kompozice CÍLE KAPITOLY Pochopit obsah pojmu architektura a jeho základní charakteristické znaky ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 1.1 Pojem architektura Jedna z mnoha možných definic považuje architekturu za tvůrčí činnost na pomezí umění a techniky. Bilbao / Španělsko Guggenheimovo muzeum (Frank Gehry) 4

5 V antice je a. chápána jako umění. (Jeden z prvních teoretiků architektury Vitruvius viděl podstatu architektury takto: stavba musí být dokonalá po stránce stavební, musí mít užitnou funkci a měla by být krásná ) Řím chrám Pantheon V širším smyslu je možno chápat a. jako souhrn stavitelského umění. Většinou je tímto slovem označována jednotlivá samostatná stavba. V přeneseném významu lze takto označit jakýkoliv systém vyznačující se konstrukční logikou a estetickými kvalitami. Jako antropogenní faktor je architektura aktivní součástí životního prostředí - je utvářena člověkem, plní lidské potřeby, působí na člověka. Utvářena je za použití uměleckých postupů i přírodních prvků (zahradní architektura). 5

6 Florencie / Itálie Palác Pitti a zahrada Boboli (F. Brunelleschi) Vnímání a. (historické i moderní) v našem prostředí je nevyhnutelně součástí naší každodennosti. s Haashausem od H. Holleina (postmoderní a.) 1.2 Klasifikace architektury Vídeň Svatoštěpánský dóm v kontextu Podle doby vzniku (středověká, moderní) Podle místa vzniku (Egyptská, evropská) Podle slohu (barokní, secesní, antická) Podle funkce (sakrální, obytná, profánní) Podle konstrukce (zděná, skeletová) Podle pojetí (tektonická, stereotomická) 6

7 Podle iniciátora (cisterciácká) 1.3 Základní kategorie architektonické tvorby Význam hmotového řešení v kontextu urbanistického celku každá stavba je projektována do určitého prostředí, urbánního (městského) nebo ryze přírodního. Obchodní dům Máj (nyní Tesco) Praha, Národní třída Televizní vysílač na Ještědu (Liberec) Prostor (zejména vnitřní) je jedním z nejdůležitějších faktorů, jimiž se architektura odlišuje od jiných forem výtvarného projevu člověka fyzický konceptuální (ovlivněný stanovištěm pozorovatele). Hmota (hmotové řešení) - proporce rozměrových parametrů stavby určují zásadním způsobem, jak je architektura vnímána. 7

8 panelové sídliště Švédsko Dispozice - půdorysný rozvrh stavby - je určován zejména její funkční náplní. Amiens / Francie katedrála Kompozice - skladba všech složek díla (proporce / zlatý řez, rytmus a metrum, symetrie a asymetrie, měřítko, kontrast a nuance, barva, struktura, povrch, řecký a římský princip ) Brasilia / Brazílie komplex vládních budov jako příklad užití kompozičních nástrojů - proporce, symetrie i asymetrie, kontrast, římský princip, rytmus Tvar (forma) vzhled stavby (části) jako výsledek práce projektanta. 8

9 arch. Le Corbusier kaple Notre Dame du Haut (Ronchamp) Tvarosloví (morfologie) soubor tvarů charakteristických pro sloh. Vztah architektonické kompozice a technických parametrů budov. 1.4 Základní informace o slozích Akropolis/Athény/Řecko antický chrám Parthenon /maketa/ V průběhu dějin se vlivem technických inovací i společenských faktorů vyvíjejí a proměňují konstrukční a technologické principy staveb. Staré stavby pro nás mají kromě hodnot užitných také hodnotu svědectví o vývoji společnosti. Architektura je jedním z projevů stavu a vývoje společnosti v určitém historickém období, podobně jako další umělecké, technické a humanitní obory. Období vymezující se zřetelně charakteristickými rysy od předchozích a následujících nazýváme slohy. Historické stavby můžeme zařadit časově do konkrétního období, ale míra jejích prvků typických pro příslušný sloh se může značně lišit. Zvláštní význam proto mají stavby, na nichž se typické prvky slohu objevily poprvé, nebo ty, na nichž se slohové prvky objevily v mimořádně čisté podobě. 1.5 Funkce architektury užitná 9

10 estetická symbolická. Architektura je Tektonická stereotomická skladebně čitelná (rozložitelná) skladebně homogenní. Architektura odráží mj. sociální aspekty (např. šlechtická sídla, lidová architektura), a má regionální odlišnosti. Volarský dům Šumava / přenesený typ alpského domu/ Architektura je vždy vnímána v nějakém kontextu (urbanistická-součást souboru staveb, krajinný-solitér). 10

11 Podle vůle investora projektanta a podle platné regulace se může proti tomuto prostředí vymezovat (kontrastní pojetí), nebo usilovat o soulad s ním (kontextuální pojetí) Praha Tančící dům / F. Gehry, V. Milunič/ Písek dostavba otavského nábřeží v kontextu starého města Architektura vzniká (od počátků po současnost) v konkrétním společenském kontextu. Teoretik architektury a tvůrčí architekt Leon Krier tuto skutečnost komentuje takto: 11

12 obrazně řečeno, je-li člověk oblečen do hadrů, jeho sebevědomí utrpí stejně jako věrohodnost, kterou chce vzbuzovat u druhých. Není možné si představit stavbu izolovanou od ostatního světa. Ať je malá, či velká, není neutrální a vždy působí na okolí. Stavby mají být tedy pojímány jako části většího celku. V totalitních společnostech může sloužit např. k prezentaci moci a propagandě jako projekty nacistického Berlína, či některé monumentální stavby ve stylu socialistického realismu. Vedle toho vznikají účelové stavby nízké úrovně (dělnické kolonie, panelová sídliště). Norimberk /Německo/ Moskva /Rusko, dříve SSSR/ Architektura v demokracii musí zohlednit možnost volby a zároveň nutnost regulace respektování svobody druhých. (A. není galerijní předmět nutí všechny kolemjdoucí ji vnímat.) Nizozemí příklad demokratické architektury 12

13 STUDIJNÍ MATERIÁLY DUDÁK, V., R. POŠVA a B. NEŠKUDLA, Encyklopedie světové architektury. Praha. ISBN KRIER, L., Architektura jako volba nebo osud. Praha. ISBN OTÁZKY A ÚKOLY Co chápete pod pojmem architektura? Uveďte nejméně dvě definice odlišného obsahu tohoto pojmu. Definujte architektonický sloh. Popište, co rozumíte pod pojmem hmota stavby. Vyjádřete stručně obsah pojmu dispozice stavby. Uveďte jaké základní funkce má architektura? Vysvětlete na základě definic rozdíl mezi architekturou stereotomickou a tektonickou. KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium 13

14 2. Stavby pravěku a starověku KLÍČOVÉ POJMY Megalit, menhir, dolmen, kromlech, zikkurat, pyramida CÍLE KAPITOLY Identifikovat základní rysy nejstarších stavebních projevů člověka v pravěku a starověku ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 2.1 Úvod Památky jako historicky vzácné stavby, jsou v dnešní době zajímavým prostředkem pro zkoumání pokroku a vývoje stavebnictví. Rovněž jsou považovány za důležitou památku, jak pro historiky, tak pro obyčejný lid. Právě důležitost památek pro obyčejný lid jako rozeznání kultur oblastí kde se památky nacházejí. Každá historicky zajímavá stavba na sebe váže spoustu pověstí, legend či pohádek. I když si tento uvedený aspekt málo kdo uvědomuje. Je velice důležití pro ducha dané oblasti, kde stavba stojí. Proto bychom mněli o takto výjimečné stavby pečovat a uchovávat je pro další generace. A to je problém, s kterým se snaží v dnešní době bojovat restauratéři památek. Právě v této práci bych chtěl osvětlit danou problematiku rekonstrukci historických staveb. A rozhodnutí o používání technologií a materiálů. 14

15 Již lidé v pravěku měli přírodní ukryty jako jeskyně a skály, které obývaly celé generace. I díky tomu v dnešní době víme o tomto pravěkém obyvatelstvu alespoň nějaké informace. Postupem času šlo lidské myšlení k/ke předu. Začali budovat stavby jak pro ukryt tak pro účel skladování věcí, dobytka, potravin atd. V této době byly jako stavební materiály používaně přírodní věci. (kámen, dřevo, tráva, hlína, atd.). Nyní se Vám budu snažit ve velice zkráceném scénáři objasnit původní vývoj architektury od dob prvních dochovaných staveb. 2.2 Pravěk Za nejstarší stavby lze považovat již úpravy přírodních útvarů pro obydlí a provizorní obydlí v paleolitu. Z období neolitu je archeologicky doloženo velké množství obytných staveb ze spalných materiálů. Většinou měly charakter dlouhých domů kůlové konstrukce, obdobných jaké některé primitivní kultury užívají doposud. Nejstarší obytné soubory staveb známe z prvních lidských sídel v Malé Asii (Hacilar 6000 př. Kr), Catal Huyuk 5600 př. Kr.) Za první monumentální stavby lze považovat projevy megalitických kultur. Doklady jejich činnosti jsou dochovány na velmi rozsáhlém území Evropy a středomoří. Můžeme tedy hovořit o jakémsi prvním slohu. Je velmi pravděpodobné, že jednotlivé lokality užívající 15

16 tyto techniky měly vzájemné kontakty. Kámen použitý na megalitické stavby byl někdy dopravován na velké vzdálenosti. Tyto stavby spočívaly v manipulaci s vhodnými velkými kamennými bloky (z řečtiny mega =velký, lithos =kámen). První monumentální stavby byly umožněny společenskými podmínkami neolitické zemědělské revoluce, vyžadovaly vysokou organizovanost, přeprava na velké vzdálenosti. Megalitické stavby dělíme na - menhiry dolmeny kromlechy. Menhir (= dlouhý kámen ) - prostý vztyčený neopracovaný kamenný blok Dolmen (= kamenný stůl ) je sestavou několika velkých kamenů, kdy některé slouží jako svislé nosné prvky, na nichž jsou položeny ploché kameny vytvářející jakýsi strop. Účel těchto staveb, umožňující jakousi ochranu pod vzniklým stropem, či střechou, byl po dlouhá desetiletí předmětem různých teorií. Prokázaným účelem dolmenů dochovaných v situaci, kdy na ně byla navršena mohyla drobnějších kamenů, je funkce hrobky, či kultovního místa. Takto konstruované stavby 16

17 nazýváme pojmem tumulus. Lze v nich vidět paralely s vyspělými starověkými stavbami (pyramidy od př. Kr.) Nejstarší stavbou v Evropě je právě hrobka tohoto typu v Barnenez u Morlaix v Bretani (4500 B.C.) Dochované nálezy nám umožňují pouze velmi částečnou představu o společnostech, které tyto stavby vytvořily. To platí i pro předpokládané kultovní využívání dalšího typu megalitických staveb kromlechů. Jedná se o promyšlené sestavy menhirů, případně dolmenů. Nejznámějším kromlechem je lokalita Stonehenge v Anglii, kde jsou kameny uspořádány v soustředných kruzích se zohledněním základních astronomických znalostí. Podobně je řešena lokalita Avebury. Jiným typem kromlechu jsou dlouhé rovnoběžné lineární řady menhirů nejznámější lokalitou je Le Ménec (Carnac) v jižní Bretani. Avebury / GB Stonehenge/GB 2.3 Starověká architektura Sumerů a Egyptských faraonů Zikkurat Více než před 5000 lety se objevily na území starověké Mezopotámie stavby pojmenované jako zikkurat. Podle slova babylónského ziqqurrat. Tato stavba sloužila k náboženským (kultovním) účelům. Zde navazovali kněží kontakt s bohy. Nejznámějším zikkuratem je Babylonská věž. O její 17

18 podobě a místu, kde stála, se vedou trvalé spory a debaty. Poslední archeologické výzkumy naznačují, že by se tyto hypotézy mohly přeměnit v realitu Pyramidy a jejich strážce Sfinga Po zikkuratech následovaly i na dnešní dobu neuvěřitelné stavby jako jsou pyramidy. Pyramidy ze starého Egypta sloužili jako hrobka pro panovníka. Byly postaveny z lomeného kamene ve tvaru kvádru a to v rozmezí př.n.l.. Kvádry vážily přes 1000 kg, na takovou váhu se již museli používat jednoduchá stroje a využívat přírodních sil. Z tohoto můžeme usoudit, že Egypťané, na svou dobu, byli velice vyspělým národem. Pyramidy v Egyptě stojí do dnes. A to přísným řádem jak po stavební tak po statické stránce. Spekulace o stavbě pyramid se objevují dodnes. Nikdo přesně neví, jak to před 5000 lety bylo. Je zde varianta s použitím otroků či zručných 18

19 placených řemeslníků. Pyramida plnila funkci hrobky panovníka faraona. Byla vybavena vlastní komorou pro zemřelého a dalšími prostorami s výbavou a zásobami pro jeho posmrtný (věčný) život. Největší pyramida má v současné době rozměry základny 230,38 230,38m, (což odpovídá ploše třinácti fotbalových hřišť) její současná výška je 137,5m, i když původně byla ještě o 2 m na každé straně delší a o 9 m vyšší. Sklon pyramidy je asi Sfinga se skládá z dvou kusů kamene a to z hlavy faraona a lvího těla. Tato socha měla chránit Egypt a pyramidy v Gíze. Rozměry sochy jsou přibližně 20 m na výšku a 70 m na délku. Egyptský faraon Remses II u všech zmiňovaných staveb na území Egypta a to i u zrodu Chrámového komplexu v Karnaku k úctě boha Amona. 19

20 2.3.3 Chrámový komplex v Karnaku Do hlavního chrámu se vstupuje mohutnou plochou branou, následuje obdélné nádvoří a sloupová síň. Za ní se vstupuje do vlastního chrámu (naos), temné obdélné místnosti, obklopené chodbami a malými místnostmi. Sloupová síň má plochu asi m2 se 134 masivními sloupy v 16 řadách. 122 sloupů je 10 m vysokých, 12 sloupů má výšku 21 m a průměr přes 3 m. Stavebním materiálem byl v době faraonů hlavně kámen. STUDIJNÍ MATERIÁLY PEČÍRKA, J. a kol., Dějiny pravěku a starověku. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. DUDÁK, V., R. POŠVA a B. NEŠKUDLA, Encyklopedie světové architektury. Praha. ISBN

21 OTÁZKY A ÚKOLY Popište, jak vypadaly nejstarší obytné stavby. Vyjmenujte druhy megalitických staveb. Jaké jsou starověké kulturní oblasti? Vyjmenujte minimálně čtyři z geograficky blízkých. Jaký byl hlavní stavební materiál v Mezopotámii? Co je zikkurat? Načrtněte jeho podobu a uveďte, k čemu sloužil. KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium 21

22 3. Antická architektura KLÍČOVÉ POJMY Klasická řádová architektura, dórský řád, jónský řád, korintský řád CÍLE KAPITOLY Pochopit význam antiky pro další vývoj stavebnictví; orientovat se v antických řádech ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 3.1 Antické Řecko Evropská architektura se začala rodit ve svou krásu 2-3 st.př.n.l. ve starověkém Řecku přímo na ostrově Kréta a to Minojskou kulturou. Jednalo se o zakomponování barev na stavební konstrukce např. malby, natíráním stavebních prvků. Dále stojí za zmínku pohřebiště v Mykénách na Peloponéském poloostrově. Potom: Chrám v Paestum Parthenón na skále Akropolis komplex chrámů Schody Propylaje Kariatida sloup tvaru lidské postavy (kvalitní kámen) Výše zmiňované stavby byly postaveny z velice kvalitního opracovaného kamene s důkladnou 22

23 promyšleností stavebních konstrukcí Tři základní druhy dříků a hlavic řeckých sloupů klasická řádová architektura dorský sloup - masívnějšími sloupy s ostrým žlábkováním a poměrně jednoduchou bochníkovitou hlavicí zakončenou čtvercovou deskou - patkou iónský sloup - předpokládal již štíhlejší sloupy s mělkým žlábkováním a zakončením hlavicí s dvěma závity (volutami) - zdobená kroucená hlavice. Zdůrazněná patka. korintský sloup bohatě zdobený, má připomínat akant (druh bodláku) kanelovaný (žlábkovaný) může být u všech třech druhů má dvojí význam estetický a větší šance přežít otřesy půdy Řecké divadlo Stupňovité kamenné (půlkruhový tvar) uprostřed kruhové hlediště Divadlo v Epidauru (nejzachovalejší) pro diváků První sedadla pro vznešenější občany (výhody např. opěrky na ruce) Dodána místo v Řecku v horách věštírny, divadlo Taormina divadlo s výhledem na Etnu 23

24 3.1.3 Akvadukty Přiváděli vodu z okolí do měst (až 50km) Pond du Gart slavný akvadukt na jihu Francie UNESCO 3.2 Římská architektura Etruská architektura je spojovací článek mezi řeckým a římským uměním. Umění Etrusků je velmi rozmanité. Dekorativnost Vymysleli oblouk Římané přetvořili Antika monumentalita Koloseum Pro zábavu, aréna, stadion, amfiteátr 1. st. n. l. 40m na výšku, 3 patra, tvar elipsy 3 typy hlavic sloupů Stavělo ho asi otroků Část rozebrána Hrály se tam gladiátorské hry, diváků V 18. st. dal Papež zákaz rozebrání, zachránil ho Další amfiteátr je např. ve Veroně Pantheon 24

25 Dochovaný v celkem dobrém stavu Kruhový půdorys s kupolí, 43,4m průměr Kamen, cihly, beton Kazetový strop, nahoře otvor cca 8-9m Má mramorovou výzdobu a podlahu Nejprve zasvěcen všem bohům, poté panně Marii Za konce antiky se považuje 4.soletí n.l., římská kultura se rozdělila na západní a východní byzantská kultura 25

26 3.2.3 Cesty Ohromná říše ->cesty Římské jsou známější Via Appia (cesta) Nejdříve se prohlídl terén a pak se cesta vydláždila, poté zasypána pískem. Každá měla údržbáře, který ji spravoval Nejvýhodnější cesty dnes dálnice Lázně městské lázně (v Římě Caracallovy lázně) Návštěva lázní byla společenskou událostí 26

27 STUDIJNÍ MATERIÁLY DUDÁK, V., R. POŠVA a B. NEŠKUDLA, Encyklopedie světové architektury. Praha. ISBN BURIAN, J. a P. OLIVA, Civilizace starověkého středomoří. Praha: Svoboda. SWIDERKOVÁ, A., Tvář helénistického světa. Praha: Panorama. CORNELL, T. a J. MATTHEWS, Svět starého Říma: kulturní atlas. Praha: Knižní klub. ISBN SVOBODA, L. a kol., Encyklopedie antiky. Praha: Academia. OTÁZKY A ÚKOLY Vyjmenujte řecké řády a napište jejich základní charakteristiku. Popište římský Panteon. Jak byla konstruována jeho klenba? Popište vliv římské architektury na pozdější tvorbu. KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium 27

28 4. Románská architektura KLÍČOVÉ POJMY Bazilika, rotunda, klenba CÍLE KAPITOLY Pochopit význam byzantského, předrománského a románského stavitelství ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 4.1 Charakteristika Románský sloh je slohem uměleckým. Rozšířil se ve středověku v století ve stavitelství a výtvarném umění v západních zemích, jižní a střední Evropě. Na východě Evropy se v té době prosazoval byzantský sloh. Románský sloh je považován za nejstarší sloh v Evropě. Již jak nám napovídá název používaný pro tento sloh, si určitě jako první představíme římskou říši. Ano je to tak. Sloh vznikl za existence římské říše a to přímo v Itálii. Dále se nacházela v Gálii, tedy ve Francii a jižním Německu. Ale to není zdaleka vše. Románský sloh se rozšířil do cele Evropy a to za pomoci katolické církve. Románská architektura spojovala téměř celou Evropu. Na naše území se dostala s určitým zpožděním s porovnáním např. se sousedním Německem. 28 Rotunda sv. Jiří na Řípu

29 Dobu románskou na našem území můžeme rozdělit do 4 základních období. 1. období do poloviny 11. století; 2. období polovina 11. století až rok 1100; 3. období 1100 až 1200; 4. období 1200 až Znaky PŮDORYSNÝ A PROSTOROVÝ TYP CHRÁMU centrální - ROTUNDA s kuželovou střechou, později s lucernou a apsidou zaklenutou konchou podélný jednolodní a vícelodní - BAZILIKA (původ v antickém Římě- Konstantinova baz.) trojlodní později pětilodní stavba s vyvýšenou střední lodí s bazilikálními okny osvětlujícími střední loď, na východě je umístěn chór s kněžištěm zakončeným apsidou. Pod kněžištěm je krypta zpravidla zaklenuta křížovými klenbami. Románský vázaný systém na jedno pole hlavní lodi dvě pole lodí boční, později klenba šestidílná OKNA - malá úzká s polokruhovým nadpražím, ostění, nadpraží i parapet (bankál neboli lavice) byly skosené. Okna se i sdružovala do podvojných, potrojných i víceosých oken. V hlavních průčelích často (u bazilik) kruhové okno s kružbou (rozeta). Okna obytných sídel většinou rovné nadpraží PORTÁL - arch. orámování vstupních otvorů. Polokruhové nadpraží, ostění buď jednoduchá bez sloupků a tympanonu nebo ústupkové bez sloupků nebo ústupkové se sloupky a tympanonem FASÁDA - plasticky členěna lesenami a vlysem pod římsou. Leseny často spojeny jednoduchým nebo obloučkovým vlysem nebo tvoří uzavřené lesenové rámy ORNAMENTIKA - perlovec, vejcovec, pila apod. na různých arch. článcích staveb spodní plochy klenebních pásů, hlavice sloupů, vlysy, portály, apod. 4.3 Stavební materiál KÁMEN - základní materiál (stěny, sloupy, pilíře, klenby) u nás především opuka, pískovec, tuf, vápenec. Lomový i tesaný CIHL. HLÍNA - cihly, cihly vypalované, méně často a krajově (stěny, klenby) DŘEVO - krovy, stropy (zvláště u ranně románských staveb), zakládání staveb na pilotách, srubové stěny, stěny vyplétané proutím s oboustrannou omítkou OMÍTKA a MALTA - zdění, v interiérech omítka na kamenné zdivo 4.4 Konstrukce SVISLÉ NOSNÉ (převážně stěnové - mohutné) 29

30 ZDIVO - kvádříkové, řádkové (přitesané kamenné kvádříky, zednicky provázané, později bosované) klasové kombinované (kombinace větších a menších kvádrů po vrstvách) smíšené (kvádrové a vevnitř vylité), v Pobaltí cihelné SLOUPY a PILÍŘE - hlavice (kladivová, krychlová, kalichová, a to hladká nebo zdobená, u pilířů jsou hlavice většinou polštářové), dřík (kruhový průřez, hladký nebo s plastickým vzorem pletencový, listový, apod. pilíř svazkový), patka (má nárožní drábky nebo lístky a spočívá na plintu VODOROVNÉ A ŠIKMÉ NOSNÉ 4.5 Druhy staveb STROPY PLOCHÉ - dřevěné trámy a záklop KLENBY - valená, valená do pasů, polovalená, křížová klenba později stoupající s úhlopříčným průnikem polokruhovým (původně plnostěnné tl. až 60 cm), později samostatně vyzděné čelní oblouky a samostatně vyklenutá úhlopříčná žebra v místech průniků (výplň prsou pak je tenčí), kopule, koncha STŘECHY - sedlové (hlavní loď baziliky), pultové (boční loď baziliky), kuželové (rotundy), stanové (věže u větších staveb byly u věží z kamene vyzděné jehlanové nebo kuželové helmice) CHRÁMOVÉ centrální a podélný půdorys, kláštery, kostely OBYTNÉ hrady, paláce, městské obytné budovy (např. Praha Staré Město) INŽENÝRSKÉ STAVBY mosty 4.6 Významné stavby Kostel Sainte-Foy v Conques (konec 11. stol.) Francie Kostel Notr-Dame-la-Grande v Poitiers (kolem 1143) Francie Bazilika Sainte-Madeleine ve Vézelay (kolem 1120) Francie Dóm v Mohuči (10-12 stol.) Německo Opatský chrám v Maria Laach ( ) Německo Bazilika sv. Jiří na pražském Hradě (kolem 1142) Čechy Tribunový kostel sv. Mikuláše v Potvorově (konec 13.stol) Čechy Rotunda sv. Jiří na Řípu (1126) Čechy Juditin most (1158) Čechy Dóm se šikmou věží a baptisterium v Pise ( ) Itálie Kostel kláštera v Cluny (od 1088) Francie 30

31 STUDIJNÍ MATERIÁLY DUDÁK, V., R. POŠVA a B. NEŠKUDLA, Encyklopedie světové architektury. Praha. ISBN DOSTÁLOVÁ, R., Byzantská vzdělanost. Praha: Vyšehrad. ISBN SPUNAR, P., Kultura českého středověku. Praha: Odeon. CHADRABA, R., KRÁSA, J., Dějiny českého výtvarného umění. I/1, Od počátků do konce středověku. Praha: Academia. DURDÍK, T., Encyklopedie českých hradů. 6. vyd. Praha: Libri. ISBN MERHAUTOVÁ, A. a D. TŘEŠTÍK, Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha: Odeon. OTÁZKY A ÚKOLY Co je Baptisterium? Vysvětlete, k čemu sloužilo. Co je to vázaný princip. Nakreslete příčný řez bazilikou a vysvětlete princip. Vysvětlete, z jakých zdrojů čerpala románská architektura KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium 31

32 5. 6. Gotická architektura KLÍČOVÉ POJMY Lomený oblouk, vertikála, klenba, opěrný systém CÍLE KAPITOLY Pochopit význam gotiky a dokázat identifikovat stavby podle charakteristických rysů ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 5.1 Charakteristika Gotická architektura se datuje od vrcholného a pozdního evropského středověku. Gotický sloh vznikl postupným vývojem z románského slohu. Jako samostatným slohem se stal zhruba v druhé polovině 12 století a to ve Francii. Konkrétněji se pohybujeme v okolí Paříže přesněji v kraji lle-de-france. Ze zmiňované oblasti se postupně rozšířil do střední a západní Evropy. Velmi brzy se objevila na ostrovech Anglie. V Pozdější době pokrok přešel do Španělska a Portugalska. Dále se gotika šířila do Německa a zbytku zemí v srdci Evropy. Za zmínku určitě stojí Itálie, kde se tento sloh projevil jinak než ve zbytku Evropy. Zvláštností je kombinace s románskými, 32

33 antickými a byzantskými vlivy. Itálie také stojí za zrodem renesance, která postupnými krůčky gotiku vytěsnila z území Itálie. Název gotika vznikl na území Itálii tehdejšími humanisty. Ti však gotiku nesprávně spojovali s Góty, jejichž umění bylo považováno za barbarské. Humanisté totiž považovali za barbarskou a oku neladící samu gotiku. Opačné mínění a veliké pochopení pro gotiku měla spousta barokních architektů. A to například Francesco Borromini či Jan Blažej Santini-Aichel. Na Francouzském území byl tento sloh nazýván style ogival sloh lomený. Gotika jako sloh se na rozdíl od jejího předchůdce románského slohu nedokázala prosadit po celé Evropě, ale spíše na západní a centrální části. Na území Evropy, kde bylo ovlivňováno umělecké cítění pravoslavnou církví, byl vliv gotiky značně potlačen. Ve stylu se objevuje do jisté míry směr za Bohem. Další velikou změnou u staveb je oproti románskému slohu také značné prosvětlení a odhmotnění stavby. 5.2 Znaky architektury Dalším znakem jsou čtyřboké věže, které jsou v rozích zesílené pomocí pilířů. Podél své výšky jsou děleny na jednotlivá patra. Směr k bohu se v samotné stavbě objevuje i v jednotlivých jejích částech. Odhmotnění a přiblížení k Bohu se opticky zobrazuje lomeným obloukem, který se postupem času přetvořil od širokého a méně lomeného až k vysokému a ostře zalomenému. Prvek oblouku je používán v oknech, portálech a všech zdobných částech stavby, i v umělecké řemeslné práci. Čas vzniku jde určit podle tvaru použitého oblouku. Vnitřní opěrný systém, který se skládá z klenebních žeber svedených do přípor předsazených před pilíři. Váha stropu je tak převedena do úzkých partií, což umožnilo postupně odlehčit zdi a zaplnit je rozsáhlými okenními plochami. Nejpokročilejším příkladem je soukromá královská kaple Saint Chapelle v Conciergerie v Paříži, která bývá nazývána gotickým skleníkem. Klenební žebra v průběhu vývoje gotiky ztratila nosnou funkci a stala se dekorativním prvkem. Vnější opěrný systém používaný zejména u gotických katedrál je pomocným činitelem podpírajícím z vnější strany pilíře, které zachycují tlak klenby. Skládá se z opěrných oblouků a opěrných pilířů. Mezi nejrozšířenější zdobné prvky patří fiály (drobné věžičky), které zdobily střechu i umělecké řemeslo. Dalším oblíbeným prvkem byly chrliče. 5.3 Hlavní prvky VERTIKALIZMUS členění nosného systému do vertikál, vyvinutý opěrný systém 33

34 OKNA - lomená okna zdobená kružbou, u světských staveb rovná nadpraží PORTÁL - vývoj z románského ustupujícího, lomená archivolta s vloženým tympanonem nebo Kružbou, u světských staveb menší portály rovné nadpraží KLENBA křížová žebrová klenba - lomený oblouk FASÁDA - armování zdiva z lomového kamene i zdiva (zesilování rohů opracovanými kvádry), domovní štíty vysoké, později bohatě členěné KAMENICKÉ DETAILY ozdoby opěrného systému (fiály, lilie, křížová kytka, poupě, krab, chrlič, konzola, baldachýn), výzdoba tympanonů a ostění, výzdoba klenebných žeber 5.4 Nejčastěji používané materiály Dominantním materiálem v gotice je jednoznačně kámen. Právě pro své mechanické, fyzikální, chemických a technologické vlastnosti. KÁMEN - základní materiál (stěny, sloupy, pilíře, klenby) tesaný i lomový (s omítkou), střešní krytina - břidlice CIHL. HLÍNA - cihly (u nás oblastně, běžně severní státy Evropy, Německo a Polsko - stěny, klenby), pálené tašky DŘEVO - krovy, zastropení, střešní krytina šindele, hrázděné zdivo v kombinaci s cihlami OMÍTKA a MALTA - zdění, v interiérech omítka na kamenné zdivo KOVY - olovo jako pojivo u subtilních konstrukcí 5.5 Konstrukce SVISLÉ NOSNÉ (převážně stěnové - mohutné) ZDIVO: spíše výplňové PILÍŘE a SLOUPY: hranolové pilíře opěrného systému i několikrát odstupňované, u vyvinutého opěrného systému jsou do opěrných pilířů zakotveny opěrné oblouky, v interiéru sloupy s příporami VODOROVNÉ NOSNÉ STROPY PLOCHÉ - dřevěné trámy a záklop KLENBY - křížová klenba žebrová (čtyřdílná, pětidílná, šestidílná, osmidílná), klenba hvězdicová, síťová, obkročná, sklípková, kroužená, vějířová 34

35 5.6 Druhy staveb CHRÁMOVÉ gotické baziliky, později sálové chrámy, katedrály (min. tři nebo více lodí, vyvinutý opěrný systém a věnec kaplí okolo kněžiště) a malé kostelíky. Centrální stavby výjimečně. KLÁŠTERY uzavřená skupina budov k bydlení s kostelem OBYTNÉ hrady, tvrze (věž s podsebitím, palác, kaple a opevnění se vstupní branou) městské obytné budovy (do úzkých uliček domovní štíty, často arkýře, v přízemí později mazhaus, dvory), městské paláce OPEVNĚNÍ MĚST několik pásem zdí oddělených parkánem, bašty a věže MĚSTSKÉ STAVBY radnice, školy, zbrojnice, sýpky, mlýny (za hradbami) INŽENÝRSKÉ STAVBY mosty (Karlův most v Praze od 1357 do poč. 15. stol.), kašny, komunikace, apod. 5.7 Významné stavby světa Katedrála Notre-Damme v Paříži (12. stol.) Francie Katedrála v Chartres (1260) Francie Katedrála v Remeši (1211) Francie Kaple Saint-Chapelle v Paříži ( ) Francie Katedrála v Seville ( ) Španělsko Milánský dóm ( ) Itálie Dožecí palác v Benátkách ( ) - Itálie Katedrála v Kolíně nad Rýnem ( stol.) Německo Katedrála ve Wellsu ( stol.) Anglie Katedrála sv. Víta v Praze (pol. 14. stol. 1929) Čechy Katedrála sv. Barbory v Kutné Hoře (konec. 14. stol.) Čechy Bazilika sv. Prokopa v Třebíči (1250) Morava Hrad Bezděz ( ) Čechy Hrad Bítov (13., přestavěn zač. 14. stol.) Morava Staroměstská mostecká věž (1380) Čechy 35

36 Západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži 36

37 Interiér katedrály v Laonu Chórový ochoz v Saint-Denis - 37

38 5.8 Gotická architektura v Čechách a na Moravě Je dělena do těchto období: Raná (od 2. čtv. 13. stol z Burgundska)- Třebíč 1240, Tišnov 1233, Anežský klášter Přemyslovská (od 2. pol poč. 14. stol.) Č. Budějovice, V. Brod, Zl. Koruna, Písek, Zvíkov Lucemburská (vrcholná 14. stol. P. Marie na Karlově, Karlštejn, Karlův most, universita, N. Město Pražské, jihočeská síňová dvoulodí Soběslav, Třeboň,) Matyáš z Arrasu, P. Parléř Pozdní (Jagellonská) Nejvýznamnějšími tvůrci jsou Benedikt Ried (Vladislavský sál, sv. Barbora v K. Hoře, královská oratoř, Vladislavský sál), Matěj Rejsek, H. Spies. Česká tvorba v této době spoluvytváří vývoj architektury na evropské úrovni. Celé gotické období je vyplněno hektickou stavbou hradů. K nejvýraznějším patří Pernštejn, Křivoklát. Sídelní síť našich zemí byla z velké části dotvořena v době obrovského lokačního boomu ve 2. pol. 13. stol (např. České Budějovice, Plzeň, Uničov, Prachatice, ). Gotický urbanismus pracuje s pravidelnými půdorysy bloků kolem čtvercových náměstí (dědictví antiky), stavba hradeb. Založení města řídí specialista ze zvláštním pověřením a kompetencemi lokátor. Městské domy jsou stavěny na dlouhých úzkých parcelách. Veřejné prostory jsou tržišti, začíná se rozvíjet jednoduchá infrastruktura (kanalizace, přívod vody do kašen, atd.). Nejvýznamnějším urbanistickým počinem lucemburské gotiky je založení Nového města pražského. STUDIJNÍ MATERIÁLY DUDÁK, V., R. POŠVA a B. NEŠKUDLA, Encyklopedie světové architektury. Praha. ISBN LE GOFF, J., Kultura středověké Evropy. Praha. ISBN SPUNAR, P., Kultura českého středověku. Praha: Odeon. CHADRABA, R., KRÁSA, J., Dějiny českého výtvarného umění. I/1, Od počátků do konce středověku. Praha: Academia. DURDÍK, T., Encyklopedie českých hradů. 6. vyd. Praha: Libri. ISBN OTÁZKY A ÚKOLY Na náčrtu vysvětlete konstrukční principy gotické katedrály. Uveďte názvy jednotlivých prvků (fiála, triforium, krab, ) Na náčrtu půdorysu středověkého města popište principy gotického urbanismu. 38

39 Vyjmenujte nejméně čtyři české gotické kláštery. Popište dispoziční schéma gotického městského domu. Uveďte nejméně čtyři gotické hrady v Čechách KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium 39

40 7. Renesance KLÍČOVÉ POJMY Vila, palác, hřebínková klenba, sgrafito CÍLE KAPITOLY Pochopit význam renesance a dokázat identifikovat stavby podle charakteristických rysů ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 7.1 Charakteristika Umělecký sloh, který trval mezi 14. až 17. stoletím. V tomto slohu se začala objevovat v převaze individualismem, zesvětštěním a z velké části návrat k antice. Renesance nezapře také úzkou spjatost s humanismem. Rinascenza nebo také znovuzrození se velice často objevuje v rozkvětu vědy a umění. Začalo na konci 13. Století v Itálii přesněji ve Florencii Giorgio Vasarim roku Renesance se dělí na tři vývojové části a to na: trecento (zahrnuje 14. století, především počátky renesančního umění ve Florencii) quattrocento (zahrnuje 15. století, rozšíření renesančního umění po celé Itálii) cinquecento (16. století, rozšíření do Zaalpí) Renesance do českých zemí nepřišla přímo z Itálie. Tato architektura se do Českých zemí dostala přes Uhry. Jednou z prvních památek byla roku 1492 na zámcích 40

41 v Moravské Třebové a v Tovačově. I když se motivy netýkaly přímo slohově čistě portály. Renesance probíhala v Českých zemích ve třech hlavních fázích. Raná renesance příchod renesance do českých zemí za období pozdní gotiky. Vrcholná renesance Pozdní renesance, v této fázi se ujímá manýrismu. Manýrismus je používán pro tvorbu pozdní renesance. Manýrismus je odvozen ze slova manýra to znamená zběhlost, rutinu. Forma manýrismu je z Německa a Nizozemska. V našich zemích byla renesance vystavena právě vlivům z Itálie, Německa a Nizozemska. Výsledný pohled je však ryze osobitě český. 7.2 Typické rysy Hlavní znakem byl vznik nových prvků v umění Antropocentrismus Kladený důraz je na pozemský život, poznání člověka a hlavně na lidský rozum. Typickým příkladem renesančního člověka je člověk zavrhující středověké myšlení, tj. obracení se k bohu vystřídal směr k člověku samému Individualismus Celkový vývoj člověku a jeho osobnosti. Začátek vzniku prvních životopisů, autoportrétů. Umělci se na rozdíl od středověku pod svá díla podepisují Humanismus Přebírání velkého množství prvků z antiky, které se dále přetváří a užívají tvůrčím způsobem Vědecký základ umění Zabývání umělců o technologie, anatomií a optikou. To se pak odrazilo na vniklé tvorbě. Příkladem je například použití perspektivy v kresbě, malbě nebo také v odívání bronzových soch. 7.3 Stavební materiály, konstrukce a architektura Zdivo V renesanci se stavělo převážně z cihel. Stěna byla opatřena vápennou omítkou jako pohledová část. Kámen se používal na místech, jako jsou oblasti otvorů. To u ostění dveří, oken a portálů Stropy Časté používání trámové a kazetové konstrukce stropu. Z počátku se používala klenba sklípková a později se začala používat v chrámových prostorách klenba valená nebo necková s lunetami. Pro naše území se používala a je typická hřebínková klenba. Ta vznikne při vytažení lunet, respektive jejich hran. Je to tedy renezanční přeměna gotického žebroví. 41

42 7.3.3 Zastřešení Střecha se určovala podle klimatického zatížení oblasti. Ve městech je typické řešení střech s hřebenem, který je kolmo k ulici či náměstí. Čelní strana je zakončena štítem. Štít je vystavěn z cihel či dřeva tvořící bednění Štíty a atiky Štíty a atiky jsou poznávacím motivem české renesance. Jsou to především obloukové štíty, dělené svisle a vodorovně prostými pásy. V pokročilé době se používal štít volutové. Platí pro české území. V Itálii se prováděla úprava štítu s vodorovným ukončením a to atikou. Atika byla ukončena v úrovni hřebene. V tomto případě průčelní zeď kulisově převyšuje a to imituje další patro půdními okny. Začátkem 16. století se používalo jako ozdobný motiv cimbuří, na rozích často opatřené falešnými střílnami. V době 16. století se nejčastěji používalo vlašské ozdobné cimbuří, lidově známé jako vlaštovčí ocásky Povrchová úprava zdí V zemi vzniku renesance Itálii se úprava zdí řešila pomocí kamenných obkladů. U nás se používala metoda sgrafito pro nedostatek kamenů. To znamená metodu imitace kamenného obkladu a to kresbou. Od 2. poloviny se na území českém objevují renezanční okna se šambránou a nadokenní i podokenní římsou. 42

43 7.4 Druhy staveb Královské stavby Zámecká architektura Městská sídla šlechty Městské domy Radnice Městské brány Chrámová architektura 7.5 Významné stavby u nás letohrádek královny Anny (Praha) zámek Nelahozeves měšťanské domy v Telči a Slavonicích zámek v Jindřichově Hradci zámek v Litomyšli zámek v Českém Krumlově zámek v Třeboni zámek Uherčice Edelmannův palác a Hauenschildův palác v Olomouci 7.6 Významné stavby Evropy Detail - renesanční prvky zámku Chambord. Francouzský zámek Chambord. 43

44 renesanční vila La Rotonda. Letohrádek Hvězda a jeho nezaměnitelný tvar šesticípé hvězdy. STUDIJNÍ MATERIÁLY DUDÁK, V., R. POŠVA a B. NEŠKUDLA, Encyklopedie světové architektury. Praha. ISBN MARTINDALE, A., Člověk a renesance. Praha. ISBN HYUGHE, R. (ed.), Encyklopedie umění baroku a renesance. Praha: Odeon. Umění a lidstvo, Larousse. OTÁZKY A ÚKOLY 44

45 Kteří architekti formovali ranou renesanci v Itálii? Popište konstrukční principy renesance. Vyjmenujte nejvýznamnější díla a tvůrce vrcholné a pozdní renesance v Itálii. Uveďte, které stavby souvisí s počátky renesance v českých zemích. Vyjmenujte tři nejvýznamnější renesanční stavby na pražském hradě. Vyjmenujte alespoň čtyři významné renesanční přestavby zámků v jižních Čechách. KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium 45

46 8. 9. Baroko a rokoko KLÍČOVÉ POJMY klasické a dynamické baroko, kompozice krajiny CÍLE KAPITOLY Osvojení si základních znalostí o změně ideových východisek v baroku a o uplatnění nových výrazových prostředků při zachování konstrukčních principů obdobných renesanci. Základní povědomí o nejvýznamnějších dokladech slohu. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 8.1 Charakteristika Baroko vzniká v 17. století v Itálii. V této době dochází k období válek v Evropě, nejistot. Obyvatelé pociťují růst katolické církve a absolutistické moci panovníka. Barokní architektura je představována monumentálními stavbami. Tyto stavby vyčnívaly z tehdejších pravidel. Vzniká velké množství staveb církevních a to kláštery a kostely. Ale na to nic nemění na téměř stejnou produkcí staveb světských. Jsou to domy pro šlechtu, paláce, letohrádky, radnice, školy a zámky. 8.2 Znaky nedůvěra v rozum, absolutizace víry odvrat od přírody, zaměření k vlastnímu nitru 46

47 mysticismus, duchovnost (pravda je člověku zjevena) naturalistická konkrétnost (pocit bezmocnosti, utrpení, bolesti) monumentalita snaha ohromit člověka, důraz na citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, nadsázka zásada kontrastu dramatičnost (např. krutý ďábel X milostivý Bůh, zlo X dobro, chudoba člověka X nádhera chrámů, hrůzy válek X nadpozemský ráj) RANÉ BAROKO mísení renesančních a barokních prvků VRCHOLNÉ BAROKO dynamika stavby i arch. prvků, složité půdorysy (zvláštním směrem je barokní gotika konstrukce a materiály barokní + gotické arch. prvky Santini) POZDNÍ BAROKO větší zdobnost fasád a interiérů - ROKOKO STĚNA stěnový nosný systém KLENBA především uzavřené klenby a klenby na složitých oválných půdorysech, s bohatou štukovou výzdobou, často opatřena malbami OKNA; obdélníková nebo se zaobleným nadpražím, trojúhelníkové nebo segmentové frontony se zdobenými suprafenestrami, kázulové okno, oválné okno PORTÁL nejvýraznější prvek stavby, vývoj od renesančního portálu k portálu bez přísných architektonických forem, výtvarně pojednané, ostění plastické, často vrcholí nikou pro sochu FASÁDA omítané, monumentální, vysoký řád, osovost, plastické křivky říms (později i nelogicky přerušovány), výrazný portál STŘECHY mansardová (dle arch. Fracoise Mansarta ), na věžích zvonová nebo cibulová INTERIÉR štuky, plastičnost arch. článků, barevnost, použití zlaté barvy, umělé mramory 8.3 Baroko v a architektuře kostely, chrámy, měšťanské domy (štíty) křivky, vlnění, oblouky, kopule (místo pravoúhlých tvarů) mohutnost, velkolepost staveb, vynikající akustika vnitřní výzdoba obrazy v zlacených rámech, mramor, přemíra ozdob, sochy; morové sloupy na náměstích Kryštof a Kilián Dienzenhoferové (Loreta, chrám sv. Mikuláše), Jan Santini 8.4 Barokní architektura v Česku Olomouc, památka UNESCO 47

48 Barokní architektura tvoří na českém území prim fázi vývoje architektury. V Čechách se barokní sloh začal prosazovat až od 1. poloviny 17. století až do čtvrtiny 18. století. Dnes již můžeme říci s jistotou, že barokní architektura ovlivnila Českou krajinu v největším rozsahu ze všech slohů. Barokní památky jsou nejrozšířenější dochovanou skupinou památkového fondu. A tento aspekt se projevil i v postavení České barokní architektury a je považována za nedílnou součást kulturního evropského bohatství. Na území Čech se velice projevilo úspěšné tažení katolické církve proti stavovskému povstání a tento moment se silně projevil v sakrální architektuře Rozdělení baroka do českých etap Pozdní baroko Rané baroko Vrcholné baroko Pozdní baroko a rokoko Richard Biegel 48

49 8.5 Stavby a způsob výstavby Chyby, které dělali architekti v renesanci a antice, se již z velké části eliminovaly díky pokroku. Jedná se o pečlivější přípravu, a to stavebními plány. Půdorysy, řezy, pohledy, perspektiva a modely. Dále se zdokonalila řemesla. To zapříčinilo zrychlení a zdokonalení pracovních prací. Veliký přínos pro stavitelství přineslo i založení Stavovského technické učiliště roku 1707 v Praze. 8.6 Materiály Z materiálů se na stavbu budov používaly především cihly a malta. Stěny byly omítnuté silnou vrstvou malty bez rozdílu stavebního materiálu, ze kterého byly postavené (cihly, kámen nebo obojí), díky čemuž vznikala bohatá štuková výzdoba. V módě byly i klenby různého druhu (kupole, klášterní klenba, křížová klenba), které se často v rámci stavby prolínaly s jinými klenbami, což kladlo vysoké nároky na zručnost a přesnost stavitele. 8.7 Konstrukce projev monumentality: snaha ohromit člověka, důraz na citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos, nadsázka kostely měly působit jako obraz nebe přenesený na zem, paláce a zámky reprezentovaly bohatství a moc půdorysem staveb byla elipsa nebo průniky elips (nekonečno) častý architektonický prvek: kopule drahé materiály: zlato, vzácná dřeva, barevné mramory 8.8 Druhy staveb Würzburg /SRN CÍRKEVNÍ STAVBY rekonstrukce původně got. chrámů, nové kostely, boží muka, kapličky, fary, kláštery, mariánské (morové) sloupy 49

50 OBYTNÉ zámky (dispozice se postupně mění v podkovovitou s čestným dvorem), paláce, obytný dům (buď na gotickém půdorysu bohatě dekorované fasády nebo dům šířkový mansardová střecha, jeden až dva rizality, jeden až dva portály), vily, letohrádky ZAHRADY řešeny na osu zámku, průhledy na drobné doplňkové stavby, oblíbená Salla terrena MĚSTSKÉ STAVBY radnice 8.9 Významné stavby Chrám sv. Karla Boromejského ve Vídni (Fisher von Erlach ) Rakousko Toskánský palác v Praze (Mathey ) - Čechy Chrám sv. Ignáce v Praze (Lurago ) Čechy Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze (Dientzenhoferové ) Čechy Kostel sv. Mikuláše na Staroměstském nám. v Praze (K. I. Dientzenhofer ) Čechy Kaple sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře (Santini ) Čechy Přestavba románské baziliky klášterního kostela P. Marie na Velehradě (Tencalla konec 17. až pol. 18. stol.) Morava Baldachýn (tabernákl) nad hrobem sv. Petra v Římě (Bernini ) - Itálie Dostavba chrámu sv. Petra v Římě (Maderna) - Itálie Náměstí sv. Petra v Římě (Bernini ) - Itálie Sant Andrea al Quirinale (Bernini ) - Itálie San Carlo alle Quatro Fontane v Římě (Borromini 1667) - Itálie Sant Ivo alla Sapienza v Římě (Borromini 1650) - Itálie S. Lorenzo v Turíně (Quarini ) - Itálie Chrám Saint-Louis-des Invalides v Paříži (Mansart ) - Francie Kostel sv. Pavla v Londýně (Wren ) Anglie 8.10 Rokoko Název pro sloh se odvodil od francouzského slova rocaille, jednalo se o zvláštní zprohýbané motivy. Počátek těchto nesčetných variant motivů vznikl v počátcích 18. století na Apeninském poloostrově. Avšak hlavním rozvojovým místem byla Francie. Vývoj Rokoka se datuje k vládě Ludvíka XV. Sloh se vyznačuje a prezentuje dekorativním ztvárněním a to především u stěn a kleneb. Tento jev se objevuje jak na světových, tak i u sakrálních staveb. Stavby jsou téměř celé pokryty lehkými a lehkými ornamenty, rokajemi, ve štuku a zlatě, ve formě fresek a motivů rostlin. Rozkvět nastává koncem roku 1730, k nám přichází s malým zpožděním až kolem roku Zajímavé kudrnaté ozdoby a rostlinné motivy zdobí každou stavbu a hýří zlatou a bílou barvou. Aspekt ornamentů se objevovala v architektuře, malířství, sochařství, uměleckém kovářství atd. Krásné a okázalé ornamenty nejsou však jediným znakem rokoka, ale jsou směrodatné při určování staří děl a to hlavně v architektuře. 50

51 Rokoko v České Republice V našich zemích se tento sloh objevuje velmi málo. Jedním z mála je zámek Nové Hrady u Skutče (okres Ústí nad Orlicí) z let , známe jej také jako "české Versailles" Zámek Nové hrady z Skutče Znaky rokoka Architektura všeobecně: Velká prosvětlená okna, zrcadla, světlé interiéry (průnik denního světla) intimní prostor je uzavřený, což se týká především motivů interiéru a také uzavřených zahrad rokoka. Parková architektura: Grotty, arkády, vodopády a dekorativní parková úprava vyjadřuje představu ráje (tvární svět plný harmonie) Interiérová architektura: projevuje se nahromaděním hmoty a prvků, intimností a galantností interiéru STUDIJNÍ MATERIÁLY DUDÁK, V., R. POŠVA a B. NEŠKUDLA, Encyklopedie světové architektury. Praha. ISBN ŠÍR, J. a K. ŠÍROVÁ MOTYČKOVÁ, Klenoty českého baroka. Praha: Kartografie. ISBN HYUGHE, R. (ed.), Encyklopedie umění baroku a renesance. Praha: Odeon. Umění a lidstvo, Larousse. OTÁZKY A ÚKOLY Kteří renesanční architekti jsou považováni za předchůdce baroka? 51

52 Uveďte dvě jména. Se kterými osobnostmi architektů souvisí počátky klasicizujícího a dynamického baroka v Římě? Uveďte dvě jména. Vyjmenujte hlavní projevy obou směrů v evropských zemích. Charakterizujte stručně rané baroko v českých zemích. Charakterizujte stručně vrcholné baroko. Vysvětlete pojem barokní gotika a uveďte nejméně dva příklady. Charakterizujte stručně rokoko v českých zemích. V čem se lišilo od barokní tvorby? KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium 52

53 10. Architektura v 19. století - Klasicistní architektura a empír KLÍČOVÉ POJMY klasicismus, empír CÍLE KAPITOLY osvojení si základních poznatků o vývoji teorie, konstrukcí a technologií staveb ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 2 hodiny VÝKLAD 10.1 Klasicismus a empír V století se používá klasicismus v architektuře. Je to sloh z období buržoazní revoluce, která proběhla ve Francii. Klasicismus převládá důrazem na rozumovou část poznání. Silní důraz se klade na symetrii, pravidelnost a geometrii. Spjatost s antickým Římem. V 19. století, když hovoříme o klasicismu, se rozplynula slohová pevnost a dodržování nějakého období, důsledek je hromadného prosazení umělců a také architektonických stylů. V období klasicismu upadá dříve dominantní církev spolu s náboženskou architekturou. V dominanci výše uvedeného období střídají soukromé stavby. Klasicismus se vrací do La Madeleine - kostel sv. Máří Magdalény / Paříž 53

54 dávného období antické a egyptské (empír) stavby. Vysvětlení pro návrat do historie jsou především široké změny. Jelikož uváděný styl vychází z antiky, nemůžeme jej považovat za vrchol či pokračování renesance, ba naopak ho musíme chápat jako přerušení souvislosti evropské architektury zahájené renesancí. V tomto období se pozvolna objevují a používají nové materiály a technologie. Tato vymoženost podporovala nové řešení problematiky. Tento aspekt vedl k širokému rozvoji strojírenství. Dalším plusem je architektonický požadavek stavět funkčně a levně. Tyto požadavky potlačovaly estetickou část stavebního díla. Je tedy logické, že architektura a inženýrství se vydávalo lehce pozměněnou cestou Znaky navazoval na antiku pevně stanovená estetická pravidla a předpisy rozumová kázeň a střídmost - oproti barokní vášnivosti, mystičnosti a dualismu duše a těla. Proto vládne symetrie, strohost, není místo pro fantazii umělce. stavby byly monumentální a chladné měřítkem krásy je pravda a rozumovost v malbě byla nejdůležitější linie a precizní, téměř fotografická modelace reality (zejména lidských těl). Barva tedy neměla funkci výstavby obrazu, ale spíše kolorovala Druhy staveb a konstrukce Stavělo se málo církevních staveb. Spíše vznikala nová předměstí, parky, nábřeží, kolonády, divadla, špitály, tunely, nájemní domy (činžáky; Platýz v Praze), první továrny s mnohookými komíny, silnice, železniční tratě, viadukty a rozhledny. Ke stavbě se používal nový materiál, litina. Klasicistní a empírové stavby a výtvory byly nejčastěji zdobeny např. ornamentem boží oko, rosetou ve věnci s větvičkami, medailon s profilem imperátora nebo s oblíbenými znameními, monogramy, pruhem s rostlinnými motivy nebo mořskou vlnou. 54

55 10.4 Významné stavby v České Republice Stavovské divadlo v Praze Kostel sv. Kříže v Praze Na Příkopě / Praha Knihovna na zámku Kačina 55

56 10.5 Významné stavby v Evropě Kostel La Madeleine v Paříži Teatr Wielki ve Varšavě STUDIJNÍ MATERIÁLY DUDÁK, V., R. POŠVA a B. NEŠKUDLA, Encyklopedie světové architektury. Praha. ISBN KUTHAN, J., Aristokratická sídla období klasicismu. Praha: Akropolis. ISBN OTÁZKY A ÚKOLY Vysvětlete, jaké jsou hlavní rozdíly mezi klasicismem a empírem. Vyjmenujte čtyři významné klasicistní stavby v Čechách. KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Samostudium 56