Connie Brockway. Nevěstin závoj

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Connie Brockway. Nevěstin závoj"

Transkript

1 Connie Brockway Nevěstin závoj

2 Věnováno Marcii Howardové, jež mě naučila nadhazovat míček při podání a vládnout tenisovou raketou; mé důvěrné autorce, jež mi vštípila lásku ke knihám; šampionce všech dětí ze sousedství, jež mě naučila postavit se čelem všem tyranům; kuchařce, jež umí připravit ten nejlepší jablkový koláč na světě a jež mě zasvětila do radostí vaření; a nejvíc ze všeho děkuji své matce. Mám tě ráda, mami. Z anglického originálu THE BRIDAL SEASON přeložila Hana Kučerová Redakční úprava Eva Mikolášková Grafická úprava obálky GepArts, Frýdek-Místek Sazba Josef Polák Vydalo nakladatelství Alpress, s. r. o., Frýdek- -Místek, v edici Klokan, 2OO3 Tisk a knihařské zpracování Centa, spol. s r.o., Vídeňská 113, Brno Vydání první ISBN 8O

3 Za to, že mohla být tato kniha napsána, dlužím díky Damaris Rowlandové, své agentce, jež mě vždy podporovala, a také Maggie Crawfordové a Wendy McCur dyové. A v neposlední řadě i Grace Pedalinové, jejíž podíl na mé literární práci je za halený tajemstvím. Děkuji vám všem.

4 Kapitola 1 Jestliže vám někdo upustí do dlaně perlu, sevřete ji v p ěsti. Londýn, poslední desetiletí vlády královny Viktorie TO JIM PŘECE NEMŮŽU UDĚLAT! šeptala rozčileně lady Agatha Whyteová panu Henrimu Arnouxovi a s nepříjemným pocitem vnímala shluk ostatních cestujícíc h v hale, čekajících na příjezd vlaku. Bigglesworthovi jsou na mě odkázáni. Bojí se, že pokud se náležitě nepostarám o svatební obřad a hostinu, markýz z Cottonu nikdy nepři jme slečnu Bigglesworthovou jako sobě rovnou a její budoucí příbuzenstvo na ni jedno u provždy bude pohlížet jako na někoho méně cenného, kdo jim na společenském žebří čku nesahá ani po kolena. To ale přece není vůbec váš problém, drahoušku, namítal Arnoux prosebným hla sem s lahodným francouzským přízvukem. Lady Agatha na něj bezmocně hleděla. Ráda by mu nějak naznačila, jaké je její výsa dní postavení ve společnosti. Nechtěla se chlubit tím, jak velký má vliv, ale měla nutká ní dát mu najevo, čím je pro tu rodinu tak důležitá. Možná že sama sebe jen obelhává, polekala se náhle, a třeba vůbec nemá takový vliv, jak si sama myslí. Bigglesworthovi jsou přesvědčeni, že jedině díky mému vlivu získá slečna Angela privilegium vstoupit do vyšší společnosti. Vážně, dodala omluvně, jediný důvod, pr oč by prý ta vznešená smetánka vážila cestu do nějakého bohem zapomenutého Little Bidewellu, je ten, že já se ujmu svatebního obřadu a hostiny. Stejně tak jako jsem to udě lala pro vaši dceru, pane. Cítila, jak se jí do tváří hrne krev. Kolikpak už je to let, kdy se takhle naposledy červenala? To byla vážně moc hezká svatba, to se musí nechat, ujišťoval ji spěšně Henri Arn oux. Jenže přesto, jak byla velkolepá, nestala se zárodkem budoucího štěstí mojí dcer y. Avšak krok, který po vás teď chci já, abyste učinila, bude určitě zárodkem pro mé bu doucí štěstí. A pokud mohu být tak smělý, i pro vaši šťastnou budoucnost. Ovšem za př edpokladu, že ke mně chováte stejné city, jako já k vám, drahá lady Agatho, Uchopil ji za ruku v rukavičce a přitiskl si ji ke rtům. Rezervovanost lady Agathy začala tát. Mluvil mile a ve tváři měl upřímný a oddaný výraz. A navíc bylo tak romantické, že ji doprovázel celou cestu až sem, na nádraží. Přest o si v duchu vyčítala, jak ji vůbec mohlo napadnout, že by mohla ujet do Francie s pane m Arnouxem, místo toho aby se vydala do Little Bidewellu, kam už měla koupený líste k, jenž svírala mezi prsty. Litovala, že s něčím podobným vůbec souhlasila. Jenomže nevěstina teta, slečna Eg lantyne Bigglesworthová, byla dávná přítelkyně z dětství Agathy oblíbené sestřenice. A když ji o to drahoušek Helena tak naléhavě žádala, přišlo jí to jako sen: prostá venko vská dívka se má provdat za muže, který nejenže dozrál k manželství jako nejlepší roční k ušlechtilého vína, ale zároveň pochází z rodiny, jež se počítá k nejvlivnějším a nejnam yšlenějším snobům ve společnosti. Obávám se, že by mě slečna Bigglesworthová velmi postrádala a já bych si nikdy n

5 eodpustila, kdyby Bože, ještě nikdy jsem neslyšela hloupější žvásty, ozval se za zády pana Arnouxe t lumený ženský hlas. Neuražte se, dámo, ale jestli se tý holce podařilo ulovit markýze, nepotřebuje už žádnou vaši pomoc, to mi věřte. Lady Agatha se rozpačitě naklonila, aby viděla na tu opovážlivou tvář za zády pana A rnouxe. Užasla. Osoba, kterou čekala, že spatří, nebyla jen tak nějaká holka z ulice, jak lady Agatha předpokládala, ale jemná a zámožně vyhlížející mladá dáma, způsobně u sazená na lavičce. Vypadala tak na pětadvacet a byla až neuvěřitelně hezká, s vysoko posazenými lícní mi kostmi, ostře řezanými rysy ve tváři a výraznými čelistmi. Hluboké hnědé oči a nad nimi se klenulo úzké tmavé obočí. Ústa však měla na dámu jaksi příliš široká a rty až mo c plné na to, aby byla dokonalá kráska. Oči lady Agathy se pomalu zkoumavě přenesly vzhůru k obrovskému a přezdobené mu klobouku, jenž trůnil na koruně dívčiných kaštanových vlasů svázaných do drdolu. Mezi pruhovanými stuhami hnízdily pentle z hedvábí v barvě šeříku, zatímco ze spánk ů jí koketně visela dlouhá purpurově zbarvená pera. Byla to úžasná směsice! Její šaty se pro cestování vůbec nehodily, ale přesto byly moderní a očividně velice drahé. Po celé délce rukávu, od štíhlého krku až po úzké zápěstí, se táhla brčálově zelená krajka. Šaty měla v pase staženy, aby jí dál splývaly po bocích až k útlým kotníkům sevř eným v polobotkách z kozinky. Ty šaty měly cenu nejméně dvaceti pěti zlatých a žádn á holka z londýnského předměstí by si je nemohla dovolit. Lady Agatha se rychle rozhlédla po jiném možném zdroji nevyžádané rady, ale nikd o jiný nablízku nebyl. Mladá dáma se zářivě usmála. Jemináčku. Kdyby mě takovejhle zazobanej kořen požádal, abych s ním vzala roha, nerozmýšlela bych se ani vteřinu. Rozpustile se na ni z akřenila a mrkla. Vypadá k světu, drahoušku. Prosím? Poslechněte mě, Agatho, naléhal Arnoux. Pojeďte se mnou. Ale - Pozornost roztěkané Agathy se jen s obtížemi vracela zpět k Arnouxovi. Dala jsem s lib. Nemůžu nechat tohle ubohé děvče, které nemá ani matku, jen tak Snažila se naj ít vhodná slova. Myslíte na holičkách? chtěla jí mladá žena s kaštanovými vlasy pomoci, ale pak je n znechuceně zavrtěla hlavou. Jéje! To jsou mi ale pěkné vytáčky. Já do vás vidím. Př ipadáte si důležitější, než ve skutečnosti jste. Máte sice nějakej ten talent, to jo, ale k če mu vám to je, když se bojíte, že bez něj byste byla úplná nula? Agatha už nic neříkala. Slova mladé ženy se jí dotkla víc, než jí bylo milé. Bylo by to v pořádku, kdybyste nic jinýho neměla. Ale vy máte. Máte jeho. Mlad á žena kývla palcem směrem k Henrimu Arnouxovi. Ten dychtivě kýval souhlasně hla vou. Nechte si poradit, nebuďte bláhová. Život vám nabídne jenom pár takovejch zra lejch švestek, moc málo na to, abyste si mohla dovolit vyplivnout ty, který už máte v pu se. A jestli vám tenhle frajer tady nabízí bezstarostnej život, tak to berte všemi deseti. Teď nebo nikdy. To úžasné stvoření se naklonilo kupředu. Z moderně oblečené mladé dámy se v mžik

6 u stala neodolatelná dračice s mimořádně lesklými vlasy. A kromě toho, člověku ned á moc velkou práci, aby viděl, že jste do něj zamilovaná až po uši, stejně jako on je celý bl ázen do vás! Konečně něco, čemu Agatha dokonale rozuměla. Prudce se začervenala. Mladice měla ještě něco na jazyku, když vtom malý chundelatý psík, který se ometal kolem odpadkového koše, zničehonic prudce prosvištěl kolem ní se zamaštěným papí rem od sendviče v tlamičce. S hlasitým výkřikem ho popadla za obojek a snažila se mu vy rvat kořist z huby. Ty jeden hloupej čokle! Vždyť to může být otrávený! Zvíře začalo kňučet, ale ona s ním zběsile třásla sem tam když vtom se Henri Arnoux naklonil a políbil lady Agathu Whyteovou na plná ústa. Pří mo před zraky všech lidí na nástupišti! Bože můj! Byly to celé roky, možná dlouhých deset let, kdy lady Agathu někdo na posledy takhle políbil. Kolena se jí podlomila, víčka se začala chvět. Důvody, proč ho c htěla odmítnout, se jí náhle zdály být nicotné a rada té mladé ženy jí připadala jako rada samotného krále Šalamouna. Kdo by si pomyslel, že s přípravami svatby mojí dcery si ukradnete i moje srdce? z ašeptal Arnoux a ustoupil o krok dozadu. Miluju vás, Agatho. Provdejte se za mě. Hne d dneska. Pojeďte se mnou do Francie. Je to přesně tak, jak povídala ta mladá dáma, Agatho. Musíte se rozhodnout. Teď hn ed! Mluvil tak odhodlaně, až se mu přitom chvěl rozrušením knírek pod nosem, a přest o Ale pane Arnouxi, co bude s Nell? Agatha kývla hlavou směrem k místu, kde stál a její služebná, uctivě ponořená do vlastních úvah. Co moje kufry a ostatní věci? Až na pár drobností jsou už všechny v Little - nedopověděla. Arnoux jí zlehka přiložil prst na rty. Nell pojede samozřejmě s námi. A pokud jde o vaše kufry, jestli v nich máte něco, na čem vám z osobních důvodů tak záleží, pošleme pro ně později. Ale teď mi dovolte, abych vám koupil nové věci, Agatho. Dovolte mi, abych vám vybral šaty a šperky. Chci si vás hýčkat, rozmazlovat- Pane na nebi, tak mu to dovolte! Mladá žena svírala psíka pevně ve svém náručí, část zamaštěného papíru mu stále č ouhala z huby ven, druhou část už měl napůl v žaludku. Oba páry hnědých očí, jedny p síkovy a druhé dívčiny, se dychtivě upíraly na Agathu. Mám? zašeptala Agatha, kterou samotnou udivilo, že by mohla dát na radu jakési neznámé, a navíc tak zvláštní ženy. O tom nepochybujte. Poslední zbytky Agatiných pochyb se rozplynuly jako pára a celou ji zaplavila vlna štěstí. Henri Arnoux vzal její obličej do dlaní. Vezmete si mě, ma chére, mon coeur? S radostí, přikývla. Prudce ji znovu políbil, potom ji objal kolem pasu a rychle si ji odváděl z nádraží pr yč. Lady Agatha byla tak ohromená a šťastná, že si ani nevšimla, jak jí lístek na vlak vyk louzl z ruky a lehce se snesl k zemi, jako konfeta při svatebních oslavách. Pozornosti mladé ženy na lavičce to však neušlo. Tak vidíš, Fagine, myslím, že dneska už jsme jeden dobrý skutek udělali, co říkáš?

7 oslovila Letty Pottsová psíka. V její řeči už nebylo ani stopy po londýnském nářečí, kt erým mluvila spodina. Sledovala pohledem oba lidi, jak vycházejí z nádraží, a buclato u ženu, která šla za nimi nepochybně služebnou Nell, kterou čekala brzká cesta za hranice domoviny. Není ta láska báječná? pronesla k psíkovi znovu svým přidrzlým londýnským nář ečím. Bože, je to sladký jak sirup. Až mě z toho rozbolely zuby. Lesk v jejích očí však ironii v hlase zcela popíral. Rychle políbila psíka na čumáček a pak se sehnula pro spadlou jízdenku. Upřela oči na název cílové stanice. Little Bidewell, Northumberland, četla. No těpic, to je dálka. Kdepak to jen pro všechno na světě může být? I když nám to vlastně je jedno, co říkáš, Fagine? Fagin u j ejí nohy zavrtěl souhlasně ocáskem. Když už máme lístek do Little Bidewellu, tak se t edy vydáme do Little Bidewellu. Z tváře jí pomalu vyprchal úsměv. Letty se odpoutala myšlenkami od podsaditého fr ancouzského nápadníka a vrátila se v úvahách zpátky ke svému problému. Nick ji brzy začne hledat, ale ještě s tím nezačal. Zřejmě pořád sedí ve své kanceláři a čeká na ni. Požárem, který v penziónu založil, zničil nejen její pokoj, ale i všechno, co jí na svět ě zbývalo, kromě posledních šatů, které právě měla na sobě. I ty by byly shořely kdyb y si Letty své jediné elegantní šaty neoblékla z čistě marnivého záměru, protože chtěl a udělat dojem na ředitele Goodwinovy hudební společnosti. Po dvou týdnech hledání práce už mohla vědět, že je to zbytečná námaha. Nickovi s e podařilo přesvědčit všechny divadelní ředitele v Londýně, aby ji dali na černou list inu. A to přesto, že patřila k vycházejícím hvězdám hudebního nebe. Nebo by se jí zcela určitě stala, kdyby jí k tomu dali příležitost. Kritikové už si oblíbili její hlas a ona dřív nebo později musí dostat roli, která všec hny přesvědčí, že dokáže zpívat s hloubkou, o níž si všichni mysleli, že ji postrádá, stej ně jako jistou dávku komediálního talentu. Na tu příležitost si ale bude muset patrně j eště trochu počkat. Hořce se usmála. Nick si patrně gratuluje, že se mu podařilo najít způsob, jak ji donu tit, aby se k němu připlazila zpátky po kolenou a přistoupila na ohavnou hru, kterou se ch ystal nalíčit. Letty se ale nikam neplazila. Namířila si to rovnou z hořícího penziónu na nádraží P ancras, posbírala pár mincí, co jí zbylo, a u nádražní pokladny si zjistila, kam až by mo hla dojet. Jenomže to, co se dozvěděla, za moc nestálo, protože pokladní jí sdělil, že jí t o stačí tak akorát do Chelsea. A to nebylo moc daleko. V tu chvíli na ni dolehla veškerá beznaděj nahromaděná za několik uplynulých týdn ů. Posadila se na lavičku, aby si všechno trochu promyslela, a snažila se zahnat bezmoc, která ji svírala. Je přece Letty Pottsová, prokristapána! Pověstná jiskrou v oku, bystrý m úsudkem a pohotovým úsměvem na rtech. Smělá a neohrožená Letty Pottsová! Nevrátí se zpátky k Nickovi. Nemíní se přidat k jeho nejnovější špinavé hře. Tady ne šlo o jejich obvyklou fintu, kdy obalamutili dalšího naivního důvěřivce. Nickovo nej novější číslo bylo kruté a chtěl při něm připravit nepříliš bohatou vdovu o dědictví. S tí m ona nechce nic mít. A náhle, jak tu tak Letty sedí, zabraná do svých hlubokých úvah, objeví se tihle dva z vyšší společnosti a doslova jí položí řešení jejího problému k nohám. Ted se klidně mů

8 že zašít do toho Little Bidewellu. Mohla by tam třeba i pracovat jako modistka pokud je to město natolik veliké, že tam vůbec mají nějaký módní salon. Přinejmenší m však bude z dosahu Nicka Sparklea. Letty bude svobodná jak ten pták. Žádný strážný anděl sice na dosah není, ale Letty už toho viděla v životě dost, aby věděla, že osud tu a tam ukáže laskavou tvář, a jedině blázen by zahodil takovou příležitost. Sevřela Fagina pevně pod paží a vstala. Pak pohlédla na číslo nástupiště vyznačené na jízdence. Letty Pottsová přece není hloupá.

9 Kapitola 2 Pokud se v prvním dějství objeví na scéně bezvýznamn á postava, můžete si být jisti, že v závěru hry bude mít př i sobě nůž. O MÝCH PRÁVECH na vodní zdroje nebude rozhodovat žádnej podělanej refor mní politik jen proto, že má moc! velkostatkář Arthur Himplerump zabouchal důraz ně holí o perón. Sir Elliot March položil konejšivě ruku na rameno staršího muže a rychle toho bruč ouna odváděl co nejdál z doslechu kolemstojících dam. Rozhodl se, že musí učinit těm nesmyslům jednou provždy přítrž. Starý hříšník ho zahlédl, jak veze Biggleswortho vy dámy ve svém kočáře na nádraží, a neprodleně se vydal přes ulici, aby si s Elliotem pr omluvil. Nebo spíš aby mu vyčinil. V tom spočívalo kouzlo stejně jako i prokletí maloměsta, jakým bylo Little Bidewe ll Každý se musel jít vždy pozdravit se svým sousedem at to bylo u zelináře, v Murrowově čajovně, v bance nebo v kostele. Samozřejmě že je to tvoje svobodné rozhodnutí, přitakal Elliot, pohled upřený do Himplerumpovy zarudlé tváře. Ale Arthure, i když máš svaté právo Burkettův poža davek zamítnout, zákon musí naše práva chránit a ne trestat nás za naše politické názor y. Himplerumpova brada se třásla zlostí. Já vím, že nejsi mstivý člověk, Arthure. Ve skutečnosti byl Elliot přesvědčen o pr avém opaku, ale v zájmu klidu byl ochoten mít klapky na očích. Někde blízko se ozval o zahoukání vlaku. Zatraceně, ulevil si, když se ohlédl na blížící se vlak a pak se podív al znovu na svého společníka. Počkej aspoň, než uděláš něco, čeho bys později mohl litovat. A teď mě omluv, musím jít přivítat dámu, kterou lady Bigglesworthová najala, aby zorganizovala svatební oslavy slečny Angely. Himplerump se však nehodlal jen tak vzdát. Kip říká, že bych si měl stát na svém. Kip byl Arthurovým jediným synem a dědicem. Byl to pohledný mladík, který boh užel už v raném věku našel zalíbení sám v sobě. Elliotův mírný hlas zocelověl. Můžu tě ujistit, že nejlíp bude, když dáš svoje názor y najevo způsobem, který neurazí ani tvoje svědomí, ani Burkettovu peněženku. Tak dobrá, procedil mezi zuby vztekle Himplerump. Nezapomínej ale, že to děl ám jenom proto, že to říkáš ty, jelikož vím, že na rozdíl od jiných, které bych mohl jmen ovat, jsi stejně jako já džentlmen. Elliot stiskl rty, ale podařilo se mu pronést s dostatečnou vážností: Upřímně se o to snažím, Arthure. Himplerump se s nespokojeným zamručením otočil a vykročil zpátky k nástupišti, na němž už s rámusem zastavoval vlak z Londýna. Eglantyne a Angela Bigglesworthovy pokročily kupředu a úzkostlivě vyhlížely dámu údajně s nadpřirozenými schopnostm i. Tu měla představovat právě lady Agatha a měla přesvědčit urozenou rodinu Sheffieldových, aby své hřbety ztuhlé staletými tradicemi, sebev

10 ědomím a nadutostí trochu uvolnili a přijali slečnu Angelu Bigglesworthovou do svéh o středu. Elliot se s rodinou Sheffieldových setkal před mnoha lety, kdy měl možnost na letm ý okamžik nahlédnout do jejich urozené společnosti. Neudělal na ně však žádný dojem, což zřejmě způsobila skutečnost, že neměl jejich šlechtický titul. Kdepak, Sheffieldo vi mezi sebe nepřijmou s laskavou tváří dceru bezvýznamných neurozených rodičů. A nezáleží na tom, že Bigglesworthovi, stejně jako Marchovi, obdělávali tuto půdu už v dobách, kdy Sheffieldovi byli pouhými nevolníky. Elliot vrhl pohled na Eglantyne Bigglesworthovou, v jejíž všední úzké tváři se zračil y obavy. Vedle ní stála její neteř Angela, půvabná blondýnka, zosobnění ženství v roz puku. Pouze nepřirozeně stažená růžová ústa a nepatrné stíny pod očima kazily doko nalý dojem. Eglantyne si všimla, že ji Elliot pozoruje, a unaveně se na něj usmála. Vzhledem k to mu, že podkoní Bigglesworthových onemocněl dnou a Angelin otec Anton zůstal dom a, aby připravil vše potřebné, Eglantyne požádala Elliota, aby přivezl hosta svým koč árem na panství Hollies. Sir Elliot March, jakožto dokonalý džentlmen, nemohl její žádosti nevyhovět. A kr omě toho měl Bigglesworthovy moc rád. Byla to právě Eglantyne, která ho utěšovala, když mu zemřela matka. Doufal jedině v to, že lady Agatha bude schopná odvést asp oň desetinu práce, kterou od ní Eglantyne očekává. Průvodčí otevřel dveře vlaku dokořán a seskočil na perón. Pak se otočil a vytáhl schů dky. Little Bidewell! Cestující do Little Bidewellu, vystupovat! První pasažéři se začínali trousit z vlaku ven. Farářova hospodyně, za ní dvě hihňají cí se dívky, její neteře, které se chystaly strávit letní prázdniny na venkově. Po nich se objevil muž středního věku v kostkovaném saku, jenž si tiskl k hrudi otrh anou cestovní kabelu, která na svého majitele prozrazovala, že bude zřejmě obchodní c estující. A pak už nikdo. Průvodčí pohlédl na kapesní hodinky, pak se svižným krokem vydal na nástupiště a p řitom mumlal něco o zaslouženém šálku čaje. Eglantyne s Angelou si vyměnily vyd ěšené pohledy. Inu, polkla ztěžka Angela, určitě se to nějak vysvět Támhle je! vykřikla Eglantyne. Lady Agatho! Tady jsme! Tady! Elliot se otočil k vozu první třídy. Vnitřkem vlaku uličkou podél okénka se prodírala žena, na hlavě jakousi obrovskou, těžko pojmenovatelnou věc, zřejmě klobouk, usou dil. Dveře vlaku se otevřely a v nich se objevila její pitoreskní silueta, která se ostře rýso vala proti jasnému slunci. Elliot zbystřil zrak. Měla postavu a vkus, jaký ten americký chlapík Gibbon se jmenoval, že? nedávno tak opěvoval a udělal z ní vzor. Na sobě měla těsné krajkové šaty, které k její smyslné postavě přiléhaly, jako by to byla její druhá kůže. Bylo zcela evidentní, že neslyšela Eglantyniny výkřiky, protože na výzvy starší žen y nijak nereagovala. Rozhlížela se kolem sebe, otáčela se na místě a předkláněla se tak, že provokativně vystavovala na odiv smyslné křivky zadní části svého těla. Nejen Elliot, ale i urozený pan Himplerump při tom pohledu zatajil dech.

11 Povídám, lady Agatho! Lady Agatho! Letty, stále ještě v předklonu, se rozhlédla kolem. Široký okraj směšného obrovské ho klobouku jí z větší části stínil tvář, ale Elliot stačil zahlédnout rozhodnou bradu, vý raznou čelist a nečekaně velká ústa. Byla mladší, než jim Eglantyne líčila. Mnohem mladší. Elliot přimhouřil oči. Hned jak mu Eglantyne pověděla o svém úmyslu angažovat dceru vévody, lady Agathu Whyteovou, aby se postarala o Angelinu svatbu, pustil se do diskrétního pátrání. Zjistil, že lady Agatha Whyteová je opravdová lady, nejstarší d ítě chudého vévody z Lally. Utvořil si o ní obrázek, že jí musí být víc než třicet. Letty se napřímila, malého černého psíka nedefinovatelné rasy, který se dosud skrý val v jejích sukních, teď svírala v náručí a otočila se k nim. Slunce se jí opřelo vší silou do tváře a ozářilo její rysy a oči, které byly hluboké a sytě hnědé. Vůbec to nebyla klasick á kráska, ale byla hezká takovým tím zajímavým způsobem, který dokázal upoutat pozornost všech. Omlouvám se, pronesla zastřeným hlasem. Neuvědomila jsem si, že voláte právě na mě. Já jsem Nemusíte se omlouvat, drahá lady, přerušila ji Eglantyne impulzívně. Ten vlak je tak hlučný, že není skoro nic slyšet, že? To máte pravdu. Ale víte, já nejsem Cokoli lady Agatha nebyla, utopilo se v náhlém zahoukání parní lokomotivy. Jsme tak rádi, že vás tu máme. Víte, musím říct, že jsme měli trochu strach, kvůli tomu zpoždění a tak. Ale už není třeba se bát, že? Všechno je v nejlepším pořádku, když už jste tady! křičela Eglantyne a celá zrudla, když houkání náhle ustalo a její hlasitý křik se rozléhal nastalým tichem. Rozpačitě si odkašlala. Vaše věci dorazily už před pár dny. Lady Agatha, která si právě přehazovala psíka v náručí na druhou stranu, se zarazila. Moje věci? Jistě, přikyvovala horlivě Angela, která znovu našla ztracený hlas. Všechny ty vaše úžasné kufry, kabely a truhly. Vážně? divila se lady Agatha. My se do nich samozřejmě nedívali, nebojte se! ujišťovala ji rychle Eglantyne. Jenom jsme viděli, jak je vynášejí do schodů. Všichni vyčkávali, Eglantyne s nesmělým úsměvem na tváři, a ubohá Angela vypadala, jako by se nejraději propadla sto sáhů pod zem. Elliote! Elliot se otočil a spatřil, jak jim vstříc po nástupišti přicházejí Paul a Catherine Buntingovi. Viděli jsme tě z ulice, hlaholil Paul. Tak jsme si říkali, že vás musíme pozdravit. Catherine sice tvrdí, že má zvláštní slabost pro Murrowův melasový pudink, ale já ji podezírám, že byla jenom zvědavá tady na lady Agathu, prohodil Paul bodře. Naklonil se kupředu a jenom o stupínek tišeji pronesl: Řekl bych, žes jí přijel naproti, abys ji zavezl na Hollies, viď? Ano, souhlasil Elliot a stočil zrak k dámě s kaštanovými vlasy.

12 Paulův hlučný hlas upoutal její pozornost a ona se zadívala zpříma na Elliota. Měl pocit, jako by si všimla jeho rozpaků a bavila se tím. Kývl hlavou. A pak se usmála. V tu chvíli Elliot zapomněl na dobré vychování. A zapomněl také na Paula a Catherine Buntingovy. Prostě tam stál a zíral na lady Agathu, protože když se usmála, všechno se změnilo. Obočí se jí uznale stáhlo, čímž jako by její tvář nabyla zralosti, kterou zpočátku postrádala, a spodní ret se jí rozechvěl. Vyzařoval z ní ironický humor a nezbednost, a zároveň i neskonalá rozkoš. Vypadalo to, jako by se vůbec nechtěla usmát, ale nemohla si pomoct. Člověk z ní měl dojem, že skrývá nějaké pikantní tajemství a chtěla by se o ně podělit. Tmavé oči jí tančily a ve tvářích se jí nečekaně objevily roztomilé důlky. Lady Agatha se otočila k Bigglesworthovým. Je to od vás moc laskavé, že jste mi osobně přijeli naproti na nádraží! zatrylkovala a zabořila tvář do psíkova kožíšku. Zvíře na ni nechápavě zíralo. Podívej se, Lambikinsi, zavrkala, to jsou ale hodní lidé, viď? Postavila psa na zem a mávla rukou jako ha pozdrav. V prstech se jí objevil kapesníček a ona si ho pomalu přitiskla k očím. Dokonalý obrázek sentimentální ženy, kterou přemohla povinnost projevit vděk což však ohníčky v jejích očích naprosto popíraly. Děkuji vám, děkuji mnohokrát. Elliota zachvátil přirozený skepticismus. Podle jeho předchozích pátrání lady Agatha měla být velice plachá a měla se stranit zájmu veřejnosti. Být středem pozornosti měla pokládat za vulgární a nikdy by prý nepřipustila, aby se její obrázek dostal do novin. A teď tu stojí před nimi a naslouchá Eglantyniným chvalozpěvům na její adresu s neskrývaným potěšením. Lady Agatha se koketně usmála a snesla se ze schůdků. Ano, snesla se. Jiným slovem se to nedalo nazvat. V jedné chvíli ještě stála na schůdcích a v příštím okamžiku už byla na nástupišti. Ještě nikdy v životě neviděl žádnou ženu, aby se pohybovala tak ladně, aby kráčela tak sebevědomě. Tělem mu projelo zachvění. Choval se pošetile a- dobrý bože Paul s Catherine by ho jistě považovali li za naprostého blázna! Otočil se k nim, aby něco prohodil, ale viděl, že Paul stejně jako Elliot sám očividně podlehl kouzlu lady Agathy. Takže vy jste lady Agatha? švitořila Eglantyne, a když žena přikývla, pokračovala: Ale jistěže jste lady Agatha! Jenomže když jste mi hned neodpovídala, víte No nevadí. Drahoušku lady Agatho! Doufám, že jste měla příjemnou cestu! Muselo to být nepohodlné jet tak dlouho v tak stísněných prostorách. Dovolte, abych se představila. Jsem Eglantyne Bigglesworthová ta, která měla to potěšení si s vámi dopisovat. Jsem moc ráda, že vás mohu konečně osobně poznat! Potěšení je na mé straně, madam, usmívala se lady Agatha s předstíranou upřímností a v koutcích širokých úst jí pobaveně cukalo. A tohle, Eglantyniny oči se rozzářily pýchou, to hle je naše nastávající nevěsta, naše malá Angela. Jsem okouzlena, slečno Bigglesworthová, naprosto okouzlena, rozplývala se lady Agatha nadšením a uchopila Angelinu ruku do své. Jste moc hezká! Mladý

13 pán je dítě štěstěny! Eglantyne zachytila pohled Buntingových a Elliotův a mávla rukou. Bože, jaké potěšení! Tady máme naše sousedy. Smím vám představit lorda Paula Buntinga a jeho ženu Catherine? Catherine kývla hlavou, na Elliotův vkus trochu moc škrobeně. Kdysi byli zasnoubeni, bylo to už hodně dávno, přesto měl pro ni stále velkou slabost. Paul se s neskrývaným potěšením uklonil.,, No to je ale náhodička! Vanceovi. Haló! Slečno Elizabeth! Pojďte se seznámit s lady Agathou! Eglantyne pozdravila Vanceovy, kteří pomalu kráčeli po chodníku směrem k nim. Bethyno strojeně nenucené chování tak bilo do očí, až všem muselo být jasné, že se před nádražím neocitli jen tak pouhou náhodou. Starý plukovník Vance se naklonil ke své dceři ve středním věku a vykřikl: Cože? Co říkala? Lady Agatha, tati! odpověděla mu Bethy hlasitě a klidně. Přijela se postarat o svatbu slečny Angely, aby byla co nejhezčí. Slečna Angie je sama dost hezká a nepotřebuje Bethy zrudla. Rychle vzala starého muže kolem ramen a odváděla ho pryč, než stačil dokončit větu. Omluvte nás, prosím. Tatínek se necítí dobře! dodala omluvně přes rameno. Tak někdy příště! Eglantyne se s úlevou otočila a zadívala se na Elliota. Bože, jak jsem mohla být tak nezdvořilá? Prosím, dovolte mi, abych vám představila našeho drahého přítele, sira Elliota Marche. Elliot pomalu postoupil kupředu a doufal, že svým držením těla dostatečně maskuje kulhavý krok. V chladném počasí mu noha často ztuhla a dnes bylo hodně chladno, i když jasno. Eglantyne se naklonila k lady Agatě a on zaslechl, jak jí šeptá do ucha: Zranění z války. Smekl a uklonil se. Cítil se podivně nesvůj. Kéž by jen mohl Eglantyne vyléčit z jejích romantických sklonů stále připomínat jeho vojenskou kariéru. Zvedl hlavu a jeho oči se setkaly s rusovlásčiným pohledem: Zorničky se jí rozšířily jakoby v náhlém poznání. Měly zvláštní hnědou barvu, sytou, okouzlující, jako portské víno. Potěšení je na mé straně, slyšel svá slova jakoby odněkud z dálky. Sir, vydechla. Sir Elliot a jeho otec bydlí asi půl mile od Hollies, drmolila Eglantyne. Obávám se, že ho strašně zneužíváme. Ale vůbec ne, zamumlal Elliot jakoby očarovaný nachem, jenž se pomalu rozléval po tvářích lady Agathy. Ale ano, trvala na svém Eglantyne. Sir Elliot byl tak laskavý a nabídl se, že nás sám odveze domů, když je náš kočí nemocný. Dna, vysvětlovala Angela. Hrozně tím trpí. Půvabná mladá dáma odtrhla zdráhavě zrak od Elliota a pohlédla na Angelu. Podle mých zkušeností lidé, kteří mají dnu, mají sklony k pití. Moje služebná taky pila. Prudce kývla hlavou. Jako duha.

14 Při těch slovech se Angela zajíkla potlačovaným smíchem. Elliot ten zvuk uvítal. Bylo to už hodně dávno, kdy naposledy slyšel Angelu se smát. V očích lady Agathy se zablýsklo. Úplně tomu propadla. Jak moc je na tom zle, jsem si uvědomila včera, když dorazila na nádraží tak opilá, že ani nebyla schopná nastoupit do vlaku. Přimhouřila oči. Je vám snad jasné, proč jsem ji s sebou nebrala. Eglantyne jim tvrdila, že lady Agatha má pověst výstřední ženy. V tu chvíli mu bylo jasné proč. Žádná dáma, kterou znal, by o podobných věcech nemluvila tak otevřeně. Nedokázal si představit Catherine, že by vyslovila pije jako duha. Catherine byla nezvykle tichá. Eglantyne se tvářila, jako by si ničeho podivného nevšimla. Náš Ham je na tom bohužel stejně, přiznala. Ale nechce s tím přestat, tak co můžeme dělat? Tak ho propusťte, navrhla lady Agatha. Jo, povzdechla si Eglantyne, ale co pak bude dělat? Nikdo jiný by ho už nezaměstnal. Elliotovi bylo dál do smíchu, když viděl nechápavý výraz ve tváři lady Agathy. Obyvatelé Little Bidewellu měli poněkud silně vyvinutý, až nepochopitelný smysl pro solidaritu s bližním. Tím se netrapte, lady Agatho, uklidňovala ji Eglantyne, která si mylně vyložila její výraz. Do svatby bude Ham v pořádku. V tak životně důležitý okamžik nenechá rodinu na holičkách Hlas jí odezněl v rozpacích. Samozřejmě že tím nemyslím, že vy byste nebyla důležitá, lady Agatho! Lady Agatha zabořila tvář do psíkova kožíšku. Jak okouzlující! Slyšels to, Lambikinsi? My jsme něco jako, důležitý okamžik.,, No jistěže! potvrdila svá slova Eglantyne a zavěsila se do lady Agathy. Tak, a teď nás, Paule a Catherine, omluvte. Lady Agatha je po tak dlouhé cestě jistě velmi unavená. Elliot v duchu Eglantyne tleskal. Brzy se tam totiž mohlo objevit celé město. Samozřejmě, zamumlal Paul, ve tváři obdivný výraz. Byla to pro nás čest, lady Agatho. Jste příliš laskav, lorde Paule, odpověděla, ale měli byste si všichni dát dobrý pozor, abych nevzala vaše slova vážně a nerozhodla se tu zůstat navěky. Madam? pronesl Paul nechápavě. Lady Agatha se dala do smíchu., No, během několika minut po příjezdu do vašeho tichého městečka jsem byla prohlášena za čestnou návštěvnici stejně jako za důležitý okamžik. Jak se s tím mám vyrovnat? Stočila pohled k Elliotovi a vesele, významně na něj mrkla. Skutečně, něco podobného nikdo z nich nečekal. A bylo to zajímavé ale podle Elliotových zkušeností zajímavé věci nemusely být vždy vítané. Čekala na jeho odpověď. Než však stačil něco říct, pronesla Catherine sametovým hlasem: Já bych si s tím hlavu nelámala, lady Agatho. Něco mi napovídá, že to dokážete.

15

16 Kapitola 3 Na jevišti dochází k situacím, kdy všechno šlape jako hodinky. A pak se dítě v první řadě rozkašle. LETTY STÁLE NEMOHLA UVĚŘIT svému štěstí. Nejprve ta jízdenka a teď tihle chudáci, důvěřiví lidé, kteří ji považují za jakousi lady Agathu. Musela se hodně ovládat, aby se přihlouple neusmívala. Inu, jestliže jí život chtěl za každou cenu darovat květiny, tohle jich byla celá náruč. Den nebo dva bude oťukávat terén, jak se říká, pak posbírá drahocenná zavazadla lady Agathy a s radostí dá celému Little Bidewellu sbohem. Měla co dělat, aby nezatleskala radostí. A navíc okolní krajina byla mnohem hezčí, než by člověk v takové zapadlé díře čekal. Sir Elliot March byl, řečeno současným jazykem, báječný. A svým elegantním a rezervovaným vystupováním působil ještě přitažlivěji. Letty, pohodlně usazená v kočáře proti Bigglesworthovým dámám, se musela nutit, aby odtrhla zrak od jeho širokých ramen a věnovala pozornost svým hostitelkám, které jí neustále ukazovaly různé zajímavosti, jež cestou míjeli. Letty se snažila projevovat zdvořilý zájem, ale vzhledem k tomu, že strávila prvních osm let na venkově, pohled na stromy ji skutečně nepřiváděl v sebemenší úžas. Pocit radostného rozechvění v ní spíš vzbuzoval pohled na tmavé kudrny sira Elliota, pečlivě uhlazené do zářivého lesku, jež ostře kontrastovaly s jeho sněhobílým límečkem. Odjakživa měla pro tyhle typy mužů slabost, ale on laťku mužské krásy zdvihal ještě výš. Modrozelené oči, černé vlasy, citlivá ústa a ušlechtilý nos. Nepatřila k dívkám, které, jakmile spatří muže, jenž dobře vypadá, hned začnou koketovat a jsou celé žhavé do miliskování, což bylo pro nejednoho ješitného elegána velmi nepříjemné zjištění, pomyslela si rozpustile. Sir Elliot s ní ale žádnou podobnou milostnou hru hrát nechtěl. Letty se zamračila. Ne že by něco takového bylo pravděpodobné, ale přesto, mužský je jenom mužský. A když se to tak vezme, sir Elliot March se od těch ostatních v ničem nelišil. Všem jde jenom o jedno, i když, pravda, někteří si o to dokáží říct vybranějším způsobem. A také při tom působí lepším dojmem. Letty se zajíkla, když kočár znovu poskočil, jak najel do vyjeté koleje. Sir Elliot okamžitě zatáhl za opratě, aby kočár zastavil, a s očividnou úzkostí se na ně ohlédl. Moc se omlouvám. Jste v pořádku? Ano, Elliote, děkuji vám. A vy, lady Agatho? Je mi fajn, díky. Znovu se otočil, škubl opratěmi a kočár se rozjel. Vybrané způsoby působily tak přitažlivě. A sir Elliot měl skutečně velice dobré vychování. Jistě, pomyslela si Letty ve snaze zkrotit svoje nadšení. V místě jako tohle se ani nedalo dělat nic jiného než pilovat dobré způsoby. Sir Elliot, zdá se, vždy potom, co ze sebe musel dostat pár zdvořilostních frází, upadal do hlubokého mlčení.

17 Kočár znovu poskočil a ten prudký pohyb s ní smýkl do rohu. Z tohoto místa mohla dobře pozorovat profil sira Elliota. Poslední zbytky slunečních paprsků dopadaly na duhovky hluboko vnořené mezi dvě řady hustých hedvábných řas. Pevně sevřené rty se stejně jako čistá linie jeho čelisti rýsovaly proti zapadajícímu slunci. Byl to ale právě nos, který prozrazoval jeho šlechtický původ. Byl jemně řezaný, smělý. Rovný, agresivní nos, jehož chřípí se jemně chvělo. Byl to nos, který může každý muž hrdě ohrnovat. A jeho předkové přesně toto dělali. Ohrnovali nos nad jejími předky. Při té myšlence Letty úplně vystřízlivěla. Rty se jí sevřely do tenké linky, částečně zlostí a částečně pobavením. Kdyby měla vůbec nějaký rozum kromě neskutečného množství smyslu pro humor snažila by se mít se sirem Elliotem co nejméně společného. Z toho, co měla dosud možnost poznat, on jediný nebyl nijak nadšen představou, že právě lady Agatha Whyteová bude zařizovat svatbu u Bigglesworthových. Bylo jí jasné, že si všimne každého jejího chybného kroku, který by udělala. Další prudký pohyb kočáru způsobil, že Fagin, čerstvě přejmenovaný na Lambikinse, s žuchnutím dopadl na podlahu. Eglantyne soucitně zamlaskala. A Fagin, ta malá prohnaná psí potvora, jí okamžitě vyskočil do klína a ublíženýma očima plnýma předstírané bolesti se jí zadíval do tváře. Eglantyne mu odpověděla tím, že na něj vytřeštila oči. A Fagin si s utrápeným povzdechem něžně položil hlavu na její plochou hrud. Chudák neměla žádnou šanci. Tím svým teatrálním pohledem Fagin dokázal rozehřát srdce i těch nejzavilejších mrzoutů. Eglantyne začala opatrně hladit Fagina po hedvábné hlavě. Další smrtelník, kterého zasáhl jedovatý šíp téhle zvířecí potvůrky! pomyslela si Letty, ale vzápětí pustila psíkův nový úspěch z hlavy a začala spřádat plán, který se jí vylíhl v hlavě už v okamžiku, když zaslechla, jak Eglantyne říká vaše věci. Jedinou trhlinou v jejím plánu by mohlo být pouze to, kdyby skutečná lady Agatha napsala dopis s vysvětlením, že odjela na svoji vlastní svatební cestu. Což byla koneckonců pravda. Stačilo mít všech pět pohromadě, aby člověk ihned poznal, že pravá lady Agatha byla zastánkyní ušlechtilých, vznešených mravů což byla vlastnost, která z ní, činila dokonale snadnou kořist pro chytré lišky, jako byla Letty. Ta si dokázala spočítat, co bude následovat. Bude trvat tak tři nebo čtyři dny, než dopis dorazí, a v té době už bude Letty dávno za horami. Letty byla ráda, že tou dobou tady nebude a neuvidí, jak bude Eglantyne zklamaná. Ta žena vkládala do předsvatebních příprav očividně hodně nadějí. Letty urychleně zaplašila neodbytný pocit viny. Tihle lidé jistě nebudou postrádat věci lady Agathy, zato Letty ano. Bigglesworthovi se nebudou chovat o nic hůř než předtím, kdy si ji spletli s lady Agathou. A Letty se bude o to víc snažit být ještě lepší. Pokud jí plán vyjde. Může vyjít, když bude opatrná. A bude si dávat pozor na pohledné siry s rozložitými rameny, elegantníma rukama a hezkýma očima, za jejichž hloubkou se ukrývají vzpomínky na smích. Ale proč jenom vzpomínky? přemýšlela Letty. Eglantyne ji uchopila za paži a vytrhla ji z jejích úvah. Už jsme skoro tady, lady Agatho, podívejte, vybídla ji.

18 To je Hollies. Uháněli po cestě lemované po obou stranách topoly, která se stáčela kolem záhonků plných rozkvetlých rododendronů. A na travnatém vršku za nimi se rozkládalo Hollies, rozlehlé sídlo, které působilo spokojeným a šťastným dojmem. Přístavky, různé arkýře a verandy svědčily o tom, že se tu léta prováděly stavební úpravy a zvelebovací práce podle gusta toho či onoho pána domu. Částečně je zakrýval zelený břečťan. Měď na věžičkách a kupolích se jasně leskla a v nesčetném množství oken se odrážela směs oranžové a červené barvy zapadajícího slunce. Doufám, že je to pro vaše plány dostatečně velké, ozvala se Eglantyne. Otevřeli jsme všechny pokoje, dokonce i ty, které byly uzavřené od minulého století. Omlouvám se, že je to taková všehochuť, ale je to jenom venkovské sídlo. Snad to markýzova rodina všechno promyslela do nejmenších podrobností, dodala ustaraně. Markýz, opakovala Letty. Začalo ji to zajímat. Eglantyne na ni pohlédla, jako by jí začínalo svítat. Vidíte, vůbec mě nenapadlo se na to zeptat. To jsem ale hlava. Vy zřejmě znáte Sheffieldovy, viďte? zeptala se Eglantyne dychtivě. Sheffieldovy? To ani náhodou. Věděla, že existují, jako ostatně každý. Jediné, čím tato rodina oplývala ve větším množství než penězi, byla škrobenost. Byli škrobenější než lepidlo na tapety. Takoví by do světského kabaretu ani nepáchli. Bohužel jsem ještě neměla tu čest, zamumlala Letty a myšlenky se jí divoce honily hlavou, když pohlédla na Angelu. Tvář mladé dívky zrůžověla a nebylo divu. Ta malá hezká kočička ulovila markýze z rodu Cottonů. A přitom vypadá tak naivně, tak přihlouple. No vida, kdo by si to byl pomyslel? Letty si změřila dívku s novou dávkou respektu. Určitě to bude stačit, otočila se na Eglantyne. Takže jenom venkovské sídlo? pomyslela si Letty. Přestože byla vychována na jednom z největších panství v Anglii, byla nemanželským dítětem služky a tolerovali ji jenom díky tomu, že její matka dokázala tak dokonale vládnout jehlou a nití. Nikdy jí nedovolili vkročit do některé z částí domu, které obývali Fallontrueovi. A určitě by nikdy nestrávila noc jako host v něčem tak honosném, jako bylo Hollies. Bylo tak rozlehlé, že by se tam vešla celá řada penziónů, jako byl ten, v němž Letty pronajímala pokoje. Dokud jí ho Nick nepodpálil. Teď už ji určitě hledá. Pátrá po ní. Pár otázek na správném nádraží by ho mohlo dovést přímo k ní. A tentokrát by mohl spáchat zločin a někoho zranit, jenom aby ji donutil k poslušnosti. Možná by ublížil dokonce i jí samotné. Na okamžik se nechala natolik unést výhodami, které jí přineslo to, že si ji spletli s lady Agathou, a následně i seznámení se samotným báječným sirem Elliotem způsobilo, že úplně zapomněla, co ji sem vlastně přivedlo. Nebyl to žádný předem promyšlený podvod, ale jen šťastná náhoda a životní nutnost. Než dojeli na konec starodávné příjezdové cesty lemované lípami a zastavili před domem, ztratila už všechny pochybnosti. Obvykle používáme východní dveře, vysvětlovala Eglantyne. Vedou

19 do nejstarší části domu. Abych byla upřímná, víc se nám líbí hlavní budova. Vám ale musí připadat příliš feudální a hloupá, viďte? Ale kdepak, vrtěla hlavou Letty ve snaze zahnat úzkost v Eglantynině hlase. Vůbec ne. Ve skutečnosti všechno, co trochu zavání středověkem, je teď v Londýně největší móda. Móda? opakovala Eglantyne. Jistě, móda, frčí to tam, všichni jsou do toho blázni, vysvětlovala Letty. Skutečně? přidala se Angela a vykulila na ni oči. Letty zaváhala. Byla na pochybách, jestli by neměla vzít svá slova raději zpět. Obě ženy se na ni ale dívaly s takovou nadějí a dychtivostí v oku, až si říkala, že její malá, nevinná lež jim nemůže uškodit. A kromě toho, možná že staré feudální způsoby jsou ve vyšší společnosti skutečně v módě. Dějí se tam přece různé podivné věci. Ale jistě, samozřejmě. Středověk patrně vystřídal loňskou módu, která se nesla v duchu antického Říma, podotkl suše sir Elliot. Letty zvedla hlavu a její oči se střetly s pohledem sira Elliota. Jedno obočí měl tajemně zdvižené. Bylo vidět, že se při řeči neomezuje jen na strohé fráze. A ještě k tomu ten jeho hlas. Propánakrále, to není fér, že muž, který tak dobře vypadá, je navíc obdařen tak nádherným hlasem. Kdyby zvuk dokázal hladit, předla by v tu chvíli jako kočka. Byl sametový a hluboký, ale přesto čistě mužský. Se záhadným úsměvem na rtech vystoupil sir Elliot z kočáru a obešel ha Letty si všimla, s jakou elegancí se pohybuje, vůbec ne jako nějaké nafoukané princátko, co předstírá Ihostejnost a povýšenost, ale přímo s vojenským půvabem. V uniformě musí vypadat neodolatelně. Otevřel dvířka kočáru a vysunul schůdky. Je to pravda, lady Agatho? vydechla Eglantyne s upřímným úžasem a Letty v tu chvíli připadala tak bezelstná. Myslím to s těmi gladiátory? Letty zaváhala, protože nevěděla, co má odpovědět. A kromě toho, mohl sir Elliot vědět o něčem, co se odehrávalo mnoho mil odtud? Jak by to mohl vědět?, No, hmm. Elliot pomohl Eglantyne z kočáru a pak podal ruku Letty. Přitom jí pohlédl přímo do očí. Rasy, které je lemovaly, by mu mohlo závidět každé děvče. A Letty z jeho pohledu poznala, že nevěří ani slovu z toho, co řekla. Nesmím zapomínat, pomyslela si Letty a statečně odolávala jeho pohledu, že i když džentlmen žije v zapadlém městečku, nemusí to nutně znamenat, že je důvěřivý. Fagin, unavený z čekání, se pod jejími sukněmi zavrtěl. Zpozoroval králíka a náhle za ním střemhlav vystartoval. Lady Agatho! vykřikla Eglantyne. Váš pejsek! Letty ale nedokázala odtrhnout zrak od očí sira Elliota, vlastně ani neviděla žádný pádný důvod, proč by to měla dělat. Fagin byl Londýňan. Nějaký králík pro něj neznamenal žádnou hrozbu. Pejsek bude v pořádku, zamumlala. Elliotova velká teplá ruka jí sevřela prsty. Nespouštěla z něj oči. Lady Agatho? Srdce jí bušilo v hrudi a do tváří se vléval nach Propánakrále! S hrůzou si uvědomila, že se červená. To se jí nestalo už celé roky! Vyskočila ze sedadla, vytrhla mu ruku a bez pomoci začala sestupovat ze schůdků. Sir Elliot tedy pomohl z kočáru Angele Bigglesworthové.

20 Letty se zadívala na Angelu a myšlenky na sira Elliota se pro tu chvíli rozplynuly. Angela Bigglesworthová nepřipadala Letty jako žena, která se chystá uzavřít sňatek desetiletí. Místo toho, aby se naparovala jako pávice na což by měla podle Lettyna úsudku vzhledem k tomu, čeho všeho tím dosáhne, nejen svaté právo, ale dokonce to byla i její povinnost vypadala spíš jako děvče, které našlo ve svém pudinku něco, co tam nepatří. Dění kolem začínalo být zajímavé. Zůstanete na večeři, Elliote, viďte? zeptala se Eglantyne, čímž dostala sira Elliota opět do středu zájmu Lettyny pozornosti. Děkuji vám, ale bohužel musím odmítnout, slečno Bigglesworthová. Mám ještě nějakou práci. No, co se dá dělat. Snad vás tedy uvidíme aspoň na zítřejším pikniku, pronesla s nadějí v hlase Eglantyne. A připomeňte prosím panu profesorovi, že Grace upekla ty šafránové buchtičky, které má tak rád. Naklonila se k Letty: Pan profesor je otec sira Elliota. Příliš nás rozmazlujete svou pozorností, madam, odmítal její chválu Elliot a Letty z jeho slov vycítila, jaký hluboký cit k svému otci chová. Zároveň netušila, proč jí při tom tělem projel záchvěv radosti. Odjakživa ji přece přitahovali muži s jizvami z rvaček na tvářích, muži se zlověstným úsměvem a zádumčivým výrazem, neohrožení muži s divokými způsoby. Muži jako je Nick? vysmíval se její vnitřní hlas. Letty věděla, že je poblázněná, tím to je. Oheň, nezaměstnanost a Nick Sparkle, to všechno dohromady ji dohnalo k takovému nepředloženému jednání. Bylo to prostě tím, že sir Elliot je tak nebo spíš se zdá být jiný než ostatní muži, které zná. Ve stavu, v jakém se právě nachází, je náchylná podlehnout citům i vůči obyčejnému zahradníkovi. Doufám, že se nejedná o nic vážného, obávala se Eglantyne. Ale kdepak, je to jenom maličkost, kterou musím vyřídit, a raději bych se do toho pustil hned, uklidňoval ji Elliot. Takže, milé dámy, omluvíte mě? Ale jistě. Ještě jednou zavadil pohledem o Lettynu tvář a jí se na okamžik zmocnil neodbytný pocit, že si musí načechrat vlasy a přepudrovat nos. Dvěma prsty se dotkl okraje svého klobouku a vyšplhal se zpátky na sedátko kočího. Slečno Bigglesworthová, lady Agatho, slečno Angelo. Mrzí mě, že sir Elliot musel odjet, zalitovala Letty a pohledem provázela odjíždějící kočár. Jistě vám jeho společnost bude chybět. Ano, přikývla Eglantyne. To se ale svědomitým mužům, kteří zastávají tak odpovědný úřad, stává. A jaký úřad zastává? Ach, já jsem vám to neřekla, bože, sir Elliot je náš místní policejní soudce. Je odpovědný za všechny kriminální činy Náhle se zarazila. Lady Agatho! Drahoušku, je vám dobře?

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty AUTOR Mgr. Jana Pikalová OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI Pražská domovní znamení Předmět: ČESKÝ JAZYK - ČTENÍ Ročník: 3. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Jméno autora:

Více

Tereza Čierníková PŘELOMOVÝ OKAMŽIK. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Tereza Čierníková PŘELOMOVÝ OKAMŽIK. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz 1 Tereza Čierníková PŘELOMOVÝ OKAMŽIK 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Copyright: Autorka: Tereza Čierníková Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-152-3

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně

košili a koženou vestu s přiléhavými, obtaženými kalhotami a měkkými botami, které vypadaly jako trepky. Frankie měl červenou tuniku, kterou volně KAPITOLA 2 Najednou Frankie ucí l pod nohama pevnou zem a vlasy mu cuchal lehký vánek. Otevřel oči a to, co uviděl, mu vyrazilo dech. Frankie stál spolu s ostatními na poli pokrytém nízkou trávou. Charlie

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Bonbony. Bonbony. čokoláda. Něco na zub?

Bonbony. Bonbony. čokoláda. Něco na zub? Bonbony da a ybonbonybonbonybonbon Bonbony Něco na zub? čokoláda Kapitola 1 Pes, který uměl zpívat P odívej! řekla Maja. Už se to stalo zas! Maja podala Lassemu noviny a ukázala mu v nich prstem na jeden

Více

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15 Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

35 Kapitola druhá 36 Přípitek Patrové budovy, roztroušené na úpatí vysoké hory, zůstávaly dlouho po ránu v jejím stínu. V půl osmé se v trávě na záhonech ještě drželo studené vlhko od noční rosy, ale celé

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let

HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let HROBNÍK Jan Kameníček Ilustrace autor Pro děti od dvanácti let Cítím se klidný. Já přece nemám sebemenší důvod, abych lhal. Nepociťuji smutek, ani stín strachu, je to jen vyrovnání, blažený smír. Všechny

Více

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR

Více

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY Datum vytvoření:

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

Lord Rolf Bunberley, zpustlý syn hradního pána, měl neproniknutelnou tvář a pověst hazardního hráče a třetím mužem byl takřka inventář hradu,

Lord Rolf Bunberley, zpustlý syn hradního pána, měl neproniknutelnou tvář a pověst hazardního hráče a třetím mužem byl takřka inventář hradu, Úterý, 12.září Cestu, která vedla z Bethu do Crom ho by Tcheye, jsme museli ujít pěšky. Původně jsme trasu chtěli urazit drožkou, ale kočí se po Holmesem nabídnutém spropitném urazil a odjel. Cestu, dlouhou

Více

Jak Laru vyhodili z auta

Jak Laru vyhodili z auta Jak Laru vyhodili z auta Domek dědy Medy byl malý a útulný. Byly tam sice tři místnosti, ale děda trávil všechen čas v kuchyni. Další pokoj byl vždycky připravený pro Ondřeje s mámou, když přijeli na návštěvu,

Více

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová. Výlet do Pekla. čte pro. prv. ňáč. čte pro. prv. ňáč

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová. Výlet do Pekla. čte pro. prv. ňáč. čte pro. prv. ňáč Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová Výlet do Pekla prv čte pro ky ní ňáč prv čte pro ky ní ňáč Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová Výlet do Pekla Upozornění pro čtenáře a uživatele

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

Tereza Čierníková INZERÁT

Tereza Čierníková INZERÁT 1 Tereza Čierníková INZERÁT 2 Postával jsem na jednom z nejnudnějších vlakových nádraží hlavního města. Bylo krásné počasí, což bylo v době, ve které jsem žil, velkým plus. Žil jsem vlastně v době, kdy

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

Putování krále Baltazara

Putování krále Baltazara Putování krále Baltazara Stanislav Poslušný hudba, texty písní Eva Meyerová doprovodné texty Bylo, nebylo před dávnými dobami, přesněji řečeno před zlomem letopočtu, kdy na nebi vyšla zářná hvězda. A hned

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

Nechci tě už vidět Ozve se rána, když pěstí udeří do stolu. Kamil bez ohlédnutí odchází. Za ním se nese dávka nadávek.

Nechci tě už vidět Ozve se rána, když pěstí udeří do stolu. Kamil bez ohlédnutí odchází. Za ním se nese dávka nadávek. BYLINKY PRO ŠTĚSTÍ Každý krok v životě je krokem ke smrti pravil jeden francouzský dramatik. Stejná slova nyní zašeptal Richard do ticha nemocničního pokoje. Považoval je za výrok natolik kritický a reálný,

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv!

odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! odrý Poťouch nevěděl, kde mají domy uši. Usoudil, že nejspíš někde na chodbě, protože tam se hlasy a kroky rozléhají nejvíc. Stůj zdráv! pozdravil na chodbě dům číslo 14 a hned spustil: Stojíš pěkně, ale

Více

KAPITOLA PRVNÍ. Vánoční prázdniny

KAPITOLA PRVNÍ. Vánoční prázdniny KAPITOLA PRVNÍ Vánoční prázdniny Byl poslední týden před vánočními prázdninami a všechna děvčata v Gaylandově škole se už těšila na Vánoce. Anna seděla u snídaně a v ruce držela dopis. Hele, podívej, to

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

Nástrahy lesa 147 Nejkrásnější drahokam 165 Nečekaný talent 183 Bella a tajemná příšera 201 Pouštní závod 217 Princezna od narození 233 Velká kocouří

Nástrahy lesa 147 Nejkrásnější drahokam 165 Nečekaný talent 183 Bella a tajemná příšera 201 Pouštní závod 217 Princezna od narození 233 Velká kocouří Zachráněný Rádža 5 Princezna v přestrojení 23 Bella, princezna k vašim službám 41 Recept na úspěch 57 Dokonalý pár 75 Výprava za purpurovou perlou 93 Větrné dobrodružství 111 Sázka na jistotu 129 Obsah

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

M. M. Cabicar PSTRUŽÍ SMRŤ

M. M. Cabicar PSTRUŽÍ SMRŤ 1 M. M. Cabicar PSTRUŽÍ SMRŤ 2 Copyright: Autor: M. M. Cabicar Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-7512-100-4 (epub) 978-80-7512-101-1 (mobipocket) 978-80-7512-102-8 (pdf) 3 Seděli

Více

POMÓC, OBLUDA!!! Příchod do vesniničky Cilkular: Družina dorazí do malé vesnice jménem Cilkular, která leží u malého rybníčku pod Bílými vrchy:

POMÓC, OBLUDA!!! Příchod do vesniničky Cilkular: Družina dorazí do malé vesnice jménem Cilkular, která leží u malého rybníčku pod Bílými vrchy: POMÓC, OBLUDA!!! Úvod: Toto dobrodružství je určeno pro začínající hráče mezi 1-2 úrovni. Text psaný takto: je určen jen pro PJ. Text psaný takto: je určen pro hráče. Příchod do vesniničky Cilkular: Družina

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

Ahoj kluci a holky, jestliže jste se pustili do tení tohoto p hu, tak vás asi zajímá, jak pokra ovala ta neš astná cesta Tomáše a Jirky.

Ahoj kluci a holky, jestliže jste se pustili do tení tohoto p hu, tak vás asi zajímá, jak pokra ovala ta neš astná cesta Tomáše a Jirky. Ahoj kluci a holky, jestliže jste se pustili do čtení tohoto příběhu, tak vás asi zajímá, jak pokračovala ta nešťastná cesta Tomáše a Jirky. No, řekl bych vám: Ani se neptejte, ale protože jsem vám to

Více

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově

žonglovala s míčem. Když se objevil Frankie, otočila se a vystřelila míč nízkým obloučkem na Charlieho. Ten se stále ještě rozcvičoval, ale bleskově KAPITOLA 1 Frankie vyběhl na školní hřiště ve svém sportovním oblečení a těšil se, že si opět zahraje fotbal. Ostatní dě se již rozcvičovaly a i Charlie měl své brankářské rukavice. Charlie je to ž nosil

Více

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici Kašpárek (Vypravěč) Princ Janči Chůva (Babička) Žába Princezna Janička Král Čert Světnice Vesnice Komnata Podhradí Les Přídavné kulisy: studna Smrk Kašpárek nebo vypravěč: Byl jednou jeden princ. Janči

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

hy podobaly dlouhé, mnohokrát zakroucené a zašmodrchané tkaničce

hy podobaly dlouhé, mnohokrát zakroucené a zašmodrchané tkaničce O nějaký den později si jedna z lékařek všimla, že pouhým zapsáním počátečních písmen všech pěti jmen vedle sebe vznikne jméno šesté: C. I. L. K. A. Kupodivu právě toto jméno se vžilo. Celestýna, Izabela,

Více

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření.

Otrokyně od Nilu. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Kroutila jsem se ve snaze vymanit se z železného bojovníkova sevření. Tati! Ucítila jsem, jak mě něco udeřilo do zátylku, a svět kolem mě zčernal. D o tváře mi šplíchala studená voda. Když jsem otevřela

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

POSEDLOST. L. J. Smith

POSEDLOST. L. J. Smith POSEDLOST L. J. Smith Pro Rosemary Schmittovou, s díky za její blahopřání a podporu kapitola 1 Pospěšte si! zavolala Kaitlyn zadýchaně, když vyběhla po schodech. A pro případ, že by to tak mohlo být účinnější,

Více

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem. KAPITOLA 2 Frankie pocí l na tvářích lehký závan větru. Zamrkal, a když se mu před očima vyjasnilo, uviděl, jak stojí před velkou klenutou bránou. Byla natřená několika barvami červenou, oranžovou a zelenou.

Více

Hurvínkovo přání. Vyšlo také v tištěné verzi. Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz

Hurvínkovo přání. Vyšlo také v tištěné verzi. Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz Hurvínkovo přání Vyšlo také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz Martin Klásek, Ondřej Lážnovský Hurvínkovo přání e-kniha Copyright Albatros Media a. s., 2016 Všechna

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

noční motýl prosím tě otevři

noční motýl prosím tě otevři když spíš když spíš má ticho zvláštní něhu svět ustane v svém koloběhu když spíš co tvůj sen skrývá nemám zdání zdá se ti asi o létání když spíš pokoj má barvu zralých pšenic slunce už sahá do okenic když

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz fleet Jo Nesbø Spasitel spasitel JO NESBØ This translation has been published with the financial support of Norla. Copyright Jo Nesbø 2005 Published by agreement with Salomonsson Agency Translation Kateřina

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval,

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, ... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, my jsme byly s maminkou vlastně šťastné, měly jsme, a teď já ovšem také mám, ty všední denní problémy, kdo je nemá,

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

Vítám Tě na Červené Lhotě!

Vítám Tě na Červené Lhotě! Vítám Tě na Červené Lhotě! Jmenuju se Anton a jsem tu po staletí už komorníkem. Někteří z mých pánů se sice zpočátku podivovali mým způsobům, ale nakonec všichni pochopili, že na vodním zámku si lepšího

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na

Více

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího

Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího S A N O K 1 8 7 5 Horký den se pomalu chýlil ke konci, slunce zapadalo za hranatou věží františkánského kláštera a jeho nazlátlé paprsky dopadaly na kopce protějšího břehu řeky. Děti přeběhly louku, prodraly

Více

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu.

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu. Kajsa Nebojsa Přála bych vám vidět domek, v kterém bydlela Kaj sa Ne bojsa. Byl tak maličký a tak milý, že by člověk skoro uvěřil, že je to domeček z pohádky, kde žijí trpaslíci a skřítkové. Stál v úzké

Více

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni 1 Vršovice 1.5.2011 Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, všechny vás vítám na naší společné bohoslužbě. Na setkání, kde smíme naslouchat Božímu slovu, těšit se z Božího pozvání a děkovat za ně.

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Silvester Lavrík Zu česi, čítajte svazek 8 Silvester Lavrík Zu U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více